Posudek bakalářské diplomové práce
Motivace a bariéry seniora při vstupu do počítačového kurzu
Autor práce: Lucie Filipiová
Vedoucí: Mgr. Hana Staudková
Oponent: Mgr. Libor Juhaňák
Autorka se ve své bakalářské práci věnuje motivům a bariérám u seniorů, kteří se odhodlali
k absolvování kurzu zaměřujícího se na zvyšování počítačové gramotnosti. Téma jistě zajímavé,
zasloužilo by si však preciznější a hlubší zpracování.
Zvláště u teoretické části práce se vnucuje myšlenka, že byla psána v časové tísni a nezbyl tak již
čas na korekturu a odpovídající formální úpravu. Plynulost čtení narušuje především velké množství
chyb a překlepů, časté nesprávné psaní čárek v souvětích a místy neobratné formulace. Na
plynulosti čtení nepřidá ani formální úprava, zvláště pak různorodé odsazovaní odstavců. Problémy
jsou však i v obsahové stránce. Místy se zdá, že autorka prezentuje spíše své názory a předkládaná
tvrzení neopírá o relevantní zdroje. Např. hned na straně 8 zarazí čtenáře autorčino tvrzení, že počet
obyvatelstva v ČR se „razantně snižuje". Může autorka uvést, z jakého zdroje zde vychází?
Přinejmenším v datech CSÚ totiž žádný razantní úbytek počtu obyvatel vidět nelze. Jiným
příkladem může být strana 13, kde autorka využívá obecnou formulaci „dle četných průzkumů", ale
reálně na žádný konkrétní výzkum neodkazuje. Také logická struktura práce a postup výkladu není
ideální. Příkladem budiž pojem „informační a komunikační technologie", resp. zkratka ICT Tu
autorka vysvětluje a definuje až na straně v kapitole „2. 3 Digitální propast", ačkoli ji používá a
opírá se o ni i v předchozích pasážích práce.
V empirické části práce je patrné, že se autorka pohybuje spíše po povrchu a nesnaží se hledat
hlubší souvislosti. Zvláště u interpretace výsledků je to trochu škoda, jelikož se v této podobě
omezuje vesměs jen na to, že uvádí pro každou otázku dotazníku graf a slovní popis.
Problematizovat lze ale i samotné pojetí výzkumu. Hlavní výzkumnou otázkou je: „Co seniorům
pomáhá (motivy) a co naopak brání (bariéry) při vstupu do počítačových kurzů?" Říkám si, jestli by
pro zodpovězení takové otázky nebyla vhodnější jiná metoda. Může autorka u obhajoby uvést a
zdůvodnit, proč zvolila právě metodu dotazníkového šetření?
Další otázky k obhajobě:
• Operacionalizace je naznačena jen velmi stručně v podobě výsledné tabulky. Je možné
vysvětlit podrobněji, jaký byl postup od hlavní výzkumné otázky až k výslednému
dotazníku?
• Na základě čeho jsou některé otázky vyhodnocovány s pomocí koláčového grafu a
relativních četnostní, zatímco u jiných je uvedena absolutní četnost v podobě sloupcového
grafu? Typem otázek to totiž evidentně dáno není.
• V plném znění dotazníku v rámci příloh je uvedena instrukce: „pokud není uvedeno jinak,
označte prosím jen jedinou možnost". U žádné otázky však není uvedena, žádná doplňující
informace. Na základě čeho tedy dotazovaní označovali u některých otázek pouze jednu
možnost a u některých možností více?
Přestože jsem upozornil spíše na problematické aspekty, věřím, že práce má i svá pozitiva. Proto
navrhuji práci k obhajobě s hodnocením D, podaří-li se autorce zdůvodnit problémová místa.
V Brně 28. 1. 2015 Libor Juhaňák