V Oddělení hudební historie Moravského zemského muzea je uložen
rajhrad¬ský rukopis z konce 16. století. Rajhradský hudební
rukopis představuje unikátní dokument vokální polyfonie z konce
16. století dochovaný v českém prostředí. Ru-kopis sestává z
pěti hlasových knih – Cantus, Altus, Tenor, Bassus, Quinta vox
(Sexta vox chybí). Sborník obsahuje celkem sedmdesát jedna
latinských motet, jednu neočíslovanou mši Philippa de Monte
Nasce la pena mia, dvě pijácké písně na ně-mecký text a jednu
českou duchovní píseň Milosrdný Bože, prosím za to, rač se
zná-ti. Autory skladeb byli Wenceslaus Figura, Thomas Ludovic
da Victoria, Jacob Reg-nart, Jacobus de Kerle, Jacobus Handl
Gallus, Salomon Klein, Jacob Clemens non Papa, Joannes
Knefelius, Orlando di Lasso, Vendelinus Kesslerus, Gregorius
Lange, Philippe de Monte a malá část skladeb je zapsána bez
autorského určení. Celkově se na opisu repertoáru podílelo šest
písařů, přičemž pět se podílelo na zápisu hudebních skladeb a
šestý provedl obsahový soupis a vřadil ho do třetí hlasové
knihy Tenor, dále dopsal pořadová čísla motet ve druhé části
hlasových knih a v některých přípa-dech zasáhl i do původních
textů. V pořadí druhý písař nadepsal knihu Altus průvod-ním
nadpisem Selectae aliquot cantiones piae, sex at quinqe vocibus
tam voci hu-manae, quam Instrumentis musicis acommodassimaae,
harmonicis numeris contin-natae. Varii authoribus at me I. C.
singulari studio (Různé zpěvy pobožné, pěti a šestihlasé. Do té
míry pro hlasy lidské tak i instrumentální přizpůsobených.
Sou-ladně čísly uspořádané. S obzvláštní pílí sebrané různými
autory a mnou I. C.). V pozdější době, patrně v druhé polovině
18. století, pak do celkového rámce zasáhl ještě jeden písař,
který připsal provenienční poznámku a nadepsal třetí hlasovou
kni-hu Tenor textem Cantiones variorum Authorum.Rajhradský
rukopisný sborník reprezentuje unikátní památku z doby vokální
polyfonie, která s sebou přináší mnoho otázek nejen o svém
původu. Vodítkem k určení je iniciála autora průvodního nadpisu
I. C. a rovněž provenience rukopisu, ač není zcela zřejmé zda
rukopis z rajhradského kláštera opravdu pochází nebo sem byl
importován z pražského břevnovského kláštera, pod jehož
patronát Rajhradský klášter spadal. Bude k tomu zapotřebí nejen
muzikologických znalostí, ale i spolupráce s ostatními
historiografickými obory. V první řadě bude nutné důkladné
prostudování dějin samotného rajhradského kláštera i jeho okolí
v 16. a 17. století. Jak je výše uvedeno, na rukopise se
podílel více než jeden písař, bude tedy nutné jejich rukopisy
porovnávat z hlediska paleografie (historického vývoje písma),
aby bylo možno určit co nejpřesněji dobu vzniku rajhradského
rukopisu.