M A S A R Y K O V A UNIVERZITA V BRNE Fakulta sportovních studií Katedra gymnastiky a ťipolu Komparační studie středoškolské populace v jeho životním stylu Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Vypracoval: Mgr. Hana Bubníková B c - J a n S t a r ý 5. ročník, U T V Brno, 2010 Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval samostatně pod vedením vedoucí diplomové práce a použil jen literaturu a prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uveřejněna v knihovně FSpS M U v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. Bc. Jan Starý V Brně, 22. března 2010 Děkuji slečně Mgr. Haně Bubníkové za odborné vedení, cenné rady a pomoc při vypracování této diplomové práce Bc. Jan Starý 3 O b s a h Úvod 5 1 Souhrn dosavadních poznatku 6 1.1 Životní styl 7 1.1.1 Režim dne a životospráva, psychohygiena 8 1.2 Rodina 9 1.3 Období adolescence 10 1.3.1 Gymnázium 11 1.4 Výživa adolescentů 12 1.4.1 Pitný režim 15 1.4.2 Obezita 15 1.4.3 B M I 18 1.5 Lidský pohyb (Pohybová aktivita) 20 1.5.1 Sport 23 1.5.2 Tělesná výchova dívek 24 2 Cíle, hypotézy a úkoly práce 26 2.1 Cíl práce 26 2.2 Hypotézy práce 26 2.3 Úkoly práce 27 3 Metodika práce 28 3.1 Popis zkoumaného souboru, popis výběru 28 3.2 Charakteristika zkoumané skupiny 32 3.3 Použité metody 32 3.4 Organizace práce 33 4 Výsledky práce - vyhodnocení dotazníku 34 4.1 Výsledky vyhodnocení hypotéz 34 4.2 Výsledky hypotézy 1 34 4.3 Výsledky hypotézy 2 61 4.4 Výsledky hypotézy 3 72 Závěr 82 Seznam použité literatury 84 Resumé 86 4 Úvod Již mnohokrát jsem si všiml, že zájem mládeže o sportovní aktivity v poslední době velice upadá. Mnoho teenagerů již nezajímá fotbal, hokej a další sporty, ale jejich hlavní zájem je směřován na počítačové hry, internet a zábavu, než aby udělali něco pro svoje tělo i ducha a šli si zacvičit. Pro naši diplomovou práci jsem si proto vybral komparační studii středoškolské populace v životním stylu studentů na gymnáziu. Studie má ukázat, jak jsou na tom studenti středních škol s názorem na zdravý životní styl a také s názorem na ně samotné. Komparační studie středoškolské populace v jejím životním stylu byla vytvořena profesorem R. Pagem na Univerzitě v Brighamu, Utah, U S A . Tento dotazník obsahuje otázky, které se zaměřují jak na zdraví, postoje, chovaní a zdravotní návyky, tak také na využití volného času u mládeže. Jednou z hlavních věcí, kterou lze v tomto dotazníku zjistit je názor mládeže na návykové látky i drogy. M y se však budeme zabývat spíše jejich názorem na zdravý životní styl, jejich volnočasové aktivity a s tím i spojený názor na jejich pohled na jejich tělesnou stavbu, přesněji řečeno jejich váhu. V první kapitole si rozebereme důležité pojmy, které bychom měli znát pro pochopení naší studie. Také si ukážeme, jak by měli mladí lidé dodržovat dobré stravovací návyky, aby předešli zbytečným komplikacím s jejich váhou. V empirické části se budeme snažit díky dotazníkům u středoškolské populace zjistit jejich názory na ně samotné, na to jak moc aktivně sportují a jaký typ školy dokáže ovlivnit jejich pohled na zdravý životní styl. Cílem diplomové práce je porovnat studenty gymnázií, kde jedno gymnázium je všeobecně zaměřeno a druhé je zaměřeno sportovně a žáci tohoto sportovního gymnázia nás i reprezentují ve svých sportech na vrcholových soutěžích jak u nás, tak i v zahraničí. Porovnávat budeme cvičební aktivity studentů, jejich B M I a problematiku tělesné váhy u studentek těchto gymnázií. 5 1 Souhrn dosavadních poznatků Středoškolskou populací se zabývá samostatná věda. Hlavními představiteli, kteří se tímto tématem zabývají, jsou například primář M U D r . Karel Nešpor, C S c , PhDr Ladislav Csémy, Mgr. Marie Mullerová anebo Doc. MUDr. Hana Provazníkova, C S c . Problémy adolescentů nesouvisí jen s drogovou problematikou, ale také s jejich životním stylem a pohledem těchto mladistvých na sport. V naší práci se budeme zabývat problematikou sportu u mladistvých, s tím spojeným nárůstem B M I a v neposlední řadě problematikou dívčí váhy. Nejprve bychom si měli vysvětlit pár pojmů, které s touto problematikou souvisí. Prvně co je to zdravý životní styl. Poté co je to rodina, ve které každý student žije a s tím také spojený pojem adolescent. Také jak by měl každý dospívající dobře jíst, jak se pohybovat a na závěr vzrůstající problém s obezitou u mladistvých. „Cvičení nebo tělesná práce mírní úzkosti, deprese a bažení, a tak zlepšuje sebeovládání. Stejně působí i tělesná práce. Vyzkoušejte to, ale s rozumem, protože naprosté vyčerpání by sebeovládání zhoršilo. " Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc. 6 1.1 Životnístyl Všude kolem nás se stále mluví o zdravém životním stylu, ale co to vůbec zdravý životní styl je a jaké má kladné následky pro organismus jak mladistvých, tak také nás všech? (www.vyziva.estranky.cz, 2010) Nejvíce naše zdraví ovlivňujeme svým vlastním životním stylem. Naše zdraví je určováno asi z 80 % naším životním stylem. Zbývajících 20% je poté dáno dalšími vlivy, které na nás působí. To je zejména dědičnost a zdravotní péče. I když je životní styl mnohorozměrný, takže v sobě spojuje obrovské množství prvků, tak i přesto je to v součtu to, jak jedinec žije. Některé z těchto prvků mají vyšší hodnotu, (www.vyziva.estranky.cz, 2010) Hlavními body pro dodržení zdravého životního stylu jsou: 1) Nekouření 2) Zdravá výživa (přiměřená, pestrá a vyvážená) 3) Vysoká pohybová aktivita 4) Pouze limitovaná konzumace alkoholu u dospělých (u dětí a mladistvých žádný alkohol) Při dodržení těchto čtyř hlavních zásad děláme svému tělu dobrou službu. Další atributy: dostatek spánku optimismus a dobrá nálada, radost ze života - vyvarovat se působení škodlivých látek a obecně škodlivých a rizikových faktorů 7 Důsledky - jak se zdravý životní styl projevuje na zdraví • Přiměřená hmotnost • Normální krevní tlak • Nízká hladina cholesterolu v krvi • Dobrá tělesná kondice a výkonnost, nízká únavnost • Svěží a zdravý vzhled • Dobrá psychická pohoda • Vysoká odolnost vůči nemocem, nízký výskyt nemocí Proto by každý ve vlastním zájmu měl pro svoje zdraví dělat maximum. Jak se říká: „Každý je svého štěstí strůjce". Samozřejmě, že na každého působí i neblahé vnější prostředí, jako je životní prostředí, tak také genetika a dědičnost. Problémům lze ale většinou předejít dodržováním bodů, které jsou vypsaný výše. 1.1.1 Režim dne a životospráva, psychohygiena Je velice důležité, aby mládež sportovala. Mimo rozvoje tělesné zdatnosti, se při sportu také rozvijí osobnost každého dítěte. To jim poté pomůže i v dalším průběhu jejich života, jak osobním, tak také profesním. „Mládež vidí většinou j en samostatnou sportovní činnost, která j i přitahuje a nechápe hned na počátku, co vseje se sportovním růstem spojeno: pravidelnost celodenního rytmu, jídlo, pití, sprchování i celodenní hygiena, spánek, jde i o utváření postojů sportovce, regeneraci, masáže a psychické uvolnění. To vše ke sportu nedílně patří a mnozí mladí sportovci se všemu musí teprve učit. Trenér má mít na paměti, že to nejsou jen konkrétní činnosti, ale že jde i o utváření postojů sportovce k těmto činnostem. Tím spíše, že žádný trenér nemůže kontrolovat svoje svěřence celý den. Měl by však trvale působit především na tyto vlastnosti osobnosti sportovce: a) Sebeuvědomování b) Sebecit, sebehodnocení c) Sebeovládání d) Zodpovědnost" (Dovalil, 2002) 8 1.2 Rodina Jeden z hlavních pojmů pro charakterizaci je rodina. Rodina je pro mladého člověka důležitá při vytváření jeho životních zvyků a návyků. Rodina velkou měrou ovlivní a formuje osobnost každého člověka v období dětství a dospívání. „Rodina je základ státu". Podívejme se, co uvádí literatura. Rodina bývá označována za „soubor lidí spojených krví, manželstvím (či jinou formou souhlasného vztahu) či adopcí, sdílí základní zodpovědnost za reprodukci a péči o členy společnosti". (Sekot, 2002) Velký sociologický slovník vymezuje rodinu jako „"původní a nej důležitější společenskou skupinu a instituci" s hlavními funkcemi reprodukce, výchovy, socializace a přenosu kulturních vzorů." (Petrusek, 1996) Sociologický slovník]. Jandourka jako „"formu dlouhodobého solidárního soužití osob spojených příbuzenstvím a zahrnující přinejmenším rodiče a děti."" (Jandourek, 2001) Jiřina Máchová rozlišuje tato pojmová vymezení rodiny: (Máchová, 1974) 1. Rodina „základní" (také jádrová či nukleární) se skládá pouze z otce, matky a dětí, kteří žijí pohromadě. 2. „Rozšířená" (široká) rodina zahrnuje kromě již zmíněných také další příbuzné, jako prarodiče, strýce, tety, bratrance a sestřenice atd. Vcelku se blíží pojmu příbuzenstvo. 3. Rodina „ orientační "je taková, ve které se daný j edinec narodil. 4. „Rozmnožující" (prokreační) rodinou se rozumí nová rodina, kterou dvojice zakládá novým manželstvím. 9 1.3 Období adolescence Naše dotazníky jsme dali cílové skupině, která se nazývá adolescenti. Proto bychom si měli vysvětlit samotný pojem a také vyjmenovat, jaká období adolescence obsahuje. „Adolescence (z lat. adolescens, dospívající, mladý) je vývojové období mezi pubertou a ranou dospělostí, zpravidla od 15 do 20, případně 22 let věku. (Jandourek, 2001) Období adolescence trvá od 15 asi do 18 let, poté již navazuje takzvaná dospělost. Rychlý růst, který lze nejvíce pozorovat v pubertě, se ke konci tohoto období zpomaluje a pohlaví každého jedince se dokončuje. (Gutvirth,1980, 34) Adolescence je charakterizována napětím mezi plnou fyzickou a sexuální dospělostí, naopak sociálně-psychologicky se mladý člověk teprve hledá. (Wikipedia.org, 2010) V tělesné výkonnosti se vedle věku uplatňuje též všestranná zdatnost a trénovanost. U mladých lidí vzniká také intenzivní rozvoj psychických funkcí. U většiny z nich vzrůstá jednak odpovědnost za sebe sama, pak také za jejich okolí tj. kolektiv. Psychický tlak, který mladiství mají podmíněn závodem, je lépe snášen. Trénovaní chlapci mají kolem 17. let svého věku, vždycky větší sílu, než jejich vrstevnice opačného pohlaví. Snad jedinou výjimkou jsou trénované dívky téhož věku. (Gutvirth, 1980, 34) „Sociální adaptace je významnou součástí integrace celé osobnosti. V pubertě ztrácí osobnost dítěte egoistický charakter a mění se postupně v dospělého člověka, který se částečně egoismu zbavil, takže je schopen jednat altruisticky. Psychologická zralost začíná, když jedinec hodnotí odkazem na sebe sama, když začíná vidět sebe ve stejném osvětlení jako druhé." (Gutvirth, 1980, 34) „Psychologicky adolescenci charakterizuje postupné konsolidování duševního života (proti krizím a labilite puberty), krystalizace postojů a názorů a zejména rozumově psychické zrání. Dochází k rozvinutí sebevědomí, sebejistoty, samostatnosti a v neposlední řadě k integraci osobnosti. Jedinec dosahuje již téměř vrchol rozumových schopností, úroveň inteligence tohoto období se v dalším životě překračuje jen výjimečně." (Wikipedia.org, 2010) 10 „Ze sociologického hlediska je adolescence období oddělování od orientační (primární) rodiny, zapojování do společnosti a jejích institucí, přejímání dospělých rolí, hledání a vymezování vlastní společenské pozice." (Wikipedia.org, 2010) Velice důležitou roli, hrají také dospělí, kteří se s těmito mladými lidmi stýkají. Mají velikou zodpovědnost za každý projev, který směřuje vůči nim. Některý z těchto projevů může dokonce i ovlivnit další vývoj mladého člověka. Někdy stačí pouze jediná věta! V adolescenci přechází mnoho mladých lidí na další studium, někteří dokonce i do práce. Proto je pro ně důležitá možnost sportu, který jim pomáhá k lepšímu snášení nově vzniklé situace. (Gutvirth, 1980, 34) 1.3.1 G y m n á z i u m V empirické části budou zkoumanou skupinou adolescenti, studující gymnázia. Proto bychom měli vědět, co to gymnázium je. Gymnázium je označení pro školy středního vzdělání v některých státech Evropy. Název pochází z řeckého gymnasion a ve starém Řecku označoval prostory, ve kterých se vzdělávali mladí muži - tělesně i duševně. V České republice jsou gymnázia střední školy připravující studenty na vyšší vzdělání na univerzitách a vysokých školách. Gymnázia se dělí na čtyřletá, šestiletá a osmiletá. Poskytují úplné střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou. Jejich absolventi poté většinou pokračují ve studiu na vysoké škole případně na vyšší odborné škole. 11 1.4 Výživa adolescentů Výživa je hybným činitelem všech metabolických procesu organismu. Při jejím nedostatku či nadbytku může dojít k poruše těchto procesů, k postižení růstu a vývoje zdravotního stavu. Všeobecná výživová doporučení pro dospelejšou platná i pro děti. a) Potřeba energie: Je závislá na věku, hmotnosti, výšce a zdravotnímu stavu. Mezi 6 - 1 2 lety se doporučuje spotřeba denně 2 000 kcal. Je zde diferenciace u pohlaví. V tabulce č. 1 si můžeme ukázat potřebu energie u dospívajících dětí. Tab. č. 1. Potřeba energie u dospívajících Věk Chlapci Dívky 11-14 55 kcal/kg/d 47 kcal/kg/d 15-18 45 kcal/kg/d 40 kcal/kg/d 19-24 40 kcal/kg/d 38 kcal/kg/d b) Potřeba živin: • Sacharidy Nej významnější sacharidy jsou polysacharidy + ovocný cukr. V období předškolního až školního věku by měl být příjem vlákniny 5 - 10 g. Je dobré, když si dítě zvykne na tento příjem. (Mendelová, 2007) • Tuky Nej důležitější jsou hlavně esenciální mastné kyseliny. Měl by se dávat velký pozor na trans mastné kyseliny, které se vyskytují například v sušenkách, hranolkách, oplatkách... Podíl tuků ve stravě by měl být něco mezi 30 - 35 %. Pokud by nastala situace, kdy dítě bude mít méně než 27 % tuků ve své stravě, začne se mu nedostávat vitamín A . (Mendelová, 2007) 12 • Bílkoviny Minimálně 40 % bílkovin by mělo být živočišného původu. Tabulka č. 2 nám ukazuje potřebu bílkovin pro dospívající děti. Tab. č. 2. Potřeba bílkovin Věk Chlapci Dívky 11-14 l,00g/kg/d 1,00 g/kg/d 15-18 0,85 g/kg/d 0,84 g/kg/d 19-24 0,80 g/kg/d 0,80 g/kg/d • Vitamíny a minerální látky Potřeba vitamínů u dospívajících je vyšší, obzvlášť u chlapců. U adolescentů bývá nedostatek vitamínů A a B (význam při energetickém metabolismu buněk v růstu), a také vitamínů C a D (Ca), které jsou obsaženy v pestré stravě. V době růstu se zvyšuje procentuální zastoupení tuku v prosté tkáni, tím také množství myoglobinu, což vyžaduje přívod železa (Fe). Při jeho nedostatku vzniká: letargie, únava, bolesti hlavy, infekce. Jednou z důležitých látek pro správný vývoj dítěte je jód. V období dospívání při jeho nedostatku mohou nastat poruchy příjmu potravy. Jedním z patologických jevů je poté podvýživa, jejíž původ je v nedostatku vitamínu B či E. (Mendelová, 2007) • Výživa mladých sportovců Tím, že jedna ze zkoumaných škol je sportovně zaměřená, měli bychom si také ukázat, jaké by správně měli tito studenti (a nejen oni) mít stravovaní, samozřejmě za předpokladu, že sportovci jsou. Je potřeba, aby mladý sportovec zvýšil příjem bílkovin v porovnání s dospělým sportovcem. Jedním z hlavních atributů je také dostatek vápníku, hořčíku a železa. a) bílkoviny: zvýšením příjmů bílkovin nelze docílit stavu proteoanabolismu. Příjem bílkovin je potřeba snížit ve stavech, kdy má mladý sportovec poruchy 13 trávení, při předchozím predávkovaní, přetížení a přetrénování a také několik hodin před začátkem tréninku. Oproti tomu je potřeba příjmu bílkovin zvýšit ve stavech rekonvalescence po onemocněních, v obdobích silového tréninku o vyšší intenzitě, období tělesného rozvoje a také při použití anabolik, které by ale v žádném případě neměly být mladým sportovcům a ani dospělým podávány. (Mendelová, 2007) b) tuky: jsou významným zdrojem energie, jsou stěžejním prvkem při svalové aerobní aktivitě. Tuky jsou uskladněny ve formě T A G uvnitř svalových vláken. Získávání energie z intramuskulárních T A G stoupá s trénovaností sportovce. U sportovců je tuková tkáň redukována na minimum. (Mendelová, 2007) c) sacharidy: měly by tvořit největší složku přijatých živin. Sacharidy mají dobrou dostupnost a hlavně vstřebatelnost. Rychle se zapojují do energetického metabolismu a především některé tkáně jsou výhradně závislé na energii z cukrů např. mozek, sítnice, erytrocyty. Jejich použití je primární při intenzivním tréninku a závodech. (Mendelová, 2007) Jídelníček pro mladého sportovce: • Snídaně před tréninkem - snadno stravitelné jídlo, převážně sacharidy, minimum tuků a bílkovin a především dostatek tekutin. Např. bílé pečivo s minimem másla, rýžová kaše, ovoce, džusy... • Oběd před tréninkem - podobné jako u snídaně, vyhnout se tukům a bílkovinám. Např. vývar ze zeleniny a drůbeží maso se zeleninou, bezmasá jídla (rýžový nákyp, těstoviny s kečupem a sýrem) • Po tréninku - důležité je doplnit tekutiny, první 2 hodiny po tréninku vysokosacharidová jídla (ovocné šťávy) • I. večeře - důležité je opět doplnit tekutiny. Hlavně dodat tělu bílkoviny (ryby, drůbež + zelenina) 14 • II. večeře - při silovém a silově vytrvalostním tréninku je důležité dostat do těla vysoký obsah bílkovin. Oproti tomu při vytrvalostním tréninku jsou nej důležitější sacharidy. V nezávodním období je důležité, aby mladý sportovec dbal na vyváženost stravy, měl vydatné snídaně, jedl 5x denně, měl menší večeře, dostatečný přísun vitamínů a hlavně dodržoval pitný režim. 1.4.1 Pitný režim Nejen děti a mladiství, ale i dospělí zapomínají, že je velice důležité dodržovat správný pitný režim. Je to jeden z nejvíce opomíjených jevů. Voda se u mladé populace účastní všech biochemických pochodů. Dodržování pitného režimu u mladých sportovců by mělo být stejné jako u dospělých, jen s tou výjimkou, že pro děti jsou nevhodné iontové nápoje. V některých případech je vhodné použít hypotonický nápoj, který oproti jiným obsahuje jen malé množství elektrolytu. (Mendelová, 2007, 59) 1.4.2 Obezita Jedním z velkých problémů u dospívajících dětí a mládeže v posledních letech je vznik obezity. S nástupem fast-foodu a upadajícím zájmem mládeže o sportovní aktivity je tento problém čím dál tím více aktuální. Problém s obezitou se může i ve špatném případě naopak obrátit v problém s příjmem potravy (anorexie a bulimie). Nejvíce je ohrožena mladá generace, která všude kolem sebe vidí ideály krásy. Měli bychom si vůbec říci co to obezita je a jaké komplikace ji doprovází. Obezita: česky otylost (zastarale cizím slovem obesita, nebo obesitas, zastarale česky obtloustlost) je stav, ve kterém přirozená energetická rezerva savce (např. člověka), která je uložena v tukové tkáni, stoupla nad obvyklou úroveň a poškozuje zdraví. (Wikipedia.org, 2010) 15 Pro určení obezity u lidí se nejčastěji používá veličina nazvaná tělesný hmotnostní index (anglicky: body mass index - BMI). (Wikipedia.org, 2010) Zdravotní komplikace spojené s obezitou: a) Kardiovaskulární komplikace • Hypertenze • Hypertrofie • ICHS • Snížená kontraktilita myokardu - srdeční selhání • Arytmie • Náhlá smrt • Mozkové cévní příhod • Varixy b) Respirační komplikace • Hypoventilace a restrikce • Syndrom spánkové apnoe c) Gynekologické komplikace • Poruchy cyklu, amenorea • Komplikace těhotenství a při porodu • Pokles dělohy • Záněty rodidel d) Onkologické komplikace • Gynekologické (hyperestrogenismus): karcinom edometrie, vaječníku, prsu, dělohy • Gastrointestinální: karcinom kolorektální, žlučníku, pankreatu, jater • Urologické: karcinom prostaty, ledvin e) Ortopedické komplikace • Degenerativní onemocnění kloubů a páteře 16 f) Kožní komplikace • Ekzémy, mykózy • Strie • Celulitida g) Psychosociální komplikace • Společenská diskriminace • Malé sebevědomí, motivační poruchy • Deprese, úzkost • PPP h) Chirurgická a anesteziologická rizika • Vliv kardiorespiračních komplikací • Vliv horšího hojení ran Řešení obezity je dlouhodobý děj, hlavním kritériem je uzpůsobit léčbu s ohledem na věk obézního, stupeň jeho nadváhy a přítomnosti zdravotních komplikací. a) cíle léčby nejde o normalizaci hmotnosti (není to hlavním úkolem) • pacient s nadváhou B M I 25,0-29,9 bez zdravotních komplikací - udržet hmotnost. • pacient s nadváhou se zdravotními implikacemi - reálný cíl hmot. redukce • pokles o 5-10 % - významně snižuje a mnohdy i normalizuje tělesné funkce • pacient s těžkou obezitou B M I >40 - chirurgická léčba - reálná redukce až o 20-30% • cílem je: schopnost udržet docílený úbytek hmotnosti (použít dobrou motivaci) • dlouhodobá úspěšnost: pozitivní doporučení namísto restrikcí, pravidelná pohybová aktivita, farmakoterapie. • velice důležitá je při léčbě motivace pacienta 17 1.4.3 B M I Index tělesné hmotnosti, obvykle označovaný zkratkou BMI (z anglického body mass index) je číslo používané jako měřítko obezity, umožňující statistické porovnávání lidí s různou výškou. Index se spočítá vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky: Do tohoto vzorečku se dosazuje hmotnost v kilogramech a výška v metrech a výsledná jednotka kg/m2 se vynechává. Index tělesné hmotnosti vytvořil mezi lety 1830 - 1850 belgický vzdělanec Adolphe Quetelet při práci na svém systému „sociální fyziky", proto se B M I někdy označuje také jako Queteletův index. (Wikipedie.com, 2010) V populaci se objevují hodnoty indexu v rozmezí od přibližně 15 (závažná podvýživa) až přes 40 (morbidní obezita). Přesné hranice mezi jednotlivými kategoriemi (závažná podvýživa, podvýživa, optimální váha atd.) se mezi různými odborníky liší, ale všeobecně je B M I pod 18,5 považováno za podváhu, která může být příznakem nějaké poruchy stravování či jiného zdravotního problému, zatímco B M I nad 25 se považuje za nadváhu a nad 30 za příznak obezity. Tyto hranice platí pro dospělé starší 20 let. (Wikipedia.org, 2010) B M I = h m o t n o s t (kg) 18 Na tabulkách č. 3 a 4 můžeme vidět, jaké hodnoty B M I již odpovídají obezitě nebo naopak podvýživě. Tab. č. 3. Běžně používané hranice (Wikipedia.org, 2010) Kategorie Rozsah BMI - kg/m2 Základní BMI Hmotnost osohy vysoké 180 cm těžká podvýživa BMI £ 16,5 méně než 0,6 méně než 53,5 kg podváha 16,5 - 18,5 0 , 6 - 0 , 7 4 od 53,5 do 60 kg ideální váha 1 8 , 5 - 2 5 0 , 7 4 - 1 od 60 do 81 kg nadváha 2 5 - 3 0 1 - 1 , 2 od 81 do 97 kg mírná obezita 3 0 - 3 5 1,2 - 1,4 od 97 do 113 kg střední obezita 3 5 - 4 0 1,4 - 1,6 od 113 do 130 kg morbidní obezita BMI > 40 nad 1,6 nad 130 kg 19 1.5 Lidský pohyb (Pohybová aktivita) Pohyb: nej obecnější definice udává, že pohyb = změna. Pohyb člověka v jeho životním prostředí i vzájemný pohyb segmentů lidského těla je normálním projevem života. Pohybové schopnosti se u člověka vyvíjely během evoluce po několik milionů let a tyto pohybové vzorce jsou v našich genech pevně zakódovány. Jedno z možných rozdělení je na habituální aktivitu (oblékání, hygiena, vaření, úklid atd.), dále pracovní a školní, sportovní, rekreační aj. (Novotný, 2010) Lidský pohyb, který studuje vědní obor zvaný antropomotorika a je předmětem zájmu pracovníků tělesné výchovy, sportu, pohybové rekreace a rehabilitace, se vymezuje jako: a) změna vzájemného postavení jednotlivých pohyblivých částí lidského těla, jako změnu polohy b) místní změna —> přemístění lidského těla v prostoru (běh) O poloze se jedná v případě, že tělo je v klidu (začátek a konec pohybu). Opakem pohybu je tzv. stav relativního klidu, kdy se žádný segment nepohybuje a tělo zachovává svojí polohu v prostoru (uvolněný leh na zádech) nebo naopak je vše provázeno velkou svalovou aktivitou (výdrž v rozporu na kruhách). (Měkota, 1983,7-8) Slovo motorika je odvozeno z latinského slova motus = pohyb anebo též slova motor = hnací stroj. V nej obecnější rovině je motorika vymezena jako souhrn hybných jevů určitého systému (živý i neživý) a rozděluje se na dvě části: (Měkota, 1983, 8) a) předpoklady systému pro pohyb b) pohybové projevy systému i s jejich výsledky V dnešní době je velkým problémem tzv. hypokinéza (nedostatek pohybu). Problém spočívá v tom, že způsob života, který přinesla civilizace je v rozporu s tím, jak byl člověk naprogramován. Vzniká konflikt mezi vrozenou dispozicí člověka k pohybu a jeho skutečným režimem, ve kterém již pohyb nemá tak velké zastoupení. I když se to nezdá, každý člověk se narodil pro pohyb. Bohužel s rozvojem naší civilizace a technických vymožeností se vozíme v autech nebo jiných motorových prostředcích. Velkou část jak pracovní doby, tak také doby ve škole trávíme vsedě. Někdy vestoje. Tím je u každého člověka velice 20 omezena svalová práce a i činnost dalších orgánů a i systémů, bez nichž by nebyl pohyb možný. Tyto systémy a orgány tvoří pohyb v nej širším slova smyslu, např. to jsou: muskuloskeletální aparát, neuromuskulární řídicí systém, neuroendokrinní systém, energetický metabolizmus, transportní systém - oběhový a dýchací systém, metabolismus vody a minerálů aj. (Novotný, 2010) Na grafu č. 1 můžeme vidět zvýšené riziko vzniku onemocnění u osob s nižší pohybovou aktivitou. Z grafu vyplývá, že nižší pohybovou aktivitu mají starší osoby a ženy. Graf 1: Počty osob (%) různého věku (mladší 22-24 let, starší nad 65 let) s různou úrovní pohybové aktivity (v Kanadě): (Novotný, 2010) V tabulce č. 5 si můžeme ukázat zdravotní poruchy související s nedostatkem pohybové aktivity. 21 Tab. č. 5 Poruchy související s nedostatkem pohybové aktivity. (Novotný, 2010) Objektivní změny - nemoci Subjektivní potíže - zdravotní komplikace Poruchy pohybové soustavy řídnutí kostí bolesti, zvýšená křehkost a lomivost, zlomeniny oslabení svalů svalová dysbalance; bolesti zad, krku, hlavy; špatná funkce zkrácení svalů menší pohyblivost kloubů oslabení meziobratlových plotének bolesti zad, častější výhřezy plotének Poruchy látkové výměny a hormonální soustavy ukládání tukových zásob - obezita přetížení velkou hmotností porucha glukózového metabolismu - horší využití cukrů jako zdrojů energie - cukrovka (diabetes mellitus II. typu) méně rychle využitelných zdrojů energie, nemoc srdce, cév, ledvin, nervů, kůže, rychlejší a větší únava, smrt ateroskleróza - porucha prokrvení srdce, mozku, dolních končetin aj. bolesti, dusnost a jiné - viz níže uvedené poruchy krevního oběhu Hormonální a metabolická nerovnováha porucha a současná přítomnost toxických a alergizujících látek poruchy imunity - hyperreakce, alergie, atopie Poruchy krevního oběhu ischemická choroba srdce s poruchami jeho funkcí bolesti hrudníku (angina pectoris), dusnost, únavnost, malá výkonnost, smrt ischemická choroba mozku s poruchami jeho funkcí ztráta hybnosti, únavnost, malá výkonnost, smrt ischemická choroba dolních končetin bolesti dolních končetin při pohybu klaudikace únavnost, malá výkonnost žilní městky, záněty žil bolesti dolních končetin únavnost, malá výkonnost vmetky krevní staženiny ze žil dolních končetin do plic - plieni embólie bolesti hrudníku dusnost, únavnost, malá výkonnost, smrt poruchy regulace krevního tlaku - hypertenze, únavnost, malá výkonnost, slabost, kolísavý tlak nebo hypotenze závratě, poruchy vědomí, smrt Poruchy nervové soustavy snížený ochranný vliv parasympatiku, zvýšený vliv sympatiku nestabilita a nerovnováha vlivu sympatiku a parasympatiku přetížení srdce hormonální poruchy metabolické poruchy poruchy regulace krevního tlaku poruchy spánku nižší výkonnost, častější migrény neuróza nižší výkonnost 22 cévní mozková příhoda nízká výkonnost, poruchy vědomí, obrna, smrt Poruchy trávicí soustavy poruchy mechanického zpracování potravy v trávicí rouře, poruchy trávení a vstřebávání živin bolesti břicha, nadýmání, zácpy častější výskyt vředové choroby žaludku a dvanáctníku bolesti břicha, nadýmání, zácpy, krvácení, ... Poruchy imunity častější a závažnější záchvaty astmatiků dusnost, psychická frustrace z omezení pracovních, školních a volnočasových aktivit, strach ze smrti výskyt rakoviny prsu a tlustého střeva Bolesti, funkční poruchy, psychosociální komplikace, metastázy, smrt Drogové závislosti akutní a chronické projevy intoxikace různými drogami, nikotinem, alkoholem duševní a tělesné poruchy, poruchy chování (agresivita, kriminalita) 1.5.1 Sport „Sport je pohybová činnost člověka, zpravidla (nebo často) soutěžní. Sportovní pohybová aktivita je rozmanitá, lze j i rozlišovat např. podle účelu na relaxační, rekreační, prožitkovou, výkonnostní, soutěžní, profesionální atd. Různé sportovní disciplíny mají různou podobu a charakter (převážně estetické, převážně výkonové, individuální, kolektivní apod.). Sportovní aktivita je vlastně specifickým projevem života člověka. Sport je v civilizované společnosti velmi významným fenoménem. Jeho účastníky nejsou pouze pohybově aktivní sportovci, ale také různí sportovní diváci a funkcionáři. Sport je vnáší populaci rozšířen a doporučován." (Novotný, 2010) 23 1.5.2 Tělesná výchova dívek V empirické části se budeme také hodně zabývat otázkami vztahujícími se ke studentkám. Primárně bychom si měli vysvětlit, co se děje při zatěžování jejich organismu. Již při samotném určování zátěže u mladých dívek bychom se měli zaměřit na jejich anatomicko-fyziologické, ale i psychologické rozdíly vůči jejich mladým vrstevníkům opačného pohlaví. Již od konce předškolního věku jsou patrny rozdíly mezi oběma pohlavími. U děvčat se již začínají formovat tvary pánve a hýždí, tvary nohou atd. V mladším školním věku začíná u dívek dříve i řada prepubertálních změn (ochlupení, formování prsou, růst do výšky). Větší zátěž u mladých dívek může způsobit i pozdější začátek menstruačního cyklu. Někdy je to provázeno i zástavou růstu, nedostatečným vývojem pohlavních orgánů i opožděným vývojem svalstva. Osifikace u některých kostí se může začít opožďovat. Menstruace může začít být nepravidelná. V tomto období je proto vhodné vést tělesnou výchovu dívek spíše ve vztahu pro pohyb a rytmus. (Gutvirth, 1980, 36) Nepřetržitým tréninkem se u dívek dosahuje vyšší adaptace hypotalamicko-hyfofyzárně-nadledvinové osy, větší sekrece androgenů nadledvinami a většího rozvoje svalstva. I přesto ale u dívek síla dosahuje jen asi 40 - 45 % maxima u chlapců, při použití stejného typu tréninku. (Gutvirth, 1980, 36) Krom řady problémů, které mohou u dívek nastat je důležité také počítat s jejich postojem k samotnému přístupu k tělesné výchově a hlavně k samotnému sportu. 24 Na grafech č. 2 a 3 můžeme vidět jaká je rozdílná stavba těla dívek a chlapců v průběhu jejich dospívání. Graf č. 2. Výška (Novotný, 2005) 50 +i r n—i—i—i—1—|—r—i 0 1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 vék (roky) Graf č. 3. Hmotnost (Novotný, 2005) 0 1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 vek (roky) 25 2 Cíle, hypotézy a úkoly práce 2.1 Cíl práce Cílem naší práce je porovnat dvě gymnázia, kde jedno je klasické gymnázium a druhé se sportovním zaměřením. Klasické gymnázium se nachází v dříve okresním městě Blansku a sportovní gymnázium je ve městě Nové Město na Moravě. Hlavním cílem je zjistit, jak studenti těchto gymnázii využívají svůj volný čas, jaký je jejich pohled na zdravou výživu a také na ně samotné. Naše zkoumaná data je možné využít pro další výzkum názorů dospívajících na zdravý životní styl, také pro zjištění nárůstu či úpadku sportu mezi mládeží a i problematiky studentek a jejich názoru na jejich zevnějšek, především na jejich váhu. Metodou dotazníku j sme se chtěli hlavně zaměřit na populaci ve věku 15 - 20 let. Protože v této době jsou tyto dospívající vystaveny nej většímu vlivu špatného životního stylu a také u nich začne vznikat nezájem o sportovní aktivity. 2.2 Hypotézy práce Před začátkem empirického zkoumání jsme si stanovili následující hypotézy. Hypotéza 1: Výběr školy ovlivní cvičební aktivity žáků ve volném čase. 26 Hypotéza 2: Vyšší B M I bude u studentů studujících všeobecné gymnázium než u jejich vrstevníků ze sportovního gymnázia. Hypotéza 3: Dívky na všeobecném gymnáziu mají větší problémy se svou váhou. A proto i vyšší tendenci k hubnutí než jejich vrstevnice ze sportovního gymnázia. 2.3 Úkoly práce Abychom splnili zadané úkoly a závěry práce, musíme si stanovit určitou posloupnost úkolů Úkol č. 1: - Navštívit vybrané školy a zde si nechat vyplnit dotazníky Úkol č. 2: - Zpracovat dotazníky a vyhodnotit je Úkol č. 3: - S ohledem na výsledky stanovit jestli jsou naše hypotézy pravdivé Úkol č. 4: - Závěry práce statisticky vyhodnotit 27 3 Metodika práce 3.1 Popis zkoumaného souboru, popis výběru Výzkumný vzorek tvořili studenti gymnázií, kteří navštěvují 1. až 4. ročník. Jejich věk se pohybuje mezi 1 5 - 2 0 lety. Jedná se o stratifikovaný vzorec žáků, kde rozdíl je mezi velikostí měst a také zaměřením samotných škol. První vzorek byl vybrán z Gymnázia Blansko Seifertova 13 a druhé gymnázium je Gymnázium Vincence Makovského v Novém Městě na Moravě. Dotazník byl dán jak chlapcům, tak také dívkám. Celkově bylo vyplněno 128 dotazníků. Dotazník byl vyplňován anonymně za přítomnosti pedagogického pracovníka. Studenti měli dostatek času pro jeho vyplnění. Všechny vyplněné dotazníky byly vkládány do jedné společné obálky, která byla poté uzavřena. A nikdo do ní neměl přístup. V tabulce č. 6 vidíme počet dotazovaných respondentů Tab. č. 6. Počet dotazovaných studentů Gymnázium Blansko Gymnázium NMnM Celkem 1. ročník 18 12 30 2. ročník 20 15 35 3. ročník 18 14 32 4. ročník 19 12 31 28 Celkem byl dán dotazník 128 studentům. Z toho bylo 75 studentů z blanenského gymnázia a 53 studentů s novoměstského gymnázia. I když má novoměstské gymnázium méně studentů, i z důvodu menší zalidněnosti tohoto města, tak jejich studenti jsou zhruba ve stejném poměru mezi muži a ženami, oproti tomu blanenské gymnázium je více zastoupeno ženským pohlavím. V tab. č. 7 vidíme zastoupení obou pohlaví na gymnáziích. Tab. č. 7. Pohlaví dotazovaných respondentů Pohlaví Gymnázium Blansko Gymnázium NMnM Celkem Muži 16 28 44 Zeny 59 25 84 Celkem 75 53 128 Na grafu č. 4 můžeme vidět rozdělení naší zkoumané skupiny podle pohlaví. Graf č. 4. Rozdělení studentů podle pohlaví Muži Ženy Celkem Gymnázium n l i Gymnázium „ ,, Blansko ' Celkem NMnM 29 V tabulkách č. 8 a 9 vidíme rozdělení pohlaví v každé třídě. Tab. č. 8. Chlapci a dívky na blanenském gymnáziu Ročník Chlapci Dívky Celkem 1. ročník 5 13 18 2. ročník 4 16 20 3. ročník 3 15 18 4. ročník 4 15 19 Tab. č. 9. Chlapci a dívky na novoměstském gymnáziu Ročník Chlapci Dívky Celkem 1. ročník 6 6 12 2. ročník 9 6 15 3. ročník 7 7 14 4. ročník 6 6 12 V tabulce č. 10 vidíme rozdělení pohlaví u studentů dle ročníku, který navštěvují. Tab. č. 10. Chlapci a dívky v ročnících (celkem) Ročník Chlapci Dívky Celkem 1. ročník 11 19 30 2. ročník 13 22 35 3. ročník 10 22 32 4. ročník 10 21 31 30 Na grafu č. 5 si můžeme povšimnout rozdělení pohlaví v jednotlivých třídách. Graf č. 5. Rozdělení muži a ženy ve třídách (celkový součet obou gymnázií) • Chlapci I Dívky • Celkem 1, ročník 2, ročník 3, ročník 4, ročník Graf č. 10 ukazuje, že poměr mezi ženami a muži se blíží k hodnotě 1:2. Zen je v celkovém počtu skoro o polovinu více, než mužů. Tento rozdíl je nejvíce na blanenském gymnáziu. Oproti tomu na novoměstském gymnáziu je poměr téměř vyrovnaný. Vzorek respondentů je spíše zastoupen ženským pohlavím, a proto se budeme i v hypotéze č. 3 zabývat jen ženami. 31 3.2 Charakteristika zkoumané skupiny Věková skupina, kterou zkoumáme, se pohybuje ve věkové hranici 1 5 - 2 0 let. Tato věková skupina patří do tzv. období adolescentů. Toto téma již bylo rozebráno v kapitole 1.3 Období adolescence. Celkový počet studentů byl 128. Z toho 75 studentů bylo z blanenského gymnázia a 53 studentů z novoměstského gymnázia. 3.3 Použité metody Pro náš výzkum jsme použili dotazník vytvořený profesorem R. Pagem na Univerzitě vBrighamu, Utah, U S A . V dotazníku je položeno mnoho důležitých otázek ohledně zdraví, postojů a chování na zdravotní návyky respondentů, a v neposlední řadě se zde objevují otázky týkající se volného času. Dotazník se skládá z 62 otázek, které jsou rozděleny do různých tematických celků. Některé otázky jsou otevřené a některé uzavřené. Otázky č. 1 až 30 jsou zaměřeny na volnočasové aktivity, stravovací návyky a zdravotní stav. Otázky č. 31 až 40 se ptají na povahové rysy a vlastnosti respondenta. Další část obsahuje otázky č. 41 až 53, které se zaměřují na užívání drog a návykových látek a poslední část, což jsou otázky č. 54 až 62, jsou zaměřeny na rodinnou situaci a sociální postavení dotazovaného. Pro náš výzkum jsme využili prvních 30 otázek dotazníku. Celý dotazník je anonymní a studenti vyplnili pouze jméno školy, věk, školní rok/ročník a zaškrtli pohlaví. Všechny výsledky byly zpracovány v programu Microsoft Word 2007. Výsledky budou poté převedeny do grafů a tabulek v programu Microsoft Excel 2007 a tyto grafy a tabulky budou poté využity pro statistické vyhodnocení zadaných hypotéz. 32 3.4 Organizacepráce a) výběr shodných věkových skupin respondentů b) dotazníky dány na dvě střední školy c) shromáždění dat proběhlo v období od 1.2. 2010 - 14. 2. 2010 d) zpracování dotazníku a vyhodnocení námi položených hypotéz e) konečné úpravy diplomové práce do konce měsíce března 2010 f) odevzdání diplomové práce do 15. 4. 2010 33 4 Výsledky práce - vyhodnocení dotazníku 4.1 Výsledky vyhodnocení hypotéz V kapitolách 4.2, 4.3 a 4.4 budou rozebrány všechny tři hypotézy a prezentovány naše zkoumané výsledky. 4.2 Výsledky hypotézy 1 Hypotéza 1: Výběr školy ovlivní cvičební aktivity žáků ve volném čase Pro vyhodnocení hypotézy 1 jsme použili otázku č. 1. Otázka č. 1. zní: Kolik dní v uplynulém týdnu jsi věnoval cvičení nebo jiné fyzické aktivitě (která trvala alespoň 20 min.), při které ses zadýchal a zapotil, jako je basketbal, fotbal, běh, cyklistika, tanec nebo jiné podobné aerobní aktivity? 0 dní 1 den 2 dny 3 dny 4 dny 5 dní 6 dní 7 dní Blanenské gymnázium: V tabulkách č. 11, 12, 13 a 14 jsou uvedeny počty odsportovaných dnů v týdnu, jak u každé třídy na blanenském gymnáziu, tak také celkově. Za každou tabulkou je i graf s procentním zastoupením sportovních dnů. Jsou to grafy č. 6, 7, 8,9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16 a 17. 34 • 1 ročník Tab. č. 11. Sportovní aktivity v 1. ročníku 1. ročník Dívky chlapci Celkem Odní 4 2 6 1 den 3 2 5 2 dny 2 0 2 3 dny 2 1 3 4 dny 1 0 1 5 dní 0 0 0 6 dní 1 0 1 7 dní 0 0 0 Graf č. 6. Sportovní aktivity dívek v 1. ročníku dívky • Odní • l d e n • 2dny • 3dny • 4dny 5dní • 6dní • 7dní 35 Graf č. 7. Sportovní aktivity chlapců v 1. ročníku chlapci • Odní 11 den • 2dny • 3dny i 4 d n y 5dní 6dní i 7 d n í Graf č. 8. Sportovní aktivity celkem v 1. ročníku 36 Z grafu č. 8 vyplývá, že žáci 1. ročníku buď v týdnu skoro vůbec nesportují (těchto žáků je rovná jedna třetina tj. 33 %) nebo jdou jednou sportovat 28 %. Dvakrát v týdnu jde 11 %, třikrát 17 %, čtyřikrát 5 %, pětkrát je to 0 %, šestkrát je to 6 % a nakonec sedmkrát nejde nikdo z dotazovaných. • 2. ročník Tab. č. 12. Sportovní aktivity ve 2. ročníku 2. ročník Dívky chlapci Celkem Odní 3 1 4 1 den 5 2 7 2 dny 3 1 4 3 dny 2 0 2 4 dny 2 0 2 5 dní 0 0 0 6 dní 0 0 0 7 dní 1 0 1 37 Graf č. 9. Sportovní aktivity dívek ve 2. ročníku Graf č. 10. Sportovní aktivity chlapců ve 2. ročníku chlapci • Odní 1 1 den 12dny 13dny 1 4 d n y • 5 d n í Bodní 1 7 d n í 0% 8$0 % 0% 38 Z grafu č. 11 vyplývá, že žáci 2. ročníku buď v týdnu skoro vůbec nesportují (těchto žáků je 20 %) nebo jdou jednou sportovat 35 %. Dvakrát v týdnu jde 20 %, třikrát 10 %, čtyřikrát 10 %, pětkrát je to 0 %, šestkrát je to také 0 % a nakonec sedmkrát jde sportovat 5 % dotazovaných. 39 • 3. ročník Tab. č. 13. Sportovní aktivity ve 3. ročníku 3. ročník Dívky Chlapci Celkem Odní 2 2 4 1 den 3 0 3 2 dny 5 1 6 3 dny 2 0 2 4 dny 2 0 2 5 dní 0 0 0 6 dní 0 0 0 7 dní 1 0 1 Graf č. 12. Sportovní aktivity dívek ve 3. ročníku d í v k y • Odní l l d e n • 2 dny • 3 dny • 4 dny • 5 d n í I 6 d n í • 7 d n í 40 Graf č. 13. Sportovní aktivity chlapců ve 3. ročníku chlapci 0 % lOdní I I d e n • 2dny • 3dny • 4dny I 5 d n í • 6dní • 7dní 0 % 0%Q% Graf č. 14. Sportovní aktivity celkem ve 3. ročníku 41 Z grafu č. 14 vyplývá, že žáci 3. ročníku buď v týdnu skoro vůbec nesportují - těchto žáků je 22 % nebo jdou jednou sportovat 17 %, dvakrát v týdnu jde 33 %, třikrát 11 %, čtyřikrát také 11 %, pětkrát je to 0 %, šestkrát je to také 0 % a nakonec sedmkrát jde sportovat 6 % dotazovaných. • 4. ročník Tab. č. 14. Sportovní aktivity ve 4. ročníku 4. ročník Dívky chlapci Celkem Odní 3 0 3 1 den 6 1 7 2 dny 4 2 6 3 dny 2 0 2 4 dny 0 1 1 5 dní 0 0 0 6 dní 0 0 0 7 dní 0 0 0 42 Graf č. 15. Sportovní aktivity dívek ve 4. ročníku Graf č. 16. Sportovní aktivity chlapců ve 4. ročníku chlapci • Odní • 1 den • 2 dny • 3 dny • 4 dny • 5 d ní 6dní 7 d n í 43 Graf č. 17. Sportovní aktivity celkem ve 4. ročníku C e l k e m 0% 0% • 7 dní 6 dní • 5 dní • 3 dny • 4dny • 2 dny • 1 den • 0 dní Z grafu č. 17 vyplývá, že žáci 4. ročníku buď v týdnu skoro vůbec nesportují - těchto žáků je 16 %. Nebo jdou jednou sportovat (37 %), dvakrát v týdnu jde 32 %, třikrát 10 %, čtyřikrát 5 %, pětkrát, šestkrát a sedmkrát jde sportovat 0 % dotazovaných. Novoměstské gymnázium: V tabulkách č. 15, 16, 17 a 18 jsou uvedeny počty odsportovaných dnů v týdnu, jak u každé třídy na novoměstském gymnáziu, tak také celkově. Za každou tabulkou je i graf s procentním zastoupením sportovních dnů. Jsou to grafy č. 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28 a 29. 44 • 1. ročník Tab. č. 15. Sportovní aktivity v 1. ročníku 1. ročník Dívky chlapci Celkem Odní 0 0 0 1 den 0 0 0 2 dny 0 0 0 3 dny 2 0 2 4 dny 1 1 2 5 dní 0 1 1 6 dní 1 1 2 7 dní 2 3 5 Graf č. 18. Sportovní aktivity dívek v 1. ročníku dívky • Odní • 1 den • 2dny • 3dny • 4dny 5dní 6dní 7dní 0% 45 Graf č. 19. Sportovní aktivity chlapců v 1. ročníku chlapci • Odní 1 1 den • 2dny • 3dny I 4 d n y • 5dní • 6dní I 7dní Graf č. 20. Sportovní aktivity celkem v 1. ročníku 46 Z grafu č. 20 vyplývá, že všichni žáci sportují minimálně 3 krát za týden. Těchto žáků je rovných 17 %. Čtyřikrát týdně sportuje také 17 %, pětkrát 8 %, šestkrát 17 % a nakonec sedmkrát je to celých 41 % dotazovaných. • 2. ročník Tab. č. 16. Sportovní aktivity ve 2. ročníku 2. ročník Dívky chlapci Celkem Odní 1 0 1 1 den 1 0 1 2 dny 1 0 1 3 dny 0 0 0 4 dny 0 1 1 5 dní 0 3 3 6 dní 1 0 1 7 dní 2 5 7 47 Graf č. 21. Sportovní aktivity dívek ve 2. ročníku dívky • Odní i l d e n • 2dny • 3dny i 4 d n y • 5dní • 6dní l 7dní Graf č. 22. Sportovní aktivity chlapců ve 2. ročníku chlapci • Odní • 1 den • 2dny • 3dny i 4 d n y • 5dní • 6dní l 7dní 0% 48 Graf č. 23. Sportovní aktivity celkem ve 2. ročníku Z grafu č. 23 vyplývá, že 6 % žáků vůbec nesportuje. Jedenkrát, dvakrát a čtyřikrát týdně sportuje vždy po 7 %. Pětkrát týdně sporuje 20 %, šestkrát je to 7 % a sedmkrát za týden sportuje celých 46 % dotazovaných. 49 • 3. ročník Tab. č. 17. Sportovní aktivity v 3. ročníku 3. ročník Dívky chlapci Celkem Odní 0 2 2 1 den 0 0 0 2 dny 0 1 1 3 dny 1 0 1 4 dny 2 0 2 5 dní 1 1 2 6 dní 2 2 4 7 dní 1 1 2 Graf č. 24. Sportovní aktivity dívek ve 3. ročníku dívky • Odní 1 1 den • 2 dny • 3 dny • 4 dny • 5 d n í • 6 d n í • 7 dn í 50 Graf č. 25. Sportovní aktivity chlapců ve 3. ročníku chlapci 10 dní 1 1 den • 2 dny • 3 dny • 4 dny • 5 d n í • 6 dní • 7 dní Graf č. 26. Sportovní aktivity celkem ve 3. ročníku 51 Z grafu č. 26 vyplývá, že ani jednou v týdnu nesportuje 15 % žáků. Jedenkrát za týden nesportuje nikdo, dvakrát a třikrát týdně je vždy po 7 %. Čtyřikrát a pětkrát týdně je to po 14 %. Šestkrát týdně je to 29 % a sedmkrát je to 14 % dotazovaných. • 4. ročník Tab. č. 18. Sportovní aktivity ve 4. ročníku 4. ročník Dívky chlapci Celkem Odní 0 0 0 1 den 0 0 0 2 dny 3 0 3 3 dny 1 0 1 4 dny 1 1 2 5 dní 1 0 1 6 dní 0 2 2 7 dní 0 3 3 52 Graf č. 27. Sportovní aktivity dívek ve 4. ročníku 53 Graf č. 29. Sportovní aktivity celkem ve 4. ročníku Z grafu č. 29 vyplývá, že 0 % z dotazovaných nesportuje vůbec anebo jedenkrát týdně. Dvakrát za týden sportuje 25 %, třikrát 8 %, čtyřikrát je to 17 %, pětkrát 8 %, šestkrát 17 % a nakonec sedmkrát za týden sportuje 25 % dotazovaných. 54 Srovnání obou gymnázií: V tabulkách č. 19 a 20 můžeme vidět celkové součty na obou školách. V grafech č. 30 a 31 jsou tyto tabulky v % rozděleny. Tab. č. 19. Sportovní aktivity celkem na Gymnáziu v Blansku Gymnázium Blansko Celkem Odní 17 lden 22 2 dny 18 3 dny 9 4 dny 6 5 dní 0 6 dní 1 7 dní 2 Graf č. 30. Sportovní aktivity dívek v 1. ročníku Celkem • Odní • 1 den • 2 dny • 3 dny • 4 dny • 5 d n í B 6 d n í • 7 dn í 55 Tab. č. 20. Sportovní aktivity celkem na Gymnáziu v Novém Městě Gymnázium Nové Město Celkem Odní 3 1 den 1 2 dny 5 3 dny 4 4 dny 7 5 dní 7 6 dní 9 17 Graf č. 31. Sportovní aktivity dívek v 1. ročníku C e l k e m • Odní B l d e n 1 2 d n y 1 3 d n y H 4 d n y • 5dní 6dní 7dní 56 Na grafu č. 32 můžeme vidět celkové srovnání týdeního sportování žáků na obou gymnáziích. Graf č. 32. Srovnání sporotvních aktivit na obou gymnáziích Název grafu • Celkem Gymnázium Nové Město • CelkemGymnázium Blansko 0 5 10 15 20 25 57 Statistické měření výsledků Pro první hypotézu jsme použili kontingenční test nezávislosti. I£I UCHU. rUHiA.. E^o testováni hypotézy o nezávislosti složek X,Y n áb odn ch o vek toru s cti s kretn i m roiídč I en i m, kde slo £ky nabývají hodnot .J; L , - • - - iV a ui - . . . , ys, r, s ^ 2 T Ho - JT, K nezávislé proti _f?i; .AT, V závislé, se používá v "-test dobře shody při neznámých parametrech vycházejíc] z pozorovaných četností rtij, i = 1Ť . . . j r, J = 1,. . .Ť dvojic hodnot (i^ř ^ v náhodném vyberu mzsa.hu n. z rozdelení (Jt, (Tyto četnosti zapisujeme do tzv. kontingenční tabulky.) Test t * l l n in «1 t i n " . t i a . V : ti-i •i Koni i nj^eričn i l^bulkd pracuje se statistikou T B ( X l í d e o i j — riirn,ý fn, p ř í č e m í , jsou Fádkové a sloupcové součty v tabulce. Za p redp ok ladu „ že > 5 pro váech na *, j,za m5 tá me hypotézu / / n približné na h ladí né významnosti o:t kdy± ^(ti.) je označení pro p-kvantil rozdelení Jsou -] i n ekterá < E5„ j e m ožn é nejdříve slo uči t příslušné řádky nebo sloupce se sousední mis počet řádků, i sloupců, se vsak nesmí ^redukovat najeden. Za představují o^j odhady očekávaných četnosti dvojíc ixi^yj) a statistika ^- má asymptoticky [pro « —• co) rozdelení i V ^ 3 Test nezávislosti v norma In i m rozděleni Obr. č. 1. Kontingenční test (Západočeská univerzita, 2010) 58 Tab. č. 21. Kontingenční tabulka Gymnázium N M Gymnázium B K Odní 3 17 20 1 den ~ r 22 23 2 dny 5 18 23 3 dny 4 9 13 4 dny 7 6 13 5 dní 7 0 7 6 dní 9 i 10 7 dní 17 2 19 53 75 128 Zkoušíme, jestli jsou hodnoty ve sloupcích tabulky na sobě závislé. Výsledky: chi kvadrát 61,60239 alfa-hladina významnosti 0,05 kvantil rozdělení 14,067 Protože 61 > 14 tzn. na hladině významnosti 5 % zamítáme hypotézu, že sloupce tabulky jsou závislé. Nezávislost sloupců znamená, že rozdíl mezi sportovní aktivitou studentů v Blansku a Nového Města je statisticky významný. Hypotéza 1: Výběr školy ovlivní cvičební aktivity žáků ve volném čase Statisticky nám vyšlo, že hypotéza 1 je pravdivá, protože hodnoty v tabulce jsou rozdílné. Dále při srovnání obou gymnázií, je hned při prvním pohledu na graf č. 32 jasné, že žáci novoměstského gymnázia týdně více sportují než jejich vrstevníci z blanenského gymnázia. V tomto případě je aktivitou nějaká sportovní činnost. Srovnání nám ukazuje, že žáci sporotovního gymnázia jsou nejvíce zastoupeni v kategorii - sportují 7 krát 59 za týden, a šestkrát za týden. Oproti tomu žáci blanenského gymnázia zaujímají 3 kategorie, které jsou - sportuji 0 krát za týden, jedenkrát a dvakárt za týden. 60 4.3 Výsledky hypotézy 2 Hypotéza 2: Vyšší B M I bude u studentů studujících všeobecné gymnázium než u jejich vrstevníka ze sportovního gymnázia Pro vyhodnocení hypotézy 2 jsme použili otázku z dotazníku č. 16. Ta zněla: Jaké je tvoje současná výška (bez obuvi)? v centimetrech Jaká je tvoje současná váha? v kilogramech Poté jsme si výšku převedli na metry a obě hodnoty dosadili do vzorce, který je: B M I . h m o t n o s t (kg) výška, ( m ) 2 Výsledná hodnota je hodnotou B M I . Blanenské gymnázium: V tabulkách č. 22, 23, 24 a 25 jsou hodnoty všech žáků daných tříd na blanenském gymnáziu 61 Tab. č.22. 1. ročník (blanenské gymnázium) 6. 1,69 49 17,16 7. 1,67 56 20,08 8. 1,71 55 18,81 9. 1,59 53 20,96 10. 1,65 52 19,10 11. 1,68 50 17,72 12. 1,63 49 18,44 13. 1,69 58 20,31 Tab. č. 23. 2. ročník (blanenské gymnázium) Žačka výška (m) váha (kg) BMI 1. 1,65 55 20,20 1. 1,78 68 21,46 2. 1,7 69 23,88 2. 1,75 70 22,86 3. 1,58 47 18,83 3. 1,65 55 20,20 4. 1,66 55 19,96 4. 1,8 65 20,06 5. 1,72 60 20,28 6. 1,59 60 23,73 7. 1,64 49 18,22 8. 1,78 59 18,62 9. 1,62 48 18,29 10. 1,59 50 19,78 11. 1,65 57 20,94 12. 1,72 60 20,28 13. 1,61 55 21,22 14. 1,64 55 20,45 15. 1,74 62 20,48 16. 1,7 62 21,45 Tab. č. 24. 3. ročník (blanenské gymnázium) výška váha (kg) BMI Žák výška (m) váha BMI 1. 1,69 62 21,71 1. 1,75 65 21,22 2. 1,74 69 22,79 2. 1,9 67 18,56 3. 1,78 73 23,04 3. 1,67 55 19,72 4. 1,75 67 21,88 5. 1,67 56 20,08 6. 1,58 48 19,23 7. 1,62 49 18,67 8. 1,75 65 21,22 9. 1,78 57 17,99 10. 1,66 57 20,69 11. 1,64 57 21,19 12. 1,59 60 23,73 13. 1,6 47 18,36 14. 1,59 55 21,76 15. 1,63 62 23,34 Tab. č. 25. 4. Ročník (blanenského gymnázia) výška váha (kg) BMI Žák výška (m) váha (kg) BMI 1. 1,65 75 27,55 1. 1,83 80 23,89 2. 1,63 51 19,20 2. 1,7 75 25,95 3. 1,65 59 21,67 3. 1,71 61 20,86 4. 1,66 62 22,50 4. 1,75 61 19,92 5. 1,69 70 24,51 6. 1,68 45 15,94 7. 1,58 44 17,63 8. 1,69 62 21,71 9. 1,68 48 17,01 10. 1,5 45 20,00 11. 1,69 60 21,01 12. 1,65 56 20,57 13. 1,75 57 18,61 14. 1,75 65 21,22 15. 1,65 70 25,71 65 V tabulce č. 26 vidíme průměrnou hodnotu B M I v každém ročníku rozdělenou na chlapce a dívky. Tato hodnota je poté znázorněna na grafu č. 33. Tab. č. 26. Průměr B M I v každém ročníku (blanenské gymnázium) Ročník průměr B M I (ženy) průměr B M I (muži) 19,17 21,72 20,41 21,15 19,82 18,83 20,65 22,66 Graf č. 33. Průměr B M I v každém ročníku (blanenské gymnázium) ženy) muži) 66 Novoměstské gymnázium: V tabulkách č. 27, 28, 29 a 30 jsou hodnoty všech žáků daných tříd na novoměstském gymnáziu Tab. č. 27. 1 ročník (novoměstské gymnázium) Žačka výška váha BMI žák výška váha BMI (m) (kg) (m) (kg) 1. 1,75 63 20,57 1. 1,76 72 23,24 2. 1,78 62 19,57 2. 1,8 67 20,68 3. 1,6 52 20,31 3. 1,8 73 22,53 4. 1,66 56 20,32 4. 1,76 64 20,66 5. 1,88 70 19,81 5. 1,75 58 18,94 6. 1,75 61 19,92 6. 1,75 70 22,86 Tab. č. 28. 2 ročník (novoměstské gymnázium) Žačka výška váha BMI žák výška váha BMI (m) (kg) (m) (kg) 1. 1,6 49 19,14 1. 1,79 73 22,78 2. 1,64 55 20,45 2. 1,81 78 23,81 3. 1,83 63 18,81 3. 1,7 56 19,38 4. 1,64 48 17,85 4. 1,83 63 18,81 5. 1,7 63 21,80 5. 1,75 85 27,76 6. 1,63 52 19,57 6. 1,8 63 19,44 7. 1,95 75 19,72 8. 1,76 65 20,98 9. 1,83 62 18,51 67 Tab. č. 29. 3 ročník (novoměstské gymnázium) žačka výška (m) váha (kg) BMI žák výška (m) váha (kg) BMI 1. 1,67 57 20,44 1. 1,86 77 22,26 2. 1,73 63 21,05 2. 1,77 84 26,81 3. 1,64 62 23,05 3. 1,88 81 22,92 4. 1,77 65 20,75 4. 1,83 67 20,01 5. 1,61 50 19,29 5. 1,92 81 21,97 6. 1,67 60 21,51 6. 1,88 80 22,63 7. 1,68 55 19,49 7. 1,9 80 22,16 Tab. č. 30. 4 ročník (novoměstské gymnázium) Žačka výška (m) váha (kg) BMI Zák výška (m) váha (kg) 1. 1,68 57 20,20 1. 1,83 70 20,90 2. 1,68 53 18,78 2. 1,86 91 26,30 3. 1,77 73 23,30 3. 1,7 61 21,11 4. 1,68 63 22,32 4. 1,87 100 28,60 5. 1,75 72 23,51 5. 1,76 71 22,92 6. 1,67 58 20,80 6. 1,88 80 22,63 V tabulce č. 31 vidíme průměrnou hodnotu B M I v každém ročníku rozdělenou na chlapce a dívky. Tato hodnota je poté znázorněna na grafu č. 34. Tab. č. 31. Průměr B M I v každém ročníku (novoměstské gymnázium) Ročník průměr BMI (ženy) průměr BMI (muži) 20,08 21,49 2. 19,6 21,24 3. 20,8 ^ ^ ^ ^ 22,68 ^ ^ ^ ^ 4 ' 21,48 23,74 Graf č. 34. Průměr B M I v každém ročníku (novoměstském gymnázium) 69 Srovnání obou gymnázií V tabulce č. 32 vidíme průměrnou hodnotu B M I na obou gymnáziích. Tab. č. 32. Průměr B M I Průměr BMI školy Gymnázium Blansko 20,55 Gymnázium Nové Město 21,39 Statistické měření výsledků Pro druhou hypotézu jsme použili dvouvýběrový test. •••-i- - • . 11 úl i D v o u v ý b ř r o v ý i - t e s t j e t e s t e m h y p o t é z y o hodnotě1 r o z d í l u s t ř e d n í c h h o d n o t £t] a v c d v o u nezávislých n á h o d n ý c h v y b č r c c h JT2 , . . . , A"„ K normálního ro^ctclcní N ( ^ i , * T 2 ) a > i , > W Z N ^ . Í T 3 ) s e s t e j n ý m f i kcCyž n e z n á m ý m ) r t s a p t y l e m ťr^, -rř"o = f-t-l — / Í 2 = ^ p r o t i H \ : /j-i — jU-s tr, k d e ď e R - j e d a n é čís]o ( p r o r± — U Co z n a m e n á s h o d u , s t ř e d n í c h h o d n o t složek ^ . j — ^z)J f i . v 2 >1. * 3 . ^ r * Pozorování p r o dvouvýbcrový "t< P o u ž i j e n r e - ] i k testování s t a t i s t i k u J.1 k d e . s ^ a j s o u . p r í s l u š n é v ý b e r o v é r o z p t y l y , z a m í t n e m e Miy n a h l a d i n e v ý z n a m n o s t i ť*„ p o k u d ! \T\ > ř i - ^ / a f ™ + m — 2 } , k d e t p ( n ) j c o K n a č c n í p r o j ř - k v a n t i l r o z d e l e n í t ^ , S a p l a t n o s t i / / 0 m á s t a t i s t i k a " / " r o z d e l e n í r.-n+m—zt* k r i t i c k ý o b o r tvoři h o d n o t y "I b l í z k é _ f c o o . P ř e d p o k l a d n e z á v i s l o s t i t e s t o v a n ý c h výbé-ru f které m o h o u b ý t r ů z n é h o r o z s a h u , a m e l y b y . a l e s p o ň p r i b l i ž n e , m í t stejný r o z p t y l u j e p o d s t a t n ý . P á r o v ý t e s t rnf 2QŮ3 » 9 02: Obr. č.2. Dvouvýběrový test (Západočeská univerzita, 2010) 70 Výsledky: Průměr Blansko 20,65849 Průměr Nové Město 21,39491 Výběrový rozptyl Blansko 5,012555 Výběrový rozptyl Nové Město 5,279637 Počet Blansko 75 Počet Nové Město 53 - hladina významnosti alfa 1,98 —> použití statistických tabulek —> nezamítáme hypotézu, že má BMI na obou školách stejný průměr Hypotéza 2: Vyšší B M I bude u studentů studujících všeobecné gymnázium než u jejich vrstevníka ze sportovního gymnázia Dle statistiky nám vyšlo, že hypotéza 2 je nepravdivá. Rozdíl mezi naměřenými hodnotami není zas tak markantní. Předpokládali jsme, že studenti blanenského gymnázia nebudou mít tak velký pohyb jako jejich vrstevníci z Nového Města, a proto bude jejich BMI vyšší. Statistikou jsme ale tuto myšlenku nepotvrdili. Hodnota BMI ukazuje jen poměr mezi výškou a váhou a nebere v potaz % svalové hmoty a % tukové složky. Proto by se při měření na Body Státu zřejmě ukázalo, že studenti z Nového Města mají více svalové složky. A proto by na tom byli lépe. Je to ale i přesto jen hypotéza, takže by bylo potřeba toto tvrzení dále dokázat. 71 4.4 Výsledky hypotézy 3 Hypotéza 3: Dívky na všeobecném gymnáziu mají větší problémy se svou váhou. A proto i vyšší tendenci k hubnutí než jejich vrstevnice ze sportovního gymnázia Pro vyhodnocení hypotézy 3 jsme použili otázku z dotazníku č. 17. Otázka č. 17 zní: Zkoušel jsi v průběhu minulého roku zhubnout nebo udržet váhu? Ne Ano Gymnázium Blansko: V tabulce č. 33 můžeme vidět, kolik dívek chce z blanenského gymnázia redukovat svou váhu anebo si svou váhu udržet. Tab. č. 33. Tendence k hubnutí Gymnázium Blansko Ročník Ano Ne 5 8 6 10 3. 4 5 10 Na grafech č. 35, 36, 37 a 38 jsou poté odpovědi respondentek rozděleny podle ročníku, který navštěvují. Graf č. 35. Odpovědi v 1. ročníku 1. ročník Graf č. 36. Odpovědi v 2. ročníku 2. ročník 73 Graf č. 37. Odpovědi ve 3. ročníku 3. ročník Graf č. 38. Odpovědi ve 4. ročníku 4. ročník 74 Gymnázium Nové Město: V tabulce č. 34 můžeme vidět, kolik dívek chce z novoměstského gymnázia redukovat svou váhu a nebo si svou váhu udržet. Tab. č. 34. Tendence k hubnutí Gymnázium Nové Město Ročník Ano Ne L 4 2 2. 4 2 3. 3 4 4 ' 4 2 Na grafech č. 39, 40, 41 a 42 jsou poté odpovědi respondentek rozděleny podle ročníku, který navštěvují. 75 Graf č. 39. Odpovědi v 1. ročníku 1. ročník Graf č. 40. Odpovědi v 2. ročníku 2. ročník 7 6 Graf č. 41. Odpovědi ve 3. ročníku 3. ročník Graf č. 42. Odpovědi ve 4. ročníku 4. ročník 77 Srovnání obou gymnázií: V tabulce č. 35 si můžeme všimnout srovnání obou škol a názorů na hubnutí od všech respondentek. Tab. č. 35. Srovnání odpovědí Celkem Ano Ne Gymnázium Blansko 23 36 Gymnázium Nové Město 15 10 Na grafech č. 43 a 44 jsou celkové součty odpovědí na jednotlivých gymnáziích. N a grafu č. 43 je vidět, že řešení problému s váhou má jen 39 % dotazovaných studentů z blanenského gymnázia a spokojeno je jich celých 61 %. Oproti tomu na grafu č. 44, kde byly dotazované z novoměstského gymnázia, je patrné, že svou váhu řeší celých 60 % a jen 40 % dotazovaných svou váhu neřeší. Graf č. 43. Odpovědi na blanenském gymnáziu Gymnázium Blansko 78 Graf č. 44. Odpovědi na novoměstském gymnáziu Gymnázium NovéMěsto 79 Statistické měření výsledků Pro třetí hypotézu j sme použili kontingenční test nezávislosti. iS> H U H U . f B I E S l . E^otestováni hypotézy o nezávislosti složek -V, Y n áb odn čh o vek toru s di s kretn i m roadi I en i m, k de slo ž.ky n ubývají hodnot L , . . .,. x.r ayir...,ya,rra ^ 2 T ířo = X, K nezávislé proti Hi : JT, 1" závislé, se používá v "-test dobré shody při neznámých parametrech vycházející z pozorovaných četností rijj, •i — 1 , . . . , r, j — 1, . . . dvojic hodnot ( i ^ , jfj J v náhodném výběru rozsahurez rozdělení (A",. Y). (Tyto četností zapisujeme do tzv. kontingenčni tabulky.) Test Vt t l i l i: ti.i «... K o n i i njäjTMcri i l ^ b u l k d pracuje se statistikou - x~- foť j — Q » j ) S kdeesij = příče mč. - « ř JÍ. jsou řádkové a sloupcové součty v tabulce. Za p redp ok ladu„ že cmj > 5 pro všech na n, j , zainí tá me hypotézu íin približné na h ladí né významnosti tťf když X = > X Í — K r - 1 > ( * - 1 » , X " p f o ) jo označení pro ^j-kvantíl rozdělení vj^Jsou -] i n ékterá cCJ <; S, je m ožn é nejdříve slo LLČÍ t príslušné řádky nebo sloupce se sousedními, počet rádků i sloupců sc vsak nesmi zredukovat najeden. Za i í o představuji t-tiý odhady očekávaných četnosti dvojíc (aľ^j/j) a statistika v~ má asymptoticky (pro n —• co) rozdelení _ 1 > Í J ř _ 1 > . ^3 Test nezávislosti v norir.ii lni m rozdelení • ••i .-n:i4ft9m P l U d H i D=il£í p. Obr. č. 3. Kontingenční test (Západočeská univerzita, 2010) 80 Tab. č. 36. Kontingenční tabulka Celkem Gymnázium Blansko Gymnázium Nové Město Ano 23 15 38 Ne 36 10 46 59 25 84 Zkoušíme, jestli jsou hodnoty ve sloupcích tabulky na sobě závislé. Výsledky: chi kvadrát 3,1309 alfa-hladina významnosti 0,05 kvantil rozdělení 3,841 Protože 3,13 < 3,84, nezamítáme na hladině významnosti 5 % hypotézu o závislosti sloupců kontingenční tabulky. Nemůžeme tedy říci, že dívky v Blansku mají větší problémy s váhou a naopak. Hypotéza 3: Dívky na všeobecném gymnáziu mají větší problémy se svou váhou. A proto i vyšší tendenci k hubnutí než jejich vrstevnice ze sportovního gymnázia Dle statistiky nám vyšlo, že hypotéza 3 je nepravdivá. Podle použitého počtu dotazovaných nemůžeme s přesností říci, které studentky mají větší tendenci k hubnutí. Výsledek statistiky ukazuje, že hodnoty jsou vyrovnané. Tato hypotéza by byla možná dokázat za předpokladu velkého počtu respondentek. 81 Závěr Cílem naší práce bylo provést komparační studii středoškolské populace v jejím životním stylu. Zaměřili jsme se na téma zdravého životního stylu a také s tím spojených volnočasových aktivit. Našimi respondenty byli studenti dvou gymnázií, od 1. ročníku až po 4. ročník, tedy maturitní. Bylo to Gymnázium v Blansku a druhým srovnávaným gymnáziem bylo Gymnázium v Novém Městě na Moravě. Celkově bylo vyplněno 128 dotazníků a návratnost byla 100%. Pro svou práci jsme využili tří hypotéz, které zněly: Hypotéza 1: Výběr školy ovlivní cvičební aktivity žáků ve volném čase Hypotéza 2: Vyšší B M I bude u studentů studujících všeobecné gymnázium než u jejich vrstevníků ze sportovního gymnázia Hypotéza 3: Dívky na všeobecném gymnáziu mají větší problémy se svou váhou. A proto i vyšší tendenci k hubnutí než jejich vrstevnice ze sportovního gymnázia Z našeho výzkumu vzešlo, že sportovním aktivitám se více věnují žáci sportovního gymnázia než jejich vrstevníci z gymnázia klasického. Je to samozřejmě výběrem školy a hlavně jejím zaměřením. Dalším měřením jsme chtěli dokázat, že B M I mají vyšší žákyně v Blansku, stejně jako problémy dívek s váhou. Statistickým měřením jsme ale tyto hypotézy vyvrátili. N a dokázání by bylo potřeba mnohem větší počet respondentů. 82 Čtenáři byli se všemi našimi výsledky seznámeni pomocí tabulek, grafů a statistik, které ukazovaly, jak která třída i celkově škola na tom v nastíněné problematice je. A jestli jsou zadané hypotézy pravdivé anebo nepravdivé. 83 Seznam použité literatury Použitá literatura: 1. D O V A L I L , J. Výkon a trénink ve sportu, 1. vyd. Praha: Olympia, 2002, 331 s.,ISBN 8070337605. 2. G U T V I R T H , J. Zdravotní kapitoly pro učitele tělesně výchovy. 1. vyd., Praha: Státní pedagogické nakladatelství 1980 3. J A N D O U R E K , J. Sociologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál; 2001, 285 s., ISBN 80-7178-535-0 4. K V A P I L I K , J. Tělovýchovné lékařství pro posluchače tělesné výchovy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství 1981, 230 s. 5. M A C H O V A , Jiřina. Duševní hygiena rodinného života. Praha: Avicenum, 1974. 6. MANDELOVÁ, L ; HRNČIŔÍKOVÁ, I. Základy výživy ve sportu. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. 71 s. ISBN 9788021042810. 7. M E K O T A , K . Kapitoly z antropomotoriky. 1. vyd., Olomouc : Rektorát Univerzity Palackého v Olomouci, 1983. 165 s. 8. P E T R U S E K , M . Velký sociologický slovník. Praha 1996, 1. vyd., Praha: Karolinum 1996, 940s., ISBN 8071843113 9. SEKOT, A . Sociologie v kostce. Brno: Paido, 2002, 142 s., ISBN 8073150212. 84 Internetové odkazy: 1. Novotný Hmotnost, 2010 [cit. 2010-02-19]. Dostupné z 2. Novotný Lidský pohyb (Pohybová aktivita), 2010 [cit. 2010-03-11]. Dostupné z 3. Novotný Počty osob (%) různého věku (mladší 22-24 let, starší nad 65 let) s různou úrovní pohybové aktivity (v Kanadě), 2010 [cit. 2010-03-11]. Dostupné z 4. Novotný Poruchy související s nedostatkem pohybové aktivity, 2010 [cit. 2010-03-11]. Dostupné z 5. Novotný Sport, 2010 [cit. 2010-03-11]. Dostupné z 6. Novotný Výška, 2010 [cit. 2010-02-19]. Dostupné z 7. Výživa.cz Zdraví životní styl, 2010 [cit. 2010-02-19]. Dostupné z 8. Wikipedia.org Běžně používané hranice, 2010 [cit. 2010-03-10]. Dostupné z 9. Wikipedia.org BMI, 2010 [cit. 2010-03-10]. Dostupné z 10. Wikipedia.org Hodnoty BMI, 2010 [cit. 2010-03-10]. Dostupné z 11. Wikipedia.org Obecný a psychologický popis zkoumané skupiny, 2010 [cit. 2010-03-10]. Dostupné z 12. Wikipedia.org Obezita, 2010 [cit. 2010-03-10]. Dostupné z 13. Západočeská univerzita Dvouvýběrový test, 2010 [cit. 2010-03-14]. Dostupné z 14. Západočeská univerzita Kontingenční test, 2010 [cit. 2010-03-14]. Dostupné z 85 Resumé Tématem naší diplomové práce byla komparační studie středoškolské populace v jeho životním stylu. Tato práce přináší srovnání výsledků dvou gymnázií a hlavně jejich studentů. Jedno gymnázium se nachází ve městě Blansko a druhé ve městě Nové Město na Moravě. Pro vyhotovení této studie jsme použili dotazníky, které byly anonymně vyplněny. Respondenti byli od 1. ročníku gymnázia až po 4. ročník. Naším cílem bylo zaměřit se na zdravý životní styl a volnočasové aktivity studentů. Měli jsme stanoveny tři hypotézy, kde jedna se nám potvrdila, a dvě jsme vyvrátili. Tato práce je přínosem pro pedagogické pracovníky. Mohou se zde přesvědčit, jak v dnešní době jsou na tom mladiství se sportovním zaujetím a také s názorem na svou váhu. Data se také dají využít pro další zkoumání sportovních aktivit mladistvých mimo školu. Conclusion Our diploma thesis deals with a comparative study of lifestyle of students at secondary level in school. This thesis compares results of two grammar schools and their students. The grammar schools are situated in Blansko, the second in Nove Mesto na Morave. The respondents ranged from first to fourth year. The thesis is targeted at analyzing the health of student lifestyle and their free-time activities. There were three hypotheses and one was verified during the survey, the other two were not. This thesis contributed generally to pedagogical work. Contained in this thesis teachers can find information on student life, how or if they do sports and how they feel about their weight. The data can be used for further research dealing with student activities outside school life. 86