Posudek tezí disertační práce Chunk-based Language Model and Machine Translation
předložených Mgr. Vítem Baisou
Předložené teze disertační práce jsou členěny do čtyř kapitol (skutečnou substanci však přinášejí pouze kapitoly 2 a 3, neboť první kapitola je úvodní - „Introduction" a čtvrtá kapitola je závěrečná - „Conclusions"), přehledu uchazečových publikací a seznamu použité literatury, jako příloha jsou vloženy dva vybrané články k tématu, u nichž je uchazeč autorem.
V první, úvodní kapitole uchazeč prezentuje motivaci přístupu k jazykovému modelování, který hodlá použít ve své disertační práci - stručně shrnuto, jedná se o motivaci kapacitou lidské „pracovní paměti", a dále podává stručný přehled obsahu práce.
Druhá kapitola je ve svém počátku přehledová a předkladatel v ní ukazuje, jaké jsou současné přístupy k modelování jazyka, přitom je zvláštní pozornost věnována modelování statistickému. Kapitola dále pokračuje představením modelu založeného na shlucích („chunk-based"), který uchazeč hodlá rozvinout v rámci zamýšlené disertační práce. Zejména je zde podána definice takového shlukového modelu, která je ovšem bohužel nepřehledná a zejména jednak připouští shluky, které jsou (jak se mi alespoň zdá - viz níže) nesmyslné a jednak jí neodpovídá bezprostředně za ní uvedený „osvětlující" příklad, kterým tím pádem věc ovšem spíše zatemňuje. Na konci kapitoly jsou potom uvedeny stručně postupy hodnocení jazykových modelů.
Třetí kapitola se věnuje zejména strojovému překladu a jejím centrem je diskuse možností využití shlukového modelu představeného v kapitole předchozí právě pro překládání, zejména mezi češtinou a angličtinou.
Čtvrtá kapitola je stručným přehledem toho, k čemu by celá práce měla dospět, doplněným o rámcový časový plán práce a základní biografické údaje uchazeče.
Dovoluji si celé teze zhodnotit jako nepříliš přesvědčivé, a to z těchto důvodů (ve stoupajícím pořadí závažnosti):
Text obsahuje řadu hrubých, ale přitom triviálních chyb v angličtině (shoda podmětu s přísudkem, např. The definition do not describe ... místo does not, a další).
Pojetí ústředního pojmu shluk („chunk") je poněkud chaotické a zejména chybí vysvětlení byť i jen implicitní - jeho reálné jazykové motivace: např. definici uvedené ve druhé kapitole odpovídá shluk šy (podle definice jej lze odvodit např. ze (ženy) šly), který je ovšem pro češtinu zcela nesmyslný, stejně tak jako dlouhá řada dalších, podobným způsobem odvoditelných shluků, a dále je podivné řetězení shluků do slov - alespoň v příkladu uvedeném na str. 20 se slovo ženu zřejmě skládá
ze shluků žen a nu, a tedy zřejmě může docházet k překrývání shluků, čemuž ovšem zase nedopovídá definice shluku na str. 8 (této definici ostatně neodpovídá ani příklad uvedený na str. 9).
Pokud se na tyto partikulární problémy (v rámci možností, či snad schopností čtenáře) povzneseme, zdá se, že přístup předkládaný jako základní pohled na jazykové modelování je do značné míry shodný s automatickým učením morfů a morfologického systému jazyka, s tím, že kromě morfů dochází i k učení slov a slovních spojení (písmena, morfy, slova a slovní spojem jsou shluky). Takový přístup není nijak špatný, ale na druhou stranu není nijak nový. Nejasná je nicméně aplikace takového přístupu v oblasti strojového překladu mezi jazyky vzdálenějšími svým typem, např. mezi češtinou a angličtinou, což je v tezích explicitně uváděná aplikace - je totiž velmi problematické, jak se přístup založený (jak alespoň rozumím) na překladu morfů a slov vypořádá:
při překladu z češtiny do angličtiny s izolačními vlastnostmi angličtiny (s častým používáním předložek, pomocných sloves, členů tam, kde se žádná taková slova ve zdrojovém českém textu nevyskytují) a zejména pak se zcela odlišným anglickým slovosledem, který závisí na syntaktických funkcích jednotlivých slov (tedy na něčem, s čím se v modelu nepracuje)
při překladu z angličtiny do češtiny s bohatou morfologií češtiny, tedy zejména s morfy, které v anglickém výchozím textu nejsou přítomny.
Celkově pokládám teze disertační práce za zajímavé, ale v předložené podobě za málo propracované, a to jak na formální, tak zejména obsahové rovině. Doporučuji proto, aby uchazeč při přípravě rozpravy o disertaci vzal v úvahu výše problematizované body a předvedl jejich řešení, což by v kladném případě umožnilo předložený návrh disertační práce realizovat.
Vzhledem k výše uvedenému nedoporučuji, aby předložené teze byly automaticky uznány jako podklad pro rigorózní řízení.
V Praze 9. prosince 2011 karel oliva I
Celkové hodnocení