Tato bakalářská práce se zabývá vlivem vybraných pískovacích
prášků na povrch zubní skloviny. V teoretické části jsou
shrnuty současné poznatky o pískování a souvisejících tématech.
Cílem praktické části bylo posoudit, do jaké míry ovlivňuje
volba pískovacího prášku povrch skloviny, a na základě
zjištěných výsledků formulovat doporučení pro klinickou praxi
dentální hygieny.
Experimentální část byla zaměřena na hodnocení tří pískovacích
médií – KaVo PROPHY pearls na bázi uhličitanu vápenatého, EMS
AIRFLOW Classic na bázi hydrogenuhličitanu sodného a EMS
AIRFLOW PLUS na bázi erythritolu. Ke stanovení změn povrchové
topografie byl využit trojrozměrný parametr Sa. Analýza vzorků
byla provedena pomocí optického mikroskopu Keyence VHX-6000 při
zvětšení 250×. Celkem bylo analyzováno 12 vzorků extrahovaných
lidských zubů.
Nejmenší a zároveň nejkonzistentnější změny Sa byly v tomto
souboru zaznamenány u prášku AIRFLOW na bázi erythritolu
(průměrný pokles Sa o 0.12 μm). Střední hodnoty změn Sa
vykazoval AIRFLOW Classic (0.78 μm). Největší pokles Sa byl
zaznamenán u prášku KaVo PROPHY pearls (1.86 μm), přičemž
dominantní podíl tohoto poklesu byl zaznamenán u vzorku s
přítomností zubního kamene před pískováním. Naměřené pořadí
prášků naznačuje souvislost mezi změnami Sa a velikostí či
tvrdostí částic.
Získané výsledky naznačují, že volba pískovacího média může
ovlivňovat změny povrchové topografie zubní skloviny. Prášek na
bázi erythritolu se v rámci tohoto experimentu jevil jako
nejšetrnější z testovacích médií z hlediska vlivu na povrchovou
morfologii skloviny. Při interpretaci výsledků je nutné
zohlednit limitace použité metody, zejména skutečnost, že
pokles Sa může odrážet i odstranění povrchových depozit, nikoli
pouze změnu samotné sklovinné tkáně.