FILOSOFICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY
V BRN*
Seminá* d*jin um*ní
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Stavební firma Kone*ný & Ned*lník a její role v prostějovském
stavitelství let 1887-1918
VYPRACOVALA: Štěpánka Gr*ter Šimková
VEDOUCÍ PRÁCE: Prof. PhDr. Ji*í Kroupa, Csc.
BRNO 2005
Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci vypracovala
samostatn* na základ* uvedených pramen* a literatury.
2
Za radu a pomoc d • kuji svému vedoucímu práce, prof. PhDr. Ji*ímu
Kroupoví, CSc. Za prvotní nasměrování pat*í m*j dík PhDr. Aleši Filipovi.
3
Za laskavou pomoc a ochotu p * i shromažďování materiál* d*kuji
zam*stnanc*m Státního okresního archivu Prostějov.
OBSAH
PŘEDMLUVA 5
ÚVOD 6
I. N • MECKÁ FIRMA V • ESKÉM M • ST• 10
1. Aféra c.k. »eské gymnázium, ..."eska veřejnost si všeho líbiti nenechá... 16
2. »eská radnice, ...pomník hanby m»sta Prostějova... 18
II. KONEČNÝ & NEDĚLNÍK V ROLI PROVÁDĚNÍ VEŘEJNÝCH
STAVEB DLE CIZÍCH PROJEKT*. STÁT A M •STO - POLARITA
UNIVERZÁLNÍHO A NÁRODNÍHO? 20
1. Státní stavitelství: C. k. okresní soud aneb „erárni" styl 23
2. M»sto a stavitelství ve stylu národním? 31
2.1 M»stský sirotčinec - fenomén zaalpské neorenesance 31
2.2 Všeobecná ve»ejná nemocnice - nový infek»ní pavilon a národní etnografismus 38
III. KONE*NÝ & NED*LNÍK V ROLI PROJEKTANT* - STYL A VLIVY
45
1. Neprovedený projekt Živnostenské banky 45
2. Hotel Grand 55
3. Rodinné a obytné domy 69
3.1. Pozdní historismus 80. a 90. let 69
3.2 Mezi renesancí a barokem: Vila Kone»ný a vila Ned»lník 73
3.3 Secesní pokusy 81
3.4 Moderní a tradi»ní v novém hávu 90
3.5 Rok 1913 a nový klasicismus 97
ZÁV»R 101
4
EXKURS DO PROJEV* FIRMY VULKANIA V ARCHITEKTUŘE
PROSTĚJOVA 105
PRAMENY A POUŽITÁ LITERATURA 113
SEZNAM VYOBRAZENÍ 119
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Předmluva
Na počátku této práce stál zájem o architekturu p*elomu století a
předválečných let dvacátého století. Vzhledem k množství secesn* laděných staveb
ve m*sf Prosfjov se skýtala možnost bádat na tomto poli a alespo* •áste*n*
pojmout období, do kterého moje prvotní myšlenka spadala, p*ípadn* zdokumentovat
některé všeobecn* nepříliš známé stavby. Bližším studiem literatury jsem však
zjistila, že vtšina závažnějších staveb neunikla podrobnějšímu zájmu uměleckých
historik*, a proto jsem se pustila na pole nepříliš probádané, které se tak trochu samo
nabízelo. Se jménem stavební firmy Konečný & Nedělník jsem se pr*b*žn*
setkávala již p*i studiu literatury. Tito prostějovští podnikatelé po sob* zanechali
vskutku rozsáhlý archivní fond uložený ve Státním okresním archivu Prostějov,
který je mimo jiné zajímavý i dokumentací k některým ze staveb považovaných za
velmi důležité architektonické památky nejen lokálního významu (nap*, prostějovské
vily brat*í Kovářík* navržené Emilem Králíkem). Vedle nich stojí práce bu*
projektované samotnou firmou nebo její spolupráce s architekty, které svého
významu nabývají především v místním kontextu. Archiv této prostějovské firmy je
tudíž zásadním pramenem poznání k architektonickým dějinám m*sta od konce
osmdesátých let devatenáctého století až do prvních let •tvrtého desetiletí století
dvacátého. Žádná z ostatních místních stavitelských společností archiv nezanechala.
Výsledkem mého vniknutí na toto neprobádané pole je pokus o typologický a stylový
pr**ez prací firmy Konečný & Nedělník, zam**ený jednak na postavení firmy ve
m*st*, náhledu do otázky veřejné stavitelsé produkce - na které se firma podílela
pouze jako vykonavatel stavebních prací, nicmén* její archiv skýtá materiály pro tyto
poňny zásadní - a na tvorbu z dílny firmy. Zám*rn* se vnuji jen omezenému
5
po*tu konkrétních případ9
z celé škály návrh* a realizací - nap*. fm, které považuji
za d*ležit*jší co do významu v architektonickém *z historicko-politickém kontextu
m*sta nebo dalším, které chápu jako výrazné ze stylového hlediska - navíc v *asov
ohraničeném období a týkajících se bezprost*edn* m*sta Prostějova. Zpracování
celého archivního fondu by vyžadovalo úsilí a prostor přesahující rámec této práce.
Ze stejného d*vodu zde nepředkládám ani soupis prací firmy. Ke koherentnímu
zpracování veškerých materiál* fondu Konečný & Nedělník, jakož i historie firmy
v kontextu stavebních d*jin m*sta Prostějova, se zamýšlím vrátit v budoucnu.
ÚVOD
Podíl firmy Kone*ný & Ned*lník na stavební produkci v Prost*jov*
náleží k nejvýznamnějším a nejfrekventovan*jším ukázkám stavitelské
praxe ve m*st*, především pak v období od jejího vzniku, do první sv*tové
války. Firma byla založena roku 1887 společníky ing. Rudolfem Kone*ným
(1856-1928) a ing. Josefem Nedělníkem (1850-1931)1
pod názvem R. Kone»ny
a J. Nedělník, podnikatelství staveb v Prostějov.2
Zabývala se realizací staveb,
rozpo*t* a odhadních elaborát*, stavebními opravami, dozorem,
kolaudacemi, ale také samoz*ejm* budováním dom* dle vlastních návrh*.
Rudolf Kone*ný se stal stavebním mistrem v temže roce, co vznikla jeho
společnost, 1. b*ezna 1887 složil stavitelskou zkoušku u civilního inženýra a
stavebního mistra Karla Biberleho v Prost*jov* a Brn*, poté co u n*j od roku
1873 praktikoval jako stavební technik.3
Roku 1895 společníci otev*eli
kruhovou cihelnu v přilehlých Držovicích.4
Roku 1898 m*la firma (mimo
cihelnu) asi patnáct stálých zam*stnanc*5
a sídlila v nov* vznikající vilové a
1
Osobní data dle: P. Zatloukal, Architektura 1. poloviny 20. století. Prostějov. D»jiny m»sta
(2). Prostějov 1999, str. 204.
2
Adresa* m»sta Prostějova a politického okresu. Prostějov 1939.
3
Státní okresní archiv (dále jen SOA) Prostějov, fond Kone»ný & Ned»lník, karton 126, i. •.
462, dopis R. Konečného m»stské rad* z 8.10.1898.
4
Historický místopis Moravy a Slezska 1848-1960. (Svazek V). Ostrava 1976, str. 57.
5
SOA Prostějov, fond Kone»ný & Ned»lník, karton 126, i. •. 462, dopis R. Konečného
m«stské rad* z 8.10. 1898.
6
úřednické *tvrti na Plumlovském p*edm*stí v Rejskov* ulici, ve které si i
oba majitelé postavili své domy. O d po*átk* firma prováděla jak stavby
ve*ejné - zadávané státem i m • stem, tak soukromé, které velmi *asto i sama
projektovala. Realizovala také velké množství objekt* promyslových a její
•innost sahala od Prostějova, p*es okolní m*sta a venkov až po vzdálené
lokality. B*hem své existence Kone*ný & Ned*lník spolupracovali s dalšími
místními staviteli a podíleli se rovn*ž na realizacích významných staveb
projektovaných renomovanými architekty, *ímž získali množství zkušeností,
které jim umožnily jejich uplatnění ve vlastní projektantské a stavební praxi.
P*estože zakladatelé zem*eli ve dvacátých letech, firma ve své •innosti
pokrajovala i posléze, *ízená pravd*podobn* n• kterým ze syn* J.
Ned*lníka až do roku 1946. Důležitým obdobím pro d*jiny firmy je však
zejména její první fáze, završující se sv*tovou válkou. Tato doba má
z d •vodu obrovského nár*stu stavební produkce zásadní význam i pro
celou novodobou stavební historii m*sta. P*estože Prostějov prošel na
po*átku devadesátých let radikálními politickými zm*nami - samosprávu
dosud německého m*sta p*evzala *eská strana a Prostějov ovládalo
extrémní národnostní vyp*tí - dokázala se firma Kone*ný & Ned*lník, jejíž
spolumajitel Rudolf Kone*ný příslušel kn*mecké menšin*, do poloviny
devadesátých let prosadit jako jeden ze t*í nejvýznamn*jších stavebních
podnik* ve m*st*, vedle společnosti *e*ka Venclíka (založena 1885) a
partner* Václava Sou*ka a Vladimíra Lukáše (založena 1867).6
Nejpodrobněji se zatím prostějovské architektuře po*átku 20. století
ve své diplomové práci v*novala Edith Je*ábková.7
Autorka mimo
architektury pokrývá i další pole výtvarného um*ní vybraného období.
Z architektury se pak, a* vskutku velmi obšírn*, blíže zabývá jen n*kolika
konkrétními stavbami. Krom* studia architektury shromáždila též množství
informací k politickému a sociálnímu pozadí, na jakém k um*leckým
6
P. Marek, K stavebnímu rozvoji Prostějova po roce 1870. Prostějov v proměnách staletí.
Prostějov 1994, str. 22.
E. Je'ábková, Prostějov enkláva »eské secese na Morav sociální a kulturní předpoklady.
Olomouc 1995 (diplomová práce FF UP).
7
aktivitám ve m*st* docházelo. Tato práce je velmi souhrnným pojednáním
o (především) reprezentativních architektonických dominantách m*sta a
jejich historicko-politickém kontextu a její význam spo*ívá nejen
v obsáhlosti, ale také práv* ve snaze o osvětlení specifické nálady, ze které
ve*ejné zakázky vyrostaly. Autorčina nedostatečná práce s poznámkovým
aparátem bohužel *asto znemožňuje ov**ování některých údaj*, které
proto musejí být brány •áste*n* s rezervou. Krátká záv*re*ná kapitola,
která pojednává o stavitelské produkci, je například plná nepřesností,
v*etn* chybného autorského p*ípisu některých staveb (založená mimo jiné
na zjevn* zb*žné práci s archivním fondem Kone*ný & Ned*lník). Firm«
Kone*ný & Ned*lník se Je*ábková v*nuje zejména v souvislosti
s prováděním stavby prostějovské radnice a vil Emila Králíka. Okrajov* se o
firm* Kone*ný & Ned*lník zmi*uje ve svých p*ísp*vcích8
i poslední
souborné publikaci9
Pavel Zatloukal. V souvislosti se stavebním vývojem
m*sta poznamenává existenci firmy také Pavel Marek.1 0
Archiv firmy Kone*ný & Ned*lník, uložený ve Státní okresním
archivu Prostějov1 1
, je zásadním pramenem k poznání prací, jež společnost
navrhovala, prováděla, adaptovala * i kolaudovala. Celkem obsahuje 467
karton*, z toho kartony 1-207 se týkají staveb na území m*sta Prostějova,
kartony 207-342 jiných obcí a v kartonech 343-367 jsou uložena varia.
Dokumentace obsahuje návrhy, plány, rozpo*ty, stavební deníky, ú*ty a
ú*ední korespondenci týkající se staveb, na kterých se firma n*jakým
zp*sobem podílela nebo o které se ucházela. Problematičnost plán* spo*ívá
v nedostatečnosti autorské pr*kaznosti. Díky *asté absenci signatur není
vždy zcela z*ejmé, které návrhy pocházejí z dílny firmy a které jsou jen
prováděcími plány zhotovenými jinými autory. Vp*ípad* veřejných
zakázek obvykle existují další archiválie mimo rámec fondu Kone*ný &
8 v
V. Slapeta - P. Zatloukal, Moderní architektura v Prostějov*. Památky a příroda, 1982, ro*.
7. P. Zatloukal, Architektura 1. poloviny 20. století, prost'jov. D»jiny m»sta (2). Prostějov
1999, str. 203-214.
9
P. Zatloukal, P»íb»hy z dlouhého století. Architektura let 1750 -1918 na Morav a ve Slezsku.
Olomouc 2003.
1 0
P. Marek, K stavebnímu rozvoji Prostějova po roce 1870. Prostějov v proměnách staletí.
Prostějov 1994, str. 22-47.
1 1
SOA Prostějov, fond Kone»ný & Ned»lník.
8
Ned*lník, které autorství firmy p*ípadn* vyvracejí. U soukromých staveb obvykle
dom* - m*žeme až na výjimky autorství firmy předpokládat,
existuje-li ú*et za stavební práce. Pokud firma stavbu b*žného domu
provedla, obvykle jej i navrhovala. Nutná je ovšem komparace formálních
náležitostí nepodepsaných plán* s plány signovanými (písmo, typ papíru,
atd.) a rovn*ž stylové roviny. Ani v p*ípad* plán* zjevn* firmou
zhotovených vnejv*tším množství p*ípad* autorské rozlišení nep*ipadá
v úvahu. Signatury chyb*jí velmi *asto na návrzích, p*i*emž schvalovací
plány podepisovali výhradn* Rudolf Kone*ný a Josef Ned*lník. Jméno J.
Ned*lníka však nefiguruje na žádném návrhu, z *ehož vyvozujeme, že
nebyl projektantem. Mnoho návrh* je zase podepsáno jiným autorem než R.
Kone*ným. N a zhotovování návrh* se prokazateln* podíleli Rudolf
Kone*ný, Josef Planita, Vladimír Vychodil a n • které plány pro menší domky
jsou podepsány rovn*ž Richardem Reichst*dterem.1 2
Nedostatečnost
signatur znemožňuje jakékoli definitivní p*ipsání staveb konkrétním
autor*m v rámci firmy, a proto jsme nuceni její produkci chápat obecn* jako
pocházející od firmy Kone*ný & Ned*lník .
Z d*vodu zajímavých podn*t* zprostředkovaných zmín*nou prací
Edith Je*ábkové a rovn*ž výše popsaným charakterem archivního fondu
Kone*ný & Ned*lník, má tato práce v úmyslu v*novat se vedle
projektantské produkce samotné firmy také další problematice. Rozd*lením
práce na t * i oddíly zamýšlíme zabývat se t*emi tématy. *eská historie a
d*jepis um*ní obvykle *eší otázky týkající se národní emancipace a jejího
dopadu na um*ní a stavitelství z pohledu *ech*. Velmi specifická situace, ve
které se Kone*ný & Ned*lník jako n*mecká firma díky politickým
okolnostem ve m*st* Prost*jov* nalézali, nabízí možná o n*co
netradi*n*jší pohled vedoucí snad i k v*tší objektivit*, o kterou se pokusí
první *ást práce. E. Je*ábková p*ináší dosti definitivní obraz koncepce
oficiálního um* ní a architektury vytvo*ené m • stem na základ*
1 2
O. P»ikryl jej ve svých pam»tech uvádí jako „kreslime" firmy. V i z O. P»ikryl, •ervánky
Prostějova (4. díl). Prostějov 1931, str. 10.
9
národnostních pohnutek. Byla však národnostní otázka vskutku obligátní
cestou, která ur* ovála charakter také b*žné ve*ejné stavební produkce
v expandujícím m*st»? Zda bylo stavitelství v režii *eského m*sta
definováno jinak než stavby vzniklé aktivitou státu se pokusíme nastínit
v druhé *ásti práce, s použitím normativního pojetí stylu - stylu jako
zp*sobu vyjádření státních nebo národních idejí. Naopak formální stylová
analýza bude aplikována ve t*etí *ásti, ve které se budememe v* novat
vlastní produkci firmy Kone*ný & Ned*lník, jejím projev*m a
východiskem.
I. NĚMECKÁ FIRMA V »ESKÉM M»ST«
Významná a nej*ast*ji oslavovaná kapitola d*jin m*sta Prostějova se
za*ala psát datem 1892. V tomto roce došlo k zásadnímu politickému aktu,
který se následn* odrazil ve zm*nách na ekonomickém, sociálním i
kulturním poli. Tohoto roku nastalo definitivní p*evzetí radnice, již dosud
ovládalo n*mecké zastupitelstvo, *echy a Prostějov se tím prom*nil v jedno
z nejv*tších a nejd*ležit*jších moravských center s • eskou správou. M*sto
10
tak získalo významné postavení v *eské politice na Morav*, ke kterému se
postupn* propracovávalo již od šedesátých let. D*sledky se projevily jak
v kvantit*, tak v kvalit* po*in* v mnoha oblastech: stavební, kulturní,
sociální a dalších.
V architektonických a uměleckých d*jinách m*sta hrají okolnosti
náhlé a trvalé politické nadřazenosti *eské vrstvy signifikantní roli. Již
několikráte byla zmín*na jistá nerozlu*nost uměleckého vývoje, kterým se
v Prost*jov* vydaly aktivity iniciované p*edevším m*stem.1 3
Ty sm**ovaly
k zviditelnění, reprezentaci a kvyjád*ení národní myšlenky
prostřednictvím odklonu od tvo*ivých sil spjatých s Vídní, zadáváním
nových úkol* se zám*rem využít *eský um*lecký potenciál přicházející
zejména z Prahy. Takto se vyjád*il Jaroslav Mathon - slovutný *estný
ob*an m*sta Prost*jova, n*kdejší prima* zdejší nemocnice, autor
umeleckohistorických publikací a kulturní organizátor - ve svých
vzpomínkách na Prost*jov: „Politický, národnostní a kulturní duch Vídn*, jenž
kdysi v m*sř* převládal, byl vystřídán Prahou, s níž byly navazovány ve všech
oborech stále fsn*jší styky."u
Potvrzuje to i hlas, jenž zazn*l p * i pokládání
základního kamene Národního domu: „Byly doby, kdy Morava více tíhla
k Vídni. Ty doby přestaly. Praha je naše středisko..."15
N a vzniku Národního
domu (1905-1907), jednoho z um*lecky nejkvalitn*jších po*in* ve stavební
historii m*sta v*bec, Gesamtkunswerku navrženého Janem Kot*rou, se
vskutku podílelo nevídané množství pražských um*lc*, mezi nimi vedle
Kot*ry také nap*. Stanislav Sucharda, Jan Preisler, Bohumil Kafka a další.
Tato architektura charakterizuje tendenci p*íklonu k secesi, jakožto
progresivnímu sm*ru vyjadřujícímu pokrok v myšlení, který m * l být reflexí
a jedním z vyúst*ní pokroku na národnost* politickém poli. Druhou, co do
reprezentace nemén* d*ležitou stavbou a alespo* interiérem op*t *áste*n*
secesn* lad*ným objektem sm**ujícím taktéž k ideji Gesamtkunswerku, se
1 3
E. Je»ábková, Prostějov - enkláva »eské secese na Morav. Sociální a kulturní předpoklady.
Olomouc 1995 (diplomová práce FFUP). Tatáž, K ideovým aspekt»m Kot«rova Národního
domu v Prostějov*. Um»ní 1996, str. 411-424. Též J. Vybíral, Mladí mist»i. Architekti ze školy
Otto Wagnera na Morav a ve Slezsku. Praha 2002.
1 4
J. Mathon, Mé vzpomínky na Prost «jov v letech 1897-1933. Z M P P 1997/1-2, str. 1-16.
15
Hlasy z Hané (dále jen HzH) 3.6.1906, •. 62, ro*. 25.
11
stala realizace nové prostejovské radnice (1911-1915), jejímž autorem byl
profesor *eské techniky v Brn*, Karel Hugo Kepka. Fakt, že se *eští um*lei,
kte*í do Prostějova p •išli jak za ú*elem prací na zakázkách pramenících
z iniciatívy m*sta * i pocházejících od soukromých zadavatel*, podíleli na
uměleckém rozkv*tu Prostějova, m*že být nesporn* p*i*ten na vrub *eské
národnostní politice.
Samoz*ejm* nejen orientace vum*lecké sfé*e, ale primárn*
myšlenka rozvoje m*sta, nastolila nové možnosti pro stavební expanzi.
Sebevědomými plány *eské správy p•išla na *adu postupná modernizace
Prostějova. Uchopení vlády nad m*stem bylo výzvou k realizaci mnohých
projekt*, které byly až dosud zanedbávány. Ideologicky cht*l být Prostějov
„povznesen na výši, na jaké býti má první a nejvtší •eské m*sto Moravy"16
, což
prakticky neznamenalo jen pozlátko výstavné a na první pohled
reprezentativní architektury situované na exponovaném míst*, ale vedle n*j
stálo především zakládání nových institucí, budování a renovace v oblasti
ekonomické, školské, zdravotní a kulturní. Vedením politiky zlepšování
životních podmínek si m*stská správa v dlouhodobé perspektiv*
zajišťovala zvyšování prestiže u samotných ob*an* a ta zase m*la podpo*it
autoritu m*sta ve vyšších státních kruzích.17
V souvislosti s národnostní politikou v Prostějov* se nutn* naskýtá
otázka, jak do schématu protěžování *eského produktu - jelikož to s ní, jak
dále uvidíme, šlo ruku v ruce - zapadá n*mecká firma, kterou byli Kone*ný
& Ned*lník. Jaké postavení m * l n*mecký podnikatel na stavebním trhu a
zakázkách zadávaných obcí samostnou? Za*n*me od nastínění
protin*meckých nálad, které vnárodnostn* vypjatém m*st* na p*elomu
století vládly a jak se konkrétn* dotýkaly •esko-n*mecké firmy Rudolfa
Konečného a Josefa Ned*lníka.
Nejen na kreativní *ásti prací zadávaných obcí se po roce 1892
podíleli bez výjimky *eští architekti, na stavbu veřejných podnik* m*sto
1 6
P. Marek, Prostějov v letech 1848-1918. Prostějov. D»jiny trpsta (2). Prostějov 1999, str. 43.
1 7
Ibid., str. 44.
12
•asto aplikovalo jest* razantnejší strategii, tedy podmínku, že se ofertních
•ízení na veškeré práce související se stavbou, mohou zúčastnit jen
podnikatelé *eské národnosti. Ve sv*tle této informace se tudíž zdá
nepochopitelné, že ze všech nejreprezentativn*jších stavebních akcí m*sta,
jedna z v*bec nejsledovan*jších, byla *ízena firmou ne tak docela *eskou.
Pro stavbu nové radnice obec vybrala firmu Kone*ný & Ned*lník. Vedle
toho, p * i i jakkoli zb*žném pohledu na inventá* archivu firmy, není možné
přehlédnout velké množství materiál*, prokazujících, že se firma na
m*stkých zakázkách - v rovin* provád*ní staveb - pr*b*žn* podílela. N a
stavbách, které m*ly nejvyšší um*lecké ambice - s výjimkou radnice - sice
pracovali jen *eští architekti a *emeslníci, ale vedle nich mnoho jiných obcí
iniciovaných stavebních aktivit bylo již dávno p*ed vznikem radnice
s klidným sv*domím zadáváno firm* Kone*ný & Ned*lník. D*vod byl
nejspíš prostý, pragmatický: Kone*ný & Ned*lník pat*ili tou dobou v
Prost*jov* k nejzaveden*jším stavebním podnik*m a navíc z mnoha
ofertních *ízení vycházeli jako jedni z finan*n* nejvýhodn*jších. Zdá se, že
za takových okolností m*sto na národnost nehled*lo. Pokud k tomu ovšem
nebylo donuceno.
Místní vlastenecký tisk razil ve prosp*ch úsp*chu *eské v*ci, cestu
vyvíjení radikáln* nacionalistických tlak*. Nejd*ležit*jší roli v tomto sm*ru
hrál v Prost*jov* list lidové strany, Hlasy z Hane9
. Lidová strana byla na
Morav* založena r. 1891 jako moravská obdoba *eské mlado*eské strany
(jež v *echách vznikla již r. 1874) a její prostějovské k*ídlo, reprezentované
•eskym politickým spolkem v Prost*jov* s jeho deníkem Hlasy z Hané, se
•adilo k na Morav* v*bec nejd*ležit*jším.w
Lidová strana, jež stála za
obecní správou, byla v Prost*jov*, narozdíl od situace v jiných moravských
m• stech, úzce spojena s *eskými podnikatelskými kruhy. Zhruba polovinu
Hlasy z Hané byly založeny jako staročesky orientovaný list. N a konce osmdesátých let
v souvislosti s vrcholením zápasu o správu m»sta však p»ešly do rukou mlado»ech». Viz P.
Marek: Prostějov v letech 1848-1918. Prost'jov. D'jiny m»sta (2). Prost'jov 1999, str. 29.
1 9
J. Malí*, Prostějov a »eská politika ve 2. polovin* 19. a po»átkem 20. století. Prostějov a
jeho místo v dejinách Moravy. Prost»jov 1994 (sborník z konference.), str. 81.
13
k*esel v osazenstvu obecního výboru zabírali továrníci a podnikatelé.
Moderní historie zabývající se národnostní otázkou moravských m*st, udává
d*vody, pro* v*bec k tzv. boj*m o radnice - jaký sehrál i Prostějov primárn*
docházelo. Pravé d •vody pro osvobození od nespravedlivé vlády
n*mecké menšiny, byly z nejv*tší míry ekonomické povahy.2 1
Volební výbor
národní strany m * l kompetenci k veškerému politickému rozhodování ve
m*st* a v jeho zájmu bylo udržení politických a mocenských pozic *eských
podnikatelských vrstev na Prostejovskú.2 2
V 90. letech docházelo
k prudkému vzr*stu *eské podnikatelské síly, jejíž zájmy byly, slovy
historika Ji*ího Malí*e, „politicky artikulovány s razným akcentem na národní,
stavovské i konfesionálni požadavky".23
Jedním z efektivních nástroj* takto srn**ováné politiky byl práv*
tisk. Sv*j list Hlasy z Hané lidová strana samoz*ejm* využívala k propagaci
vlastních zájm*. V dob* volební kampaň*, na po*átku 90. let, redakto*i
Hlas* nemilosrdn* tepali každého, kdo porušil taktiku boje proti N * m c * m a
publikovali agita*ní materiál zam**ený na pot*ení n*meckých protiútok*.
Redakci novin držela pevn* v rukou radikální klika, jejímž bojovníkem *íslo
jedna byl Ond*ej P*ikryl, léka*, politik a pozd*jší starosta m*sta. P*ikryl
v politice získání radnice pod • eskou správu zaujímal v*d*í roli, práv* on
prakticky vedl volební kampa* a vypracoval i taktiku „boje".2 4
Hlasy ovšem úto*ily na N*mce i poté, co byla radnice dávno
v *eských rukou, a spolu se snahou o potlačování zejména podnikatelských
aktivit n*meckých spoluobčan*, siln* ví*ily i antisemitismus.2 5
Agresivním
" P. Marek, Prostějov na p«elomu 19. a 20. století. Zpravodaj Muzea Prostějovská v Prostějov
(dále jen ZMPP) 1985/2, str. 18.
2 1
J. Malí*, Obecní samospráva a národnostní problematika na Morav* p»ed r. 1914 (Deset
poznámek k „boji o radnice" moravských m»st). Národnostní problémy v historii m»st.
(Sborník z konference.) Prostějov 1993, str, 82.
2 2
P. Marek, Prostějov na p«elomu 19. a 20. století. ZMPP 1985/2, str. 16-24.
2 3
J. Malí*, Prostějov a »eská politika ve 2. polovin* 19. a po»átkem 20. století. Prostějov a
jeho místo v dějinách Moravy. (Sborník z konference.) Prostějov 1994, str. 82.
2 4
P. Marek, Prost'jov v letech 1848-1918. Prostějov. D'jiny m»sta (2). Prostějov 1999, str. 27.
2 5
Enormní procento obchodnické a podnikatelské vrstvy v „Hanáckém leruzalém*", jak byl
Prostějov pro svou tradi»n» silnou židovskou komunitu nazýván, rvo»ili Židé. ]. Mathon
nap*, vyjadřuje zjevn* rozšířenou a nejspíš i pravdivou úvahu nad situací, která ve m»st*
přetrvávala v »asech nadvlády n»mecké a židovské menšiny, a která, pomineme-li
komplexnost a složitost otázky antisemitismu obecn*, byla jedním z očividných d»vod*
k atak»m na židovskou minoritu: „(...) N»mci a Židé, nabyvše vtšího jm»ní, se pravideln*
14
nacionalistickým výpad*m unikl z*ejm* málokdo. Tím mén* pan stavitel
Koneczny alias Rudolf Kone*ný, jak se za*al podepisovat teprve až po roce
1892. Vzhledem k politickému vývoji m*sta bylo (alespo*) formálni
přihlášení se k •eštin* pochopitelné a tak*ka na denním po*ádku. Po
volebním vít*zství *eské strany roku 1892 se *ada n*mecko-židovských
podnikatel* od n*mecké národnosti dokonce odklonila, což bylo p*í*inou
enormních z m * n ve formální národnostní skladb* obyvatelstva. Historický
místopis Moravy a Slezska demonstruje následující údaje: Roku 1880 žilo
v Prost*jov* 13 659 *ech* a 4 516 N * m c * , zatímco již roku 1900 se po*et
•ech* zvedl na 23 506 a podíl nemeckého obyvatelsta klesl na pouhých
1 660.26
Útoky zdánliv* politicko národnostn* motivované byly, jak jsme se
již snažili nazna*it, spolehliv* vykalkulovány. Sledovaly cíl potlačení
n*mecké a židovské p*evahy v ekonomicko podnikatelské sfé*e. N a
takovémto modelu bylo postaveno i vít*zství *ech* vp*evzetí radnice.
Nejprve byli podněcováni *eští podnikatelé a obchodníci k tomu, aby se
usadili ve m*st*. Pronesením hesla „Sv'j k svému" a bojkotem nemeckých a
židovských obchodník* došlo k nátlaku na n*mecké voli*e, kte*í proto, aby
nep*išli o obchod, rad*ji odmítli volit.2 7
stahovali do Vídn*, kam byly spolu miliony odčerpávány z Prostějova. (...)" Viz J. Mathon, Mé
vzpomínky na Prost «jov v letech 1897-1933. ZMPP 1997 1-2, str. 12. Vedie toho P. Marek
vysvětluje, že „Židé představovali jádro nemeckého prostejovského živlu a úporn* bránili nástupu
•eské správy, ve volbách postupovali jednotu* a velmi disciplinován*." Viz P. Marek, Prost «jov
v letech 1848-1918. Prost'jov. D'jiny m'sta (2). Prost»jov 1999, str. 51. V H z H jsou
antisemitistické výpady tak»ka na denním po»ádku. HzH 16.12. 1894, •. 15, ro». 13 p»inášejí
následující, tak»ka úsm»vný skandál: „Židovská drzos*. Jindřich Glas, továrník na bavlnené
zboží v Sadové t»íd», staví ve dvo»e k»lnu a sklady. Rozumí se, že k takovéto vtší stavb* jest freba
povolení mostského stavebního ú»adu, když však Glas vyzván byl, aby predložil plány (...) vymluvil
se, že nic vtšího nestaví. Ku vypátrání pravého stavu vci byl vyslán na místo mostský stavitel p.
Skoupil, který p»esvd»il se, že stavba je víších rozm»r», upozornil Glase, že t»eba předložití
nákresy ku schválení. Glasovi to bylo proti mysli a r»zným způsobem se vymlouval. P * i prohlídce
stavby bylo nutno jiti kolem psí boudy, z níž vyítil se pes přivážený na delším •et'zu, roztrhl zimní
kabát p. staviteli a zakousl se i do nohy. Žid Glas ani jeho syn neuznali za dobré psa odehnati (...).
Patrn* bylo jim vhod, že pomocí psa mohou si vyliti zlos* na p. staviteli (...)"
2 6
Viz Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1961, sv. V. Ostrava 1976, str. 35.
Oproti tomu J. Benda uvádí celkový po»et obyvatel z r. 1900 «íslem 24 054, z nichž se 964
hlásilo k n»mecké národnosti. Viz J. Benda, Prost»jov-m»sto oděvnictví. Prostějov a jeho
místo v dějinách Moravy. Prostějov 1994 (sborník z konference), str. 119.
2 7
P. Marek, Prostějov v moravské politice na p«elomu 19. a 20. století (K problematice
souvislostí boj • o «eský Prostějov v letech 1890-1892 s •esko-n'meckými smi»ova»kami a
moravským pakterm z roku 1905. Národnostní problémy v historii m»st. (Sborník
z konference.) Prostějov 1993, str. 16.
15
1. Aféra c.k. *eské gymnázium, ...•eská veřejnost si všeho líbiti nenechá...
Jak bylo vysvětleno, taktika novinové propagandy byla nejefktivn*ji
využívána v dob*, kdy byly snahy o vítězství ve volbách do místní správy
nejaktuáln*jší, ani pozd*ji ale ve*ejné útoky na n*mecké podnikatele
neustaly zcela, ba nebyly ani ojedinelé. Firma Kone*ný a Ned*lník pocítila
nacionalisticky zabarvené intriky ze strany Hlas* z Hané na vlastní k*ži jest*
roku 1900. Historik Pavel Marek, znalec prostejovských d*jin, vysvětluje,
jak se po p*evzetí v*d*í role *eské strany jen obrátila mince a
z utlačovaného se stal agresor: „Z národnostního pohledu se představitelem obou
bojujících etnik nepodařilo nalézt modus vivendi a německý nacionalismus
vystřídala jeho *eská obdoba."29
1. února 1900 vypsala obec ofertní *ízení na stavbu c.k. *eského
gymnázia v Kollárov* ulici. Kone*ný a Ned*lník ofertu dodali a zdálo se, že
nic nebrání tomu, aby zakázku i získali, kdyby se 28. února, v den uzáv*rky,
v Hlasech z Hané neobjevila zpráva atakující Rudolfa Konečného, jakožto
p*edsedu Společenstva stavitel*, zednických mistr* atd., za to, že „odep*el
P. Marek, Prostějov v letech 1848-1918. Prostějov. D»jiny m»sta (2). Prostějov 1999, str. 48.
16
podepsati protest tohoto společenstva proti návrhu německé obchodní a živnostenské
komory v Olomouci na nový volební *ád, který má ten ú*el, aby navždy ne snad
dobytí ale i zastoupení •eského obchodnictva a živnostnictva v této komole bylo
znemožněno. (P*estože) Pan Konečný staví budovu vyšší obchodní školy, Akciový
pivovar atd. a dokázal tím dostate*n*, že proti •eskym pom*r*m necítí odporu,
vykonat však jako pouhý funkcioná* usnesení společenstva když toto má za ú*el,
posílit •eskou akci, to odmítá. Ovšem vždy je N*mec a ví, že *eské •lenstvo od
svého předsedy N*mce každou morální facku snese bez odezvy."29
Autor v temže
•lánku zárove* doporučoval nezadat firm* nejbližší m*stskou zakázku,
tedy stavbu gymnázia jakožto „překvapení, jež by ho pouňlo, že si *eská naše
veřejnost všeho líbiti nedá" a vyjád*il nad*ji, že „v obecním zastupitelstvu nebude
nikoho, kdo by v tomto p*ípad* pro zadání stavby p. Kone*nýmu hlasoval".30
A * R.
Kone*ný situaci m*stské rad* v osobním dopise vysv*tlil3 1
, a* Hlasy již 17.
b*ezna otiskly prohlášení *len* výboru Společenstva stavitel9
, zednických
mistr* atd., o nesprávné interpretaci aktu jakožto nacionalisticky
orientovaného32
, firm* Kone*ný & Ned*lník se zakázku na novostavbu
gymnázia v Kollárov* ulici již dostat nepodá*ilo. Získal ji jiný, dražší, ale
zaru*en* *eský místní stavitel, *len stavebního výboru m*stské rady,
•en*k Venclík, který zvd**nosti, jelikož „nechce být jen stejn* dobrý jako
konkurence, ale nechce být ani dražší" nabídne m*stu, že cenu sníží tak, že
nebude vyšší než *ástka, za kterou by byl stav*l jeho n*mecký rival.3 3
Podobné problémy firma podstupovala opakován*. Po vypjaté
situaci t * i dekády trvajícího *esko-n*meckého konfliktu p*ed rokem 1892,
když už se snad vášn* mohly ztišit, jelikož *eši dosáhli svého, až do roku
1905 (do uzav*ení Moravského paktu, který na *as rozví*ené národnostní
29
HzH 28.2. 1900, •. 17, ro«. 19.
" i b i d .
3 1
SOA Prostějov, fond Kone»ný a Ned»lník, karton 45, i. *. 175, rukopis dopisu.
32
HzH 17.3. 1900, *. 22, ro*. 19: Z prohlášení: „Po jednohlasném schválení požádal p. Konečný
místopředsedu p. Vychodila a jednatele p. Bečka ml., by protest podepsali a odd'vodnil toto
následovn*: Stojíme v úzkém obchodním spojení s předsedou obchodní komory olomoucké (...) a tedy
bych nerad by se mi snad vc mohla osobn* vykládat a nás obchodu* po p»ípad» poškodit. O nijakém
odepření po stránce národní, jak je možno z uve»ejn»ného »lánku se domýšteli, nebylo vbec *e*i."
33
HzH 21.3.1900, •. 23, ro«. 19.
17
vody zklidnil) ovšem situace zastávala žhavá. V otázce školství navíc
národnostní konflikt pokrajoval jest* déle. *eské školy v Prostějov* po roce
1892 zažívaly nebývalý rozmach, •ímž automaticky docházelo ke snižování
po*tu žák* a student* ve školách n*meckých.3 5
N*mecká školská za*ízení
následkem toho za*ala upadat. *eských m*š*anských škol p*ibývalo
rychle, st*edních škol však na sklonku devatenáctého století vProst*jov*
stále mnoho nebylo. M*sto muselo vynaložit na vybudování gymnázia
obrovské úsilí, zavázalo se postavit novou budovu a hradit všechny
provozní náklady.3 6
V této pespektiv* se proto zdá aféra R. Kone*ného
v Hlasech z Hané spíše jako záminka pro odebrání prací na zcela pro*esky
zam**ené ve*ejné zakázce, n*mecké firm*. Pokud uvážíme angažovanost
stavitele Venclíka ve ve*ejném i politickém život* m*sta - byl • lénem
stavebních komisí m*stských staveb a celkov* osoba *inná vP*ikrylov*
týmu na p*elomu století37
- nabízí se i možnost intriky založené na osobních
zájmech.
2. *eská radnice, ...pomník hanby m*sta Prostějova...
Vra*me se nyní zp*t k výše zmín*né nové prostějovské radnici, u níž
se provádějící stavební společností stala firma Kone*ný & Ned*lník. Nutno
zmínit, že *asov* se vznik nové prostějovské radnice *adí až do období
mezi lety 1911-1914, p*estože myšlenka její stavby sahá již do po*átku
devadesátých let předcházejícího století. Prost*jov tehdy radnici m * l , ta
však již dávno nevyhovovala požadavk* na modernost, velikost ani
reprezentaci sídla správy vzkvétajícího m*sta. Stará renesanční budova
p*estala sloužit svým ú*el*m v roce 1853, kdy obecní správa do*asn*
3 4
P. Marek: Prostějov v letech 1848-1918. Prostějov. D»jiny m»sta (2). Prostějov 1999, str. 7-70.
3 5
Díky tzv. Perkovu zákonu mohla m*stská rada připravit podmínky pro roz*len*ní žák*
podle jazykových p*epoklad*, *ímž vznikla situace nahrávající *ech*m, zna*né rozšíření
po*tu žák* v *eských školách. Viz ibid.
3 6
Gymnázium bylo založeno už r. 1899, sídlilo však zpo*átku v provizorních prostorách.
3 7
P. Marek, Prost*jov v letech 1848-1918. Prostějov. D»jiny m»sta (2). Prost*jov 1999, str. 42.
18
přesídlila do mostského špitálu na Pod*bradov* nám*stí. Teprve ke konci
roku 1900 byla vypsána sout*ž na novostavbu radni*ní budovy, jejíž
jednoznačnou podmínkou byla *eská národnost nabízejících.38
Vít*zným
projektem se stal návrh pražského architekta Jana Heindla a stavitele Karla
Zahrádky. Pro* tehdy a jest* mnohokrát poté nebyla realizována, ponechám
stranou3 9
, zmíním jen jest* další jméno, se kterým se v souvislosti se
zamýšlenou realizací nové radnice po*ítalo. Byl jím pražský architekt Osvald
Polívka, který plány pr*b*žn* dle požadavk* radnice mezi lety 1902 a 1908
m*nil, aby byl následn* roku 1909 sám v y m * n * n za definitivního tv*rce
radni*ní architektury, Karla Huga Kepku. Krom* preference *eské
národnosti fungoval na Morav* rovn*ž lokální patriotismus, proto musel
být pražský architekt Polívka na žádost hodonínského SVUM vyst*ídán
brn*nským Kepkou (který se v sout*ži umístil na druhém míst*).4 0
V b * e z n u roku 1911 bylo otev*eno ofertní *ízení na provedení
stavebních prací, p*i*emž zazn*ly apely na výbor pro stavbu, aby
preferoval prostějovské firmy. A * Kone*ný a Ned*lník nevyšli tentokráte
z *ízení jako finan*n* nejvýhodn*jší, sám Kepka, s kterým m*sto výb*r
firem pro realizaci radnice konzultovalo, se zasadil o to, aby to byli práv*
oni, kdo provede n • které stavební práce (nádenickou, zednickou, tesa*skou,
kanalizaci, ohradní zdi a bourání starých budov). Nejlevn*jší nabídku
místního stavitele Jana Skoupila totiž Kepka nepovažoval za seriózní, jelikož
sám m * l prý zkušenost, že v ofertním *íení se nikdy nezadává nejlevn*jším
firmám, jen v „pozoruhodných případech".41
Rozhodnutí dosadit n*meckou firmu do prací na samotné výkladní
sk*íni *eské národní hrdosti, vyvolalo další skandál. Dva týdny po zadání
zakázek (1.6. 1911) m*stská rada obdržela dopis Spolku •eských stavitel* na
Morav a ve Slezsku se sídlem v Olomouci, ve kterém tato instituce vyjad*uje
3 8
E. Jeřábkova, Prostějov - enkláva *eské secese na Morav. Sociální a kulturní předpoklady.
Olomouc 1995 (diplomová práce FFUP), str. 99.
3 9
Realizace m»stkých projekt* podléhaly obecn* zdlouhavému plánování a potýkaly se
s problémy nejr»zn»jšího druhu, zejména pak finančními »i organizačními.
40
V. Slapeta - P. Zatloukal, Moderní architektura v Prostějově. Památky a příroda, roč. 7, 1982.
4 1
Cit. podle: E. Je»ábková, Prostějov - enkláva »eské secese na Morav. Sociální a kulturní
předpoklady. Olomouc 1995 (diplomová práce FFUP), str. 109 a 113.
19
pobouření nadvýb*rem n*mecké firmy, oznamujíce hlavního přestavitele
firmy Konecznyho jako „sloup výbojných německých germaniza'ních spolk* a
podporovatele n*mectví", který „nákupy obstarává u německých pramen*". Stavba
má proto podle názoru Spolku „stati jako pomník hanby m*sta Prostějova".42
Obec však od svého rozhodnutí neupustila a aféra postupem *asu utichla.
Kone*ný & Ned*lník spolu s firmou socha*e Josefa Rejnarta v Brn* provedli
omítky na fasád* z um*lého kamene a n• které štukatérské a obkladové
práce v interiéru. Stavba radnice byla ukon*ena v polovin* dubna roku
1914, jest* p*edtím však firm* R. Kone*ného a J. Ned*lníka m*stská rada
zadala p*ístavbu budovy pro ambulantní lé*ebnu pro chudé sm*stským
léka*em ve dvo*e radnice.4 3
II. KONE»NY & NEDĚLNÍK V ROLI PROVAD»NI
VEŘEJNÝCH STAVEB DLE CIZÍCH PROJEKT*. STÁT A
M»STO - POLARITA UNIVERZÁLNÍHO A NÁRODNÍHO?
4 2
Citace dopisu z 11. 6.1911 viz ibid., str. 109-110.
4 3
E. Je'ábková, Prostějov - enkláva »eské secese na Morav. Sociální a kulturní předpoklady.
(Diplomová práce FFUP v Olomouci.) Olomouc 1995, str. 116.
20
Pokud zhodnotíme důležitost a charakter veřejných stavebních
po*in* a postavíme je do kontextu otázky pozice n*mecké firmy v *eském
m*st* ovládaném silnými národnostními problémy, m*žeme konstatovat,
že si Kone*ný & Ned*lník nevedli nejh* *e. Coby stavitelé získávali zakázky
jak od státní správy, tak od obce a navíc šlo o práce, které nelze považovat
za zanedbatelné. Podíl firmy Kone*ný & Ned*lník na veřejných stavebních
aktivitách v Prostějov* rozhodn* nem*že být přehlédnut, p*estože však
firma v oficiálních úkolech zastávala jen vykonavatelkou již navržených
projekt* a sama aktivn* vytvářela maximám* návrhy drobných přístaveb.
Vysvětlení vp*ípad* prací pro stát musíme hledat v existenci projektant*
zaměstnaných ve státní správ*, jejichž úkolem bylo produkovat plány
ú*edních objekt*. Tato skutečnost se mnohdy negativn* odrážela v kvalit*
produktu. N a druhé stran* stojí aktivity m*stské správy, pro kterou
Kone*ný & Ned*lník zastávali rovn*ž jen práce na úrovni stavebních
úkon*. P*í*ina tkv*la jak ve zpolitizovaném p*ístupu m*stské správy
kve*ejným zakázkám - v jejich exkluzivním vy*len*ní pro architekty a
stavitele *eské národnosti - tak v d*razu na specifickou národn*
zabarvenou kvalitu t*chto projekt*. V p*ípad* menších * i mén* nápadných
staveb m*sto využívalo projektant* zam*stáných vm*stské správ*,
konkrétn* stavebním ú*adu m*sta. Do takovéto funkce však R. Kone*ný ani
J. Ned*lník nepronikli a po roce 1892 už ani proniknout nemohli.
Na základ* výše předeslaných tezí o orientaci m*stské správy na
tvorbu *eských um*lc* zaměstnávaných po roce 1892 na m*stských
zakázkách, se nám nabízí otázka, do jaké míry se pronárodní orientace
v*d*ích politických sil dotýkala také b*žné stavební produkce ve*ejných
zakázek. Nakolik se odlišovala od oficiálních staveb zadávaných tolik
nenáviděným „erárem"?
M*sto Prost*jov zahájilo nové století ve znamení stavebního
rozmachu. Díky vzkvétajícímu textilnímu a kovodělnému pr*myslu se
m*sto po polovin* 19. st. za*alo extrémn* rozr*stat. Roku 1870 se Prost*jov
21
spo*tem 15 758 obyvatel stal t*etím nejv*tším m*stem na Morav*.
S každým následujícím desetiletím m*stské populace p*ibývalo a tak nastala
situace, kdy b*hem padesáti let prostějovské obyvatelstvo zdvojnásobilo
sv*j po »et, což následn* zap*í*inilo, že v*tšina dosavadních institucí
p*estala pro nízkou kapacitu a nemodernost vyhovovat.
Stavební rozkv*t ve ve*ejné i soukromé sfé*e umožnila mimo jiné též
plošná expanze m*sta poté, co došlo k rozhodnutí o zbourání mostských
hradeb, *ímž byla logicky propojena vnit*ní *ást obce s p*edm*stími.
Obdobný trend urbanistických z m * n po polovin* 19. století podstupovala i
jiná v*tší *eská a moravská m*sta. Asanace hradeb probíhala mezi lety 1865
a 1872 (poté z*staly jen jejich zbytky, které byly definitivn* odstraněny v 80.
letech 20. století) a v roce jejího ukon*ení m*stská rada schválila první
regulační plán m*sta Prostějova. Vypracoval jej inženýr Vincenc Kühn, jenž
na míst* starých hradeb vyprojektoval *áste*nou okružní t*ídu, do které
m*ly být situovány školní budovy.4 5
Tento plán *ešil především území
vzniklá zrušením hradeb, konkrétn* západní, jižní a východní *ásti
vnitrního m*sta. Plán však nedostačoval, a to proto, že opomíjel jakoukoli
regulaci stavebních aktivit na p*edm*stí, které se *ím dál více rozrůstalo.46
Roku 1899 m*sto přistoupilo k akci a do roku 1902 byl inženýrem
Františkem Benešem vypracován projekt zamýšlený jako celkový
polohopisný a regulační plán.4 7
N a p*edm*stích vznikaly do té doby hlavn*
dlouhé ulice bez návaznosti ulic p*í*ných, což problematizovalo mnoho
praktických úkol*, jako elektrifikaci apod. Výsledek Benešova projektu
p*esto nebyl ideální, krom* pominutí n*kterých *ástí p*edm*stí v*bec,
ne*ešil urbanistickou stránku problému, jako nap*, stanovení rozmístění
ve*ejných budov v souvislosti s obytnou zástavbou.48
4 4
První bylo Brno a po n • m Jihlava, nepo»ítáme-li se Slezskem. Viz P. Marek, K stavebnímu
rozvoji Prostějova po roce 1870. Prostějov v proměnách staletí. Prostějov 1994 (sborník
konference), str. 26.
4 5
P. Marek, Prostějov v letech 1848-1918. Prost'jov. D'jiny m»sta (2). Prostějov 1999, str. 25.
4 6
P. Marek: K stavebnímu rozvoji Prostějova po roce 1870. Prostějov v proměnách staletí.
Prostějov 1994, str. 38.
4 7
SOA Prostějov, Archiv města Prostějova, nezpracované kartony.
4 8
P. Marek, K stavebnímu rozvoji Prostějova po roce 1870. Prostějov v proměnách staletí.
Prostějov 1994 (sborník konference), str. 40.
22
Jakkoli, teprve po*átek dvacátého století znamenal pro m*sto
Prostějov skute*ný stavební rozmach. Ze vzpomínek J. Mathona m*žeme
nabýt jisté představy o tom, jak m*sto vypadalo jest* v druhé polovin*
devadesátých let století předchozího: „(...) í*sn* na sklonku minulého století
(...) nebyl pohled na m*sto a jeho výstavnost uspokojující. Nebýt velkého náměstí
s jeho památnou skupinou farního chrámu, staré radnice a Mariánského sloupu,
podobal se Prostějov skute*n* velké hanácké vesnici (...)."m
Teprve v prvních
patnácti letech nového století dochází ke vzniku nejv*tšího po*tu zásadních
i mén* důležitých novostaveb ve ve*ejné i soukromé sfé*e.
Jak již bylo naznačeno, vedle výstavných veřejných budov
monumentálního rázu, ke kterým pat*í zmín*ný Národní d * m nebo
radnice, stála architektura mén* nápadná, umíst*ná dále od st*edu m*sta,
ponejvíce z*ejm* z úsporných d*vod*, avšak co do ú*elu, nezanedbatelná.
Šlo o stavby ú*edních, sociálních, zdravotních nebo některých vzdělávacích
za*ízení. P*evážná v*tšina z nich pat*ila km*stským zakázkám, n• které
další však jako c. k. instituce i nadále stav*l stát.
1. Státní stavitelství: C. k. okresní soud aneb „erárni" styl
Historie stavby budovy c. k. okresního soudu sdílí své po*átky
s dlouholetými přípravami na vznik nové prostějovské radnice, za jejího
primárního iniciátora tedy m*že být považována prostějovská m*stská
správa. O d roku 1850 soud sídlil ve staré renesanční radnici.5 0
Plánování
stavby nové radnice, jak již bylo naznačeno, za*alo n*kdy roku 1893.
Radnice nem*la být a ani ve své finální podob* nebyla monofunk*ní,
naopak, tak jak tou dobou bylo pom*rn* b*žné, zám*rem bylo zast*ešit
pod ni mnoho r*zných orgán*, obchod* a dokonce byt*. K institucím, které
m*stská rada plánovala do prostor nové radnice zakomponovat, roku 1895
svou žádostí o nové prostory p*ibyl i okresní soud, spolu se soudní trestnicí
4 9
J. Mathon, Mé vzpomínky na Prostějov v letech 1897-1933. ZMPP 1997 1-2, str. 1-16.
5 0
Stará radnice, o jejíž asanaci m»sto uvažovalo, byla nakonec využita k muzejním ú»el»m.
Muzeum, založené r. 1894 jako Národopisné a promyslové muzeum se v ní nachází dodnes
(dnes Muzeum Prostějovská v Prostějov).
23
a hlavním berním ú*adem. O rok pozd*ji se uvažovalo o p*estavb* stávající
soudní budovy, pozd*ji téhož roku také o možnosti novostavby na míst*
staré radnice a fary, jež m*ly být asanovány a jest* pozd*ji byl tento návrh
m*stskou radou zamítnut. Namísto n*j m*sto eráru navrhlo, že mu bude
pronajímat dv* horní patra a samo bude ke svým ú*el*m využívat
p*ízemí.5 1
Jelikož i okresní hejtmanství tou dobou postrádalo vhodné
prostory, rozhodla m*stská rada na po*átku roku 1897, že na míst* starých
kasáren v centru m*sta, na kterém mínila vybudovat novou radnici, bude
vystav*na spole*ná budova pro okresní soud, hlavní berní ú*ad a okresní
hejtmanství, kterou bude m*sto c.k. ministerstvu spravedlnosti pronajímat.52
V *ervenci 1897 ustanovila odbor pro výstavbu nové budovy a rozhodla o
vypsání sout*že na vypracování plán*, která byla oznámena v Technickém
obzoru. N a návrzích budovy pracovali pražští architekti Jan Vejrych a Václav
Roštlapil, kte*í také •ešili plány na budovu nové prostějovské radnice. Ve
výb*ru t*chto architekt* se op*t zrcadlí tendence k pronárodní orientaci.
P*dorysné projekty vypracoval roku 1898 také *en*k Venclík, narozdíl od
plán* Vejrychových a Roštlapilových jsou ve dvou variantách uloženy
v archivu firmy Kone*ný & Ned*lník.5 3
Již v *íjnu roku 1898 nastal v celé situaci zásadní zvrat, ministerstvo si
odmítlo pro své instituce budovu od m*sta pouze pronajímat a rozhodlo o
výstavb* vlastní soudní budovy. Tím se stalo, že práce na všech plánech
m*sto zakrátko zastavilo a okresní soud za*al sp*ípravou novostavby
vHavlí*kov* ulici.5 4
V b * e z n u roku 1898 se v Hlasech z Hané objevila
pom*rn* ostrá kritika na hlavu myšlenky novostavby okresního soudu,
zejména k v * l i jeho umíst*ní na „obvod m*sta". Lidovecký tisk nebyl
jediným rozhněvaným hlasem, jen odrážel ve*ejné mín*ní a p*itom musel,
jak to stálo v neoficiální náplni jeho práce, hájit zájmy a *est m*sta.
5 1
Dopis m»stské rady c.k. okresnímu soudu z 2.8.1896. Viz E. Je»ábková, Prostějov - enkláva
•eské secese na Morav. Sociální a kulturní předpoklady. (Diplomová práce FFUP v Olomouci.)
Olomouc 1995, str. 144.
5 2
Z d«vodu berní reformy, která tou dobou nastala, vznikla pot»eba nových prostor jak pro
hejtmanství, tak především pro berní ú»ad. Viz HzH 12.3. 1898, *. 20, ro». 17.
5 3
Jde o plány p»dorys». Viz SOA Prostějov, fond Kone»ný a Ned»lník, karton 29, i. *. 114.
5 4
E. Je»ábková, Prostějov - enkláva »eské secese na Morav. Sociální a kulturní předpoklady.
Olomouc 1995 (diplomová práce FFUP), str. 95-97.
24
N*mecký list Deutsche Stimmen totiž, jak zdůraznily Hlasy, z rozhodnutí o
vytlačení soudu na periferii obvinil práv* m*sto. Takovou reakci z n*mecké
strany však m*sto muselo o*ekávat, jelikož *eši si s N * m c i po roce 1892
spolu s vým*nou rolí na poli politické správy m*sta nutn* prohodili i
kritické role v * * i kdejakému rozhodnutí přijatému obecní radou. Hlasy
z Hané upozorňují především na neutěšené finan*ní pom*ry m*sta, které
p*esto ministerstvu nabídlo solidní podmínky. „Však správa státní trvala na
požadavku, aby dostala od obce zdarma celou ohromnou plochu stavební nebo
peněžní p*ísp*vek na plochu a kone*n* feba p*ísp*vek ve stavebním materiálu."55
Nabídku obce na d v * patra v budoucí radni*ní budov* na míst* starých
kasáren správa „prost* zamítla" a požadovala od m*sta b u * zdarma
staveništ* nebo objekt starých kasáren za přijatelných podmínek. Tím tedy
veškerá jednání skon*ila, což Hlasy komentují následovn*: „(...) poněvadž
bylo patrno, že správa justiční nemá porozumění ani pro finanční poměry obce, ani
pro místní poměry vbec, žádajíc od obce ob*ti, které obec pňnésti nemohla a také
ani hrub* k tomu nemela p*í*iny, protože správa státní pro Prostějov nikdy nemela
sluchu."56
Protože žádné volné staveništ* ve vnit*ním m*st* prý tou dobou
nebylo, ú • ad se musel p*est*hovat dále od centra.
V dob*, kdy byl *lánek publikován jest* sice definitivní rozhodnutí o
koupi pozemku nepadlo, stalo se tomu však záhy. Státní správa zakoupila
levný pozemek v Havli*kov* ulici, která tehdy teprve vznikala. Jak již bylo
nazna*eno, zatímco ve vnit*ím m*st* docházelo na p*elomu století hlavn*
k adaptacím a přestavbám, na formujícím se p*edm*stí vyr*staly
novostavby. Prost*jov m * l * t y * i p*edm*stí: Severní Olomoucké, jižní
Brn*nské, západní Plumlovské a východní Svatoanenské. Havli *kova ulice,
nacházející se na Plumlovském p*edm*stí, byla otev*ena roku 1896 a práv*
do ní byl po dlouhém plánování umíst*n c.k. okresní soud. Vzhledem
k negativní reakci ob*an* na toto rozhodnutí vyjád*ené v místním tisku,
m*že vzniknout p*edstava, že vybraná parcela je nejspíše nevýhodn*
kilometry vzdálená od centra m*sta. Znalce Prostějova taková úvaha m*že
55
HzH 12.3. 1898, 20, ro». 17.
5 6
Ibid.
25
zmást. Ve skutečnosti je totiž Havlíčkova ulice od centra vzdálena asi deset
minut chčze z hlavního nám Č stí. N a pčelomu století však neexistovaly
komunikace ve stavu, v jakém je známe dnes a Havlíčkova ulice tak mohla
být vnímána jako vzdálená periferie. Pravd* podobnější se ale zdá, že celá
aféra byla jen pčíležitostí, jak rozdmýchávat nepčátelství v * * i obecnímu
orgánu.
Zdá se, že celá situace týkající se závislosti ú*adu okresního soudu na
finanční podpo*e m Č sta prošla nadprčmčrným a také mimočádnč
kritickým zájmem ze strany večejnosti. Op* t se nám dává na odiv
kulminující nevraživost v * * i Rakousku-Uhersku, jeho ú*ad»ma praktikám,
nálada, která byla pro *eské m Č sto a vlastnč celý národ charakteristická.
Obecnč „iritující byla celá byrokratičnost správy monarchie, jež byla vnímána jako
protislovanská. Zt*lesn*ním retardačního charakteru rakouského státu byly
represivní složky (vojenstvo, •etnictvo), všechny úrovn* ú*ad* (...)", pčipomíná R.
Koryčánek.5 7
Když v srpnu roku 1901 okresní soud zažádal o prodloužení nájemní
smlouvy pro stávající prostory této instituce, a to z d*vodu předpokladu, že
nová budova soudu nebude dokončena a tedy připravena k užívání c. k.
okresním soudem, d*íve než za t * i roky5 8
, povstala další vlna všeobecného
pobouření. Obec od „ob*an* a poplatník*" obdržela rozho**ený dopis
apelující na m*stskou radu, aby na tuto žádost justičního orgánu zásadn*
nepřistupovala a „jednoduše (ji) zamítnouti rá*ila, a tak tomuto skandálnímu
stavu vci konec učinila", •ímž jej m*la také donutit k co nejrychlejší stavb*
nové budovy.5 9
M>sto se ale zachovalo tak, jak z*ejm* muselo, žádost soudu
vy*ídilo pozitivn*, pod podmínkou, že se soud zaváže platit *inžovní da*.6 0
Stavební plány byly vypracovány asi v lednu a únoru roku 1902. V
polovin* *ervna (od 13.6. 1902) je prezidium krajského soudu v Olomouci
5 7
R. Kory»ánek, •eská architektura v německém Brn*. M»stojako ideální krajina nacionalismu.
Brno 2003, str. 79.
5 8
SOA Prostějov, Archiv m»sta Prostějova, inv. •. 2038, •. jednací 482, dopis C. k. okresního
soudu m»stské rad*.
5 9
SOA Prostějov, Archiv m»sta Prostějova, inv. •. 2038, •. jednací 143, dopis m»stské rad* .
6 0
Ibid., dopis C.k. okresnímu soudu z 19.9. 1901.
26
vystavilo k nahlédnutí zájemc*m o ú*ast v ofertním *ízení. Kdo je provedl,
není známo.6 2
N a stavebních pracech soudní budovy se podílela firma
Kone*ný & Ned*lník, stejn* jako na k hlavní budov* přiléhající k nové
v*žnici. Dohledem nad stavbou byl pov**en c. k. stavební adjunkt, ing.
Eduard Sochor z Brna.
Stavba je komponována jako dvoupatrová nárožní budova na
p*dorysu L. P * i návrhu hlavního pr**elí se autor soustředil zejména na
nároží, které zalomil do jedné okenní osy a spolu s další okenní osou po
stranách jej d*razn* odd*lil od jednodušeji pojatých ústředních ploch obou
front. Zejména použitím armování a bosáže v p*ízemí, završením atikovou
•ímsou dekorovanou obelisky a aplikací prevýšeného zastrešení, jehož
výšku akcentovala korouhev umíst*ná na vrcholu, se poda*ilo dosáhnout
dominaního ú*inu polygonálního nárožního risalitu. Obdobné motívy jako
pro nárožní risalit (vyjma střešního prevýšení) byly zvoleny také jako
symetrické vyvážení postranních *ástí obou pr**elí, zahrnujících op*t po
jedné okenní ose a znovu tvo*ící risalit na okrajích obou front. Do centra
nároží projektatnt umístil hlavní vchod do budovy vy*ešený jednoduchou
edikulou s obloukovým záklenkem, pilastry dórskeho *ádu a završenou
segmentovým frontonem. Okna v celé budov* jsou pravoúhlá, vp*ízemí
orámovaná šambránou a s naznačenými klenáky. V prvním pat*e
v risalitech jsou okna vložena do edikul s iónskými sloupy a trojúhelným
frontonem, podokenní parapet tvo*í balustráda. Okna úst*ední *ásti pr* *elí
prvního patra rámuje šambrána s lištou a završuje ankona, podokenní
prostor zaujímá obdélný parapet s vpadlou výplní. V druhém pat*e okna
rámují op*t šambrány s lištou, na nich leží nadokenní *ímsy, pod nimi jsou
umíst*ny *ímsy parapetní. V risalitech druhého patra má okenní šambrána
v*tší profilaci a ob* *ímsy nesou konzoly. Druhé patro zakon*uje
profilovaná korunní *ímsa s mutuli. Jedinou socha*sky pojatou dekorací
pr**elí byl na atikové *ímse nad úst*edním risalitem posazený reliéf znaku
Rakousko-uherské monarchie.
6 1
Ofertní •ízení bylo ohlášeno 16.5. s uzávěrkou 20.7. 1902.
6 2
Rubová strana dvou p»dorys» je signovaná stejným necitelným podpisem a lednovým
datem 1902.
27
V p * d o r y s u byl akcentován polygonálni vstupní vestibul, ostatní
místnosti byly zcela symetricky za*azeny za sebe v jednom traktu podél
pr*chozí chodby. Do vnitrního nároží bylo umíst*no dvouramenné
schodišt*. Do p*ízemí byly situovány kanceláře, do pater pak navíc soudní
odd*lení a *ekárny v druhém pat*e.
Díky puristické nezdobnosti a nep*íliš z*etelné invenci v provedení
návrhu, p • sobí stavba velice stroze. N a druhou stranu však musí být
ocen*na alespo* pro svou symetrickou skladbu a vyvážen* aplikovaných
jednoduchých klasických motiv*. Okolní zástavbu nijak nenarušuje, ale ani
v ní z*eteln* nedominuje. Budova byla - podle p*vodního plánu - využita
nejen soudním orgánem, ale i berním ú*adem. Za dvorem na soud
navazovala nová jednopatrová stavba soudní v*znice. Budova c.k. okresního
soudu slouží dodnes jako sídlo Okresního soudu.
Stavba byla dokon*ena asi kolem poloviny *ervence roku 1903 a 31.
srpna za*ala být využívána ke svým ú*el*m.a
Co se tý*e jejího vzhledu,
Hlasy z Hané. ani tentokráte neopomněly kritické hodnocení založené na
obvyklém obvin*ní systému: „Srovnáme-li soudní a podobné erárni budovy
v mastech •eskýclí a německých, nemažeme se ubrániti od*vodn*nému dojmu, ze
m*sta •eskájsou odstrkována a zanedbávána. - Olomouci postaven byl pravý soudní
palác, jaký ani Praha nemá (.../'Architektura c.k. okresního soudu se jim zdála
p*íliš strohá, sloh „obyejný, t. zv. ^erárni, jakoby už stát u nás ani nedovedl se
vyzouti z obvyklé erárni šablony." Odpudivý jim byl už samotný vchod, „úzký,
malý a nevzhledný, jako do obyčejného hostince".64
Tento bod kritiky se však
zcela jist* nezakládá na pisatelov* pozorovacích schopnostech. Ohledn*
n*kterých detail* se stavební ú*ad jest* p*ed zahájením výstavby budovy,
rozhodl nepotvrdit její povolení.65
K hlavním námitkám, kterým nakonec
ministerstvo spravedlnosti vyhov*lo (zjevn* však kompromis nesta*il),
6 3
SOA Prosťjov, i. •. 2039, jednací 2366, dopisy m«stské rad* z 25.7.1903 a 29.8.1903.
64
HzH2.9.1903, 97. ro«. 22.
6 5
Dopisem ze 4.8.1902 podal Stavební ú»ad m»sta Prostějova námitku proti n»kterým
detail»m projektu Vysokému c. k. ministerstvu spravedlnosti. Viz Centrální spisovna
mostského ú»adu, Okresní soud •. p. 2936, arch. •. 2936, korespondence E. Sochora se
stavebním ú»adem m»sta Prostějova.
28
pat»11 nedostatečný rozm*r ší*ky vchodu, velikosti vestibulu a oken
v risalitu.
Architekturu okresního soudu m*žeme za*adit ke klasizujícímu
proudu neorenesance, následuje vzory vzniklé n*kolik desítek let p*ed ní.
Nabízí se dva p*íklady srovnání, z nichž oba mají stejnou funkci, ani jeden
však není soudní budovou. První, daleko monumentálnější, využívající však
stejn* st*ídmé klasické motivy na pr**elí s jedinými sochařsky
provedenými prvky umístěnými na atikovou *ímsu nad ústředním
rizalitem, je Technické u*ilišt* v Brn*, práce Ignáce Latzela (postaveno 1858-
1860). Druhý p*íklad, *asov* bližší, vykazuje zna*né shody v hmotovém
pojetí a rozvržení fasády i nárožní dispozici. Dív*í m*štanskou školu
korunní princezny Štefánie v Brn* projektoval Ottokar Burghart (postavena
vletech 1887-1889). Oproti ob*ma t*mto stavbám však budova c. k.
okresního soudu v Prost*jov* postrádá monumentalitu a inven*nost, která
byla u brněnských staveb dána mimo jiné i jejich lokací na Ringstrasse a *adí
se vskutku spíše kb*žné produkci ú*edního stavitelství, k jakým
v Prostějov* pat*ila nap*, stylov* velmi blízká kasárna, postavená o
desetiletí d*ív (1891) nebo o dva roky mladší c. k. okresní hejtmanství
v Kollárov* ulici (1906).66
Stylová poloha architektury c. k. okresního soudu, zejména
posuzovaná v kontrastu se stavitelstvím pod m*stským patronátem, nabádá
k aplikaci teorie Friedricha Achleitnera o architektonickém jazyku,
konkrétn* jeho projevech ve ve*ejném stavitelství Rakouska-Uherska.
„(Rakousko) vytvořilo (...) jakýsi univerzální erárni sloh, uplafovaný na
veřejných budovách státní správy. Teritorium bývalé c.k. monarchie m*zeme vlastn*
dodnes zmapovat podle radnic, soudních budov, muzejí, nemocnic nebo škol", píše
Achleitner.6 7
S takovým předpokladem lze jist* souhlasit, ale do jaké míry
platí i pro m*sta, která si do správy vydobyli *eši a přebudovali * i vystav*li
Provedeno firmou Kone»ný & Ned»lník. Viz SOA Prostějov, fond Kone»ný & Ned»lník,
karton 44, i. •. 174.
6 7
F. Achleitner, Pluralismus moderny (K problematice středoevropského jazyka
v architektuře). Zrození metropole. Moderní architektura a m»sto ve st»ední Evrop* 1890-1937.
Praha 2000, str. 25.
29
je z velké *ásti podle svých p*edstav? V p*ípad* Prostějova bychom se p * i
pokusu takto zmapovat terén teoreticky mohli dostat na zcestí, jelikož
radnice, (*ást) nemocnice a n• které školy vznikly práv* v intencích
propagace národních zájm* *ech*, které stály (alespo* v teorii) v ostrém
kontrastu k tradici státní. Okresní soud pat*í práv* k reprezentantu onoho
„erárního slohu", kterého si povšimlo již vlastencovo kritické oko v dob*
vzniku stavby6 8
, což Achleitnerovu teorii jen potvrzuje: „(...) vtšinou jest*
analfabetické obyvatelstvo dokázalo dešifrovat významy t*chto hierarchicky
uspořádaných obraz* mnohem snadněji než to dokážou dnešní se*t*lí a vzdělaní
lidé."69
J. Vybíral navíc podotýká, že „helénsky" orientovaná renesance
souvisela s rakouskou státní ideologií, p*i*emž byl tento styl preferován pro
stavby ve*ejných budov jako „výraz liberální, v národních v cech nestranné
vlády"!0
Princip nadnárodnosti byl považován za oficiální ideologii
Rakouska-Uherska7 1
a jako takový i prosazován oficiální státní publicistikou
v teorii architektury. Ona „helénska" neorenesance byla tudíž stav*na oproti
národn* inspirované neorenesanci chápané jako nevhodné, hybridní a na
úkor kvality zpolitizované.72
Ta ovšem vzkvétala na druhé stran* tábora,
v *eském ve*ejném i soukromém stavitelství.
6 8
Viz výše (HzH 2.9.1903, •. 97. ro*. 22).
6 9
F. Achleitner, Pluralismus moderny (K problematice středoevropského jazyka
v architektuře). Zrození metropole. Moderní architektura a m»sto ve střední Evrop* 1890-1937.
Praha 2000, str. 25-26.
7 0
J. Vybíral, »eská architektura na prahu moderní doby. Devatenáct esej* o devatenáctém století.
Praha 2002, str. 142.
7 1
M . Platzer, Mythus velkoměsta: architektura a urbanistické um»ní ve St»ední Evrop*
1890-1937. Středoevropská architektura 1890 -1998. Zlín 1999 (katalog výstavy), str. 8.
7 2
J. Vybíral, »eská architektura na prahu moderní doby. Devatenáct esej* o devatenáctém století.
Praha 2002, str. 142-143. Autor cituje dobového teoretika rakouského historismu Rudolfa
von Eitelbergera.
30
2. Město a stavitelství ve stylu národním?
2.1 M*stský sirotčinec - fenomén zaalpské neorenesance
Stavební aktivity iniciované • eskou m*stskou správou se vesm*s alespo*
v p*ípad* monumentální architektury - stylov* odlišovaly a jak již
bylo naznačeno, m*ly sm**ovat k využívání *eských tvořivých sil
projevujících se jiným, nevíde*ským sm*rem. Jest* p*ed vznikem Kot*rova
Národního domu, o kterém je na míst* podotknout, že se stal prvním
místním Gesamtkunstwerkem, tedy zt*lesn*ním progresivního ideálu, bylo
vybudováno n*kolik veřejných institucí, ze kterých mnoho neslo r*zn«
•ešenou ideu zaalpsky orientované neorenesance.
Stavba Národního domu byla bezesporu nejv*tším triumfem
reprezentace vládnoucí *eské strany v Prostějov*. Tato architektura vznikla
dokonce d*íve než samotná radnice. M*sto si s velkou pravděpodobností
muselo vybrat, kterou z t*chto dvou realizací upřednostní, nebo* jeho
finan*ní situace by neumožnila investovat do obou tak nákladných podnik*
ve stejnou chvíli a plány na stavbu nové radnice se nakonec stejn* díky
mnoha jiným okolnostem, zejména organizačním, táhly neuv**itelná dv«
desetiletí. Financování stavby divadelního a spolkového (Národního) domu
bylo z velké *ásti prováděno ze sbírek, dobročinných akcí i p*ísp*vk«
jednotlivé*.7 3
Kulturní a vlastenecké po*iny m*Ty v Prostějov* n*kolik
stálých a št*drých p*isp*vatel», v jejichž pomyslném *ele stál první starosta
nov* nabyté *eské radnice (v letech 1892 -1898), Karel Vojá*ek, prostějovský
7 3
P. Marek, Z historie Národního domu v Prostějov. Prostějov 1987, str. 8.
31
lékárník, svého *asu poslanec moravského zemského sn*mu, vlastenec a
mecenáš. Spolu se svou manželkou Karlou finan*n* podpořili mnoho
(nejen) stavebních projekt* a do historie m*sta se zapsali jako jeho
„dobrodinci", jak jsou i ozna*eni na památníku, který pro n * navrhl Jan
Kot*ra a p*ed Národním domem pro n * roku 1910 nechalo postavit m*sto.
Karla Vojá*ková byla velmi aktivním elementem v místním ženském
spolkovém život*, v*novala se organizování kulturních, vzdělávacích a
samoz*ejm* též charitativních *inností. Nejen za života, ale zejména
d*dictvím podpo*ili K. Vojá*ek a n• kolik let po n * m pak i jeho cho*
obrovské množství r*zných institucí a projekt* velkomyslnými obnosy.7 4
P*estože ani jeden z manžel* se nedožil otev*ení bran Národního domu, bez
jejich finan*ní ú*asti by se jej možná nikdy nepodařilo zrealizovat. Jeho
funk*ní nápl* zase do jisté míry ovlivnila p*ání a angažovanost K.
Vojá*kové. K nejvýraznějším podnik*m, o jejichž vznik a rozvoj se manželé
zasloužili, pat*il vedle Národního domu také místní sirotčinec.
Ke konci roku 1894 obdržela m*stská rada dopis neznámé pisatelky
vyjadřující hluboké p*esv*d*ení o nutnosti z*ízení instituce, která by *ešila
neutěšenou situaci osi*elé nedospalé mládeže.7 5
Jelikož takový podnik byl
v danou chvíli pro obec z*ejm* finan*n* neúnosný, pisatelka zaslala
finan*ní p*ísp*vek 1000 zlatých, který se m * l stát základem pro vznik
mostského sirotčince v Prostějov*. P*vodkyn* daru byla anonymní a není
jisté, zda šlo o Karlu Vojáčkovou, krom* ní pozd*ji pravideln* přispívala
finančními dary sirotčinci též Josefina Wichterlová, manželka zámožného
prostějovské podnikatele a mecenáše, Lamberta Wichterleho.Vzhledem k
tomu, jak se K. Vojá • ková posléze zasadila o další rozvoj sirotčince, lze však
předpokládat, že iniciátorkou byla práv* ona. V otázce z*ízení instituce a
též jako pozd*jší *ídící osoba7 6
, se horliv* angažoval také Ond*ej P*ikryl,
7 4
Pomník nese dva nápisy: „Památce dobrodinc* m»sta Karla a Karly Vojáčkových vd**né m»sto
r. 1910" a „Karel Vojáček *1848 +1899 první 'esky starosta národu vráceného Prostějova a jeho cho*
Karla Vojáčkova *1858 +1905 vnovali ve svých závtech pro ú*ely •eského národa, pro zbudování
mostského spolkového a divadelního domu a pro jiné ústavy ku povznesení m*sta Prostějova »etné
odkazy ve výši jednoho milionu korun"
7 5
SOA Prostějov, Archiv m»sta Prostějov, i. •. 2158, dopis obecní rad* z 14.12.1894.
7 6
Ustav byl »ízen m»stskou radou prostřednictvím kuratoria.
32
jedna z nejaktivn*jších osobností ve sfé*e *eské politiky vProst*jov», o
kterém již byla *e* v souvislosti s bojem o radnici. Nedlouho po vznesení
apelu na vybudování ústavu, publikoval v Hlasech z Hané obsáhlé pojednání
o neradostném život* sirotk* a nutnosti neutěšené pom*ry zm*nit.7 7
Jako
funk*ní model si zvolil pražský sirotčinec arcivévodkyn* Gisely, který od
sedmdesátých let sídlil na Hradčanech.
Na sklonku roku 1896 m*sto zakoupilo pozemek bývalé střelnice ve
vit*ním m*st* „na oslavu 50ti letého panování Jeho Veličenstva císa*e a krále Fr.
Josefa, jakož i k ú*el*m z*ízení nadace Sirotčinec m*sta Prostějova."79
Tuto nadaci
založila obec, jako správkyň* veřejných fond*, v *íjnu 1898 ze stávajících
nadací pro všeobecné dobročinné ú*ely a z *ásti špitálního fondu.7 9
Z odkazu K. Vojá*ka, zesnulého roku 1899, instituci p*ipadl zna*ný
finan*ní obnos8 0
, což byl pravd*podobn* i jeden z d*vod», pro* se v únoru
1902 m*stská rada usnesla o výstavb* budovy pro sirotčinec. Vypracováním
projektu byl pov**en stavební ú*ad m*sta a jako stavební místo ur*en
pozemek bývalé zahrady kapucínského kláštera na Brněnském p*edm*stí.
Stavba m*la být provedena co „nejjednodušeji a nejlacin*ji".81
Již v dubnu byly
vypracovány plány a v kv*tnu vypsáno ofertní *ízení na stavební práce. Ty
provedla firma Kone*ný a Ned*lník, v jejichž archivu se též dochovala *ást
plánové dokumentace.8 2
Kompletní plánová dokumentace je uložena
v archivu m*sta Prostějova, plány jsou podepsány m*stským stavitelem,
zaměstnancem stavebního ú*adu m*sta, Vladimírem Lukášem.8 3
20. 12. 1903
byla budova slavnostn* vysvícena a připravena k užívání.84
Druhá,
identická budova ústavu byla p*istav*na roku 1906 na druhém konci bývalé
kapucínské zahrady, kterou kt*mto ú*el*m v*novalo m*stské
77
HzH •. 33, ro«. 15, 25.4.1896 a HzH •. 35, ro«. 15, 2.5.1896.
7 8
SOA Prostějov, fond Archiv m»sta Prostějova, jednotka Sirotčinec, návrh kupní smlouvy
mezi m»stskou radou a dr. Aloisem Vrtalem, advokátem v Prostějov* a paní Terezií
Vrtalovou (...) na zakoupení bývalé střelnice, z b»ezna 1897.
7 9
O. P»ikryl, N'kolik »rt z posledních 15 let m»sta Prostějova. Prostějov 1907, str. 29.
8 0
Konkréta* »ásku 10 000 K. Viz HzH 24.3.1905, 35, ro«. 24.
8 1
SOA Prostějov, fond Archiv m»sta Prostějova, jednotka Sirotčinec, dopis m»stské rady ze
dne 24.2.1902.
8 2
SOA Prostějov, fond Kone'ný a Ned'lník, karton 155, i. •. 589.
8 3
SOA Prost'jov, fond A M P , jednotka Sirotčinec.
33
zastupitelstvo. Stalo se tak po smrti Karly Vojáčkové, jež sirotčinec ustavila
svým univerzálním d*dicem a tím mu p*ipsala zna*nou *ást z veškerých
svých financí.86
Krom* této nové budovy téhož roku p*ibyla ústavu také
nová t*locvi*na s divadelním sálem. O rok pozd*ji byla z odkazu K.
Vojáčkové vybudována venkovská vila, tzv. feriální osada, sloužící
k prázdninovému zotavení sirotk*..8 7
Pozemek bývalého kapucínského kláštera se nacházel na Brněnském
p*edm*stí, za kostelem sv. Cyrila a Metod*je. Stavba sirotčince byla
navržena tak, aby její hlavní pr**elí srn**oválo do ulice, která zde teprve
m*la vzniknout a dostat jméno Tetín. Druhá budova kopírovala p*vodní
stavbu a byla situována do jedné uli*ní linie s ní, ob* pak spojovala zd*ná
ohrada. Dvoupodlažní voln* stojící stavba má obdélnou dispozici
s jedenácti okenními osami v hlavních pr**elích a p*ti okenními osami
vbo*ním pr**elí. Plošn* pojaté hlavní pr**elí je symetricky rozdíleno na
dva m*lké bo*ní risality po dvou okenních osách, vertikalizované vysokými
volutovými štíty a úst*ední *ást s vchodem umístěným v jejím centru.
P*ízemí je opat*eno omítaným zdivem s pásovou rustikou, patro
zd*raz*uje kombinace režného *erveného zdiva na plochách sbarevn*
kontrastní omítkou použitou na lišeny, •ímsy, okenní šambrány apod. Okna
v p*ízemí jsou segmentov* zaklenuta, kolem nich obíhá šambrána, završuje
je naznačený klenák a podokenní *ást vypl*uje geometricky zalomený
parapet s kapkami. V horní t*etin* výšky okna, v úrovni jednoho
z rustikových pás*, má šambrána naznačené nýty. Podlaží odd*luje
kordonová *ímsa, v horní *ásti orámovaná lišenou. V pat*e jsou okna
pravoúhlá, obehnaná ve vnit*ní *ásti geometricky o*ezanou šambránou
s nýty v úrovni horizontální lišeny probíhající celou ší*kou pr* *elí. Budov*
8 5
O. P'ikryl, N'kolik •rt z posledních 15 let m»sta Prostějova. Prostějov 1907, str. 30. R. 1887 na
t»chto pozemcích vyrostl chudobinec, viz V. Janoušek, Vlastivěda moravská: II. Místopis.
D •jiný Prostějova. Prostějovský okres. Brno 1938, str. 94.
8 6
Konkréta* 30 000 K plus další nejmenovanou »ástku, která zbyla po rozdílení pen»z mezi
všechny ostatní obdarované. Viz SOA Prostějov, Archiv m»sta Prostějov, inv. •. 2158.,
záv* • Karly Vojáčkové. Celková »ástka •inila 321 555 K, ze kterých Zemský výbor povolil
v»novat 90 000 K na stavbu druhé budovy. Viz O. P»ikryl, N'kolik •rt z posledních 15 let
m»sta Prostějova. Prostějov 1907, str. 30.
8 7
O. P»ikryl, N'kolik *rt z posledních 15 let m»sta Prostějova. Prostějov 1907, str. 30.
34
dominují okna v pat*e risalit*, zákon*ená štukovým nadokenním
nástavcem ve tvaru mušle. Ostatní okna završuje p*ímá *ímsa. Podokenní
•ást vypl*uje profilovaný paratet. Spodní *ást oken v úrovni nad parapetem
spojuje horizontální lišena. Vertikální posobnosti štít* dodávají podkrovní
sdružená segmentov* zaklenutá okna s obdobnou šambránou jako mají okna
vp*ízemí a s klenáky, na n*ž nasedá p*ímá *ímsa snikovým nádstavcem
završeným rovn*ž klenákem a konkávn* prohnutou *ímsou. Pod oknem
probíhá lišena, na níž je zav*šená drobná *abraka. Spodní k*ídlo štítu je
oblou*kové, horní k*ídlo je volutové. Zákon*ení štítu má trojúhelný tvar a
dekorují jej drobné voluty, v plánu se navíc po*ítalo s jeho štukovou
dekorativní výplní. Siluetu štítu obohacují obelisky a koule.
Fasáda zahradní fronty má bohatší • len*ní na hluboký úst*ední
dvouosý a dva m*l*í bo*ní risality. Dekorace ve zjednodušené alternativ*
sleduje hlavní pr* *elí.
Do vnit*ní polygonáln* zákon*ené *ásti ústředního risalitu byla vsazena
rozm*rná okna, nachází se v ní schodišt*.
Stavba má dvoutraktovou vnit*ní dispozici na dvou osách. Kolem
pr*b*žné chodby jsou se*azeny hlavní místnosti, na jednoramenné
schodišt* p*iléhají prostory sociálního za*ízení. Do p*ízemí projektant
umístil místnosti využívané pro denní aktivity, jako pracovny, kuchyni,
jídelnu. V pat*e se nacházely ložnice. Interiér byl prosvětlen množstvím
oken ve všech místnostech v*etn* chodeb.
Styl, jaký v architektuře sirotčince představil Vladimír Lukáš, je
p*íkladem *ist* zaalpsky orientované neorenesance. Vzhledem k výše
vysvětleným okolnostem národnostní orientace budované architektury
v *eském m*st*, je možné, že Vladimír Lukáš sv*j projekt zamýšlel jako
orientaci na stylovou rovinu tzv. národní neorenesance. Po*átek trendu
•eské neorenesance spadá do poslední t*etiny 19. století, kdy se díky svému
p*vodci, Antonínu Wiehlovi, rozmohl nejprve v hlavním m*st* a postupn*
za*al vytlačovat do té doby oblíbenou neogotiku.8 8
Wiehl zpo*átku na
8 8
P. Zatloukal, P»íb»hy z dlouhého století. Architektura let 1750-1918 na Morav a ve Slezsku.
Olomouc 2002, str. 387.
35
stavby aplikoval sgrafitovou dekoraci, pozd*ji ale přistoupil také k prvku
vysokého štítu, užití režného zdiva, tvorb* neklasických plochých fasád.
Trend *eské neorenesance se objevil sou*asn* s obdobným jevem
vn*mecké architektuře a oba dva se shodn* zam**ily na využití zaalpské
renesanční architektury doby p*ed třicetiletou válkou.8 9
Vedle *eských zemí
a N*mecka se tato tendence objevila i v Polsku a Ma*arsku a jak podotýká J.
Vybíral, nelze s určitostí vysvětlit, pro* se tento fenomén objevil ve st*ední
Evrop* ve stejnou dobu, tedy v polovin* 70. let 19. století.90
V *eském
prost *edí tedy národní neorenesance za*íná v Praze, už v devadesátých
letech zde ale ztrácí oblibu a st*huje se na venkov.9 1
Inklinace k tvorb*
s prvky národn* orientované neorenesance se odráží na n • kolika dalších
prostějovských stavbách. Zájem o tvorbu v intencích národní renesance byl
jak známo z velké *ásti podnícen památka *skými aktivitami. Sám Wiehl
používal motivy, se kterými se obeznámil u n*kolika pražských, jihočeských
a snad i dalších renesančních památek. Z dob Pernštejnského Prostějova se
ve m*st* zachovalo památek hned n*kolik. B*hem let 1900 a 1906
podstoupil pernštejnský zámek v centru m*sta neorenesanční adaptaci pod
vedením architekt* Jana Roštlapila a Vladimíra Fischera za spolupráce s Jano
Kôhlerem. V. Fischer kolem roku 1901 navrhl výraznou vilovou stavbu pro
stavitele Václava Sou*ka9 2
provedenou v letech 1901-1903, která je lad*na do
neorenesanční stylové polohy, využívající n• které motivy ze zámku a
odkazující k národnostní tendenci podtržené sgrafitovou a sochařskou
výzdobou navrženou Jano Kôhlerem.9 3
Z dalších realizací projevujících rysy
vlastenecky zam**ené neorenesance, pat*ila například sgrafitová výzdoba
školní budovy v Rejskov* ulici z let 1894 - 189694
od Jana Preislera nebo
8 9
J. Vybíral, »eská architektura na prahu moderní doby. Devatenáct esej* o devatenáctém století,
Praha 2002, str. 150.
" i b i d .
9 1
A . Wiehl se již v prvních letech nového století, tedy dob», kdy byl projektován
prostějovský sirotčinec, p»iklání k domácímu neobaroku. Viz ibid., str. 151.
92
Majitel domu, Václav Sou»ek, byl partnerem Vladimíra Lukáše ve firm* lni. Podnikatelství
staveb V. Sou»ek a V. Lukáš a d»m sloužil i jako sídlo firmy.
9 3
V. Slapeta - P. Zatloukal, Moderní architektura v Prost»jov». Památky a příroda 1982, ro».
7, str. 257.
9 4
Nese motiv Prašné brány na oslavu prostějovského rodáka Mat»je Rejska. Viz Prostějov
v proměnách staletí. Prostějov 1994, str. 146.
36
pozd*jší přestavba hotelu U í*z král*, která prob*hla roku 1906. Zhruba do
stejné doby spadá i projekt Osvalda Polívky na stavbu nové m*stské radnice
ve stylu *eské neorenesance.96
Poslední dozvuky tohoto *eského
„národního" stylu m*žeme v Prostějov* pozorovat až do p*elomu prvního
desetiletí dvacátého století, nap*, v architektuře Živnostenské banky téhož
autora, postavené v letech 1912-1913.
Ani v jedné z práv* vyjmenovaných staveb však nelze pozorovat
prvky, které charakterizují stavbu sirotčince V. Lukáše. Kde p*esn* se
stavitel ke své stylové volb* inspiroval, nelze spolehliv* doložit.
Architektura prostějovského sirotčince jako by spíše odrážela obeznámenost
s ideologicky protipólnými objekty. Hlavní fasáda jako by byla inspirována
architekturou Německého domu v Brn* Hermanna Endeho a Wilhelma
Bôckmanna z osmdesátých let, * i stylov* i funk*n* obdobnou stavbou
v Moravské Ostrav* Felixe Neumanna z let devadesátých. O b * d v * , což
pochopiteln* odpovídá zásadní odlišnosti jejich funk*ního zám*ru, byly
stavbami daleko grandióznějšími, p*esto jako by Vladimíru Lukášovi
aplikací režného zdiva s barevn* kontrastními dekorativními prvky užitými
v pr**elí a volutovými štíty, byly p*íkladem pro práci s fasádou. M*žeme
tedy předpokládat, že se autor s typem architektury seversky orientované
neorenesance seznámil prostřednictvím N*meckých dom*. Cihlová stavba
bez omítky s neklasicky *ešeným pr**elím zdoby p*elomu století není
ve m*st* samém v*bec obvyklá. Existuje však p*ímý p*edobraz této stavby,
o celých t*ináct let mladší, snejv*tší pravděpodobností pocházející od
stejného autora. Neumann*v d * m (Rejskova 19 a 21), který vyrostl jako
jedna z prvních staveb vRejskov* ulici na Plumlovském p*edm*stí, byl
rovn*ž postaven firmou Kone*ný & Ned*lník.9 7
Pr**elí této jednopatrové
stavby, horizontáln* d*lené na omítané p*ízemí opat*ené pásovou rustikou
a patro z režného zdiva, se symetricky pojatou hmotou na dva bo*ní risality
9 5
Sgrafitová výzdoba štítu je op • t dílem lano Kôhlera. Viz ibid, str. 64.
9 6
V. Slapeta - P. Zatloukal, Moderní architektura v Prostějov*. Památky a p»íroda 1982, ro*.
7, str. 266.
9 7
SOA Prostějov, fond Konečný & Ned»lník, karton 127, i. •. 466.
37
akcentované atikovými štíty a s pr*b*žnými horizontálními lišenovými pás,
bylo rozvrženo zcela obdobn* jako architektura sirotčince. Jelikož plány
k n * m u nejsou signovaný, ani autorství nem*že být definitivn* potvrzeno.
P*esto, zásadní shody v pojetí fasády tohoto objektu s mladší stavbou
sirotčince, nasv*d*ují práv* utorství Vladimíra Lukáše (který, snad ne
náhodou, sám obýval hned vedlejší d*m9 8
). Pojetí plánu a také stylová
rovina stavby tak*ka vylu*uje, že by se mohlo jednat o návrh z dílny firmy
Kone*ný & Ned*lník, jelikož ta tímto sm*rem vyhran*ný styl v žádné další
stavb* nepoužívá. D * m byl sídlem n*mecké firmy Neumann & Sohn a
p*sobí industriáln*ji, než pozd*jší sirotčinec. Zdá se, že jeho východiskem
by mohla být promyslová architektura druhé poloviny devatenáctého století.
2.2 Všeobecná ve*ejná nemocnice - nový infek*ní pavilon a národní
etnografismus
Slavnostní otev*ení svých bran sdílel nový m*stský sirotčince jest*
s další institucí. Téhož dne jako on byly totiž vysvíceny i nové budovy
m*stské nemocnice. Podobn* jako sirotčinec, i vybudování ve*ejné obecní
nemocnice m*žeme chápat jako akci, kterou si m*sto p*ipsalo pomyslný
bod na úsp*ších ve zvyšování živostní úrovn* svého obyvatelstva. První
kroky ke vzniku této instituce m*stská rada podnikla již v polovin*
osmdesátých let, v dob* německého zastupitelstva. Doposud ve m*st*
fungoval tou dobou již zna*n* - zejména kapacitn* - nevyhovující starý
špitál p * i klášteru Milosrdných brat*í, první *ádová nemocnice na Morav*
založená ve třicátých letech 18. století rozhodnutím Marie Anny a Josefa
knížat z Liechtenstein*.9 9
O zdraví ob*an* m*sta se dále staral špitál
židovské náboženské obce, n*kolik léka**, ranhoji** a podobn*.1 0 0
Celková
situace zdravotnictví ve m*st* nebyla ut*šivá. V 70. letech došlo kp*ijetí
98
Adresa* m»sta Prostějova a politického okresu. Prostějov 1909.
9 9
J. Mathon, Všeobecná ve»ejná nemocnice v Prost»jov». Prostějov, m»sto a okres. Brno 1931,
str. 104.
1 0 0
H . Mášová, Prostějov a Zlín - dv moravské nemocnice v první »SR. Prostějov 2003, str. 10.
38
zákona o ve*ejné zdravotní správ*, což zp*sobilo rozši*ení zdravotnických
služeb na širší vrstvu obyvatelstva. Obecní orgány p*evzaly odpovědnost za
výkon verejných zdravotních •inností.101
Roku 1885 obecní rada rozhodla o
stavb* nemocnice nové a v *íjnu téhož roku byly schváleny plány. N a
po*átku následujícího roku bylo vydáno povolení k stavb* c. k. okresním
hejtmanstvím.102
Hlavním finančním zdrojem pro vznik nemocnice se stala
m*stská spořitelna, jež obci poskytla p*j*ku a p*itom nabídla úroky a
umo*ovací *ástky ro*n* jako dar m*stu.1 0 3
Prostějovská všeobecná ve*ejná nemocnice, jejíž p*vodní název zn*l
Veřejná všeobecná nemocnice korunní princezny Štefánie v Prosfjov, postupn*
vznikala více než p * l století. Jako staveništ* byl vybrán pozemek bývalého
vojenského cvi*išt* na Brněnském p*edm*stí. První stavební etapa
prob*hla vletech 1886 - 1888 vznikem t*í základních budov a dalších
menších objekt* podle projektu ing. Karla Biberle, který rozhodl o
pavilónovém systému výstavby instituce.1 0 4
V západní *ásti pozemku, p * i
hlavním vchodu, byla postavena hlavní budova, kolmo za ni byl situován
chirurgický pavilon, dále ve východní *ásti vznikl infek*ní pavilon. Celou
akci v rukou drželo n*mecké osazenstvo zastupitelstva, K. Biberle byl
sp*ízn*n s tehdejším proněmeckým starostou Janem Zaji*kem - trnem
v oku *ech*m na poli politické rivality.1 0 5
Roku 1888 zahájila nemocnice svou
•innost. Ani tehdy však jest* m*stu a jeho pacientem podle všeho nenastaly
o mnoho lepší *asy. Personál nedostačoval ani po*tem ani odborností p*sobili
zde jen dva externí léka*i a * t y * i nekvalifikované ošetřovatelky,
chyb*l opera*ní sál. Úmrtnost pacient* se držela vysoko, což obyvatele
m*sta a okolí jen utvrzovalo v obavách, které z instituce m * l i a p*isp*lo
k její nevelké oblib *.
1 0 1
P. Marek, Prostějov v letech 1848-1918. Prostějov. D»jiny m»sta (2). Prostějov 1999, str. 7-
70.
1 0 2
Výnosem z 22.2.1886. Ibid, str. 11.
1 0 3
J. Mathon, Veřejná nemocnice v Prostějov. Prostějov 1933, str. 32.
1 0 4
P. Marek, K stavebnímu rozvoji Prostějova po roce 1870. Prostějov v proměnách staletí.
Prostějov 1994, str. 35. Též H . Mášová, Prostějov a Zlín - dv» moravské nemocnice v první
•SR. Prost«jov 2003, str. 10.
1 0 5
P. Marek, Prostějov v letech 1848-1918. Prostějov. D»jiny m»sta (2). Prostějov 1999, str. 32-
33.
39
Úsp*šné rozrůstání a rozkv*t ve*ejné nemocnice tedy op*t musel
po*kat, aby si jej na své konto mohl p*ipsat *eský živel. První prima*
nemocnice, Jaroslav Mathon, se nesnažil podat o sob* falešn* skromný
obraz, když o mnoho let pozd*ji napsal, že „skute*né životní náplň* se
(ústavu) dostalo teprve r. 1897, kdy byl pro nemocnici jmenován samostatný
primá»-chirurg."we
Mathon, již výše zmín*ný *eský vlastenec, erudovaný
specialista na poli chirurgie a gynekologie, žák „slovutného •eského chirurga na
vídenské universit*"107
, se zasloužil o pozvednutí nemocnice nejen na
odborném poli, ale také jako úsp*šný manažer. Byl skute*nou
zakladatelskou osobností moderního léka*ství ve m*st*. Roku 1898, tedy
jen jeden rok poté, co do funkce prima*e nastoupil, za*ala p*ístavba
operačního sálu p * i východní stran* chirurgického pavilonu.1 0 8
Pozd*ji, na
po*átku dvacátého století, za p*isp*ní poslance a taktéž léka*e Ond*eje
P • ikryla, dokázal pro ústav získat finance, jež umožnily vznik pavilonu pro
aseptickou chirurgii.1 0 9
Roku 1903 p*ibyl tedy naproti starému (nyní
„septickému" chirurgickému pavilonu) nový chirurgický pavilon a budova
s bytem správce. Vedle slavnosti ob*adu vysv*cení spojeného s prohlídkou
nového pavilonu, konaném dne 20.12. 1903110
a zorganizovaného za ú*elem
otev*ení sirot*ince a nemocničních p*ístaveb, sdílel nový chirurgický
pavilon se sirotčincem i další okolnosti: Firmu Kone*ný a Ned*lník, která
stavbu provedla a osobu projektanta - Vladimíra Lukáše.1 1 1
Vladimír Lukáš,
jak jsme již zmínili, byl v té dob* *inným zaměstnancem stavebního ú*adu
m*sta a ten projektoval (n*které) ve*ejné m*stské stavby. Plány kt*mto
dv*ma stavbám bohužel chyb*jí. Firma Kone*ný & Ned*lník už tehdy
m*la s pracemi na nemocničních objektech zkušenosti, roku 1895 provád*la
p*ístavbu nemocnice v konventu Milosrdných brat*í.1 1 2
1 0 6
J. Mathon, Všeobecná ve»ejná nemocnice v Prostějov*. Prostějov, m»sto a okres. Brno 1931,
str. 104.
1 0 7
Ibid.
1 0 8
H . Mášová, Prostějov a Zlín - dv moravské nemocnice v první »SR. Prostějov 2003, str. 12.
1 0 9
1. Gladkij, 100 let od zahájení •innosti ve»ejné všeobecné nemocnice v Prost •jov». Štafeta
1989, •. 1,14.
1 1 0
SOA Prost *jov, A M P , 2. «ást, karton 457.
1 1 1
SOA Prostějov, fond Kone»ný & Ned»lník, karton 67, i. 258.
1 1 2
SOA Prostějov, fond Kone»ný & Ned»lník, karton karton 13, i. *. 48.
40
Stavební vývoj nemocničního komplexu není díky archivním
materiálom t*žké pojmout z obecného hlediska. P*estože se však zachovalo
vskutku obrovské množství archivní dokumentace, plány jednotlivých
objekt* z velké míry chyb*jí. Kone*ný & Ned*lník se podíleli na stavebních
pracech mnoha pavilon* i dalších funk*ních objekt*, sami dokonce n*které
drobn*jší p*ístavby projektovali. Proto jejich archiv obsahuje velké množství
dokument*. V*tšina z nich ovšem spadá do doby mladší - dvacátých až
•ty*icátých let 20. století. Krom* plán* tzv. nového infekčního pavilonu, se
nezachovaly projekty žádné z ostatních starších staveb."3
Nemocnice byla pr*b*žn* rozšiřována také o r*zné hospodářské
budovy. Kone*n* vletech 1906 a 1907 vznikl nový pavilon pro infek*ní
choroby, *ehož d*sledkem byla její reorganizace a rozd*lení na t * i
samostatná odd*lení. Nejnov*jší budova byla z*ízena speciáln* za ú*elem
lé*by tuberkulózních pacient*. Snad šlo o první lé*ebnu tuberkulózy na
Morav* v*bec.1 1 4
Kdo vypracoval projekt, není jisté, vezmeme-li však
v úvahu, že šlo op*t o akci iniciovanou m• stem - které nemocnici
spravovalo - lze předpokládat, že autorem byl snad op*t V. Lukáš nebo
mohlo jít o stavebního radu Josefa Vaculíka1 1 5
, jehož podpisy nesou i n*které
plány pozdějších nemocničních p*ístaveb.1 1 6
Stavbu provedla firma
Kone*ný & Ned*lník.1 1 7
Plány k realizaci infekčního pavilonu se jako jedny
z mála p*edvále*ných realizací objekt* nemocničního komplexu
dochovaly.1 1 8
Budova byla situována do odlehlejší, východní *ásti areálu nemocnice
a orientovaná na stejnou osu jako oba chirurgické pavilony. Stavba je
1 1 3
Z d•vodu celkové přestavby areálu nemocnice (která již neslouží svému povodnímu
ú»elu) v sou»asné dob* není možno prozkoumat dokonce ani sou»asné exteriérové
vlastnosti jednotlivých pavilon*, proto se moje obeznámenost s touto architekturou omezuje
na znalost plánové dokumentace a n "kolika málo (obvykle) dobových fotografií, které
podávají dosti neúplný obraz.
1 1 4
O. P'ikryl, N'kolik •rt z posledních 15 let m»sta Prostějova, Prostějov 1907, str. 28.
1 1 5
Josef Vaculík p»sobil na stavebním ú»ad» od r. 1899 do r. 1941. Viz Stavební rada Josef
Vaculík. Kulturní Zpravodaj, ro*. 9, *. 1,1963, str. 3.
1 1 6
SOA Prostějov, fond Okresní ú»ad Prostějov, nezpracované kartony k nemocnici.
1 1 7
SOA Prostějov, fond Kone»ný & Ned»lník, karton 68, i. 258 a karton 69, i. 259 a 260.
1 1 8
Ibid, karton 69, i. •. 259 a 260.
41
jednopatrová, má mírn* podélnou *lenitou dispozici a deset okenních os
v jižním pr**elí. Z plánu pr**elí se nám dává poznat jen jižní fronta, ve
které, s ohledem na ú*el objektu, byla umíst*na p*ízemní lodžie tvo*ící
balkon patra, jenž zjevn* sloužil tuberkulózním pacientem k pobytu na
•erstvém vzduchu. *ešení fasády z velké *ásti respektuje stylovou polohu
nastolenou v předchozím století autorem hlavní nemocniční budovy, která
osciluje v mezích neogotiky a neorenesance. Zejména motivem stupňovitého
štítu se k ní z*eteln* hlásí. P*esto se projektant vydal také cestou novějších a
op*t m*žeme *íci národn* zam**ených architektonických trend*, tedy
ohlasu folklóru a secese. První z nich se odráží v použití lomenic, druhý pak
v *ešení lodžie.
Základní siluetu pr**elí tvo*í postranní risality dvou okenních os
završené lomenicí. Úst*ední *ást hmoty akcentuje atika se stupňovitým
štítem. Zastřešení úst*ední *ásti vertikalizují dv* v*ži*ky. Fasáda je velmi
jednoduchá, horizontáln* d*lená. P*ízemí je opat*eno armováním, patro
hladkou omítkou, odd*luje je široký pás kordonové •ímsy. V risalitech i
st*edu centrální plochy pr**elí se nacházejí sdružená okna, ve zbývajících
dvou osách jsou okna jednoduchá, všechna pravoúhlá,. Vp*ízemí okna
obhání jednoduchá šambrána s ušima. Okna v pat*e, která rámuje
profilovaná šambrána, zakončuje p*ímá nadokenní *ímsa nesená
konzolami, v risalitu navíc s obdélným nádstavcem, na který navazuje malé
sdružené okno ve štítu. Konstrukce lodžie vp*ízemí byla pravd*podobn«
zhotovená z kovové litiny, tvo*ena je arkádami, jejichž cvikly, stejn* jako i
zábradlí balkonu dekoruje motiv kruhu. Atikový štít vypl*uje m*stský erb a
nápis „postaveno 1906".
Architektura infekčního pavilonu p*sobí pon*kud bizarn*, jako
pestrá sm*sice velmi klasických a naopak extrémn* neklasikých prvk*. Zdá
se, že autor cht*l (nebo musel) uv*dom*le respektovat styl, jaký byl zvolen
pro ostatní nemocniční budovy (tato tendence se vyskytuje i u přístaveb
daleko pozdějšího data) zárove* však hledal jiné *ešení pro specifickou
úlohu - pavilon pro pravd *podobn* dlouhodobé pacienty se zvláštními
potřebami. Rurální ú*in fasády díky použití vyřezávaných lomenic jako by
42
cht*l navodit dojem přírodního prostředí venkova. To nejspíše m*lo
pomoci pacientem cítit se nikoli jako v nemocniční pé*i, nýbrž jako
v lázeňském * i rekreačním středisku. Východisko této myšlenky autor mohl
hledat v luha*ovi*ké architektuře Dušana Jurkovi*e nebo spíše v dobov* zejména
díky tomuto architektovi - již zna*n* rozšířené „slovanské"
tendenci stavitelství inspirovaného etnografismem. Ko*eny zájmu o lidové
architektonické motivy ovšem spadaly mnohem dál, do období romantismu
a nezasáhly jen slovanské kon*iny, nýbrž celou Evropu, Britskými ostrovy
po*ínaje a to již od sedmdesátých let 19. století. Jest* p*ed Jurkovi*em
pomohli propagaci „*eské chalupy" Antonín Wiehl a Jan Koula, kte*í jako
n*kdejší tv*rce a následovník *eského národního stylu hledali další
možnosti, jak posílit cesty, kterými by se *eši na uměleckém poli m * l i vydat,
•eská chalupa byla vystavena na Jubilejní výstav v Praze roku 1891
následované •esko-slovanskou národopisnou výstavou v Praze roku 1895,
tematicky zam**enou na „manifestaci naturalistického vkusu", lidovou
architekturu a život venkovského lidu v*bec.l w
Cestou folklorismu se na *as
vydal také Jan Kot*ra, jejím nejv*rn*jším stoupencem však m * l navždy
z • stat práv • Dušan Jurkovi •.
P*estože jistá bipolárnost v pojetí hlavní hmoty budovy infekčního
pavilonu nemocnice a její dopln*ní zcela nesourodými lidovými motivy
nabádá k vývod*m o národnostní orientaci, musíme vzít v úvahu rovn*ž
praktické otázky, se kterými se projektant potýkal a které nejspíše hrály
d*ležit*jší roli než politické ambice stavebníka. Vp*ípad* infekčního
pavilonu prostějovské nemocnice, jak již jsme vysvětlili, velmi
pravd*podob* nebylo využití folklórních motiv* samou*elné, ani pouze
sledující módní architektonický trend, nýbrž logicky aplikované se zám*rem
vyvolat p*íjemný a zdravý dojem venkova. Z toho d*vodu otázka autorovy,
respektive stavebníkovy zám*rné demonstrace národnostních pohnutek p * i
volb* prvk* p*ejatých z architektury venkova, musí z*stat *áste*n*
relativizována.
1 1 9
P. Wittlich, »eská secese. Praha 1985, str. 87.
43
Ani otázka, zda intence Vladimíra Lukáše k volb • zaalpské
neorenesanční polohy skuté*n* byla motivována národnostní otázkou,
nem*že být definitivn* zodpovězena. Fakt, že se stavba nejvíce ze všeho
podobá práv* N*meckým dom*m, je pom*rn* paradoxní, stejn* jako
existence jisté matrice - Neumannova domu, stavby pro německého
podnikatele - kterou fasáda sirotčince o více než desetiletí pozd*ji využívá.
Od staveb, jako byl okresní soud se však jasn* odlišuje odklonem od
strohosti a „přísnosti" klasizujícího „ú*edního" stylu, který by se snad na
této architektuře dal o*ekávat, pokud by byla realizována jako státní
zakázka.
44
III. KONE »NÝ&NED»LNÍ K V ROLI PROJEKTANT* - STYL
A VLIVY
Projektantská produkce firmy se až na n• kolik výjimek tak*ka
výhradn* koncentruje ve výstavb* rodinných a obytných dom*. Práv* tato
stavební úloha, obvykle provád*ná pro soukromého stavebníka, společníky
Rudolfa Konečného a Josefa Ned*lníka v Prostějov* zviditelnila
nejmarkantněji. Návrh*m staveb, které bychom (s jistou rezervou) mohli
ozna*it jako stavby ve*ejné, se obvykle dotkli pouze *áste*n«
vypracovanými (nebo alespo* jen •áste*n* zachovanými) plány pro ofertní
•ízení a jediná odlišná realizovaná úloha p*ipadla stavb* hotelové budovy.
1. Neprovedený projekt Živnostenské banky
Od devadesátých let 19. století do po*átku první sv*tové války ve
m*st* vyrostala ve*ejná architektura, kterou m*žeme rozd*lit podle typu
nej*ast*jšího objednavatele a ú*elu. Prvním typem byly zakázky zadávané
státní správou, k jakým pat*ily především budovy ú*ední a o kterých již
byla *e* (soud, hejtmanství, školy). Druhým a nejd*ležit*jším zadavatelem
byla m*stská správa ve svém úsilí o modernizaci a reprezentaci v rámci snah
o pozvednutí a zviditelnění nejv*tšího moravského centra drženého
v *eských rukou. Budovány byly stavby institucí sve*ejným posláním (o
kterých jsme již také slyšeli), zejména pak za*ízení sociální (nemocnice,
sirotčinec atd.), vzdělávací, kulturní (Národní d*m) a další související
především s nedostatečnou technickou základnou m*sta (komunikace,
elektrifikace, pošta atd.). D•vody pro objasnění míry, do jaké se n*mecká
firma na tomto poli prosadila, byly rovn*ž vysvětleny. Taktéž bohatý
spolkový život p*elomu století p * i s p * l ke vzniku n• kolika veřejných
45
staveb. Krátce po dokončení Národního domu, v roce 1907, vyrostla (s
nezastíranou rivalitou) hned naproti n * m u budova konkurenční, Národn*
sociální d * m (Vojáčkovo nám. 2), práce stavitele Václava Sou*ka.1 2 0
Jest*
d*íve, v devadesátých letech, vznikly N*mecký d * m (Vápenice 9), pro který
Kone*ný & Ned*lník pr*b*žn* prováděli drobnější stavební práce.1 2 1
Ve druhé polovin* devadesátých let pak byl podle plán* firmy postaven
D*lnický d * m (Revolu*ní 20, dnes Wolkerova), se kterým firma též
spolupracovala i p * i dalších stavebních pracech.1 2 2
Spolkové objekty sloužily
krom* scházení se spolkových výbor*m rovn*ž k mnoha dalším, zejména
kulturním a restauračním ú*el*m. Roku 1908 byla dokon*ena stavba
Sokolovny (Skálovo nám. 4) podle projektu Otakara Pokorného, která pat*í
k nejvýraznějším architektonickým monument* m m * sta vzniklým na
po*átku století.123
N a rok 1912 plánovalo Katolické politické hnutí (v jehož
•ele stál slavný a kontroverzní prostějovský fará* a představitel tzv.
katolické moderny, Karel Dostál Lutinov) stavbu Katolického domu
s kavárnou, restaurací, hotelem i obchodem, který ovšem nakonec realizován
nebyl.1 2 4
Další stavební zakázky přicházely od peněžních institucí, jejichž
po*et se díky rozvoji bankovnictví a v souvislosti s hospodářským
rozv*tem m*sta neustále rozrůstal. B*hem prvních let druhé dekády
dvacátého století vzniklo hned n • kolik nákladných novostaveb
financovaných bankovními domy. Oproti devadesátým let*m devatenáctého
století, kdy m*stu sta*ily * t y * i finan*ní ústavy, již v prvním desetiletí
století nového zakládaly v Prostějov* své filiálky velké pražské a rakouské
banky, vedle nichž se rozvíjely také drobné * i lidové pen*žní instituce.1 2 5
Stavební ruch v Prost"jov* v r. 1907, H z H , ro«. 27, •. 30,13.3.1908.
1 2 1
SOA Prost'jov, fond Kone«ný & Ned»lník, karton 166, i. 634.
1 2 2
SOA Prostějov, fond Kone»ný & Ned»lník, karton 133, i. •. 488. Viz též V. Janoušek,
D»lnické spolkové domy v Prost»jov». Zprávy krajského vlastivědného střediska v Olomouci,
•.79,1959.
1 2 3
Nejpodrobněji o ní E. Je»ábková, Prostějov - enkláva »eské secese na Morav. Sociální a
kulturní předpoklady. Olomouc 1995 (diplomová práce FFUP)., str. 240-269.
1 2 4
Viz nap*. Prostějov na starých pohlednicích. Prostějov 2002, str. 112.
1 2 5
P. Marek, Prostějov v letech 1848-1918. Prostějov. D»jiny m»sta (2). Prostějov 1999, str. 39.
46
Firma Kone*ný & Ned*lník se tentokráte pokusila prosadit nejen p * i
stavebních pracech na nich.
Živnostenská banka byla založena v roce 1868 jako akciová
společnost s vlasteneckou obchodní strategií. Jelikož se zam**ila se na
financování malých a středních *eských podnik*, stala se prvním pen*žním
ústavem v Rakousku-Uhersku s výhradn* *eským kapitálem. Jejím cílem
bylo podporovat nové *eské firmy, nabízet úv*ry • eskym podnikatelem,
soust*e*ovala také vklady drobných •emeslník* a živnostník*. N a po*átku
své existence byla Živnostenská banka nejv*tší • eskou bankou, p*esto
pouze lokálního významu. Opravdový rozvoj *eského bankovnictví nastal
až na po*átku dvacátého století a byl spojen s procesem národní emancipace.
Od konce devatenáctého století Živnostenská banka zvyšovala sv*j kapitál a
stala se hlavním poskytovatelem p*j*ek *eskému pr*myslu. P*ed za*átkem
první sv*tové války m*la Živnostenská banka celkem jedenáct pobo*ek v
•echách a na Morav* a vedle nich další ve Vídni, Krakov*, Lvov* a Terstu.1 2 6
Živnobanka podnikla první kroky k vybudováni novostavby pro svou
filiálku v Prost*jov* roku 1911. O d roku 1908 do otev*ení vlastních prostor
sídlila na hlavním nám*stí (n*kdejší nám*stí Františka Josefa, dnes T. G.
Masaryka), odkud se ani nyní nehodlala p*emístit a zakoupila d * m
na exponovaném míst*, v tak*ka bezprostřední blízkosti budoucího
staveništ* nové radnice - na rohu hlavního nám* stí a Krava* ovy ulice. Tou
dobou už ve m*st* fungovalo bankovních ústav* n• kolik. V nákladnosti a
prestižnosti svých dom* vynikal nejstarší prostějovský pen*žní ústav Úv*rový
spolek záložna a zastavárna v Prost*jov* - který pro své pot*eby
nechal v prvních letech nového století upravit p*vodn* renesanční zámek
na Pernštýnském nám*stí, *ímž nepochybn* získal na viditelnosti. Lokality
t*chto dvou bank m*ly nyní tém** sousedit, p*esto Živnobanka získala
jest* pon*kud výhodnější místo. Jest* p*ed vznikem novostavby
Živnostenské banky, v letech 1911-1912 vyrostlo sídlo filiálky Rakouskohttp:
/ /www2.ziba.cz/profil/historie.html (vyhledáno 2.9. 2005)
47
uherské banky na Pod*bradov* nám*stí (Pod*bradovo nám. 11-12)
stylov* lad*né do podoby tereziánského neobaroku. P. Zatloukal
předpokládá, že byla dílem vídenského autora Rudolfa Eislera.1 2 8
Není
vyloupená, ba spíše pravděpodobná se zdá souvztažnost mezi datem vzniku
této stavby a novostavbou Živnostenské banky. Soutěživost jist*
podněcovala k budování reprezentativních prostor*. Z*stat pozadu za
konkurencí nebylo žádoucí.
Ambice firmy Kone*ný & Ned*lník v úkolu stavby Živnostenské
banky byly tentokráte vyšší. V jejich archivu se nacházejí návrhy kompletn*
vypracovaného p*dorysu, pohledové ná*rty, návrh na interiérový detail a
rozpo*et. Tento projekt však z*stal pouze na papi*e a firma nakonec
s bankou nespolupracovala ani na rovin* provedení stavebních prací.
Projekt byl vyhotoven v *ervnu 1911 a v únoru 1912. N * k d y záhy poté
nejspíše prob*hlo výb*rové *ízení na návrh architektury. Firma už tou
dobou m*la mnohaleté zkušenosti v rovin* stavitelské, stejn* jako
projektantské, proto si asi troufla na takto velkou a prestižní práci, p*esto
však její návrh vybrán nebyl. Stavbu nakonec provedla pražská firma V.
Nekvasil v Karlín* podle projektu pražského architekta Osvalda Polívky,
um*lce se zna*nými zkušenostmi v oblasti reprezentativní architektury,
staveb pen*žních ústav* a ve*ejných institucí v*bec.
E. Je*ábková1 2 9
nabízí spekulativní teorii, kterou nelze doložit
archivními materiály. Autorka se na základ* „podobnosti hmotového •ešení"
architektury realizované a stavby navržené firmou Kone*ný & Ned*lník,
kterou dedukuje ze „zbožných ná*rt* v primitivní obrysové kresb* architektury"
domnívá, že stavba a projekt firm* asi byly zadány, ale protože
„nevyhovovaly reprezentativním nárokem pražské Živnobanky, došlo ke zm*n*
architekta". Je*ábková se dále dohaduje, že Kone*ný & Ned*lník byli
1 2 7
P. Marek, Prostějov v letech 1848-1918. Prostějov. D»jiny trpsta (2). Prostějov 1999, str. 41.
1 2 8
P. Zatloukal, Architektura první poloviny 20. století. Ibid., str. 208. P. Marek uvádí, že
stavbu provedla pražská firma V. Nekvasil, tatáž, co postavila také Živnobanku.
Viz P. Marek, Prost'jov v letech 1848-1918. Ibid, str. 41.
1 2 9
E. Je»ábková, Prostějov - enkláva »eské secese na Morav. Sociální a kulturní předpoklady.
Olomouc 1995 (diplomová práce FFUP), str. 215-216.
48
p*vodn* vybráni z ekonomických d*vod», jelikož byli projektanty i
provádějícím elementem v jednom, nadto místním a „Živnobanka se
v pr*b*hu stavebních prací snažila co nejvíce redukovat rozpočet". Živnostenská
banka si snad až posléze m*la uv*domit, nakolik architektonicky stimulující
prostředí okolí jejího staveništ* obklopovalo a tedy zrušila dosavadní
smlouvy s firmou Kone*ný & Ned*lník a zakázku zadala architektovi, který,
mimo jiné, pro ni již d*íve navrhl budovu její centrály v Praze (podle jeho
projektu byla postavena v letech 1898 - 1901).130
Polívkovy plány k Živnostenské bance v Prostějov* se bohužel zatím
nepodařilo nalézt, a proto není ani možné p*esn* porovnat podobnost jím
navržených p • dorys • sp*dorysy z archivu Kone*ný & Ned*lník. P*esto
m*žeme dát Jeřábkové zapravdu, že dispoziční *ešení neprovedeného
návrhu a Polívkovy stavby vskutku jisté hmotové podobnosti vykazuje, což
ale nelze konstatovat ze srovnání s pohledovými skicami, jak tvrdí autorka,
ale pouze ze studia půdorysných návrh*. Zp*dorysu prvního patra
pobízeného p * i stavebních úpravách, z roku 1951131
m*žeme soudit, že se
pravd*podobn* vícemén* shoduje sp*vodním (tedy *ešeným O. Polívkou)
plánem patra. Pokud jej porovnáme s projektem z pera firmy prostějovské
firmy, nezbývá než teorii o jejich předpokládané souvislosti zvážit.
Z Jeřábkové formulací není v*bec jednoznačné, zda m*la na mysli nekalé
praktiky architekta Polívky, který si takříkajíc zap*j*il plán vypracovaný
firmou Kone*ný a Ned*lník a podepsaný Rudolfem Kone*ným ml., p*esto
se srovnáním fragmentu z roku 1951 a dispozičního plánu projektovaného
prostějovskou firmou taková úvaha nabízí. Projekt Konečného a Ned*lníka
existuje ve dvou variantách. Starší z nich pochází již z *ervna roku 1911 a
jeho hmotová podoba s Polívkovým pojetím je o n*co bližší, což je dáno
zejména obdobným rozmístěním arký**. Mladší varianta byla vypracována
o více než p * l roku pozd*ji, v únoru 1912 a s provedeným objektem naopak
nese prvky v*tší podobnosti její půdorysné •lenění. Zde autor umístil hlavní
schodišt* do téže osy jako O. Polívka, dal mu obdobný tvar, distribuce
1 3 0
P. Vl»ek, Encyklopedie architekt*, stavitel*, zedník* a kameník* v *echách. Praha 2004, str. 514.
1 3 1
Centrální spisovna mostského ú»adu Prostějov, arch. •. 123, Kravařova 1.
49
místnosti u obou naprosto odpovídá, stejn* jako jejich velikost, umíst*ní a
typ menšího (zaměstnaneckého) schodišt* do rohového prostoru vzniklého
náhlým ustoupením uli*ní fasády nebo v prvním pat*e projektované zúžení
budovy odebráním hmoty dvorní *ásti nejspíš k v * l i světelným podmínkám.
Rozdílnost a v*bec existence dvou verzí návrh* vypracovaných
prostějovským projektantem, vyplývá ze situace, kterou Živnobanka
nastavila nejspíš na po*átku roku 1912. P*vodní velikost pozemku
zakoupeného bankou umožňovala výstavbu velmi rozmarného objektu,
s dlouhou uli*ní frontou. *asem však z výstavby takto nákladné stavby
upustila, rozhodla se parcelu redukovat a *ást nabídnout k prodeji. Jako
místo vzniku vlastního nájemního domu jej odkoupila firma Kone*ný &
Ned*lník1 3 2
a postavila zde roku 1913 nájemní d * m J. Chytila (viz výše). Jest*
z doby p*ed rozhodnutím banky o redukci parcely pochází první z verzí
půdorysného návrhu, pod kterou se podepsal Rudolf Kone*ný. *eší stavbu
se zhruba o polovinu delší uli*ní frontou.1 3 3
Návrh je datován 21.6. 1911.
Druhý projekt, ve kterém se již projevila eliminace rozm*ru, signován není a
pochází z 9. 2. 1912. Fakt, že prostějovská firma pro Živnobanku zhotovila
projekt dvakrát jen napovídá, že jejich spolupráce s touto institucí nejspíš
m*la být slibná. Možné je, že k prvnímu návrhu pat*í i skicy zachycující
představu o tom, jak by m*lo být pojato pr* *elí, a že Kone*ný & Ned*lník
v tomto bod* po*ítali s komplexní realizací celé architektury, od návrhu
pr**elí, p*es fasádu až po stavební práce. Banka však nejspíš zm*nila
podmínky, odprodala kus pozemku, získala finance a projekt zadala
renomovanému architektovi. Výb*r Osvalda Polívky se z d*vodu jeho
předchozí spolupráce s institucí jeví přirozený. Architekt navíc ze
zkušenosti práce na projektu nové prostějovské radnice v letech 1902 - 1908
získal znalost nejen situa*ní, ale též pom*r* ve m*st* a architektonického
kontextu, které mu zajisté musely být výhodou. Polívka nyní dostal novou
příležitost projevit sv*j talent v návrhu stavby umíst*né ve stejné front*
s architekturou, z prací na níž byl pár let p*edtím vyštván intrikami
1 3 2
SOA Prostějov, fond Kone»ný & Ned»lník, •. kartonu 60, inv. •. 237, dopis firmy
Živnostenské bance z 31.1.1912.
1 3 3
Délka fronty, kterou banka prodávala, d • lala 23 nebo 24 m.
50
hodonínského SVUM. Polívkova stavba vyrostla nakonec jest* d*íve než
radnice, •ímž spolu s její lokací um*lec jist* došel nemalé satisfakce.
Výb*r stavební firmy prob*hl z*ejm* na samém za*átku *ervence
1912134
a z *ízení vyšla nejlevněji pražská stavební firma V. Nekvasil v
Karlín*. Proto, aby Živnobanka nemusela prostějovské firm* vyplatit
finan*ní odm*nu za vyhotovení návrh* - které firma nepožadovala
vp*ípad*, bude-li jí zadáno provedení stavby - podnikla kroky k jednání
prostřednictvím O. Polívky s firmou Nekvasil o jejím dobrovolném
odstoupení.135
Tato akce nedosáhla úsp*chu, Nekvasil naopak nabídl slevu,
což banku uspokojilo a zakázku mu zadala.1 3 6
Stavba banky byla m*stským
ú*adem povolena v polovin* *ervna 1912 a za*ala v *ervenci poté, co byly
schváleny n• které zm*ny oproti p •vodnímu (Polívkovu) projektu, navržené
vedoucím stavby, prostějovským stavebním radou J. Vaculíkem.1 3 7
Archivními dokumenty doložený po*átek stavby - i když ne na den p*ešn«
- tedy spadá až do doby, kdy už banka jasn* rozhodla o tom, že: Osvald
Polívka je autorem projektu a firma V. Nekvasil v Karlín* stavbu provede. I
když neznáme p*esný den za*átku prací, nelze si představit, že by stavba
mohla za*ít d*íve, než je ur*ena její provádějící firma. Tímto odpadá
poslední možná spekulace, tedy o tom, že autor stavby se musel p*izp*sobit
tvarovým vlastnostem stavby již zapo*até - podle plánu firmy Kone*ný &
Ned*lník. P*estože argument pro „podobnost *ist* náhodnou" po srovnání
neprovedeného projektu prostějovské firmy a realizovaného objektu
architekta Polívky pro nedostatek d*kaz* nelze vyvrátit, intenzita jejich
shody z*stává nadmíru podezřelá.
1 3 4
Kone»ný & Ned»lník zaslali svou nabídku 30.6.1912, ze srovnání s mnoha dalšími
p«ípady doloženými v jejich archivu lze předpokládat, že to byl „deadline" pro dodání
oferty. S O A Prostějov, fond Kone»ný & Ned»lník, •. kartonu 60, inv. •. 237, dopis firmy
Živnostenské bance z 30.6.1912.
1 3 5
A«BN Praha, fond ZB, S I/c - 23, protokol o sch»zi výkonného výboru Živnobanky z 18.7.
1912. Cit. podle: E. Je»ábková, Prostějov - enkláva »eské secese na Morav. Sociální a kulturní
předpoklady. (Diplomová práce FFUP v Olomouci). Olomouc 1995, str. 218.
1 3 6
A»BN Praha, fond ŽB, S I/c - 23, protokol o sch»zi výkonného výboru Živnobanky z 20.7.
1912. Cit. podle: Ibid.
1 3 7
Viz dokumenty v SOA Prostějov, fond A M P , inv. •. 743. Živnobanka.
51
Podle požadavk* Živnobanky m*la novostavba sloužit nejen jako
sídlo prostějovské filiálky s administrativními a veřejnými prostorami, ale
po*ítalo se, že velkou *ást budou zabírat také obytné prostory, stavba i po
zna*né redukci m*la být a ve své provedené podob* také je dosti rozm*rná.
Dispoziční *ešení, zejména u druhé verze projektu, po*ítá s objemovým
zvýrazněním fronty do nám*stí a s na n*j navazující stejn* dlouhou *ástí
fronty orientované do Kravařovy ulice, což by nejspíš dalo vzniknout celku
působícímu dojmem samostatné stavby. Architektura je takto rozdílena na
dv* *ásti: Nárožní hmota na *tvercovém p*dorysu, která je d*ležitá
z hlediska pohledové dominance a zbytek stavby spr**elím orientovaným
podéln* do úzké Kravařovy ulice. Stejný motiv využil v pojetí architektury
Živnostenské banky i Osvald Polívka. Toto d*lení p*ibližn* vymezuje i
půdorysné ohraničení bankovních a ostatních prostor. Stavba je navržena
jako třípatrová budova s mezaninem. Hrubou představu o tom, jak by snad
v podání firmy Kone*ný & Ned*lník mohlo být • len*no hlavní pr* *elí, si
m*žeme ud*lat pouze ze zb*žných ná*rt*, které vypovídají nejspíš jen o
jedné z možností a jak již bylo naznačeno, pravd*podobn* korespondují
s prvním projektem. Skica znázorňující hlavní pr**elí ukazuje úst*ední
risalit, se kterým se ale v půdorysných plánech nepo*ítá. Další ná*rt nabízí
pohled na nároží a poslední ze t*í nákres* nejspíše zachycuje zakončení
bytové *ásti budovy. Z podrobnějšího, novějšího plánu vyplývá, že hlavní
fasáda m*la být asi spíše plošná a uli*ní fronta *lenit*jší. V ní se nacházejí
dva arký*e: Jeden je umíst*ný do centra objemov* zvýrazněné *ásti uli*ní
fronty a druhý - podstatn* mohutnější - symetricky vyvažuje opa*ný konec
téhož pr**elí. Arký*e procházely t*emi patry. A s i dv* t*etiny p*ízemí
zabírají ve*ejné prostory peněžního ústavu. Vchody do nich jsou dva, jeden
situovaný do levé pohledové osy v nám*stí. Krátké schodišt* ústí do hlavní
haly, ve které je vpravo umíst*na konkávn* zakřivená p*epážka oddalující
halu od ú*edních prostor, schodišt* dále podél zdi pokra*uje do patra. Tvar
p*epážky se jednak musel p*izp*sobit pot*eb* dostatečného prostoru
v hale a jednak logicky koresponduje s tvarem hmoty budovy. Vestibul se
otvírá do menší p*edsín* vedoucí do hovorny po pravé stran* a šatny po
52
levé stran*. Odd*lena dve*mi následuje podesta schodišt* navazujícího na
druhý vstup do banky, který byl zárove* hlavním vstupem do budovy,
z Krava*ovy ulice. Po levé stran* podesty jsou umíst*ny toalety separované
na dv* *ásti tak, že do první z nich vede vstup z šatny a do druhé z podesty.
Schodišťová hala s dvouramenným schodišt*m kon*í v menším vstupním
prostoru na uli*ním niveau, odd*luje ji od ní jen n*kolik schod*. Schodišt*
zárove* ohraničuje plochu vymezenou ú*el*m banky. Zbývající *ást
p*ízemí je odd*lena a vypln*na obchodními prostory. Do suterénu
projektant prakticky umístil další funk*ní místnosti pen*žního ústavu - sejfy
a archiv - k nimž je p*ístup možný pouze schodišt*m z přízemního
úřednického prostoru za p*epážkou, vyhrazeného pokladníkovi nebo
to*itým schodišt*m vedoucím skrz t * i podlaží velmi prakticky umíst*ném v
oblém prostoru ú*adovny vzniklém dispozičním *ešením odstupující
hmoty v uli*ní front*. P*ibližn* stejná plocha jako v p*ízemí je pro pot*eby
banky vy*len*na i v prvním pat*e. To*ité schodišt* zp*ízemní haly vede
do *ekárny, ve které se op*t nachází hygienické zázemí a odkud se vchází
do ú*adovny a hovorny, které jsou spolu s kancelá*í *editele se*azeny za
sebou vose nám*stí. Vuli*ní ose na *editelnu p*iléhá zasedací místnost
s arký*em a z ní se vstupuje do další ú*adovny. Dále navazuje archiv,
eventuáln* pohostinský pokoj s drobnou místností situovanou do prostoru
zbývajícího mezi schodištím a obvodovou zdí. Chodba z *ekárny vede
k hlavnímu schodišti, za nímž za*íná obytná *ást budovy.
Byt v prvním pat*e má t * i prostorné pokoje orientované do ulice a
kuchyni a sociální za*ízení do dvora. Obdobný byt se nachází i v druhém
pat*e nad ním, tedy napravo od schodišt*. Po levé stran* projektant navrhl
byt luxusnější, s centrální p*edsíní, vedle t*í pokoj* navíc s jídelnou a
terasou do dvora. T*etí patro je zcela identické s druhým (jediný plán je
ozna*en jako II. a III. patro). Do mezaninu autor projektu navrhl situovat
dva menší byty.
Ve starším plánu banka zabírá podstatn* menší *ást budovy, pouze
p*ízemí a jen úst*ední prostor vymezený *tvercovou hmotou nároží. Za
ním je projektováno hlavní schodišt*. Vchod je situován na stejném míst*
53
jako v plánu druhém, vede stejn* tak do ve*ejné haly zmenšené o vybíhající
hmotu •editelny vměstnané mezi vchod a ú*tárnu, kterou od haly oddaluje
p*epážka ve tvaru U. Hala tím nabývá nepravidelného p*dorysu, na kterém
získává jest* díky na její úkor na proti kanceláře •editele situované šatny.
Hala tak nep*sobí jako centrální prostor, ale vznikem r*zných zákoutí spíš
jako n*kolik spojených menších hal. Schodišt* vedoucí z haly do patra je
umíst*no obdobn* jako na druhém projektu, za ním už zbývá jen malé místo
pro toalety a p*edsí», jelikož prostor v druhém plánu využitý pro tyto ú*ely
zde zabírá dv*r. Pon*kud prakti*t*ji *eší bankovní prostory alternativa
tohoto plánu, kdy kancelá* • editele je posunuta až za ú*tárnu, vedle
hlavního schodišt*, od kterého kolem ní vede chodba. N a chodbu navazuje
podatelna, ke které má klient p*ístup z haly. Ve*ejná hala se zmenšila, ale
získala na jasnosti a praktičnosti. Mezi tímto starším a výše popsaným
nov*jším návrhem je kvalitativn* dosti velká distance. Nov*jší se zdá být
velmi praktický, s vyvinutým citem pro prostor a harmonii, zatímco starší
p*sobí jaksi konzervativn* a t*žkopádn*. Je pravděpodobné, že banka m*la
p*vodn* v plánu vm*stnat své ú*ední prostory jen do limitovaného
rozm*ru p*ízemí tak, jako s tím i projekt po*ítá, •ímž by se dala vysvětlit
stísněnost, jaká je z n*j díky p*epln*nosti z*ejmá.
K návrhu se v archivu firmy dochovala kopie p*dorysu Živnostenské
banky v Moravské Ostrav*. Ta však vznikla již na p*elomu století a
z přiloženého návrhu lze p * i srovnání s prostějovským návrhem cítit jistou
zkostnatělost. Jak je z p*dorysu patrné, distribuce místností v této instituci je
pon*kud stroze ú*elová, bez vynalézavosti, bez velkých nárok* na komfort,
podobn* jako i ve starším projektu R. Konečného. Ostravským plánem se
projektant zjevn* inspiroval pro *ešení vstupní haly (*ekárny) a p*epážky
s ú*adovnou, které jen jakoby negativn* obrátil.
Poslední detail projetku prostějovské firmy pro filiálku Živnostenské
banky spo*ívá v návrhu pen*žní p*epážky, která m*la být vyhotovena jako
dekorativní element, s použitím ušlechtilých materiál*, o kterém se dále
zmíníme v souvislosti s firmou Vulkania.
54
Výstavba budovy podle projektu Osvalda Polívky prob*hla vletech
1912 a 1913, v zá*í toho roku za*ala banka ve svém novém sídle ú*adovat.1 3 8
Tisk ji ozna*il za „stejn* imposantní jako radnici".139
Polívkovo pojetí stavby je
pom*rn* zda*ilé. Mísí se v n * m hned n*kolik tendencí. V zásad*, jak už
bylo i nazna*eno, se stavba d*lí na p*ední trakt, který více * i mén*
odpovídal ú*edním bankovním prostor*m a zadní trakt uli*ní fronty, kam
byly situovány obchody a v patrech byty. Fasády t*chto dvou funk*n*
odlišných *ástí jsou pojaty ve zna*n* rozdílných stylech. Hlavní,
reprezentativní *ást m*žeme ze stylového hlediska za*adit k jakési sm*si
románské, neorenesanční a barokní inspirace se secesním detailem. Obytný
trakt je purizující, tak*ka dekorace prostou architekturou. Ob* *ásti jsou
spojeny nenásiln* a celek p• sobí lehkým elegantním dojmem.
Projekt firmy Kone*ný a Ned*lník na stavbu prostějovské
Živnobanky je v kontextu t*chto stavitel* ojedinělým dokladem rozvedení
jejich invence v oblasti práce s prostorem. K takto významným stavebním
úlohám se dostávali z*ídka. Proto i když návrh proveden nebyl, m*žeme jej
ocenit zejména pro možnost sledovat potenciál, který zpravidla nedostal
příležitost k využití. Zajímavý je rozhodn* posun v kvalit* od prvního
k druhému projektu, p*i*emž mladší z nich je ukázkou pokro*ilé práce
s půdorysným *len*ním, smyslu pro praktičnost a další kvality, které byly
kladeny na moderní ve*ejné prostory.
2. Hotel Grand
Také další finan*ní instituce se roku 1911 rozhodla, že své investice
vloží do výstavby. Tentokráte šlo ovšem p*edevším o pen*žní transakci,
1 3 8
A»NB, fond ŽB, S I/c - 25, protokol o sch»zi výkonného výboru Živnobanky. Cit. podle:
E. Je»ábková, Prostějov - enkláva »eské secese na Morav. Sociální a kulturní předpoklady.
Olomouc 1995 (Diplomová práce FFUP), str. 222.
1 3 9
Národní listy r o v 54, 8.6.1914. Cit. podle: Ibid.
55
nikoli zam**enou výhradn* na vlastní reprezentaci, jelikož tu m * l tento
pen*žní d * m prozatím zajištěnu.
Úvrní spolek záložna a zastavárna v Prostějov, který narozdíl od
Živnostenské banky pat*il k drobným místním pen*žním ústav »m, rozhodl,
že své investice vloží do výstavby. Záložna v Prostějov* vznikla poprvé
v roce 1863, roku 1872 však byla rozpuštěna.1 4 0
Znovuobnovena byla jako
Úvrní spolek záložna v Prost*jov roku 1873, který o rok pozd*ji zahájil svou
•innost. Roku 1879 byla k instituci připojena zastavárna a tudíž z m * n * n
název na Úvrní spolek záložna a zastavárna v Prost*jov.ul
Po roce 1892
záložna p*ešla do »eskych rukou, *ímž za*ala z*eteln* prosperovat.1 4 2
Hned další rok zakoupila budovu renesančního zámku (na Pernštýnském
nám.), p*est*hovala se do ní (poté, co od roku 1882 sídlila v provizorních
prostorách na Žerotínov* nám.) a po *ase ji podřídila zásadní rekonstrukci.
Na té, jak bylo již d*íve zmín*no, pracovali v letech 1900 - 1906 architekti
Vladimír Fischer a Václav Roštlapil, malínskou výzdobu provedl Jano Köhler
a sochařskou Franta Uprka. Pojetí této přestavby vycházelo z národnostn*
vyhraněných tendencí (viz výše), zejména pak v Kohlerov* malí*ské a
sgrafitové dekoraci, ve které se promítly patriotské excesy Ond*eje P*ikryla,
který program výzdoby - jak uvádí J. Mathon - navrhl.1 4 3
Tato realizace byla
pro ústav pom*rn* dosti finan*n* náro*ná, proto také nejspíš další
transakce Úv*rního spolku, založené na investicích do nemovitostí spadají
až do doby pozd*jší. Krom* zámku instituce zakoupila pozemky a nechala
vystav*t bytovéch domy a hotel. Jejím zám*rem (pravd»podobn«
pozdějšího data) byl též vznik vlastního bankovního domu na hlavním
nám*stí, který „m*l býti ozdobou m«sía"144
, nikdy se však neuskutečnil.
1 4 0
Viz text s popisem fondu Bu 9/2 Prostějovská záložna, SOA Prostějov.
1 4 1
V. Janoušek, Vlastivda Moravská: II. Místopis. D»jiny Prostějova. Prostějovský okres. Brno
1938, str. 110.
1 4 2
Ibid., str. 23 a 39.
1 4 3
J. Mathon, Jano Kohler a jeho dílo. Olomouc 1948, str. 36. Jde o výjevy a nápisy odkazující
k sláv* a bohatství hanáckého folkloru (nap*, alegorie spořivosti a práce v podob*
hanáckého venkovana, výjev z p*íb*hu o králi je*mínkovi atd.) p*sobící v m*stském
prost*edí - jak si povšiml již jeden ze snad prvních kritik* tohoto podniku, kterým Mathon
jist* byl - pon*kud neopodstatněn*.
1 4 4
Viz text s popisem fondu Bu 9/2 Prostějovská záložna, SOA Prost*jov.
56
V srpnu roku 1911 správní rada Úv*rního spolku rozhodla zažádat
místní stavitele o p*edb*žné návrhy na stavbu *ty* třípatrových dom* na
jeho pozemku v Palackého a Vodní ulici, z nichž dva m*ly být pr**elím
obráceny do jedné a dva do druhé z ulic. Požádány m*ly být následující
stavitelské firmy: Václav Sou*ek a Vladimír Lukáš, *en*k Venclík, Jan
Skoupil a Kone*ný & Ned*lník.1 4 5
Jen o n*kolik m*síc* pozd*ji, v listopadu
1911, se správní rada usnesla, aby byly zahájeny přípravné kroky ke stavb*
„hotelu garni". Spíše než o další stavební realizaci šlo o zm*nu úlohy, ze dvou
plánovaných dom* spr**elím do Palackého ulice se nakonec m*la stát
novostavba hotelu. O předložení plán* a rozpo*t* na ni m*ly být požádány
už jen firma Kone*ný & Ned*lník a V. Sou*ek a V. Lukáš, jejichž dodání
muselo proběhnout ne pozd*ji než do •trnácti dn*.1 4 6
•lenové správní rady Úv*rního spolku nebyli na poli organizace
výstavby a s nimi spojených záležitostí žádnými nová*ky, vždy* šlo o tytéž
ctihodné ob*any, kte*í se angažovali v aktivitách správy m*sta, mnozí jako
•lenové m*stské rady. V takové funkci získali p * i frekvenci m*stské
výstavby mnoho zkušeností s plánováním, schvalováním a všemi dalšími
náležitostmi, kterými p*ípravy a p r * b * h stavby procházel. Poté, co správní
rada v lednu roku 1912 všemi hlasy schválila provedení staveb dvou
bytových dom* a hotelu dle návrhu firmy Kone*ný & Ned*lník, ustanovila i
stavební komisi, která m*la dbát na správné provedení jejich usnesení.
Jedním z jejich •len* byl i Josef Ková*ík, stavebník s •erstvými zkušenostmi
z nedávné realizacee vlastního domu (viz dále).1 4 7
Správní rada vskutku
nenechala nic náhod* a vyslala dva své *leny na pr*zkum podobných
hotelových za*ízení v dalších m*stech, aby „informovali se o účelnosti jejich
1 4 5
SOA Prostějov, fond Bu 9/2 Prostějovská záložna, položka •. 12, zápis z 30/8 1911,
Protokol o sch»zích správní rady Uv»rního spolku záložna a zastavárna v Prostějov* 1910-
1913.
1 4 6
Ibid, zápis z 29/111911.
1 4 7
Ibid.
57
zařízení, správ a jak osvd*ují se". K tomu si na radu p*izvala brněnského
hoteliéra J. Moravce.1 4 9
P*estože stavbu hotelu a dvou bytových dom* podle návrhu firmy
Kone*ný & Ned*lník správní rada Úvěrového spolku schválila, o
provád*jicí stavební společnosti jest* nerozhodla. Uvažovala o firm*
Kone*ný & Ned*lník pro stavební práce pro hotel a o firm* V. Sou*ek a V.
Lukáš pro provedení stavby dom*. Definitivní slovo padlo v únoru,
provední novostavby hotelu podle vlastních návrh* získá firma Kone*ný &
Ned*lník a domy ve Vodní ulici budou zadány firm* V. Sou*ek a V. Lukáš,
které provede dle návrhu *e*ka Venclíka. Pro* záložna ve finále zm*nila
projektanta obytných dom*, nevíme. *en*k Venclík byl také ustanoven jako
stavební dozor nad veškerými pracemi týkajícími se stavby hotelu, jakož i
nad kontrolou ú*t* apod.1 5 0
Jednou z podmínek stanovených stavebníkem
bylo zajišťovat veškeré dodávky u *eských a místních podnikatel*.
Investice do nových bytových dom* a hotelu m*la být pro Úv*rní
spolek finan*n* výhodnou a navíc opatrnou transakcí. V atraktivním
popula*n* expandujícím m*st* i p*es obrovský stavební ruch rostla bytová
krize. Situace ohledn* hotelových za*ízení nebyla o nic lepší. Záložna tedy
výstavbou nových užite*ných objekt* vedle služby sama sob* m*la také
splnit „hospodářský úkol v našem m*sř* a celém kraji" ™
Jelikož se staveništ* nacházelo na pozemku sousedícím s budovou
pošty (roh Palackého a Vodní), pracovní název hotelu z n * l „hotel Pošta".
Stavební práce za*aly neprodlen* po definitivním zadání objednávky
vytý*ením stavební *áry, která vznikla prodloužením stávající poštovní
budovy. Okamžit* poté zapo*al výkop základ*. Již na po*átku *ervna
kon*ilo vyzdívání a do konce dalšího m • síce se dod* lávaly omítky.
V listopadu byly dokon*eny všechny práce sv**ené firm* Kone*ný &
1 4 8
Ibid, zápis z 29/111911.
1 4 9
Ibid, zápis z 17/11912. Iniciála křestního jména mohla být zam»n»na, pak by snad šlo o
Karla Moravce, majitele hotelu Slávia v Brn*.
1 5 0
Ibid, zápis z 21/2 1912.
1 5 1
Ibid, zápis z 13/11912.
58
Ned*lník, kolaudační komise se konala v polovin* m• síce, když už i vnit*ní
za*ízení bylo na svém míst*.1 5 2
Stavba tedy i p*es n*které technické
problémy, se kterými se potýkala (jedním z nejzávažn*jších bylo pronikání
spodní vody do sklepních prostor* souvisejících nejspíš s existencí starého
mo*álu, na který se p• išlo p * i stavb* budovy pošty), trvala neuv**iteln*
krátkou doby, necelých dev*t m*síc*. 15. listopadu byl hotel slavnostn*
otev*en, o den pozd*ji p*ivítal svého prvního hosta, cestovatele E. Svojsíka,
který do Prostějova p*ijel na p*ednášku o svých cestách Jižní Amerikou.1 5 3
Budova byla navržena jako jednokřídlá stavba na pravoúhlém
p*dorysu podélnou frontou situovaná do domovní zástavby. Hlavní pr* *elí
je pom*rn* dosti ploché a zcela symetricky jej *lení m*lký úst*ední risalit a
dv* pom*rov* stejn* dlouhé bo*ní *ásti. Toto d*lení ur*uje i výšku
budovy: V postranních *ástech má t * i patra, risalit navíc završuje
mansardové polopatro. V p*ízemí je umíst*no n*kolik vchod*, v*etn*
hlavního vchodu do hotelu v úst*edí risalitu, po jehož pravé stran* se
nachází jediné p*ízemní okno. Projektant již nyní nejspíš po*ítal s obkladem
p*ízemí kamennými deskami, plán ukazuje hladké plochy s velmi
jednoduchým horizontálním geometrickým štukovým dekorem v prostoru
mezi jednotlivými vchody, pod *ímsou. Dekorativněji byl navržen hlavní
vchod a celý risalit. Nad st*edovým vchodem se nachází zaklenutá markýza
kopírující tvar dve*í, který po stranách lemují dv* lišeny s geometricky
pojatými hlavicemi a každá s jedním prolomeným sv*tlíkem oválného tvaru
v úrovni dvou t*etin výšky dve*í. Postranní risalitní okno i druhý vchod
rámuje (asi) o*ez kamenné desky, kolem zaklenutí oblou*kovit*
vykrajovaný, podokenní parapet tvo*í geometrický štukový dekor
s vpadlými *tvercovými výpln*mi. Rytmizace pr**elí je celkov*
dominantn* horizontální. Risalitní lišeny spínající všechna t * i patra jsou
jejím základem, umoc*ují ji pak t * i ornamentáln* pojaté segmentové arký*e
probíhající prvním a druhým patrem. N a bo*ní hmotu auto*i navrhli
1 5 2
SOA Prostějov, fond Bu 9/2 Prostějovská záložna, položka *. 6, Deník pro stavbu hotelu
„Pošta" Úvěrového spolku „Záložna a Zastavárna" v Prost•jov»..
153
HzH, ro*. 58,1940, •. 19,11.5., str. 5-6.
59
aplikovat lišenové rámy, mezi druhým a t*etím patrem přerušené
kordonovou *ímsou, nicmén* vertikalizaci logickým propojením pater stále
sledující. Všechna okna v patrech, vyjma termálního okna v mansard*, jsou
pravoúhlá. V plochách po stranách risalitu se nachází po • ty*ech okenních
osách, v risalitu jsou pak t * i hlavní osy, dále se d• lící na t*i. Arký*e po
stranách rámují ustupující lišeny a jejich st*edem op*t bez p*erušení
vertikáln* probíhají hladké úzké lišeny oddalující od sebe štíhlá okna.
Arký*e završuje zastřešení plochého zvoncovitého tvaru. Celkov* arký**m
dominuje motiv *tverce, užitý v parapetní výplni, v nadokenním prostoru a
v d*lení oken p*í*lemi na *tvercová pole, p*i*emž v horní okenní tabulce je
•tverec postaven nakoso. Prostor oddalující od sebe patra vypl*ují pole
s jemnou štukovou výzdobou, op*t s výrazným motivem oválu. Arký*e od
sebe odd*lují lišeny sahající do výšky druhého patra, jejichž horní *ást je
štukov* dekorována, završeny jsou op*t *tvercovým útvarem s kruhovou
výplní. V prvních dvou patrech arký*e překrývají *ást ší*e lišen spojujících
všechna patra. Tyto lišeny mají možnost pln* se projevit až v pat*e horním,
kde je završuje štuková dekorace s detailem drobných dvojitých oválk*,
navozující dojem hlavice, jakoby s odkazem na pilastry vysokého *ádu.
Okna v t*etím pat*e mají jen jednoduché orámování šambránou, st*edové
okno se obdobn* d*lí do *tvercových polí, jako tomu je varký*ích. Po
stranách jsou okna rozd*lena po dvou, jednoduché *len*ní okenních skel je
totožné se všemi ostatními okny v hlavním pr**elí. Do t*í prostor*
vzniklých nad okny mezi výraznou lišenovou štukovou dekorací, auto* i
situovali nápis „HOTEL G A R N I HOTEL". Polopatro zvýrazňuje
zalamovaný segmentový atikový štít s termálním oknem, okolo n*jž obíhá
šambrána, jejímž dekorativním elementem v podokenní sekci je op*t drobný
dvojitý oválek. N a okno nasedá mohutný zdobný klenák opat*ený oválnou
kartuší. Drobné oválné ter*e se objevují též na lisenách kolem bo*ních
okenních os - vypl*uje jej kosočtverec s prov*šenými stranami - a v jejich
zvln*ných štukových nadokenních výplních. Kordonová *ímsa nad druhým
patrem tvar výplní opisuje, *ímž získává rovn*ž zvln*ní v nadokenních
osách a tím opakuje tvar zákon*ení arký** a tak celé fasád* dodává na
60
harmonii. Korunní •ímsu přerušenou v risalitu definují vpadlé •tvercové
výplň*. Mansardová st*echa na risalitem je podobn* dekorativn*
rozd*lena pásem se *tvercovými výplň*mi, doplň*nými oblou*ky a
kroužky. N a její vrchol auto*i umístili kovový nadstavec s nápisem
„HOTEL".
Tento první návrh byl posléze mírn* modifikován, došlo k posunu
okenních os vbo*ních *ástech budovy (odpovídajícímu půdorysným
zm*nám v rozvržení do nich situovaných pokoj*), ke z m * n * tvaru dve*í
v hlavním vstupu, *ímž i markýza dostala novou finální podobu, profilace
lišen kolem arký** zmizela. Žádné podstatné zásahy do podoby hlavního
p**elí však již neproběhly. Zp*vodního „hotelu Garni" byl přejmenován
(nebo šlo možná o zm*nu předpokládaného standardu) na Grand Hotel.
Dvorní fasádu modelují bo*ní risality *ty* okenních os a úst*ední
polygonálni arký* se t*emi okenními osami. Arký* završuje st*echa
jehlancového tvaru. Arký*em procházejí vertikální lisénové pásy, bo*ní
strany jsou naopak d*leny lisenami horizontálními. Podokenní parapety
dekoruje jednoduchý kosočtvercový ornament.
Pod první návrh pr* *elí zhotovený v *íjnu 1911 se podepsali Rudolf
Kone*ný a Vlá*a Vychodil. Stukatérské práce provedli Josef *áda a Eduard
Je*mínek.
Spojením sil projektant* vznikl celek, ve kterém se projevuje jedna
z poloh tzv. stylu 1910. Pod tento termín si dovolujeme zahrnout mnoho
staveb vzniklých po roce 1910, nem*že být ale chápán jako n*jaký jednotný
styl, ale spíše r*zné vlivy vycházející zejména ze soudobé architektonické
produkce. Reprezentativní úloha p*ináší p*íklon k symetrické stavb* s
filigránsky jemným dekorem, podobným, jaký ve stejné dob* rozvinul i
•en*k Venclík na návrzích nájemních dom* situovaných na druhé stran*
parcely pro stejného objednavatele. Kone*ný & Ned*lník se však touto
dobou v pojetí obytného domu uchylují k daleko puristi*t*jším
prost*edk*m a fasáda hotelu nám tedy dává na odiv projektantovo
uv*dom*ní si odlišnosti tohoto úkolu, který jakožto reprezentativnější
61
stavba má být koncipován dekorativněji. Celkov* stavba z*eteln* *erpá
inspiraci z architektury *ermákova domu pro firmu Kaufmann & Platzko
(viz dále), k níž Kone*ný & Ned*lník zhruba ve stejné dob* jako vznikal
projekt na hotel Grand vypracovávali rozpo*et, což prakticky znamená, že
plány k domu museli dob*e znát. Motiv segmentového arký*e, nad nímž je
umíst*na atika, vertikální slou*ení oken lišenovými rámy, ornamentální
prvek oválu a nenápadné klasizující lad*ní použité *ermákem na
prostějovské stavb* projektanti Grand hotelu v modifikované podob*
využívají. Narozdíl od brněnského architekta, který si vysta*il s velmi
úspornou ornamentací ve snaze akcentovat hladké plochy, prostějovští
stavitelé p*edvád*jí intenzivní ornament vyplňující pom*rn* rozm*rné
plochy fasády a dávají na odiv stavbu evokující šperk. Manipulace s
ornamentem však zde má daleko od jejího zp*sobu použití na fasádách
vytvořených v předešlých letech a obrací se sm*rem let následujících.
Jemnost ornamentu se snoubí s p*ísn* geometricky vymezenými plochami
podléhajícími *ádu rytmizace fasády. V detailu *áste*n* p*ipomíná
ostravské stavby Wunibalda Deiningera, pocházející ze stejné doby.
Klasizující p*ídech, jaký má být v návrzích firmy pln* rozvinut kolem roku
1913 se zde lehce p*ipomíná, z*stává však ponejvíce zast*en a sotva
povšimnutelný pod nánosem ornamentu. Pro tuto nejen v rámci produkce
firmy, ale ve m*st* v*bec ojedinělou stavební úlohu, auto*i zvolili formy,
které na první pohled sd*lovaly informaci srozumitelnou i návštěvníku
neobeznámenému s posledními trendy na poli architektury, o výjime*né
luxusnosti spojené se službami hotelu. K důstojnosti stavby p*ispíval i ú*in
mansardové st*echy.
Za*ízení hotelu s celkem padesáti *ty*mi pokoji vskutku odpovídalo
standardu náro*ného zákazníka. Pro komfort host* byla instalována
elektrická zdviž neboli výtah, pokoje vyh*ívalo úst*ední topení a vedla do
nich teplá voda. Mechanismus centrálního vysava*e prachu byl
samozřejmostí. Mén* komfortní už se zdá fakt, že se v prvním projektu nijak
nepromítla myšlenka restaurace, kavárny, dokonce ani salonku. M • li se snad
62
hosté stravovat mimo hotel? V popisu plánovaného objektu je salonek p*eci
jen zmín*n, m * l být umíst*n „nad vestibulem s arký*em a balkonem"!54
Vnov*jší verzi navíc jeden z p * t i zamýšlených obchod* vp*ízemí
vystřídala hostinská místnost a jeho sklad byl v y m * n * n za písárnu
s kavárnou. V roce následujícím po dostavb* hotelu se pak za*aly sp*ádat
plány na velkolepý komplex pohostinských za*ízení.
První půdorysný návrh ukazuje, že do p*ízemí m*ly být situovány
zejména obchody, jejich příslušenství a prostory sloužící chodu hotelu.
Dvojúrov*ový vstup vedl do vestibulu *tvercového p*dorysu, umístěném
nad uli*ním niveau, odkud návštěvník krátkým schodištím vcházel do
hlavní schodišťové haly situované do polygonálního arký*e dvorní fronty,
jejímž st*edem procházel výtah. Z haly bylo možno vejít do prostoru
ur*eného pro odkládání zavazadel, který m * l být d*lený a vedl podéln*
st*edem pravého k*ídla podlaží a vedle haly tvo*il samostatnou místnost.
Toto „bagage" p*ímo souviselo s garáží v uli*ním traktu. Tím p• vodní
projekt s prostorami p*ízemku přístupnými host*m kon*í. Podél uli*ní
fronty v pravém *ásti budovy na vestibul p*iléhá kancelá* *editele a p*ed
ní vedle chodby pokojík pro portýra. Za garáží jsou dv* prodejny se skladem
obráceným do dvora. Mezi odkladnou zavazadel a sklady obchod* byl
navržen pokoj pro podomka, za ním chodba se samostatným vchodem ze
dvora a toaleta. Nalevo od vestibulu je umíst*na rovn*ž obchodní místnost
se skladištím obráceným do dvora. Uli*ní trakt dále pokrajuje dv*ma
dalšími prodejnami s menšími skladišti, takže byt portýra situovaný do
nárožní *ásti dvorního traktu získává prostornost, které p*idává i do dvora
hloub*ji protažený risalit. Byt sestává z jednoho pokoje a kuchyň*, vchází se
do n*j chodbou ze dvora - která sloužila i p*ístupu do dvou krám*
vp*edním traktu - po jejíž stran* jsou umíst*ny toalety. Byl již zmín*n
salonek. Dle popisu (viz výše) si jej představíme vpat*e („nad vestibulem"),
plány z února 1912 ukazují prom*nu obchodní místnosti přiléhající na
vstupní vestibul na salonek, který však byl uskute*n*n asi až v dalším roce:
1 5 4
SOA Prost'jov, fond Kone»ný a Ned'lník, inv. •. 366 Grandhotel, dopis firmy Kone»ný
& Ned»lník Uv»rnímu spolku s popisem zamýšlené stavby z 30.10. 1911..
63
Z ledna 1913 pochází nákres pohledu nazvaný „úprava krámu na hostinskou
místnost". Do povodního prostoru pro skladišt* vedle schodišt* byla
nakonec umíst*na písárna (snad šlo o písárnu s kavárnou, podle plánu
pohledu na její vchod, na kterém dve*e nesou nápis „písárna kavárna")
sloužící host*m.
Všechna patra mají tak*ka obdobná *ešení. Pokoje jsou z*et*zeny do
uli*ního traktu, ve dvorním traktu se nacházejí pokoje vesm*s situované
do risalitních prostor* - vždy jeden z nich sousedí s toaletami - dále sklad
prádla a místnost pro pokojské. Pon*kud šokující je zjišt*ní, že p*es
zdánlivou pokrokovost hotelového za*ízení, nacházela se jediná „láze*",
tedy koupelna svánou, pouze v prvním pat* e (p*estože p •vodních
požadavk* m*lo každé patro mít svou vlastní koupelnu1 5 5
) . P*ední trakt
horního patra hostil jen jeden hotelový pokoj, dvorní trakt pojal pokoje *ty * i ,
do atikového prostoru byly navrženy sklady • istého a ne*istého prádla,
prádelna a žehlírnu (neprakticky situovaná vedle jednoho z pokoj*).
P*dorysné návrhy z roku 1911 nesou podpis Rudolfa Kone*ného.
Zdá se, že místní tisk knovostavb* Hotelu Grand nem*l co *íci,
nestála mu snad za povšimnutí? A * Hlasy z Hané b*žn* komentovaly
kdejakou v*tší stavební akci ve*ejného charakteru ve m*st*, v den otev*ení
nového hotelu a ani pozd*ji k n*mu, vyjma reklamy oznamující, že hotel
dne 16. listopadu 1912 zahájí svou •innost1 5 6
, ml*í. Chválou na hlavu
n*meckého podnikatele ani v letech tak vzdálených od on*ch národnostních
t*enic posledních desetiletí předchozího století, *eši jest* ani dosud, jako
ostatn* ani nikdy jindy, neprekypovali. P*esto, výstavba okázalého
ubytovacího za*ízení, navíc v investici *eského finančního ústavu, skv*le
zapadala do zájm* dlouholetého hospodářského plánu m*stské správy,
totiž prom*ny Prostějova ve velkoměsto.1 5 7
Dnes již bohužel není možné
1 5 5
SOA Prostějov, fond Bu 9/2 Prostějovská záložna, položka 12, zápis z 30/8 1911,
Protokol o sch»zích správní rady Uv»rního spolku záložna a zastavárna v Prostějov* 1910-
1913..
156
HzH •. 128, ro«. 31,16.11. 1912.
1 5 7
P. Marek, Prostějov v letech 1848-1918. Prostějov. D»jiny m«sta (2). Prostějov 1999, str. 42-
43.
64
detailn* prozkoumat a identifikovat kvality interiérového za*ízení. Hotel
totiž roku 1940 prošel zásadní adaptací a rozšířením, proto by byl dobový
komentá* tisku mohl být - tak, jako se tomu stalo o tak*ka t*icet let pozd*ji
s obsáhlým • lánkem v Hlasech z Hané z kv*tna 1940 p * i příležitosti
znovuotevření hotelu1 5 8
- zdrojem cenných chybujících informací. To se
však nestalo1 5 9
, proto nám dnes nezbývá než se o komplexní podob* interiér*
jen dohadovat. V plánech se ale p*ece zachovalo mnoho návrh* na
interiérové detaily, m*žeme tedy vzhled vnit*ního architektonického *ešení
alespo* *áste*n* rekonstruovat.
Hotel vítal p*íchozí dekorativním vchodem chrán*ným markýzou.
Hlavní • ty*dílné dve*e, ve své finální podob* segmentov* zákon*ené,
m*ly výpl* ze zabrušováného fasetového skla s leptaným nápisem názvu
hotelu, obložené byly plechovou, u zem* bordurov* vy*ezanou páskou
s kovovými knoflíky. Markýzu nad vchodem na kovové konstrukci a
půlkruhovém p*dorysu dekoroval tepaný a vyrážený m*d*ný plech
s nápisem jména hotelu, s oblou*kovým zakončením, tvarem připomínající
korunu. Schody zhotovené z lešt*né mrákotínské žuly sedavé barvy hosta
zavedly do vestibulu, jehož st*ny pokrývaly desky z téhož materiálu barvy
zelenavé. Luxus ušlechtilých materiál* představoval mramorový „krb"
s dekorativní kovovou m*íží, jejíž jinak geometrickému ornamentu
dominuje motiv rosety se stylizovanými listy umíst*ný do kosočtverce. Zula
se objevila také na ost*ní s nadpražím polygonálního tvaru. Kamenné desky
byly ve v*tšin* p*ípad* p*ipevn*ny zám*rn* výraznými kovovými
knoflíky. Hlavní - rovn*ž žulové - schodišt* spínaly kanelované pili*e
zakon*ené dekorativními hlavicemi s motivem středového trojoválu a z n*j
do stran prov*šených stuh s dv*ma geometricky stylizovanými st*apci.
Protaženějším trojitým oválem spilí*i korespondovalo zábradlí schodišt*.
Sv*tlo do schodišt* pronikalo okny s vitrajovým abstraktním geometrickým
ornamentem. Otvor výtahu projíždějícího st*edem schodišt* chránila
kovová m*íž vytvarovaná op*t dop*edevším geometrického ornamentu.
158
HzH •. 19, ro«. 58,11.5.1940, str. 5-6.
1 5 9
Doposud se nepodařilo nalézt ani žádnou dobovou fotografii interiéru hotelu.
65
P*edsín* m*ly z d•vodu dobrého osvětlení chodeb prosklené st*ny.
Za*ízení pokoj* pro hosty sestávalo z jedné resp. dvou postelí, no*ních
stolk*, jednoho umývadla, pohovky, sk*ín*, toaletního stolku, stolu
s žídlem, podstavce zavazadel a v*šáku na šaty. Jako materiálu pro nábytek
(nebo alespo* n*které jeho *ásti) bylo použito mosazi. Chodby pokrývalo
mozaikové šedo-*erno-bílé dlážd*ní. Toalety byly hygienicky
vykachlíkovány.
Zde naše obeznámenost s p * vodním interiérem kon*í. Pod v*tšinu
plán* detail* se podepsal Josef Planita, pocházejí z r*zných m*síc* roku
1912 (n*které naopak nejsou ani signovaný ani datovány). Nábytek z mosazi
vyrobila a dodala Vulkania, stejn* jako i osvětlovací t*lesa.1 6 0
Lze
předpokládat, že i markýza a ornamentální m*íže pocházejí z dílny této
firmy. Sklen *né dve*ní a okenní výplň* zbroušených zrcadlových skel
dodal Um*lecký ústav pro malbu, leptání a broušení skla Otmara Va*ka*e
z Brna. Kamenické a mrámora *ské práce provedla a materiál dodala firma
Jarolim Foit z Mrákotína.
Úspornost dekorativních prost*edk*, s jakou je interiér *ešen, není
sice v ostrém konrastu ke zdobnosti fasády, p*esto je jeho pojetí
v ornamentu zna*n* rezervovanější. V zásad* se nejvýraznější momenty
ornamentace fasády, kterými jsou v duchu geometrické secese *tverec,
kosočtverec a ovál, znovu objevují i jako dominantní prvky interiérové
výzdoby. Sperka*sky pojaté štukové plochy, které fasád* p*idávají na
opulentnosti, se ve vnit*ních prostorách již neobjevují, nahrazují je ušlechtilé
materiály podtržené promyšlen* rozmístěnými detaily kvalitn* pojatých
svítidel, oken a dekorativní krbové m*íže ve vestibulu. M*žeme
předpokládat, že i nábytek vyrobený Vulkanií, který se nedochoval1 6 1
, roli
takového detailu sehrál. V práci svnit*ním • len*ní prostoru z*stal autor
pon*kud konzervativní. Pokud ale zohledníme, že v prvním projektu, který
1 6 0
Aleš Filip na základ* studia archivních materiál* Vulkanie zjistil, že dodávku mosazného
nábytku a osvětlovacích t*les firma na valné hromad* uvedla jako nejv*tší za daný rok. Viz
A . Filip, Z historie firmy Vulkanie. Emil Králík v Prost*jov*. 5. Bulletin Moravské Galerie,
Brno 1995, str. 64.
1 6 1
Ibid.
66
se pravd •podobn* vázal na p •vodní požadavky stavebníka, musíme si
uv*domit, že prostor pro přílišnou invenci již nez*stal. Vymezení
reprezentativní plochy zde bylo velmi redukované a p*izp*sobení se novým
požadavkem na další zázemí pro hosty bylo zjevn* poplatné prostorovému
roz*len*ní z povodního plánu.
Z roku 1913 pocházejí návrhy na rozšíření stávající budovy o
přístavbu nového k*ídla, do kterého m*la být umíst*na kavárna. Plán
přístavby po*ítal s prodloužením stavební *áry na pozemku napravo od
hotelu, •ímž by vznikla podélná stavba stejné hloubky jako hlavní budova.
Za ní až do úrovn* Vodní ulice m*la být z*ízena zahradní restaurace. Jedna
z variant navrhovala jen p*ízemní stavbu kavárny, na jejíž fasád* se opakují
prvky z hlavní budovy, jako podokenní parapety s motivem •tverc* nebo
segmentová okna, ovšem ve velmi eliminované mí*e. Nej výraznějším
momentem jsou nad vchodem a symetricky i na opa*né stran* fasády
posazené atikové štíty, kterými procházejí t * i široké lišeny s kanelurami,
vertikáln* sm**ující k trojúhelnému frontonu. Spojuje je atiková *ímsa
s vpadlými poli vytvářejícími prostor pro nápisy „kavárna grandhotel".
Tento drobný projekt je ukázkou purizující tendence s výrazným
zam**ením ke klasicismu * i empíru, jak se roku 1913 v produkci firmy již
pln* projevil, například v pojetí nájemního domu vKrava*ov* ulici (viz
dále).
Variantu skromné jednopodlažní kavárny ale brzy vystřídala
myšlenka celkového rozšíření a přístavby nového k*ídla hotelu. P*ízemí
staré budovy m*lo být upraveno a propojeno s prostorami vytvořenými
v intencích starosti o zákazníka a tudíž ekonomického p*ínosu hotelu. Staré
obchody v pravé *ásti p*ízemí p*vodní budovy m*ly být p*em*n*ny na
•ítárnu, skladišt* a další místnosti ve dvorním traktu pak m*la vystřídat
kuchyň* a vý*ep. Do celého uli*ního traktu přístavby vp*ízemí byla
navržena prostorná kavárna, p*es chodbu potom menší herna. Zbývající
prostor ve dvorním traktu mezi hernou a vý*epem vyplňoval do chodby
podéln* orientovaný malý bufet a za ním situované toalety se separovanými
67
vchody vedoucí z chodeb vzniklých po stranách bufetu. Do suterénu byl (v
jedné z variant návrhu) navržen bar. První patro nového k*ídla bylo ur*eno
pro byt hoteliéra, d v * další patra k vybudování nových pokoj* pro hosty. N a
svou dobu jist* velkolepým plánem musel být zám*r z*ídit na st*eše
zahradu. P*ístup k ní vedl z posledního patra, p*ímo z chodby, kterou
používali hosté ubytovaní v horním pat*e, aby se dostali do svých pokoj*.
V zahrad* m*lo hosty o*ekávat občerstvení (vý*ep). *tvercový úst*ední
prostor zabírala zahrada. Celý návrh p*ístavby byl vypracován v listopadu
1913 a podepsán Josefem Planitou. N a jeho realizaci však m * l hotel po*kat
jest* více než další desetiletí. *asové meze*e velmi pravd*podobn*
napomohla i sv*tová válka a fakt, že hotel zm*nil majitele. P•vodní plány
byly nakonec doslova oprášeny, znovu použity a datace z roku 1913
p*epsána na 1921, resp. 1926. Pr**elí p*ístavby se s velmi drobnými
odchylkami zásadn* *ídí podobou p •vodního k*ídla.
Grand hotel můžeme považovat za dobrý příklad souhry architektury a
řemesla, jaká se v realizacích firmy Konečný & Nedělník příliš často neobjevuje.
Jde o největší zakázku od externího zadavatele v historii firmy, ve které se mohla
plně projevit v celém procesu vzniku architektury, od půdorysného návrhu, přes
projekt průčelí, skladbě interiérových detailů, až po realizaci stavby. Víme, že na
projektech pracovali minimálně tři autoři. Tento fakt přesto architektuře hotelu
nevtiskl eklektického ducha. Přestože u této stavby lze mluvit o „moderně" jen s
rezervou, jako bychom vnímali jistý odkaz a fascinaci zkušeností s prostějovskou
architekturou Emila Králíka navazujícího tou dobou na wagnerovsko-kotěrovskou
racionálně geometrickou modernu. Králík, slovy P. Zatloukala, „osciloval mezi
svérázně interpretovaným historickým odkazem a nejaktuálnějšími tendencemi"162
.
Mám na mysli zejména poučení v geometrickém dekoru - s kterým koneckonců
teprve Králík do Prostějova přišel - a dále zmíněným lehce klasickým laděním, které
v tomto případě sice ještě nemělo příliš prostoru se dostatečně projevit, přesto jej při
bližším pohledu lze vnímat. Z plánů k původní stavbě je patrno, že si záložna nejspíš
nemohla dovolit extrémní investici, proto se více orientovala na zajištění základních
1 6 2
P. Zatloukal, P»íb»hy z dlouhého století. Architektura let 1750 -1918 na Morav a ve Slezsku.
Olomouc 2003.
68
moderních technických vymožeností doby, jako výtahu, ústředního topení etc. , než
na přílišnou okázalost interiéru jako sochařskou či malířskou výzdobu. Takové
projevy však nebyly typické ani pro produkci firmy Konečný & Nedělník. Konečný
výsledek dekorace založené zejména na využití materiálů a několika ornamentálních
detailů svědčí také o definitivní a nenávratné změně v práci s výzdobnými
prostředky a posunu směrem k novým trendům zprostředkovaným firmě i městu
jednak Bohumírem Čermákem a výrazněji Emilem Králíkem (viz dále).
3. Rodinné a obytné domy
T*žišt* projektantské •innosti firmy od jejího založení spočívalo
v úloze rodinného a obytného domu. Rozvoj pr*myslu, jak již bylo
naznačeno, vyvolal rozmach stavebního vývoje v devatenáctém století.
Sp*ílivem obyvatelstva narůstala i nutnost výstavby obydlí. Z d * v o d * ,
které jsme již zmínili, tedy nedostatku staveniš* ve vnit*ím m*st* a
odbourání mostských hradeb, expandovala především p*edm*stí, a to
ponejvíce práv* r• stem zástavby rodinných dom*. Bytové domy ve v*tší
kvantit* vznikaly až o n*co pozd*ji, výstavba ve*ejná tou dobou jest*, až na
výjimky1 6 4
, stagnovala a za*ala vzkvétat teprve po roce 1892 aktivitou *eské
m*stské správy.
3.1. Pozdní historismus 80. a 90. let
Vznik v*tšiny ulic probíhal obvykle postupn*, pozvolna. Ulice
Svatoplukova, nacházející se na Olomouckém p*edm*stí, vznikla snad jako
1 6 3
První rozpočty, které si záložna na stavebních firmách vyžádala, se týkaly za»ízení
koupelen, umyvadel s p»ívodem teplé a studené vody do všech pokoj* a ústředního topení.
SOA Prostějov, fond Bu 9/2 Prostějovská záložna, položka *. 12, zápis z 30/8 1911, Protokol
o sch»zích správní rady Uv»rního spolku záložna a zastavárna v Prost»jov» 1910-1913.
1 6 4
T»mi byly zakládající pavilony nemocnice v 80. letech, m»stský chudobinec z r.1887 a P.
Marek uvádí jest* kasárna z let 1889-1890. Viz P. Marek Prostějov v letech 1848-1918.
Prostějov. D»jiny m»sta (2). Prostějov 1999, str. 25.
69
jedna z mála tém** celá b*hem sedmdesátých let , což jist* souviselo s její
úlohou. Spojovala totiž vnit*ní m*sto s nádražím Severní dráhy. *ilý
stavební ruch let devadesátých a p*elomu století ji tedy p*íliš nezasáhl.
P*esto práv* zde nacházíme jeden z úpln* prvních stavebních po*in*,
který zárove* vyšel z autorské dílny firmy Kone*ný & Ned*lník. Plány k
vile vybudované pro Adolfa Heinlicha (Svatoplukova 52)166
, byly podepsány
Rudolfem Kone*ným a pocházejí z b*ezna roku 1888.
Hlavní fronta této jednopatrové stavby je orientována do ulice. Hmota
je symetricky formována do ústředního risalitu s dv*ma okenními osami a
bo*ních *ástí taktéž po dvou okenních osách, risalit zd*raz*uje završení
atikovým štítem. Risalit, stejn* jako i celé p*ízemí, jsou opat*eny pásovou
rustikou, typ nárožní bosáže se v patrech liší. Pravoúhlá okna dekoruje
rovn*ž bosované ost*ní. Vp*ízemí okna završuje pouze zcela atektonicky
•ešený svazkový klenák, v podokením prostoru se nacházejí obdélné
parapetní výplň*. Okna pater jsou zakon*ena trojúhelným frontonem. Nad
korunní *ímsou v risalitu *ní obrysov* *lenitý volutový atikový štít
s motivem dvou nik, jehož siluetu dopl*ují obelisky a korouhev.
Stylová poloha nedekorativní strohosti uplatn*ná na pojetí pr**elí,
jakož i blokovitost hmoty, odpovídá italizující neorenesanci odkazující ke
starší vide*ské tradici generace Ringstrasse, zejména k architektuře Theofila
von Hansena. N • které prvky, jako aplikace atikového štítu, ale prozrazují,
že tato stavba *erpá též z jiných zdroj* - v tomto p*ípad* se jedná o motiv
excerpovaný ze severské renesance - což je typické pro období jejího vzniku.
Ve víde*ském okruhu se od sedmdesátých let pomalu za*íná formovat
tendence k pluralismu a *erpání z pozdních stylových fází.1 6 7
Po*átkem devadesátých let se stavební ruch a s ním i aktivita firmy
p*esouvá na spojnici s druhým prostějovským nádražím. Rejskova ulice
vedla p*ímo z vnit*ního m*sta k nádraží Moravské západní dráhy. Tato
1 6 5
P. Marek, Prostějov v letech 1848-1918. Prostějov. D»jiny trpsta. Prostějov 1999. str. 25.
1 6 6
SOA Prostějov, fond Kone»ný & Ned»lník, karton 147, i. •. 538.
1 6 7
P. Zatloukal, P»íb»hy z dlouhého století. Architektura let 1750-1918 na Morav a ve Slezsku.
Olomouc 2003, str. 426.
70
ulice procházela tehdy teprve fází vzniku, aby se z ní postupn* stala sou*ást
luxusní, zejména vilové a úřednické •tvrti, situované do Plumlovského
p*edm*stí. Firma zde p*sobila celé desetiletí, b*hem n*jž podle svých
návrh* provedla převážnou v*tšinu tehdejší zástavby ulice, v*etn* svých
vlastních dom*.
Jako první byl roku 1890 firmou postaven Neumann*v d * m
(zmín*ný již d*íve v souvislosti s architekturou m*stského sirot*ince).
Stavby navržené samotnou firmou Kone*ný & Ned*lník zde vznikají od
roku 1893 a do konce století jich má v Rejskov* t*íd* vyr*st asi t*ináct. Pro
styl firmy této doby typickou sm*s italizujících a severských prvk* vykazují
stavby z let 1893 - 1895. Jejich rozvrh se obvykle velmi siln* podobá
Heinlichovu domu ze Svatoplukovy ulice. Jsou to symetrické stavby, *asto
akcentované úst*edním risalitem vertikalizovaným atikovým štítem. Oproti
vile z osmdesátých let jsou dekorativnější a využívají více klasických
motiv*. Nap*íklad u domu Z. Ondrochové (Rejskova 20) 1 6 8
se objevuje
prvek dvojice polosloup* s ornamentálními vysokými sokly, rámujícími
portál a risalitní okno. Okna vp*ízemí, jakož i portál, jsou zaklenuta a
zarámována lisenami s diamantovou bosáží. V pat*e se nacházejí okna
pravoúhlá, s nízkými jednoduchými supraportami zakončenými rovnou
•ímsou. Risalitní okna mají p*lobloukovou štukov* dekorovnou supraportu
a nad patrem jsou umíst*ny p*lobloukové sv*tlíky. I další stavby jsou
charakteristické užitím sloup* * i pilastr* se štukovým ornamentem
v d*ících, parapetních výplních nebo supraportách, objevuje se motiv
klenákového maskaronu.
Domy z následujících let jsou charakteristické bohatší dekorací a
p*íklonem ke stylové poloze pozdní renesance a manýrismu. Soub*žn* se
vznikem vlastních vil stavitelských spole*ník*, které podrobn* zmíní
následující kapitola, vyr*staly v Rejskov* t*íd* do roku 1900 domy, jejichž
charakter se od starších liší jen málo. Rozvrh fasády z*stává p*ibližn* stejný,
jen dekorativní aparát se posouvá vyhran*n*ji do intencí pozdní renesance a
manýrismu, tvarosloví použité na atikových štítech místy odkazuje také
1 6 8
SOA Prostějov, fond Kone«ný & Ned»lník, karton 127, 467.
71
k neobarokní tendeci. P*íkladem fasády s firmou ne zcela frekventován*
užívanými prvky, je d * m pí. Dvořákové1 6 9
(Rejskova 3). Stejn* jako u
ostatních staveb v Rejskov* ulici, je i u tohoto domu použito horizontálni
odd*lení pater r*zným strukturováním omítky a kordonovou *ímsou,
vertikální zvýraznení risalitu prvkem atikového štítu. Risalit je v tomto
p*ípad* umíst*n nikoli centrám*, ale asymetricky na stran* a obsahuje
jednu okenní osu. P*ízemí je bosováno, patro armováno, okna jsou
pravoúhlá. Portál lemují kanelované pilastry nesoucí kládí završené
rozeklanou *ímsou. Okna vp*ízemí jsou pojata velmi jednoduše. Patro
rytmizují pilastry v meziokenních plochách. Zatímco pojetí oken na hlavní
ploše je taktéž pom*rn* b*žné, jen snad s výraznější štukovou dekorací
supraport, okno risalitu je zdobeno velmi bohat*. Lemuje jej dvojice ženské a
mužské hermy, nesoucí supraportu s trojúhelnou •ímsou vyplněnou
vegetabilním ornamentem a letopočtem „1898". N a soklech risalitních
pilastr* nacházíme štukové medailony. Dekorativní je též klasizující *ímsa
risalitu. Klasizujícího detailu si m*žeme povšimnout i v atikovém štítu,
který navíc dopl*ují dv* postavičky putt*. Tuto stavbu vedle vily R.
Konečného m*žeme chápat jako vyvrcholení pozdn* historizující fáze
tvorby firmy, především v ornamentu.
Zatímco všechny budovy vzástavb* byly provedeny jako
jednopatrové domy, teprve od poloviny devadesátých let se zde objevuje
trend zřizování zahrady jako oddechového místa. Objevují se altánky,
centrální kruhový parter nebo fontánky. Tato skutečnost souvisí nejspíše se
zvýšením prestiže stavebního místa v ulici a následn* s p*ílivem zámožnější
klientely, která - p*estože budující d * m v *adové zástavb* - m*la vyšší
nároky na komfort a dekorum bydlení. V*tšina stavebník* pocházela ze
st*ední až vyšší m*š*anské podnikatelské vrstvy.
Ibid., karton 123, i. •. 452.
72
3.2 Mezi renesancí a barokem: Vila Kone*ný a vila Ned*lník
S výrokem architekta Leopolda Bauera, že „vila ve skutečnosti vyžaduje
nejvyšší omezení umrlcovy fantazie"170
lze jist* souhlasit. Architekt m * l zjevn*
na mysli omezení ve smyslu zvýšených nárok* stavebníka na zásahy do
celkového provedení stavby, která m*la reprezentovat, ale především
uspokojovat všechny praktické pot*eby spojené s konkrétním životním
stylem jejích obyvatel. Snad by ale i Bauer sám uznal, že jiná situace nastává
v p*ípad*, že tato vila pat*í tv*rci samotnému. Takovýto objekt naopak pro
historika um*ní nabývá zvláštního významu, jelikož lze předpokládat, že
jeho tv*rce nebyl zatížen v*tším omezením, než hlediskem finančním,
praktickým a „rodinným", což jsou kategorie srovnatelné s limity jakékoli
jiné stavební úlohy.
V *asovém rozmezí dvou let oba společníci, Josef Ned*lník a Rudolf
Kone*ný po polovin* devadesátých let, tedy v dob*, kdy byl jejich podnik
již dostate*n* zaveden a dob*e prosperoval, p*ikro*ili kvýstavb*
vlastních vil v Rejskov* t*íd*. Otázka autorství t*chto dvou objekt*, stejn*
jako tomu je i u mnoha dalších p*ípad*, je složitá. Díky signovaným
návrh*m m*žeme předpokládat, že vp*ípad* v i l pro majitele firmy, byl
autorem fasády Josef Planita. Zda Planita nesl stoprocentní podíl na inven*ní
otázce architektury, jejíž návrhy podepsal, do jaké míry fungovala ve firm*
spolupráce, zejména mezi Planitou a dalšími „kresli*i" a Rudolfem
Kone*ným, se m*žeme pouze dohadovat. Planitovy signatury, jak jsme již
zmínili, se i v budoucnu tak*ka výhradn* vyskytují na návrzích, pop*,
prováděcích plánech.. Lze se domnívat, že J. Planita byl p*edevším
„dekoratérem", podílel se pravd*podobn* zejména na návrzích pr**elí a
výzdobných detail* interiér*, zatímco p*dorysné návrhy - soud* dle
podpis* na n*kterých z nich - nej*ast*ji pocházely od R. Kone*ného.
Z nastíněných d*vod* není možné ani p*esn* odlišit tendence, jaké mohl
ten který projektant pracující pro firmu Kone*ný & Ned*lník do návrh*
1 7 0
L. Bauer, Verschiedene Skizzen, Entwürfe und Studien, str. 39. Cit. podle: J. Vybíral, Mladí
mist»i. Architekti ze školy Otto Wagnera na Morav a ve Slezsku. Praha 2002, str. 70.
73
vnést. P*estože si uvědomujeme existenci n• kolika kreativních sil, které se
za názvem firmy Kone*ný & Ned*lník skrývaly, nejsme bohužel schopni je
p*esn* identifikovat a jsme nuceni je posuzovat jako celek.
Jako první, o n*co málo st*ídm*jší, vznikla vila rodiny Josefa
Ned*lníka (Rejskova 16).m
Plány k ní pocházejí z ledna roku 1896. Její siln«
dekorativní exteriérová podoba nese rysy pozdní fáze op*t neorenesan*n«
lad*ného historismu s prvky *erpající z pozdní renesance a manýrismu
italské a francouzské provenience. Silueta této jednopatrové stavby je
akcentována zejména nad vchodovým portikem se pnoucí v*ží a dále
vysokým atikovým štítem nad st*edem hlavní fronty. Pr**elí stavby byla
•ešena jednotliv*, s ohledem na jejich funkce a pohledové osy, jejich
•lenitosti p*idává různorodé zastřešení jednotlivých *ástí. D * m byl
projektován na základním •tvercovém p*dorysu s na n*j asymetricky
přiléhající postranní hmotou, z*ásti jako stojící v uli*ní zástavb*, ze vstupní
strany však do volného prostoru, na který navazovala zahrada. Hlavní
fasád* o šesti okenních osách dominuje úst*ední risalit. Jednotlivé
horizontální pásy jsou odd*leny odlišnou strukturou omítky. Sokl je opat*en
rustikou, p*ízemí je bosováno, meziokenní plochy pater pokrývá hladká
omítka. Všechna okna mají pravoúhlé zakončení a vp*ízemí je rámuje
bosovaná šambrána, na které leží p*ímá •ímsa. V podokenním prostoru se
nachází klenákem rozeklaná *abraková výpl*. Patro odd*luje kordonová
•ímsa, risalit a nároží akcentují bosované lišeny. Risalitní okna po stranách
jsou lemována naznačenými pilastry a završena půlkruhovou
suprafenestrou vyplněnou bohatou štukovou výzdobou s ústředním
motivem mušle, kterou roztíná ornamentáln* pojatý klenák nesoucí korunní
•ímsu. Podokenní prostor zaujímá balustrádová parapetní výpl*. Element
v*tšího naznačeného pilastru sahajícího ke korunní *ímse a oddalujícího od
sebe okna, se vyskytuje také jako zakončení risalitního pole mezi
postranními lisenami. Okna bo*ních ploch rámují úzké lišeny
s naznačenými hlavicemi, zakončena jsou suprafenestrou s ornamentálním
1 7 1
SOA Prosťjov, fond Kone»ný & Ned»lník, kar. 130, i. •. 480.
74
vlysem a trojúhelným frontonem. Parapetní výplň* jsou rovn*ž
ornamentáln* dekorovány. Patro završuje výrazná klasická konzolová
korunní *ímsa s metopami. V atikovém štítu se opakují lehce modifikované
motivy z patra risalitu. Mimo zmín*né prvky realizovanou fasádu dekorují
též maskarony a festony.
Bo*ní pr**elí je •leněno objemnější *ástí odstoupenou od hlavní
fronty. Svou dekorací zám*rn* navozuje dojem samostatnosti a i díky
svému niveau zástavby převyšujícímu zastřešení se stává jakousi
hranolovou v*ží. V interiéru hraje roli vstupního prostoru, v exteriéru je
dominantním zd*razn*ním architektury. Její završení odkazuje
k renesančnímu typu v*že s arkádovým ochozem. Krátké schodišt*
hlavního vchodu, vestavené do drobného portiku a kolmé na hlavní
pr**elí, vede do vstupního prostoru umístěného v této *ásti. Omítka
věžovitého útvaru je akcentována výraznou bosáží, okna mají p*lobloukové
zakončení. Pojetí bo*ní fasády zjednodušen* opisuje hlavní frontu.
Zahradní pr* *elí navíc dopl*uje p*ízemní veranda se vstupem do zahrady.
Vnit*ní *ešení domu nelze p*esn* rekonstruovat, jelikož se dochoval
jen jeden mladší plán p*ízemí a jeden dobový, ale nepopsaný plán patra.
Vchod vedl jednak do schodišt* situovaného podél bo*ní fronty a jednak,
jak bylo *e*eno, do p*edsín* ve v*žním prostoru, ze které se vcházelo do
p*edpokoje, p*dorysn* spíše připomínajícího podélnou chodbu situovanou
do centra stavby. Tento p*edpokoj hrál úlohu spojnice mezi ostatními
místnostmi, které jej obkličovaly. Do zahradního traktu byla umíst*na
kuchyň*, pokoj pro služku a další prostory ur*ené pro obsluhu chodu
domu. Všechny ostatní místnosti jsou v plánu ozna*eny jako „svtnice",
takže nelze p*esn* ur*it jejich ú*el. Jedna z nich, na kterou p*dorysn«
navazuje venkovní veranda a za ní koupelna, je situována do zahradního
traktu, lze tedy předpokládat, že snad šlo o ložnici, modern* vybavenou
koupelnou. Ostatní t * i pokoje spadají do uli*ního traktu. Obdobný rozvrh
prostor stejn* rozmarných místností se nachází i vpat*e. Op*t
předpokládaná ložnice orientovaná do zahrady obsahuje možnost p*ístupu
do koupelny. Jelikož manželé Ned*lníkovi tou dobou m * l i již šest d*tí, lze
75
předpokládat, že p*evážná v*tšina místností byly ložnice nebo spíše d*tské
pokoje.
Vila Rudolfa Konečného (Rejskova 14)172
a sídlo rodiny
Ned*lníkových byly situovány hned vedle sebe, narozdíl od v*tšiny
ostatních dom* v Rejskov* ulici, jakož tou dobou i v celém m*st*, stály
alespo* z*ásti ve volném prostoru a sousedily jen svými zahradami. Za
zahradami, orientovány do Radeckého ulice, byly umíst*ny kanceláře
firmy. Stavba Konečného vily, jenž byla vybudována o pár let pozd*ji než
vila Ned*lníkova, vletech 1898 a 1899, svým pojetím i nárožní dispozicí
p*sobí co do reprezentace o n*co rozhodněji: Její v*ž je skutečnou v*ží, její
portikus *ádným portikem. Jako by se autor posunoval ke stále mladším
stylovým zdroj *m, ze kterých *erpal. Jest* p*ed pár lety osciloval u stejné
stavební úlohy především mezi prvky klasické a pozdní renesance, ale
najednou jako by získal pocit, že barokní poloha je tím správným stylem
pro vilu. Objemov* se stavba p*íliš neliší od její p*edch*dkyn*, podobn* i
ona stojí na zhruba *tvercové základní dispozici, tvary hmoty zastávají
velmi podobné.
Ve starších Planitou signovaných návrzích, které pocházejí z roku
1896, m*žeme identifikovat mnoho prvk* převzatých zNed*lníkovy vily,
zejména pak podobn* *ešený vstup, na který navazuje schodištní v*žovitý
útvar. Tento motiv je jakoby variantním, negativn* obráceným prvkem ze
starší vily. V*ž je zde tvo*ena nikoli *ástí vstupní, která je objemov*
odstoupená a dosahuje jen do výšky korunní •ímsy a má rovné, dojem
terasy navozující zastřešení, dávající prostor pohledové dominant* v*že
situované za ním. Vstupní útvar, do kterého vede krátké venkovní schodišt*,
m * l pojímat p*edsí», do v*že za ním pak m*lo být situováno schodišt*,
které prosv*tlovaly d v * osy oken prolomených v bo*ní fasád* a sv*tlík ve
frontální ose nad vstupní *ástí. Rovn*ž tvar i pojetí oken vstupní *ásti,
n • které momenty štukové dekorace a risalitní pasáž korunní *ímsy
typologický odpovídají t*m, užitým pro Ned*lníkovu stavbu. Druhé stran*
1 7 2
SOA Prostějov, fond Kone»ný & Ned»lník, karton 126, inv. •.. 462.
76
fronty naopak dominoval barokizující ú*inek polygonálni v* že
s cibulovitým zastrešením .
Jest* schvalovací plán z roku 1898 po*ítá s fasádou, jejíž dekorace je
z v*tší *ásti než výsledná realizace poplatná neorenesančnímu pojetí pretrvalo
však jen n*kolik málo starších prvk*, jako pojetí okna v risalitu a
korunní •ímsy nad ním. Je zajímavé pozorovat, jak se však renesanční
výzdobné detaily postupn* vytrácejí a nahrazují je prvky vycházející
z architektury baroka, zatímco celková skladba z*stává pom*rn* klasizující.
Tento plán ukazuje jen hlavní pr**elí. Zdá se, že schodištní v*ž zmizela,
z*stala jen základní hmota s nárožní v*ží.
Výsledná architektura zachycená na prováděcích plánech (které
nejsou datovány ani signovaný) p*sobí svým zp*sobem vyspaleji. Její
proporce jsou vyváženější a symetri*t*jší. Samostatná r*znoúrov*ová
zastřešení z mladšího návrhu i z architektury Ned*lníkovy vily nahrazuje
jednolitá důstojnost mansardové st*echy, kterou prolamuje jen zvláštní
zastřešení risalitu, jenž však respektuje niveau i typ st*echy hlavní. Tento
akcent risalitu hraje rovn*ž úlohu *áste*ného vyvážení monumentálního
ú*inu nárožního v*žového arký*e, který je spolu s risalitem završeným
trojúhelným štítem, hlavním elementem definujícím siluetu stavby. Hmota
budovy je modelována vpadlým nárožím, ve kterém je umíst*n vstupní
portikus tvo*ící v pat*e terasu, vedle n*j umístěným plochým risalitem a
zkoseným nárožím na dvou uli*ních frontách. Vila stojí samostatn*, dv*
z front jsou obráceny do ulic. Pozornost byla p*esto v*nována nejen uli*ním
pr**elím, ale stejným dílem i všem ostatním. To sv*d*í o významu, jaký
stavb* její majitel musel přisuzovat, jelikož zahradní fasády byly standardn*
- alespo* vp*ípad* rodinných dom* projektovaných firmou Kone*ný &
Ned*lník - *ešeny velmi zjednodušen*. Nový d * m Kone*ných se však
m * l stát skute*nou vilou, nikoli jen b*žným rodinným domem.
Uli*ní pr**elí jsou s výjimkou risalit* *ešena obdobn*. P*ízemí je
opat*eno pásovou bosáží, patro je armováno. Pásy bosáže vp*ízemí jsou
p*etaženy p*es okenní šambrány, jež jsou v horní *ásti zcela p*erušeny a
nahrazují je nazna*ené klenáky, které v risalitu hlavní fronty a nároží
77
dekoruje maskaron. Podokenní prostor zakončuje *abraková parapetní
výpl*. Zatímco okna vp*ízemí jsou pravoúhlá, patra mají okna
s p*lobloukovým završením, v pat*e hlavního risalitu je umíst*no okno se
zakončením stlačeného zalomeného segmentu. Dominanci risalitu zvyšuje
rozm*rnost oken. Patro od p*ízemí odd*luje kordonová *ímsa, v risalitu
podepřená konzolami. Patro risalitu je zarámováno v klasizující edikule
s trojúhelným tympanonem vyplněným kartušovou dekorací a
vertikalizovaným vázou. Okno rámuje v horní *ásti zvln*ná šambrána a
završuje jej vysoká suprafenestra se zalamovanou trojúhelnou •ímsou
sprov*šenými stranami a s ornamentální dekorací v*etn* motivu kartuše
korespondujícího s risalitním štítem. Parapetní výplň* tvo*í „balustráda" s
motivem z *et* zených kartuší. Okna postranních ploch jsou pojata obdobn*,
jen suprafenestra je nižší, její *ímsa jednodušší a namísto kartuše ji vypl*uje
klenák. Korunní •ímsu nad okenními osami dekorují vpadlé zrcadlové
výplň*. Dekorativní aparát *erpá hojn* z barokního, místy až rokokového
tvarosloví, setkáváme se zejména s listovím, boltci, rollwerky, ovocnými
festony a motivem lidských masek na klenácích. Velmi bohat*, s použitím
pásky, tak*ka rokajové kartuše, akantu etc, je zdoben také portál
s půlkruhovým záklenkem, chrán*ný vstupním portikem a podepřený
jedním sloupem. Nade dve*mi je umíst*na datace „1898". Nároží tvo*í
risalit, který v pat*e p*echází tak*ka do arký*e podepřeného konzolami a
vyr*stá do hranolové nakoso postavené v*že s dv*ma lucernami, kterou
prolamují zaklenutá okna s p*lobloukovými suprafenestrami op* t
s motivem rokajové kartuše. Plocha fasády bo*ní fronty orientované do
Radecké ulice má p*t okenních os, z toho dv* v bo*ním risalitu. Pojetí
omítky i oken, jak již bylo zd*razn*no, jsou obdobná jako u hlavního
pr**elí. Okna vpat*e risalitu završují vysoké asymetrické suprafenestry
s m*ížkovým dekorem a *ímsami, zvedající se sm*rem k sob* až ke korunní
•ímse. Prostor mezi suprafenestrami vypl*uje výrazná rokajová kartuše
s iniciálou „T" umíst*nou v její dolní *ásti, na které jsou ve štuku provedené
zav*šené nástroje: D v * kladívka, zednická lžíce, úhelník a kružidlo.
Asymetrické rozmístění oken v ploše fasády umožnilo aplikaci prvku
78
drobné vhloubené zaklenuté niky do meziokenního pole v pat*e, do které je
v plánu umíst*na blíže nespecifikovatelná busta, v reálu niku vypl*uje váza.
Zachoval se ale rovn*ž nákres téže niky s *rtou motivu mužské postavy ve
dlouhém kabátci, podivné pokrývce hlavy a snad s nástrojem (možná
kolíkem nebo snad me*em) vrúce. Mohlo jít snad o podobiznu Rudolfa
Konečného, který by se takto z v * *nil na pr* *elí svého domu. Niku pod její
podestou zakončuje znovu rokajová kartuše. P*estože nám chyb*jí jakékoli
další d*kazy, nabízí se díky pojetí dekorace této pohledov* exponované
fronty spekulace o angažovanosti majitele domu vzedná*ském hnutí.
Všechny nástroje zobrazené v meziokenním poli jsou frekventován*
používány v zedná*ské symbolice. O d * v a klobouk postavy v nice rozhodn*
ne poplatný dobové mód* - a nástroj, který drží v ruce, by snad
též mohly být ukazatelem n*jaké signifikantní role, kterou jejich nositel hrál.
Výrazným prvkem zahradního pr**elí ve spojitosti s interiérem, je
v mezi dv*ma bo*ními risality umíst*ná krytá veranda propojující kuchyni
se zahradou. Z plán* m*žeme soudit, že zahrada byla po odd*lení užitkové
•ásti pojata ve stylu šlechtických sídel jako odpočinkový p*írodní park
s cestami propojujícími hlavní vchod, zahradu a verandu , to vše ovšem
v porovnání se skuté*nými p*írodn* krajinářskými parky, v miniaturních
rozm*rech.
I v tomto p*ípad* nám chyb*jí kompletní p*dorysné plány, známe
pouze rozd*lení místností vp*ízemí. To je *ešeno velmi podobn* jako u
vily Josefa Ned*lníka. Hlavním vchodem se vstupovalo do p*edsín* ve
st*edním traktu, která vedla do za ní umístěného schodišt* a do centrálního
podélného p*edpokoje, kolem kterého byly aditivn* se*azeny následující
místnosti: Do traktu Rejskovy ulice orientovaný pokoj pro hosty, jídelna a
obývací pokoj zaujímaly nárožní dispozici, ložnice a d*tský pokoj
s p*ístupem z ložnice byly orientovány do osy kolmé. Z d*tského pokoje se
vstupovalo do koupelny situované vedle kuchyň* a z koupelny do šatny.
Kuchyň* umožňovala pr*chod do verandy. Zbývající prostor mezi kuchyní
a schodišt*m vypi*oval pokoj pro služebnictvo a komora. Také v plánech
zakreslené interiérové detaily odkazují k autorov* * i majitelov* momentální
79
fascinaci barokní okázalostí. Dává se nám na odiv bohat* zdobené táflování
st*n - stylov* i motivy korespondující s fasádou - *ezbá*ská * i malí*ská
dekorace ploch dve*í s pompézními supraportami, ornamentální rozlehlé
prosklené dve*e, stropní štuková zrcadla, to vše v ušlechtilých materiálech,
v*etn* karrarského mramoru.
Stavitel Kone*ný na svém obydlí vskutku neset* i l . Výsledkem byla
jist* v podnikatelských vrstvách nezbytná vysoce reprezentativní
m*š*anská stavba, jaké tou dobou vProst*jov* teprve pomalu za*aly
vyr*stat. P*estože ohledn* vily J. Ned*lníka archivní materiály nepřinášejí
žádné d*kazy vypovídající o stejn* vysokých reprezentačních nárocích
stavebníka, oba objekty vykazují mnoho shodných rys*. Mimo jiné se v nich
naplno projevila celá škála projev* pozdní fáze historismu, ve kterém se
tvorba firmy pohybovala, jak jsme ukázali již na p*íkladu domu J. Heinlicha
z prvních let existence stavební společnosti Kone*ný & Ned*lník. Vlastní
vily spole*ník* bychom mohli p*i*adit k typu staveb vyrostajících ve
stejném období i v dalších moravských m• stech, povšimnutých P.
Zatloukalem.1 7 3
Jedná se o olomoucký soubor šesti vilových staveb Jakoba
Gartnera z poloviny devadesátých let, ve kterých autor použil motiv*
schodišťových v*ží, bohaté hmotové *lenitosti, renesančních prvk* jako
atikových štít*, lodžií, manýristických maskaron* a výzdobného aparátu
p*ejatého z baroka i rokoka. Také starší brn*nská pisárecká vila H . Ripkové
z poloviny osmdesátých let od Augusta Prokopa * i vila A . Kunze
v Hranicích z roku 1897 od pražského architekta Jana K*íženeckého, *azené
Zatloukalem do téže typologické skupiny, která své vlastnosti p*ejímá
z palácových staveb, vykazují motivy blízké sledovaným prostějovským
objekt*m.
V Rejskov* ulici se zabydleli nejen stavitelé Kone*ný a Ned*lník, ale i
jejich profesní rivalové Vladimír Lukáš, Václav Sou*ek a Jan Skoupil.
Sou*kova vila, postavená roku 1902, o které již d*íve byla *e*, stojí p*ímo
1 7 3
P. Zatloukal, P»íb»hy z dlouhého století. Architektura let 1750-1918 na Morav a ve Slezsku.
Olomouc 2003, str. 403-405.
80
naproti Konečného domu a svou nárožní v*ží na n*j urbanisticky navazuje.
Vrátíme-li se zp*t na Svatoplukovu ulici, setkáme se zde s
její bezkonkurenční dominantou, vyrostlou vletech 1900-1902 a k jejíž
realizaci byla op*t povolána firma Kone*ný & Ned*lník. Jedná se o
palácovou stavbu pro továrníka pozdějšího spolumajitele proslulého
kovozpracovatelského podniku WIKOW, Lamberta Wichterleho
(Svatoplukova 53)174
a jeho bratra Karla. Auto*i tohoto objektu - architekti
Franz von Krauss a Josef Tolkl, proslulí tou dobou především realizacemi
divadelních staveb - p • išli z Vídn*. Wichterlova vila zapo*ala vstup této
autorské dvojice, kterou J. Vybíral ozna*il jako „prominentní představitele
architektonické scény v hlavním m*st* monarchie"175
, na moravskou p*du.1 7 6
Neobarokní a neorokokového výzdobné prvky exteriéru i interiéru, bohat*
modelovaná silueta, aplikace portiku s terasou mající reprezetativní funkci,
obklopení přírodním krajinářským parkem, to vše v monumentálních
formách, které si solventnost i postavení majitele této vily vyžádalo,
vyjadřuje podobné tendence, s jakými jsme se již setkali u vily R.
Konečného.
Nutno zmínit, že barokní intenci si p*irozen* vyžádaly též práce, které firma
prováděla vletech 1895 - 1901 pro (již d*íve, v souvislosti sve*ejnou
nemocnicí zmín*ný) konvent Milosrdných brat*í a jeho nemocnici1 7 7
, které
zcela sledovaly p •vodní stylovou polohu objektu, jehož výstavba spadá do
první poloviny 18. století.
3.3 Secesní pokusy
1 7 4
SOA Prostějov, fond Kone»ný & Ned»lník, karton 146, i. •. 535-537.
1 7 5
J. Vybíral, Mladí mist»i. Architekti ze školy Otto Wagnera na Morav a ve Slezsku. Praha 2002,
str. 191.
1 7 6
P. Zatloukal, Architektura 1. poloviny 20. století. Prostějov. D»jiny m»sta (2). Prostějov
1999, str. 203-214. Též P. Zatloukal, P«íb«hy z dlouhého století. Architektura let 1750-1918
na Morav* a ve Slezsku. Olomouc 2002, str. 507.
1 7 7
SOA Prost'jov, fond Kone«ný & Ned»lník, karton 13, i. •. 48.
81
Od poloviny devadesátých let probíhá intenzívní výstavba celé •tvrti
v Plumlovském p*edm*stí, která spolu s p*edm*stím Olomouckým zaujímá
až asi do roku 1907 m*stské prvenství v kvantit* zástavby.1 7 8
Vznikají nové
ulice kolmé na Rejskovu i soub*žné s ní, k jejichž zástavb* firma Kone*ný &
Ned*lník op*t velkým dílem p*isp*la. Do konce století vyr*stá mnoho
nevelkých přízemních i patrových dom*, obvykle velmi jednoduchých,
jejichž pojetí fasád ani interiéru nep*ináší nic nového ani pozoruhodného.
Domky tohoto typu vznikají zejména v ulicích Safa*íkova, Havli*kova,
Libušínka a Daliborka.
Po roce 1900 se stále *ast*ji za*ínají ozývat první náznaky secesního
tvarosloví v dekoraci pr**elí. Roku 1900 vRejskov* t*íd* vyrostly dva
nájemní domy v režii firmy. Jeden z nich (Rejskova 26/ Šafaříkova 4)179
z*eteln* pokra*uje v nastaveném stylovém lad*ní. Patrn* díky své nárožní
pozici získal rovn*ž dominantu v*že. Ve druhém z dom* (Rejskova 7 a 9)180
,
jehož hmota ani rozvrh pr**elí se nijak neliší od staršího typu, se za*ínají
ozývat první záchv*vy secesního ornamentu. Ty se projevují ve stylizaci a
celkovém zjednodušení a zplošt*ní motiv*, které samy o sob* spíš odkazují
ke klasicismu a empíru, p*esto však z nich lze vycítit snahu o prom*nu.
Výjime*n* se objevuje také secesní k*ivka (návrh dve*í portálu). Velmi
podobný výzdobný aparát pozorujeme i u domu J. Sedlá*kové (Havli *kova
27)181
z roku 1901. Charakteristickými se stávají pilastry * i lišeny
s kanelurami nebo *ty*mi vertikálními pásy, které shora vycházejí ze stejné
výškové úrovn*, ale úst*ední pás, resp. pásy sahají jen asi do *tvrtinové
výšky pilastru a dva okrajové kon*í nad nimi. Tato dekorce bývá vložena do
vpadlého pole, v horní *ásti p*lkruhovit* probraného, nad nímž je umíst*n
v*nec * i kružnice. Roku 1902 se také objevují stylizované florální štukové
pásy (Daliborka 8)182
.
1 7 8
P. Marek, K stavebnímu rozvoji Prostějova po roce 1870. Prostějov v proměnách staletí.
Prostějov 1994, str. 26.
1 7 9
SOA Prostějov, fond Koneěný & Nedělník, karton 128, i. ě. 471.
1 8 0
Ibid., i. •. 456.
1 8 1
Ibid., karton 31 i. *. 121.
1 8 2
Ibid., karton 17, i. ě. 71.
82
Roku 1902 za*ala firma s výstavbou bloku obytných dom* v ulici Pod
Kosí*em. D v * první budovy vznikly jest* pro stavebníky (Pod Kosí*em
25183
a 39184
) Tyto nárožní stavby se stylov* p*íliš neliší od dom* v ulici
Rejskov*, jejich ornamentální detail *erpá hlavn* z barokních vzor*
s použitím bolte*, mušlí, akant*, oválného sv*tlíku a barokizujícího
atikového štítu. P*dorysné plány prvního zrnin*ného domu vypracoval Jan
Skoupil. Kone*ný & Ned*lník ale v této nov* projektované ulici zakoupili
pozemky zbytku bloku, tedy celé jeho *ásti vymezené nárožními stavbami a
již za dva roky pokrajovali s výstavbou.
I v této architektuře se nadále projevuje p*íklon k staré osv*d*ené
stylové poloze, ale vedle ní je znatelná také snaha stavitele o sledování
nových trend*. Výsledkem této skupiny dom*, jenž vznikly v rozmezí t*í let
a které jsou stylov* pom*rn* r*znorodé, je harmonický a logicky propojený
blok. První a poslední stavby uzavírají celou skupinu, *emuž se musela
p*izp*sobit jejich hmota. Okraj t*chto dvou staveb tvo*í hluboký risalit
sahající k uli*ní *á*e, zatímco zbytek bloku odstupuje a vzniklý prostor
tvo*í p*edzahrádku, od chodníku odd*lenou vysoce dekorativním plotem.
Plány k prvním dv*ma stavbám (Pod Kosí*em 27 a 29)185
- v bloku stojících
vedle výše zmín*ného nárožního domu *. 25 - pocházejí z roku 1904, jsou
podepsány Rudolfem Kone*ným a už z nich je patrná zám*rnost zvolené
plurality styl*. Zatímco d * m *. 27 je prvním pokusem o rozvinutí secesních
dekorativních princip*, vedle n*j stojící d * m *. 29 nese výzdobné prvky
p*evzaté zejména z pozdn* renesančního tvarosloví, zkombinované ale též
s typickými secesními motivy kruhu a stylizovaného vegetabilního
ornamentu. Téhož roku vznikl i návrh na plot, jemuž dominanovaly na svou
dobu dosti progresivn* socha*sky pojaté kamenné pilastry v n*kolika
variantách, spojené ornamentální m*íží využívající secesních tvar* a
k*ivky. Stavby stále zachovávají stejný základní horizontální rozvrh pr* *elí
na p*ízemí a patro odd*lené *ímsou, u první stavby se vyskytuje též atikový
štít završující risalit. Patro a štít jsou zde však nikoli samostatnými celky,
1 8 3
Ibid., karton 116, i. ».424.
1 8 4
Ibid., karton 117, i. •. 430.
1 8 5
Ibid., i. ».425.
83
jako tomu je u historizujících fasád, jejich odd*lení mizí, propojují se
v jeden útvar. N a hmotu risalitu p*iléhá zimní zahrada s terasou v pat*e.
Celé p*ízemí je tradi*n* armováno, okno patra risalitu lemují široké lišeny
dekorované abstraktním ornamentem a kanelurami, sahající až k vrcholu
štítu. V hlavní *ásti segmentov* zakončeného štítu, nad nízkým oknem, se
nachází na stupňovitém čtvercovém poli vyvedený dol* sm**ující úhelník
pro#
atý pilastrem, který v dolní části pčekrývá feston Č i spíše rouška
lemovaná festonem do tvaru perfektního pčloblouku. Zav*šená je na
kruhovém lišenovém zakončení. Tato dekorace op* t velmi silnč evokuje
zedná#
skou symboliku: Úhelník, čtverec, p • lm Č sic tvočený festonem
pčecházejícím v útvar, jenž by mohl zastupovat zedná*skou zást*ru a dva
pili Č e naznačené kanelovánými lisenami. Meziokenní plochy fasády
odd#
lují vpadlá pole lisenových rám»; pod *ímsou se nachází široký
štukový pás dekorovaný bohatým vegetabilním ornamentem. Dominantou
druhé stavby je polygonálni arkýč s kopulovým zastčešením. Dekorace
fasády *erpá částečnč z pozdní renesance - objevují se motivy labutí a
okčídlených maskaronč - zárove* však je opat*ena stylizovanými,
zjednodušenými neklasickými prvky. Dvorní fasády obou dom Č byly
sjednoceny a v anglicizujícím stylu opat*eny kombinací hladké omítky s
ostčním z režného neomítaného zdiva. Rozvržení pokoj • v interiéru se p • íliš
neliší od pčedchozích vzor Č . Každé podlaží obsahovalo jeden byt, jehož
pokoje byly rozmístčny kolem pčedpokoje, a proto mčly dostatek
pčirozeného svčtla, každý z pokoj • m * l okno. Každý zbyt* m * l také
kontakt s exteriérem prost •ednictvím terasy nebo verandy. Ke všem
dom*m skupiny p*iléhala zahrada.
Další dva domy (*. 31 a 33)186
jsou o dva roky mladší, pocházejí tedy
z roku 1906. Tyto stavby jsou rozm*rn*jší a pojetím tradi*n*jší, symetrické,
s atikovém štítem nad úst*edním risalitem, klenáky vp*ízemí a vertikální
lišenovovou rytmizací patra. V pat*e obou z nich byly situovány dva byty.
Poslední d v * stavby (*. 35 a 37)187
vyrostly roku 1907 a naopak pln*
1 8 6
Ibid., i. ».426 a 427.
1 8 7
Ibid., i. ».428 a 429.
84
využívají secesní tvarosloví, které zde nese jakoby více klasizující rysy než
tomu bylo u prvního domu z roku 1904. Objevují se znovu *ímsy, klenáky,
stylizované pilastry. D * m *. 35 má vbo*ní ose umíst*ný arký*, který m * l
dle návrhu završovat typický secesní motiv *áste*ného kruhu vyplněného
oknem kopírujícím jeho tvar a lemovaného rostlinným ornamentem. N a jeho
vrcholu se ty*í dva nízké široké pilastry. Rozvrh a pojetí zbytku fasády se
velmi podobá domu •. 27, jen použití a bohatost ornamentu je hojn*jší.
Realizace se však přiklonila ke st*ízliv*jšímu tradi*n*jšímu pojetí, které
velmi pravd*podobn* způsobilo odprodání parcely. Hmota posledního
domu zrcadlov* kopíruje stavbu první, •ímž i logicky zakončuje celou
skupinu. Dekorace fasády vychází jednak ze stavby starší, se kterou i takto
koresponduje a jednak souvisí s p * vodním projektem vedlejšího domu.
Terasa je zastřešena, štít risalitu odd*luje akcentované kládí, v jehož vlysu se
nachází nápis „ANNO DOMINI M C M V H " , který rovn*ž symbolicky
zakončuje celou t*íletou fázi výstavby. Plán po*ítá také s florální štukovou
dekorací lemující kládí a okno risalitu. Ve volutovém štítu atiky je umíst*no
okno ledvinového tvaru - rovn*ž typický prvek secesní fasády - a završuje
jej cibulová lucerna. Poslední dv* stavby jsou v návrzích podepsány J.
Planitou.
Tomuto souboru staveb m*žeme p*i*knout prostějovské prvenství
hned v n • kolika ohledech. Snaha o aplikaci rozvinutého architektonického
secesního detailu nemá tou dobou ve m*st* obdoby. Rovn*ž *ešení
nájemního domu, který od ulice odd*luje soukromí zvyšující prvek
predzáhradky p*ichází jako nový element. A v poslední *ad* vytvoření
jednotného, z nájemních dom* složeného urbanistického celku je
inovátorským po*inem objevujícím se znovu až o mnoho let pozd*ji.
Sjednocení komplexu bylo dosaženo n*kolika prostředky, zejména celkovou
propojeností pr**elí. V rozvržení fasád je logický *ád založený na p*ísné
symetrii. Od st*edu celku se rozvíjí st*ídání a opakování motiv*. D v *
centrální stavby mají roli t*žišt*, jejich hmota je mohutná, pr**elí
symetrická, se středovými akcenty i portály. N a n * p*iléhají užší domy
s arký*i v druhé okenní ose sm*rem od st*edu skupiny. Okrajové stavby
85
uzavírají a celý komplex tvarov* definují hluboké bo*ní risality
vertikalizované atikovým štítem s naproti sob • postavenými verandami
s terasami. Portály okrajových dom* jsou situovány vedle sebe v bo*ních
osách jejich pr**elí a od st*edu se st*ídá lichý a sudý po*et okenních os.
Horizontální d • lení probíhá rovn*ž rovnom *rn* celým komplexem,
armované p*ízemí odd*luje široký pás kordonové *ímsy a vnadokenním
poli probíhá široký vlys završený korunní *ímsou. Celek rámuje
s mimořádnou invencí provedené oplocení a jednotnost dovršuje spole*ný
ornament tvo*ený kou*ovou k*ivkou kovové m*íže dve*nich výplní.
Secesní ornament byl v pracech firmy až zhruba do roku 1910 tak*ka
výlu*n* prostředkem doplňujícím historizující formy nebo z nich rovnou
vycházející jako jejich stylizovaná alternativa. To se projevuje na celkové
práci s fasádou, která se svým tradičním horizontálním d• lením prakticky
z*stává nem*nná. Jediným novým momentem v pr**elí je jeho zploštění,
které nastává odstraněním risalitu, vyskytuje se však *ast*ji motiv arký*e.
Materiály zastávají rovn*ž tradi*ní, dekorace se provádí do štuku a využívá
zejména naturalistického vegetabilního ornamentu, *asto florálního nebo
ovocného. Oblíbenými motivy jsou rovn*ž ženské maskarony, eliptické a
kruhové arký*e s oválnými nebo ledvinovými okny, pop*ípad* dve*ní
nadsvětlíky obdobných tvar*. Nutno ovšem dodat, že celé první desetiletí
20. století vznikají také stavby - p*edevším pak rodinné domy - které
nadále využívají neorenesančního a neobarokního výzdobného aparátu
podobným zp* sobem, jako je známe z předchozích dvou desetiletí.
Roku 1906 vznikly dva stylov* jednotné obytné domy situované
naproti Wichterlovy vily, na rohu Svatoplukovy a nov* projektované ulice
Karlov. Jejich fasády jsou jednou z nejlepších ukázek vytříbeného užití
tvarosloví, které m*žeme ozna*it jako secesní, jaké firma Kone*ný &
Ned*lník vyprodukovala. Následn* pak v ulici Karlov vyrostla celá *ada
dom* pojatých v obdobném duchu, realizovaných jinými místními staviteli.
86
Jako první b y l navržen a postaven nárožní d * m (Svatoplukova 74) ,
bezprost*edn* následovala vedlejší stavba (Svatoplukova 72)189
, která se
starší obdobným pojetím fasády tvo*í pohledov* jedenotný celek. I v tomto
p*ípad* jde u domu •. 74 o tradi*n* horizontálu* d*lenou a pom*rn*
symetricky rozvrženou stavbu, s akcentovaným okoseným nárožím, do n*jž
byl situován balkon s podestou, kterou po vzoru renesančních arký**
podpírá noha.. Kované ornamentální zábradlí balkonu nese iniciály majitele
J. Svobody. Nároží vertikalizují t * i atikové štíty na osách, úst*ední je
vyvýšen a proražen oválným oknem (v plánu navrženým jako ledvinové)
dekorovaným rostlinným ornamentem, ostatní dva mají oblé zakončení.
Podobný risalitní útvar završený štítem je umíst*n rovn*ž do bo*ní okenní
osy fronty do ulice Karlov. Hlavní front* do Svatoplukovy ulice dominuje
portál situovaný do st*ední osy, jenž lemují dv* mohutné konzoly nesoucí
ženské hlavy ve vysokých dop*edu zavinutých frygických *apkách. Pojetí
fasády z*eteln* vychází z tradičních vzor*, zachovává všechny klasické
prvky jako armování, rytmizaci patra lisenami, okenní šambrány s •ímsami,
parapetní výplň* a podobn*. Tyto motivy jsou zde však použity s
manýristickou hravostí, jsou siln* stylizovány a zjednodušeny. K výrazným
detail*m pat*í nap*íklad ovocné vlysy aplikované do nadokenního pole
p*ízemí a do parapetní výplň* patra, kde se d*lí do *tvercových polí, *ímž
vzniká efekt balustrády. Novým elementem je stereotomické d • lení ploch
pomocí odlišné textury omítky.
Z let 1908 a 1909 pochází d * m Emila Wilhelma (Mlýnská 12)190
,
majitele továrny Brat*í Wilhelmové - další z velice dob*e prosperujících
kovozpracovatelských podnik* ve m*st*. Stavba m*la sloužit jako
administrativní sídlo firmy a jako obytný d*m. Pozemek, na kterém vyrostla,
bezprost*edn* sousedil s výrobními dílnami stávající továrny a v uli*ní
zástavb* navazoval na d * m , který firma rovn*ž vlastnila.
Ibid., karton 147, i. •. 542.
Ibid., i. ».541.
SOA Prostějov, fond Konečný & Ned»lník, karton 94, i. •. 329.
87
Zachovaly se dv* verze návrh* na tuto novostavbu. Ob* pocházejí
z *íjna roku 1908 a vyhotovil je Vladimír Vychodil, prostějovský stavitel,
který pro firmu Kone*ný & Ned*lník pracoval. Stavba je nápadná
p*edevším svou dimenzí. Dvoupatrových dom* (dokonce ani nájemních)
tou dobou ve m*st* nevznikalo mnoho. První návrh pojímá budovu jako
dvoupatrovou stavbu, v celé její uli*ní front*. Pr**elí je centrováno do
odstupňovaného ústředního risalitu o t*ech okenních osách a bo*ních ploch
na dv* okenní osy. Risalitu dominuje úst*ední osa, do níž je vhloubena
p*lobloukov* zaklenutá nika s oknem a balkónkem, procházející výškou
obou pater, nad níž je situován vz*ru mí*ící štít s nápisem názvu firmy.
Úst*ední osu vertikáln* lemují dv* p*ilehlé osy, zakon*ené převýšenými
štíty proviněných tvar*. P*estože p*ízemí je tradi*n* armováno, vytrácí se
motiv kordonové *ímsy celá fasáda tíhne kvertikalit* okenních pás* a
pr*b*žných meziokenních ploch. Nad úrovní úst*ední niky prochází
horizontální pás složený z motivu geometricky stylizovaných list*, který se
opakuje také vnadokenních pásech p*ízemí. Štíty bo*ních os risalit*
v nadokenní ploše dekoruje ledvinová k*ivka a nad ní motiv *ty* kv*t*
r*že, svým rozmístěním sledující tvar štítu.
P*es vcelku mechanickou aplikaci nových výzdobných prvk*
v návrhu Wilhelmova domu si nelze nepovšimnout jistého posunu sm*rem
k redukci dekoru, který koresponduje s tvorbou firmy p*íštích let. Detaily
z dekorace pr**elí nenápadn* ohlašují p*íchod nového vlivu, jenž se
v pracech firmy bude i nadále r*znými zp*soby prosazovat. Již od po*átku
století se vedle tzv. k*ivkové secese vycházející z francouzského art nouveau
objevují dekorativní prostředky, které se p*enášejí do umírn*n*jší roviny
geometrizujícího minimalizovaného ornamentu, pop*ípad* zjednodušeného
biomorfního ornamentu vymezeného do limitovaných ploch. Tuto tendenci
kontinentu *áste*n* zprostředkovala skupina glasgowských umřlcř The
Four, která se roku 1900 zúřastnila osmé výstavy víde#
ské Secese a ovlivnila
především autory z okruhu Otto Wagnera. Z nich byl Skot * m nejblíže Josef
Hoffmann a s ním spojená umřlecká duna Wiener Werstätte. V díle Charlese
Rennie Mackintoshe mají r*že a list vysoce symbolické konotace, r*že
88
reprezentuje um*ní, tedy vše vznešené, co se skrývá v *lov*ku, list autor
chápal jako symbol života samotného.191
Takto vzletné ideje se však jist*
nedostaly ani k provinčnímu staviteli, natož k jeho zákazníkem. Motiv
schematizovaného kv*tu r*že byl brzy zpopularizován a Mackintosh se jím
- a * jej používal jen v dob* kolem p*elomu století - vedle motivu •tverce,
nejvýrazněji zapsal do veřejného pov*domí. Jako dekorativní *lánek byl
tento prvek oblíben především v uměleckém •emesle.192
Charakteristickým
znakem tvorby dvou nejd*ležit*jších postav Wiener Werkstätte v její rané
fázi - Josefa Hoffmanna a Kolomana Mosera - je práv* polarita florální
arabesky a •tverce, která vychází z glasgowského vzoru a rovn*ž z fascinace
tradičním japonským tvaroslovím.193
Motiv geometricky stylizovaného
r*žového kv*tu p*ešel dokonce do loga víde*ské dílny. P*edpolí Vídn* se
s architekturou a uměleckým •emeslem vydávající se sm*rem britsky
inspirované moderny m*lo možnost setkat již roku 1901, kdy v brněnských
Pisárkach vznikla Reissigova vila dle návrhu Leopolda Bauera. Tento
architekt už ve svých teoretických úvahách odmítá florální secesi jejíž tv*rci
podle n*j neú*eln* zkrášlovali tvary a sám chápe ú*elnost jako východisko
krásy.1 9 4
Také Hubert Gessner v relizaci Okresní nemocenské pokladny
v Brn* již roku 1903 pracuje s principem eliminovaného geometrického
dekoru a tímto sm*rem se následn* vydávají i n*kte*í místní brn*nští
stavitelé. V jediné prostějovské architektuře té doby vycházející z dílny žáka
Otto Wagnera - Kot*rov* Národním dom* dokončeném roku 1907 - se
britské vlivy projevují zejména v interiérové skladb*. I jeho dekorace,
především exteriérová, ovšem vykazuje znaky redukce. P. Zatloukal pro ni
našel následující charakteristiku: „Detail ornamentu (...) (Kot*ra) soustředil
pouze do vymezených partií. I u nich užil obecn* •itelné biomorfní inspirace, avšak
v kombinaci s identifikujícími', •áste*n* folklóru* inspirovanými variacemi.
1 9 1
F. Blake, Essential Charles Rennie Mackintosh. Bath 2001. str. 52.
192
Kv»ty a jejich symbolismus hrály v um»ní kolem r. 1900 obecn* obrovskou roli.
Konkréta* r»že byla p»ízna»ným atributem také v díle Hanse Christiansena. Autor ji
používal jako univerzáln* aplikovatelný ornament. Viz G . F. Fahr-Becker, Secese. Praha 1998,
str. 245.
1 9 3
G . Fahr-Becker, Wiener Werkstaette. 1903-1932. Köln 2003, str. 17.
1 9 4
J. Sedlák, Brno secesní. Brno 2004, str. 63.
89
Stylovou jednotu pak završil propojením dobovým středoevropským fenoménem geometrizujícím
dekorem."195
Rozvrhem interiéru z*stává Wilhelm*v d * m pom*rn* v*rný starým
schemat*m. Novým prvkem je balkon s přístupem ze salonu, do dvora
orientované kuchyňské pavla*e a propojení ložnic s koupelnami.
Z jakého d •vodu se plán, podle kterého byla stavba nakonec
realizována, záhy vcelku podstatn* zm*nil, nevíme. P*estože půdorysné
plány ukazují trvání p •vodní dispozice, v návrhu fasády dochází ke zkrácení
fronty o celou délku postranní, pohledov* pravé, *ásti. Dekorace pr**elí je
tradi*n*jší, i když zachovává mnoho z povodních forem. Z*stává základní
pojetí úst*ední osy, m*ní se ale tvar jejího štítu, motiv r*ží, jakož i
pr*b*žného ornamentálního pásu nad nikou, mizí. Výsledná stavba se tedy
projevuje v hlavní dvoupatrové hmot*, v níž je risalit s balkónovou nikou a
portálem nyní umíst*n vbo*ní ose, od které se odvíjí pohledov* levá
postranní *ást. Pohledov* pravá strana navozuje dojem samostatné stavby,
je o jedno patro nižší a její fasáda (alespo* v dnešním stavu) je prosta
dekorace. Výzdoba fasády se soust*e*uje zejména do ost*ní niky, objevují se
též vertikáln* i horizontáln* *azené *tverce. Rovn*ž z detail* v interiéru je
patrný p*íklon ke geometrizaci ornamentu.
3.4 Moderní a tradi*ní v novém hávu
Novou dekádu stavební historie Prostějova otevírají d v * výrazné
osobnosti. První z nich je Emil Králík, který zasáhl pole stavební úlohy
rodinného domu ve m*st* jako v*bec první architekt, jenž svým tv*r*ím
konceptem zamí*il sm*rem tzv. moderny. N a projekt vlastních dom* jej
povolali továrníci, brat*i František a Josef Kováříkovi, p*íští spolumajitelé
firmy WIKOV (= Wichterle a Ková*ík). Zejména první z bratr* byl velmi
aktivní postavou na poli politického a kulturního d*ní m*sta. Svého *asu
zastával pozici asistenta na víde*ské technice, pozd*ji se stal docentem
1 9 5
P. Zatloukal, Architektura 1. poloviny 20. století. Prostějov. D»jiny m»sta (2). Prostějov
1999, str. 206.
90
•eské techniky v Brn* a rovn*ž dopisujícím •lénem Akademie pro v * d y a
um*ní císa*e Františka Josefa v Praze. V devadesátých letech pracoval na
projektu osvětlení Prostějova a pozd*ji, jako *len m*stské rady, byl
zaangažován v organizaci nejvýznamnějších stavebních po •in* zadávaných
obcí.1 9 6
Tak se také seznámil s Janem Kot*rou, jenž mu následn* pro návrh
rodinného sídla doporučil Emila Králíka. Zakázka na vilu Josefa Ková*íka
p*išla velmi pravd*podobn* prostřednictvím jeho bratra. Kot*ra byl
mladšímu Králíkovi vzorem, ale i osobním p*ítelem, což patrn* zásadn*
ovlivnilo Králík*v odklon od tradičních neorenesančních forem, k jakým byl
vyškolen svými u*iteli Josefem Schulzem a Janem Koulou.1 9 7
Návrhy vil F. Ková*íka (nám. Padlých hrdin* 4-5) a J. Kova*íka
(Vojáčkovo nám. 5) pocházejí z roku 1910 a v letech 1910 a 1911 jejich stavby
realizovala firma Kone*ný & Ned*lník.1 9 8
Oba projekty jsou zajímavé v prvé
•ad* svým vnit*ním •ešením. D * m F. Ková*íka je koncipován v intencích
spojení palácové stavby s motivem •estného dvora a prvk* anglického
domu jako je schodištní hala a bay-windows. Architektova aplikace r*zných
výškových úrovní na jedno podlaží v prostorách přilehlých k centrální hale,
kterou p * i s p * l k rozvinutí myšlenky kontinuálního prostoru, bývá
přirovnávána k Loosovu Raumplanu.1 9 9
Vp*ípad* druhého z dom* byl
použit motiv anglického halového p*dorysu ve spojení s atriem. U obou
půdorysný rozvrh promyšlen* •lení místnosti dle jejich funkcí, d*raz je
kladen jak na obytnou, tak na reprezentativní stránku. Zejména z
exteriérových motiv* (například p*lobloukových oken a kanelováných
polosloup*) staveb je znatelný Králík*v *áste*ný p*íklon k novému
klasicismu. Architektovy mimo*ádné tv*r*í schopnosti však klasických
motiv* využívají velmi kreativn* a individualistický. Dekorativní
prostředky se omezují na minimum, alespo* na pr**elí, ve kterém je
využíván jen elementárn* aplikovaný geometrický ornament. V práci
1 9 6
E. Je»ábková, Prostějov - enkláva »eské secese na Morav. Sociální a kulturní předpoklady.
Olomouc 1995 (diplomová práce FFUP), str. 157.
1 9 7
1. Crhonek. Architekt Emil Králík. 1880-1946. Brno 1988, str. 9.
1 9 8
SOA Prostějov, fond Kone»ný & Ned»lník, karton 14, i. •. 51 a karton 39, i. •. 164.
1 9 9
V. Slapeta-P. Zatoukal, Moderní architektura v Prostějově. Památky a příroda 1982, roč. 7,
str. 157.
91
s interiérem je zásadní rovn*ž •emeslný detail, zde se dekorace rozvíjí
v bohatší mí*e i tvaru. Autor pojal ob* stavby z hlediska zásad
Gesamtkunstwerku a sám navrhl v*tšinu interiérových dopl*k», z nichž se
zachovaly n • které z kovotepeckých prací vyrobené dílnou Vulkania. V té
sám pozd*ji p*sobil (viz dále) a tou dobou se ve velké mí*e zabýval rovn*ž
realizací interiérových návrh* prostějovských byt*.2 0 0
Druhou a Králíkovi v mnohém podobnou postavou brn*nské
architektonické scény, od které firma Kone*ný & Ned*lník mohla p*ímou
cestou na*erpat nové vlivy, byl Bohumír *ermák. Roku 1911 byla firmou
podle jeho návrhu realizována stavba obytného domu a textilní továrny
společnosti Kaufmann & Platzko. B. *ermák se tak stal po Kot*rovi v po*adí
druhým Wagnerovým žákem, jehož pracovní příležitost p*ivedla do
Prostějova.2 0 1
Stejn* jako Králík se intenzivn* zam**oval na interiérovou
tvorbu a v pozdějších letech se do m*sta vrátil, aby zde provedl nemalé
množství realizací.202
Svým uměleckým sm* •ováním se hlásil k okruhu
Wiener Werkst*tte, zejména k J. Hoffmannovi. Podle vídenského vzoru
založil v Brn* svou vlastní um*lecko-*emeslnou dílnu.2 0 3
Vedle toho m u
v jeho bydlišti byly sv* • ovány též návrhy domovních fasád.2 0 4
Novostavba firmy Kaufmann & Platzko byla situována do rozvíjející
se Olomoucké t*ídy (Olomoucká 15)205
. Obytná *ást dvoupatrové stavby
byla postavena do uli*ní osy a na ni navazovalo tovární k*ídlo v kolmé ose
do dvora. Hlavní pr* *elí podléhalo symetrickému d • lení na úst*ední osu se
segmentovým arký*em a bo*ní plochy. P*ízemí je odd*leno •ímsou, okna
pater rámují vertikální vpadlé pásy. Parapetní výplň* tvo*í vertikální
lisenové pásy s ústředním motivem oválu. Okna v horním pat*e rámují
2 0 0
A . Filip, Z historie firmy Vulkania. Emil Králík v Prostějov*. 5. Bulletin Moravské galerie.
Brno 1995, str. 26.
2 0 1
J. Sedlák vysvětluje, že »ermák byl Wagnerovým externím »i privátním žákem.
Viz J. Sedlák, Brno secesní. Brno 2004, str. 69.
2 0 2
M . Straková, Dílo architekta Bohumíra •ermáka (1882-1961). Brno 2002 (diplomová práce
FFMU).
2 0 3
J. Sedlák, Brno secesní. Brno 2004, str. 71.
2 0 4
Ibid., str. 27.
2 0 5
SOA Prostějov, fond Kone»ný & Ned»lník, karton 100, i. •. 353. Plány uloženy
v Centrální spisovn* Mostského ú»adu Prostějov.
92
polosloupky. A r k y * , který odd*lují široké lišeny, kon*í pod úrovní *ímsy a
jeho horní plocha tvo*í terasu. Nad ním se ty*í polygonálni štít proražený
oknem rámovaným rovn*ž polygonálním odstupňovaným lišenovým
rámem. Interiéry jsou zajímavé zejména prostorem, který *ermák vytvá*í
pomocí arký*e. Propojuje jej s na na n*j přiléhající plochou a modeluje tak
kruhový prostor.
•ermákova stavba zjevn* byla pro prostějovské stavitele velkou
inspirací. Ve stejném roce vzniká hned n*kolik objekt*, které z ní rozdílnými
zp*soby z*eteln* *erpají inspiraci. Objevují se arký*e s terasami,
polygonálni štíty, segmentové arký*e, vertikáln* d*lené lišenové rámce.
Nejz*eteln*ji tyto motivy pozorujeme u dvou nájemních dom* ve Vodní
ulici (Vodní 4 a 4a) postavených roku 1912 firmou V. Sou*ek a V. Lukáš
podle návrh* stavitele *e*ka Venclíka pro Úv*rní spolek záložna a
zastavárna v Prost*jov*, o kterých jsme se zmínili ve spojitosti s výstavbou
hotelu Grand.2 0 6
N • které z t*chto motiv* a také další se též objevují
v pracech firmy Kone*ný & Ned*lník. Zásadním moment vpou*ení se
z *ermákovy stavby i z Králíkových dom*, spo*ívá vp*íklonu ke
zcela nové práci s výzdobou fasády.
V dob*, kdy za*ínala probíhat stavba na Olomoucké ulici2 0 7
, se
Kone*ný & Ned*lník zabývají vypracováním plán* pro dva z nájemních
dom*, které mají záhy vyr*st na firemních pozemcích situovaných v
Blahoslavov* ulici na okružní t*íd*, naproti zámku. Nedostatečná bytová
situace ve m*st* díky neustálému p*ílivu obyvatel v rozvíjejícím se m*st*
nutila kv*tší frekvenci výstavby nájemních dom*. „Od po*átku 20. století
jako důsledek imigračních proud* se objevila ve m*sř* akutní bytová krize, jejíž tíži
násobila skutečnost, že *ada starších byt* byla zdravotu* závadných (vlhké,
nevtratelné, bez příslušenství)."™ Jednou z důležitých profitových aktivit
2 0 6
SOA Prostějov, fond Bu 9/2 Prostějovská záložna, položka ě. 12, zápis z 21.2.1912,
protokol o schězích správní rady Úvěrního spolku záložna a zastavárna v Prostějově 1910-
1913.
2 0 7
Plány byly schváleny v srpnu 1911.
2 0 8
P. Marek, Prostějov v letech 1848-1918. Prostějov. D'jiny m»sta (2). Prostějov 1999, str. 58.
93
firmy Kone*ný & Ned*lník byla práv* výstavba a pronájem byt*. Celkem
byly b*hem dvou let projektovány t * i dvoupatrové domy (Blahoslavova 15-
19)209
, t*etí však byl nakonec proveden až ve dvacátých letech pro jiného
majitele, v podob* odlišné od p*vodního plánu. I v tomto p*ípad* m*žeme,
tak jako u bloku Pod Kosí*em, pozorovat mírn* stylov* nejednotnou
skupinu, kterou spojuje zejména základní horizontální d • lení a symetrický
rozvrh p*ízemí, ale p*edevším maximální eliminace ornamentu, jenž ve
fasádové tvorb• firmy dosud hrál d*ležitou roli. Práv* téhož roku
publikoval v *asopise Styl Kot*r*v vrstevník a rovn*ž žák O. Wagnera,
Antonín Engel, sta* „D*m nájemný", ve které odsoudil „odpornou
pseudonádheru •inzák*" a volal po střízlivosti domovních pr**elí a jejich
pod*ízení utilitární funkci. Tendenci nové architektury v i d * l zejména
v zam* *ení se na hygienický element210
, což ohlašuje trend pln* rozvinutý až
v meziválečné dob*.
Tak*ka ornamentu prostým puristickým pr**elím disponuje nárožní
stavba (*. 19). Prostředkem dekorace se stává pouze akcentování *íms, na
p •vodní stavb* barevn* odlišených.211
O to více však tato stavba vyniká
modelací siluety, obzvláš* pomocí arký**. Využití dvou pohledových os
p*im*lo autory k rovnocennému pojetí obou uli*ních front, jakož i
zd*razn*ní nároží. Pr* *elí jsou asymetrická, stejn* jako i rozmístění arký* •
na nich završených. Patry hlavní fronty do Blahostavovy ulice procházejí
dva arký*e, oba umíst*né do druhé okenní osy od stran. Levý z nich je
plochý, podep*ený naznačenými krakorci a završuje ho terasa. Pravý arký*
má polygonálni p * dorys, p*vodn* je završen zvoncovitou m*d*nou
st*íškou a jeho podestu lemuje ustupující široká *ímsa. Vrcholy arký** a
jejich zastrešení nesou jediné náznaky ornamentu. Ohrada balkonu je
v plánu proražena *tverovými poli, pod zastrešením druhého z arký* •
prochází štukový pás tvo*ený vpadlými *tverci. Obdobný motiv je vytepán i
na st*íšce (provedla ji firma Vulkania). Nad arký*i se ty*í trojúhelné atikové
2 0 9
SOA Prostějov, fond Konečný & Ned»lník, karton 9, i. 31-35.
2 1 0
Styl 3,1911, str. 189. Cit. podle P. Wittlich, »eská secese. Praha 1985, str. 328.
2 1 1
V i z kolorovaná fotografie z r. 1911. Prostějov na starých pohlednicích. Prost'jov 2002, str.
189.
94
štíty, asymetricky zasahující do dvou výškových úrovní, z nichž levý sleduje
jen jednu osu, zatímco pravý sahá až k okraji fasády, završuje tedy okenní
osy dv*. Oba dopi*uje drobný detail oválného sv*tlíku. V levém arký*i je
umíst*no p*lkobloukové okno, tvarem vyvažující k*ivku zastrešení
sousedního arký*e. Nároží odstupuje od úrovn* fasády, takže vytvá*í
prostor pro oblý balkon umíst*ný v prvním pat*e, jehož podesta je pojata
obdobn* jako u v*tšího z arký**. Fronta do kolmé ulice je *ešena tak, že
zrcadlov* opakuje pravou stranu hlavního pr**elí, *ímž vzniká symetrický
efekt nejexponovan*jšího bodu. Pojetí stavby citeln* vyr*stá
z neorenesančních tradic, z jakých tvorba firmy vyšla, *áste*n* p*ipomíná
n*které brn*nské stavby nájemních dom* Vladimíra Fischera, vzniklé ve
stejné dob*. Nárožní dvouosá dispozice umožnila využití uli*ního traktu
v interiéru pro v*tšinu pokoj* byt*, které se nacházely na všech podlažích.
P*ízemí obýval také obchod. N a vchod do domu navazuje vstupní vestibul a
chodba vedoucí ke schodišti na oblém centrálním p*dorysu, které je
situováno do vnit*ního nároží. Do pater jsou umíst*ny vždy t * i byty se
salonem, ložnicí, jídelnou a kuchyní. Pokoje s arký*em jsou salony, jídelny
nebo ložnice. St*ední trakt zaujímají p*edpokoje a koupelny, do dvorního
traktu jsou umíst*ny p*evážn* kuchyň*, koupelny a pokoje pro služebnou.
Praktičnost rozložení místností se projevuje p*edevším v d*razu na
dostaté*né prosvětlení všech prostor, za tímto ú*elem se objevuje dokonce
nep*íliš b*žný sv*tlík, umíst*ný ve sv*teln* nejh**e exponované vnit*ní
•ásti budovy.
Exteriérové pojetí sousedního domu (*. 17) se více snaží o využití
geometrického ornamentu. Fasádu definuje nebývale inven*ní prvek
pilí*em propojených balkon* st*ední osy, přiléhajících k arký*i podobného
typu jako u vedlejší stavby, op*t s terasovým zakončením. Nad nimi se ty*í
polygonálni štít. P*ízemí je opat*eno omítkou
strukturovanou horizontálním žlábkováním, odvozeným z Králíkovy vily J.
Ková*íka. V jeho st*edu se nachází portál, který v návrhu lemuje
geometrický spirálový motiv a v nadedve*ním poli je vsazen oválný
95
nadsvětlík rámovaný festonem. Realizováno bylo jednodušší pojetí, dve*e
jsou lemovány lisenami a nadsvětlík bez dekorace. Okna v patrech spojují
listenové rámce s vpadlou výplní, která je - vyjma arký*e - prázdná,
v arký*i ji pak akcentuje motiv oválu, jak jej známe z *ermákovy stavby,
lemovaný kanelovanými lisenami. Geometrický ornament se projevuje ve
vyzd*ných ohradách balkon* a terasy. Dolní balkon je dekorován
proraženými *tverci, horní protáhlými kosočtverci a arký*ová terasa
kombinací svislého pásu se •tvercem nad ním (v návrhu se lehce odlišují).
Vrchol štítu je proražen oválným oknem rámovaným festonem a stavbu
završuje mansardová st*echa. Pojetí tohoto pr* *elí odráží rovn*ž, tak jako i
první z dom», historizující východiska. Zejména krakorcový arký* op*t
p*ináší renesanční konotace, tvar štítu připomíná štíty barokní. P*esto se
zde projevuje snad ze všech staveb realizovaných firmou nejprogresivn*jší
využití geometrické dekorace a vliv některých *ermákových a typických
Králíkových motiv*, konkrétn* oválu a protáhlého kosočtverce. Obdobným
zp*sobem jsou pojaty i interiérové detaily dve*í a oken. Půdorysná skladba
je koncipována podobn* jako u sousedního objektu, především s ohledem
na výhodnost pozic místností. Roli hraje op*t d*raz na dostatek přirozeného
sv*tla, proto jsou pokoje povětšinou orientovány do uli*ní fronty. St*edem
dvorní fasády celou výškou budovy prochází pás otevřených verand, které
prosv • tlovaly schodišt •.
Na t*chto stavbách Kone*ný & Ned*lník ukázali pom*rn* dobrou
obeznámenost s trendy, které se vb*žné stavitelské praxi ve v*tší mí*e
teprve za*ínaly prostazovat - jak v interiérovém *ešení korespondujícím
s požadavky na hygienickou stránku bytové výstavby, tak v otázce redukce
ornamentu. Použití totožné geometrické dekorace jako na domu •. 17, se
střídáním *tverce a protaženého kosočtverce, se o rok pozd*ji objevuje
rovn*ž v návrhu garáže pro vilu Lamberta Wichterleho.2 1 2
Z roku 1911
pochází plán přestavby dvorního k*ídla pro firmu A. Krautila (Masarykovo
SOA Prostějov, fond Kone»ný & Ned»lník, karton 146, i. •. 535.
96
nám. 18) , ve kterém je užito velkých •tvercových ploch a pásových rám*
s ústředním oválným motivem.
3.5 Rok 1913 a nový klasicismus
„Neúspěšný pokus o vystřídání eklektického historismu novým
ornamentálním stylem přivedl architekty k poznání, ze pouhá obrazotvornost
nem*ze být nositelem moderních snah (...). *ást moderních architekt* přijala jako
vodítko zvyklosti lidového *z venkovského stavitelství, •ást se přimkla k nadčasovým
jistotám klasicistních princip*, další hledali abstraktní, •istý tvar po jiných
cestách."2U
K t * m t o slov*m Jindřicha Vybírala dodejme jen, že kudy šel
architekt - um*lec, tudy jej pomalu pronásledoval i stavitel, pokud možno
tou nejsch*dn*jší možnou cestou, tak, aby vyhovovala jeho schopnostem,
jakož i vkusu zákazníka, na kterém finan*n* závisel.
Projekt posledního ze skupiny dom* v Blahoslavov* ulici
(Blahoslavova 19)215
, který pochází z roku 1913, se od dvou starších odlišuje
zejména plošností pr**elí, znakem, se kterým se ve stavbách z tohoto i
dalších let setkáváme nej*ast*ji. Do st*edu p*ízemí byl navržen portál
s p*lobloukovou nikou a oválnými nadsvětlíky. Okna pater jsou spojena do
rám* s obdobným motivem oválu jako u vedlejší stavby. D * m m * l být
završen centrálním štítem, složeným z pili* • odstupňované výšky, v n*mž
se rovn*ž objevují dv* oválná okna a op*t mansardovou st*echou. Hluboká
dispozice, která akcentuje dvorní *ást stavby, zde umožnila plné rozvinutí
trojtraktových byt*. Do ulice jsou orientovány ložnice a salon, do st*edního
traktu p*edsí*, jídelna se zaobleným risalitním vý*n*lkem orientovaným do
dvora a koupelna s p*ístupem z ložnice i z jídelny. Ve dvorním traktu, který
je tvo*en risalitem, se nachází kuchyň* a pokoj pro služebnou. Všechny
místnosti, v*etn* koupelny a p*edsín* mají okna a jsou mezi sebou dob*e
propojeny. P*es své p*izp*sobení se návaznosti na okolní zástavbu se v této
2 1 3
Ibid, karton 114, i. ».414.
2 1 4
J. Vybíral, Mladí mist»i. Architekti ze školy Otto Wagnera na Morav a ve Slezsku. Praha 2002,
str. 144.
2 1 5
SOA Prostějov, fond Konečný & Ned»lník, karton 9, i. 31.
97
o dva roky mladší stavb* projevuje tendence d*razn* charakterizující styl
rozvinutý firmou Kone*ný & Ned*lník z nejv*tší míry práv* roku 1913.
Pohlédneme-li také na návrh dvorní fasády, zjistíme, že její jednoduché pojetí
vykazuje všechny známky neoklasicistních, až empírových forem.
Kanelované lišeny nesoucí kládí zarámované v p*lobloukovém portálu a
podobný motiv tvo*ící štít, s hlavní frontou souvisejí jen *áste*n*. I portál
hlavního pr* *elí však lemují kanelované lišeny.
Ve výše zmín*né Engelov* studii se autor pochvám* vyjad*uje
rovn*ž o jednoduchých empírových domech v protikladu k *inžovním
palác *m, o výtvarném *ešení, které má spo*ívat v akcentování ur*itých
konstruktivních prvk*.2 1 6
Návrat k historickým formám p*ichází v podob*
nového klasicismu op*t z Vídn*, zásluhou wagnerián*. Markantní je v díle
Leopolda Bauera, Josepha Hoffmanna, Wunibalda Deiningera, Josipa
Ple*nika a dalších. Rozmáhá se kolem roku 1910, ale ve Vídni se objevuje již
v polovin* desetiletí.217
Vide* jej rozvíjí také v souvislosti s oblibou tzv.
nového biedemaieru.
Nájemní d * m navržený firmou Kone*ný & Ned*lník roku 1913 pro
prostějovského obchodníka V. Chytila, postavený téhož roku u hlavního
nám*stí ve vnit*ním m*st*, vedle novostavby Živnostenské banky
(Krava*ova la)218
, je skv*lou ukázkou inspirace neoklasicistními modely a
neobiedermeierským detailem. P*ísn* symetrická fasáda je rytmizovaná
žlábkovanými lisenami s hlavicemi a vrcholí v obloukovém štítu s oválným
sv*tlíkem. Dop*ízemí byly umíst*ny obchody, proloženo je tedy velkými
plochami výkladních oken, které odd*lují lisenové rámce, z nichž jeden je
doplň*n st*edovým oválkem. Podokenní výpl* tvo*í žlábkovanými
lisenami odd*lené *tverce dekorované ohýbaným m*ížovým, jaké se
opakují i v portálových dve*ích a interiéru. Nadokenní pole bylo vyhrazeno
2 1 6
Styl 3,1911, str. 189. Cit. podle: P. Wittlich, 'eska secese. Praha 1985, str. 328.
2 1 7
N a p * . Hoffmannovým projektem přístavby Kunstgewerbeschule z let 1905-1906. Viz I. B.
Whyte, Vide* mezi pam»tí a moderností. Zrození metropole. Moderní architektura a m»sto ve
střední Evrop* 1890-1937, str. 61.
2 1 8
SOA Prostějov, fond Kone»ný & Ned»lník, karton 61, i. *. 238.
98
pro elektrické lampy. Záklenek portálu vypi*uje štukový motiv koše
s ovocem a kaskádou girlandy kv*t* zvonku - akcent jinak velmi
jednoduché fasády. Predobrazy tohoto detailu nacházíme v pracech
víde*ské um*lecko *emeslné dílny. Jsou typické napríklad pro dekorativní
plastiku Michaela Powolnyho, kv*t zvonku navíc obecn* charakterizuje
designérské návrhy Josepha Hoffmanna z jeho vyhran*n* „post•tvere*kového"
období s po*átky v posledních p*edvále*ných letech, které
se vnejv*tší mí*e projevily v interiérech víde*ské vily Skywa-Primavesi
(1913-1915).219
Okna v patrech jsou spojena lisenovými rámy a v jejich
výplních je rovn*ž umíst*n ovál, se speciáln* pro tuto stavbu navrženým
motivem slunce. Interiérový rozvrh je pom*rn* b*žný. Sm**ování
k modernímu bydlení napovídá v suterénu umíst*ná prádelna a
mandlovna. P*ímým pramenem inspirace prostejovským stavitelem byly
velmi pravd »podobn* ostravské stavby Wunibalda Deiningera vzniklé o rok
d*íve. S jeho hotelem National byli prostějovští auto*i obeznámeni skoro
jist*, jelikož v dob*, kdy vznikal, pracovali i oni na stavb* hotelu Grand,
tudíž lze předpokládat zájem o podobné projekty vznikající v okolí. Práv*
na n * m , ale i na ostatních Deiningerových domech v Moravské Ostrav*
(nap*, nájemní d * m d »die* I. Reisze, obytný d * m Vinzenze Heinze a
Gustava Kulky) se setkáváme s motivy květinových koš*, žlábkovaných
lišen, hladkých výplní s drobnými akcenty.
Také návrh vlastních domu v ulici Pod Kosí*em (*. 10 a 12)220
disponuje podobnými rysy jako p*edchozí stavba. Jejich pr**elí jsou
asymetricky rozvržena, ale svým zrcadlovým opakováním tvo*í symetrický
celek. Zatímco portál byl situován do st*ední osy, balkon a atika jsou v ose
bo*ní. I zde auto* i použili motiv p • loblouku * i segmentu pro supraportu a
nadokenní výplň* prvního patra, jakož i atiku. Znovu se objevuje žlábkování
lišen, navíc pilastry, které lemují portál a atiku a (také v Deiningerov*
ostravských stavbách se vyskytující) jemn* štukov* dekorované vertikální
pásy. Fasáda svým zp* sobem p*ipomíná hlavní pr**elí brn*nské vily
2 1 9
G . Fahr-Becker, Wiener Werkstaette. 1903-1932. Köln 2003, str. 74.
2 2 0
SOA Prostějov, fond Konečný & Ned»lník, karton 114, i. •. 416.
99
Hugo Hechta od Leopolda Bauera (1909-1911), zejména tvarem atiky a
balkonem. P • dorys op* t využívá možnosti hloubkové dispozice a d*lí
stavby na d v * k*ídla, z nichž dvorní má podobn* jako u domu
v Blahoslavov* 15 formu ústředního risalitu, takže bo*ním osám uli*ního
k*ídla je ponechán prostor pro prolomení oken do dvora a získání sv*tla pro
st*ední trakt. Toto praktické *ešení se stává velmi frekventované. Také
prosvětlení schodišt* je *ešeno podobn* jako u dom* v Blahoslavov*,
pomocí prosklených verand.
K podobným stavbám pat*í také nap*, obytný d * m A . Hrocha
(Vodní 14)221
, rovn*ž z roku 1913 a o rok mladší rodinný d * m J. P*ehnálkové
(Tetín 14)222
. Druhá z t*chto staveb se svým polovalbových štítem a
d*slednou *tvere*kovou geometrizací oken p*í*lemi, blíží Hoffmannovým
návrh*m venkovského domu, i zde se ale objevuje lemování portálu
kanelovanými lisenami, navíc s kládím nesoucím plochou zvoncovitou
st*íšku. P*loblouková okna p*ízemí jsou zjevnou reminiscencí na okna
Králíkovy vily F. Ková*íka.
Roku 1917 vzniká návrh na obytný d * m továrníka Bed*icha Doležela
(Úvoz 9a)223
, který se pohybuje zcela v intencích nastavených posledními
p*edvále*nými lety, jen snad jest* vyhran*n*ji sahá k empírové rovin*.
Široké žlábkované lišeny procházejí ob*ma podlažími a rytmizují celou
ší*ku fasády, st*edovou osu završuje trojúhelný štít se segmentovým
paprskovitým sv*tlíkem . Stejné sv*tlíky prorážejí i sokl. Portál, stejn* jako i
okna p*ízemí, má p*lobloukové zakon*ení, ve st*ední ose je segmentový
arký* zast*ešený plochou zvoncovou st*íškou, jehož okna odd*lují
polosloupky. Sv*tová válka pochopiln* omezila stavební *innost tak*ka na
minimum. Projekt tohoto domu vzniklý ve vále*ných letech je výjimkou a i
tak byl uskute*n*n jen na papí*e. Stavba byla realizována až ve dvacátých
letech, dosti odlišn* od p •vodního plánu.
Stylová poloha nového klasicismu se stává posledním projevem firmy
v p*edvále*ných letech a zárove* je mostem p*es období sv*tové války.
2 2 1
SOA Prostějov, fond Kone»ný & Ned»lník, karton 169, i. •. 645.
2 2 2
Ibid., karton 155, i. •. 590.
2 2 3
Ibid., karton 161, i. ».615.
100
Tam, kde se Bauer vrací k oblouku a sloupu, Kone*ný & Ned*lník si
obvykle vysta*í s obloukem a žlábkovanou lišenou. Zpracování fasády je
jednoduché a efektní, prosté p*ebujelosti a elegantní. Tak jako Deiningerovy
stavby představovaly v Moravské Ostrav* „výhonek tehdy vládnoucího
,víde*ského' vkusu"21
'1
, tak se tento vkus projevoval v maloměstském prostředí
Prostějova v rámci finančních možností jeho stavebník* zprostředkovaný
místní a op*t - jist* ne náhodou - n*meckou stavební firmou, která nikdy
netíhla k folkloristu*m ani nem*la ambice vydávat se cestou hledání nových
experimentálních možností.
ZÁV»R
2 2 4
J. Vybíral, Mladí mistři. Architekti ze školy Otto Wagnera na Morav a ve Slezsku. Praha 2002,
str. 182.
101
Doba p*elomu století, do které firma Kone*ný & Ned*lník svou
•inností vstoupila, byla *asem zásadních prom*n. Ve m*st* v*el
národnostní boj, ruku v ruce jdoucí s politikou diskriminace n*mecké a
židovské - p*estože ekonomicky dominující - minority, zakončený ovšem
neočekáván* trvanlivým úsp*chem. To, že se m*sto vydalo cestou rozvoje,
bylo hlavním mezníkem pro prostějovské stavitele, kte*í se tak mohli svézt
na vln* nebývalého stavebního ruchu a tím po sob* také zanechat
nesmazatelné stopy. To, že se n*mecká stavební společnost udržela v *ele
žeb*í*ku prosperity i v *eském m*st*, z*ásti i díky ve*ejným zakázkám,
ukazuje na jistou bipolárnost, jakou se stavební d*jiny Prostějova
projevovaly. Když se vrátíme k otázce Prostějova, coby domn*lé bašty *eské
secese na Morav*, dává se nám poznat kontrast, který mezi fenoménem
národnostn* motivovaných po*in* a odkazem firmy Kone*ný & Ned*lník
panuje. Stavitelská produkce sice nepíše d*jiny architektury, ale ve srovnání
sve*ejnými reprezentativními, ale také exkluzivními a v žádném p*ípad*
ne až tak *etnými stavbami, je její podíl na charakteru tvá*e m*sta svým
zp*sobem zásadnější. Kolorit m*st a jejich genius loci obvykle neur*ují jen
jeho architektonické dominanty, nýbrž z velké *ásti jej tvo*í práv*
všudypřítomné stavby z dílny místních autor*. Jak dob*e vystihl J. Vybíral,
stavitel je p*edevším podnikatel a jako takový se musí chovat tržn*, což
v prvé *ad* znamená plnit p*ání zákazníka. Narozdíl od ideologických
motivací, které formovaly vznik nejvýznamn*ších monument* z doby *eské
samosprávy Prostějova v zemi strážené rakouským orlem, se stavitelská
•innost n*mecké firmy - a otázkou z*stává, zda ne dokonce i stavitelská
produkce obecn* - nijak národnostn* nevyhrazovala. To sv*d*í i o
zdánlivém paradoxu mezi vlasteneckou uv*dom*kostí obyvatel a holou
pragmati*ností, s jakou stav*li své domy. Vt*chto p*ípadech se asi
málokdo zamýšlel nad národností majitele firmy. Vzpome*me jen na velké
vlastence, jakým byli brat*i Wichterlovi, kte*í si svou rezidenci nechali
navrhnout slavnými vídenskými architekty a postavit n*meckou firmou
práv* v dob*, kdy byl Rudolf Kone*ný skandalizován za to, že nepodepsal
protest společenstva stavitel* proti návrhu n*mecké obchodní a
102
živnostenské komory na nový volební *ád. P*ipome*me si též v *eské
politice a a spolcích výrazn* angažované bratry Kováříkovi, kte*í sice
využili tv*r*ích sil *eského architekta Králíka, tomu ovšem jakékoli
národnostn* zabarvené vyjadřování se bylo naprosto cizí, naopak se jeho
tendence jeví zcela ve Wagnerov* duchu jako „internacionální". Domy op*t
realizovala stavební společnost, jejíž n*mecký majitel byl tou dobou
v souvislosti se stavbou radnice napadán a oznamován za „sloup výbojných
německých germaniza*ních spolk* a podporovatele n*mectví" ,225
V této souvislosti
si m*žeme připomenout rovn*ž realizaci hotelu Grand, který dal vystav*t
•eský pen*žní ústav a z místních stavitelských společností vybral bez
skrupulí firmu n*meckou.
Stylové polohy, v jakých se pohybovala firma Kone*ný & Ned*lník,
se kontinuáln* orientovaly na stimuly přicházející ze státní metropole, ale
zdá se, že politicky byly vždy zcela indiferentní. Vzhledem ke zmíněnému
faktu, že hlavním cílem stavební firmy je především uspokojení zákazníka,
hraje tedy její vlastní produkce zejména roli zrcadla tzv. b*žného dobového
vkusu, kterému se, pokud cht*la být úsp*šná, nutn* musela p*izp*sobit.
Práv* na n * m se projevuje, že valné v*tšin* obyvatelstva byla otázka
odrazu jejich národnostní příslušnosti na zp*sobu bydlení na hony
vzdálená. Celé období od založení společnosti až do po*átk* nového století
bez výjimky ovládají typické projevy pozdního historismu, vycházející
hlavn* zpo*átku ze starších p*ísn*jších model* italizující neorenesance,
brzy však excerpují i pozd*jší stylová období s využitím vzájemné
kombinace jejich forem. Tato architektura se projevuje, *e*eno slovy P.
Zatloukala, „nadnárodními vlastnostmi jednotlivých sloh*"226
a jejich
vyvrcholením jsou vlastní vily obou stavitel* v Rejskov* ulici, které lze
ozna*it za jedny z nejzajímav*jších po*in* místní stavitelské produkce
konce století. V následujících letech se za*ínají ozývat první projevy
secesního tvarosloví, aplikovaného na fasády obdobným zp* sobem, jako se
tomu d*lo vletech minulých. Zde je nutno podotknout, že p*evážné
225 T , v
Viz vyse.
2 2 6
P. Zatloukal, P»ehled architektury historismu XIX. století na Morav* a ve Slezsku. Um»ní
XXVIII, 1980, •. 4, str. 365.
103
množství dom* se až do posledních p*edvále*ných let nijak zásadn*
nem*nilo, nové vlivy se projevovaly hlavn* na fasádách, pokud v*bec.
P*estože v *ásti zam**ené na soukromé stavby jsme podali obraz
chronologicky jdoucích d*jin produkce firmy, snažili jsme se také nazna*it,
že pochopiteln* nejde o jednolitý vývojový proces, o *asovou souslednost
v pravém slova smyslu, s jakou po*ítaly d*jiny um*ní d*ív*jších let.
Sou*asn* se secesními fasádami z dílny společnosti vycházely rovn*ž velice
tradi*ní kusy, *asto situované do jednoho bloku * i naproti dom*m pojatým
v modernějším duchu. Prom*ny styl*, jak jsme se je pokusily nastínit, spíše
ukazují na všeobecné „trendy", kterých si projektanti povšimli a snažili se je
aplikovat jako jisté novum, jímž mimo jiné vyjadřovali svou obeznámenost
s d*ním ve sv*t* vysoké architektury. I do provinčního Prostějova rychle
dorazila hluboká prom*na vkusu, k níž došlo na p*elomu století a *ist*
historizující dekorace postupn* nutn* musela za*ít mizet.
Poslední významnou a velice zajímavou kapitolou p*edvále*ných let
jsou dv* základní a v mnoha případech se vpracech firmy protínající
varianty stylu 1910. První je geometrizující tendence, z*ásti z*ejm*
související se zkušeností ze spolupráce s Emilem Králíkem a Bohumírem
•ermákem, ale jist* také p*evzatá z dalších zdroj*, nejspíš p*ímo
vídenských. Druhou a snad i závažnější je p*íklon k novému klasicismu,
který je pro firmu jakýmsi „stylem 1913" a zdá se být i stylem vít*zným. To
ostatn* vysvětluje i velice pevná historizující základna, od které se tv*r*í
•innost firmy odvíjela, jejíž prostředky se sice v nové tendenci neprojevují
stejným zp* sobem jako tomu bylo vletech minulých, ale práv* její
umírn*nost a klasi*nost musely být pro muže devatenáctého století
pohodlnou a přijatelnou alternativou. Zdá se, že zapomínáme na výše
zmín*ný všeobecný vkus a zd*raz*ujeme to, co bylo * i nebylo
charakteristické pro autory samotné. Zde je však nutno připomenout, že
obrovské množství dom*, které Kone*ný & Ned*lník postavili, bylo
v majetku firmy samotné. I tak jej auto*i koncipovali tím zp*sobem, aby se
jejich obyvatel*m líbily, do projektu jim ale nikdo mluvit nemohl. Domy
firmy Kone*ný & Ned*lník do velké míry ur*ily tvá* jedné celé *tvrti a
104
mnoha dalších ulic m*sta Prostějova. Produkci této stavební společnosti
m*žeme chápat jako v*bec nevýraznější projev prostějovského
p*edvále*ného stavitelství.
Exkurs do projev* firmy Vulkania v architektuře Prostějova
Krátce p*ed vznikem nové Živnobanky a Grand hotelu, vyrostla ve
m*st* také budova Okresní nemocenské pokladny. Instituce byla
v Prostějov* z*ízena roku 1889227
, rok po p*ijetí zákona o povinném
nemocenském pojištění pro zaměstnance pr*myslu, živností a obchodu.
Tímto po*inem bylo zahájeno i budování státní správou zřizovaných
okresních nemocenských pokladen2 2 8
, což dalo vzniknout nové
architektonické úloze pro v*tší m*sta, typické hlavn* pro p*edvále*né a
meziválečné období. Prostějovská nemocenská pokladna vypsala ofertní
•ízení na novostavbu své budovy v b*eznu roku 1910.229
Osloveny byly a své
projekty poslaly jako obvykle * t y * i místní stavební firmy: *en*k Venclík,
který se v • ízení umístil na prvním míst*, V. Sou*ek a V. Lukáš a Jan
Skoupil. Projekt firmy Kone*ný & Ned*lník skon*il na míst* druhém.
Mimo tento projekt, který obsahuje * t y * i varianty půdorysného návrhu, se
v archivu firmy zachovala *ást plánové dokumentace projektu *e*ka
2 2 7
Jubilejní zpráva o •innosti Okresní nemocenské pokladny v Prost "jov* 1889-1924.
Prostějov 1925.
2 2 8
K. Ka»erovský, Vznik a rozvoj železniční nemocenské pojišťovny v jihozápadní oblasti
•ech. D'jiny vd a techniky, ro«. 24,1991, 3, str. 183-187.
2 2 9
SOA Prostějov, fond Kone»ný a Ned»lník, karton 145, i.». 527, dopis instituce firm*
Kone»ný & Ned»lník.
105
Venclíka - vyjma půdorysných plán* - který stavbu podle svého návrhu
realizoval, také stavební deník a ú*ty. Firma totiž byla jednak požádána o
provedení celkové kolaudace novostavby a jednak ji ve dvacátých a
třicátých letech pojišťovna pov**ila z*ízením nadstavby t*etího patra
(která nebyla uskute*n*na), přístavby a adaptacemi budovy.
Kone*ný & Ned*lník pro obdélný pozemek navrhli dvoutraktovou
budovu na p*dorysu L Jelikož stavba m*la být typicky multifunk*ní - tak
jako i bankovní budovy, jako radnice etc. - do p*ízemí byly situovány jak
ú*ední místnosti, tak obchody a jejich skladišt*, ale i byt. Patra byla
vymezena výhradn* pro bytové prostory. Varianty p*dorysu jsou, jak bylo
•e*eno, celkem * t y * i a liší se především umístěním vchodu (dva plány jej
situují do fronty Kollárovy ulice a dva do ulice Svatoplukovy), dispozicí
schodišt* a nepatrň* také v *ešení centrálního prostoru, tedy *ekárny a na
ni přiléhající funk*ní místnosti. V návrhu označeném „I" je vchod
například situován zhruba do st*edu fronty Svatoplukovy ulice. V uli*ním
traktu m*ly vzniknout * t y * i prodejny, dv* z nich se skladišti. Vstupní
vestibul v kolmé ose byl propojen se schodištím, podél nejž se táhl dlouhý
prostor *ekárny. Zní se m*lo vcházet do t*í kanceláří ú*adu situovaných
do traktu ulice Kollárova a jdoucích za sebou. Malou *ást *ekárny zabíral
archiv. Jednu zbývající okenní osu uli*ního traktu zabíral pokoj bytu, jehož
další místnosti vedly p*es středního trakt až do dvorního.
Realizovaná stavba *e*ka Venclíka je ukázkou pom*rn* fádní
stavitelské produkce. Pojetím fasády se •áste*n* *adí k proudu pozdní
geometrizující secese. Siluetu stavby vymezuje plošnost pr**elí přerušující,
do zkoseného nároží orientovaný obdélný arký*, nad nímž se ty*í
p*lobloukový atikový štít flankovaný p*edsazenými pilastry završenými
objemov* výraznými vázami. Nad jednou okenní osou po stranách nároží,
tedy orientované do každé ze dvou front, se pnou výškov* s vázami
vyrovnané v*tší polygonálni atikové štíty. Spíše tradi*ní pojetí p*ízemí
opat*ené armováním a dekorované zalamovanými podokenními parapety
s geometricky stylizovanými kapkami, stojí v mírném kontrastu oproti
provedení pater. Fasáda je v patrech rytmizovaná zcela symetricky po celé
106
ší*ce obou front rozvrženými vertikálními okenními pásy. Dekoraci
dominuje geometrický ornament, v menší mí*e se objevují také maskarony a
festony. Nejvýraznějším motivem štukové dekorace fasády je ovál, který
v podob* dvou variant stylizované kartuše vyplň*né abstraktním
geometrickým ornamentem, ov*n*ené festonem a lemované perlovcem,
zaujímá plochu parapetní výplň*.
Pr**elí hostí také dva prvky kvalitativn* zna*n* převyšující
Venclíkovo pojetí stavby. Okno p*ízemí v nároží (p*vodn* vchod do
objektu) objímá reliéfní plastika rodiny, vytvo*ená snad místním socha*em
Vladimírem Pleským.2 3 0
Představuje mužskou postavu d*lníka na jedné
stran* a ženy s dít*tem v náru*í, která k n * m u napíná ruku na stran* druhé.
Výjev se vztahoval k sociální funkci, jakou nemocenské pojíst*ní zajišťované
institucí stavebníka neslo, hrál tedy roli prvku mluvící architektury.
Stavitelovým nedostatkem smyslu pro detail a jeho umíst*ní však toto dílo
zna*n* utrp*lo. Plastika byla logicky umíst*na do nároží, tedy do
nejexponovan*jší pohledové osy. Nad objem p*ízemí ovšem vystupuje
pom*rov* dosti mohutný arký*, jehož dolní *ást tvo*í zastřešení reliéfu,
•ímž vzniká jednak zna*né zastín*ní relativn* jemné socha*ské práce p*edevším
hlav postav - a jednak byla její výraznost na úkor nízko
sahajícího arký*e v*bec potla*ena. Druhým a zaru*en*
nejpozoruhodn*jším prvkem na celé stavb* je portál hlavního vstupu. Jde o
ukázku kovotepecké práce mistrovské kvality, pocházející z dílny firmy
Vulkania.2 3 1
Jméno firmy Vulkania se objevilo v souvislosti se t*emi novostavbami
vzniklými ve velmi blízkém *asovém období - Okresní nemocenská
pokladna byla postavena roku 1911, hotel Grand a Živnostenská banka
spadá do roku následujícího. M*žeme k nim p*i*íst jest* *asov* blízkou
2 3 0
Není však jasné, zda byl Plesky i autorem návrhu. V Prostějov* se podílel na mnoha
významných zakázkách - nap*. p»i stavb* Národního domu, nové radnice nebo
Masarykovy školy - obvykle však v roli •emeslnické, tedy prováděním štukatérkých a
kamenických prací podle cizích návrh*.
2 3 1
SOA Prost'jov, fond Kone«ný & Ned»lník, i . 527, kolaudační dokumenty z 20. 4.1911.
107
drobnou práci pro další v Prostějov* fungující pen*žní ústav - pobo*ku
Anglo-rakouské banky - adaptaci prostor, které obývala, kterou provedla
op*t firma Kone*ný & Ned*lník roku 1910 a získáme tak představu o
souboru staveb sve*ejným posláním se spolehnou okolností, kterou je
krom* spojitosti s firmou Kone*ný & Ned*lník také spolupráce s družstvem
Vulkania.
Tato prostějovská firma byla založena roku 1909. Její p•vodce,
Theodor Dostál, tehdy rozší*il stávající Umělecký ateliér pro práce kovotepecké a
kovotepectví na akciovou společnost Dostálovým bratrancem Karlem
Dostálem-Lutinovem pojmenovanou Vulkania.2 3 2
P*estože Vulkania od
svého založení nepřetržit* fungovala až do roku 1948, kdy byla
znárodněna, aby prošla znovuvzk*íšením po pádu železné opony, období
let 1909 - 1914 lze považovat za její zlatou éru. Výrobky, které produkovala
pat*ily na našem území ke špi*ce. P*í*inou vysoké kvality byly bezpochyby
um*lecké schopnosti samotného Dostála, ale také jeho výb*r zam*stnanc*
•i spolupracovník*, ke kterým pat*ili nap*, architekti Josef R*ži*ka nebo
Emil Králík. K rehabilitaci firmy p * i s p * l nejv*tší mírou Aleš Filip, který pro
umeleckohistorický sv*t objevil prameny k jejímu poznání, k nimž pat*í
zejména její archiv2 3 3
a katalog prací.234
P*estože Vulkania vzam**eném období (1909-1914) produkovala i
jiný sortiment2 3 5
, práce ur*ené pro spojení s architekturou - a* už její
interiérové dopl*ky * i exteriérové sou*ásti - převažovaly. Již v období
preexistence Vulkanie vyrobila Dostálova kovotepecká dílna asi kolem roku
1907 díl*í interiérové detaily dle Kot*rových návrh* pro Národní d * m
(osvětlovací t*lesa a jistý podíl m*la nejspíš i na velkých bronzových
kandelábrech2 3 6
). Roku 1910 prob*hla firmou Kone*ný & Ned*lník
232
A. Filip, Z historie firmy Vulkanie. Emil Králík v Prost»jov». 5. Bulletin Moravské Galerie,
Brno 1995, str. 61.
2 3 3
M Z A Brno, fond H 266 Vulkania Prostějov, moravská továrna uměleckých p»edm»t*
kovových a jiných, d»íve Theodor Dostál v Prost«jov«, s. s r. o.
2 3 4
Uložen v knihovn* Muzea Prostějovská v Prostějov*.
2 3 5
N a p * . p»edm»ty ur»ené pro umíst»ní na hřbitovech - na prostějovském h»bitov» se
nachází n "kolik ukázek takových artefakt* - nebo kovové rakve.
2 3 6
E. Je»ábková, Prostějov - enkláva »eské secese na Morav. Sociální a kulturní předpoklady.
Olomouc 1995 (diplomová práce FFUP v Olomouci), str. 197.
108
realizovaná zmín*ná adaptace pro Anglo-rakouskou banku. Prostejovská
pobo*ka této instituce byla otev*ena roku 1909237
a jako sídlo pro své
obchodní prostory zvolila p*ízemí tzv. Ábelova domu na hlavním nám*stí.
Tato stavební akce je zajímavá práv* prací pocházející z prvního roku
existence Vulkanie, firmou dodaného domovního portálu, jehož plán je
zachován v archivním fondu Kone*ný & Ned*lník.2 3 8
Portál je nejspíše
dokladem tendence, která ur*ovála klasizující tvorbu samotného Theodora
Dostála, jak ji popisuje A . Filip: „Užíval tradičních dekorativních vzor* (palmety,
listovec apod.) a byl inspirován renesancí (...)"239
Takto popsaným prvky se
vskutku projevuje. Jeho základ tvo*í klasická edikula vyplň *ná
symetrickým rozvrhem dve*í ve st*edu a dvou výkladních oken po
stranách. Tvo*ena je dv*ma pilastry, jejichž d*íky dekoruje motiv vertikáln*
z*et*zených kruh*, spíše však než jako odkaz ke kruh*m geometrické
secese, p • sobí v celkovém kontextu použitého výzdobného aparátu jako
předimenzovaný perlovec. Pilastry jsou zakon*eny kompozitními
hlavicemi a rovným kládím. Prostor ve vlysu slouží umíst*ní nápisu jména
pen*žního ústavu. Motiv jakéhosi stylizovaného perlovce se objevil také jako
•áste*né orámování okenních a dve*nich výplní.
Pokud by vp*ípad* portálu Anglo-rakouské banky šlo o práci T.
Dostála, mohli bychom souhlasit s konstatováním A . Filipa (p*estože si k v * l i
malé znalosti Dostálových d * l vyhrazuje jistou rezervu), že a* *editel
Vulkanie „nepochybu* vynikal svou zručností, jeho autorskou invenci (...) zatím
nemažeme pokládat za mimořádnou".240
Prostředky a stylová poloha, jaké
p •vodce tohoto návrhu zvolil, se zásadn* odlišují od dosti neklasicky,
progresivněji *ešených objekt*, o kterých jsme se v souvislosti s Vulkanií
2 3 7
Zemský archiv Opava, pob. Janovice, fond KS Olomouc, firemní spisy, 1907-1945, Anglorakouská
banka, filiálka Prostějov. Cit. podle P. Marek, Prostějov v letech 1848-1918.
Prostějov. D»jiny m»sta (2). Prostějov 1999, str. 39.
2 3 8
SOA Prostějov, fond Kone»ný & Ned»lník, karton 83, i. 300. Tzv. A b e l ' v d»m paťil
m«š«anu Bed»ichu Zahradníkovi, pro kterého firma Kone»ný & Ned»lník provedla více
stavebních úprav.
2 3 9
A . Filip, Z historie firmy Vulkanie. Emil Králík v Prost»jov». 5. Bulletin Moravské Galerie,
Brno 1995, str. 62.
109
zmínili v pasáži o Okresní nemocenské pokladnou a d*íve též Živnobanky
a Grandhotelu.
Nepochybn* vysoké um*lecké kvality vykazuje portál nemocenské
pokladny. Toto dílo sestává z dvojk*ídlých dve*í zhotovených z dubového
d*eva obloženého m*d*ným plechem2 4 1
a z tepané kovové m*íze kryjící
segmentov* zakon*ený nadsv*tlík. Dekorace je tvo*ena využitím
geometrického ornamentu - konkrétn* motivu *tverce, oválu a obdélníku a
biomorfního ornamentu. Základem pojetí dve*í jsou obdélné hladké
plochy rámované geometrickými útvary a z nich vyrostající koruna stromu
se stylizovanými listy a s žlut* polychrómovanými bobulemi. Ve v*tvích
v horní vn*jší *ásti na každém k*ídle na listu sedí exotický pták
s různobarevnou (modro, zelenou, bílou a *ernou) polychromií, uzobávající
z bobule. M*íž nadsvětlíku tvo*í především spirály a ovály, v horní *ásti
se opakuje stylizované listoví. Aleš Filip portál p*ipsal Josefu R*ži*kovi.2 4 2
Výrazným motivem m*íže je v její horní polovin* situovaný vertikáln*
orientovaný trojoválný útvar na k*ížové ose, z jehož vrchol* vyr*stájí dv*
spirály. Velmi podobný ornamentální prvek se objevuje na m*íži topného
t*lesa zhotovené Emilem Králíkem roku 1913.243
Králík v dob* vzniku
portálu pro Venclíkovu stavbu sice s Vulkanií spolupracoval - firma pro n*j
dle jeho návrh* v letech 1910-1911 zhotovila interiérové detaily do
Kováříkových vil - ne však jest* jako její zaměstnanec.
Králíkova prostějovská kapitola se tedy neuzavřela prací pro bratry
Kováříkovy, naopak po jejím dokon*ení, na sklonku roku 1912 byl architekt
p*ijat do pozice „artistického •editele" družstva.2 4 4
Ve funkci díky nastalé
sv*tové válce strávil jen n*co p*es dva roky.2 4 5
Podle jeho návrh* byly
realizovány r*zné dopl*ky interiéru i exteriéru (m*íže, zábradlí, dve*e,
kandelábry osv*tlení, žardiniéry, obklady krb* etc.) ur*ené pro Prost*jov,
2 4 1
Ibid., str. 64.
2 4 2
Ibid., str. 66.
2 4 3
Ibid., vyobrazení na str. 62.
2 4 4
M Z A Brno, fond 266, karton 1, i.«. 1. Viz E. Je»áková, Prostějov - enkláva »eské secese na
Morav. Olomouc 1995 (diplomová práce FFUP v Olomoci). str. 194-196.
2 4 5
Ibid., karton 2, i. •. 72. Viz A . Filip, Z historie firmy Vulkanie. Emil Králík v Prost «jov«.
5. Bulletin Moravské Galerie, Brno 1995, str. 63.
110
Brno a Vide*. Králík, vycházející z idejí hnutí Arts & Crafts a *ídící se
principy Gesamtkunstwerku, navrhoval také celé interiéry, konkrétn*
n*kolika prostějovských byt*.2 4 7
Jeho dílo se vyznačuje d*razem na utilitární
funkci p*edm*t*, dekorace se jí podřizuje. Nad samotným objektem vždy
dominuje celek interiéru.248
N a okraj také musíme zmínit, že podle návrhu
Emila Králíka roku 1923 vznikla hrobka rodiny Ned*lníkovy.2 4 9
Není bohužel možné p*esn* identifikovat podobu d*l, které Vulkania
vyprodukovala pro výše zmín*nou Živnostenskou banku nebo Grand hotel.
Nelze prokázat, zda na plánech interiér* hotelu figurující vyobrazení
osvětlovacích t*les, markyzy a krbové m*íže p*esn* odpovídá výrobk*m,
které Vulkania skuté * n * dodala. Jejich stylová podobnost s produkcí firmy
však napovídá, že by skute*n* mohlo jít o jejich autentickou podobu. Jak
jsme se již zmínili, v dokumentaci k neprovedenému projektu Živnobanky
se dochoval nesignovaný plán, který pravd *podobn* vyšel z dílny družstva
Vulkania. Jedná se o návrh na bankovní p*epážku ur*enou pro obchodní
prostory. Pokladny peněžních ústav* byly jedním z hlavních artikl* firmy
Vulkania.2 5 0
O dodávku „bariéry" pro Živnobanku se navíc Vulkania vskutku
ucházela a pro instituci rovn*ž vyhotovila nábytek2 5 1
, jakož i vnit*ní za*ízení
sm*nárny mimo nábytek.2 5 2
V plánu jsou popsány materiály, ze kterých m * l
být objekt zhotoven. Dekorativním prostředkem m*la být z*ásti práv*
kombinace t*chto materiál* a také využití geometrického i vegetabilního
ornamentu. Povrch podstavce tvo*í obklad deskami ze švédské žuly, v
jednacím okénku zvýrazněný geometrickým obrazcem složeným z r*zných
2 4 6
1. Crhonek. Architekt Emil Králík 1880-1946. Brno 1988, str. 26.
2 4 7
Úprava bytu J. Neumanna v tzv. dom* U zlaté studny, nám. T.G. Masaryka 21; úpravy t»í
byt* v nájemním dom» na Pernštýnském nám. 9; interiéry bytu dr. Jab»rka a Volfovy vily.
Ibid., str. 27 a A . Filip, Z historie firmy Vulkanie. Emil Králík v Prost»jov». 5. Bulletin
Moravské Galerie, Brno 1995, str.64.
2 4 8
Vyobrazení interiér* viz I. Crhonek. Architekt Emil Králík 1880-1946. Brnol988, str. 26-27.
2 4 9
E. Je»áková, Prostějov - enkláva »eské secese na Morav. (Diplomová práce FFUP v Olomoci)
Olomouc 1995, str. 379.
2 5 0
M Z A Brno, fond H 266, i. •. 1, kniha •. 1. Viz A . Filip, Z historie firmy Vulkania. Emil
Králík v Prost »jov». 5. Bulletin Moravské Galerie, Brno 1995, str. 62.
2 5 1
A . Filip, Z historie firmy Vulkania. Emil Králík v Prost»jov». 5. Bulletin Moravské Galerie,
Brno 1995, str. 64.
2 5 2
E. Je»áková, Prostějov - enkláva »eské secese na Morav. Olomouc 1995 (diplomová práce
FFUP), str. 221.
111
barev. Desky jsou upevn*ny bronzovými nýty, stej* jako v interiérech hotelu
Grand. N a podstavec jsou umíst*ny sklen*né tabule op*t sestavené
do geometrického útvaru, odd*lené mosaznými sloupky obloženými
d*evem a žulou. Jednací okénko je završeno půlkruhovým nádstavcem
zbroušeného skla s lampou, jejíž stínidlo tvo*í mlé*ná polokoule pokrytá
plechem s vykrajovaným stylizovaným rostlinným ornamentem. Tento
návrh jako by p*ímo odkazoval k díln* Vulkania, zejména pak pojetím
posledn* jmenovaného prvku opatřeného motivy stylizovaných list* a
geometrických tvar* spirál a m*ížky. A * plán není datován, m*žeme jej
za*adit nejpozději do po*átku roku 1912, spíše však do poloviny roku
1911.253
Roku 1911 pravd*podobn* také vyšel katalog družstva Vulkania, ve
kterém se nacházejí fotografie dvou artefakt* vykazující velmi p*íbuznou
stylovou polohu s návrhu p*epážky pro Živnobanku. Jde o rozm*rov*
daleko menší práce, stolní hodiny a svícen. P*esto oba disponují práv*
motivem jemného listového dekoru, velice blízkého horní *ásti p*epážky.
Výrobky zhotovené firmou Vulkania pat*í k zajímavým, kvalitním a
•asto velmi inven*ním prvk*m, které p*estože již z velké *ásti
nedochované, dotvá*ejí charakter tvá*e prostějovské stavební produkce.
2 5 3
Starší verze projektu (viz kapitola o Živnobance) firmy Kone»ný & Ned»lník je
v archivním fondu uložena pouze v kopii, stejn* jako i návrh pen»žní p»epážky, originál
mohl být snad zaslán do sout*že a nevrácen. Viz SOA Prostějov, fond Kone»ný &
Ned»lník, karton 60, i. •. 237.
112
PRAMENY A POUŽITÁ LITERATURA
o Archivní prameny:
• Státní okresní archiv v Prost* jov:
• fond Kone*ný & Ned*lník
• fond Archiv m*sta Prostějova
• fond Okresní ú*ad Prost*jov
• fond Bu 9/2 Prostějovská záložna
• Sbírka fotografií
• Centrální spisovna Mostského ú*adu Prostějov
o Literatura a periodika do roku 1945:
• Adresa* m*sta Prostějova a politického okresu. Prost*jov 1909.
• Adresa* m*sta Prostějova a politického okresu. Prost*jov 1914.
• Adresa* m*sta Prostějova a politického okresu. Prost*jov 1933.
• Adresa* m*sta Prostějova a politického okresu. Prost*jov 1939.
• Album m*sta Prostějova. Prost*jov 1910.
• Hlasy z Hané 26.11. 1893 *. 48, ro*. 12.
113
• Hlasy z Hané 16.12. 1894, •. 51, r o v 13.
• Hlasy z Hané 30.11.1895, v 95, r o v 14.
• Hlasy z Hané 4.4. 1896, v 27, r o v 15.
• Hlasy z Hané 25A. 1896, v 33, r o v 15 .
• Hlasy z Hané 2.5.1896, v 35, r o v 15.
• Hlasy z Hané 19.12 .1896, •. 51. r o v 15.
• Hlasy z Hané 20.11. 1897, •. 93, r o v 16.
• Hlasy z Hané 12.3. 1898, •. 20, r o v 17.
• Hlasy z Hané 24.12 1898, v 101, r o v 17.
• Hlasy z Hané 28.2. 1900, v 17, r o v 19.
• Hlasy z Hané 17.3. 1900, v 22, r o v 19.
• Hlasy z Hané 21.3. 1900, v 23, r o v 19.
• Hlasy z Hané 2.9. 1903, v 97. r o v 22.
• Hlasy z Hané 24.3. 1905, v 35, r o v 24
• Hlasy z Hané 3.6. 1906, v 62, r o v 25.
• Hlasy z Hané 13.3. 1908, v 30, r o v 27.
• Hlasy z Hané 17.2. 1909, v 18, r o v 28.
• Hlasy z Hané 16.11. 1912, v 128, r o v 31.
• Hlasy z Hané 11.5. 1940, r o v 58,, v 19, str. 5-6.
• Vojtvch Janoušek, Vlastivda moravská: II. Místopis. D*jiny Prostějova.
Prost*jovský okres. Brno 1938.
• Katalog firmy Vulkania. (R. v. neuveden)
• Jaroslav Mathon, Verejná nemocnice v Prostějov. Prostějov 1933, str.
32.
114
Ond*ej P*ikryl, N*kolik *rt z posledních 15 let m*sta Prost*jova.
Prostějov 1907.
Ond*ej P*ikryl, •ervánky Prostějova (1-4). Prostějov 1931.
Orientierungs-Schema der Stadt Prossnitz sammt der neuen gassenweisen
Nummerierung. Prostějov 1881.
Zden*k Wirth, Antonin Wiehl a •eská renesance. Praha 1921.
Zden»k Wirth - Antonín Mat»j»ek, •eská architektura 1800-1920.
Praha 1922.
o Literatura a periodika po roce 1945:
Friedrich Achleitner, Pluralismus moderny. (K problematice
středoevropského jazykav architektuře). Zrození metropole. Moderní
architektura a m*sto ve střední Evrop* 1890-1937. Praha 1999, str. 22-34.
Josef Bartoš, Historický místopis Moravy a Slezska 1848-1960. (Sv. 5).
Ostrava 1976.
Farmy Blake, Essential Charles Rennie Mackintosh. Bath 2001.
Iloš Crhonek, Architekt Emil Králík 1880-1946. (Katalog výstavy.) Brno
1988.
Josef *ihák, Architekura evropské a *eské secese. Praha 1949
(nepublikovaná disertační práce FFUK).
Gabriele Fahr-Becker, Secese. Praha 1998.
Gabriele Fahr-Becker, Wiener Werkstaette. Köln 2003.
Aleš Filip, Z historie firmy Vulkania. Emil Králík v Prostějov*.
5.Bulletin Moravské galerie, Brno 1995.
115
• Ivan Gladkij, 100 let od zahájení •innosti ve*ejné všeobecné
nemocnice v Prostějov*. Štafeta 1988, ro*. 20, •. 4, str. 9-11 a 1989, ro*.
21, • 1, str. 14-16.
• William Hardy, Secese. Praha 1997.
• D*jiny •eského výtvarného um*ní 111/2 1780/1890. Praha 2001.
• Dějiny •eského výtvarného um*níTV/l 1890/1938. Praha 1998.
• Ladislav Hosák, Historický místopis střední a severní Moravy: Okres
prostějovský. Olomouc 1959.
• Vojt*ch Janoušek, D*lnické domy v Prostějov*. Zprávy krajského
vlastivdného střediska v Olomouci, *. 79, zá*í 1959, str. 19-21.
• Edith Je*ábková, K ideovým aspekt*m Kot*rova Národního domu
v Prostějov*. Um»ní 1996, ro*. 44, str. 411-424.
• Edith Je*ábková, Prostějov - enkláva *eské secese na Morav. Olomouc
1995 (diplomová práce FFUP).
• Karel Ji• £k — Blanka Pitronová, D*jiny Ostravy. Ostrava 1967.
• Rostislav Kory*ánek, *eská architektura v n*meckém Brn*. M*sío jako
ideální kraj ina nacionalismu. 2003.
• V * r a Ku*erová, Architekt Emil Králík. Brno 1970 (diplomová práce
FFMU).
• Hana Mášová, Prostějov a Zlín - dv moravské nemocnice v první *SR.
Prostějov 2003.
• Pavel Marek, Z historie Národního domu v Prostějov. Prostějov 1987
• Pavel Marek, K stavebnímu rozvoj i Prostějova po roce 1870. Prostěj ov
v proměnách staletí. Prostějov 1994, str. 22-47.
• Pavel Marek, Prostějov v letech 1848-1918. Prostějov. D*j iny m*sta (2).
Prostějov 1999, str. 7-70.
• Pavel Marek, Prostějov na p*elomu 19. a 20. století. Zpravodaj Muzea
Prostějovská v Prostějov, *. 2, 1985, str. 16-24.
• Pavel Marek, P*ísp*vek k d*jinám prostějovské kultury na p*elomu
19. a 20. století. Zpravodaj Muzea Prostějovská v Prostějov, *. 2,1988,
str. 1-19.
116
Jaroslav Mathon, Mé vzpomínky na Prostějov v letech 1897-1933.
Zpravodaj Muzea Prostějovská v Prostějov, •. 1-2, 1997, str. 1-16.
Jaroslav Mathon, Jano Kôhler a jeho dílo. Olomouc 1948.
Kurt Milde, Neorenaissance in der Deutschen Architektur des 19.
Jahrhunderts. Dresden 1981.
Bohumír a Marcela Mrázovi, Secese. Praha 1971.
Národnostní problémy v historii m*st. Prostějov 1993 (sborník
z konference).
Monika Platzer, Mythus velkoměsta: architektura a urbanistické
um»ní ve St*ední Evrop* 1890-1937. Středoevropská architektura 1890-
1998. Zlín 1998 (katalog výstavy).
Prostějov. Procházka m*stem. Prostějov 1994.
Prostějov. Prostějov 1996.
Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy. Prostějov 1994 (sborník
z konference).
Prostějov v proměnách staletí. Prostějov 1994.
Jan Sedlák, Brno v dob9
secese. Brno 1995.
Jan Sedlák, Brno secesní. Brno 2004.
M . Slav*tínský, Sto let nemocnice v Prostějov*. Zpravodaj Muzea
Prostějovská v Prostějov, *. 1.1988, str. 34-35.
Stavební rada Josef Vaculík. Kulturní Zpravodaj, ro*. 9, *. 1,1963, str. 3.
Martina Straková, Dílo architekta Bohumíra •ermáka (1882-1961). Brno
2002 (diplomová práce F F M U v Brn*).
Vladimír Šlapeta - Pavel Zatloukal, Moderní architektura
v Prostějov*. Památky a příroda, ro*. 7,1982, str. 257-267.
Prokop Toman, Nový slovník *eskoslovenských výtvarných um*lc*.
Praha 2000.
Vídenská secese a moderna. Brno 2005 (katalog výstavy).
117
Pavel Vl*ek, Encyklopedie architekt*, stavitel*, zedník* a kameník'
v *echách. Praha 2004.
Jind*ich Vybíral, Jiný d*m. N*mecká a rakouská architektura v letech
1890-1938 na Morav* a ve Slezsku. Praha 1993 (katalog výstavy).
Jind*ich Vybíral, *eská architektura na prahu moderní doby. Devatenáct
esej* o devatenáctém století. Praha 2002.
Jind*ich Vybíral, Mladí misfi. Architekti ze školy Otto Wagnera na
Morav* a ve Slezsku. Praha 2002.
Jind*ich Vybíral, Zrození velkom*sta. Architektura v obraze Moravské
Ostravy 1890-1938. Ostrava 2003.
lan Boyd Whyte, Vide* mezi pam*tí a moderností. Zrození metropole.
Moderní architektura a m*sto ve st*ední Evrop* 1890-1937. Praha 1999,
str. 59-63.
Petr Wittlich, *eská secese, praha 1985.
Pavel Zatloukal, P*ehled architektury historismu XIX. století na
Morav*. Um*ní 1980, r o v 28, •. 4.
Pavel Zatloukal, Po*átky moderní architektury na Morav* a ve Slezsku.
Olomouc 1981 (katalog výstavy)..
Pavel Zatloukal, Architektura 1. poloviny 20. století. Prost*jov. D*jiny
m*sta (2). Prostějov 1999, str. 203-214.
Pavel Zatloukal, P*íb*hy z dlouhého století. Architektura let 1750 -1918
na Morav* a ve Slezsku. Olomouc 2003.
118
SEZNAM VYOBRAZENÍ
1. Pe*etní známka firmy Kone*ný & Ned*lník, p*ed rokem 1892.
2. Radnice m*sta Prostějova, autor: K. H . Kepka, postavil:
Konečný & Nedělník, 1911-1914
3. C. k. okresní soud, autor neznámý, postavil: Kone*ný &
Ned • lník, 1902-1903, dobová fotografie
4. C. k. okresní soud, pohled na nároží, postaveno 1902-1903
5. C. k. okresní soud, p*dorys p*ízemí, 1902
6. M*stský sirotčinec, autor: Vladimír Lukáš, postavil: Kone*ný
& Nedělník, 1902-1906, dobová fotografie
7. M*stský sirotčinec, pohled na dvorní pr* *elí, postaveno 1902-
1906
119
8. M>stský sirotčinec, p*dorys p*ízemí, 1902
9. M*stský sirotčinec, pohled na hlavní pr* •elí,postaveno 1902-
1906
10. Neumannův d * m , Rejskova 19 - 21, autor: pravd*podobn* V.
Lukáš, postavil: Kone*ný & Ned*lník, 1890
11. M*stská nemocnice - hlavní budova, autor: Karel Biberle, 1886-
1888
12. M*stská nemocnice, plán situace v roce 1909
13. M*stská nemocnice - infek*ní pavilon, autor neznámý,
postavil: Kone*ný & Ned*lník, 1906 - 1907, plán jižního
pr**elí, nedat.
14. M • stská nemocnice - inf ek •ní pavilon, p • dorys p • ízemí,
nedat.
15.-16. Živnostenská banka - nerealizovaný projekt 1901-1912, skicy
17. Živnostnská banka - neprovedený projekt 1911-1912, skica
18. Živnostenská banka - neprovedený projekt, návrh p • dorysu,
1912 - suterén
19.-20. Živnostenská banka - neprovedený projekt, návrh p • dorysu,
1 912 - p*ízemí, 1. patro
21.-22. Živnostenská banka - neprovedený projekt, návrh p • dorysu,
1912 - 2. a 3. patro, mezanin
23. Živnostenská banka - neprovedený projekt, návrh p • dorysu,
1911 - p*ízemí
24. Živnostenská banka - neprovedený projekt, návrh p • dorysu,
1911 - 1. a 2. patro
25. Živnostenská banka - neprovedený projekt, návrh p • dorysu,
1911 - alternativa návrhu 1. patra
26. Živnostenská banka - realizovaná stavba, autor: Osvald
Polívka, 1912
27. Hotel Grand, návrh hlavního pr* *elí, 1911
28. Hotel Grand, pohled na risalit hlavního pr* *elí, postaveno
1912
29. Hotel Grand, pohled na hlavní pr* *elí, postaveno 1912,
dobová fotografie
30. Hotel Grand, *ez, 1911
31.- 33. Hotel Grand, p*dorysné plány, 1912: p*ízemí, 1. patro,
mezanin
34. Hotel Grand, návrh vchodové markýzy, 1912
35. Hotel Grand, návrh krbové m*íže pro topné t*leso vestibulu,
1912
36.-37. Hotel Grand, návrhy detail* vestibulu, 1912
38. Hotel Grand, *ez schodiš* * m , 1912
39. Hotel Grand, návrh p*ístavby kavárny, 1913
40. Hotel Grand, návrh p • ístavby - p • dorys p • ízemí, 1913
41. Hotel Grand, návrh prístavby - st*ešní zahrada, 1913
42. Vila J. Heinlicha (Svatoplukova 52), návrh pr* *elí, 1888
43.-44. Vila J. Heinlicha, pôdorysné plány, 1888: p*ízemí, patro
45. Rejskova 20, návrh pr* •elí, 1893
120
46. Rejskova 3, návrh pr* *elí, 1897
47. Rejskova 3, detail risalitního okna z návrhu pr* *elí, 1897
48. Rejskova 3. pohled na risalitní okno, postaveno 1898
49. Rejskova 3, pohled na hlavní pr* *elí, postaveno 1898
50. Vila J. Ned*lníka (Rejskova 16), návrh hl. pr**elí, 1896
51. Vila J. Ned*lníka, návrh bo*ního pr* *elí, 1896
52.-53. Vila J. Ned*lníka, p*dorysné plány: p*ízemí - 1932 (?), patro -
nedat.
54. Vila J. Ned*lníka, dve*ní štítek
55. Vila J. Ned*lníka, pohled na hlavní a bo*ní pr* *elí, postaveno
1897
56. Vila R. Kone*ného (Rejskova 14), návrh hlavního pr* *elí,
nedat.
57. Vila R. Kone*ného, návrh bo*ního pr* *elí, nedat.
58. Vila R. Kone*ného, schvalovací plán, 1898
59. Vila R. Kone*ného, návrh hlavního pr* *elí, nedat.
60. Vila R. Kone*ného, návrh bo*ního pr* *elí, nedat.
61. Vila R. Kone*ného, pohled na hlavní a bo*ní fasádu z Rejskovy
ulice, postaveno 1898-1899
62. Vila R. Kone*ného, pohled na bo*ní pr* *elí z Radeckého ulice,
postaveno 1898-1899
63. Vila R. Kone*ného, návrh niky v pr* *elí do Radeckého ulice,
nedat.
64. Vila R. Kone*ného, detail pr* *elí do Radeckého ulice,
postaveno 1898-1899
65. Vila R. Kone*ného, návrh dvorní fasády, nedat.
66. Vila R. Kone*ného, situa*ní plán. nedat.
67. Vila R. Kone*ného, p • dorys p*ízemí, nedat.
68. Vila R. Kone*ného, návrhy detail* interiéru, nedat.
69. Rejskova 26, návrh pr* *elí, nedat, postaveno 1901
70.-71. Rejskova 7, plán pr* *elí, návrh vstupních dve*í, nedat.,
postaveno 1902
72. Havlíčkova 27, detail risalitu, postaveno 1901
73. Daliborka 8, detail štukové výzdoby pr* *elí, postaveno 1902
74. Pod Kosí*em 25, návrh pr* *elí, 1902
75. Pod Kosí*em 39, návrh pr* *elí, 1902
76. Blok dom* Pod Kosí*em 25-39 - kresba J. Planity z r. 1925
77. Pod Kosí*em 27, návrh hlavního pr* *elí, 1904
78. Pod Kosí*em 29, návrh hlavního pr* *elí, 1904
79.-80. Pod Kosí*em 27, p*dorysy, situa*ní plán, 1904
81. Pod Kosí*em 29, p*dorysy, 1904
82. Pod Kosí*em 27, *ez, 1904
83. Pod Kosí*em 27 a 29, dvorní pr* •elí, 1904
84. Pod Kosí*em 31, plán pr* *elí, 1906
85. Pod Kosí*em 33, pohled na p• vodní *ást hlavního pr* *elí,
postaveno 1906
86. Pod Kosí*em 35, návrh pr* *elí, 1907
87. Pod Kosí*em 35, pohled na hlavní fasádu, postaveno 1907
121
88. Pod Kosí*em 37, návrh pr* *elí, 1907
89. Pod Kosí*em 37, pohled na hlavní pr* *elí, postaveno 1907
92. Návh ohrady pro domy Pod Kosí*em 27-37,1904
93. Plot s pili*i, Pod Kosí*em 27-37
94. Portál domu Pod Kosí*em 27, postaveno 1904
95. Svatoplukova 74, návrh pr* *elí, 1905
96. Svatoplukova 74, návrh nároží, 1906
97. Svatoplukova 74, detail portálu, postaveno 1906
98. Svatoplukova 74, pohled na nároží, postaveno 1906
99. Svatoplukova 74, detail okenní osy, postaveno 1906
100. Svatoplukova 72, návrh pr* *elí, 1906
101. Mlýnská 12-14, návrh pr* •elí, 1908
102. Mlýnská 10-12, návrh pr* •elí, 1908
103. Mlýnská 10-12, pohled na pr* *elí, postaveno 1909
104. Vila F. Ková*íka, autor: Emil Králík, postavil: Kone*ný &
Ned*lník, 1910-1911
105. Vila J. Ková*íka, autor: Emil Králík, postavil: Kone*ný &
Ned*lník, 1910-1911
106. Obytný d * m a továrna Kaufmann & Platzko (Olomoucká 15),
autor: Bohumír *ermák, postavil: Kone*ný &
Ned*lník, 1911- 1912, znázornění ze záhlaví ú*edního
dopisu firmy
107. Pohled na risalit domu Kaufman & Platzko, postaveno 1912
108. Blahoslavova 15-19, pohled na hlavní pr* *elí, postaveno
1912-1927
109. Blahoslavova 19, návrh hlavního pr* *elí, nedat.
110. Blahoslavova 19, pohled na nároží, postaveno 1912
111.-112. Blahoslavova 19, p*dorysy, 1911: p*ízemí, 1. patro
113. Blahoslavova 17, návrh pr* *elí, nedat.
114. Blahoslavova 17, pohled na hlavní pr* *elí, postaveno
1912
115. Blahoslavova 17, pohled na dvorní pr* *elí, postaveno 1912
116.-117. Blahoslavova 17, p*dorysy, 1911: p*ízemí, 1. patro.
118. Blahoslavova 15, návrh hlavního pr* *elí, 1913
119. Blahoslavova 15, návrh dvorního pr* *elí, 1913
120.-121. Blahoslavova 15, p*dorysy, 1913: p*ízemí, 1. patro
122. Krava*ova la, návrh pr* *elí, 1913
123. Krava*ova la, pohled na detail štukové výplň* supraporty,
postaveno 1913
124. Pod Kosí*em 12, návrh pr* *elí, 1913
125. Vodní 14, plán pr* •elí, 1913
126. Tetín 14, návrh pr* *elí, 1913
127. Úvoz 9a, návrh pr* • elí, 1917
128. Okresní nemocenská pokladna (Svatoplukova 15) - pohled na
nároží, návrh a realizace: *en*k Venclík, postaveno
1911-1912
129. Okresní nemocenská pokladna, pohled na nárožní reliéf
122
130.-131. Okresní nemocenská pokladna, dve*e z dílny firmy Vulkania,
1911
132. Anglorakouská banka, návrh na portál z dílny firmy Vulkania,
1909
133. Návrh na p*epážku Živnostenské banky, pravd *podobn* z
dílny firmy Vulkania, 1911 (?)
134. -135. Svícen a stolní hodiny z dílny firmy Vulkania, kolem 1911
123