Masarykova univerzita
Pedagogická fakulta
Katedra speciální pedagogiky
Analýza volnočasových aktivit žáků na 1. stupni základní školy
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Brno 2009
Vedoucí práce:
PhDr. Mgr. ILONA FIALOVÁ , Ph.D.
Vypracovala:
Bc. HANA SÝKOROVÁ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen literaturu
uvedenou v seznamu literatury, který je v práci uveden.
Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy
univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
Dovoluji si tímto poděkovat PhDr. Mgr. Doně Fialové, Ph.D. za odbornou
metodickou pomoc při zpracování diplomové práce.
„Budoucnost bude náležet nejen vzdělanému člověku,
ale člověku, který je vzdělaný v tom, jak moudře využívat svůj čas...".
C. K. BRIGHTBILL
OBSAH
ÚVOD 6
1 Osobnost žáka mladšího školního věku 8
1.1 Vývojové období a rozvoj osobnosti 8
1.2 Vliv rodiny na osobnost žáka 11
1.3 Prostředí a vrstevnické skupiny působící na osobnost žáka 12
1.4 Vliv médií a komunikace 13
2 Výchova a vzdělávání žáků mladšího školního věku 16
2.1 Legislativa a rámcový vzdělávací program 16
2.2 Režim dne žáka 20
2.3 Odpočinek a volnočasové aktivity 21
3 Volný čas 26
3.1 Definice volného času 26
3.2 Vývojový pohled na volný čas 28
3.3 Funkce a obsah mimoškolní výchovy a zájmová činnost jako její součást 30
3.4 Vztahy vytvářející se ve volném času 35
4 Výzkumný projekt 38
4.1 Cíl výzkumného projektu,charakteristika zkoumaného souboru a výzkumného
prostředí, metodologie výzkumu 38
4.2 Stanovené hypotézy 39
4.3 Interpretace dotazníkového šetření a vyhodnocení hypotéz 40
4.4 Závěry šetření a doporučení pro speciálně pedagogickou praxi 84
ZÁVĚR 87
RESUMÉ 89
SUMMARY 90
LITERATURA 91
SEZNAM PŘÍLOH 93
ÚVOD
„Volný čas je nejpříjemnější prožitá svoboda; má její omamnou vůni a prostor
k rozletu, ale i nutnost volby a z ní plynoucí odpovědnost."
( Spousta, V. 1994, s.7 )
Za volný čas považujeme dobu, která tvoří součást lidského života, děláme ji
dobrovolně a přináší nám radost. Již od školního věku je potřeba dobu volného času
správně využít. V současné době, kdy jsou rodiče zaneprázdněni svou prací a starostmi,
které tato doba přináší, je potřeba se zaměřit na volný čas žáků. Způsob života, který
v tomto uspěchaném čase většina rodin vede, některým žákům nedovoluje tento čas
využít po svém. Velmi obtížná je finanční dostupnost těchto volnočasových aktivit.
Proto jsem se ve své práci zaměřila na možnosti využití volného času žáků na vesnici a
ve městě.
Právě žáci z obcí nemají tolik možností realizovat se ve svém volném čase. Na
vesnicích není mnoho možností k využití volného času a proto pokud chtějí rozvíjet své
schopnosti v oblasti zájmové činnosti musí dojíždět do nedalekých měst. Zde je nabídka
zájmové činnosti mnohem bohatší. Již šestým rokem pracuji jako učitelka na malotřídní
škole v malé vesničce. Během těchto let jsem se snažila nabídnout žákům ve škole
několik zájmových kroužků, tuto nabídku každým rokem rozšiřuji a snažím se o její
zpestření. Ale bohužel, tato nabídka nemůže být tolik rozsáhlá jako ve městě, neboť je
ovlivněna několika dalšími faktory.
Hlavním cílem diplomové práce je zjistit a porovnat rozdíly možností žáků na
vesnicích a ve městech v oblasti volného času. Srovnat nabídky zájmových kroužků a
zájem žáků. Také se zaměřit na to, jaký vztah mají rodiče k volnému času a zda žákům
umožňují využití volného času v zájmových kroužcích podle svého přání.
Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. Obsahem první kapitoly je vymezení
pojmu osobnosti žáka. Zaměřila jsem se na vývojové období mladšího školního věku,
vliv rodiny, prostředí a vrstevnických skupin, které na žáka působí. Ve druhé kapitole
charakterizuji oblast výchovy a vzdělávání žáků podle Rámcového vzdělávacího
programu pro základní vzdělávání. Neopomenula jsem důležitý režim dne a odpočinek,
který by měl být pro žáky samozřejmostí. Popsala jsem mimoškolní činnost a zařízení,
ve kterých tato činnost probíhá. Ve třetí kapitole cituji volný čas z několika pohledů.
Začala jsem jeho vývojem, co je obsahem a vztahy, které se ve volném čase vyvíjejí.
6
Čtvrtá kapitola je výzkumný projekt, který byl zpracován dotazníkovou metodou na
třech vesnických a třech městských školách. Byly stanoveny čtyři hypotézy, které se
měly potvrdit. Dotazník byl určen k vyplnění pro rodiče žáků. Získané informace
z dotazníku j sem zpracovala a přehledně vyjádřila do tabulek a grafů.
7
1 OSOBNOST ŽÁKA MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU
1.1 Vývojové období a rozvoj osobnosti
Vývojové období
Každý, kdo pracuje s dětmi, potřebuje mít poznatky o věkovém období svých žáků i
o těch obdobích, v nichž se nachází on sám, rodiče a prarodiče žáků (Cáp, Mareš 2001).
Psychický vývoj dítěte začíná již v prenatálním období. Sledovat můžeme už aktivitu
plodu, která se již ve třetím měsíci projevuje pohybem hlavičky, rukou i trupu. Také
můžeme pozorovat sací pohyby. Tato aktivita se stupňuje a přenáší na jiné pohyby a
reflexy. Již v průběhu těhotenství se vyvíjí vztah matky k dítěti a formuje se také postoj
nastávajícího otce.
Dalším obdobím je perinatální období tj. porod a období kolem něj. Dítě je po
porodu závislé na péči dospělých. Pro jeho somatický i psychický vývoj je nej důležitější
komunikace s matkou. Po narození dokáže odlišit matčin hlas od jiných osob. Vnímá
předměty na vzdálenost 20-30 centimetrů. Dokáže sledovat předměty a otáčí za nimi
hlavičkou. Velmi důležitou podmínkou pro učení je reakce na nové podněty. V tomto
období vývoje je velmi důležité k dítěti promlouvat, pěkně s ním zacházet, hladit dítě,
stimuluje to jeho vývoj. Dokáže v tomto období upoutat svým úsměvem a přivolat své
nejbližší křikem. Dítě potřebuje cítit ochranu a pomoc.
Již v prvním roce života dochází k procesům vývoje pohybů vnímání, elementárního
poznávání a myšlení. Také rozvoje řeči, učení, emocí, komunikace a vytváření vztahů
k prostředí. Rozvíjí se také záměrné jednání. V tomto období převažuje potřeba jistoty.
Následuje období batolícího věku tj. ve druhém a třetím roce života. „ Slovo batole
se vyjadřuje neobratnou, nejistou, kolébavou chůzí; je opravdu ještě málo dokonalá, ale
přece již je to chůze, efektivnější formou lokomoce, než lezení nemluvněte" (Cáp,
Mareš 2001). Pro batole je to něco nového. Objevuje nové věci, ke kterým se dokázalo
samo přiblížit. Stává se samostatnějším. Dochází ke zdokonalení jemné motoriky,
rozvíjí se řeč, užívá symboly a začíná chápat, že věci mají svá jména. Spojuje slova do
kratičkých vět. Relativně se v některých situacích odpoutává od své matky, což je důkaz
8
samostatnosti. Musím připomenout fázi vzdoru v tomto období. Dochází k odmítání
poslušnosti a dělá pravý opak toho, co je po něm požadováno. Rodiče musí mít
trpělivost a místo křiku, zákazů a trestů se musí snažit o odvedení pozornosti k jiné
činnosti.
Od tří do šesti let mluvíme o předškolním věku. Zdokonalují se pohyby, jemná
motorika, rozšiřuje se slovní zásoba, zlepšuje výslovnost a soustředění dětí
k naslouchání kratších příběhů. Kognitivní vývoj je podle Piageta charakterizován
názorným myšlením. Dítě již slovem vyjadřuje pojmy, ty však jsou elementární,
omezené na ty vlastnosti objektů, které lze dobře vnímat. Dítě je schopno
usuzování,vyvození závěrů, ale opět v závislosti na vnímání, zvláště znakovém (Cáp,
Mareš 2001). Důležitá je hra. Děti si osvojují normy chování, ale jejich dodržování
v nepřítomnosti dospělých je pro ně obtížné. Mnoho odborníků se vyslovilo, že právě
předškolní věk je důležitý pro vývoj osobnosti. Novější výzkumy to však popírají.
Hovoří se o tom, že formování osobnosti nekončí ani v dospělosti ani ve stáří. Každé
dítě v předškolním věku by mělo navštěvovat mateřskou školu. Děti získávají mnoho
nových zkušeností. Setkání s vrstevníky a komunikace s nimi, jim usnadní pozdější
vstup do školy.
Rozvoj osobnosti mladšího školního věku
Budeme - li charakterizovat žáka mladšího školního věku, označujeme tím dobu
od 6 do 11 let, kdy je žákem prvního stupně základní školy. V tomto období dochází
k několika změnám. Začíná růst do výšky, dětem se prodlužují dolní končetiny. Může
dojít k vadnému držení těla. Dochází k dozrávání nervové soustavy a vyvíjí se trvalý
chrup. Tyto změny mohou některým dětem způsobit potíže. Další změny se
týkají oblasti pohybu, vnímání, představivosti, paměti, myšlení, řeči a rozvoje vyšších
citů. Někteří psychologové a psychiatři označují toto období jako klidné, nenápadné,
bez velkých změn.
Nej důležitějším mezníkem v tomto období je vstup dítěte do školy. Stává se žákem,
který musí plnit úkoly a má už své povinnosti. Začínají pravidelným odchodem
z domova do školy. Už tím se přiblížilo cíli být velký, jako starší kamarádi a rodiče.
Žáci už mají svou aktovku či batoh, který je naplněný psacími potřebami, knihami a
9
sešity. A vše je jen jejich. Jsou na to pyšní. V rodině nastávají změny. Žák má většinou
vyčleněný svůj koutek, kde si bude plnit své školní povinnosti. Ostatní v rodině
respektují jeho přípravu a snaží se mu pomáhat. Sledují jeho výsledky a úspěchy, za
které je třeba žáky chválit. „ Dítě přijalo novou sociální roli a získalo nový status, roli a
status žáka či školáka" (Cáp, Mareš 2001).
Na žáka jsou kladeny stále vyšší požadavky v oblasti senzomotoriky, intelektu,
paměti, pozornosti, sebeovládání, vytrvalosti, svědomitosti a estetických předpokladů.
Žák touží po uspořádání svých potřeb. Chce mít úspěch a získat uznání od druhých za
své dosažené výkony. Velmi důležitá je motivace žáků pro činnosti, které provádějí.
V tomto období jsou velmi zvídavé.
Vnímání dětí začíná být cílevědomější, soustavnější a přesnější. Od začátku nástupu
do školy je u dětí krátkodobá pozornost. Velkou snahou je jejich pozornost prodlužovat
a objevují se počátky záměrné pozornosti. Tu musí děti ovládat svou vůlí a stojí děti
mnoho sil. Délka soustředění je u každého dítěte individuální a charakteristická pro
každého jedince. Paměť je pro proces učení velmi důležitá. V tomto období je převážně
mechanická a postupně přechází k logické paměti. Rozvoji logické paměti zpočátku
dětem brání nejen nedostatek informací a malá slovní zásoba, ale také malá schopnost
uvádět nové věci do souvislosti s dříve naučenými. Spojování nových poznatků
s předchozími vyžaduje zpočátku pomoc dospělého (Čačka, O. 2000, s. 116-118).
Náročné je udržení pozornosti a soustředění na úkoly, které mají plnit. Přináší jim
nové vztahy k učitelům a spolužákům. Učitelka se pro ně stává velkou autoritou.
Hledají si nové kamarády, vznikají nové kamarádské vztahy. Žák se učí se všemi
komunikovat. Pomalu dochází k poznání toho, že svými dobrými výkony, úsilím a
snahou dosáhnou vnitřního uspokojení. Druzí ho za to budou kladně hodnotit. Jde o
důležitý moment rozvíjení vůle a sebehodnocení osobnosti žáka pro další život. E.
Erikson označil právě toto období jako fázi píle a snaživosti, za tuto svou píli a
snaživost získá pochvalu a uznání, kterým se zvyšuje jeho sebehodnocení. Překonává
tím komplex méněcennosti, který se u některých žáků objevuje. Žák pak na sebe
upozorňuje šaškováním, uličnictvím aj.
10
Vedle učebních činností a povinností má důležité místo hra a postupný přechod
k zájmové činnosti. Zde už se zájmy žáků začínají odlišovat. Chlapci mají v oblibě
počítače, technické kroužky a sport. Dívky se spíše věnují ženským činnostem. Jako
např. vaření, vyšívání a také míčové hry. Někteří žáci začínají hrát na hudební nástroje,
navštěvují kroužky sportovní, keramiku, modelářství aj. Zdokonalují se v některých
činnostech, ověřují si své schopnosti, motivují se k dalším činnostem. Nesmí ovšem
docházet k přetěžování žáka ze strany ctižádostivých rodičů. Zájmová činnost by měla
přinášet žákům radost, obohacení jejich života, úspěchy a vytvářet předpoklady pro
příznivý vývoj zájmů a schopností do dalšího života.
1.2 Vliv rodiny na osobnost žáka
Rodina jako primární sociální skupina je pro rozhodující většinu dětí a mladých lidí
také prvotním prostředím volnočasového života a výchovy, zásadně se podílejícím na
formování jejich osobnosti. Rodina vytváří hmotné podmínky a sociální ochranu; začíná
s výchovou a vzděláváním; rozvíjí mezilidské vztahy a klade základy hodnotové
orientace (Hofbauer, J. 2004, s.58). Ovlivnit dítě může úplnost a velikost rodiny. Nejen
rodina zasahuje do života dětí, aleje to prostředí, které může ovlivnit chování a jednání
dítěte.
Prvotní motivaci k trávení volného času získává dítě právě v rodině. Způsob, jakým
celá rodina tráví volný čas, jaké jsou v rodině podmínky pro trávení volného času a jaký
vede rodina životní styl. Rodina se snaží své děti naučit prožít volný čas bohatě a
smysluplně a to na základě svého vlastního rozhodnutí. Učí je si vytvořit určitý postoj
k volnému času. Vhodné je demokratické pojetí, které umožňuje účast dětí při
rozhodování a řešení společných otázek. Samo dítě má možnost vyjádření svého názoru,
může diskutovat a spolurozhodovat společně s rodiči a sourozenci.
Ideální by byl zájem všech rodičů o to, jak jejich dítě využívá a nebo chtělo by využít
svůj volný čas. Dítě by mělo být svým rodičem podporováno, mělo by cítit zájem
rodičů o jeho dosažené výsledky. Pokud dochází k nezájmu rodičů o své děti, vede to
k projevům negativních skutečností. Mezi ně můžeme zařadit toxikománii, fyzické a
psychické násilí šikanu a také týrání. Právě volný čas, který děti tráví organizovaně jim
pomáhá překonat určitý odstup nebo se izolují od těchto špatných vlivů.
11
Jenom ideální rodinné prostředí zajistí dětem v rozvoji volného času významnou
úlohu. Pomáhá jim rozvíjet pozitivní stránky a ty nežádoucí eliminuje. Demokratický
styl rodinného života učí děti, jak být odpovědný k sobě samému a ostatním osobám.
Usnadňuje jim vstup do dalšího života.
1.3 Prostředí a vrstevnické skupiny působící na osobnost žáka
Prostředí
Prostředí, ve kterém se uskutečňují aktivity pro volný čas žáků jsou obce a regiony.
Nej mladší žáci zde prožívají první roky a desetiletí života. Vesnice, města a regiony se
od sebe odlišují tradicemi, kulturní úrovní a postavením mladé generace. Je třeba
věnovat její výchově a vzdělávání velkou pozornost. Na vesnicích se najdou takoví lidé,
kteří se snaží na žáky v tomto duchu působit. Proto nyní dochází k velkému zájmu obcí
a regionů o využití volnočasového života žáků.
Obec je prvotním, výchozím článkem demokratické společnosti a v tomto smyslu
vytváří základní předpoklady pro volnočasový život svých nejmladších občanů
(Hofbauer, B. 2004). Snaží se o vybudování sportovních areálů, kde mohou probíhat
sportovní aktivity. Tím se přibližují městům, kde fungují městské stadiony k využití
volného času v době mimoškolní činnosti.
Většina vesnic má na rozdíl od měst snadno dosažitelnou krajinu, vhodnou pro pobyt
v přírodě. Důležité je nezapomínat na historii, památky a přírodní útvary ve svém okolí
a naučit se, jak mohou být využívány pro žáky.
Velmi důležité je vytvoření bezpečného prostředí, kde není nikdo ohrožen. Prostředí
by mělo být dostatečně velké vzhledem k počtu žáků, podnětné a příznivé. Vždy
bychom měli vést žáky ke správnému vztahu k vybavení, které je důležité k dalšímu
vytváření kladných materiálních hodnot.
Vrstevnické skupiny
Prvním kolektivem, ve kterém se žák ocitaje třídní kolektiv a kolektiv v zájmových
kroužcích, který žák navštěvuje. Tato činnost je řízená vždy pedagogem nebo vedoucím
kroužku. Ale tyto skupinky žákům nestačí. Cítí potřebu, vytvořit si vlastní skupinu mezi
svými kamarády s kterými se stýkají. Nejprve jsou to skupiny blízkého věku, zájmu,
12
také téhož pohlaví. Vznikají v blízkosti svého bydliště, později se jejich dosah zvětšuje.
Tyto skupiny jsou vlastně výrazem potřeby člověka-žáka navazovat neformální
mezilidské kontakty. To, že jsou v nějaké skupině jim poskytuje zázemí a ochranu,
vytváří se sociální vztahy, pocit bezpečí. Některým žákům pomáhají vrstevnické
skupiny překonávat sociální izolaci, pomáhají jim k socializaci a osvojování pozitivních
hodnot.
Pozitivně zaměřené vrstevnické skupiny se věnují společným zájmům tj. hry,
soutěže, sport a taky zábavě. Také objevování nových věcí. Hlavně jim umožňují
vstupovat do vzájemné komunikace. Ve skupinkách si stanovují své cíle, pravidla,
kterých se snaží dosáhnou a dodržet je. Podněcují jejich trvalé vzpomínky, krásné
zážitky a hlubší osobní vztahy. Právě v těchto vrstevnických skupinách si žáci osvojují
způsoby samostatného jednání.
V některých případech však vrstevnické skupiny působí na žáky negativně.
Důsledkem se tak stává chování některých skupin. Vznikají bandy, gangy, jejichž
chování je delikventní a antisociální. Právě žáci, kteří se toulají a nemají žádné zájmy a
svůj volný čas tráví na ulicích jsou často členy takových skupin. Nevhodné chování
v těchto skupinách se stupňuje a může žáky přivést až k soudnímu líčení. Ti, kteří ve
skupině jsou, dovedou ovlivnit svým chováním mnoho dalších. Ostatní si myslí, jak
jsou dobří, když se o nich mluví a nechápou a nevidí tu negativitu.
Proto je snahou všech dospělých podporovat žáky v takových skupinách, které
si zachovávají výchovný potenciál.
1.4 Vliv médií a komunikace
V současné době je v životě člověka velmi důležitá mezilidská komunikace.
Ta může probíhat tváří v tvář, ale stále častěji nám tuto komunikaci zprostředkovávají
média. Mezi tyto média řadíme hromadné sdělovací prostředky, tištěná média jako
časopisy, knihy a také obrazová komunikace, která nám zpracovává informace jako
film, televize, rozhlas. Televize nám v této době nabízí rozšířenou nabídku z hlediska
obsahu, zvýšil se její dosah a má velký vliv a význam na velký okruh sledovatelů.
Také se rozšířila elektronická nabídka jako počítače, mobilní telefony a internet. Média
13
nám prostupují volný čas na všech úrovních - od individuální po celospolečenskou, od
místní po světovou a všechna tato prostředí pomáhají spojovat (Hofbauer, B. 2004,
s.128).
Jejich působení má však i negativní vliv. Dochází k přecenění diváckého a
uživatelského přístupu. Také spoluúčast, propagaci násilí, šíření pornografie a dalších
negativních jevů. Proto je nutné reagovat i na tuto stránku ve volnočasové výchově, kde
můžeme na žáky působit. Žáci se denně setkávají s vlivem médií, ať už v rodině, škole a
také volném čase. Prostřednictvím médií žáci získávají informace o světě dospělých i
svých vrstevníků. Uspokojují a rozvíjí jejich zájmy, inspiruje je, nacházejí nové
způsoby, jak trávit volný čas. Mohou prožívat chvíle napětí, dobrodružství nebo radosti.
Někteří žáci se sami na mediální tvorbě mohou podílet.
Můžeme rozlišit různé formy vztahu mezi médii:
o Média mluví o dětech
o Média mluví k dětem
o Děti mluví prostřednictvím médií
Média o dětech nám přinášejí informace o potřebách života a rozvoje mladé
generace. O vývoji, současném stavu a také prognóze dalšího života. Jsou určeny
rodičům, učitelům, vychovatelům, pracovníkům sdružení a sociální sféry.
Média o světě pro děti jsou vytvářena dospělými, kteří přinášejí informace o
přírodě, společnosti a člověku. Také přinášejí náměty pro zábavu a volný čas. Informace
podávají tištěnou formou nebo elektronickou.
Média vytvářená dětmi pro své vrstevníky jejichž cílem je informovat o sobě, o
své práci v různých oblastech. Pod vedením dospělých se z nich stávají dopisovatelé,
reportéři, redaktoři nebo techničtí pracovníci. Učí se řešit problémy, vyhledávají si
informace, mají možnosti vyjadřovat své názory. Pomáhá jim vytvářet aktivní vztah ke
společnosti. Práce v médiích se stává inspirací pro společné volnočasové aktivity.
Začátky bývají prosté, stačí příspěvek do školního časopisu, zpravodajů v obci nebo
kratičká zpráva na kabelovou televizi.
14
Pro uživatele tedy zůstává aktivním požadavkem učit se média využívat. Jejich
využití musí být vhodné a v přiměřeném rozsahu. Nacházet pozitivní podněty a
činnosti. Musíme proto obsah a metody aktivit volného času koncipovat tak, aby
nevedly ke stereotypům a podporovaly všestranný rozvoj osobnosti.
15
2 VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO
VĚKU
2.1 Legislativa a rámcový vzdělávací program
Nejdůležitější legislativa základních škol
o Zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
vzdělávání (školský zákon)
Tento zákon upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a některé jiné
vzdělávání ve školách a školských zařízeních. Stanoví podmínky za nichž se vzdělávání
a výchova uskutečňuje. Dále vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických
osob při vzdělávání. Stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a
samosprávu ve školství. Také se týká vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními
vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných.
o Zákon 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
Zákon upravuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, jejich další
vzdělávání a kariérní systém. Vztahuje se na pedagogické pracovníky škol a školských
zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení a také na pedagogické
pracovníky v zařízeních sociální péče.
o Vyhláška 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních
zpráv a vlastního hodnocení a 16/2005 Sb. o organizaci školního roku
o Vyhláška č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění
školní docházky
o Vyhláška č.64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů
o Vyhláška č.73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními
vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
o Vyhláška č.74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání
o Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování a 108/2005 Sb., o školských
výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních
Právě vyhláška č.74/2005 Sb. ze dne 9. února 2005 o zájmovém vzdělávání se
týká zájmové činnosti.
16
Část první :
o Společná ustanovení
o Účastník zájmové činnost
o Formy zájmového vzdělávání
Část druhá :
o Školská zařízení pro zájmové vzdělávání
o Střediska a jejich činnost
o Účastníci činnosti střediska
o Klub a činnost klubu
o Účastníci činnosti klubu
o Družina - činnost družiny
o Účastníci činnosti družiny
o Organizace činnosti družiny
Část třetí :
o Úplata za zájmové vzdělávání ve školských zařízeních zřizovaných státem, krajem,
obcí nebo svazkem obcí.
Část čtvrtá:
o Podmínky úplaty
o Stanovení výše úplaty ve středisku
o Stanovení výše úplaty v klubu
o Stanovení výše úplaty ve družině
o Ustanovení společná a závěrečná
o Zrušovací ustanovení
o Účinnost
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
Je to nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Tyto
dokumenty jsou vytvářeny na dvou úrovních. Státní úroveň - představuje národní
program vzdělávání a rámcové vzdělávací programy (dále RVP). Školská úroveň představuje
školní vzdělávací programy (dále SVP). Podle nichž se vzdělává na
17
jednotlivých školách. Oba tyto programy j sou veřejné dokumenty, které jsou přístupné
pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost. Jsou stanoveny principy a tendence
RVP.
Část A
> Vychází z nové strategie vzdělávání
> Vychází z koncepce celoživotního učení
> Formulují očekávanou úroveň vzdělávání
> Podporují pedagogickou autonomii škol
Část B
> Charakterizuje obory vzdělávání. Pro základní vzdělávání byl vydán RVP pro
základní vzdělávání a jeho samostatná příloha je tvořena RVP pro základní
vzdělávání upravený pro žáky s mentálním postižením.
> Rozpracovává:
o povinnost školní docházky
o organizace základního vzdělávání
o hodnocení výsledků vzdělávání
o získání stupně vzdělávání a ukončení základního vzdělávání
Část C
> Pojetí základního vzdělávání na 1. stupni a 2. stupni.
> Jsou zde stanoveny cíle o které se usiluje. Dále se dočteme o kompetencích. Co jsou
to kompetence?
Souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní
rozvoj a uplatnění každého člena společnosti (RVP, 2005, s.6).
Smyslem a cílem každého vzdělávání je vybavit všechny žáky těmito kompetencemi
na takové úrovni, která je pro ně dosažitelná. Jsou to tyto kompetence: kompetence
k učení, k řešení problému, komunikativní, kompetence sociální a personální, osobní a
kompetence pracovní.
RVP je rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí. Každá vzdělávací oblast je tvořena
vzdělávacím oborem obsahově blízkým.
18
1. Jazyk a jazyková komunikace - český j azyk, literatura a cizí j azyk
2. Matematika a její aplikace
3. Informační a komunikační technologie
4. Človek a j eho svět
5. Člověk a společnost - dějepis, výchova k občanství
6. Člověk a príroda - fyzika, chemie, prírodopis ,zeměpis
7. Umění a kultura - hudební výchova, výtvarná výchova
8. člověk a zdraví - výchova ke zdraví, tělesná výchova
9. člověk a svět práce
Tyto oblasti jsou v úvodu charakterizovány, je zde vymezen obsah vzdělávacích
oborů a naznačena návaznost mezi 1. stupněm a 2.stupněm základního vzdělávání.
Dále stanoveno cílové zaměření, vzdělávací obsah, očekávané výstupy v prvním a
druhém období a v neposlední řadě rozpracované učivo.
1. období - 1.-3. třída pomocný výstup
2. období - 4 . - 5 . třída závazný výstup
V části C nalezneme 6 průřezových témat:
1. Osobnostní a sociální výchova
2. Výchova demokratického občana
3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
4. Multikulturní výchova
5. Enviromentální výchova
6. Mediální výchova
V závěru je stanoven rámcový učební plán s povinnou časovou dotací. Nabízí se zde
učitelům možnost zařazení disponibilních hodin již od prvního ročníku.
Část D
Poslední část se zabývá vzděláváním žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a
nadaných žáků. Jsou stanoveny podmínky pro uskutečňování RVP Z V a zásady
zpracování SVP.
19
2.2 Režim dne žáka
Filosofií každé školy je rozvoj osobnosti žáka tak, aby uměl samostatně myslet,
svobodně se rozhodovat a za své chování a jednání byl odpovědný. Proto je potřeba
vytvořit žákům ve škole příjemné a přátelské prostředí. Dbát o jejich rozvoj, zajistit
optimální podmínky v oblasti zdraví a klást důraz na psychohygienu.
Režim žáka ve škole je stanoven rozvrhem vyučovacích hodin. Na 1 .stupni začíná
vyučování v 8 hodin. Každý ročník má stanovený přesný počet hodin. Nyní už
nehovoříme a tom, že žáci v hodinách celou hodinu jen sedí v lavicích. Jejich činnosti
v hodině se střídají a celá hodina je pružná. Žáci pracují ve skupinkách, u tabule, na
koberci a také v lavicích. Velmi důležité je dodržování přestávek po 45 minutách nebo
po jednom vyučovacím bloku. Přestávky mají vliv na regeneraci celého organismu a
celkovou pohodu žáků v dalších hodinách. O přestávkách je vhodné využívat dostupné
prostory ve školách (chodby, hřiště, školní zahradu), kde se dá aktivně trávit volný čas.
Další organizaci režimu žáka už si vede každý z rodičů sám. Stanovený režim dne by
měl mít každý žák již od první třídy. A co by mělo být obsahem režimu? Měl by
obsahovat účelně organizovanou práci, odpočinek a zábavu. Začátek je už při ranním
vstávání, hygieně a pravidelné snídani. V průběhu dopoledních hodin je žák v režimu
školy, kde plní již zmíněný režim. Po příchodu ze školy nebo školní družiny by měl
následovat rozvrh činností, které bude žák dodržovat. Správné rozvržení pobytu na
čerstvém vzduch, hry a přípravy do školy. Každá činnost by měla mít stanovenou
určitou dobu. V rodinách, kde je stanovený přesný režim si žáci osvojují hygienická
pravidla a správné návyky. Ví, že tyto pravidla je nutné dodržovat. Rodiče musí být při
dodržování stanovených pravidel důslední a nepolevit z nich. Vedou tím své děti
k odpovědnosti a samostatnosti. Tam, kde tyto pravidla nejsou stanovena jsou děti
nesamostatné, stále vyžadují pomoc rodičů, nepořádné a vzdorovité.
Nemůžeme však stanovit všem žákům stejný režim dne. Závisí na mnoha dalších
faktorech, kterými se musí každý rodič řídit při sestavení režimu dne. Velký vliv může
mít úplnost rodiny, velikost rodiny, finanční zajištění, prostředí a mnoho dalších
faktorů. Žák musí chápat nutnost režimu, je třeba mu ji vysvětlit.
20
Měl by být:
o účelný, praktický
o přesný a pravidelný
o odpovídat věkovým a individuálním zvláštnostem
o zahrnovat povinnosti doma i školní přípravu
o trávení volného času
o spánek a odpočinek
2.3 Odpočinek a volnočasové aktivity
Odpočinek
Na vytváření způsobu života žáka a jeho hodnotovou orientaci v dospělosti má velký
vliv odpočinek a rekreace. Proto si klademe jako velký úkol ve výchově tedy i výchově
mimo vyučování naučit žáky, jak racionálně odpočívat. Odpočinkovou činností
rozumíme činnosti klidné, pohybově i psychicky nenáročné. Nej vydatnějším
odpočinkem je spánek. Na druhé straně rekreační činnost má charakter vydatné
pohybové aktivity, nejlépe na čerstvém vzduchu. Patří sem tělovýchovné činnosti nebo
manuálně pracovní.
Právě odpočinek nám pomáhá odstranit únavu. Žáci jsou po vyučování unavení,
organismus je někdy přetížený. Únava žáků je psychická i fyzická. Fyzickou únavu jim
způsobuje dlouhé sezení, námaha drobných svalů ruky při psaní. Psychická únava je
způsobená záměrným soustředěním pozornosti, pracovním tempem a dalšími
požadavky učitele. Únavu mohou zvýšit i obavy z negativního hodnocení. Tato únava
se u žáků projevuje zhoršením pozornosti nebo zpomaleným tempem. Proto je nutné
změnit činnosti a hlavně pracovat v klidným tempem. Na každého žáka ovšem působí
únava jinak. Závisí to na zdravotním a psychickém stavu žáka, na úrovni jeho
schopností, rodinném prostředí apod.
Žáci reagují na přetěžování nepozorností, vzdorovitostí a odmítáním poslušnosti.
Někdy se mohou objevit i závažné poruchy chování, lhaní, podvádění, agresivita či jiné
formy afektivního jednání. U jiných žáků se objevují bolesti hlavy, břicha, nechutenství,
poruchy spánku, tiky, koktavost aj. Jedinou ochranou před přetěžováním organismu je
dostatečný odpočinek a pohybová aktivita v době mimo vyučování.
21
Odpočinková a rekreační činnost může být organizovaná nebo spontánní podle
individuálních potřeb žáka. Každý si volí činnost podle svého přání. Mezi formy
odpočinku můžeme zařadit:
o klid na lůžku, koberci, spánek, relaxační cvičení
o klidné společenské hry
o prohlížení časopisů, knih, sbírek, obrázků
o poslech CD, sledování TV, videa
o rozhovory, povídání o knize, filmu, výletě
o vyprávění vlastních zážitků
o vycházka
Vždy musí dojít k odreagování žáků a k vyrovnání zatíženého organismu
vyučováním.
Formou organizovaných rekreačních činností jsou většinou vycházky, činnost
turistická, sportovní i zájmová. Pomáhají žákům k uspokojování jejich potřeb, pomáhají
jim vytvářet pocit radosti a spokojenosti, umožňují jim upevňování vztahů s kamarády a
začleňování do kolektivu. Příkladem rekreační činnosti mohou být:
o tělovýchovné chvilky
o zdravotní gymnastika
o pohybové hry na hřišti, zahradě, parku, závodivé hry
o využití sportovních areálů
o pohybové hry v tělocvičnách
o sezónní hry (sníh, voda-koupání), lyžování
o činnosti spojené s ochranou životního prostředí
Při zařazování odpočinkových a rekreačních činností se musíme soustředit na
výkonnost žáka v průběhu dne. Mezi 9. a 10. hodinou dopolední je výkonnost žáka
nej vyšší. Potom následuje pokles a nej nižší výkonnost je odpoledne mezi 13. a 15.
hodinou. Výkonnost opět stoupá a večer opět dochází k poklesu. Právě v době poklesu
výkonnosti zařazujeme odpočinkové činnosti. Vždy přihlížíme k věkovým zvláštnostem
žáků. Měli bychom přihlížet k přání žáků, umožnit jim podílet se na plánování,
organizaci a hodnocení této odpočinkové činnosti.
22
Odpočinková činnost by měla být klidná a v měla by probíhat v nehlučném prostředí.
Neměla by obsahovat příkazy, zákazy a tresty, protože ty na žáky působí negativně.
Můžeme tuto dobu odpočinku využít k individuálnímu působení na žáky, k rozhovorům
o jejich přáních a problémech.
Volnočasové aktivity
Volný čas, který žáci tráví by měl probíhat aktivní činností. Základní aktivity, které
ve volném čase provozují můžeme rozdělit následovně:
o odpočinková činnost
o rekreační činnost
o zájmová činnost
o veřejně prospěšná činnost
o příprava na vyučování
Tyto aktivity probíhají v institucionalizované podobě. U nás se používá termín
mimotřídní výchova a mimoškolní výchova. Mimotřídní výchovou rozumíme práci
s žáky, kterou organizuje škola, mimo rámec vyučování. Například kroužky, sportovní
akce a hry, soutěže. S termínem mimoškolní výchova se setkáváme u výchovné činnosti
organizované mimo školu. Představují ji zařízení jako Domy dětí a mládeže, Centra
volného času, Junák, Skaut, Podané ruce a jiné. Jsou to různé organizace, instituce,
hnutí a nadace. V poslední době se čím dál častěji používají termíny pedagogika
volného času a pedagogika zážitku.
Organizovaná mimoškolní výchova v rámci resortu školství je upravena Vyhláškou
MSMT ČR ze dne 10.9. 1991 O mimoškolních zařízeních a následně pak další úpravy
v oblasti obsahové a organizační přináší Vyhláška MSMT v roce 1992 (ze dne 28.1. o
domovech mládeže, ze dne 6.2. o školních družinách a školních klubech, ze dne 31.7. o
střediscích pro volný čas). (Němec, J. a kol. 2002)
Realizaci cílů a podmínky pro výchovu mimo vyučování vytvářejí společenské
instituce.
23
Školní družiny
Navštěvují děti mladšího školního věku, tedy prvního stupně základní školy.
Zajišťují bezpečnost žákům v době, kdy jejich rodiče pracují. Plní funkci výchovnou,
zdravotní a také sociální. Jejich výchovně-vzdělávací práce je orientována na
rozmanitou zájmovou a pohybovou činnost.
Školní kluby
Pracují s žáky středního věku tj. druhý stupeň základní školy. Musí vycházet
z věkových zvláštností tohoto období, zejména samostatnosti vyhranenosti zájmů žáků.
V současné době školních klubů ubývá, z důvodu nezájmu žáků.
Střediska pro volný čas dětí a mládeže
Tato střediska zahrnují Domy dětí a mládeže. Ty se zaměřují na realizaci zájmových
činností pod pedagogickým vedením. Jejich činnost je pravidelná a většinou rozdělena
do pěti oblastí: společenské vědy, přírodovědné vědy, estetická výchova, tělovýchovná
oblast a sport.
Domy dětí a mládeže pracují celoročně, pořádají akce formou soutěží, zábav,
táboráků, lyžařských zájezdů i o víkendech a letní tábory o prázdninách. Jsou otevřené
všem věkovým skupinám.
K prevenci sociálně patologických jevů přispívají svou prací s ohroženými
sociálními skupinami Střediska pro volný čas.
„ Při vybraných zájmových činnostech lze také úspěšně provádět integraci
handicapovaných dětí. " (Pávkova, J. 2003, str. 125)
Dětské domovy
Jedná se o zařízení ústavní výchovy. Jejich úkolem je dbát na hodnotné využívání
volného času, rozvoj a kultivaci zájmů. Žákům je umožňováno zapojení do zájmové
činnosti v různých typech zařízení. V domovech jsou umísťovány děti do 18 let z rodin,
kde selhaly.
Domovy mládeže
Slouží jako výchovné, ubytovací a stravovací zařízení pro učňovskou a
středoškolskou mládež. Vzhledem kjejich věkovým zvláštnostem je důležité
respektovat princip dobrovolnosti. Je třeba je vhodně motivovat k zájmové činnosti.
24
V současné době dochází ke slučování domovů mládeže pro více škol.
Základní umělecké školy
Tyto školy jsou určeny pro žáky s vyhraněnými schopnostmi a zájmy v estetické
oblasti. Připravují se v oborech hudebním, hudebně-pohybovém, literárně-dramatickém
a výtvarném.
Jazykové školy
Připravují žáky ve výuce cizích jazyků pro další studium v požadovaném zaměření.
Církve a náboženská společenství
I tato společenství zaměřují svou činnost na výchovu v době mimo vyučování.
Dále jsou tu komerční organizace, které nabízejí také náplň pro volný čas. Jsou to
například zábavná střediska, diskotéky, cestovní kanceláře, herny apod. Tyto aktivity
mohou působit pozitivně, inovací svých nabídek, které doplňují mezery v nabídce
tradičních školských institucí, ale mohou negativně podporovat nežádoucí způsob
trávení volného času.
25
3 VOLNÝ ČAS
3.1 Definice volného času
V pedagogickém slovníku je definován termín volného času následovně: „ Čas, se
kterým může člověk nakládat podle svého uvážení a na základě svých zájmů. Doba, jež
zůstane po odčtení času věnovanému práci, péči o rodinu a domácnost, o vlastní fyzické
potřeby včetně spánku" (Průcha, J. 2003, str.273).
Objasňování pojmu volného času se zabývá mnoho autorů v odborných publikacích.
Je to doba, kdy si můžeme svobodně vybrat činnosti, které děláme podle své vůle,
dobrovolně a rádi. Tyto činnosti nám přinášejí pocit uspokojování a uvolnění. Pojem
volný čas nám zahrnuje odpočinek, rekreaci, zábavu, zájmovou činnost i zájmové
vzdělávání. Žáci z tohoto pojmu vyřazují vyučování a všechny činnosti s ním
související. Součástí volného času nejsou ani činnosti zabezpečující biologickou
existenci člověka. Někdy se ovšem stává, že právě z těchto činností si někteří vytvoří
svého koníčka. Specifickou zvláštností volného času podle Úmluvy o právech dítěte je
dítětem jedinec mladší 18 let a mládež je označována ve věkové skupině 18-26 let.
Právě děti jsou ty, které potřebují v oblasti volného času citlivé vedoucí. Vedení musí
být nenásilné, nabízené činnosti pestré a přitažlivé, účast na nich dobrovolná (Pávkova,
J. a kol. 2002). Ovlivňování volného času závisí na věku, mentální i sociální vyspělosti
a charakteru rodinné výchovy. Prostředí, kde probíhá volný čas je velmi různorodé.
Mnoho žáků prožívá svůj volný čas neorganizovaně, což je na ulici, veřejných
prostranstvích a to často bez jakéhokoli dohledu. Tato situace je neuspokojivá a
ohrožuje výchovu žáků a jejich bezpečnost. Žáci a mládež mají relativně hodně volného
času a společnost by mělo zajímat, jak tento čas tráví.
Pohledová hlediska na volný čas
Na volný čas můžeme pohlížet z několika pohledů. Z ekonomického hlediska je
důležité, zda má společnost zájem investovat do zařízení volného času. Jestli se alespoň
část nákladů vrátí. Je zřejmé, že odpočinutý člověk vydá lepší výkony. Při zájmových
činnostech ve volném čase se získávají nové vědomosti, které lze dále uplatnit. O úrovni
společnosti vypovídá i to, kolik nyní lidé jsou schopni do volného času investovat. Tyto
náklady se jistě v budoucnu vrátí.
26
Z hlediska sociologického a sociálně psychologického právě činnosti ve volném
čase přispívají k vytváření mezilidských vztahů. Využívání volného časuje ovlivněno
sociálním prostředím. Rodiče jsou pro své děti vzorem. U rodin, které nejsou funkční,
mnohdy právě škola, výchovná zařízení a také zájmové kroužky mají možnost do určité
míry tyto nedostatky kompenzovat. Nedostatečná nabídka zařízení pro volný čas, pro
žáky sociálně slabší nebo s podprůměrnými schopnostmi má za následek, že právě tito
žáci vyhledávají sociálně závadné prostředí.
Zdravotně-hygienický pohled sleduje především, jak lze podporovat zdravý, tělesný
a duševní vývoj člověka. Zabývá se uspořádáním režimu dne, hygienou prostředí,
sociálními vztahy a duševní hygienou. Správné využívání volného času se pozitivně
projevuje ve zdravotním stavu jedince.
Pedagogická a psychologická hlediska musí brát v úvahu věkové a individuální
zvláštnosti a také jejich respektování ve volném čase. Musíme uvážit do jaké míry a jak
nám činnosti ve volném čase přispívají k uspokojování našich potřeb. Pedagogové by
měli podporovat aktivitu, poskytovat prostor, pocit bezpečí a jistoty. Volný čas
z pedagogického hlediska má dva úkoly. Výchovu ve volném čase, kde jde o
naplňování volného času smysluplnými rekreačními aktivitami. A výchovu k volnému
času, kde se vytvářejí návyky pro budoucí trávení volného času. Zanedbání
pedagogického ovlivňování volného času by mělo nedozírné následky.
Principy ve výchově volného času
Při výchově jedince musí být vždy dodržovány určité principy a pravidla. Volný čas
není výjimkou. Dodržování těchto principů musí probíhat na základě dobrovolnosti a
nesmí žádného jedince omezovat.
Jde o princip:
o Otevřenosti
o Dosažitelnosti
o Dobrovolnosti
o Nenucenosti
o Možnosti volby
o Svobodného rozdělování času
27
o Možnosti volby
o Možnosti iniciativy možnosti rozhodnutí
Dodržování principů výchovy ve volném čase je však ovlivněno i mnoha dalšími
okolnostmi a vztahy, které vznikají ve volném čase.
3.2 Vývojový pohled na volný čas
Společnost se neustále vyvíjí a tím se mění i obsah a pojetí volného času. Už
v období po druhé světové válce může zaznamenat ve vývoji tři etapy. Časové
ohraničení etap zahrnuje:
o první etapa 50. - 60. léta
o druhá etapa 70. - 80. léta
o třetí etapa 90. léta
V první etapě se životní styl společnosti zaměřuje na práci, kterou upřednostňuje a
volný čas tvoří protipól. Ve volném čase v tomto období jsou zahrnuty základní funkce
jako odpočinek, rekreace a oddech. Právě oddech má působit jako reprodukce pracovní
síly. V této etapě se také klade důraz na zvyšování pracovní kvalifikace, která je
chápána pouze ve vztahu k práci. Ve výchově mimo vyučování je tato situace obdobná.
Náplň výchovných činností tvoří odpočinek, pobyt venku, vycházky a hromadně
organizovaná příprava na vyučování (Němec, J. a kol. 2002).
Druhá etapa pojímá už řadu dalších činností, které slouží k uspokojování potřeb
každého jedince. Není už vyhraněna jen na práci a volný čas. Volný čas mohou jedinci
v tomto období využít k odpočinku, rekreaci, ale také pro zábavu a prožitek. Zájmová
činnost se začíná rozvíjet a sloužit jedincům k jejich seberealizaci. Ve školách i mimo
školu začínají vznikat nové kroužky. Ve městech se rozvíjí síť domů pionýrů u kterých
vznikají kroužky v oblastech technických, přírodovědných aj. Vznikají zájmová
sdružení, jejichž povinností je, starat se a pečovat o mladý dorost. Volný čas přestává
být dosažitelný jen pro vládnoucí vrstvy. U moderní společnosti, každý jedinec může
svobodně disponovat svým časem pracovním i volným. E. Bakalář uvádí, že množství,
povaha a struktura volného času jsou podmíněny jak zaměstnáním nebo povoláním, ale
zároveň práci podstatným způsobem determinují (Němec, J. a kol. 2002). Velkou roli
28
zde sehrává životní strategie, jak si svůj volný program sestavit.
Součástí každého, ať už denního či týdenního programu by měl být:
o čas pracovní
o čas pro zábavu či zájmovou činnost
o čas reprodukční (pro uspokojování základních životních potřeb)
o čas pro tvořivou činnost
o čas pro ozdravující činnost
o čas pro druhé (Němec, J. a kol. 2002)
V posledních letech, se člověk, který chce upokojit základní životní potřeby své a
potřeby celé rodiny stává otrokem svých potřeb. Pracuje, mnohdy má i dvě zaměstnání,
pořizuje nové věci, obstarává mnoho dalších záležitostí, ale nemá žádný volný čas,
v němž by radostně a spokojeně žil. Chybí mu čas pro sebe, své blízké. Jsou mezi námi
i lidé, kteří právě tuto možnost opatřovat si základní potřeby nemají. Je to skupina lidí,
kterou tvoří nezaměstnaní. V pracovním procesu v některých odvětvích část práce
převzaly za lidský faktor stroje a další automaty. Práce, kterou dříve mohli provádět
lidé, pozvolna zaniká. Proto se u části obyvatelstva právě volný čas přeměnil na celý
den. Avšak z nedostatku prostředků a příležitostí, nemůže být jeho náplň svobodně
volena.
Tím se postupně dostáváme do třetí etapy, která je ohraničena devadesátými léty.
Lidé vstupují do volného času s požadavky JA CHCI nebo JA POTŘEBUJI, MĚ TO
BAVÍ apod. (Němec, J. a kol. 2002). Zajisté nejde o všeobecnou platnost pro každého.
Každý se snaží o využití volného času, ale nedospěli k řešení, jak ho využít. Musíme se
vyrovnat se společenskou situací v této oblasti. Sledovat, kam směřuje vývojový trend,
jaké se objevují nové fenomény na které je nutno reagovat.
o emigranti, běženci
o škola zpevňuje hranici mezi povinnostmi a volným časem
o jedinci hledají zážitky v partách
o je upřednostňován kolektivní způsob života
o stále větší prosazení prožitkové formy
29
Volný čas se neustále vyvíjí a je výsledkem dějinného vývoje. Každá etapa přináší
nové trendy v této oblasti. V 21. století se stává volný čas hlavním ukazatelem životního
stylu člověka. Jedním z hlavních a velmi důležitých úkolů je naučit jedince aktivně
využívat svůj volný čas. Stává se také prevencí v oblast sociálně patologických jevů.
3.3 Funkce a obsah mimoškolní výchovy a zájmová činnost jako její
součást
Výchova mimo vyučování je úzce spjata s volným časem žáků. Na výchově se podílí
jak rodiče, tak škola a zařízení pro výchovu mimo vyučování. Tato výchova poskytuje
příležitost využití volného času, také formování zájmů, uspokojování a racionální
využití. Rozvíjí specifické schopnosti a upevňuje morální vlastnosti. Obsah a způsob
využití volného času má značný význam z hlediska duševní hygieny. To, jak žáci
využívají svůj volný čas se také odráží v jejich studijních výsledcích. Celoživotní zájmy
mohou ovlivňovat i partnerské vztahy a pak následující výchovu dětí v rodině. Všichni,
kteří pracují v mimoškolní výchově s žáky a mládeží se snaží o vytvoření bezpečného a
tvořivého ovzduší, navození dobré pohody hlavně musí dbát na uspokojování
individuálních potřeb a zájmů.
Funkce mimoškolní výchovy
Výchovná
Právě na tuto složku je kladen největší důraz. Prostřednictvím zajímavých činností
se žáci motivují k využívání volného času, k získávání nových vědomostí a dovedností.
Úspěchy, které prožívají v těchto zájmových činnostech jim přinášejí radost, uspokojení
a nové příležitosti k seberealizaci a sebehodnocení. Vytvářejí si tak vlastní názor na
život.
Zdravotní
Zde musíme připomenou důležitý zdravý životní styl žáků, který se snažíme
dosáhnout správným a vyrovnaným režimem dne. Ten spočívá ve střídání činností
různého charakteru (duševní a tělesné činnosti, práce a odpočinku, činností
organizovaných a spontánních). Zvlášť velký význam má podněcování k pobytu na
čerstvém vzduchu a častému pohybu (Pávkova, J. a kol. 2002). Musíme podotknout i
význam dodržování duševní hygieny. Instituce žákům přinášejí možnost prožití radosti
30
a uspokojení mezi oblíbenými lidmi. Prostředí ve kterém činnost probíhá by mělo být
hygienicky nezávadné a nesmíme opomenout i dodržování bezpečnosti žáků.
Sociální
Mimoškolní zařízení nám supluje v době svého působení na žáky rodiče. Zbavuje je
tím starostí po dobu, kdy jsou v zaměstnání a nebo mají jiné starosti. Snaží se o
vyrovnání rozdílů mezi rozdílnými materiálními a psychologickými podmínkami.
Utvářejí bohaté a žádoucí sociální vztahy. Součástí je i nácvik komunikativních
dovedností a seznamování s pravidly společenského chování.
Preventivní a rozvojové zaměření
Právě v posledním desetiletí je třeba se co nejvíce zaměřit na tuto oblast. Velký důraz
klademe na prevenci negativních jevů, které ovlivňují stále mladší generaci. Tato
prevence je směřována do následujících oblastí:
- drogová závislost
- virtuální drogy (počítač)
- patologické hráčství (gambling)
- záškoláctví
- šikana, vandalismus, násilné formy chování
- rasismus
Prevence, která je určena celé populaci je primární. O sekundární prevenci hovoříme
u jedinců, kde je zvýšená pravděpodobnost, že se stanou nositeli závadové činnosti nebo
oběťmi. Terciální prevence usiluje o léčení nebo zabraňuje recidíve. Je nutno vždy
kombinovat preventivní funkci výchovného působení s rozvojovou funkcí do uceleného
systému péče o děti a mladé lidi (Pávkova, J. a kol. 2002).
Obsah výchovy
Obsahem mimoškolní výchovy je hned několik činností, které mají výrazně činnostní
charakter. Součást náplně volného času pro které platí princip dobrovolnosti jsou
činnosti odpočinková, rekreační, zájmová a veřejně prospěšná činnost. Charakter
povinností mají sebeobslužné činnosti a příprava na vyučování.
31
Odpočinková činnost
Je zařazována do režimu dne nejčastěji po obědě, ale podle potřeby i v průběhu dne.
Je fyzicky i psychicky nenáročná a pomáhá k odstranění únavy. Charakter činností
může být klid na lůžku, klidná procházka, povídání, rozhovor a různé využití
relaxačních technik.
Rekreační činnost
Důležitá pro zdraví a duševní vývoj žáků. Jde o odreagování a odstranění únavy
z vyučování. Probíhat by měla tato činnost na čerstvém vzduchu. Radíme sem
tělovýchovné aktivity, sportovní nebo manuální práce.
Zájmová činnost
Jedná se o nej důležitější součást obsahu mimoškolní výchovy. Rozvíjí, uspokojuje a
kultivuje zájmy a schopnosti, které se podílejí na utváření životního stylu a hodnotové
orientace člověka. Výchova jedince s mnohostranně rozvinutými zájmy je ideálem
mimoškolní výchovy. Oblasti na které se zájmová činnost zaměřuje jsou:
společenskovědní, přírodovědné, pracovně technické, tělovýchovné, sportovní a
estetické.
Sebeobslužné činnosti
Podstatou této činnosti je pěstování návyků osobní hygieny, návyků péče o pořádek a
čistotu a v neposlední řadě návyků jednání s lidmi. Výchova k samostatnosti je
podmínkou výchovného úspěchu. Nesmí však chybět pravidelnost, důslednost,
vytrvalost a velká trpělivost při realizaci této činnosti.
Veřejně prospěšné činnosti
Spočívají ve vedení žáků k dobrovolné práci pro jiné lidi. Například pomoc slabším,
starším a nemocným. Pomáhají nám formovat kladné charakterové vlastnosti.
Příprava na vyučování
Jde o činnosti, které souvisejí s plněním školních povinností. Snaží se o ovlivnění
kvality přípravy na vyučování vhodným zařazováním do režimu dne a vytvořením
vhodných podmínek.
32
Zájmová činnost
Zájmová činnost je zaměřená na uspokojování a rozvíjení individuálních potřeb,
zájmů a schopností. Mají velký vliv na rozvoj osobnosti i na správnou společenskou
orientaci (Pávkova, J. a kol. 2002). Na zájmovou činnost můžeme pohlížet z hlediska
psychologického i pedagogického. Psychologie nám sleduje zájem jako individuální
psychologický jev. Usměrňováním a formováním v procesu výchovy se zabývá
pedagogika. Věnuje se podmínkám při vzniku nových zájmů a snaží se eliminovat
nežádoucí a nevhodné zájmy. Zájmy nejčastěji vznikají na základě potřeb, umožňují
jejich uspokojování a také ovlivňují charakter a vznik dalších potřeb. Zájmy souvisejí se
zaměřením osobnosti, ta se snaží zabývat činnostmi, které ji upoutávají po stránce
poznávací nebo citové. Zájmy mají většinou těsnou vazbu na vlohy a schopnosti, které
je nutí k vykonávání té činnosti. Snaží se je rozvíjet a zdokonalovat, vyvíjí velké úsilí
k dosahování cíle a překonává požadavky. Zájmy si dělíme podle úrovně činnosti,
časového trvání, koncentrace, společenské hodnoty a podle obsahu.
Podle úrovně činností zájmy a činnosti rozdělujeme na aktivní (produktivní) a
receptivní. Zájmu, kde žák sám vyvíjí činnost, produkuje nějaké hodnoty, říkáme
aktivní. Receptivní zájmy jsou ty, kde se aktivita soustředí pouze na vnímání předmětu
zájmu. Obě tyto činnosti se doplňují a prolínají.
Intenzita zájmu nám určuje jeho kvalitu. Tyto zájmy jsou hluboké a povrchní.
Hlubokým zájmem rozumíme úsilí, které je vynaloženo na uspokojení zájmu, rozvíjí
poznání, zdokonaluje dovednosti a obohacuje celý citový život. Dále hovoříme o
krátkodobých, dočasných či přechodných zájmech, jejichž opakem jsou zájmy trvalé.
Vše závisí na vývoji jedince a jeho zrání.
Podle stupně koncentrace jsou to zájmy jednostranné a mnohostranné. Dále dělíme
zájmy na žádoucí a nežádoucí a to z hlediska společenských norem. Zájmy žádoucí
vedou ke společenskému rozvoji jedince, talentu, aktivnímu životnímu stylu. Ty, které
se neslučují splatnými společenskými, případně právními normami jsou zájmy
nežádoucí. Vychovat jedince ke zdravému a společensky žádoucímu užívání
volného času v dětství je efektivnější a levnější, než následná převýchova
narušených jedinců (Pávkova, J. a kol. 2002).
33
Poslední dělení zájmů je podle obsahu na zájmové činnosti :
o společenskovědní
o pracovně-technické
o přírodovědně-ekologické
o estetickovýchovné
o tělovýchovné
o sportovní a turistické
o spojené s výpočetní technikou
V zájmové činnosti vznikají stále nové trendy, které nelze ignorovat a je třeba je
využívat.
Společenskovědní činnosti
zahrnují poznání současného společenského dění, ale i některé historické souvislosti.
Pěstují vztah k vlasti, mateřskému jazyku a tradicím našeho národa. Jde o výchovu
k partnerství, rodičovství, společenskou výchovu apod. Můžeme vzpomenout několik
málo okruhů jako individuální sběratelství, studium cizích jazyků, dodržování tradic,
oslavy státních svátků, seznámení se s historickými objekty a památkami.
Pracovně technické činnosti
nám pomáhá ke zdokonalování manuálních dovedností a umožňuje jejich využití
v praxi. Rozvíjí u žáků technické myšlení, představivost a tak přispívá k profesní
orientaci žáků. Okruhy pracovně technických činností mohou být práce s různými
materiály, montážní a demontážní práce, konstruktivní stavebnice, modelářské práce,
elektronika a jiné.
Přírodovědné činnosti
Snahou všech, kteří v tomto oboru s žáky pracují je pěstovat u nich vztah k přírodě a
její ochraně. Vypěstovat citový vztah ke všemu živému i neživému. U mladších žáků
začínáme s pozorováním způsobu života zvířat v přirozených životních podmínkách.
S přibývajícím věkem se zájmy rozšiřují na specifikující se formy činností. Do tohoto
okruhu řadíme pozorování přírodních objektů, pěstitelské práce, chovatelství, ochrana
životního prostředí, koutky přírody a jiné.
34
Estetickovýchovné činnosti
Pro tyto činnosti jsou významné všechny aktivity, které uplatňují estetický vztah,
jako např. různé kulturní akce, vycházky, přehlídky apod. Rozdělujeme je na tři okruhy,
ve kterých rozvíjí svou činnost a to výtvarný, hudební a literárně-dramatický. Každý
okruh má své činnosti, které dále rozvíjí. Výtvarný - malba, kresba, dekorativní práce,
kultura chování a další. Hudební - sborový nebo sólový zpěv, hudebně pohybové hry,
hra ne hudební nástroj, poslech hudby, besedy s umělci apod. Literárně-dramatický se
zabývá četbou, předčítáním, vypravováním, improvizací textů a také návštěvou
kulturních zařízení.
Tělovýchovná, sportovní a turistická činnost
Jak už vyplývá z názvu přispívají tyto činnosti k fyzické zdatnosti a psychické
odolnosti žáků. Možnosti poznávat některý druh sportu podněcuje žáky k jejich
aktivnímu provozování. Tyto činnosti by měly být zaměřeny na vybrané prvky
z atletiky, turistiky, gymnastiky, sportovních her a také podle místních podmínek
rozšiřovány. Můžeme zde zařadit průpravná a zdravotní cvičení, atletiku, branné sporty,
cykloturistiku apod.
Zájmy se neustále vyvíjí a jejich obsah se diferencuje nejen podle věku a náročnosti,
ale také podle specializovanosti zájmové činnosti. Každý věk nám přináší jiné zájmy
žáků. Žáci v mladším školním věku potřebují činnosti, kde se mění obsah a také
prostředí. Jejich zájmy jsou krátkodobé, musíme využít jejich nadšení, dychtivosti a
chuti poznat něco nového. S přibývajícím věkem se zájmy prohlubují a specializují.
Zájmová činnost nám rozvíjí celou osobnost, působí motivačně a plní funkci výchovnou
i vzdělávací. Proto je nutno budovat ucelenou soustavu příležitostí k rozvoji zájmů. Je
důležité, aby byly kvalitní a jejich obsah a skladba odpovídala potřebám každého
jedince.
3.4 Vztahy vytvářející se ve volném času
V poslední době se stále vyzdvihuje, že jedním ze specifických rysů výchovy ve
volném čase je význam vztahové roviny. Ideje a programy působí ve volném čase
natolik, jak působí lidé, kteří jsou jejich nositeli. Vznikají nové formy, které jsou
založené prioritně na vztahu mezi vychovatelem a žákem (mladým člověkem). Zvláštní
význam mají při práci s ohroženou a rizikovou mládeží, kde tento vztah může být
35
jediným hodnotovým vztahem. Právě vztah je jistým způsobem, jak je možné předat
hodnoty a postoje, které nám tvoří jádro výchovy. Není to jenom vztah mezi
vychovatelem a žákem, ale vznikají i další vztahy jako:
o vychovatel - skupina žáků
o žák - žák
o žák - skupina žáků
o vychovatel - vychovatel
o vychovatel - pedagogický tým
o vychovatel - učitel
o vychovatel - rodič
o žák - rodič
Tento výčet vztahů však není vyčerpávající. Vztahy jsou vzájemné a ovlivňují se.
Souhrnně můžeme nazývat charakter vztahů a postojů ve skupině termínem sociální
klima. Klima a atmosféra v kolektivu lze zjišťovat různými metodami. Vztahy se budují
pomocí komunikace, kterou dáváme důvěru a umožňují převzít spoluzodpovědnost.
Vztahy mezi dospělým člověkem a žákem jsou velmi důležité. Je potřeba postupně
působit na žáka a zaujmout ho. Žák musí získat důvěru, mít jistotu v tomto člověku,
kterému chce věřit. Čím menší je skupina žáků sniž se pracuje, tím přirozenější a
spontánnější vztahy vznikají. Na začátku každého vztahuje zvědavost, touha poznávat a
na konci je závazek a věrnost. V některých případech dochází k takovému vztahu, kdy
nahrazuje i nefunkční rodinu. Jde o tak zvaný pečující vztah, který vyžaduje určitou
profesionalitu. Mnohdy se právě vedoucí kroužku stává vzorem pro své svěřence.
Dobrý a citlivý vedoucí či vychovatel dokáže i u neúspěšného a problémového žáka
najít příležitost k pochvale. Úspěch je u žáků morální podporou, která je povzbuzuje
k překonání obtíží.
Vztahy mezi žáky navzájem a ve vrstevnických skupinách jim nabízejí možnosti
komunikace tak, jak se jim líbí. Objevují společně nové věci, poznávají se, jsou
uvolnění a přátelští. Na druhé straně zde může hrozit i řada negativních jevů, jako
šikana nebo antisociální jednání. Na téma vztahuje třeba s žáky hovořit nejen ve škole,
ale právě nenásilnou formou ve volném čase. Vysvětlovat jim pravidla, požadavky,
odměňování a tresty. Forma odměny by měla být používána častěji než trest. Odměnou
36
pro žáka může být jen pouhý úsměv, pohlazení či pokynutí hlavou.
Aby byl vztah funkční musí existovat určité hranice. Nesmí docházek
k uspokojování potřeb dospělého na úkor žáka. Pedagog musí počítat s tím, že
pedagogická profese na něj klade velké nároky. Musí jednat s dospělými i s žáky, musí
ovládat své emoce a musí být příkladem (Pávkova, J. a kol. 2002). Poskytuje pocit
jistoty a bezpečí. Pokud by se jen rozdával, byl by za chvíli unavený, citově vyčerpaný.
Hovoří se o syndromu vyhoření. Proto je třeba si pěstovat dobré vztahy klidem. Je
nutné respektovat hodnoty a hranice, které jsou důležité pro dobrý vztah. Vztahy musí
být profesionální, nesmí být příliš citově vázány.
Vzájemné vztahy se nemůžou obejít bez sociální komunikace. Komunikace nám
umožňuje působit na druhého, také ho může ovlivnit. Komunikace probíhá odlišně ve
škole, mimoškolní výchově nebo ve volném čase. Vycházíme z potřeb a přání žáků,
vhodně a nenásilně je ovlivňujeme. Tak se stává komunikace velmi důležitým faktorem
i ve volném čase. Musíme stále podporovat vzájemnou komunikaci mezi žáky, ale také
ji usměrňovat pokud bychom se obávali, že sdělení nebude mít určitou společenskou
normu. Je nutné si všímat nejen toho, co žák říká, ale jak to říká, jak se při tom tváří,
kam se dívá, jaká gesta používá, jaký má postoj, jak se tváří a kam se dívá (Pávkova,
J. a kol. 2002). Pro dobrou komunikaci je potřeba všímat si všech projevů verbálních i
neverbálních, abychom mohli správně reagovat a komunikace byla správná.
37
4 VÝZKUMNÝ PROJEKT
4.1 Cíl výzkumného projektu,charakteristika výzkumného souboru a
výzkumného prostředí, metodologie výzkumu
Hlavním cílem výzkumného projektu bylo analyzovat a porovnat rozdíly a možnosti
žáků v oblasti volného času ve městě a na vesnici. Jaký vztah mají rodiče k volnému
času a v jaké míře se mohou volnému času děti věnovat.
Parciální cíle byly stanoveny takto:
1. Jaký vztah mají rodiče k volnému času svých dětí.
2. V jaké míře se mohou volnému času děti věnovat vzhledem ke svým školním
povinnostem.
Celou problematiku volného času jsem však nemohla zmapovat, neboť je velmi
obsáhlá a také složitá. Proto nelze vyslovit všeobecný závěr.
Metodologie výzkumného šetření
Výzkumné šetření bylo zpracováno kvantitativní metodou, dominantní technikou byl
dotazník. Dále byly použity techniky:
o pozorování
o rozhovory s rodiči
o dotazník pro rodiče
o analýza odborné literatury
Charakteristika výzkumného prostředí
Pro realizaci výzkumného projektu jsem si zvolila tři městské a tři vesnické školy.
Ve městě výběrový soubor tvoří žáci všech pěti ročníků, ale na vesnici pouze čtyř
ročníků. Jsou to malotřídní školy, které nemají pátý ročník.
Všechny tři městské školy byly v Kyjově. Jsou to velké školy v centru Kyjova. Mají
zde velké tělocvičny, keramické pece a mnoho prostoru pro využití volného času žáků.
Malotřídní vesnické školy jsou v Bukovanech, Nechvalíně a Lovcičích.. V každé této
škole je v letošním školním roce pouze 23 žáků. V těchto školách jsou spojeny vždy dva
ročníky do jedné třídy. Ve školách jsou pouze dvě třídy, jídelna, která slouží i jako
38
místnost pro školní družinu. Zřizovatelem těchto škol je obec, proto nemají ani vlastní
tělocvičnu. Na tělesnou výchovu a sportovní vyžití musí přecházet do kulturních domů,
kde jim poslouží společenský sál. Všechen ostatní volný čas tráví děti v prostoru školy.
Ve všech školách jsem oslovila ředitele školy, zdaje možné u nich dotazníky vyplnit
a předat rodičům. Vyšli mi vstříc a dotazníky předali třídním učitelům, kteří je na
třídních schůzkách rozdali rodičům. Na malotřídní škole v Nechvalíně učím, proto jsem
na třídní schůzce oslovila rodiče sama. V dalších dvou malotřídních školách požádaly
ředitelky o vyplnění rodiče. Všech 120 rozdaných dotazníků se mi vrátilo zpět a
všechny otázky byly zodpovězeny.
Dotazník byl zcela anonymní a obsahoval 26 otázek. Kombinovala jsem otázky
otevřené a uzavřené. Snažila jsem seje správně a jasně formulovat. Dotazník se skládá
se ze tří oblastí.
První oblast otázek je formální a zjišťuje údaje o rodině (kdo vyplňuje dotazník,
v jaké rodině dítě žije, kolik dětí je v rodině, zda jsou rodiče zaměstnáni, jakou školu a
ročník navštěvuje jejich dítě a pohlaví).
Druhá oblast je zaměřena na využití volného času (jak jej dítě využívá, výběr
kroužků, kdo rozhodl o výběru kroužku, společné trávení volného času s rodiči).
Třetí oblastí zjišťujeme režim a povinnosti dětí při přípravě do školy.
4.2 Stanovené hypotézy
Hypotézy :
Hypotéza H l - Žáci ve městě častěji navštěvují zájmové kroužky než žáci na
vesnici.
Hypotéza H2 - Výběr kroužků žáků na vesnici je omezen finančními možnostmi
rodičů více než žáků ve městě.
Hypotéza H3 - Žáci na vesnici tráví více volného času s rodinou než žáci ve
městě.
39
Hypotéza H4 - Žáci ve svém volném čase tráví nejvíce času u počítače a u
televize než v přírodě.
Časový harmonogram výzkumného projektu:
Příprava výzkumného projektu - 4/2008 - 8/2008
Vlastní výzkum - 9/2008 - 11/2008
Zpracování výzkumného projektu - 12/2008 - 3/2009
4.3 Interpretace dotazníkového šetření a vyhodnocení hypotéz
Vzorek byl vytvořen z počtu 120 respondentů, kterými byli rodiče žáků (N 120)
z toho 60 ( NI 60 ) bylo dotazovaných z města a 60 ( N2 60 ) dotazovaných z vesnice.
Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků, které se všechny vrátily. Úspěšnost vrácení
dotazníků je 100,0%.
V dotazníkovém šetření byly použity následující zkratky:
DDM - Dům dětí a mládeže
ZUS - Základní umělecká škola
V - vesnice
M - město
Otázka č. 1:
Kdo vyplňuje dotazník?
Možnost odpovědí jsem rozdělila následovně : matka, otec, prarodiče, někdo jiný.
matka % otec % prarodiče
Někdo
jiný
celkem %
vesnice 55 46 4 3 1 1 0 0 60 50
město 60 50 0 0 0 0 0 0 60 50
celkem 115 96 4 3 1 1 0 0 120 100
Tabulka 1
40
Kdo vyplňuje dotazník
60
• vesnice
• město
matka otec prarodiče někdo jiný
člen rodiny
Graf 1
Dotazník vyplnilo 100,0 % dotazovaných. Ve vesnici vyplňovaly dotazník více
matky (46,0 %), ( 3,0%) otcové a (1,0 %) prarodiče. Ve městě všech (50,0 %) vyplnily
matky.
Otázka č. 2:
Jste úplná rodina?
ano % ne % celkem %
město 49 41 11 9 60 50
vesnice 53 44 7 6 60 50
celkem 102 85 18 15 120 100
Tabulka 2
41
Jste úplná rodina?
601
50-
AA40\
\2>
\\ \\35
= 30/
\ 1 • město
><
ů
/ v \ • vesnice
20
/ / \ i 7
10Lrn
Z Wn
u 1 1
ano ne
odpověď
Graf 2
Na tuto otázku mi odpovědělo 100,0 % dotazovaných. Z odpovědí vyplynulo, že více
úplných rodin (44,0 %) je na vesnicích ve městě je (41,0 %). Neúplných rodin na
vesnicích je (6,0 %) a ve městě (9,0 %).
Otázka č. 3:
Kolik máte dětí?
jedno % dvě % tři % více % celkem %
město 15 13 35 28 8 7 2 2 60 50
vesnice 8 7 42 34 8 7 2 2 60 50
celkem 23 20 77 62 16 14 4 4 120 100
Tabulka 3
42
•o
>.
.Q
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
15
Kolik máte dětí?
42
8 8
l město
l vesnice
jedno dvě tři
počet
více
Graf 3
Z celkového počtu 120 dotazovaných (100,0 %) má ve městě (13,0 %) jedno dítě,
(28,0 %) dvě děti, (7,0 %) tři děti, (2,0 %) více dětí. Na vesnici má jedno dítě (7,0 %),
dvě děti (34,0 %), tři (7,0%) a více dětí (2,0 %).
Otázka č. 4
Jste zaměstnáni?
ano ne
jeden
rodič % oba %
jeden
rodič % oba % celkem %
město 10 8 49 41 1 1 0 0 60 50
vesnice 15 13 38 32 4 3 3 2 60 50
celkem 25 24 87 73 5 4 3 2 120 100
Tabulka 4
43
o
Q.
50
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
Jste zaměstnáni?
49
i 1
38
•I \/ň 11J í l o 1^
jeden rodič | oba jeden rodič | oba
ano ne
• mesto
• vesnice
odpověď
Graf 4
Z celkového počtu 100,0 % dotazovaných odpověděli všichni. Ve městě jsou více
zaměstnáni oba rodiče (41,0 %), jeden rodič (8,0 %) a (1,0 %), kdy není jeden rodič
zaměstnán. Ve vesnici oba rodiče (32,0 %), jeden rodič (13,0 %) a není zaměstnán jeden
rodič (3,0 %). Ve vesnici jsou také (2,0 %) rodičů, kde nepracuje ani jeden z nich.
Otázka č. 5:
Vaše dítě navštěvuje školu
městská % vesnická % celkem %
škola 60 50 60 50 60 50
celkem 60 50 60 50 120 100
Tabulka 5
44
Vaše dítě navštěvuje školu
60 60
• městská
• vesnická
Graf 5
Bylo rozdáno 120 dotazníků, což je (100,0 %). Na tři městské školy (50,0 %) a na tři
vesnické také (50,0 %). Ze všech škol mi odpověděli všichni dotazovaní tedy (100,0 %).
Otázka č. 6:
Který ročník dítě navštěvuje
1. % 2. % 3. % 4. % 5. % celkem %
město 8 6 12 10 14 12 14 12 12 10 60 50
vesnice 10 8 19 16 15 13 16 13 0 0 60 50
celkem 18 15 31 26 29 25 30 25 12 10 120 100
Tabulka 6
45
Dítě navštěvuje
• město
• vesnice
1. 2. 3. 4.
Graf 6
Učitelé v městských školách rozdělili dotazníky dle svého uvážení do pěti ročníků.
V dotazovaných malotřídních školách pátý ročník není. Ve městě tedy odpovídali
rodiče dětí z prvních ročníků (6,0 %), druhý ročník (10,0 %), třetí (12,0 %), čtvrtý
(12,0 %) a pátý ročník (10,0 %). Celkem (50,0 %). Na vesnici první ročník (8,0 %),
druhý (16,0 %), třetí (13,0 %) a čtvrtý ročník (13,0 %). Celkový počet (50,0 %).
Otázka č. 7:
Pohlaví dítěte
chlapec % dívka % celkem %
město 22 18 38 32 60 50
vesnice 30 25 30 25 60 50
celkem 52 43 68 57 120 100
Tabulka 7
46
>U
O
a
40
35
30
25
20
15
10
5
0
Je to
chlapec
• město
• vesnice
dívka
pohlaví
Graf 7
Chtěla jsem znát pohlaví všech dětí v rodině, ale rodiče mi odpovídali pouze pohlaví
toho dítěte, které přineslo domů dotazník. Z celkového počtu (50,0 %) ve městě to bylo
(18,0 %) chlapců a (32,0 %) dívek. Na vesnici z (50,0 %) bylo (25,0 %) chlapců a
(25,0 %) dívek.
Otázka č. 8:
Dítě má stanovený denní režim
ano % ne % celkem %
město 57 47 3 3 60 50
vesnice 52 43 8 7 60 50
celkem 109 90 11 10 120 100
Tabulka 8
47
<ü
•O
o
a
60
50
40
30
20
10
0
Dítě má stanovený denní režim
• město
• vesnice
ano ne
odpoveď
Graf 8
Z odpovědí vyplynulo, že většina žáků tj. (90,0 %) má stanovený režim, který je pro
ně důležitý. Pouze (10,0 %) žáků tento denní režim nemá. Byli to žáci prvního ročníku,
kde rodiče asi nepovažují denní režim za důležitou věc.
Otázka č. 9:
Jste informování o možnostech využití volného času pro dítě?
ano % ne % celkem %
město 56 47 4 3 60 50
vesnice 55 46 5 4 60 50
celkem 111 93 9 7 120 100
Tabulka 9
48
Jste dostatečně informováni o možnostech využití volného času pro dítě?
56 55
60
50
40
30
20
10
0
0)
>u
o
a • město
• vesnice
ano ne
odpověď
Graf 9
Zajímalo mě, jak jsou rodiče dostatečně informováni o možnostech využití volného
času. Ve městě je (47,0 %) rodičů spokojeno, (3,0 %) nejsou. Na vesnici (46,0 %)
rodičů je spokojeno a (4,0 %) nejsou. Myslím, že z grafu je patrné, že rodiče jsou velmi
dobře informováni o možnostech trávení volného času.
Otázka č. 10:
Jakým způsobem?
škola % letáky % DDM % ZUŠ %
město 46 22 27 13 26 12 16 7
vesnice 44 21 8 4 4 2 3 1
celkem 90 43 35 17 30 14 19 8
Tabulka 10.1
osobně se
informuji
% jinak-internet % jinak-kabelová
televize
% celkem %
město 18 8 3 1 0 0 136 63
vesnice 15 7 1 0 4 2 79 37
celkem 33 15 4 1 4 2 215 100
Tabulka 10.2
49
Jakým způsobem?
oa
4I44
50 I
40
I30
20
10
LJ)00
škola
27
16
3 1 0 4
DDM osobně
se
informuji
jinak-
kabelová
televize
způsob
• město
• vesnice
Graf 10
V této otázce jsem dala rodičům na výběr několik možností. Každý mohl zaškrtnout i
více odpovědí. Celkový počet (100,0 %) tvořilo 215 odpovědí. Informace podané
školou ve městě tvořily (22,0 %), letáky (13,0 %), D D M (12,0 %), ZUŠ (7,0 %), osobní
informace (8,0 %), internet (1,0 %) a kabelová televize (0,0 %). Na vesnici škola
(21,0 %), letáky (4,0 %), D D M (2,0 %), ZUŠ (1,0 %), osobní informace (15,0 %),
internet (0,0 %) a kabelová televize (2,0 %). Z odpovědí poznáme, že žáci ve městě
mají lepší informovanost z D D M a ZUŠ, protože je přímo ve městě. Na vesnici se
někdy jejich letáky ani nedostanou.
Otázka č. 11:
Kdo rozhoduje o zájmech vašeho dítěte?
dítě
samo
% rodiče % učitelé % prarodiče
někdo
jiný
% celkem %
město 50 31 38 24 0 0 0 0 0 0 88 55
vesnice 44 28 26 16 1 1 0 0 0 0 70 45
celkem 94 59 64 40 1 1 0 0 0 0 159 100
Tabulka 11
50
Kdo rozhoduje o zájmech vašich dětí?
50
• město
• vesnice
dítě samo rodiče učitelé prarodiče někdo jiný
člen rodiny
Graf 11
Zodpovědí vyplynulo, že většina žáků se rozhoduje sama, který kroužek bude
navštěvovat. Při výběru v mnoha případech pomáhají i rodiče a jen v jednom případě to
byl učitel, který ovlivnil výběr kroužku.
Město (31,0 %) žák sám, (24,0 %) rodiče. Vesnice (28,0 %) žák sám, (16,0 %)
rodiče, učitelé (1,0 %).
Otázka č. 12:
Tato otázka je velmi obsáhlá a rodiče vybírali z několika nabízených možností, které
řadili podle oblíbenosti. Každá činnost je dána do tabulky a má svůj vlastní graf.
Co dělá dítě ve volném čase nejraději?
1 % 2 % 3 % 4 % 5 % 6 % 7 % 8 % 9 % celkem %
televize
město 10 11 8 9 3 3 5 6 16 17 5 6 1 1 1 1 0 0 49 54
televize
vesnice 3 3 6 6 14 5 6 6 6 6 7 8 2 2 0 0 0 0 44 46
celkem 13 14 14 15 17 18 11 12 22 23 12 14 3 3 1 1 0 0 93 100
Tabulka 12.1
51
Co dělá vaše dítě ve volném čase nejraději?
• televize - město
• televize - vesnice
1 2 3 4 5 6 7 8 9
oblíbenost
Graf 12.1
Ve městě televizi zařadilo na první místo (11,0 %), na druhé (9,0 %), na třetí (3,0 %),
na čtvrté (6,0 %), na páté (7,0 %), na šesté místo (6,0 %), na sedmé (1,0 %), na osmé
(1,0 %) a na deváté místo (0,0 %) rodičů. Na vesnici (3,0 %) první místo, (6,0 %) druhé,
(15,0 %) třetí, (6,0 %) čtvrté místo, (6,0 %) páté, (8,0 %) šesté, (2,0 %) sedmé, osmé a
deváté místo mělo (0,0 %).
1 % 2 % 3 % 4 % 5 % 6 % 7 % 8 % 9 % celkem %
čte
knihy
město 3 3 6 7 4 4 4 4 2 2 8 9 5 6 12 13 2 2 46 50čte
knihy vesnice 3 3 6 7 4 4 4 4 2 2 8 9 5 6 12 13 2 2 46 50
ce kern 6 6 12 14 8 8 8 8 4 4 16 18 10 12 24 26 4 4 92 100
Tabulka 12.2
52
Co dělá vaše dítě ve volném čase nejraději?
1212
12
10
8
Q>
a
4
2
• čte knihy - město
• čte knihy - vesnice
Graf 12.2
U této otázky vidíme, že naši žáci čtení v oblibě nemají. Pouze (3,0 %) žáků na
vesnici i ve městě zařadili čtení knih na první místo. Shodné odpovědi v % byly i na
dalších místech a to ve městě i vesnici. Druhé místo (7,0 %), třetí (4,0 %), čtvrté
(4,0 %), páté místo (2,0 %), šesté (9,0 %), sedmé (6,0 %), osmé (13,0 %) a deváté místo
(2,0 %).
1 % 2 % 3 % 4 % 5 % 6 % 7 % 8 % 9 % celkem %
nudí
se
město 0 0 0 0 0 0 4 6 1 2 1 2 4 6 4 6 22 37 36 59nudí
se vesnice 1 2 0 0 1 2 1 2 0 0 1 2 3 5 4 6 13 24 24 41
celkem 1 2 0 0 1 2 5 8 1 2 2 4 7 11 8 12 35 59 60 100
Tabulka 12.3
53
25
20
_ 15
a>
>o
o
Q. 10
5
Co dělá vaše dítě ve volném čase nejraději?
22
4 4
»in °± k i* XL k N\
1 2 3 4 5 6 7 8 9
oblíbenost
• nudí se - město
• nudí se - město
Graf 12.3
Touto otázkou jsem zjistila, jak moc a často se děti nudí. Ve městě žádný rodič
nezařadil nudu na první místo. Na vesnici (2,0 %) rodičů ano. Druhé místo mělo i na
V a ve M (0,0 %), třetí M (0,0 %) V (2,0 %), čtvrté M (6,0 %) V (2,0 %), páté místo M
(2,0 %) V (0,0 %), šesté M (2,0 %) V (2,0 %), sedmé M (6,0 %) V (5,0 %), osmé místo
M (6,0 %) V (6,0 %), deváté místo M (37,0 %) V (22,0 %).
1 % 2 % 3 % 4 % 5 % 6 % 7 % 8 % 9 % celk. %
běhá
venku s
kamarády
město 5 6 8 8 11 12 8 4 4 4 1 1 3 3 1 1 0 0 51 53běhá
venku s
kamarády
vesnice 4 5 8 8 9 9 6 4 4 4 2 2 1 1 1 1 1 1 46 47
celkem 9 31 16 16 20 21 4 8 8 8 3 3 4 4 2 2 1 1 97 100
Tabulka 12.4
54
Co dělá vaše dítě ve volném čase nejraději?
• běhá venku s kamarády - město
• běhá venku s kamarády -
vesnice
1 2 3 4 5 6 7 8 9
oblíbenost
Graf 12.4
Z grafu a tabulky nám vyplývá, s jakou oblibou děti běhají venku s kamarády.
Myslela jsem, že procentní oblíbenosti na prvním místě bude vyšší. Ve městě (16,0 %) a
na vesnici (15,0 %) rodičů zařadilo na první místo. Shodný počet je na druhém místě ve
M i V (8,0 %), třetí M (12,0 %) V (9,0 %), čtvrté M (8,0 %) V (6,0 %), páté místo M i
V (4,0 %), šesté M (1,0 %) V (2,0 %), sedmé M (3,0 %) V (1,0 %), osmé místo M i V
(1,0 %), deváté M (0,0 %) V (1,0 %).
1 % 2 % 3 % 4 % 5 % 6 % 7 % 8 % 9 % celkem %
navštěvuje
kamarády
město 7 9 9 11 7 9 7 9 7 9 4 5 2 3 2 3 1 1 46 59navštěvuje
kamarády vesnice 4 5 6 7 2 3 9 11 3 3 3 3 2 3 4 5 1 1 34 41
celkem 11 14 15 18 9 12 16 20 10 12 7 8 4 6 6 8 2 2 80 100
Tabulka č. 12.5
55
OJ
>o
o
Q.
Co dělá vaše dítě ve volném čase nejraději?
9
9-
8
7-
6-
5-
4
3-
2
1 •
0-
9
• navštěvuje kamarády
město
• navštěvuje kamarády
vesnice
Graf 12.5
Návštěvu kamarádů rodiče zařadili následovně: první místo M (9,0 %) V (5,0 %),
druhé M (11,0 %) V (7,0 %), třetí M (9,0 %) V (3,0 %), čtvrté místo M (9,0 %) V
(11,0 %), páté M (9,0 %) V (3,0 %), šesté M (5,0%) V (3,0 %),sedmé místo M i
V shodně (3,0 %), osmé M (3,0 %) V (5,0 %), deváté místo shodně M i V (1,0 %).
1 % 2 % 3 % 4 % 5 % 6 % 7 % 8 % 9 % celkem %
hraje město 7 7 11 11 14 15 4 4 4 4 2 2 6 7 1 1 1 1 50 52
si v
pokoji vesnice 17 18 7 7 8 8 4 4 6 7 4 4 0 0 0 0 0 0 46 48
celkem 24 25 18 18 22 23 8 8 10 11 6 6 6 7 1 1 1 1 96 100
Tabulka 12.6
56
Co dělá vaše dítě ve volném čase nejraději?
• hraje si v pokoji - město
• hraje si v pokoji - vesnice
1 2 3 4 5 6 7 8 9
oblíbenost
Graf 12.6
Odpověď zařadilo 96 rodičů tj. (100,0 %). Ve městě na první místo (7,0 %) V
(18,0 %), druhé místo M (11,0 %) V (7,0 %), třetí M (15,0 %) V (8,0 %), čtvrté místo
ve městě i vesnici shodně (4,0 %), páté M (4,0 %) V (7,0 %), šesté M (2,0 %) V
(4,0 %), sedmé místo M (7,0 %) V (0 %), osmé M (1,0 %) V (0,0 %) a deváté místo M
(1,0%) V (0,0%).
1 % 2 % 3 % 4 % 5 % 6 % 7 % 8 % 9 % celk. %
sedí u
počíta
če
město 9 10 9 10 9 10 5 6 6 7 5 6 3 4 0 0 0 0 46 53sedí u
počíta
če
vesnice 11 12 6 7 5 6 5 6 7 8 2 2 3 4 1 1 1 1 41 47
celkem 20 22 15 17 14 16 10 12 13 15 7 8 6 8 1 1 1 1 87 100
Tabulka 12.7
57
Co dělá vaše dítě ve volném čase nejraději?
12
10
8
>o 6
o
O.
11
• sedí u počítače - město
• sedí u počítače - vesnice
1 2 3 4 5 6 7 8
oblíbenost
Graf 12.7
Žáci u počítače nesedí tak často, jak jsem očekávala. Na první místo ve městě bylo
zařazeno (10,0 %) ve vesnici (12,0 %), na druhé místo M (10,0 %) V (7,0 %), třetí M
(10,0 %) V (6,0 %), čtvrté místo shodně ve městě i vesnici (6,0 %), páté místo
M (7,0 %) V (8,0 %), na šesté místo zařadilo M (6,0 %) V (2,0 %), sedmé místo shodně
(4,0 %), osmé M (0,0 %) V (1,0 %), poslední deváté místo M (0,0 %) V (1,0 %).
1 % 2 % 3 % 4 % 5 % 6 % 7 % 8 % 9 % celk. %
čas město 9 10 7 7 6 6 11 12 4 4 9 9 2 2 0 0 1 1 49 51
tráví
s vesnice 7 8 14 15 6 6 6 6 7 8 3 3 3 3 0 0 0 0 46 49
vámi
celkem 16 18 21 22 12 12 17 18 11 12 12 12 5 5 0 0 1 1 95 100
Tabulka 12.8
58
Co dělá vaše dítě ve volném čase nejraději?
14
1 2 3 4 5 6 7 8 9
oblíbenost
Graf 12.8
Některé děti dávají přednost trávení volného času s rodiči než v zájmovém kroužku.
Ve městě tuto možnost zahrnulo (10,0 %) a na vesnici (8,0 %) dotazovaných na první
místo. Na druhém místě to bylo ve M (7,0 %) a na V (15,0 %), shodně (6,0 %) zařadilo
na třetí místo. Ve městě na čtvrtém místě bylo (12,0 %) a na vesnici polovina tj.
(6,0 %), páté místo M (4,0 %) a V (8,0 %), šesté místo M (9,0 %) a V (3,0 %). Na
sedmém místě už % klesají město pouhá (2,0 %) a vesnice (3,0 %). Na osmém místě je
to shodně (0,0 %) a deváté místo ve městě (1,0 %) a na vesnici (0,0 %) dotazovaných.
1 % 2 % 3 % 4 % 5 % 6 % 7 % 8 % 9 % celk. %
čas tráví
s
prarodiči
město 0 0 1 1 4 6 3 4 4 6 3 4 10 15 9 14 3 4 37 54čas tráví
s
prarodiči
vesnice 1 1 3 4 5 7 2 3 5 7 6 9 6 9 4 6 0 0 32 46
celkem 1 1 4 5 9 13 5 7 9 13 9 13 16 4 13 20 3 4 69 100
Tabulka 12.9
59
Co dělá vaše dítě ve volném čase nejraději?
10
• čas tráví s prarodiči - město
• čas tráví s prarodiči - vesnice
Graf 12.9
Čas, který tráví se svými prarodiči, jsem také zahrnula do svých otázek. Na první
místo zařadilo pouze (1,0 %) na vesnici. Na druhé místo (1,0 %) ve městě a (4,0 %) na
vesnici. Od třetího místa už se procenta zvyšují. Ve městě je to (6,0 %) a na vesnici
(7,0 %), čtvrté místo M (4,0 %) a V (3,0 %), na pátém místě M (6,0 %) a V (7,0 %).
Šesté místo zařadilo M (4,0 %) a V (9,0 %), sedmé M (15,0 %) a V (9,0 %), osmé místo
M (14,0 %) a V (6,0 %). Na poslední deváté místo zařadili ve městě (4,0 %) a na
vesnici nikdo.
Otázka č. 13
Navštěvuje vaše dítě nějaký zájmový kroužek, sportovní oddíl, Sokol, Skaut či
jiné?
město % vesnice % celkem %
tenis 4 5 3 4 7 9
skaut 4 5 0 0 4 5
šachy 2 2 0 0 2 2
basketbal 4 5 0 0 4 5
rybářství 2 2 1 1 3 3
folklór 8 9 7 8 15 17
sport, oddíl 5 6 26 30 31 36
60
divadelní 2 2 0 0 2 2
florbal 1 1 8 9 9 10
country 1 1 0 0 1 1
karate 4 5 0 0 4 5
gymnastika 1 1 0 0 1 1
mažoretky 0 0 3 4 3 4
celkem 38 44 48 56 86 100
Tabulka 13.1
Navštěvuje vaše dítě nějaký zájmový kroužek, sportovní oddlí, Sokol, Skaut či
jiné?
301
25
>g 20
a 15
10
5
n
• město
u w t; > - >c ,!r ~ - • vesnice
teni
skai
šach
basketbč
rybářsť
folkk
spoi
odd
kroužek
Graf 13.1.1
Rodičům jsem položila otevřenou otázku, jaký zájmový kroužek děti navštěvují.
Někteří žáci chodí do více kroužků, což se odrazilo i v odpovědích.
Tenis navštěvuje (5,0 %) žáků z města a (4,0 %) z vesnice, skaut M (5,0 %) V
(0,0 %), šachy hrají (2,0 %) žáků z města, basketbal (5,0 %) městské děti, rybářství M
(2,0 %) V (1,1 %), folklór M (9,0 %) V (8,0 %), sportovní oddíl M (6,0%) V (30,0 %),
divadelní kroužek pouze (2,0 %) dětí z města, florbal M (1,0 %) V (9,0 %), country
M (1,0 %), karate M (5,0 %), gymnastika M (1,0 %), mažoretky V (4,0 %).
61
Navštěvuje vaše dítě nějaký zájmový kroužek, sportovní oddíl, Sokol, Skaut
či jiné?
8
7
6
«3 5
a 3
2
1
0
•o
re
>
4
c
•
O
o
kroužek
n
wn
c
E
>
O
>N
(0
E
• město
• vesnice
Graf 13.1.2
město % vesnice % celkem %
dovedné
ruce
0 0 11 12 11 12
počítače 0 0 10 10 10 10
balet-
taneční
4 4 1 1 5 5
aerobik 8 0 2 2 10 11
keramika 10 10 0 0 10 10
debrujáři 3 3 0 0 3 3
kopaná 4 4 8 9 12 13
výtvarný 10 10 3 3 13 13
angličtina 4 4 0 0 4 4
pěvecký 2 2 0 0 2 2
squash 1 1 0 0 1 1
vaření 3 3 12 13 15 16
celkem 49 50 47 50 96 100
Tabulka 13.2
62
Navštěvuje vaše dítě nějaký zájmový kroužek, sportovní oddíl, Sokol,
Skaut či jiné?
12i
10
~ 8
-a;
% •
• město
• vesnice
re a> >« -g
3 « c S
o - 0
« S
Q.
i
re
I
•re
's^_
a)
•o
kroužek
Graf 13.2.1
Navštěvuje vaše dítě nějaký zájmový kroužek, sportovní oddíl, Sokol, Skaut
či jiné?
12-
I10?
Ii h2 6 -
a
4-
2
0-
2 6 -
a
4-
2
0•
město
• vesnice
2 6 -
a
4-
2
0-
kopaná
výtvarný
3Tangličtina
o
wpěvecký
squash
vaření
Graf 13.2.2
Dalšími kroužky, které žáci navštěvují jsou dovedné ruce M (0,0 %) V (12,0 %),
počítače M (0,0 %) V (10,0 %), balet-taneční kroužek M (4,0 %) V (1,0 %), aerobik M
(9,0 %) V (2,0 %), keramika M (10,0 %) V (0,0 %), debrujáři M (3,0 %) V (0,0 %),
kopaná M (4,0 %) V (9,0 %), výtvarný kroužek M (10,0 %) V (3,0 %), anglický jazyk
M (4,0 %) V (0,0 %), pěvecký kroužek M (1,0 %) V (0,0 %), squash M (1,0 %) V
(0,0 %) a vaření M (3,0 %) V (13,0 %).
63
Otázka č. 14
Máte dostatečný výběr kroužků?
ano % ne % celkem %
město 57 47 3 3 60 50
vesnice 41 34 19 16 60 50
celkem 98 81 22 19 120 100
Tabulka 14
Máte dostatečný výběr kroužků?
57
A
50
40
\ A»o 30
o
a
20
10
/ V\ A
• město
• vesnice
»o 30
o
a
20
10
00
ano ne
odpověď
Graf 14
Dotazovala jsem se, zda rodiče mají pro své děti dostatečný výběr kroužků.
Odpovědělo mi (100,0 %) dotazovaných a to tak: ANO ve městě (47,0 %) na vesnici
(34,0 %) N E ve městě pouhá (3,0 %) na vesnici (16,0 %). Z toho vyplývá, že nabídka
na vesnických školách není tak široká jako ve městě.
64
Otázka č. 15
Jak často navštěvuje zájmový kroužek ?
lkrát
týdně
%
2krát
týdně
%
3krát i více
týdně
% celkem %
město 18 15 15 13 27 22 60 50
vesnice 38 32 16 13 6 5 60 50
celkem 56 47 31 26 33 27 120 100
Tabulka 15
40
35
30
25
.8 20
a
15
10
5
0
Jak často navštěvuje zájmový kroužek?
Ikrát týdně 2krát týdně 3krát i více týdně
interval
• město
• vesnice
Graf 15
Návštěvnost kroužků lkrát týdně je vyšší u žáků na vesnici (32,0 %) ve městě pouze
(15,0 %), 2krát týdně odpověděli dotazovaní shodně ve městě i vesnici tj. (13,0 %).
Třikrát i častěji v týdnu M (22,0 %) V (5,0 %).
65
Otázka č. 16
Hraje dítě na nějaký hudební nástroj v ZUŠ a jaký?
ano
klavír % housle % flétna % kytara % ne celkem %
město 12 10 6 5 4 3 3 3 35 60 50
vesnice 3 3 0 0 3 3 0 0 54 60 50
celkem 15 13 6 5 7 6 3 3 89 120 100
Tabulka 16
Hraje dítě na nějaký hudební nástroj v ZUS a jaký?
60
50
40
+-*
>3 30
o
Q.
20
10
0
12
A L
4 3
klavír | housle | flétna | kytara
ano
nástroj
ne
• město
• vesnice
Graf 16
Na hudební nástroj v ZUŠ hraje celkem (27,0 %) a nehraje (73,0 %) z celkového
počtu (100,0 %). Klavír navštěvuje ve městě (10,0 %) a na vesnici (3,0 %) žáků, na
housle hraje M (5,0 %), V (0,0 %), na flétnu hrají shodně (3,0 %) žáků a na kytaru
pouze (3,0 %) ve městě.
66
Otázka č. 17
Kdo ovlivnil výběr kroužků?
sám % rodiče % kamarád % učitelé % prarodiče %
někdo
jiný
celkem %
město 28 21 24 17 6 4 0 0 1 1 1 60 44
vesnice 46 35 22 17 1 1 2 2 0 0 1 72 56
celkem 74 56 46 34 7 5 2 2 1 1 2 132 100
Tabulka 17
Kdo ovlivnil výběr kroužků?
50
45
40
35
_ 30
0)
>o 25
Q- 20
15
10
5 A l 0 2 1 0 1 1
sám rodiče kamarád učitelé prarodiče někdo
jiný
člen rodiny
• město
• vesnice
Graf 17
Celkem bylo zaznamenáno 132 odpovědí tj. (100,0 %). Ve městě byly odpovědi
takové: dítě samo (17,0 %), rodiče (17,0 %), kamarádi (4,0 %), učitelé (0,0 %),
prarodiče (1,0 %), někdo jiný (1,0 %). Na vesnici si děti volí tak: sám (35,0 %), rodiče
(17,0 %), kamarádi (1,0 %), učitelé (2,0 %), prarodiče (0 %) a někdo jiný (1,0 %).
67
Otázka č. 18
Je výběr kroužků omezen Vašimi finančními možnostmi?
ano % ne % celkem %
město 22 18 38 32 60 50
vesnice 10 8 50 42 60 50
celkem 32 26 88 74 120 100
Tabulka 18
Je výběr kroužků omezen vašimi finančími možnostmi?
501
45
40
35
« 30
38 A
A/i% 25
a. 20
15
10
5
0
a-/ y \
• město
• vesnice
% 25
a. 20
15
10
5
0
ZW L m
% 25
a. 20
15
10
5
0
ano ne
odpověď
Graf 18
Odpovědělo (100,0 %) dotazovaných. Ve městě výběr kroužků je omezen pro
(18,0 %) a není pro (32,0 %). Na vesnici je omezen výběr kroužků finančními
možnostmi pro (8,0 %) a není pro (42,0 %) dotazovaných.
68
Otázka č. 19
Jak tráví dítě volný čas mimo kroužky?
město % vesnice % celkem %
hrou 17 8 0 0 17 8
venku 13 6 24 12 37 18
čtením 6 3 11 5 17 8
spol. hry 3 1 12 6 15 7
počítač 27 13 15 7 42 20
s kamarády 14 7 0 0 14 7
výpomoc
doma
1 0,5 5 3 6 3,5
u televize 11 5 22 11 33 16
jízda na kole 1 0,5 6 3 7 3,5
kreslení 3 1 4 2 7 3
zpěv 0 0 2 1 2 1
s rodinou 0 0 3 1 3 1
kolečkové
brusle
0 0 4 2 4 2
venčení psa 0 0 4 2 4 2
celkem 96 45 112 55 208 100
Tabulka 19
69
Jak tráví dítě volný čas mimo kroužky?
<u>o
o
a
zájmy
• město
• vesnice
Graf 19.1
Jak tráví dítě volný čas mimo kroužky?
0)
>o
o
o.
zájmy
• město
• vesnice
Graf 19.2
Dětem zůstává ještě volný čas, který tráví podle svých zálib a neorganizovanou
formou. Celkem bylo zařazeno 208 (100,0 %) odpovědí. Hrou tráví svůj čas ve M
(8,0 %) a na V (0,0 %) dětí, běhá venku ve M (6,0 %) a V (12,0 %) dětí, čtou si pouhá
(3,0 %) ve M a na V (5,0 %), hrou společenských her M (1,0 %) a V (6,0 %),
s kamarády je ve M (7,0 %) a V (0,0 %) dětí. Výpomocí doma tráví svůj čas M (0,5 %)
a V (3,0 %) dětí. U televize sedí ve M (5,0 %) a na V (11,0 %). Jízda na kole se líbí ve
M (0,5 %) a V (3,0 %). Rádo kreslí M (1,0 %) a naV (2,0 %) dětí. Zpívá si pouze
(1,0 %) dětí na vesnici a také (1,0 %) na V tráví čas s rodinou. Na kolečkových bruslích
70
a venčení psího mazlíčka se podílí (2,0 %) pouze děti na vesnici.
Otázka č. 20
Nudí se často?
ano %
spíše
ano
% ne %
spíše
ne
nevím % celkem %
město 1 1 7 6 16 13 31 26 5 4 60 50
vesnice 2 2 8 6 19 16 30 25 1 1 60 50
celkem 3 3 15 12 35 29 61 51 6 5 120 100
Tabulka 20
Nudí se často?
n město
• vesnice
ano spíše ano ne spíše ne nevím
odpověď
Graf 20
Na otázku zda se děti často nudí odpovědělo 120 (100,0 %) dotazovaných. Ve městě
se nudí (1,0 %) a na vesnici (2,0 %) dětí, spíše ano shodně (6,0 %), nenudí se ve městě
(13,0 %) a na vesnici (16,0 %), spíše na M (26,0 %) a V (25,0 %), neví ve městě
(4,0 %) a na vesnici (1,0 %) dotazovaných.
71
Otázka č. 21
Trávíte společně celá rodina volný čas?
ano % ne % občas % celkem %
město 36 30 2 2 22 18 60 50
vesnice 42 35 0 0 18 15 60 50
celkem 28 65 2 2 40 33 120 100
Tabulka 21
Trávíte společně celá rodina volný čas?
42
• město
• vesnice
odpověď
Graf 21
Většina rodin tráví společný čas s dětmi. Město (30,0 %) a vesnice (35,0 %), netráví
pouze (2,0 %) ve městě a občas M (18,0 %) a V (15,0 %) dotazovaných.
72
Otázka č. 22
Jak často celá rodina trávi volný čas?
lkrát
týdně
lkrát za
14 dní
lkrát za
měsíc
co
nejčastěji
celkem %
město 15 13 5 4 0 0 40 33 60 50
vesnice 14 12 1 1 2 2 43 35 60 50
celkem 29 25 6 5 2 2 73 68 120 100
Tabulka 22
Jak často tráví celá rodina volný čas?
• město
• vesnice
lkrát týdně lkrát za 14 lkrát za co nejčastěji
dní měsíc
interval
Graf 22
Dále jsem se zajímala, jak často svůj volný čas tráví celá rodina dohromady.
Odpovědělo mi 120 (100,0 %) dotazovaných, lkrát týdně ve městě (13,0 %) na vesnici
(12,0 %), lkrát za 14 dnů M (4,0 %) a V (1,0 %), lkrát za měsíc M (0,0 %) a V (2,0 %),
co nejčastěji M (33,0 %) a V (35,0 %) dotazovaných.
73
Otázka č. 23
Jakou dobu tráví vaše dítě u počítače?
20
min.
%
30
min.
%
1
hod.
%
2
hod.
% více % netráví %
lkrát
týdně
% celkem %
město 16 13 18 15 16 13 5 4 1 1 3 3 1 1 60 50
vesnice 9 7 8 7 23 19 5 4 2 2 13 11 0 0 60 50
celkem 25 20 26 22 39 32 10 8 3 3 16 14 1 1 120 100
Tabulka 23
Jakou dobu tráví vaše dítě u počítače?
Odpovědělo 120 (100,0 %) dotazovaných. 20 minut tráví u počítače ve městě
(13,0 %) a na vesnici (7,0 %) dětí, 30 minut M (15,0 %) a V (7,0 %), hodinu M
(13,0 %) a V (19,0 %), dvě hodiny shodně (4,0 %) dětí, více času M (1,0 %) a V
(2,0 %), netráví u počítače ani chvíli M (3,0 %) a V (11,0 %), lkrát týdně M (1,0 %) a
na vesnici (0,0 %) dětí.
74
Otázka č. 24
Kolik hodin denně dítě spí?
10
hod.
% 9 hod. % 8 hod. % 6 hod. % celkem %
město 27 23 22 18 0 0 11 9 60 50
vesnice 34 28 17 14 0 0 9 8 60 50
celkem 61 51 39 32 0 0 20 17 120 100
Tabulka 24
Kolik hodin denně dítě spí?
34
• město
• vesnice
10 hodin 9 hodin 8 hodin 6 hodin
interval
Graf 24
Většina dětí spí 10 hodin M (23,0 %) a V (28,0 %), devět hodin spí ve M (18,0 %) a
na V (14,0 %) dětí, 8 hodin nespí žádné dítě tedy (0,0 %). Dosti zarážející jsou procenta
dětí, které spí pouze 6 hodin denně. Ve městě je to (9,0 %) a na vesnici (8,0 %) dětí.
Jsou to děti, které chodí na první stupeň ZS.
75
Otázka č. 25
Jaký čas věnujete přípravě do školy?
20
min. %
30
min. % lhod. % více % celkem %
město 10 8 20 17 22 18 8 7 60 50
vesnice 15 13 11 9 30 25 4 3 60 50
celkem 25 21 31 26 52 43 12 10 120 100
Tabulka 25
Jaký čas věnujete přípravě do školy?
30
• město
• vesnice
20 minut 30 minut lhodina více
interval
Graf 25
Příprava dětí do školy je velmi rozdílná. Musíme vzít v úvahu, že někomu stačí jen si
učivo přečíst a tím považuje učení za konečné. Jiný žák musí věnovat učení i hodinu,
aby byl naučený. 20 minut stačí ve městě (8,0 %) a na vesnici (13,0 %) dětí. 30 minut
potřebuje ve M (17,0 %) a na V (9,0 %) dětí. Jednu hodinu ve M (18,0 %) a na
V (25,0 %) dětí. Více jak hodinu ke své přípravě potřebuje ve M (7,0 %) a na V (3,0 %)
dětí.
76
Otázka č. 26
Má určenou domáci práci, kterou musí pravidelně vykonávat a jakou?
město % vesnice % celkem %
nádobí 16 11 18 12 34 23
stlát postel 5 3 0 0 5 3
luxování 10 7 15 10 25 17
úklid pokoje 26 18 30 20 56 38
utírání
prachu
6 4 0 0 6 4
úklid
kuchyně
10 7 11 8 21 15
celkem 73 50 74 50 147 100
Tabulka 26.1
Má určenou domácí práci, kterou musí pravidelně vykonávat a jakou?
• město
• vesnice
práce
Graf 26.1
Podle odpovědí můžu konstatovat, že na vesnici má každé dítě určenou domácí práci,
kterou musí vykonávat. Pouze (19,0 %) dětí ve městě tuto práci určenou nemá. Nádobí
umývá ve M (11,0 %) a na V (12,0 %) dětí, stlát postel musí ve M (3,0 %) a V (0,0 %),
luxování ve městě (7,0 %) a V (10,0 %), úklid pokoje M (18,0 %) a V (20,0 %), utírá
prach M (4,0 %) a V (0,0 %) dětí, při úklidu kuchyně ve M pomáhá (7,0 %) a na V
77
(8,0 %) dětí.
město % vesnice % celkem %
žehlení 5 8 2 4 7 12
hlídání sourozence 1 2 2 4 3 6
zalévání květin 1 2 0 0 1 2
nakupování 3 5 1 2 4 7
okolí domu 8 14 10 18 18 32
starost o domácí
mazlíčky
7 12 6 10 13 22
nemá určenou práci 11 19 0 0 11 19
celkem 36 62 21 38 57 100
Tabulka 26.2
Má určenou domácí práci, kterou musí pravidelně vykonávat a jakou?
c
>N
O
C
0)
N
O
•
O
(fl
f !
N
C
>
o
a
3
c
prace
• město
• vesnice
Graf 26.2.1
Další domácí práce, které dotazovaní vypsali, byly žehlení drobného prádla. Ve
městě (8,0 %) a na vesnici (4,0 %) dětí. Povinnost hlídat mladšího sourozence mají ve
městě (2,0 %) a na vesnici (4,0 %) dětí. Zalévat květiny musí ve městě (2,0 %) a na
vesnici tuto povinnost nemá žádné dítě. Ve městě chodí na nákupy (5,0 %) a na vesnici
(2,0 %) dětí.
78
Má určenou domácí práci, kterou musí pravidelně vykonávat a jakou?
• město
• vesnice
práce
Graf 26.2.2
Úklid v okolí domu má na starosti ve městě (14,0 %) a na vesnici (18,0 %) dětí. O
své domácí mazlíčky se stará ve městě (12,0 %) a na vesnici (10,0 %) dětí. (19,0 %) dětí
ve městě nemá určenou žádnou domácí práci.
Vyhodnocení hypotéz
Hypotéza H l
Žáci ve městě častěji navštěvují zájmové kroužky než žáci na vesnici.
Jak často navštěvuje zájmový kroužek ?
lkrát
týdně
2krát
týdně
3krát i více
týdně
celkem
město 18 15 15 13 27 22 60 50
vesnice 38 32 16 13 6 5 60 50
celkem 56 47 31 26 33 27 120 100
Tabulka 15
79
40
35
30
25
d)
.8 20
a
15
10
5
0
Jak často navštěvuje zájmový kroužek?
• město
• vesnice
1 krát týdně 2krát týdně 3krát i více týdně
interval
Graf 15
Hypotéza Hl se potvrdila.
Děti ve městě navštěvují častěji zájmové kroužky než děti na vesnici. Ve městě lkrát
týdně (15,0 %), 2krát týdně (13,0 %) a 3krát týdně (22,0 %) dětí. Na vesnici lkrát týdně
(32,0 %), 2krát týdně (13,0 %) a 3krát týdně pouhých (5,0 %) dětí.
Hypotéza H2
Výběr kroužků žáků na vesnici je omezen finančními možnostmi rodičů více než
žáků ve městě.
Je výběr kroužků omezen Vašimi finančními možnostmi?
ano % ne % celkem %
město 22 18 38 32 60 50
vesnice 10 8 50 42 60 50
celkem 32 26 88 74 120 100
Tabulka 18
80
Je výběr kroužků omezen vašimi finančími možnostmi?
50
45
40
35
_ 30
0)
>o 25
Q- 20
15
10
5
0
22
Zk • město
• vesnice
ano ne
odpověď
Graf 18
Hypotéza H2 se nepotvrdila.
Na tuto otázku mi odpovědělo (18,0 %) rodičů z města, že je jejich výběr omezen
finančními možnostmi, ale (32,0 %) odpovědělo, že není. Nečekaně mi odpověděli
rodiče na vesnici, kde pouhých (8,0 %) odpovědělo ano, ale (42,0 %) ne.
Hypotéza H3
Žáci na vesnici tráví více volného času s rodinou než žáci ve městě.
Trávíte společně celá rodina volný čas?
ano % ne % občas % celkem %
město 36 30 2 2 22 18 60 50
vesnice 42 35 0 0 18 15 60 50
celkem 28 65 2 2 40 33 120 100
Tabulka 21
81
45
40
35
30
«3 25
>o
g. 20
15
10
5
0
Trávíte společně celá rodina volný čas?
ano
] město
i vesnice
ne
odpověď
občas
Graf 21
Hypotéza H3 se potvrdila.
Na vesnici tráví společný volný čas (35,0 %) a ve městě (30,0 %) dětí s rodiči.
Jen občas ho tráví ve městě (18,0 %) a na vesnici (15,0 %) rodičů. Ve městě jsou
(2,0 %) rodičů, která spolu se svými dětmi netráví volný čas.
Hypotéza H4
Žáci ve svém volném čase tráví nejvíce času u počítače a u televize než v přírodě.
Jak tráví dítě volný čas mimo kroužky?
město % vesnice % celkem %
hrou 17 8 0 0 17 8
venku 13 6 24 12 37 18
čtením 6 3 11 5 17 8
spol. hry 3 1 12 6 15 7
počítač 27 13 15 7 42 20
s kamarády 14 7 0 0 14 7
výpomoc
doma
1 0,5 5 3 6 3,5
u televize 11 5 22 11 33 16
jízda na kole 1 0,5 6 3 7 3,5
82
kreslení 3 1 4 2 7 3
zpěv 0 0 2 1 2 1
s rodinou 0 0 3 1 3 1
kolečkové
brusle
0 0 4 2 4 2
venčení psa 0 0 4 2 4 2
celkem 96 45 112 55 208 100
Tabulka 19
Jak tráví dítě volný čas mimo kroužky?
30
25
20
.o 15
a
10
5 .i
c c
> «
o
a
>5
o
a
zájmy
• město
• vesnice
•S § E
ra g o
I >
Graf 19.1
Jak tráví dítě volný čas mimo kroužky?
4-
3,5
3
- 2,5
,o 2
a 1,5
4 4 4
tlí il1
o A JI • město
0,5
0 Lil L/j 11 ÚJi J • vesnice0,5
0
kreslení
zpěv
srodinou
><
kolečkové
brusle
věnčení
psa
Graf 19.2
83
Hypotéza H4 se potvrdila pouze na 50%
Zodpovědí dotazovaných je patrné, že žáci ve městě tráví svůj volný čas mimo
kroužky nejraději u počítače (13,0 %) a u televize jen (5 %). Více % bylo zařazeno
k běhání po venku (6 %) a (8 %) získala hra. Na vesnici žáci nejraději běhají po venku
(12 %) u televize tráví (11 %) a u počítače sedí pouze (7 %) z žáků.
4.4 Závěry šetření a doporučení pro speciálně pedagogickou praxi
Cílem výzkumného šetření bylo porovnání trávení volného času dětí na vesnici a ve
městě. Výzkum byl realizován na třech městských a třech vesnických školách v období
podzimu 2008. K zjištění informací byla použita dotazníková metoda. Dále byly použity
následné metody: oslovení ředitelů škol, rozhovor s rodiči. Oslovení ředitelů škol bylo
nutností pro rozdání dotazníků, kde byl nutný jejich souhlas. Všichni ředitelé souhlasili
a dotazníky si převzali. Na malotřídní škole, kde působím jako učitelka jsem oslovila a
požádala rodiče o vyplnění dotazníku sama na rodičovské schůzce. Celkem bylo
rozdáno 120 dotazníků. Ve městě 60 kusů a na vesnici stejný počet 60 kusů.
Celý dotazník obsahoval 26 otázek a byl rozdělen na tři oblasti. V první oblasti byly
kladeny otázky , které zjišťovaly údaje o rodině. Druhá oblast byla zaměřena právě na
téma využití volného času a ve třetí oblasti otázky směřovaly k režimu a povinnostem
dětí při přípravě do školy.
Při vyhodnocování dotazníku jsem dospěla k tomuto závěru.
Žáci na vesnických školách mají možnost navštěvovat méně zájmových kroužků.
Každý kroužek je pouze jednou v týdnu. Pokud se žák nepřihlásí do více kroužků, tak
chodí do kroužků jen lkrát týdně. Jen několik žáků dojíždí do zájmových kroužků do
Kyjova. Žáci z městských škol mají větší výběr kroužků a také je častěji navštěvují.
Většina žáků chodí do kroužku až 3krát týdně. Poměrná shoda je u návštěvnosti 2krát
týdně, což můžeme zdůvodnit právě výběrem dvou kroužků u vesnických žáků.
Myslela jsem, že většina rodičů z vesnických škol odpoví na otázku, zda je výběr
kroužků omezen jejich finančními možnostmi, ano. Na vesnických školách se zájmové
kroužky do kterých žáci chodí neplatí. Pokud by své děti chtěli přihlásit do kroužků
v Kyjově, zaplatili by určitou částku za rok. Je možné, že rodiče neví o placení kroužků,
pokud se o nějaký kroužek v Kyjově nezajímali. Třeba by jejich odpovědi byly jiné.
84
Rozdíl ve společném trávení volného času rodičů a žáků na vesnici a ve městě je
pouhých 5 %. Je to velmi dobrý výsledek. Rodiče chápou, že v této době je důležité se
věnovat ve volném čase svým dětem. Společné chvíle, které celá rodina tráví společně
jsou nenahraditelné a nezapomenutelné. Jejich děti budou mít vždy na co vzpomínat.
A jak žáci tráví svůj volný čas? Opravdu nejvíce času věnují práci na počítači. U
televize však nejvíce času nesedí. Více odpovědí bylo zaznamenáno u hry a běhání po
venku. Na vesnici žáci sedí nejvíce před televizní obrazovkou, ale práci na počítači se
tolik nevěnují. Nejvíce odpovědí bylo ovšem zaznamenáno u trávení volného času
venku. Zdůvodnění, proč někteří žáci sedí u televizní obrazovky nebo počítače by jistě
nebylo těžké. Jsou doma, máme je pod kontrolou. Ale ví všichni rodiče jaké filmy
sledují a co je vlastně k tomu počítači přitahuje? Tuto otázku bychom jim měli možná
položit. Raději by měli chodit do přírody a uvolnit se.
Návrh na doporučení pro speciálně pedagogickou praxi
Cíle, stanovené ve výzkumném projektu byly splněny. Analyzovala a porovnala jsem
možnosti žáků v oblasti volného času na vesnici a ve městě. Potvrdilo se mi, že žáci ve
městě mají více možností, kde tyto činnosti mohou provozovat. Vztah rodičů k volnému
času je opravdu na dobré úrovni. Rodiče se snaží věnovat svým dětem a tráví s nimi
svůj volný čas. Všichni rodiče se snaží svým dětem poskytnout co nejvíce možností, jak
trávit volný čas v kroužcích. O tom svědčí jejich zájem, vyhledávat si i jiné zdroje
informací, jak mohou děti trávit volný čas. Žádného žáka neomezují školní povinnosti
v tom, že by jim byly zakazovány aktivity ve volném čase.
Problematikou volnočasových aktivit u dětí školního věku je nutné se zabývat
z jednoho prostého důvodu a tím je odpovědnost nás dospělých, rodičů, pedagogů a
všech, kteří s dětmi a mládeží pracují a mají vliv na jejich přirozený a kvalitní vývoj.
Volnočasovou aktivitu můžeme chápat jako vhodnou a řízenou náplň volného času,
kterou si dítě volí pokud možno samo, projevuje o tuto aktivitu dlouhodobější zájem a
nachází v ní uspokojení svých potřeb. Způsob, jakým dítě tráví svůj volný čas ovlivňuje
jeho osobnost, charakter a podílí se na formování jeho budoucí profesní orientace.
Pokud je tento čas vyplněn vhodnou aktivitou přinášející dítěti pocit uspokojení,
zvyšuje se jeho zdravé sebehodnocení, dítě si podvědomě váží sebe samotného a tím
také ostatních členů společnosti a hodnot, které tato společnost vytváří. Tak dochází ke
snížení rizika vzniku sociálně patologických jevů jako je například šikana, vandalismus,
krádeže, ničení majetku a podobně.
85
K tomu, aby volnočasové aktivity nabízely žákům vhodnou škálu nej různější ch
aktivit a činností je potřeba vedoucích z řad dospělých, kteří budou ochotni zájmové
kroužky řídit a předávat dětem své zkušenosti v rámci svého volného času. Především
na vesnicích je vedení zájmových kroužků zcela v kompetenci rodičů a učitelů, kteří bez
nároku na finanční ohodnocení věnují svůj volný čas žákům. Dnešní společnost
orientovaná na získávání materiálních hodnot pozapomíná na důležitost předání
duchovních hodnot a životních zkušeností mladším generacím. Jen ojediněle se na
vesnici najde někdo, kdo se pokusí žáky inspirovat, vést tvůrčím směrem a učit je
plnohodnotnému prožívání svého volného času. A to by se mělo změnit.
V současné době v životě obyvatel, zvláště žáků a mládeže dochází ke snižování
pohybových činností. Zvláštní pozornost by měla být věnována žákům a mládeži
s poruchami, které jsou kvalifikovány v oblasti speciální pedagogiky. U těchto žáků je
velmi důležitý pohyb, který jim pomáhá k jej ich rozvoji. Čím více budeme na žáky
působit, tím lépe se vyrovnají s objektivní realitou. Musíme jim však nabídnout takovou
aktivitu, kterou vzhledem k jej ich poruchám budou schopni zvládat, bude pro ně
přitažlivá a zábavná. Nesmí být deprimující. Ovšem, ne všichni mají odborné vzdělání
k práci s těmito žáky. Je na společnosti, aby dokázala dobře motivovat mladé lidi z řad
speciálních pedagogů k této činnosti. Bude záležet, jak dokážou pracovat s žáky a
výsledky jejich práce budou těšit nejen je, ale právě úsměv na tváři spokojeného žáka
bude pro ně největší odměnou.
Nesmíme opomenout rodiče, kteří by měli mít na své děti největší vliv. Působí na ně
od narození a své děti nejvíce znají. Ví, v čem jejich dítě vyniká a na druhé straně co se
mu nedaří. Začít tyto zájmy u dítěte vyvíjet a prohlubovat co nejdříve. Snažit se celá
rodina zapojit ve volném čase do nějaké aktivity. Třeba pomoci škole právě ve vedení
kroužku v oblasti, která jejich dítě bude zajímat. Na vesnicích je provozování
volnočasových aktivit někdy problémem. Nejsou dostatečné prostory, sportovní areály,
chybí tělocvičny a nářadí. Pokud budeme hovořit s lidmi o tomto problému, věřím, že
nezůstanou lhostejní k řešení této situace. Vždyť jsou to právě oni, kteří chtějí, aby
jejich děti aktivně trávily svůj volný čas. A jistě se přidají i další celé rodiny, které by
těchto aktivit využívaly. Zapojit se vlastními silami na pomoci při vybudování areálu
pro trávení volného času. Někteří mohou i malou částkou pomoci a věřím, že tak se
pomalu bude připojovat i další veřejnost.
86
ZÁVĚR
Již od narození se přizpůsobujeme okolnímu světu. Prvotní skupinou se kterou
navozujeme kontakty je rodina. S přibývajícími léty poznáváme stále více nových věcí a
dostáváme se do určitého vztahu k těmto věcem. Pokud tyto věci začnou mít pro nás
význam, může to v nás vyvolat zájem. A právě tyto zájmy je třeba vyvíjet ve volném
čase. Volný čas žáků by měl být smysluplně naplněn. Ale i ve volném čase nesmíme
zapomenout na možnosti vzniku sociálně patologických jevů.
Teoretickou část diplomové práce jsem začala psát po přečtení odborné literatury o
volném čase. Poznatky byly z několika oblastí a od různých autorů. Snažila jsem se o
podání informací právě k zvolenému tématu.
V praktické části jsem si zvolila dotazníkovou metodu, která mi pomohla k získání
mnoha informací o zájmech žáků ve volném čase. Rozdala jsem celkem 120 dotazníků a
to 60 na tři vesnické školy a 60 na tři městské školy. Tyto dotazníky byly rozdány
žákům prvního stupně. Na vesnických školách jsou pouze čtyři ročníky, ale
v městských školách byly dotazníky rozdány i do pátých tříd. Dotazník byl zcela
anonymní a byl určen rodičům. Musím podotknout, že všichni dotazovaní přistupovali
k vyplnění dotazníku zodpovědně a všech 120 kusů se mi vrátilo zpět. Dotazník
obsahoval 26 otázek a byl rozdělen do tří oblastí. Všechny tyto otázky mi pomohly
k zjištění, jak tráví žáci mladšího školního věku svůj volný čas, kolik času pro své děti
nachází rodiče a zda mají žáci dostatečný výběr kroužků pro své zájmy, které chtějí
rozvíjet. Odpovědi byly zpracovány a vyhodnoceny v tabulkách a grafech. Na začátku
svého šetření jsem si stanovila čtyři hypotézy, které se měly potvrdit.
První hypotéza měla zjistit, zda žáci ve městě častěji navštěvují kroužky než žáci na
vesnici. Tato hypotéza se potvrdila. Žáci na vesnici nemají tak bohatou nabídku
zájmových kroužků přímo ve své vesnici. V některých vesnicích nejsou právě prostory,
kde by tato činnost ve volném čase mohla probíhat. Chybí sportovní areály, tělocvičny,
sportovní nářadí a také lidé pro vedení kroužků. Proto mohou navštěvovat pouze ty
kroužky, které jim nabídne škola a ta ve svých malých prostorech mnoho nabídnout
nemůže. Ve městě jsou ve školách větší prostory, lepší vybavenost, D D M a také lidové
školy umění, které nabízejí širokou škálu zájmových kroužků.
Druhou hypotézou jsem chtěla zjistit, zda je výběr kroužků pro žáky na vesnici
omezen finančními možnostmi rodičů. Zde jsem předpokládala, že bude. Ale tato
87
hypotéza se nepotvrdila. Jak vyplynulo z dotazníku, jen několik málo žáků dojíždí do
města do kroužků. Proto jsem usuzovala, že je to právě z finančních důvodů. Na
vesnických školách se rodiče finančně nepodílí na činnosti kroužku, ale ve městech se
platí na celý školní rok určená finanční částka.
Třetí hypotéza měla potvrdit, že žáci na vesnici tráví více volného času s rodinou než
žáci ve městě. Z odpovědí dotazovaných se potvrdilo, že tomu tak je. Rodiče ve městě
netráví tolik volného času se svými dětmi. Tato situace by se měla změnit. Každý rodič
by si měl najít volnou chvíli, kterou bude se svým dítětem. Jsou to nezapomenutelné
chvíle na které se nezapomíná a dětem do života dávají mnoho poučení.
Poslední čtvrtá hypotéza se týkala zájmů, které žáky nejvíce zajímají a věnují se jim.
Vytipovala jsem počítač a televizi. Tato hypotéza se potvrdila pouze na 50 %. Žáci ve
městě opravdu tráví nejvíce času u počítače, ale potom běhají po venku a hrají různé
hry. Televizi tolik nesledují. Ve vesnici žáci nejraději běhají venku a sledují televizi. U
počítače netráví spoustu času.
V závěru své diplomové práce bych chtěla podotknou, že by nám nemělo být
lhostejné, jak tráví žáci svůj volný čas. Na vesnicích by se měli snažit o zlepšení
podmínek a rozšiřování aktivit k využití volného času pro všechny, kteří mají zájem
trávit volný čas užitečně.
88
RESUMÉ
Diplomová práce nás seznamuje s problematikou volného času a také zájmovou
činností jako její součástí. V úvodní kapitole hovořím o vývoji osobnosti žáka mladšího
školního věku a vlivech, které na žáka působí. Žáky ovlivňuje nejen prostředí ve kterém
tráví svůj volný čas, ale hlavně rodina a také vrstevnické skupiny. Osobnost žáka se
musí také vzdělávat a mít stanovený určitý režim dne. Právě ve druhé kapitole se věnuji
rámcovému vzdělávacímu programu, podle něhož se nyní vyučuje v každé základní
škole. Aby žák mohl studovat, bavit se a odpočívat pracuje podle stanoveného režimu.
Třetí kapitola se zaměřuje na pojetí volného času od jeho vývoje, funkce, obsahu až po
vztahy, které se právě ve volném čase vyvíjí.
V praktické části jsem vytýčila cíl svého výzkumného projektu, popsala prostředí a
metody, které byly využity. Dotazníkové šetření bylo prováděno na třech vesnických a
třech městských školách. Srovnání rozdílů v zájmové činnosti a trávení volného časuje
popsáno ve stanovených hypotézách, které jsou vyhodnoceny a znázorněny v tabulkách
a grafech. V poslední části je doporučení pro speciálně pedagogickou praxi.
89
SUMMARY
This diploma thesis deals with the issue of free-time activities and their special
category: leisure activities. The introductory chapter describes the personality of pupils
at younger school age and various influences that shape them. Pupils are influenced not
only by the environment in which they spend their spare time, but mainly by family and
peer groups. They need to be educated and have a fixed daily routine. The second
chapter focuses on the framework educational programme which forms the basis of
teaching at every elementary school. In order to study effectively, pupils need a fixed
routine to study, enjoy their free time and relax. The third chapter concentrates on
different approaches to free time and analyses its development, function and content as
well as the relationships formed during free time.
The practical part lists the aims of the research project and describes the environment
and methods used for the research. The questionnaire was distributed in three village
and three town schools. The differences in leisure-time activities are summed up in
hypotheses that are then evaluated and represented in charts and graphs. The last chapter
contains recommendations for special education practice.
90
LITERATURA
ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-
7178-463-X.
CULÍK, F. Teorie školní a mimoškolní výchovy dětí a mládeže. Olomouc: Univerzita
Palackého, Přírodovědná fakulta.
FALTYSKOVÁ, J. Koncepce výchovy ve volném čase. In Němec a kol. Kapitoly ze
sociální pedagogiky a volného času . Brno: Paido, 2002. ISBN 80-7315-012-3.
GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. 1. vyd. Brno: Paido, 2000. ISBN
80-85931-79-6.
HARTL, P , HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2000.
ISBN 80-7178-303-X.
HOFBAUER, B. Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-927-5.
HRABAL, V. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka. Praha: SNP, 1991.
CHRÁSTKA, M . Úvod do výzkumu v pedagogice. Olomouc: Univerzita Palackého,
2006. ISBN 80-244-1367-1.
INFRA, s.r.o. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. 1. vyd. Praha:
Výzkumný ústav pedagogický, 2005. ISBN 80-86666-24-7.
LOKAJÍČKOVÁ, J. Pedagogické problémy volného času. l.vyd. Hradec Králové:
Pedagogická fakulta, 1976. č.pub. 60-201-74.
MACEK, M . , Hájek, B. a kol. Školská zařízení pro zájmové vzdělávání. Praha:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2002.
MATĚJČEK, Z. Co, kdy ajak ve výchově dítěte. Praha: Portál, 1996.
PÁVKOVA, J. a kol. Pedagogika volného času. 3. vyd. Praha: Portál, 2002. ISBN
80-7178-711-6.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 4. vyd. Praha:
Portál, 2003. ISBN 80-7178-722-8.
SPOUSTA, V. Kapitoly z pedagogiky volného času. 1. vyd. Brno: Masarykova
univerzita, 1996. ISBN 80-210-1274-9.
SPOUSTA, V. Metody a formy výchovy ve volném čase. l.vyd. Brno: Masarykova
univerzita, 1996. ISBN 80-210-1275-7.
SPOUSTA, V. Teoretické základy výchovy ve volném čase. 1. vyd. Brno: Masarykova
univerzita, 1994. ISBN 80-210- 1007-X.
VÁGNEROVÁ, M . Psychologie školního dítěte. HTF, Praha. 1996.
91
VÁGNEROVÁ, M . Vývojová psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-
308-0.
VÁGNEROVÁ, M . , VALENTOVÁ, L. Psychický vývoj a jeho variabilita. UK. Praha.
1991.
VÁZANSKY, M . Volný čas a pedagogika zážitku. Brno: M U fakulta pedagogická,
1992.
VÁZANSKY, M . Základy pedagogiky volného času. 2. vyd. Brno: Print - Typia, 2001.
ISBN 80-86384-00-4.
ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací plán. Praha:
Portál, 2001.
92
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1 Dotazník diplomové práce
93
Příloha č. 1 Dotazník diplomové práce
Vážení rodiče,
dovolte mi, abych Vás požádala o vyplnění dotazníku, který se týká volného času
vašich dětí.
Ráda bych se seznámila s Vašimi názory, zda je dětem nabízena dostatečná škála
zájmových kroužků a jak tuto nabídku děti využívají. Dotazník bude sloužit ke srovnání
nabídky kroužků na vesnických a v městských školách a také zájmů dětí ve volném
čase.
Ujišťuji Vás, že dotazník je anonymní a výsledky budou zpracovány a použity
v mém výzkumném projektu, který provádím na Pedagogické fakultě MU.
Prosím, odpovězte na všechny otázky co nej pravdivej i.Správné otázky
zakroužkujte, chybějící doplňte.
1.) Kdo vyplňuje dotazník?
matka otec prarodiče někdo jiné
2.) Jste rodina úplná?
ano ne
3.) Kolik máte dětí ?
jedno dvě tři více, uveďte
4.) Jste zaměstnáni?
ano jeden rodič oba
ne jeden rodič oba
5.) Vaše dítě navštěvuje školu
městskou vesnickou
94
6.) Dítě navštěvuje
1. ročník 2.ročník 3.ročník 4.ročník 5.ročník
7.) Je to (uveďte počet) chlapec dívka
8.) Dítě má stanovený denní režim ano ne
9.) Jste dostatečně informováni o možnostech využití volného času pro dítě?
ano ne
10.) Jakým způsobem?
školou letáky D D M ZUS osobně se informuji
jinak
11.) Kdo rozhoduje o zájmech vašich dětí ?
dítě samo rodiče učitelé prarodiče někdo jiný
12.) Co dělá dítě ve volném čase nejraději?
sleduje televizi běhá venku s kamarády sedí u počítače
čte knihy navštěvuje kamarády čas tráví s vámi
nudí se hraje si v pokoji čas tráví s prarodiči
Očíslujte podle oblíbenosti.
13.) Navštěvuje vaše dítě nějaký zájmový kroužek, sportovní oddíl, Sokol, Skaut
či jiné ?
Vypište
95
14.) Máte dostatečný výběr kroužků?
ano ne
15.) Jak často navštěvuje zájmový kroužek?
lx týdně 2x týdně 3x i více
16.) Hraje dítě na nějaký hudební nástroj v ZUŠ a jaký?
ano jaký
ne
17.) Kdo ovlivnil výběr kroužků?
sám rodiče kamarád učitelé prarodiče někdo jiný
18.) Je výběr kroužků omezen Vašimi finančními možnostmi?
ano ne
19.) Jak tráví dítě volný čas mimo kroužky?
20.) Nudí se často?
ano spíše ano ne spíše ne nevím
21.) Trávíte společně celá rodina volný čas?
ano ne občas
22.) Jak často celá rodina tráví volný čas ?
lx týdně lx za 14 dnů lx za měsíc co nejčastěji
96
23.) Jakou dobu tráví vaše dítě denně u počítače ?
20 minut 30 minut 1 hodinu 2 hodiny více
24.) Kolik hodin denně dítě spí?
10 hodin 8 hodin 6 hodin
25.) Jaký čas věnujete přípravě do školy ?
20 minut 30 minut 1 hodinu více
26.) Má určenou domácí práci, kterou musí pravidelně vykonávat a jakou?
Děkuji za Váš čas při vyplnění dotazníku
97