Oblast Antarktického poloostrova včetně ostrova Jamese Rosse je
známá výraznou klimatickou variabilitou. Vzhledem k průměrné
letní teplotě vzduchu kolem 0 °C je hmotová bilance zdejších
ledovců velmi citlivá na změny teploty. Cílem práce byla
analýza vlivu meteorologických podmínek na sněhovou pokrývku a
bilanci hmoty ledovců Davies Dome a Whisky Glacier na ostrově
Jamese Rosse. V práci jsou použita měření meteorologických
stanic spolu s výstupy modelů Weather Research and Forecasting
(WRF) a High Resolution Land Data Assimilation System (HRLDAS).
Validace modelu WRF potvrdila, že tento model dokáže velmi
dobře simulovat teplotu vzduchu a její kolísání. Rychlost větru
a intenzita globálního slunečního záření korelovaly dobře s
měřením, nicméně byly často nadhodnocené. Analýza výšky sněhové
pokrývky ukázala, že hlavním obdobím akumulace sněhu je počátek
léta, zatímco ve druhé polovině léta převládají ablační
procesy. Na podzim a v zimě jsou změny výšky sněhu méně
významné kvůli odnosu a sesedání nového sněhu. Hlavním zdrojem
energie na ledovci Davies Dome v období 2015-2016 bylo
krátkovlnné sluneční záření (45.7 W·m-2) a turbulentní tok
tepla (22.0 W·m-2). Ztráty energie byly formou dlouhovlnného
záření (-51.3 W·m-2), latentním tokem tepla (-11.6 W·m-2) a
táním sněhu (-7.3 W·m-2). Během povětrnostních situací s
výskytem fénu však docházelo k prudkému nárůstu intenzity tání.
Během tří fénových situací trvajících celkem 14 dní vzniklo 45
% celkového ročního množství tavné vody, což ukazuje na význam
těchto událostí pro hmotovou bilanci ledovců. Hlavní rysy
energetické bilance na ledovci Davies Dome byly porovnány s
dalšími studiemi v oblasti Antarktického poloostrova. Z
dostupných dat vyplývá, že sublimace má významnější roli v
energetické bilanci povrchu ledovců na ostrově Jamese Rosse než
v oblasti Jižních Shetland.