Masarykova univerzita
Ekonomicko-správní fakulta
Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa
=> ASPEKTY
KOOPERACE NEZISKOVÝCH
ORGANIZACÍ
Aspects of cooperation of non-profit organizations
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Autor:
Jiří NAVRÁTIL Lenka DUFKOVÁ
Brno, 2013
Masarykova univerzita
Ekonomicko-správní fakulta
Katedra veřejné ekonomie
Akademický rok 2012/2013
ZADANÍ BAKALÁRSKE PRACE
DUFKOVÁ Lenka
Veřejná ekonomika a správa
ASPEKTY KOOPERACE NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ
Aspects of cooperation of non-profit organizations
Zásady pro vypracování
Cíl práce:
Cílem práce je prozkoumat vztah mezi vzájemnou spoluprací neziskových organizací
a pociťovanou (ne-)efektivitou (effectiveness) jejich činnosti. Konkrétně se práce zaměří
na analýzu toho, jak vybrané neziskové organizace v Libereckém kraji (respektive jejich
představitelé) vnímají vztah mezi efektivitou fungování organizace a spoluprací s dalšími
kolektivními aktéry. Cílem práce je tedy hlubší pochopení toho, jaké jsou z hlediska vnímané
efektivity činnosti organizace motivy jejích představitelů pro navazování a udržování vazeb
vzájemné spolupráce.
Postup práce a použité metody:
Jako nej vhodnější prostředek bude zvolena metoda hloubkových rozhovorů. Analýza tak
založena na názorech odborníků pracujících ve vybraných neziskových organizacích a budou
z ní následně vyvozeny závěry o tom, jaké typy spolupráce, jaké typy spolupracujících
subjektů nebo jaké podmínky spolupráce se u představitelů vybraných neziskových organizací
nejčastěji propojují s představou organizace úspěšně dosahující své cíle.
Pro:
Obor:
Název tématu:
Rozsah grafických prací: dle pokynú vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh: 35-45 stran
Seznam odborné literatury:
Diani, Mario a Ivano Bison. 2004. „Organizations, Coalitions, and Movements." Theory and
Society 33,281-309.
Baldassarri, Delia a Mario Diani. 2007. "The Integrative Power of Civic Networks."
American Journal of Sociology 113 (3): 735-780.
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Jiří Navrátil, Ph.D.
Datum zadání bakalářské práce: 28.11. 2012
Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu
akademického roku.
vedoucí katedry děkan
V Brně dne 28. 11. 2012
Jméno a příjmení autora: Lenka Dufková
Název bakalářské práce: Aspekty kooperace neziskových organizací
Název v angličtině: Aspects of cooperation of non-profit organizations
Katedra: Veřejná ekonomie
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Jiří Navrátil, Ph.D.
Rok obhajoby: 2013
Anotace
Hlavním cílem mé práce je prozkoumat vztah mezi vzájemnou spoluprací nestátních
neziskových organizací a pociťovanou efektivitou jejich činnosti. Konkrétně se práce zaměří
na analýzu toho, jak představitelé vybraných neziskových organizací v Libereckém kraji
vnímají tento vztah. Výstupem mé práce by mělo být shrnutí jaké typy spolupráce, jaké typy
spolupracujících subjektů a jaké motivy spolupráce se u představitelů vybraných nestátních
neziskových organizací nejčastěji propojují s představou organizace úspěšně dosahující své
cíle. Jako metodu pro zjištění těchto skutečností jsem si vybrala metodu kvalitativní hloubkové
rozhovory s představiteli jednotlivých neziskových organizací. V teoretické části
se věnuji spolupráci a efektivitě a jejich vzájemnému vztahu základě poznatků zjištěných
z dostupných zdrojů. Svoji praktickou část zaměřuji na zkušenosti představitelů neziskových
organizací v Libereckém kraji dle získaných informací z rozhovorů, jejichž přepisy jsou
uvedeny v příloze mé bakalářské práce.
Annotation
The main aim of my work is to explore the relationship between mutual cooperation of nongovernmental
organizations and the perceived effectiveness of their activities. Specifically,
the work will focus on the analysis of how representatives of selected NGOs in the Liberec
region perceive this relationship. The output of my work should be a summary of what types
of collaboration, what types of co-operators and what the terms of cooperation with
representatives of NGOs often link with the image of the organization successfully reaching
its goals. As a method for the detection of these facts, I chose the qualitative method - depth
interviews with representatives of non-profit organizations. The theoretical part deals
with cooperation and effectiveess and the relationship between the effectiveness
of the organization and cooperation based on the findings of the available resources.
The practical part focuses on the experiences of representatives of non-profit organizations
in the Liberec region according to the information obtained from interviews, transcripts
of which are listed in the annex to my bachelor's thesis.
Klíčová slova:
Nestátní neziskové organizace, neziskový sektor, spolupráce, partnerství, kooperace,
efektivita, činnost.
Key words:
Nonstate non-profit organizations, non-profit sektor, cooperation, partnership, collaboration,
effectiveness, activity
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Aspekty kooperace neziskových organizací vypracovala
samostatně pod vedením Mgr. et Mgr. Jiřího Navrátila, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité
literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy
univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 8. 5. 2013
vlastnoruční podpis autora
Poděkování
V úvodu práce bych ráda poděkovala Mgr. et Mgr. Jiřímu Navrátilovi, Ph.D. za připomínky
a odborné rady, kterými mi pomohl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji všem
neziskovým organizacím, které byly ochotny se mnou při mém výzkumu spolupracovat.
Obsah
Úvod 9
1. Teoretická část 10
1.1 Spolupráce nestátních neziskových organizací 10
1.1.1 Výběr nestátních neziskových organizací 10
1.1.2 Vymezení spolupráce 12
1.2 Efektivita nestátních neziskových organizací 15
1.3 Jak efektivita souvisí se spoluprací nestátních neziskových organizací 17
2. Praktická část 19
2.1 Metodologie a data výzkumu 19
2.2 Přehled kooperace nestátních neziskových organizací v Libereckém kraji 21
2.3 Motivy neziskových organizací v Libereckém kraji pro volbu typu spolupráce 22
2.3.1 Finanční prostředky 22
2.3.2 Lidské zdroje 23
2.3.3 Identita, náklonnost, morální podpora 24
2.3.4 Know-how 24
2.3.5 Zvyky 25
2.3.6 Dosahování cílů 26
2.4 Shrnutí spolupráce z pohledu nestátních neziskových organizací 27
2.5. Efektivita činnosti nestátních neziskových organizací 27
2.6. Vliv spolupráce na efektivitu činnosti nestátních neziskových organizací 29
Závěr 31
Seznam použitých zdrojů 34
Seznam tabulek 35
Seznam příloh 36
Úvod
Neziskové organizace hrají v našem státě neodmyslitelnou součást při naplňování
potřeb občanů. V rámci jejich vzájemné kooperace s ostatními subjekty dochází
ke zkvalitňování a rozšiřování poskytovaných služeb především v oblastech sociálního života
společnosti.
Protože oblast činností a aktivit neziskových organizací je široká, budu se ve své
bakalářské práci zabývat nestátními neziskovými organizacemi. Téma Aspekty kooperace
neziskových organizací jsem si zvolila proto, že mě zajímá a dle mého názoru o této oblasti
existuje málo dostupných dat, a proto věřím, že má práce bude mít svůj přínos.
Neziskové organizace své služby nabízí v místě, kde je služba poptávána, tudíž nejlépe
znají skutečnou poptávku a jsou schopny pružně reagovat na její změny. Působí v oblasti
uspokojování potřeb a mohou rychleji rozpoznat problémy a reagovat na ně. Lepší znalost
prostředí přináší lepší operativnost.
Hlavním cílem mé práce je prozkoumat vztah mezi vzájemnou spoluprací nestátních
neziskových organizací a pociťovanou efektivitou jejich činnosti. Konkrétně se práce zaměří
na analýzu toho, jak představitelé vybraných neziskových organizací v Libereckém kraji
vnímají tento vztah. Jako metodu pro zjištění těchto skutečností jsem si vybrala metodu
kvalitativní - hloubkové rozhovory s představiteli jednotlivých neziskových organizací.
V teoretické části se věnuji spolupráci a efektivitě a jejich vzájemným vztahem na
základě poznatků zjištěných z dostupných zdrojů. Vycházím z dostupné odborné literatury
vztahující se k tématu, a to ekonomické literatury domácí i zahraniční, zabývající
se organizacemi neziskového sektoru.
Svoji praktickou část zaměřuji na zkušenosti představitelů neziskových organizací
v Libereckém kraji dle získaných informací z rozhovorů, jejichž přepisy jsou uvedeny
v příloze mé bakalářské práce. Uvádím zde několik příkladů a motivů spolupráce, které jsou
důležité pro neziskové organizace propojující svoji činnost s ostatními aktéry. Zaměřuji se
na zkoumání proměnných, které neziskové organizace vidí jako efektivní pro svoji činnost
a pro svoji kooperaci s dalšími subjekty.
Výstupem mé práce by mělo být shrnutí jaké typy spolupráce, jaké typy
spolupracujících subjektů a jaké motivy spolupráce se u představitelů vybraných nestátních
neziskových organizací nejčastěji propojují s představou organizace úspěšně dosahující
své cíle.
9
1. Teoretická část
1.1 Spolupráce nestátních neziskových organizací
1.1.1. Výběr nestátních neziskových organizací
Pro spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi (NNO) zřídila Vláda České
republiky Radu vlády pro nestátní neziskové organizace (RNNO), která používá rozdělení
neziskových organizací:
Občanská sdružení
- Nadace a nadační fondy
Církevní právnické osoby
Obecně prospěšné společnosti (Boukal, P., 2009)
U mých deseti vybraných NNO z Libereckého kraje převažují občanská sdružení,
kterých je 8, dále je pak 1 nadace a 1 obecně prospěšná společnost.
Ve své práci budu používat pojem nestátní neziskové organizace (NNO), čímž se
vymezuji na organizace, které se vyznačují atributy dle Salamona a Anheiera (1997):
- Nevládní neziskové organizace j sou institucionalizovány, mají svůj formální statut.
- Mají soukromou povahu, to znamená, že jsou institucionálně oddělené od státní správy
a ani nejsou řízeny orgány, ve kterých převládají státní úředníci, neznamená to však,
že nemohou mít státní podporu. Rozhodující je, že základní struktura je ve své
podstatě soukromá.
- Nerozdělují zisk mezi vlastníky ani vedení organizace. Pokud nějakého zisku
dosáhnou, je opětovně použit na cíle dané posláním organizace. Jde tedy o organizace,
které neslouží primárně k dosahování zisku. Touto podstatou se vyčleňují ze sektoru
soukromého podnikání.
- Jsou dobrovolné, zahrnují významný prvek dobrovolné činnosti, nemusí to znamenat,
že všechny či většina příjmů musí pocházet z dobrovolných příspěvků nebo že většina
pracovníků jsou dobrovolníci, postačí jakýkoliv dobrovolný prvek. (Salamon,
Anheier, 1997)
10
Všeobecně přijímaný pohled na moderní společnost je takový, že jeden z hlavních
pilířů tvoří neziskový sektor. Jaká je funkce neziskového sektoru v dnešní době u nás:
- Participativní funkce - je velmi významnou funkcí tohoto sektoru. Neziskové
organizace dávají možnost lidem vyjadřovat své názory, zájmy nebo řešit problémy
skrze ně. Podle kvantitativního sociologického šetření usiluje o mobilizaci u občanů
pouze pětina neziskových organizací v České republice (např. pomocí petic
nebo demonstrací). Pokud bychom rozdělili neziskové organizace podle míry
mobilizace občanů, nejvíce aktivní jsou organizace působící v oblasti ekologie
a ochrany lidských práv. Neziskové organizace mohou jen velmi těžko přispívat
k tomu, aby se veřejnost stala aktivní a lépe se formovala občanská společnost,
když občané jsou jen velmi málo informovaní o jejich funkci a pozici ve společnosti.
Servisní funkce - neméně významné je zajišťování široké škály služeb pro veřejnost.
Služby jsou produkovány nejen pro nej různější skupiny, ale i pro celou společnost.
Neziskový sektor (NS) se snaží pokrývat prázdná místa v nabídce služeb, které stát
nebo trh z různých důvodů nestačí pokrýt nebo jsou pro ně finančně nevýhodné.
Neziskové organizace své služby velmi často nabízí v místě, kde je po nich poptávka.
Také tím, že znají skutečnou poptávku, pružněji na vzniklé situace reagují. Poskytují
především neformální pomoc lidem v nouzi, ale také zdravotní nebo sociální péči
lidem, kteří ji potřebují. Neziskový sektor tím napomáhá společnosti k fungování jako
celku, a to i v soužití s bezdomovci, handicapovanými apod. Většina organizací
nepovažuje poskytování služeb za běžnou rutinní aktivitu, ale vidí v ní své poslání.
Slouží potřebám obyvatelstva raději, než aby se věnovaly podnikatelským aktivitám.
- Inovační funkce - na rozdíl od tržního nebo státního sektoru NS přináší nové často
neověřené formy pomoci. Tato role je daná tím, že neziskové organizace pružněji
reagují na nové problémy, na které zatím není znám spolehlivý postup řešení.
Školící funkce - neziskové organizace umožňují vyjádření názorů svých členů.
Jednotlivci se učí poznávat další názory, rozvíjet se a reprezentovat, čímž pomáhají
lidem vytvářet jejich sociální kapitál. Neziskové organizace povzbuzují procesy
vzájemné interakce, tvorby důvěry a reciprocity, od kterých se odvíjí fungování
demokracie a trhu.
Ochrana práv - neziskové organizace se snaží prosazovat změny ve společnosti,
které jsou v zájmu všech. Často tak hrají roli zprostředkovatele mezi občany a státem.
(Fric, P., 1998)
11
Výběr NNO jsem směřovala na ty organizace, které plní servisní funkci. Poskytují
tedy určité služby občanům společnosti. Zvolila jsem si je proto, že považuji pomoc občanům
naší společnosti za velmi potřebnou. NNO plní tuto funkci tam, kde jiné subjekty
nebo sektory selhávají. Činnost těchto NNO je pro mě důležitou, protože v ní vidím
naplňování skutečného poslání naší společnosti, která by se měla starat o občany, kteří nejsou
schopni se o sebe postarat bez cizí pomoci. Myslím si, že v tomto náš stát selhává,
proto obdivuji NNO, které se takto důležitého úkolu chopily. NNO nezajímá jejich vlastní
prospěch, jak to často bývá u ostatních subjektů, ale hlavním úkolem a posláním je naplňovat
uspokojení jejich klientů a služby pro tyto klienty zkvalitňovat.
Z mých vybraných organizací se 8 z nich zaměřuje na poskytování sociálních služeb,
2 NNO svoji pozornost věnují životnímu prostředí. V obou těchto případech se jedná o pomoc
občanům a poskytování služeb. V rámci NNO působících v sociální oblasti se jedná o služby
občanům, kteří nejsou schopni se sami o sebe postarat a jsou závislí na pomoci druhých.
V oblasti životního prostředí se nejedná jen o jeho ochranu, ale především jde o rozvoj
člověka, aby pochopil, čím je mu příroda důležitá, a aby měl o prostředí, ve kterém žije, větší
zájem. Jedná se ze strany těchto NNO o určité poskytování služeb občanům, protože svými
programy se věnují rozvoji lidské osobnosti v souvislosti s vnímáním prostředí kolem nás.
1.1.2 Vymezení spolupráce
Jedním ze základních pilířů fungování a rozvoje NNO je spolupráce s ostatními
sektory a institucemi. Nej důležitější je spolupráce s organizacemi a institucemi
v bezprostředním okolí. Neziskové organizace mohou spolupracovat s krajem, obcí, ostatními
neziskovými organizacemi, úřady práce, komerční sférou a širokou veřejností.
Hlavními motivy, proč si NNO volí své partnery pro spolupráci, jsou především
finanční a lidské zdroje, identita, morální podpora, zvyky, dosahování cílů a know-how.
Partnerství nezahrnuje jen kumulaci financí a lidských zdrojů, ale představuje také
identifikaci společných cílů a metod, a také společné organizační principy zahrnující jednotné
vnímání kompetencí a zodpovědností. (Winkler, Klimpová, Žižlavský, 2005).
Ve své práci se zabývám všemi typy spolupráce NNO s ostatními aktéry, protože
pro mě z rozhovorů vyplynuly všechny tyto kooperace jako velmi důležité pro činnost NNO.
12
Nemohu je setřídit podle významnosti, protože pro NNO je každá spolupráce užitečná, ať již
se jedná o finanční zázemí nebo morální podporu. NNO potřebují spolupracovat s ostatními
společenskými aktéry, aby mohly dosahovat svých cílů.
V oblasti kooperace neziskových organizací se můžeme setkat s pozitivním přístupem,
ale i s konflikty, které nastanou v průběhu realizace projektu. Ke konfliktům může docházet
hned z několika příčin. Jedná se o přítomnost či nepřítomnost konfliktních situací k jasně
identifikovanému odpůrci, neformální výměny mezi jednotlivci nebo organizacemi
zabývajícími se kolektivními projekty a o silnou nebo slabou kolektivní identitu mezi členy
těchto sítí.
Zkušenosti organizací jsou neoddělitelně spojeny s veřejným projevem sociálního
konfliktu. Nejenže je kolektivní akce zaměřena na řešení kolektivních problémů, nápravu
křivd, dosažení veřejného blaha, hledání finančních zdrojů, ale i na vyjádření podpory
některých morálních hodnot nebo zásad, a činí tak identifikaci cíle pro kolektivní úsilí,
skloubeného v konkrétních sociálních a politických podmínkách. Přítomnost hustých
neformálních sítí mezi organizacemi rozlišuje procesy v nesčetných případech, v nichž se
akce koná a je koordinována především uvnitř hranic konkrétních organizací.
Při zachování autonomie a nezávislosti se organizace zapojují do trvalé výměny zdrojů
při dosahování společných cílů. Koordinace konkrétních iniciativ, regulace jednotlivých
aktérů a definování strategie jsou závislé na trvalém jednání mezi jednotlivci a organizacemi
působícími v oblasti kolektivní spolupráce. Důležitou úlohou dynamiky sítí je to, že pro výše
postavené a kvalifikované osoby vzniká více možností jak sehrát roli v politickém procesu,
než tomu může být v případě, kdy je spolupráce soustředěna v rámci formálních organizací.
Spolupráce umožňuje aktérům navázat spojení mezi různými událostmi, soukromými
i veřejnými, které se konají na různých místech v různém čase a které jsou relevantní pro
jejich zkušenosti. Organizace nesledují jen konkrétní cíle, ale přichází s prvky, které považují
za mnohem důraznější pro procesy změn nebo pro odpor ke změnám. Sítě mezi aktéry
zaměřující se na společný cíl mají čistě výkonnostní a instrumentální povahu. Mobilizace
zdrojů a kampaně se pak provádí hlavně prostřednictvím výměny a sdílení prostředků mezi
odlišnými skupinami a organizacemi. Pro spolupráci je velmi důležité, jak organizace vnímají
svůj společenský prostor a jak určují svoje nej důležitější kontakty v něm.
Některé neziskové organizace se brání vzájemné spolupráci, protože se hodnotí jako
konkurenti vzájemně se ohrožující při získávání podpory svých činností. Zejména spolu
13
opakovaně bojují staré a nové neziskové organizace působící ve stejné oblasti. Tento boj je
tichý a skrytý. Staré organizace j sou spíše konzervativní, snaží se zachovat svou historicky
danou výhodnou pozici v přístupu ke státním zdrojům, využívají zděděný majetek a peníze
získané z členských příspěvků a loterií, jsou dobře organizované, mají poměrně velkou
podporu, vychází z tradičních hodnot. Nové organizace usilují spíše o změny, jsou menší,
ale o to radikálnější, na staré organizace hledí spíše přezíravě se snahou vyloučit je
z neziskového sektoru. (Diani, M., Ivano Bison, 2004)
Aby spolupráce mohla být efektivní a plnila tak předem určené cíle je potřeba znát
předpoklady, za kterých úspěšné partnerství vzniká. Podle příručky pro partnerství (Frank,
Smith, 2000) je základem úspěchu založení kvalitního partnerství mnoho faktorů:
existence a schopnost využít lokálního a regionálního znalostního fondu (dostatečně
široké zastoupení)
schopnost komunikovat o problémech
shoda o společné vizi, programu
- udržet motivaci a ochotu partnerů vkládat do spolupráce myšlenky a prostředky
sdílet nejen prospěch, ale také rizika (Frank, Smith, 2000)
Souhrnně lze tyto faktory seskupit do tří hlavních kategorií:
odpovědnost - vědomí závazku, profesionální poctivost členů a schopnost vést, i když
v partnerství dojde ke střetu dvou subjektů s protichůdnými zájmy, je důležitá
schopnost tyto rozdílnosti překonávat. Čestnost, otevřenost a respekt jsou žádoucí. To
zda bude partnerství úspěšné či ne, taktéž ovlivňují i jednotlivé vůdčí osoby, sklony
a schopnosti jednotlivců.
- komunikace - diskuze, naslouchání a ochota pomáhat. Komunikace je základním
kamenem partnerství a ve většině případů je na ní závislý úspěch či selhání.
Usnadňuje společnou práci a současně je také zdrojem důvěry.
- organizace - znamená strukturu přísných pravidel. Organizace pomáhá skupinám
v partnerství k překonání překážek - právní, finanční. Současně je také pomocníkem
při snadnější komunikaci a při budování důvěry. Avšak je třeba brát v potaz,
že skupina ač partnerská a organizovaná by měla být stále flexibilní a otevřená
alternativním prostředkům k dosahování cílů. (Frank, Smith, 2000)
14
Dle mého názoru sehrávají výše zmíněné faktory významnou roli, protože u NNO je
základním kamenem, aby úspěšně dosahovaly svého poslání, což podle mě není v plném
rozsahu možné bez podporujících a kooperujících organizací a institucí. Pro to, aby NNO
mohly navazovat a udržovat spolupráci je zapotřebí, aby v jejich čele stál schopný
představitel, který disponuje příslušným vzděláním a zkušenostmi, umí jednat s lidmi a řešit
problémy. Bez vzájemné komunikace a porozumění nemůže nikdy dojít k úspěšné spolupráci.
Představitel zastupuje organizace navenek a jedná v jejím zájmu, proto je důležité jeho
reprezentativní jednání s ostatními aktéry, se kterými spolupracuje nebo chce spolupracovat.
Myslím si, že spolupráce není jenom o vzájemné podpoře, aleje hlavně o důvěře a schopnosti
dělat ústupky. Faktory, které zmiňuje Frank a Smith, se navzájem doplňují. Každý faktor
zvlášť by nevedl k úspěšné kooperaci. Dle mého názoru je zapotřebí spojení těchto tří faktorů,
aby bylo dosahováno kvalitní spolupráce a kvalitní činnosti organizace. Odpovědnost
bez komunikace, komunikace bez organizace nebo organizace bez odpovědnosti by nikdy
samostatně nemohly úspěšně působit na organizaci, která chce dosáhnout svých vytyčených
cílů.
1.2 Efektivita nestátních neziskových organizací
V demokratických režimech sdružení nejen představují specifické zájmy, ale také
oslovují, spojují a zprostředkovávají různorodé, někdy alternativní zájmy nebo ideologická
stanoviska. Do jaké míry jsou schopny překlenout přes sociální rozpolcenost a různé sociální
skupiny, je rozhodující pro posouzení potenciálu občanské společnosti působit jako veřejná
aréna pro diskusi, zprostředkování a uvážlivost. (Baldassarri, Diani, 2007)
V odborné literatuře se setkáváme s tím, že s pojmem efektivita úzce souvisí
výkonnost. Výkonnost je chápána jako soustředění disponibilních zdrojů do těch oblastí,
kde lze očekávat výsledky. Výkonnost NNO se pak posuzuje podle jejího poslání a cílů. Ty by
si měla NNO stanovit podle toho, kam bude zaměřovat svou výkonnost. (Boukal, Vávrová,
in Novotný, Lukeš, 2008)
Efektivnost je produkce zboží nebo služeb s minimálními nebo přijatelnými náklady.
Jako kritérium hodnocení efektivnosti se pak u NNO neužívá zisku, ale kvalita výsledků,
15
především v oblasti služeb, kde má NNO působnost. V kvalitě poskytovaných služeb se pak
odráží i celková úspěšnost nestátní neziskové organizace. (Novák in Novotný a kol., 2004)
O to, zda je NNO efektivní se zajímají především její dárci či sponzoři v podobě
podniků, individuálních dárců a veřejných rozpočtů. Podle P. Boukala (2009) by měla NNO,
která je efektivně fungující z pohledu poskytovatelů zdrojů, mít pevné vedení, dobré vztahy
s místní samosprávou, správně vedené účetnictví, hospodárně využívané obdržené finance
a především by měla provádět takové činnosti, které jsou prospěšné pro společnost.
Z pohledu veřejnosti pak lze posuzovat efektivnost NNO podle jejího dobrého jména
a věrohodnosti, jasného cíle, veřejné prospěšnosti, průhledného hospodaření, dobré propagace
a medializace velkého okruhu svých příznivců a velkého nárůstu finančních prostředků
v souladu se stanovenými cíli organizace. (Boukal, Vávrová in Novotný, Lukeš, 2008)
Pro správné fungování neziskové organizace, její výkonnost, úspěšnost a efektivnost je
důležitá motivace všech pracovníků NNO. Jsou to především lidé, kterým je velmi blízké
poslání této organizace a vidí v této práci své naplnění. (Plamínek, 1996)
Výše zmíněné výroky jsou názory odborníků, kteří se věnují efektivitě neziskových
organizací v teoretickém rámci. Zda toto funguje i v praxi NNO, jsem se chtěla dozvědět
v rámci mého šetření v Libereckém kraji. Pro mě bylo velmi náročné určit, co je pro
organizaci užitečné a efektivní a co ne. Proto jsem se setkala s deseti odborníky, kteří mi tento
problém pomohli osvětlit. Jedná se o subjektivní názory odborníků, kteří v NNO pracují.
Každý z nich může považovat za efektivní něco jiného. Pro každou organizaci je důležitý
výkon její činnosti, ale zda je pro ni efektivní, to závisí na mnoha faktorech. Efektivnost
u NNO lze z mého pohledu těžko měřit. Efektivita činnosti NNO pro mě znamená, že tyto
organizace úspěšně naplňují své cíle. Důležité je podívat se na to, jak naplňují poslání, do jaké
míry skutečně dochází k uspokojování potřeb klientů, jaké poskytují služby, kteří zaměstnanci
pro ně pracují, jak jsou schopni hospodařit s poskytnutými finančními prostředky, tak aby tyto
prostředky byly použity na náklady spojené s fungováním organizace a na projekty, které
pomáhají jejich klientům. Myslím si, že efektivita také souvisí se zkvalitňováním služeb
pro klienty. NNO může být efektivní při činnosti tím, že se stará o své svěřence, ale pokud se
nebude zajímat o rozšiřování svých služeb, její efektivita poklesne.
16
1.3 Jak efektivita souvisí se spoluprací nestátních neziskových
organizací
V návaznosti na výše zmíněnou teorii o spolupráci a efektivitě NNO bych zde chtěla
uvést jejich vzájemnou souvislost. Jak již jsem zmiňovala v podkapitole 1.1.2 je jedním
ze základních pilířů fungování NNO jejich spolupráce s ostatními aktéry. A právě fungování
NNO a jejich rozvoj v oblastech, ve kterých vyvíjí svoji činnost, je bráno jako jejich
efektivita. Proto spolu úzce souvisí tyto dva pojmy - efektivita a spolupráce.
Pokud chtějí NNO dělat svoji činnost efektivně, musí spolupracovat s ostatními aktéry.
Kooperace v sobě zahrnuje společné řešení problémů, se kterými se denně NNO potýkají.
NNO potřebují pomoc, aby mohly získávat nové zkušenosti a rozvíjet tak svoji činnost.
V rámci kooperace motivuje NNO získávání finančních prostředků, lidských zdrojů, knowhow,
morální podpory k zajištění jejich základní funkce, kterou je uspokojování potřeb určité
skupiny občanů. Efektivita, jak je popisována odborníky v kapitole 1.2, souvisí s činnostmi,
které NNO vykonávají. Je jakýmsi „měřítkem" úspěšnosti dané organizace. Pro to, aby daná
NNO mohla o své činnosti říci, že je efektivní, musí umět hospodařit s finančními prostředky,
musí mít pevné vedení, udržovat dobré vztahy s veřejnou správou a dalšími kolektivními
aktéry, musí se zaměřovat na kvalitu poskytovaných služeb a na věci prospěšné společnosti,
musí být flexibilní a otevřená novým možnostem k dosahování svých cílů. Toto je v plném
souladu s faktory, které uvádějí Frank a Smith, jejichž výklad jsem použila v podkapitole
1.1.2.
Efektivita je tedy závislá na míře spolupráce, kterou NNO realizují. Důležitými
aspekty pro NNO jsou poslání a cíle. Jejich stanovení je prvním krokem jak pro založení
organizace, tak pro úspěšné vypracování strategického plánu a možnosti spolupráce. Poslání
organizace definuje zaměření organizace ve vztahu k dosažení předpokládaných užitků,
kterých může lépe a kvalitněji dosahovat v kooperaci s jinými subjekty. Při spolupráci NNO
je dobré si uvědomit, kde se organizace nachází, kam se chce dostat a jakým způsobem se tam
dostane. Všechny činnosti, které organizace vykonávají, by měly být v souladu s plány a cíli.
Pro efektivní fungování organizace je vhodné vědět, jaké jsou nej lepší výsledky, ve
které může organizace doufat a do kdy, jaké vnější faktory ji pomohou nebo naopak zabrání v
dosažení vytyčených cílů, jak ovlivní rozpočet, časové možnosti zaměstnanců a dobrovolníků
i ostatní vnitřní podmínky proces realizace vytyčených cílů a jaké cíle jsou pro danou
organizaci realistické a dosažitelné.
17
Při spolupráci NNO je nutno brát na zřetel, zda organizace skutečně dosáhla svých
cílů, co fungovalo dobře, co fungovalo špatně, co by se dalo příště udělat jinak a co by se
mohlo zopakovat. Pokud organizace zhodnotí všechny tyto ukazatele, je na dobré cestě
k úspěšné a efektivní spolupráci, která bude zcela v souladu s jejím fungováním uvnitř
organizace. Úspěšná kooperace ovlivňuje efektivitu organizace tím, že napomáhá
ke kvalitnejším a rozsáhlejším výkonům. V rámci spolupráce mohou NNO získávat daleko
více prostředků, kterými má být dosaženo jejich poslání a cílů. NNO zajišťují služby
v oblastech, kde je jiní zajišťovat nemohou, umožňují lidem uspokojovat své zájmy a potřeby
a rozvíjí tím jednotlivé oblasti, ve kterých působí. Tím, že spolupracují s ostatními aktéry,
rozšiřují své pole působnosti a svou efektivitu.
18
2. Praktická část
2.1 Metodologie a data výzkumu
V praktické části mé bakalářské práce se budu snažit prozkoumat vztah
mezi vzájemnou spoluprací neziskových organizací a efektivitou jejich činnosti. Práce se
zaměří na analýzu toho, jak představitelé neziskových organizací vnímají vztah
mezi efektivitou fungování organizace a spoluprací s dalšími kolektivními aktéry.
Jako nej vhodnější prostředek pro výzkum jsem si zvolila metodu kvalitativní - metodu
hloubkových rozhovorů s jednotlivými představiteli neziskových organizací. K tomuto účelu
jsem sestavila strukturu rozhovoru skládající se z několika otázek zaměřených na cíl mé
práce. Tuto metodu jsem zvolila proto, abych hlouběji pochopila fungování jednotlivých
organizací a jejich vnímanou efektivitu. Analýza je založena na názorech
odborníků pracujících ve vybraných neziskových organizacích a budou z ní následně
vyvozeny závěry o tom, jaké typy spolupráce, jaké typy spolupracujících subjektů a jaké
motivy spolupráce se u představitelů vybraných neziskových organizací nejčastěji propojují
s představou organizace úspěšně dosahující své cíle.
Pro oblast výzkumu jsem se rozhodla zvolit NNO působící v Libereckém kraji,
protože znám dobře terén a realitu kraje. Dle předběžného průzkumu jsem zjistila, že v tomto
kraji působí mnoho NNO se širokým záběrem své činnosti. Kontaktovala jsem tedy neziskové
organizace, kdy mi se souhlasem k osobní schůzce a provedení výzkumu odpovědělo zhruba
70% organizací. Zde jsem svůj výzkum provedla a to v následujících deseti organizacích.
Kontaktované neziskové organizace převážně působí v Liberci, dále pak v Jablonci nad Nisou
a Turnově. Jde o organizace poskytující své služby v oblastech sociálních služeb, chráněných
dílen, chráněných pracovišť, integrace, volnočasových aktivit, poradenských služeb, podpory
při získávání zaměstnání u znevýhodněných skupin obyvatelstva, pomoci lidem v nouzi,
pomoci dětem s handicapem, ekologie a životního prostředí.
Tyto NNO jsem si pro svůj výzkum vybrala proto, že patří mezi nej větší a nej známější
organizace v kraji. Organizace se řadí mezi větší z pohledu počtu zaměstnanců,
ale i z pohledu úrovně a množství poskytovaných služeb. Jde o organizace působící
v neziskovém sektoru již několik let s dlouhodobými zkušenostmi. A právě také tyto
zkušenosti mě vedly k výběru organizací, protože si myslím, že pro můj výzkum je důležité,
19
aby NNO měly tyto předpoklady, a já na základě nich mohla získat odpovědi na moje
výzkumné otázky - jaké typy spolupráce, jaké typy spolupracujících subjektů a jaké motivy
spolupráce představitelé vybraných neziskových organizací nejčastěji propojují s představou
organizace úspěšně dosahující své cíle. Díky dlouholetým zkušenostem mají NNO ucelené
představy o své efektivitě a spolupráci.
Pokud bych měla shrnout základní vlastnosti zkoumaných organizací, uvádím
následující charakteristiku. Nejčastější právní formou je občanské sdružení, což se týká osmi
organizací z deseti dotázaných. Jedna organizace je obecně prospěšná společnost a jednaje
nadace. Z pohledu stáří organizací šest organizací vzniklo před rokem 2000, ostatní potom
vletech 2000 až 2005.
Toto je tedy základní charakteristika zvolených organizací. Podrobnější popis a jejich
seznam je uveden v následující tabulce.
Tabulka č. 1: Seznam dotazovaných neziskových organizací
Název Právní forma Vznik Oblast činnosti
Svítání, o. s. Občanské sdružení 1989 Hiporehabilitace
Tulipán o. s. Občanské sdružení 2004 Pracovní rehabilitace a
uplatnění osobnostního
potenciálu lidí s handicapem
FOKUS o. s. Občanské sdružení 1993 Komunitní služby,
poskytování psychosociální
rehabilitace lidem s duševní
poruchou
Centrum pro rodinu Náruč o.
s.
Občanské sdružení 2000 Provoz rodinného centra,
volnočasové aktivity
Centrum Kašpar o. s. Občanské sdružení 2005 Poradenství při získávání
zaměstnání, rekvalifikační
kurzy, zprostředkování
zaměstnání
Nadace pro záchranu a
obnovu Jizerských hor
Nadace 1993 Napomáhání obnově hodnot
přírodního prostředí a
krajinného rázu Jizerských
hor
Naděje o. s. Občanské sdružení 1990 Sociální služby v rámci
praktického uplatňování
evangelia v životě a jeho
šíření
Centrum pro zdravotně
postižené Libereckého kraje
o. s.
Občanské sdružení 2002 Sociální služby v oblasti
pomoci lidem se zdravotním
postižením a seniorům
Čmelák - společnost přátel
přírody, o. s.
Občanské sdružení 1994 Ochrana přírody, eko
výchova, protikorupční
aktivity
MCU KOLOSEUM o. p. s. Obecně prospěšná společnost 1999 Sociální služby v oblasti
pomoci lidem se zdravotním
postižením
20
2.2. Přehled kooperace nestátních neziskových organizací
v Libereckém kraji
Pro základní přehled, jaké typy spolupráce a jaké typy spolupracujících subjektů volí
dotazované NNO slouží následující tabulka.
Tabulka č. 2: Přehled kooperace NNO v Libereckém kraji
Typy spolupracujících subjektů a typy spolupráce
Instituce státní
správy a samosprávy
NNO Dobrovolníci Ostatní subjekty
NNO Získávání financí,
morální podpora
Získávání informací,
know-how, školení,
Získávání lidských
zdrojů
Získávání financí,
morální podpora
Svítání, o. s. Město Jablonec nad
Nisou
Občanská sdružení
(OS) se stejným
zaměřením
Klienti z ostatních
NNO, firmy
Rehabilitační středisko,
podnikatelské subjekty,
Spolkový dům v
Jablonci
Tulipán o. s. Technická univerzita
Liberec, Město
Liberec, Kraj Liberec
OS se stejným
zaměřením
Podnikatelské subjekty,
obchodní domy
FOKUS o. s. Ministerstva, Město
Jablonec nad Nisou,
Úřad práce Jablonec,
Kraj Liberec, Město
Liberec
OS se stejným
zaměřením
Klienti Probační a
mediační služby, lidé z
Komunitních prací
Liberec
Spolkový dům v
Jablonci, psychiatrická
léčebna,
socioterapeutické
centrum, personální
agentura
Centrum pro rodinu
Náruč o. s.
Město Turnov, Kraj
Liberec, ministerstvo
OS se stejným
zaměřením
Studenti Gymnázia
Turnov
pedagogové
Centrum Kašpar o. s. Úřad práce Liberec,
Okresní hospodářská
komora
OS se stejným
zaměřením
Externí odborníci
Nadace pro záchranu a
obnovu Jizerských hor
Lesy ČR, Správa
CHKO, Kraj Liberec,
ministerstvo
studenti Podnikatelské subjekty,
firma - spolupráce na
projektech
Naděje o. s. Ministerstvo, Kraj
Liberec
Církev, OS se stejným
zaměřením
Podnikatelské subjekty
Centrum pro zdravotně
postižené Libereckého
kraje o. s.
Školy a školky,
ministerstvo, Kraj
Liberec, Město
Liberec, Dopravní
podnik Liberce a
Jablonce
OS jiného zaměření,
OS stejného zaměření,
nadace
Podnikatelské subjekty,
obchodní domy, ZOO
Liberec
Čmelák - společnost
přátel přírody, o. s.
Technická univerzita
Liberec, školy, Správa
CHKO, Kraj Liberec,
ministerstvo
OS se stejným
zaměřením, i
zahraniční
studenti Pozemkový' spolek,
asistenti žáků
MCU KOLOSEUM o.
p. s.
Úřad práce Liberec,
Kraj Liberec
nadace Podnikatelské subjekty
21
2.3 Motívy neziskových organizací v Libereckém kraji pro volbu typu
spolupráce
Na základě poskytnutých rozhovoru bych chtěla dále uvést motivy, které vedly
neziskové organizace k jednotlivým typům kooperace vzhledem k pociťované efektivitě.
2.3.1 Finanční prostředky
Pro všechny organizace j sou důležité finanční prostředky, které získávají na realizaci
svých projektů, ať už se jedná o projekty časově vymezené nebo o projekty stálého
charakteru. Z tohoto pohledu vyplývá, že jednotlivé organizace musí spolupracovat
s ostatními aktéry. Je to pro ně důležité z hlediska jejich fungování. Za účelem získávání
finančních prostředků spolupracují nejčastěji s ministerstvy přes operační programy, dále
s městy, kraji, nadacemi a podnikatelskými subjekty. Všechny tyto kooperující organizace
dávají ze svých prostředků peníze, aby podpořily činnost jednotlivých neziskových
organizací, které se snaží dělat prospěšné věci pro občanskou společnost.
Díky finančním prostředkům mohou neziskové organizace plnit své cíle, mezi které
patří uspokojování konkrétních potřeb občanů a komunit. Sociální programy jsou jejich cílem,
nikoli jen prostředkem k dosažení jiných záměrů. Realizují je, aniž sledují zisk jako hlavní cíl
svého snažení.
Neziskové organizace účelně působí tam, kde komerční sféra přestává zasahovat
pro nedostatečnou míru zisku nebo nemožnost dosažení zisku, přesto tyto služby jsou
pro společnost potřebné. Mnohé organizace mají efektivnější řízení a levnější provoz než
ostatní typy organizací. Obecný nedostatek financí pro neziskové organizace naučil tyto
organizace důsledně sledovat vlastní náklady a hospodařit co nejefektivněji.
U dotázaných neziskových organizací jsem se nejčastěji setkala s tím,
že za nej důležitější a nej efektivnější pokládají spolupráci právě s městy, kraji, ministerstvy
nebo nadacemi, a to z důvodu poskytnutých finančních prostředků na realizaci jejich projektů.
Téměř při každém rozhovoru na prvním místě uváděly organizace výše uvedené způsoby
kooperace, protože je pokládaly za nej efektivnější prostředek, jak dosáhnout svých
vytyčených cílů a jak zkvalitňovat své služby.
NNO reagují na potřeby obyvatel, proto jsou i představitelé města, ve kterých
neziskové organizace působí, rádi, že se právě tyto organizace věnují prospěšné činnosti
22
veřejnosti, přináší pro města velký užitek spojený se zkvalitňováním a rozšiřováním služeb
obyvatelstvu a jejich rozvoji osobnosti a zkvalitňování jejich života. Města si dobře
uvědomují, že bez jejich finanční podpory, by některé z těchto organizací nemohly naplňovat
své cíle a rozvíjet své činnosti. Proto se snaží NNO vyhovět v jejich požadavcích, ale jen v té
míře, ve které jsou schopni v rámci svých finančních možností přispět. Finanční prostředky,
které mají města k dispozici, samozřejmě nemohou být použity jen na rozvoj neziskového
sektoru, hrají důležitou roli i v dalších oblastech, které je třeba podporovat. To si uvědomují
i samotné NNO, a proto vůči městům nemají přemrštěné nároky a dohodnou si předem
stanovená pravidla tak, aby vzájemná spolupráce probíhala vždy bez větších problémů.
2.3.2 Lidské zdroje
I když podle mého názoru v NNO, s jejichž představiteli jsem se setkala, pracují
skuteční odborníci, a to nejen v jejich čele, přesto některé NNO uvádějí, že by v rámci
spolupráce chtěly získat kvalitnější pracovníky nebo popř. vyškolit stávající. Na každý projekt
musí být vedle finančního zázemí dostatečné personální krytí. Pokud se tyto dvě věci sejdou,
je velice dobrá šance, že se projekt podaří uskutečnit ke spokojenosti všech zúčastněných
a zainteresovaných stran. Pro lepší spolupráci je personální zajištění velmi důležité. To však
není vždy na té nejvyšší úrovni. Znalost zákonů a legislativy v dnešní administrativě hraje
větší roli než účel a potřebnost projektu, jak uvedl jeden z představitelů NNO.
Podle mého názoru si NNO v současné době nemohou dovolit přijímat nové
pracovníky a poskytovat jim všechna potřebná školení. Nové personální zabezpečení je
z hlediska každé organizace finančně velmi nákladné. NNO pomocí finančních prostředků,
které získávají ve spolupráci s ostatními partnery, zajišťují služby svým klientům, a to se
snaží dělat se stávajícím počtem zaměstnanců, protože se snaží veškeré prostředky poskytnout
na zkvalitňování života svých klientů, což je jejich hlavním posláním. S tímto posláním jsou
spojeni i zaměstnanci dané organizace, a spíše než na finanční odměny hledí na prospěšnost,
kterou jejich sdružení vykonává.
Jak zabezpečit potřebný počet lidí na realizaci projektů, aniž by se zvedly mzdové
náklady? Odpověď spočívá v dobrovolníctví. NNO spolupracují s dobrovolníky, kteří
pomáhají při různých akcích a činnostech nezištně. Pomáhají tím NNO, které by v některých
případech nestačily svými pracovníky pokrýt rozsah celé akce, a díky dobrovolníkům se toto
daří. Vlastně i pro samotné dobrovolníky je tato spolupráce užitečná, získávají nové
23
zkušenosti a mají dobrý pocit z toho, že mohou pomáhat tam, kde jiní nemohou. Dělají
prospěšnou činnost pro celou společnost.
Zajímavé je i využití spolupráce se sponzory - podniky, se kterým jsem se setkala
u jedné neziskové organizace. Ta nekooperuje s firmami pouze pro zabezpečení finančních
prostředků, ale firmy pomáhají občanskému sdružení i jinak, dalo by se říct formou
dobrovolní civí. Mezi tuto formu kooperace náleží teambuildingy, které firmy pořádají přímo
v areálu občanského sdružení, poznávají tak prostředí organizace, a tedy přesně ví, na co
přispívají. V rámci těchto teambuildingů firmy pomáhají sdružení s různými drobnými
pracemi a s prací s dětmi, kdy si zkoušejí, jaké to je starat se o handicapované. V rámci tohoto
poznání dle představitelky občanského sdružení dochází ke sblížení firem (sponzorů)
s činností organizace, a tím k efektivnější spolupráci pro obě strany.
2.3.3 Identita, náklonnost, morální podpora
Vzájemná kooperace organizací je zaměřena na pomoc tím, že si sdružení vycházejí
vstříc a poskytují podporu. Tato spolupráce s sebou přináší aspekty v podobě školení,
poradenství, vzájemné informovanosti o programech, poskytování klientů nebo prostorů.
Partneři poskytnou metodiku a cenné rady, které NNO nemá k dispozici. Spoluprací tím
dochází k rozšíření znalostí, které jsou potřebné pro rozvoj neziskového sektoru. NNO tím
získávají prostor pro rozšíření a kvalitnější poskytování služeb. Kooperující partneři
podporují rozvoj aktivit a pomáhají tak klientům rozvíjet vlastní potenciál.
V rámci identity, náklonnosti a morální podpory nejde jen o samotnou spolupráci
NNO mezi sebou navzájem. Klíčovou roli zde také sehrávají města, která poskytují morální
zázemí, jsou rádcem NNO a rozšiřují prostřednictvím svých odborů informace o činnosti
organizace. Představitelé měst se účastní akcí pořádaných neziskovými organizacemi,
čímž dávají najevo, že jim není lhostejná činnost NNO a co dělají pro občany města. Tato
forma spolupráce s sebou nese prakticky nulové náklady, přesto velký efekt, jako pro
neziskové organizace, tak pro město či kraj.
2.3.4 Know-how
Spolupráce NNO s ostatními aktéry přináší získávání zkušeností od jiných subjektů.
Dochází k předávání informací z praxe, což pomáhá organizacím lépe se orientovat
24
v oblastech, ve kterých poskytují svoje služby. Kooperují organizace a instituce mají lepší
vědomí o firmách v regionu, mají na ně kontakty a komunikují s nimi více než NNO. Díky
této spolupráci si NNO vybudují jméno a mohou více pomáhat lidem. Usnadní se jim
možnosti v hlubším proniknutí do podnikatelského sektoru a rozšíří se jim záběr činnosti.
Rozvíjí se tím spolupráce, stejně tak, jak se rozvíjí celé projekty. Bez spolupráce, která přináší
zkušenosti a kontakty, by nemohly být projekty tak úspěšné.
Pro mě zajímavým příkladem byla přeshraniční spolupráce u jedné NNO, kdy začali
spolupracovat s německou stranou. Tato kooperující strana přebírá metodiku a know-how
od české organizace a využije ji následně ve vzdělávacích programech realizovaných
v Německu. Tato forma spolupráce přinese efekt pro školy a školská zařízení, pro které je
tento projekt určen, jak pro německou, tak pro českou stranu. Pro organizaci je to něco
nového a už jen samotná přeshraniční spolupráce bude pro uživatele tohoto programu velkým
lákadlem a rozšíří jejich zájem, což je pro NNO velmi důležitým krokem, protože chce touto
spoluprací poukázat na atraktivnost oboru, ve kterém působí. Pro NNO znamená tato
spolupráce získávání nových partnerů a zkušeností za hranicemi našeho státu. Tyto poznatky
může dále aplikovat na spolupráci s ostatními organizacemi v České republice. Německý
partner naváže na výzkumy provedené u nás a pak z nich bude moct těžit i česká strana.
2.3.5 Zvyky
Neziskové organizace uvádějí, že jejich spolupráce s ostatními aktéry probíhá
bezproblémově a úspěšně. Hlavním důvodem pro tento výrok je, že kooperují s partnery, které
znají již mnoho let, v některých případech j sou s nimi tito partneři od počátku vzniku NNO.
Jedná se tedy o zaběhnutou spolupráci a jejich spolupráce se neustále vyvíjí. Znají dobře
prostředí, ví, co mohou od svého partnera očekávat a navzájem si vycházejí vstříc. Ví, co si
mohou ve spolupráci dovolit a měnit. Navzájem si v kooperaci s ostatními subjekty vyhoví
a pomáhají si. Získávají také nové klienty a širší oblast působnosti.
I přestože v některých případech neziskové organizace aktivně nehledají nové
partnery, jejich spolupráce se vyvíjí a rozšiřuje. Mluvím o kooperaci se stálými partnery,
v jejímž rámci dochází k rozšíření okruhu oblastí, kde se dá spolupracovat. Vyhledávání
nových subjektů ke kooperaci je z časového hlediska velmi náročné. Organizace mají samy
s vlastní činností a udržováním stálých vazeb s kooperujícími subjekty velmi mnoho práce,
a jelikož své řady zaměstnanců nemohou vzhledem k finančním prostředkům rozšiřovat,
25
nezbývá na vyhledávání nových možností čas.
Organizace si tedy volí nebo zvolily své spolupracující aktéry, protože s těmito
subjekty již v minulosti spolupracovaly a jejich vzájemná spolupráce probíhala vždy
bez komplikací.
2.3.6 Dosahování cílů
Hlavním motivem spolupráce NNO je úspěšné dosahování jejich cílů. Všechny
předcházející motivy, které jsem uvedla, by se daly zahrnout do tohoto základního důvodu,
proč neziskové organizace spolupracují. Myslím si, že v rámci již zmíněných motivů totiž
vždy dochází k naplňování cílů organizace, ať již je to zabezpečení finančních prostředků,
know-how, morální podpora nebo zvyky. Všechny tyto prostředky j sou důležité pro činnost
a následnou spolupráci NNO, která tím úspěšně dosahuje stanovených cílů.
Důležité je, aby partneři k sobě přistupovali jako sobě rovní, aby tato spolupráce byla
oboustranná a docházelo tak k dosahování stanovených cílů. Díky spolupráci by nebyly
organizace tam, kde jsou dnes. Dochází k rozšíření nabídky služeb a produktů, obohacení
života klientů, a to jen díky partnerům. Společné dosahování cílů vede ke zdárnému
naplňování projektů. Hlavním cílem každé NNO je spokojenost klientů. V rámci spolupráce
tohoto mohou dosahovat kvalitněji a rozšiřovat své možnosti pro poskytování pomoci
potřebným. Organizace při spolupráci vede touha dosáhnout společného cíle, to je hlavním
předpokladem pro to, aby spolupráce mohla vznikat, udržovat se a rozvíjet se. Představitelé
organizací jsou hrdí, že vytváří společný projekt, který pomáhá mnohým občanům
při obohacování jejich života.
Ve svých rozhovorech j sem se setkala s odborníky, kteří své práci věnují mnoho času
a j sou s organizací spojeni v rámci cíle, kterého má organizace dosahovat. Vnímají činnost
a s tím spojenou spolupráci jako efektivní, protože dochází k naplňování jejich stanovených
cílů, i když někdy s menšími i většími ústupky. NNO jsou rádi za každou spolupráci, která jim
umožní zlepšit stav poskytovaných služeb svým klientům. V rámci spolupráce mohou
naplňovat poslání kvalitněji a efektivněji. A právě hlavně kvalita a efektivita nabízených
produktů a poskytovaných služeb je hlavním krédem těchto neziskových organizací.
26
2.4 Shrnutí spolupráce z pohledu nestátních neziskových organizací
Z mého šetření shodně vyplynulo, že největším užitkem spolupráce pro neziskové
organizace v Libereckém kraji je to, že mohou v rámci této kooperace lépe dosahovat svého
poslání, cílů a vizí.
Ve spolupráci s ostatními aktéry společenského života mohou organizace vytvářet
unikátní projekty, které by samy nikdy nemohly realizovat. Jedná se hlavně o finanční
zabezpečení a získávání nových zkušeností. Projekty jsou důležitou součástí každé
organizace, která tím pomáhá vytvářet kvalitnější prostředí pro své klienty, kteří její pomoc
potřebují nejvíce. Jak uvádějí neziskové organizace v Libereckém kraji, spolupráce pro ně
není efektivním jenom tím, že získávají potřebné peněžní prostředky, i když to hraje
ve spolupráci velmi důležitou roli, ale především tím, že v rámci kooperace se do projektů
zapojí více lidí nebo organizací, které mohou svými dlouholetými zkušenostmi přispět
k úspěšnějšímu projektu.
Dotázané organizace v Libereckém kraji mají nepřeberné množství spolupracujících
subjektů, se kterými jsou v kontaktu po celou dobu jejich existence. Nesetkala jsem se
s jediným případem, kdy by organizace často měnily své partnery. Dle představitelů je jejich
spolupráce efektivní vzhledem k úspěšnému dosahování cílů a vzhledem k dobrým
podmínkám kooperace. Zvolit si vhodného partnera, který zůstane v kontaktu s organizací
po dobu několika let, považují organizace za velmi důležité. Pokud znají zvyky, funkce a cíle
spolupracujících subjektů, snáze se jim v prostředí orientuje a komunikuje.
2.5 Efektivita činnosti nestátních neziskových organizací
Neziskové organizace v Libereckém kraji zajišťují velmi rozmanité činnosti pro
specifický okruh lidí. Kladou důraz na výsledky své činnosti a výkonnost, a to nejen proto,
že jsou jim poskytovány finanční prostředky a ony musí být zodpovědné za to, že jsou využity
efektivně, ale také proto, že chtějí zkvalitňovat své služby. Organizace stanoví poslání a cíle
podle toho, kam budou zaměřovat svoji výkonnost. Důležité také je, aby si organizace hlídaly
dodržování stanovených kritérií. Zadaná kritéria by měla být splnitelná a dosažitelná a všichni
pracovníci organizace by měli vědět, jak si organizace vede v porovnání mezi ostatními
neziskovými organizacemi. V kvalitě poskytovaných služeb se pak odráží i celková úspěšnost
NNO.
27
Fungující a stabilní prostředí neziskových organizací je pro efektivitu velmi důležité.
Bez potřebného zázemí nelze rozvíjet a zkvalitňovat svoji práci. Organizace v Libereckém
kraji takovéto prostředí mají, svědčí o tom fakt, že na trhu existují již několik let, mají
za sebou úspěšnou činnost a úspěšnou realizaci velkých i malých projektů a spolupracují
s partnery, kteří doprovázejí organizace po celou dobu jejich existence.
Efektivita každé organizace v Libereckém kraji je spojena s dosahováním stanovených
cílů. Je důležité, aby si organizace na začátku svého působení stanovila poslání a cíle, kterých
chce dosáhnout. Pro to, aby organizace mohla říct, že je úspěšná, je zapotřebí, aby si tyto cíle
nejen stanovila, ale aby došlo k úspěšné realizaci těchto cílů a důsledné kontrole, zda vše
proběhlo v souladu s posláním organizace.
K tomu, aby mohly organizace naplňovat své cíle, je zapotřebí ústupků. Organizace se
musí rozhodovat podle dostupných finančních prostředků, lidských zdrojů, podle možnosti
spolupracujících subjektů a podle svých vlastních představ. Musí se přizpůsobit okolí,
aby mohly dosahovat svých vlastních cílů, i když se může jednat o snížení jejich nároků.
Pro úspěšnou činnost NNO je nezbytné získávání nových zkušeností, aby se mohly
lépe orientovat v oboru, ve kterém působí, a aby své služby mohly poskytovat kvalitněji.
V Libereckém kraji toto řeší spoluprací s ostatními neziskovými organizacemi, v jejímž rámci
si navzájem poskytují cenné informace, poradenství a školení.
Organizace svojí činností vyvíjejí neustále různé druhy projektů. Můžeme v podstatě
říct, že jejich činnost je jedním velkým projektem. V jejich praxi se vyskytuje mnoho
potřebných programů, kterými napomáhají občanské společnosti k tomu, aby se lidé např.
se zdravotním handicapem zapojili do projektů, které jim pomohou navrátit se do běžného
života, nebo lidé bez handicapu, aby pochopili svět handicapovaných a společně se zapojili
do akcí, v rámci kterých dochází ke sloučení světa handicapovaných se světem zdravých.
Nejedná se jen o služby pomoci zdravotně postižením, ale v rámci životního prostředí j sou to
pak projekty zaměřené na člověka tak, aby pochopil, že příroda kolem nás potřebuje pomoc,
protože bez zdravého prostředí není ani člověk zdravý a svět kolem nás nemůže fungovat.
Projekty NNO jsou určeny pro cílové skupiny, na které se dané organizace zaměřují
a kterým poskytují svoje služby. Jedná se o cílové skupiny, jako jsou handicapované děti,
kterým pomáhá hiporehabilitace, lidé s duševní poruchou, lidé s tělesným postižením,
maminky s dětmi, lidé hledající práci a v neposlední řadě lidé, kterým není lhostejné životní
prostředí kolem nás.
U NNO v Libereckém kraji jsem se setkala se stoprocentní úspěšností realizace
28
projektů, ať už se jedná o projekty velkého nebo malého rozsahu. Projekty ve všech případech
splňují cíle dané neziskové organizace a úspěšně napomáhají její činnosti.
Každá nezisková organizace, jak již napovídá název, není zřízena za účelem zisku,
ale za účelem poskytování služeb nebo produktů lidem, kteří jsou určitým způsobem
znevýhodněni oproti ostatním, za účelem ochrany životního prostředí nebo za účelem
volnočasových aktivit. Tyto cíle jsou nej častější náplní dotázaných NNO v Libereckém kraji.
2.6 Vliv spolupráce na efektivitu činnosti nestátních neziskových
organizací
Dle dotázaných neziskových organizací zní odpověď jasně. Všichni se shodují na tom,
že efektivitu jejich činnosti ovlivňuje jejich vzájemná spolupráce s ostatními aktéry
ve společnosti a že na druhou stranu činnost organizací ovlivňuje kooperaci. Bez vzájemného
působení těchto dvou proměnných by nedocházelo k naplňování poslání a cílů daných
neziskových organizací. To považují za hlavní úkol svých činností a vzájemné kooperace.
Na činnost a kooperaci neziskových organizací mají vliv finanční prostředky, které
dostávají na podporu svých projektů. S touto odpovědí jsem se setkala u každé z dotázaných
organizací. Bez finančního zázemí by nebyla možná žádná činnost v dané organizaci, a tím by
nebyla možná ani žádná spolupráce. Došlo by k ohrožení naplňování poslání a cílů organizací,
nemohly by se starat o své klienty a o své projekty.
V rámci kooperace získávají neziskové organizace významného partnera
pro uskutečňování vlastních činností a cílů. A naopak samy neziskové organizace jsou
důležitou součástí pro ostatní kooperující subjekty. Jejich vzájemná pomoc přispívá
ke kvalitnej Šímu poskytování služeb a tím k větší spokojenosti jejich klientů, kteří jejich
pomoc potřebují nejvíce.
Organizace v Libereckém kraji, tím že na trhu působí již mnoho let, mají velké
zkušenosti, které jim pomáhají v chodu organizace a spolupráci. I když se v minulosti některé
z organizací setkaly s problémy, které se dotkly jejich spolupráce, zdárně nyní naplňují své
poslání. Tato zkušenost je určitým způsobem posílila a organizace j sou schopny na základě
získaných zkušeností, byť i negativních, vyvíjet svoji činnost ještě kvalitněji a úspěšněji.
Prožitím negativních zkušeností se neziskové organizace naučily čelit problémům a následně
je řešit. A právě zkušenosti a dovednosti, které si mohou neziskové organizace navzájem
předávat s ostatními subjekty, jsou základem pro úspěšnou činnost a kooperaci neziskových
29
organizací v kraji.
Pokud je ve společnosti rozpoznána potřeba či problém, který již není schopen subjekt
řešit samostatně, je pro něj efektivnější a přínosnější vstoupit do partnerského vztahu s dalším
subjektem a na řešení problému tak spolupracovat. K tomu, aby došlo k utvoření účinného
partnerství, je třeba přesvědčení obou stran o tom, že je to pro ně výhodné.
V případě některých rolí neziskových organizací v Libereckém kraji může partnerství
zesílit hlas jednotlivých názorů a přispět k lepšímu a účelnějšímu prosazování názoru. Určitá
role vyjadřuje schopnost neziskového sektoru vystupovat jako zástupce aktivní veřejnosti,
který dobře zná cílovou skupinu, zároveň se ocitá v roli odborníka na určitou oblast a aktivně
posiluje spolupráci i ostatních občanů a institucí. Spojením sil mohou reprezentovat v kraji
větší okruh lidí, mohou odborně pokrýt větší oblast působení a poskytovat tak komplexní
pohledy a řešení, a tím zvětšit své šance na získávání dalších partnerů. Spojením sil v oblasti
poskytování služeb mohou získat větší klientskou základnu a dát svým službám přidanou
hodnotu v podobě komplexní péče. Všechny tyto možnosti zároveň představují společný cíl
neziskových organizací v kraji - ať už hledání nových nápadů a cest, či ochrana a budování
základních a společných lidských hodnot - který vytváří předpoklad pro partnerství.
30
Závěr
V závěru bych chtěla shrnout jaké typy spolupráce, jaké typy spolupracujících
subjektů a jaké motivy spolupráce se u představitelů vybraných neziskových organizací
v Libereckém kraji nejčastěji propojují s představou organizace úspěšně dosahující své cíle.
Partnerství musí být podmíněno přijetím suverenity lidského rozhodování. Vzniká
tam, kde je právo druhého respektováno, i když se třeba jedná o odlišné názory na to, co je
dobré a jakým způsobem se to má uskutečnit. Kooperace je důležitou součástí každého
jednání o společné věci. Myslím si, že toto platí nejvíce u neziskových organizací, které svojí
činností vytvářejí důležité hodnoty pro společnost, a jejich spolupráce je velkým přínosem
pro uskutečnění úspěšných projektů. Organizace tím navzájem získávají nové zkušenosti
a dovednosti pro oblast poskytovaných služeb za účelem rozšiřování a zkvalitňování.
Neziskové organizace v Libereckém kraji volí různé typy spolupráce
a spolupracujících subjektů. Nezaměřují se pouze na jeden určitý druh kooperace. V rámci
jejich působnosti se jedná o nepřeberné množství spolupracujících aktérů, se kterými mohou
kooperovat na projektech. Pro vznik a udržení spolupráce, stejně tak pro stabilní chod
organizace, jsou důležitým faktorem sami představitelé organizací a jejich spolupracovníci.
Bez tohoto základu by se činnost neziskových organizací nemohla vyvíjet.
Dle dotazovaných představitelů se nejčastěji spolupráce odehrává na úrovni měst
a krajů, ve kterých organizace realizují svoji činnost. Hlavním důvodem jsou finanční
prostředky a morální podpora představitelů veřejné správy. Z těchto důvodů dále spolupracují
s ministerstvy, nadacemi a podnikatelskými subjekty. Neziskové organizace dále spolupracují
s dobrovolníky, kteří poskytují pomoc sdružením bezúplatně a tím přispívají k efektivitě
činnosti organizace, protože ta tím získává bez navýšení mzdových nákladů nové
spolupracovníky na pomoc při realizování své činnosti a projektů.
Překvapivé bylo zjištění, že některé organizace kooperují s ostatními neziskovými
organizacemi ve větší a některé v menší míře. Svoji prioritu ve spolupráci nezaměřují na tyto
společenské aktéry, ale na již zmíněné - viz předchozí odstavec. Kooperaci s těmito subjekty
ale nikterak neshazují, ba naopak je pro ně také velkým přínosem. Organizace si navzájem
poskytují cenné informace, které si předávají v rámci poradenství a školení. Toto spojení
s sebou také přináší poskytování prostorů, kde se realizuje činnost organizací nebo kde
dochází k pořádání různých akcí, kterých se mohou účastnit i klienti ostatních organizací.
Ve většině případů nedochází k aktivnímu vyhledávání nových organizací
31
pro spolupráci. Neziskové organizace působí v Libereckém kraji mnoho let a během své
působnosti si získaly na svoji stranu cenné partnery, se kterými společně dosahují cílů a svoji
spolupráci vyvíjejí.
Co tedy přináší kooperace neziskových organizací pro samotné organizace? Je to
především užitek spojený s naplňováním poslání a cílů. Spolupráce organizací s ostatními
aktéry přispívá k efektivnější činnosti těchto neziskových organizací. Dochází k rozšiřování
jejich pole působnosti a tím i k lepšímu zabezpečení služeb svých klientů. Neziskovým
organizacím jde především o to, aby bylo dobře postaráno o jejich klienty. Jejich činnost je
pro ně efektivní, pokud v rámci svých možností mohou tohoto základního cíle dosahovat.
Kooperace jim umožní tuto efektivitu zvyšovat.
U dotázaných neziskových organizací se jedná o úspěšnou zaběhnutou spolupráci,
aktéři se znají dlouhou dobu, ví, co od sebe mohou očekávat a znají prostředí, ve kterém se
pohybují. Navzájem znají své cíle, zvyky a postoje. Ví, že v některých případech je nutné
dělat ústupky, aby se zdárně naplnil účel jejich činnosti a vzájemné spolupráce. Pro kooperaci
je pro ně důležité, aby byl jejich partner solidní a sledoval stejné nebo podobné cíle.
Žádná spolupráce neprobíhá bez překážek. Zúčastnění aktéři tyto překážky musí
zdolat a vyrovnat se s nimi tak, aby to neohrozilo jejich další činnost a společnou spolupráci.
Společné překonávání těchto překážek je možností, jak úspěšné naplňování cílů posunout
dopředu a zdokonalovat svoji činnost a kooperaci s ostatními subjekty.
Typů spolupráce a spolupracujících subjektů je tedy celá řada. Záleží na každé
organizaci, jakou formu si pro plnění svých cílů vybere a jaké prostředky k tomu využije.
Pro volbu efektivní činnosti a s tím související efektivní kooperace neziskové organizace
hledají zkušenosti ze své praxe a odměnou jim může být, že vytvářejí hodnoty tím,
že pomáhají svým klientům a tedy i společnosti.
Myslím si, že získané praktické poznatky jsou ve větší míře v souladu s teorií, kterou
jsem použila v první části mého výkladu. Efektivita je závislá na podpoře utváření
různorodých partnerství na místní, ale i na mezinárodní úrovni - partnerství mezi NNO
a jej ich dárci, mezi občany a NNO, mezi NNO a institucemi státní správy a samosprávy,
mezi rozličnými NNO působícími v dané komunitě. Cílem partnerství, ale i činnosti
organizace, je dělat takové kroky, které povedou ke zlepšení stavu. Nejde jen o hledání
nových možností, ale v rámci úspěšně realizovaných projektů ukázat možné přístupy
ke změně a k jejímu dosažení.
Neztotožňuji se ale s určitou částí textu od Diani, Bison zmíněné v podkapitole 1.1.2,
32
kde se tito dva odborníci vyjadřují o tom, že se neziskové organizace brání vzájemné
spolupráci. S tímto faktem jsem se u dotazovaných NNO nesetkala, takže toto tvrzení není
relevantní u vzorku NNO v Libereckém kraji. Představitelé těchto organizací v žádném
rozhovoru neuvedli, že by se bránili spolupráci a odmítali ji. Nikde nezaznělo, že by bojovaly
tyto organizace, které působí v oboru již řádku let, s nově vznikajícími organizacemi. V malé
míře bych mohla souhlasit s tvrzením, že se jedná o konkurenty, kteří se ohrožující
při získávání podpory svých činností. S tímto případem jsem se setkala pouze u jedné NNO,
která spolupráci s partnerem, který ji považoval za konkurenci, ukončila. U ostatních
dotázaných NNO však o konkurenčním prostředí nezazněla zmínka. Všechny své kooperující
partnery považují za sobě rovné a vidí v nich příležitosti, jak lépe zefektivnit svoji činnost.
Podle mě je nej důležitější, aby kooperující organizace zastávaly stejné názory a
společné cíle a aby dobře znaly prostředí, ve kterém se pohybují. Tím mohou svoji činnost
vykonávat efektivněji a rozvíjet svoji spolupráci. Představitelé NNO mi pomohli pochopit,
které motivy je vedou ke vzájemné spolupráci s ostatními společenskými aktéry a j aké typy
spolupráce a kooperujících partnerů si volí, aby úspěšně dosahovali svých stanovených cílů.
Pro NNO je užitečná každá spolupráce, která je posune blíž k naplňování jejich záměrů.
33
Seznam použitých zdrojů
BOUKAL, Petr. Nestátní neziskové organizace (teorie a praxe). 1. vyd. Praha:
Oeconomica, 2009, 303 s. ISBN 978-80-245-1650-9.
- SALAMON, Lester, M . , Helmut K. ANHEIER. Defining the nonprofit Sector.
Manchester: Manchester University Press, 1997, 527 s. ISBN 0-7190-4902-4.
FRIC, Pavol. Aktivity a potřeby neziskových organizací v ČR: výsledky kvantitativního
sociologického šetření. 1. vyd. Praha: AGNES, 1998, 61 s. ISBN 80-902633-0-5.
- WINKLER, Jan, Lenka KLFMPOVÁ, Martin ŽIŽLAVSKÝ. Účelové programy
na lokálních trzích práce. Jejich význam, potřebnost a realizace. Vyd. 1. Brno:
Masarykova univerzita, 2005, 217 s. ISBN 80-210-3867-5.
- DIANI, Mario, Ivano BISON. 2004. ^Organizations, Coalitions and Movements'".
Theory and Society 33, 281 - 309.
- BALDASSARRI, Delia, Marion DIANI. 2007. „The Integrative Power of Civic
Networks". American Journal of Sociology 113 (3): 735 - 780.
FRANK, E , SMITH, A. The partnership handbook. Minister of public work
and Government service Canada. 2000. ISBN 0-662-28881-5.
BOUKAL, Petr, Hana VÁVROVÁ. Měření výkonnosti neziskových organizací.
In NOVOTNÝ, Jiří, LUKEŠ Martin. Faktory úspěchu nestátních neziskových
organizací. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2008, 223 s. ISBN 798-80-245-1473-4.
NOVOTNÝ, Jiří a kolektiv. Ekonomika a řízení neziskových organizací (zejména
nevládních organizací). 1. vyd. Praha: Oeconomika, 2004, 156 s. ISBN 80-245-0792 -
7.
PLAMÍNEK, Jiří a kolektiv. Řízení neziskových organizací. 1. vyd. Praha: Nadace
Lotos, 1996, 186 s.
SILVERMAN, David. Ako robiť kvalitatívny výskum. 1. vyd. Bratislava: Ikar - Pegas,
2005, 327 s. ISBN 10:80-551-0904-4
STRAUSS, Anselm, Juliet CORBINOVÁ. Základy kvalitativního výzkumu. Postupy
a techniky metody zakotvené teorie. 1. vyd. Brno: Sdružení Podané ruce, 1999, 196 s.
ISBN 80-85834-60-X.
34
Seznam tabulek
Tabulka č. 1: Seznam dotazovaných neziskových organizací
Tabulka č. 2: Přehled kooperace NNO v Libereckém kraji
35
Seznam příloh
Příloha č. 1: Přepisy strukturovaných rozhovorů s představiteli vybraných neziskových
0
r
g
a
n
1
z
a
c
í
L
i
b
e
r
e
c
k
é
h
o
k
r
a
36