Německé iredentistické hnutí na území bývalého Československa
bylo vždy vcelku okrajovým tématem historických publikací.
Většina současných publikací se věnuje jen poslední etapě
sudetské iredenty, a to německému nacionálnímu hnutí v období
první Československé republiky, Německé říše a v krátké době po
II. světové válce. Tato práce je zaměřena na problematiku
německé národní emancipace v českých zemích v období 1848 až
1918. Toto období vyvrcholilo vytvořením německého národního
státu v Monarchii, jehož součástí byly i čtyři správní
provincie na území Čech, Moravy a Slezska na podzim 1918.
Úvodní kapitoly se zabývají národním hnutím v českých zemích od
roku 1848 do 1. světové války. Dále je zde detailněji
rozpracováno období německé iredenty od rozpadu
Rakouska-Uherska, vzniku německých zemí Deutschböhmen a
Sudetenland až po jejich obsazení československým vojskem. Na
příkladu nacionálního střetnutí Čechů a Němců lze
objektivizovat německé politické a nacionální hnutí
„československých“ Němců, které bylo v poválečném období často
stigmatizováno.