O A O A O A O A O A O A C
A O A O A O A O A O A O A
O A O A O A
" A
O A O A C
A o A^Oo/ORUt^^ A
° A
M A S A R Y K O V A UNIVERZITA
FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDII
KATEDRA M E Z I N Á R O D N Í C H V Z T A H Ů A E V R O P S K Ý C H STUDIÍ
OAOAO^_^>GAOAC
A O A O A O A O A O A O A
O A O A O A O A O A O A C
A O A O A O A O A O A O A
O A O A O A O A O A O A C
Oponentský posudek na bakalářskou práci Martina Jakubíka
Komparace ČSSD a SMĚRu jako představitelů sociálních demokracií ve
střední Evropě
Martin Jakubík ve své bakalářské práci srovnává politické strany ČSSD a SMER, přičemž za cíl
práce si vytkl „srovnání průběhu vzniku a vývoje obou stran, jejich stability v rámci stranického
systému a jejich programových výstupů a postojů." Vedle cíle práce autor stanovuje také
výzkumnou otázku: „zda ČSSD i SMER jsou příslušníky sociálnědemokratické stranické rodiny."
V práci je nejprve představena charakteristika sociálně demokratické stranické rodiny, následuje
pojednání o vývoji sledovaných stran zařazené do širšího kontextu politického vývoje v ČR a na
Slovensku. Poslední kapitola se zabývá programovými cíli ČSSD a SMERu.
Uvedené vymezení tématu není zcela bezproblémové: cíl práce a výzkumná otázka se jen částečně
překrývají v předmětu svého zájmu, a autor se tak ve své práci pokouší obsáhnout široké
spektrum problémů, což činí výklad místy poněkud povrchním. Problematická je také nejasná
logika výkladu: autor v úvodních částech práce nevysvětluje, proč ke zodpovězení výzkumné
otázky považuje za nezbytné např. zařazení podkapitoly věnující se charakteristice českého
stranického systému či proč se věnuje vývoji levicových subjektů v obou částech bývalé federace
od roku 1989, zatímco při srovnání programových priorit SMERu a ČSSD se omezil na období
posledních několika let. Vyloženě problematické je pak zařazení pojednání o skladbě elektorátu
zkoumaných stran do kapitoly Programové priority ČSSD a SMĚRu. Autor by své motivace měl
v úvodních částech práce přesvědčivě zdůvodnit místo toho, aby si čtenář musel domýšlet, jak
autor při vytváření struktury práce postupoval.
V práci se dále vyskytují pasáže, v nichž se autor sice pokouší formulovat vlastní argumenty, jeho
úvahy však nejsou opřeny o relevantní data či o předchozí výklad. Rozporuplná je např. úvaha o
populismu a pragmatismu na s. 28, která je navíc zařazena do kapitoly, jejímž cílem by měla být
analýza programů studovaných stran. Bylo by vhodné, aby autor u obhajoby definoval, jak chápe
Populismus a pragmatismus a případně vysvětlil, proč byl podle něj „[p]ragmatismus... velmi
patrný již v dobách Miloše Zemana, avšak s populismem přišel až bývalý předseda ČSSD Jiří
Paroubek." Také tvrzení „V době, kdy vstup do E U byl podporován většinou české společnosti, to
O A O A O A O A O A O A O
MASARYKOVA UNIVERZITA, FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ, Joštova 10, 602 00 Brno
tel.: +420 549 491 911 • fax: +420 549 491 920 • www.fss.muni.cz
Bankovní spojení: KB Brno-město, č.ú.: 85636621/0100 • IČ: 00216224 • DIČ: CZ00216224
A O A O A O A O A O A O A
O A O A O A O A O A O A O
A O A O A O A O A O A O A
O A O A O A O A O A O A O
A O A O A O A O A O A O A
str. 1/2
[proevropské směřování] ČSSD pomohlo k dalšímu vítězství ve volbách do PS PČR" ze strany 24
působí bez odkazu na další literaturu či pramenyjako nepodložená spekulace.
V úvodu kapitoly týkající se politických programů (která je zároveň nejrelevantnější částí práce
pro zodpovězení výzkumné otázky) autor slibuje využití metody obsahové analýzy, a to především
kvantitativní. Nakonec však z programů pouze vybírá důležitá témata, která srovnává s obecnými
prioritami stran náležících do sociálně demokratické stranické rodiny. I zde by bylo vhodné při
obhajobě vysvětlit, v čem podle autora uvedené počínání naplňuje postupy kvantitativní obsahové
analýzy.
Seznam literatury působí nepřehledně, bylo by vhodnější od sebe oddělit literaturu a prameny.
V textu se vyskytují překlepy a pravopisné chyby (viz např. tři chyby ve shodě podmětu
s přísudkem na stranách 32 a 33).
Přes uvedené výhrady práce Martina Jakubíka splňuje požadavky kladené na studenty ukončující
bakalářské studium na KMVES, a proto navrhuji přijmout práci k obhajobě a hodnotit ji známkou
„uspokojivě" (D).
V Brně dne 22. prosince 2011 Mgr. Radka Martincová
l o l o l t l t l t l t l MASARYKOVA UNIVERZITA, FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ, Joštova 10, 602 00 Brno
tel.: +420 549 491 911 • fax: +420 549 491 920 • www.fss.muni.cz
Š A O A O A O A Š A O A O Bankovní spojení: KB Brno-město, č.ú.: 85636621/0100 • IČ: 00216224 • DIČ: CZ00216224 str. 2/2