MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA KATEDRA OŠETŘOVATELSTVÍ Bc. Eva Čočková, Di S. Základní neodkladná resuscitace u dětí a laická veřejnost Diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Jana Kameníčková Brno 2017 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené bibliografické a elektronické zdroje. V Čechách pod Kosířem, dne Podpis: Děkuji Mgr. Janě Kameníčkové za vedení diplomové práce. Mgr. Janě Zapletalové, Dr. děkuji za odborné konzultace v oblasti statistiky. Velké poděkování patří mé rodině za velkou podporu a především Aleškovi a Lucince za nesmírnou trpělivost. OBSAH ÚVOD 6 1 TEORETICKÁ ČÁST 8 1.1 Vymezení dětského věku 8 1.2 Historie resuscitace 9 1.3 Současné trendy v neodkladné resuscitaci 12 1.4 Právní problematika 13 1.5 Neodkladná resuscitace 15 1.5.1 Rozdělení neodkladné resuscitace 16 1.5.2 Rizika resuscitace 16 1.5.3 Zahájení a ukončení základní neodkladné resuscitace 17 1.5.3.1 Gasping - agonální dýchání 18 1.6 Náhlá zástava oběhu 18 1.7 Operační řízení zdravotnické záchranné služby 20 1.7.1 Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace 20 1.7.1.1 Specifika TANR u dětí 21 1.7.2 Mobilní aplikace Záchranka 22 1.8 Řetězec přežití 23 1.9 Přivolání pomoci 24 1.10 Zajištění průchodnosti dýchacích cest 24 1.11 Umělé dýchání 25 1.12 Nepřímá srdeční masáž 26 1.12.1 Technika kompresí hrudníku u dětí 27 1.13 Obstrukce dýchacích cest cizím tělesem u dětí 28 1.14 Defibrilace 29 1.14.1 Automatizovaný externí defibrilátor 29 1.14.1.1 Umístění automatizovaného externího defibrilátoru 31 1.14.1.2 Použití automatizovaného externího defibrilátoru u dětí 31 1.14.1.3 Komplikace a rizika použití AED 32 2 CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY 33 3 METODIKA 35 3.1 Charakteristika výzkumné metody 35 3.2 Kritéria pro zařazení respondentů do průzkumu 36 3.3 Pilotní studie 36 3.4 Realizace průzkumu 37 3.5 Metodika statistického zpracování 37 4 VÝSLEDKY A JEJICH ANALÝZA 40 4.1 Interpretace j ednotlivých položek dotazníku 41 4.2 Zhodnocení znalostní části dotazníku 65 4.3 Statistické testování a ověřování hypotéz ve vztahu ke stanoveným cílům ... 66 4.3.1 Ověření prvního cíle 66 4.3.1.1 Testování hypotézy 1 66 4.3.1.2 Testování hypotézy 2 70 4.3.1.3 Testování hypotézy 3 72 4.3.2 Ověření druhého cíle 75 4.3.2.1 Testování hypotézy 4 75 4.3.2.2 Testování hypotézy 5 78 4.3.2.3 Testování hypotézy 6 80 5 DISKUZE 82 6 NÁVRH N A ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ 91 7 VÝSTUP DIPLOMOVÉ PRÁCE 93 ZÁVĚR 94 ANOTACE 96 ANNOTATION 97 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ 98 SEZNAM ZKRATEK 106 SEZNAM TABULEK 107 SEZNAM GRAFŮ 109 SEZNAM OBRÁZKŮ 110 SEZNAM PŘÍLOH 111 ÚVOD „Jen když porozumíme, probudí se v nás zájem. Jen když se v nás probudí zájem, můžeme pomoci. Jen když pomůžeme, dočkáme se všichni záchrany. " Jane van Lawick-Goodall1 15.10.2015 byly představeny v Praze nové doporučené postupy pro resuscitaci vydané Evropskou resuscitační radou (European Resuscitation Council), dále ERC 2015. Tyto postupy jsou publikovány v pětiletých intervalech v souladu s principy medicíny založené na důkazech (evidence based medicíne) a představují současný pohled na bezpečné a účinné provádění základní a rozšířené resuscitace u dospělých, dětí a novorozenců po porodu. Obsah těchto doporučení však není určen pouze pro profesionální poskytovatele zdravotní péče, ale i široké laické veřejnosti.2 Ta je bohužel, i přes postupné zjednodušování a sbližování doporučených postupů pro resuscitaci u dětí a dospělých, dlouhodobě nej slabším článkem v poskytování neodkladné resuscitace.3 Povinnost poskytnout první pomoc vyplývá přímo ze zákona č. 40/2009 Sb. Trestní zákoník, § 150 Neposkytnutí pomoci. Každý občan má poskytnout první pomoc, pokud tím neohrozí sebe nebo jinou osobu.4 I přes vyspělost dnešní doby a nejrůznější moderní technologie je v Evropě poskytována laická resuscitace pouze u jednoho z pěti případů srdeční zástavy. Přitom okamžitě prováděná neodkladná resuscitace laiky zvyšuje naději na přežití 2 - 3krát.5 V roce 2015 byla v České republice průměrná dojezdová doba Zdravotnické záchranné služby (dále 1 Srov. CITÁTY SLAVNÝCH OSOBNOSTÍ [online]. Dostupné z: 2 Srov. EUROPEAN RESUSCITATION COUNCIL a ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015. Urgentní medicína, 2015, s. 3 Srov. ŠEVČÍK, P., et al. Intenzivní medicína, s. 1017 3 Srov. SEBLOVÁ, J., KNOR, J., a kol. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře, s.l 12 4 Srov. ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 40/2009 Sb. Trestní zákoník, § 150 Neposkytnutí pomoci Portál veřejné správy, [online]. Dostupné z: 5 Srov. ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015. [online]. Dostupné z: 6 ZZS) 9 minut. Bohužel, ale u 8,9 % výjezdů ZZS byla dojezdová doba dokonce delší než 20 minut.6 Při zástavě perfuze mozkem však dochází už do 5 minut k ireverzibilnímu poškození buněk mozkové kůry.7 Těchto 5 minut rozhoduje o dalším osudu dospělého či dítěte postiženého náhlou zástavou oběhu či dechu. Laická veřejnost tedy zahájením neodkladné resuscitace ještě před příjezdem ZZS hraje klíčovou roli nejen v další šanci na přežití, ale rozhoduje i o kvalitě přežití. Zvláště u dětí je následná kvalita přežití rozhodující pro jejich další budoucnost. Neodkladná resuscitace dítěte bývá obávanou situací i pro zdravotnické pracovníky. Nicméně ti jsou schopni, vzhledem k pravidelným školením, znalostem a osobnostním rysům, i při této mimořádné situaci pracovat efektivně a s vysokou mírou sebekontroly dokáží zvládat velkou psychickou zátěž.8 V roce 2001 byla publikována studie Skorá a Riegel „Thoughts, feelings, and motivations of bystanders who attempt to resuscitate a stranger", která zkoumala myšlenky, pocity a motivaci laiků, kteří zahájili a prováděli kardiopulmonální resuscitaci u cizí osoby. Autoři uvádí, že poskytnutí pomoci bylo u laiků provázeno celou škálou pocitů jako naděje, euforie, hrdost, úleva, spokojenost, ale i beznaděj, pochybnosti, vzrušení, zlost, smutek a strach. K zahájení kardiopulmonální resuscitace je motivoval především pocit pro povinnost a odpovědnost, vina, sociální tlak a altruismus.9 Laik musí neodkladnou resuscitaci zahájit i u cizího dítěte a často i bez potřebných schopností a znalostí první pomoci. Přitom právě základní znalosti o neodkladné resuscitaci mohou pomoci nejen jemu při rychlém rozhodování v kritické situaci, ale především dětem, kterým se díky tomu dostane rychlé a účinné pomoci. Zajímalo nás tedy, jaká je úroveň teoretických znalostí laické veřejnosti o základní neodkladné resuscitaci u dětí a jaký zájem má laická veřejnost o vzdělávání se v této problematice. Diplomová práce je zaměřena na problematiku základní neodkladné resuscitace u dětí a nezahrnuje resuscitaci novorozenců po porodu, jelikož ta má své specifika a rozdíly. 6 Srov. ÚZIS ČR. AI 04/2016 Zdravotnická záchranná služba 2015. [online]. Dostupné z: 7 Srov. ŠEVČÍK, P., et al. Intenzivní medicína, s. 1018 8 Srov. ANDRSOVÁ, Alena. Psychologie a komunikace pro záchranáře: v praxi. s. 10 9 Srov. SKORÁ, J., RIEGEL, B. Thoughts, feelings, and motivations of bystanders who attempt to resuscitate a stranger: a pilot study. American journal of critical care. 2001. [online]. Dostupné z: 7 1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Vymezení dětského věku Z pohledu pediatrie uvádí Klíma následující období dětského věku. Novorozenecké (neonatální) období je označováno jako období adaptace na nové prostředí. Rizika tohoto období představují porodní poranění, porucha adaptace (podchlazení, porucha vnitřního prostředí, poruchy příjmu tekutin a výživy), vrozené vývojové vady, krvácivé stavy, novorozenecká žloutenka a infekce. Kojenecké období je obdobím nej intenzivnějšího růstu a nejbouřlivějšího psychomotorického vývoje, což je kompenzováno vysokými energetickými nároky na výživu a podmíněno dostatečným množstvím živin, zráním jednotlivých systémů a podnětným, přátelským prostředím rodiny. Mezi rizika tohoto věkového období se řadí infekční nemoci (dáno nezralostí imunitního systému), poruchy výživy - různé dietní chyby, infekční průjmy, úrazy - pády z výšky a zejména nebezpečí aspirace drobných předmětů. V batolecím období se zpomaluje růst a převažuje psychický vývoj nad motorickým. Charakteristikou je zejména pohyb, zvídavost, mimořádná a trvalá aktivita. Rizika v tomto období představují zejména úrazy související s pohybem, opařeniny a popáleniny, otravy a infekce horních cest dýchacích. V předškolním věku dochází k výraznému rozvoji II. signální soustavy, chápání abstraktních pojmů, překotnému vývoji řeči. Dítě si začíná uvědomovat vlastní „já", vytváří se a fixují mezilidské vztahy. Rizikem tohoto období se stávají úrazy při soutěživých hrách, dopravní úrazy na kole, infekce dýchacích cest. Mladší školní věk představuje období školní adaptace, získání základních školních návyků, první znalosti a dovednosti. Starší školní věk je charakteristický mohutným nárůstem duševní kapacity, schopnostmi přijímat nové poznatky a uchovávat je v paměti. Rizikem těchto období jsou dětské neurózy v období pohlavního zrání, vadné držení těla. 8 Adolescence (dospívání) je obdobím ukončení růstu vývoje a zařazením do dospělé populace (legislativně 18.rokem). Začíná u dívek první menstruací, u chlapců prvním výronem semene. Rizika tohoto období představují zejména úrazy, psychosomatická onemocnění,otravy i sebevražedné pokusy.10 Z pohledu neodkladné resuscitace je dětský věk definován takto: • novorozenec bezprostředně po porodu • dítě do 1 roku věku, tedy novorozenec do 28. dne po porodu a kojenec do 1 roku věku • dítě nad 1 rok věku až do puberty11 Pokud jsou u dítěte patrné sekundární pohlavní znaky a tělesné rysy puberty (výška, váha) resuscituje se podle postupů pro dospělého.1 2 1.2 Historie resuscitace První pokusy o záchranu života můžeme vystopovat už z hluboké historie lidstva, ať už v mýtech, či kreslených i psaných odkazech. Nejdříve obdrželo pozornost dýchání. Už kolem roku 1300 před n.l. používaly v egyptském zajetí porodní báby vydechnutý vzduch k resuscitaci novorozenců. Často citovaný popis umělého dýchání z úst do úst prováděný Elizeem, slavným prorokem a lékařem v 8. století před n. 1. se nachází v Druhé Knize Královské : „ Vsel tedy Elizeus do domu, a aj dítě mrtvé leželo na ložcijeho. A když vsel tam, zavřel dvéře před oběma, a modlil se k Hospodinu. Zatím vstoupiv na lože, zpolehl na dítě, vloživ ústa svá na ústa jeho a rozprostřel se nad ním. I zahřálo se tělo dítěte. A odvrátiv se, procházel se po domě jednak sem jednak tam; potom vstoupiv, rozprostřel se opět nad ním. I kýchalo dítě až do sedmikrát a otevřelo to dítě oči své." Elizeus aplikoval koordinované schéma postupů - nejdřív se modlil, což mu asi dalo čas pro pozorování, poté se rozprostřel nad dítě, což mohl být pokus o ohřátí těla, a současně prováděl dýchání z úst do úst. Předpokládá se, že tuto techniku užíval již jeho předchůdce 1 0 Srov. KLÍMA, J. a kol. Pediatrie pro nelékařské zdravotnické obory, s.31 - 40 1 1 Srov. KLEMENTA, B., KLEMENTOVÁ, O. a MARCIÁN, P. Resuscitace, s. 38 - 39 1 2 Srov. NOVÁK, I. et al. Intenzivní péče v pediatři, s. 110 9 a mentor, prorok Eliáš. V Novém Zákoně se hned na několika místech vypráví o (znovu) probuzení k životu (zdánlivě) mrtvých. V Naimu vstal mrtvý chlapec z már po doteku Ježíšem, dvanáctiletá Jaira je přivedena zpět k životu dotekem podolka roucha Ježíšova. V Babylonském Talmudu (3.-6. století n. 1.) se probírá resuscitace novorozenců: „Dítě se drží tak, aby nespadlo na zem, a fouká se mu vzduch do nosních dírek " Na rozdíl od dospělých se u novorozenců a malých dětí používalo dýchání z úst do úst asi stále. Už roku 1472 doporučuje Ital Paolo Bagellardo porodním bábám: „Když je nalezne teplé, ne černé, ať fouká do jeho úst, když nemá respiraci Tuto vynikající radu však zruinoval koncem věty: „... nebo dojeho řiti". V 18. století napsal Francouz Antoine Portal: „Nejúčinnější a nejjednodušší prostředek k oživení nedýchajícího novorozence je foukání vzduchu do jeho hrudi, buď vlastními ústy do úst novorozence, nebo pomocí trubičky". Roku 1802 publikoval Newly 500 úspěšných resuscitací novorozenců dýcháním z úst do úst.1 3 Srdeční masáž byla ještě před koncem 19. století ojedinělá. Rozvoj resuscitační vědy nastal v druhé polovině dvacátého století. V roce 1958 Peter Safar prokázal pomocí experimentu na dobrovolnících přednosti umělého dýchání z plic do plic ve srovnání s jinými, dříve doporučovanými a používanými metodami ventilace. V roce 1960 Kouwenhoven, Jude a Knickerbocker znovuobjevili a propracovali nepřímou srdeční masáž obnovující krevní oběh a své výsledky výzkumu publikovali v Journal of the American Medical Association pod názvem Closed-Chest Cardiac Massage.14 O zrod moderní resuscitace se zasloužil právě prof. Peter Safar, který vypracoval jednoduchou přehlednou metodu spočívající v krocích Airway-Breathing-Circulation (kroky používané i v laické resuscitaci) a dále v krocích Defibrilation-Ekg-Fluids and drugs (rozšířená neodkladná resuscitace) a Gauging-Human mentation-Intensive care (prodloužená neodkladná resuscitace). Jeho metoda umožňuje snadněji a lépe resuscitovat i laickým zachráncům. V letech 1960 až 1968 byla Šafářova metoda postupně přijata i celosvětově. V roce 1968 vyšla v U S A Šafářova příručka Kardiopulmonální resuscitace, v roce 1978 kniha Kardiopulmocerebrální resuscitace, 1 3 Srov. RIEDEL, M . Dějiny kardiopulmonální resuscitace. Intervenční akutní kardiológie. 1/2004 s. 44 -52. 1 4 Srov. ACOSTA ,P. et al. Kouwenhoven, Jude and Knickerbocker: The introduction of defibrillation and external chest compressions into modern resuscitation. Resuscitation [online]. Dostupné z: 10 která obsahuje i nové vědomosti týkající se patofyziologie a stavu selhání základních životních funkcí a problematiky oživování.1 5 Vybrané historické data z dějin resuscitace shrnuje tab. 1. Tab. 1 Vybrané historické data z resuscitace16 1370 př.n.l. Na Huneferově papyru zaznamenán rituál „otevírání úst" 1275 př.n.l. Reliéf bitvy u Kadéše, chrám Abú Simbel - zřejmě znázornění otevření dýchacích cest pomocí záklonu hlavy 800 př.n.l. Zmínky o resuscitaci v Bibli „Elíša vzkřísí syna Sunemanky" 356 př.n.l. Homér zmiňoval u dusících se zprůchodnění dýchacích cest otevřením trachey řezem. 980 - 1037 Avicenna v díle Kánon medicíny popsal použití endotracheální intubace 1542 Vesalius: popis fibrilace komor 1542 Paracelsus: umělé dýchání vzduchem vháněným měchem do úst 1543 Vesalius: intubace do trachey prasete pomocí trubice z třtiny 1744 Tosca: první lékařská zpráva o resuscitaci 1858 Silvestr, Brosche: umělé dýchání zevním způsobem 1891 Maass: nepřímá srdeční masáž hrudníku 1922 Crile: podání adrenalinu 1932 1 Kouwenhoven: Vynález defibrilátoru 1947 Beck: první úspěšná srdeční defibrilace lidského srdce 1956 Safar, Elam: umělé dýchání z úst do úst 1956 Zoll: první úspěšná externí defibrilace 1960 Kouwenhoven, Jude, Knickerbocker: spojení umělého dýchání a NSM 1960 Laerdal: první resuscitační figurína Resusci Anne 1963 Peleška: výzkum defibrilace v Československu 1968 Safar: termín kardiopulmonální resuscitace 1978 Safar: termín kardiopulmocerebrální resuscitace 1 5 Srov. MOJHA P., FRANĚK O. Kam kráčíš, resuscitace?. Multidisciplinární péče [online]. 2007. Dostupné z: 1 6 Srov. tamtéž Srov. KLEMENTA, B., KLEMENTOVÁ, O. a MARCIÁN, P. Resuscitace, s. 11 - 13 11 1.3 Současné trendy v neodkladné resuscitaci Celosvětové sjednocování postupů v neodkladné resuscitaci trvá už řadu let. Již v roce 1985 založila Americká společnost kardiologů - American Heart Association (AHA) tradici jmenování „Velikánů - Giants" v kardiopulmonální resuscitaci, kterými byli např. J. Elam, J. Jude, A. Gordon, G. Knickerbocker a P. Safar. A H A začala postupně úzce spolupracovat s Evropskou radou pro resuscitaci (European Resuscitation Council - ERC). Obě organizace organizovaly konsensuální konference, z nichž vycházela jednotná doporučení. V roce 1992 vznikl Mezinárodní výbor pro resuscitaci International Liaison Committee On Resuscitation (UXOR), který sdružuje zástupce AHA, ERC, Heart and Stroke Foundation of Canada, Australian and New Zealand Committee on Resuscitation, Resuscitation Councils of Southern Africa, Inter American Heart Foundation, Resuscitation Council of Asia. V roce 2000 vznikly v Dallasu první mezinárodně pojaté doporučené postupy pro neodkladnou resuscitaci Guidelines for Resuscitation 2000. V pětiletých intervalech U X O R Guidelines for Resuscitation reviduje na základě nově zjištěných poznatků v souladu s principy medicíny založené na důkazech a rozšiřuje je i o další oblasti, například o problematiku etiky, epidemiologie, tonutí, využití automatických externích defibrilátorů. Nově jsou zařazeny i kapitoly o první pomoci, specifické situace či doporučení pro poresuscitační péči. ERC všechna doporučení upravuje pro specifika evropského kontinentu a na základě přesvědčivých vědeckých i klinických důkazů publikuje aktualizovaná nová doporučení pro resuscitaci.17 Oficiální překlad shrnutí doporučených postupů ERC 2015 do českého jazyka zajistila Česká resuscitační rada (CRR).1 8 Dle doporučených postupů ERC 2015 „hraje klíčový význam, pro zlepšení přežívání mimonemocniční srdeční zástavy, efektivní a koordinovaná reakce mezi operátorem tísňové linky, svědky, kteří provádějí kardiopulmonální resuscitaci (dále KPR) a včasným nasazením automatizovaného externího defibrilátorů (dále AED). Za člověka se srdeční zástavou je považován každý postižený v bezvědomí s abnormálním dýcháním, u všech takových osob by zachránci měli provádět nepřímou srdeční masáž (vyškolení zachránci ji střídají s umělými vdechy). Zásadním požadavkem na zlepšení 1 7 Srov. ŠTĚTINA, J. a kol. Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém při hromadných neštěstích a katastrofách, s. 392 1 8 Srov. ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA. Hlavní cíle ČRR. [online], [cit. 2017-02-12]. Dostupné z: http://www.resuscitace.cz/?page_id=253 12 výsledku přežití zůstala vysoká kvalita KPR s minimálními přestávkami. Poměr mezi počtem kompresí a umělými vdechy zůstal 30:2. Pro provedení umělých vdechů se nepřerušuje srdeční masáž na více než 10 sekund. Defibrilace provedená do 3 - 5 minut od kolapsu může zvýšit pravděpodobnost přežití na 50 - 70 %. Časná defibrilace může být zajištěna prostřednictvím zachránců, kteří použijí veřejně dostupný AED nebo AED přítomný na místě. Programy veřejně dostupné defibrilace by měly být aktivně implementovány v oblastech s vysokou hustotou obyvatel. Hlavní změnou v doporučených postupech ERC 2015 týkající se základní neodkladné resuscitace u dítěte je trvání umělého vdechu 1 sekundu (shodné s doporučeními pro dospělé), při nepřímé srdeční masáži má při kompresích sternum vpadávat u kojenců 4 cm a u dětí 5 cm. Laici, kteří ovládají postup BLS pro dospělého nebo ovládají pouze komprese hrudníku a nemají žádné specifické znalosti o pediatrické resuscitaci, mohou tento postup použít, protože pokud neudělají nic, je výsledek mnohem horší."1 9 1.4 Právní problematika Zákon č. 40/2009 Sb. Trestní zákoník § 28 Krajní nouze (1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem. (2) Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek j e zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet. § 150 Neposkytnutí pomoci (1) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. 1 9 Srov. MACONOCHIE, I. et al. European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2015: Section 6. Paediatric life support. Resuscitation, [online]. Dostupné z: EUROPEAN RESUSCITATION COUNCIL a ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015. Urgentní medicína, s. 7 13 (2) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. § 151 Neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku Řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na pět let nebo zákazem činnosti.2 0 Zákon č. 361/2000 Sb., Zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) § 47 Dopravní nehoda / Odst.3 Účastníci dopravní nehody jsou povinni a) učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích v místě dopravní nehody; vyžadují-li to okolnosti, jsou oprávněni zastavovat jiná vozidla, b) oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policii; došlo-li k zranění, poskytnout podle svých schopností první pomoc a k zraněné osobě přivolat poskytovatele zdravotnické záchranné služby.2 1 Vyhláška č. 32/2001 Sb., Ministerstva dopravy a spojů o evidenci dopravních nehod § 4 Evidence údajů o účastníkovi dopravní nehody / Odst. 1 O účastníku dopravní nehody se v evidenci dopravních nehod vždy eviduje a) stav a chování účastníka v době dopravní nehody, včetně případného ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou, 2 0 Srov. ČESKÁ REPUBLIKA. Zákone. 40/2009 Sb. Trestní zákoník. Portál veřejné správy, [online], [cit. 2017-03-03]. Dostupné z: 2 1 Srov. ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 361/2000 Sb. Zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Portál veřejné správy, [online]. Dostupné z: 14 b) umístění účastníka ve vozidle v době dopravní nehody, c) užití bezpečnostních pomůcek a zádržného systému, d) následky dopravní nehody na životě a zdraví účastníka, e) poskytnutí první pomoci, f) způsob vyproštění z vozidla po dopravní nehodě.2 2 Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce Ustanovení § 102/ Odst. 6 Zaměstnavatel přijímá opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí; při poskytování první pomoci spolupracuje se zařízením poskytujícím závodní preventivní péči. Zaměstnavatel je povinen zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky a organizují evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel zajistí ve spolupráci se zařízením poskytujícím závodní preventivní péči jejich vyškolení a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti 2 3 1.5 Neodkladná resuscitace Neodkladná resuscitace představuje „soubor na sebe navazujících léčebných postupů sloužících k neprodlenému obnovení oběhu okysličené krve u osoby postižené náhlou zástavou oběhu s cílem uchránit před nezvratným poškozením zejména mozek".24 Základními vitálními funkcemi rozumíme vědomí, dýchání a krevní oběh, přičemž selhání jedné vitální funkce vede v různě dlouhém časovém intervalu k selhání ostatních vitálních funkcí. 2 2 Srov. ČESKÁ REPUBLIKA. Vyhláška 32/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o evidenci dopravních nehod. Portál veřejné správy, [online]. Dostupné z: 2 3 Srov. ČESKÁ REPUBLIKA Zákoně. 262/2006 Sb. Zákoník práce. Portál veřejné správy, [online]. Dostupné z: 2 4 Srov. SEBLOVÁ, J., KNOR, J., a kol. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře, s. 107 15 1.5.1 Rozdělení neodkladné resuscitace Neodkladná resuscitace je metodicky rozdělena na dvě nerozlučně spjaté a plynule na sebe navazující části - základní a rozšířenou neodkladnou resuscitaci.25 Pro děti jsou vytvořeny specifické resuscitační doporučení. Ty přihlíží na rozdílnou anatomii a fyziologii dítěte a rozdílnou příčinu srdeční zástavy v dětském věku.2 6 Základní neodkladná resuscitace (basic life support - BLS) patří do rámce první pomoci a poskytují ji všichni občané, zdravotničtí pracovníci i lékaři bez jakéhokoliv speciálního vybavení a pomůcek. Výjimku tvoří bariérové ochranné pomůcky chránící zachránce a automatizovaný externí defibrilátor (AED).2 7 Zahrnuje rozpoznání zástavy dýchání a oběhu, uvolnění dýchacích cest, dýchání z plic do plic, nepřímou masáž srdeční, defibrilaci pomocí AED, odstranění obstrukce dýchacích cest, přivolání odborné pomoci.2 8 Algoritmus základní neodkladné resuscitace shrnuje příloha č. 1, str. 112. Rozšířená neodkladná resuscitace (advanced life support - ALS) bezprostředně navazuje na BLS a představuje odbornou první pomoc. Radíme sem zajištění průchodnosti dýchacích cest, zajištění žilního přístupu, podání léků a infuzních roztoků, monitorace EKG, elektroimpulzoterapie (defibrilace). 1.5.2 Rizika resuscitace Jednou z priorit resuscitace je pamatovat na vlastní bezpečnost a nevystavovat sebe ani nikoho z okolí ohrožení vlastního života. Zachránce by měl tedy kontrolou okolního prostředí zajistit bezpečí pro sebe i dítě, například (dále např.) odnesením ze zamořené místnosti, vypnutím elektrického proudu, vytáhnutím z vody. Použití bariérových ochranných pomůcek jako jsou ochranné rukavice, resuscitační rouška, resuscitační maska je vhodné kdykoliv, nejen při přímém riziku infekce přenášené krví či vzduchem (např. HIV, VHB).2 9 2 5 Srov. ŠEBLOVÁ, J., KNOR, J., a kol. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře, s. 107 2 6 Srov. STOŽICKÝ, F., SÝKORA, J., a kol. Základy dětského lékařství, s.134 2 7 Srov. ŠEVČÍK, P., MATĚJOVIČ M , a kol. Intenzivní medicína, s. 1020 2 8 Srov. SUBKATEDRA PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČE A MEDICÍNY KATASTROF. Neodkladná resuscitace. [online]. Dostupné z: 2 9 Srov. KLEMENTA, B., KLEMENTOVÁ, O. a MARCIÁN, P. Resuscitace, s. 26 16 1.5.3 Zahájení a ukončení základní neodkladné resuscitace Neodkladná resuscitace se zahajuje u dítěte, které je v bezvědomí, nereaguje na zevní podněty (oslovení a jemné zatřesení ramenem, nezkouší se bolestivý podnět) a nedýchá či se nadechuje ojediněle nebo v nápadně dlouhých intervalech (terminálni lapavé dýchání). Toto lapavé terminálni dýchání „gasping" je zcela neúčinné a vyžaduje okamžité zahájení neodkladné resuscitace. Nepátrá se po hmatném pulsu. Zdravotníci se po dobu kratší 10 sekund mohou o tepu palpačně orientovat u dětí > 1 rok na a. carotis, u dětí < 1 rok na vnitřní straně paže, nicméně musí stále pamatovat na riziko vysoké chybovosti.30 V případě pochybností, zda resuscitaci zahájit nebo ne, je doporučeno vždy resuscitovat - zevní srdeční masáž tepajícímu srdci neškodí.3 1 Neodkladná resuscitace se nezahajuje, pokud je reálné riziko ohrožení života zachránce, v přítomnosti jistých známek smrti (posmrtné skvrny, posmrtná ztuhlost), u traumat neslučitelných se životem (například výhřez mozkové tkáně, pronikající poranění srdce), jestliže od traumatické náhlé zástavy oběhu prokazatelně uplynula doba delší než 15 minut u dospělých a delší než 20 minut u dětí za podmínek normotermie (při hypotermii se interval prodlužuje až do dosažení normální tělesné teploty, teplota tělesného jádra nad 35 °C). Dále u terminálnich stavů neléčitelných chorob nebo při prokázané smrti mozku.3 2 V podmínkách poskytování přednemocniční péče může laický zachránce ukončit neodkladnou resuscitaci při obnovení vitálních funkcí u dítěte, obnovení spontánního oběhu, či-li návratu spontánní cirkulace (ROSC - return of spontaneous circulation), při vystřídání nebo převzetí dítěte ZZS a z důvodu úplného vyčerpání zachránce. O ukončení neodkladné resuscitace rozhoduje výhradně lékař.3 3 3 0 Srov. STOŽICKÝ, F., SÝKORA, J., a kol. Základy dětského lékařství, s. 135 Srov. SUBKATEDRA PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČE A MEDICÍNY KATASTROF. Neodkladná resuscitace. [online]. Dostupné z: 3 1 Srov. SEBLOVA, J., KNOR, J., a kol. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře, s. 113 3 2 Srov. SUBKATEDRA PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČE A MEDICÍNY KATASTROF. Neodkladná resuscitace. [online]. Dostupné z: 3 3 Srov. SUBKATEDRA PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČE A MEDICÍNY KATASTROF. Neodkladná resuscitace, [online]. Dostupné z: Srov. MUNTAU, A. C. Pediatrie: Překlad 6. vydání, s. 547 17 1.5.3.1 Gasping - agonální dýchání Gasping je fyziologická adaptivní odpověď na anoxii, autoresuscitační mechanismus při selhání eupnoického dýchání. Příčinou je zřejmě funkční rozdělení Varolova mostu od prodloužené míchy a tím porucha funkce neuronových okruhů v důsledku anoxie v určité fázi procesu umírání. Gasping charakterizuje náhlý, usilovný, krátký nádech následovaný výdechem a delší povýdechová pauza. Dýchání je nepravidelné, frekvence nízká, dechové objemy mělké, ale mohou být i hluboké.3 4 Neschopnost agonálních dechů může hrát úlohu i při syndromu náhlého úmrtí kojence (Sudden infant death syndrome - SIDS), který se vyskytuje nejčastěji do 6 měsíců věku a častěji u chlapců.3 5 Jak uvádí Bobrow et al., přítomnost gaspingu při srdeční zástavě představuje u osoby příznivější prognózu přežití, až 28 % při přítomnosti gaspingu proti 8 % bez přítomnosti gaspingu. Frekvence gaspingu se snižuje s prodlužujícím se trváním zástavy. Gasping byl zaznamenán u 20 % osob při příjezdu ZZS <7 minut, u 14 % při příjezdu 7 až 9 minut a v 7 % v případě příjezdu ZZS > 9 minut.36 Při nerozpoznání gaspingu od normálního dýchání dochází k opožděnému zahájení neodkladné resuscitace, což nepříznivě působí nejen na výsledek neodkladné resuscitace, ale i negativními důsledky ovlivňuje osud pacienta.37 V průběhu resuscitace může dokonce dojít k znovuobjevení lapavých nádechů. V tomto případě jsou známkou správně prováděné masáže a rozhodně to není důvod pro přerušení vlastní resuscitace. 1.6 Náhlá zástava oběhu Málek charakterizuje náhlou zástavu oběhu (dále NZO) jako náhlé přerušení cirkulace krve v systémovém krevním oběhu z jakéhokoliv důvodu. Přerušení krevního oběhu vede k bezvědomí do 15 s., terminálni dechy přetrvávají maximálně 60-90 s. 3 4 Srov. KLEMENTA, B., KLEMENTOVÁ, O. a MARCIÁN, P. Resuscitace, s. 16 3 5 Srov. ŠTĚTINA, J. a kol. Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém při hromadných neštěstích a katastrofách, s. 394 3 6 Srov. ZHAO, L. et al. The association of gasping and outcome, in out of hospital cardiac arrest: A systematic review and meta-analysis. Resuscitation [online]. Dostupné z: https://www-ncbi-nlm-nihgov. ezproxy.muni, cz/pubmed/26409219 BOBROW, B. J. et al. Gasping during cardiac arrest in humans is frequent and associated with improved survival. Circulation [online]. Dostupné z: https://www-ncbi-nlm-nih- gov.ezproxy.muni.cz/pubmed/19029463 3 7 Srov. ŠEBLOVÁ, J., KNOR, J., a kol. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře, s. 69-70 18 Bezvědomí může způsobit obstrukci dýchacích cest zapadlým jazykem, či zvratky, s následnou hypoxickou bradykardií až zástavou oběhu. Osoba postižená náhlou zástavou oběhu se tedy záhy nachází ve stavu BEZ vědomí, BEZ dechu, BEZ pulsu. V bezvědomí se nachází každé zhroucené dítě nereagující na hlasité oslovení či taktilní podnět. Podle nových doporučení je třeba pomýšlet na možnost srdeční zástavy i u každé osoby s probíhajícím záchvatem křečí. Zástava dýchání se stanoví na základě nepřítomnosti výdechového proudu z dýchacích cest přiblížením dlaně či tváře k ústům a nosu postiženého. Sledují se dýchací pohyby hrudníku - nestačí pouze pohyby vidět, ale je potřeba proud vydechovaného vzduchu cítit. Velmi usilovné dýchací pohyby se totiž objevují i na úvod úplné obstrukce dýchacích cest a při neúplné obstrukci jsou slyšitelné charakteristické zvukové fenomény: chroptění, bublání, stridor, pískání. Zástava oběhu vyjadřuje poruchu činnosti srdce jako pumpy. Elektrická aktivita srdce může být zachována, ale jeho mechanická schopnost vypuzení potřebného objemu krve je zcela nedostatečná.3 8 Nej častější příčinou náhlé zástavy oběhu u dětí je respirační porucha (obstrukce dýchacích cest cizím tělesem nebo kořenem jazyka při bezvědomí, záněty horních cest dýchacích, tonutí) a v důsledku asfyxie se rozvíjí sekundární zástava srdeční činnosti.3 9 Příčinou respirační insuficience může být tedy částečná nebo úplná neprůchodnost dýchacích cest způsobená zapadlým kořenem jazyka, bezvědomím, cizím tělesem, laryngospasmem, edémem nebo zánětem v oblasti hrtanu (epiglotitida, alergický edém apod.) či vrozená atrézie choan. Další příčinu představuje centrální útlum dechového centra, který můžou způsobovat otravy léky tlumícími CNS, nezralost CNS u nedonosených, neuroinfekce, nitrolební neúrazové krvácení a úrazy mozku. Periferní příčina respirační insuficience bývá nejčastěji z důvodu získaných nebo vrozených nervosvalových onemocněních, účinkem periferních svalových relaxancií či z důvodu úrazu hrudníku (nestabilní hrudník, tenzní pneumotorax apod.).40 Samotný výskyt primární zástavy oběhu a defibrilovatelných rytmů u dětí udává Ševčík vzácně v 7 %.4 1 Nicméně celostátní studie Kitamury et al. z Japonska, která se zabývala během tri let mimonemocniční srdeční zástavou (out-of-hospital cardiac arrest, dále 3 8 Srov. MÁLEK, J. et al. Praktická anesteziologie, s. 182-183 3 9 Srov. ŠTĚTINA, J., et al. Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém při hromadných neštěstích a katastrofách, s. 393 4 0 Srov. NOVÁK, I.,et al. Intenzivní péče v pediatri, s. 109 4 1 Srov. ŠEVČÍK, P., MATĚJOVIČ M , a kol. Intenzivní medicína, s. 1019 19 OHCA) u dětí udává, že dokonce 29 % (1495) dětí mělo OHCA z kardiální příčiny a 71 % (3675) dětí mělo OHCA z jiné příčiny.4 2 Reverzibilní příčiny zástavy dechu a oběhu u dětí shrnuje tab. 2. Tab. 2 Reverzibilní příčiny zástavy dechu a oběhu u dětí (4H a 4T) 4H Hypoxie 4T Tamponáda srdeční Hypovolémie Toxické látky (intoxikace) Hyper-/hypokalémie Tromboembolie Hypotermie Tenzní (přetlakový) pneumotorax 1.7 Operační řízení zdravotnické záchranné služby Operační řízení zdravotnické záchranné služby tvoří samotný základ celé přednemocniční péče a podle zákona je v České republice v každém kraji centrálně zajišťováno operačním střediskem zdravotnické záchranné služby (ZOS), avšak v některých krajích existují i pomocná operační střediska. ZOS je v nepřetržitém provozu dostupné na tísňovém telefonním čísle 155.44 Úkolem operačního řízení je především řízení a koordinace výjezdových skupin v dané oblasti, správná komunikace mezi jednotlivými výjezdovými stanovišti a oblastními nemocnicemi, správné přijetí výzvy z terénu, správné vyhodnocení naléhavosti a vyslání správné posádky. Do příjezdu záchranné služby od vyslání probíhá podle potřeby telefonicky asistovaná první pomoc (TAPP), či telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace (TANR)4 5 1.7.1 Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace TANR znamená telefonickou instruktáž volajících při NZO. Napomáhá při identifikaci NZO. Dispečer záchranné služby motivuje a vede volajícího zachránce k provádění 4 2 Srov. KITAMURA, T. et al. Conventional and chest-compression-only cardiopulmonary resuscitation by bystanders for children who have out-of-hospital cardiac arrests: a prospective, nationwide, population-based cohort study. The Lancet. [online]. Dostupné z: 4 3 Převzata z MUNTAU, A. C. Pediatrie: Překlad 6. vydání, s. 546 4 4 Srov. SEBLOVA, J., KNOR, J., a kol. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře, s. 28 4 5 Srov. SEBLOVA, J., KNOR, J., a kol. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře, s. 25 20 neodkladné resuscitace. Operátor při komunikaci s volajícím vede hovor aktivně. Pomocí asertivní a věcné komunikace zklidňuje volajícího, organizuje svědky na místě události a motivuje k zahájení a provádění KPR až do příjezdu výjezdové skupiny. Instrukce podává jasně, zřetelně, bez odborné terminologie. TANR se ukončuje při převzetí členy ZZS, při obnovení známek života (dítě se začne hýbat, normálně dýchat, otvírat oči), při okolnostech, kdy je TANR kontraindikován.4 6 Jak uvádí Doporučený postup CLS JEP, mezi kontraindikace TANR se řadí: > nález mrtvého těla > reálné nebezpečí hrozící zachránci > zjevná mentální nebo fyzická neschopnost volajícího resuscitovat > zcela nespolupracující volající > hovor „z třetí ruky" > vlivem provádění TANR by došlo k prodlení ve vyslání výjezdové skupiny47 Postup TANR shrnuje příloha č. 2, str. 113. 1.7.1.1 Specifika TANR u dětí Prioritou u TANR dětí je zklidnit volající, nejčastěji se jedná o rodiče. Operátor je iniciativní v hovoru a pomocí jasných a přímých instrukcí vede ke zvládnutí stresové situace. U dětí se přihlíží knejčastější příčině NZO a operátor volající směřuje k provádění umělého dýchání i srdeční masáže.4 8 TANR se zahajuje instrukcemi: • provést vypuzovací manévry ••• uvolnit dýchací cesty mírným záklonem hlavy s možným vypodložením pod lopatkami • provádět komprese hrudníku 2 prsty či jednou rukou frekvencí 100-120/minutu při stlačení 1/3 hloubky hrudníku • zařadit umělé vdechy v poměru 30 kompresí a 2 umělé vdechy4 9 4 6 Srov. ŠEBLOVÁ, J., KNOR, J., a kol. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře, s. 39 4 7 Srov. SPOLEČNOST URGENTNÍ MEDICÍNY A MEDICÍNY KATASTROF. Telefonicky asistovaná první pomoc (TAPP). Doporučený postup ČLS JEP. [online]. Dostupné z: 4 8 Srov. EUROPEAN RESUSCITATION COUNCIL a ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015. Urgentní medicína, s. 12 4 9 Srov. ŠEBLOVÁ, J., KNOR, J., a kol. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře, s. 39 21 Díky TANR došlo k zvýšení počtu zahájených neodkladných resuscitací a provedených kompresí hrudníku, ke zkrácení doby před zahájením neodkladné resuscitace a ke zlepšení výsledků léčby mimo nemocniční zástavy oběhu u všech věkových skupin.50 Jak uvádí Franěk ve studii DIRECT, která proběhla v Praze a jejímž účelem bylo potvrdit efekt dispečerem řízené TANR na přežití pacientů stižených NZO, ve skupině s TANR bylo zaznamenáno dlouhodobé kvalitní přežití u 16,4 % pacientů oproti 9,5 % ve skupině bez TANR.5 1 Goto Y. et al. ve své studii potvrdili, že u dětí s OHCA má využití TANR příznivý vliv na pozitivní neurologické výsledky sledované po měsíci od OHCA a díky TANR se zvýšil i počet provedených KPR s pomocí TANR z 38,1 % v roce 2008 na 42,8 % v roce 2010.5 2 1.7.2 Mobilní aplikace Záchranka Pomocníkem při volání ZZS je od roku 2016 i mobilní aplikace Záchranka, nebo-li systém "chytrého" volání na linku 155. Volající je nejen spojen s operačním střediskem, ale zároveň se z jeho mobilního telefonu odesílají důležitá data o jeho přesné poloze, kterou není často sám schopen určit kvůli stresu či neznalosti okolí a zároveň může odeslat i jeho zdravotní profil. Aplikace je určena pro mobilní systémy iOS, Android, Windows Phone a obsahuje i interaktivní návody první pomoci včetně metronomu kardiopulmonální resuscitace.53 5 0 Srov. SPOLEČNOST URGENTNÍ MEDICÍNY A MEDICÍNY KATASTROF. Telefonicky asistovaná první pomoc (TAPP). Doporučený postup ČLS JEP. [online]. Dostupné z: 5 1 Srov. FRANĚK, O., ANDRLÍK, M . Telefonicky asistovaná resuscitace dispečerem zvyšuje naději na dlouhodobé kvalitní přežití u netraumatické přednemocniční náhlé zástavy oběhu. Urgentní medicína. 2/2006, s. 14-16 5 2 Srov. GOTO, Yoshikazu et al. Impact of Dispatcher-Assisted Bystander Cardiopulmonary Resuscitation on Neurological Outcomes in Children With Out-of-Hospital Cardiac Arrests: A Prospective, Nationwide, Population-Based Cohort Study. Journal of the American Heart Association. 2014. [online]. Dostupné z: http://jaha.ahajournals.Org/content/3/3/e000499 5 3 Srov. ZÁCHRANKA. Jak j i používat, [online]. Dostupné z: 22 1.8 Řetězec přežití Řetězec přežití (viz obr. 1) zahrnuje činnosti nezbytné pro přežití obětí náhlé zástavy oběhu. U dětí začíná prevencí a pokračuje v okamžiku náhlé příhody nebo úrazu rychlou a pohotovou reakcí prvních svědků na místě příhody. Pokračuje rychlým zpracováním tísňové výzvy operačním střediskem, rychlým vysláním příslušné posádky na místo, kvalitní prací záchranné služby a končí plynulým předáním pacienta v nemocnici. Poskytnutí pomoci ve všech jeho článcích a zajištění jejich návaznosti vytváří optimální podmínky pro přežití. Řetězec přežití je tak silný, jak je silný jeho nej slabší článek. Nej slabším článkem je dlouhodobě laická veřejnost, proto je důraz na vzdělávání všech občanů v neodkladné resuscitaci.54 Zahrnuje tyto kroky: 1. předejít či včas rozpoznat zástavu oběhu 2. okamžitě zahájit kroky BLS 3. volání Zdravotnické záchranné služby až po 1 minutě KPR (call fast) v případě více zachránců jeden ihned volá 4. dostupnost následné ALS a poresuscitační péče 5. transport na specializované pracoviště dětské intenzivní a resuscitační péče5 5 Obr. 1 Řetězec přežití u dětr 5 4 Srov. ŠEBLOVÁ, J., KNOR, J., a kol. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře, s. 112 5 5 Srov. STOŽICKÝ, F., SÝKORA, J., a kol. Základy dětského lékařství, s. 134 5 6 Převzato z CIRCULATIONAHA. Part 13: Pediatrie Basic Life Support: Pediatrie chain of survival. [online]. Dostupné z: 23 1.9 Přivolání pomoci Zvýše uvedených důvodů hraje u dětí hlavní roli odstranění nedostatku kyslíku. Je-li zachránce sám, je po zjištění bezdeší doporučeno nejdříve uvolnit dýchací cesty a aplikovat 5 umělých vdechů. Není-li efekt, pokračuje se kombinací umělého dýchání a nepřímé srdeční masáže v doporučeném poměru 2:30 další minutu, nebo 5 cyklů KPR. Pak se teprve přivolá pomoc. Kojence nebo menší dítě lze přitom přenést bez přerušení KPR k místu odkud se přivolá pomoc. Stav dítěte se během těchto kroků může rychle a dramaticky zlepšit. Při dvou zachráncích se volá ZZS ihned. Ojediněle, pokud vznikne u dětí do té doby zcela zdravých náhle synkopa (např. mladí atleti, úder míčem presternálně), se může jednat o bezpulzovou komorovou tachykardii či o komorovou fibrilaci. Nejvhodnější je v tomto případě ihned zahájit neodkladnou resuscitaci, využít výboj AED a okamžitě zavolat číslo tísňového volání.5 7 Laici, kteří mají zodpovědnost za děti (např. pedagogové, zdravotníci ve školách, plavčíci) jsou instruovaní v úvodu podat pět umělých vdechů a provádět resuscitaci po dobu jedné minuty, než odejdou zavolat pomoc.58 1.10 Zajištění průchodnosti dýchacích cest U dětí mladších 1 roku věku se zajistí průchodnost dýchacích cest neutrální pozicí hlavy a nadzvednutím brady. Je potřeba nestlačovat prsty měkké tkáně pod bradou, aby se nezpůsobila obstrukce dýchacích cest. Hlava kojence ležícího na zádech je normálně ve flexi a může být potřebná částečná extenze. K udržení správné polohy je doporučeno vložit stočený ručník nebo plenu pod horní část trupu, viz obr. 2, str. 25. U dětí starších 1 roku se pomocí ruky na čele provede záklon hlavy a pomocí 2 prstů druhé ruky se nadzvedne brada, viz obr. 3, str. 25. V případě rizika poranění krční páteře se zprůchodní dýchací cesty samotným předsunutím dolní čelisti a pokud samotné předsunutí dolní čelisti nestačí, přidává se po malých krocích záklon hlavy, dokud nejsou dýchací cesty průchodné. 5 7 Srov. ŠEVČÍK, P., MATĚJOVIČ M., a kol. Intenzivní medicína, s. 1018 - 1020 5 8 Srov. EUROPEAN RESUSCITATION COUNCIL a ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015. Urgentní medicína, s. 39 24 Obr. 2 Porovnání normální a neutrální pozice hlavy u dětí mladších 1 roku věku5 Obr. 3 Uvolnění dýchacích cest u dítěte staršího 1 roku věku6 0 Přiblíží se obličej k obličeji dítěte a přitom se sleduje pohledem pohyb hrudníku a poslechem a pocitem se vnímá vydechovaný proud vzduchu na tváři. Posouzení, zda dítě dýchá normálně nemá trvat déle než 10 s. Pokud má zachránce pochyby, zda dítě dýchá normálně, postupujte jako když normálně nedýchá.6 1 1.11 Umělé dýchání Umělá plieni ventilace je zahájena neprodleně při selhání spontánní ventilace. V rámci BLS je prováděno dýchání z plic do plic (viz příl. 3, str. 114). Podle věku dítěte a zranění se volí dýchání z úst do úst + nosu (zejména u dětí do 1 roku věku), z úst do úst dítěte (či varianta z úst do nosu). Pro zachránce je doporučeno použití ochranných pomůcek (obličejová maska, resuscitační rouška).6 2 Po uvolnění dýchacích cest (správná poloha hlavy, náprava obstrukce způsobené cizím tělesem) následuje 5 umělých vdechů, každý trvající 1 s, aby se hrudník viditelně zvedl a klesl. Dechové objemy musí respektovat velikost dítěte a zajistit dostatečné exkurze 5 9 Převzato z: zdroj autora 6 0 Převzato z: zdroj autora 6 1 Srov. EUROPEAN RESUSCITATION COUNCIL a ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015. Urgentní medicína, s. 37 6 2 Srov. KLEMENTA, B., KLEMENTOVÁ, O. a MARCIÁN, P. Resuscitace, s. 38 - 40 25 hrudníku. Hyperventilace je škodlivá, způsobuje zvýšení nitrohrudního tlaku, snížení mozkové a koronární perfúze.6 3 1.12 Nepřímá srdeční masáž Kvalitně prováděná nepřímá srdeční masáž (dále NSM) zůstala dodnes nej důležitější součástí resuscitace a každý z občanů by měl umět provést alespoň NSM, pokud neumí nebo není ochoten poskytnout umělé dýchání, viz. příloha č. 4, str. 115. V doporučeních ERC 2015 je tento postup uveden, protože „horší výsledek by byl při neprovádění resuscitace vůbec", nicméně je zároveň doporučeno, že zařazení umělých vdechů mezi úkony neodkladné resuscitace u dítěte je vždy lepší.6 4 Správně prováděnou N S M se zajistí přibližně 33% normálního srdečního výdeje, 50 -90 % krve se distribuuje do mozku, 20-50 % do koronárního řečiště a 5 % do splanchnické oblasti.65 U dětí jsou typické především asfyktické srdeční zástavy, kdy je zdůrazňován význam umělých vdechů ke zmírnění hypoxémie, proto u dětí (narozdíl od dospělých) je pouhá NSM považována jako nedostatečná. Což dokládají např. i výsledky ze studie Kitamury et al., kdy u dětí s OHCA vedla k příznivějšímu neurologickému výsledku konvenčně (tradičně) prováděná kardiopulmonální resuscitace (tedy umělé dýchání spojené s NSM), oproti resuscitaci prováděné pouze kompresemi (7,2 % vs 1,6 %). Nicméně v případě OHCA u dětí z kardiální příčiny udává studie při provádění KPR a resuscitace pouze kompresemi podobné výsledky.6 6 Studie Goto Y. et al. také udává větší pravděpodobnost příznivějšího neurologického výsledku po OHCA u dětí právě při konvenčně prováděné kardiopulmonální resuscitaci, ale dokonce bez ohledu na etiologii zástavy srdce.67 6 3 Srov. EUROPEAN RESUSCITATION COUNCIL a ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015. Urgentní medicína, s. 37 6 4 Srov. EUROPEAN RESUSCITATION COUNCIL a ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015. Urgentní medicína, s. 37 6 5 Srov. ŠEVČÍK, P., etal. Intenzivní medicína, s. 1017 - 1018 6 6 Srov. KITAMURA, T. et al. Conventional and chest-compression-only cardiopulmonary resuscitation by bystanders for children who have out-of-hospital cardiac arrests: a prospective, nationwide, population-based cohort study. The Lancet. [online]. Dostupné z: 6 7 Srov. GOTO, Yoshikazu et al. Impact of Dispatcher-Assisted Bystander Cardiopulmonary Resuscitation on Neurological Outcomes in Children With Out-of-Hospital Cardiac Arrests: A 26 Místem pro NSM je u dětí jakéhokoliv věku dolní polovina hrudní kosti. Kompresí hrudníku je stlačováno srdce mezi sternem a páteří. Komprese by měly být rychlé a tvrdé, aby se každou kompresí zajistilo stlačení do hloubky jedné třetiny předozadního průměru hrudníku (u dětí do 1 roku 4 cm, u dětí starších 1 roku 5 cm) s frekvencí 100 až 120 stlačení za minutu. Poměr mezi kompresí a dekompresí hrudní stěny je vždy 1:1, přičemž po každé provedené kompresi je třeba uvolnit tlak na hrudník a umožnit plné rozepnutí hrudníku. Masáž nesmí být přerušena, nebo jen na nejkratší možnou dobu, kdy zachránci v masáži brání technické okolnosti. 1.12.1 Technika kompresí hrudníku u dětí U dítěte do 1 roku se při jednom zachránci stlačuje sternum kolmo špičkami dvou natažených prstů, nejčastěji pomocí ukazováčku a prostředníčku jedné ruky. Při dvou a více zachráncích se sternum stlačuje pomocí dvou palců technikou obemknutí hrudníku. Palce se položí špičkami k hlavě na plocho vedle sebe na dolní polovinu hrudní kosti a ostatní roztáhnuté prsty obemknou a podepřou spodní část hrudníku. U dítěte od 1 roku se při jednom i více zachráncích stlačuje sternum zápěstní částí dlaně jedné ruky, popřípadě se použije propletením prstů tlak i druhé ruky. Během kompresí jsou prsty zvednuté, aby netlačily na žebra. Při kompresích jsou paže napnuté v loktech, pohyb by měl vycházet z kyčlí, nikoliv z paží. Po stlačení je nutné hrudník zcela uvolnit, aby se srdce mohlo roztáhnout a naplnit krví. Kolena jsou v takové vzdálenosti od dítěte, aby bylo možné pohodlné naklonění nad hrudník a ramena jsou téměř kolmo nad hrudníkem dítěte.6 8 Prospective, Nationwide, Population-Based Cohort Study. Journal of the American Heart Association. 2014. [online], [cit. 2017-03-30]. Dostupné z: http://jaha.ahajournals.Org/content/3/3/e000499 6 8 Srov. MACONOCHIE, I. et al. European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2015: Section 6. Paediatric life support. Resuscitation, [online], [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: Srov. EUROPEAN RESUSCITATION COUNCIL a ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015. Urgentní medicína, s. 37 27 1.13 Obstrukce dýchacích cest cizím tělesem u dětí Obstrukce dýchacích cest cizím tělesem u dětí (dále FBAO) představuje náhle vzniklé dušení, doprovázené kašlem, stridorem, cyanózou nebo dávením. Je vysoce pravděpodobné při velmi rychlém nástupu obtíží u dítěte bez jiných známek nemoci a v situacích, kdy předcházelo krmení dítěte nebo hra s malými předměty.6 9 Podle nových doporučení je sjednocen postup u dětí nad 1 rok a u dospělých. U malých dětí nad 1 rok je však vyžadována velká šetrnost. Akutní dušení může příznivě ovlivnit kašel nebo aktivita zachránce. Postup záleží jak na kvalifikaci, ale i na věku a kvalitě vědomí postiženého. Dítě s FBAO, které je schopné dýchat a účinně kašlat, se podporuje a povzbuzuje, neprovádí se žádný manévr. Aktivní zásahy k uvolnění FBAO jsou nutné, stane-li se kašel neúčinným a neefektivním (viz tab. 3) a musí být zahájeny rychle a spolehlivě. Tab. 3 Rozlišení mezi účinným a neúčinným kašlem při FBAO Rozlišení mezi efektivním a neefektivním kašlem při F B A O Neefektivní kašel Efektivní kašel > neschopen vydávat hlas > ticho, tichý kašel > neschopen dýchat > cyanóza > klesající úroveň vědomí > pláč nebo slovní odpověď > hlasitý kašel > dítě je schopné se před kašláním nadechnout > plně při vědomí Pokud je dítě při vědomí a kašel nemá žádoucí efekt, následuje až 5 opakovaných energických úderů mezi lopatky. Údery do zad jsou účinnější při poloze dítěte hlavou dolů. Na druhém místě se provádí u dětí do jednoho roku věku rázná stlačení hrudníku, u větších dětí stlačování nadbřišku (Heimlichův hmat). Prudká stlačení nadbřišku mohou způsobit vnitřní poranění, proto je doporučeno nechat vyšetřit lékařem děti, kterým byly abdominální komprese prováděny. Je-li dítě v bezvědomí uvolní se DC, 6 9 Srov. KLEMENTA, B., KLEMENTOVÁ, O. a MARCIÁN, P. Resuscitace, s. 45 7 0 Převzato z EUROPEAN RESUSCITATION COUNCIL a ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015. Urgentní medicína, s. 39 28 odstraní se pouze viditelný předmět, ne naslepo a opakovaně - to může zatlačit předmět hlouběji a způsobit poranění. Následuje postup KPR.7 1 Algoritmus péče při obstrukci DC cizím tělesem u dítěte shrnuje příloha č. 5, str. 116. 1.14 Defibrilace Defibrilací se rozumí urgentní výkon, kdy se pomocí defibrilátoru aplikací vysokonapěťového stejnosměrného bifázického nebo monofázického výboje ukončuje elektrokonvertibilní rytmus myokardu, tedy fibrilace komor či bezpulsová komorová tachykardie.72 Synchronizovaná kardioverze se používá v případech, kdy je definovaný QRS komplex, asynchronní u komorové fibrilace.73 U dětí a kojenců převládá výskyt komorové fibrilace následkem asfyxie, otravy, úrazu a dalších inzultů, méně často jako následek srdečního onemocnění. Častým terminálním rytmem je bradykardie či asystolie, tedy bezpulsová elektrická aktivita myokardu a v takovém případě nemá defibrilace efekt.74 Časná defibrilace je zásadní faktor pro přežití náhlé zástavy oběhu a její úspěšnost klesá každou minutu od zástavy o 7 - 10 %. Defibrilace by měla být v terénu dostupná do 5 minut a ve zdravotnickém zařízení do 3 minut od vzniku NZO. V takovém případě se pravděpodobnost přežití může zvýšit na 50 - 70 %.7 5 Časná defibrilace je v přednemocniční péči zajištěna použitím veřejně dostupného AED nebo AED přítomného na místě. 1.14.1 Automatizovaný externí defibrilátor AED je zkonstruován jako přenosný kufřík, po jehož otevření je zachránce hlasitými českými povely (v některých případech i světelnými ikonami na svrchní desce AED) 7 1 Srov. EUROPEAN RESUSCITATION COUNCIL a ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015. Urgentní medicína, s. 40 Srov. KLEMENTA, B., KLEMENTOVÁ, O. a MARCIÁN, P. Resuscitace, s. 40-47 7 2 Srov. ŠEVČÍK, P., et al. Intenzivní medicína, s. 102 7 3 Srov. NOVÁK, L, et al. Intenzivní péče v pediatrii, s. 120 7 4 Srov. ŠEVČÍK, P., et al. Intenzivní medicína, s. 102-103 7 5 Srov. ŠTEJFA, M . Kardiologie, s. 320 Srov. EUROPEAN RESUSCITATION COUNCIL a ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015. Urgentní medicína, s. 17 29 řízen v jednotlivých krocích od vyjmutí elektrod a jejich aplikace na hrudník postiženého po sled jednotlivých úkonů resuscitace. Software AED dokáže po přilepení dvou elektrod na hrudník bezchybně analyzovat srdeční akci, stanovit příslušnou energii výboje a indikovat defibrilační výboj řadu minut před příjezdem odborné pomoci ZZS. Tento způsob defibrilace je doporučený a přístupný i laikům bez předchozího výcviku a tudíž řazen mezi postupy základní neodkladné resuscitace.76 Mezinárodní výbor pro resuscitaci (ILCOR) sjednotil označení AED viz obr. 4.7 7 Tento symbol označuje umístění AED a je používán všemi výrobci i distributory AED. A E D ^ Obr. 4 Označení automatizovaného externího defibrilátoru7 8 Ovšem, jak uvádí ve studii Smith et al. z Velké Británie, tyto znaky byly navrženy bez jakékoliv konzultace s veřejností, kdy symbol blesku může naopak odradit laiky od použití přístroje, protože je velmi podobný značkám v mnoha zemích používaných jako výstraha před elektrickým proudem či vysokým napětím. Přitom právě lépe srozumitelné značení AED by mohlo povzbudit více laických osob k jeho použití. Na základě výzkumu byly navrženy změny ve značení AED pro Velkou Británii. 83,5 % (1766) respondentů se vyslovilo pro změnu ikony blesku do stylizované stopy E K G a 29.4%, (622) respondentů uvedlo, že si myslí, že by nejvíce povzbudil uživatele k použití AED termín „Defibrillator - Heart Restarter".79 7 6 Srov. Srov. SUBKATEDRA PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČE A MEDICÍNY KATASTROF. Neodkladná resuscitace, [online], [cit. 2017-02-12]. Dostupné z: 7 7 Srov. ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA. Doporučené označení „AED". [online], [cit. 2017-02-12]. Dostupné z: 7 8 Převzat z: Rozmístění AED v Brně a Jihomoravském kraji, [online], [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: 7 9 Srov. SMITH, CH. M ., et al. New signs to encourage the use of Automated External Defibrillators by the lay public. Resuscitation. 30 1.14.1.1 Umístění automatizovaného externího defibrilátoru Pro zkrácení doby do provedení defibrilačního výboje jsouAED uloženy na veřejná místa s větší koncentrací osob, jako jsou např. letiště, velká obchodní centra, sportovní haly, velká vlaková nádraží, paluby letadel, lodí, lázně, veřejná koupaliště, sauny, stadiony, dále i obytné zóny s vyšší incidencí srdečních zástav nebo s omezenou dostupností odborné pomoci (např. horská střediska). V dnešní době disponují přenosnými AED např. i vozidla Policie ČR, jednotky městské policie, Hasičský záchranný sbor, Vodní záchranná služba, či vozidla Horské služby ČR.8 0 Každé umístění AED je doporučené oznámit příslušnému operačnímu středisku ZZS, které je poté v případě potřeby schopno vyhledat nejbližší dostupný přístroj či pomoc first respondera.81 Centrální registr těchto přístrojů v rámci České republiky zatím není vytvořen. Ukazuje se ovšem, že i přes vzrůstající počet instalovaných AED na veřejných místech, jsou tyto přístroje laickou veřejností použity zřídka. Například studie Brookse et al. z Velké Británie uvádí použití AED pouze u 1,7 % případů OHCA a jako větší prioritu v současnosti tedy vidí spíše zlepšit znalosti o první pomoci u veřejnosti, zvýšit důvěru v použití AED a schopnost lokalizovat blízký přístroj, než nákup a instalace nových přístrojů, které stejně v případě potřeby nebudou veřejností použity. Z 1004 respondentů zapojených do výzkumu pouze 5,1 % dokázalo určit, kde je umístěn nejbližší AED, 3,3 % respondentů by se v případě potřeby pokusilo lokalizovat polohu AED a pouze 2,1 % respondentů by zařízení skutečně použilo.8 2 1.14.1.2 Použití automatizovaného externího defibrilátoru u dětí U dětí do 1 roku věku není použití AED doporučené a je potřeba provádět N S M až do příjezdu ZZS. U dětí ve věku mezi 1 až 8 roky a do 25 kg se používají dětské defibrilační elektrody a pokud je to možné AED s dětským režimem nebo softwarem, který zeslabí tlumičem energii výboje na 50 - 75 J. Použít standardní AED je 8 0 Srov. Rozmístění AED v Brně a Jihomoravském kraji, [online], [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: 8 1 Srov. SUBKATEDRA PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČE A MEDICÍNY KATASTROF. Neodkladná resuscitace, [online], [cit. 2017-02-12]. Dostupné z: 8 2 Srov. BROOKS, B. et al. Public knowledge and confidence in the use of public access defibrillation. Heart. 2015. [online] 31 doporučené u dětí starších 8 let. Elektrody se lepí na čistý a suchý hrudník tak, aby se nepřekrývaly. Je možné umístění buď anterolaterálně (pod pravou klíční kost a do levé axily), nebo anteroposteriorně (horní část zad pod levou lopatkou a vepředu na levé části sterna). Během nalepování elektrod, analýzy E K G a vlastního výboje se přerušuje NSM jen na minimální možnou dobu.83 1.14.1.3 Komplikace a rizika použití AED Prakticky existují jen komplikace plynoucí z neuposlechnutí navigace přístroje. Největší riziko představuje pro zachránce úraz elektrickým proudem, pokud se dotýká pacienta při výboji nebo se defibrilace používá v mokrém prostředí, např. defibrilace tonoucího bezprostředně po vytažení z vody. Proto je vždy na prvním místě zajištění bezpečného prostředí pro sebe i zachraňovaného. Snížit nebo zcela zabránit přenosu elektrické energie k srdci a ovlivnit tak průběh defibrilace mohou i na hrudníku nalepené náplasti s léčivy (např. náplast s opiáty), pokud by byl přes ně výboj podáván. V případě, že je na hrudníku vidět či cítit srdeční stimulátor či kardioverter, umísťují se defibrilační elektrody alespoň 10 cm od těchto přístrojů, aby nedošlo k jejich poškození.8 4 8 3 Srov. EUROPEAN RESUSCITATION COUNCIL a ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015. Urgentní medicína, s. 16 8 4 Srov. KLEMENTA, B., KLEMENTOVÁ, O. a MARCIÁN, P. Resuscitace, s. 36 32 2 CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY C í l i Zmapovat úroveň teoretických znalostí respondentů o základní neodkladné resuscitaci u dětí. lHo Předpokládáme, že neexistuje závislost mezi věkem respondentů a ověřenou teoretickou znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí. I H a Předpokládáme, že existuje závislost mezi věkem respondentů a ověřenou teoretickou znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí. 2HQ Předpokládáme, že neexistuje závislost mezi pohlavím respondentů a ověřenou teoretickou znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí. 2HA Předpokládáme, že existuje závislost mezi pohlavím respondentů a ověřenou teoretickou znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí. 3HQ Předpokládáme, že neexistuje závislost mezi vzděláním respondentů a ověřenou teoretickou znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí. 3HA Předpokládáme, že existuje závislost mezi vzděláním respondentů a ověřenou teoretickou znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí. 33 Cíl 2 Zmapovat zájem respondentů o vzdělávání v problematice základní neodkladné resuscitace u dětí dle ERC Guidelines 2015. 4HQ Předpokládáme, že neexistuje závislost mezi vzděláním respondentů a zájmem nadále se vzdělávat v základní neodkladné resuscitaci u dětí dle ERC Guidelines 2015. 4 H A Předpokládáme, že existuje závislost mezi vzděláním respondentů a zájmem nadále se vzdělávat v základní neodkladné resuscitaci u dětí dle ERC Guidelines 2015. 5HQ Předpokládáme, že neexistuje závislost mezi věkem respondentů a zájmem nadále se vzdělávat v základní neodkladné resuscitaci u dětí dle ERC Guidelines 2015. 5 H A Předpokládáme, že existuje závislost mezi věkem respondentů a zájmem nadále se vzdělávat v základní neodkladné resuscitaci u dětí dle ERC Guidelines 2015. 6HQ Předpokládáme, že neexistuje závislost mezi pohlavím respondentů a preferovanou formou sebevzdělávání v základní neodkladné resuscitaci u dětí dle ERC Guidelines 2015. 6 H A Předpokládáme, že existuje závislost mezi pohlavím respondentů a preferovanou formou sebevzdělávání v základní neodkladné resuscitaci u dětí dle ERC Guidelines 2015. 34 3 METODIKA Tato kapitola je zaměřena na popis zpracování empirické části diplomové práce. Svým obsahem bude zaměřena na: charakteristiku výzkumné metody, charakteristiku souboru respondentů, pilotní studii, realizaci průzkumu a statistické zpracování dat. 3.1 Charakteristika výzkumné metody Pro praktickou část diplomové práce byl zvolen kvantitativní výzkum založen na sběru potřebných údajů formou anonymního dotazníku. Dotazník je standardizovaným souborem otázek, jímž se získají empirická data, informace, založené na nepřímém dotazování se respondentů, s použitím předem formulovaných písemných otázek.8 5 Na základě studia odborných zdrojů byl vytvořen originální dotazník. Výsledný dotazník (viz. příloha č. 6, str. 117), který byl použit k realizaci výzkumného šetření, je sestaven z 29 položek. Položky dotazníku tvoří otázky uzavřené (např. položka č. 4, 5, 6), které nabízejí soubor možných variant odpovědí, ze kterých respondent vybere vhodnou odpověď. Odpovědi na otázky jsou formulovány předem a respondent vybírá odpověď, která se nejvíce blíží jeho názoru. Dále byla využita otázka polouzavřená (položka č. 1), která je kombinací otevřené a uzavřené otázky a otázky otevřené (položka č. 3, 26), kde je zcela na respondentovi, jak odpoví.8 6 Kontrolní otázka v dotazníku (položka č. 29) sloužila k vyloučení osob se zdravotnickým vzděláním. Kompletní dotazník je rozdělen na 4 části a obsahuje celkem 29 položek. První část dotazníku tvoří úvodní dopis, který seznamuje respondenty s tématem výzkumného šetření, součástí jsou podrobné pokyny pro vyplnění dotazníku. Druhá část dotazníku je tvořena položkami č. 1 až 20. Položky č. 4, 5, 8 až 20 se zabývají znalostmi doporučených postupů neodkladné resuscitace u dětí dle ERC Guidelines 2015 a směřují na oblast problematiky základní neodkladné resuscitace u dětí. Třetí část dotazníku tvoří položky č. 21, 22, 23, 24, 25. Tato část zjišťuje osobní zkušenosti 8 5 Srov. KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství, s. 41-42 8 6 Srov. tamtéž 35 respondentů se základní neodkladnou resuscitací, jaké mají respondenti bariéry, z jakých zdrojů doposud získavali informace a jejich zájem vzdělávat se v této problematice. Čtvrtou část představují položky č. 26, 27, 28, 29. Položky č. 26, 27, 28 jsou zaměřené na získání sociodemografických dat respondentů (věk, pohlaví a vzdělání). Položka č. 29 představuje kontrolní otázku k vyloučení osob se zdravotnickým vzděláním. 3.2 Kritéria pro zařazení respondentů do průzkumu Do výzkumného šetření byli respondenti vybráni podle těchto kritérií bez rozdílu pohlaví minimální věková hranice 18 let a více bez zdravotnického vzdělání ochota spolupracovat na výzkumném šetření 3.3 Pilotní studie Pilotní studie byla provedena u 10 respondentů. Tyto dotazníky nebyly zařazeny do výzkumného šetření. Cílem pilotního šetření bylo ověřit srozumitelnost nabízených otázek. Na základě odevzdaných dotazníků byla provedena úprava položek, které činily respondentům potíže. V položkách č. 13, 14, 16, 17 dotazníku bylo slovo komprese hrudníku doplněno srozumitelnějším výrazem stlačování hrudníku. U položky č. 5 bylo zvýrazněno podtržením slovní spojení přímé číslo. Po úpravě dotazníku byl dotazník následně distribuován osobně dalším 10 respondentům. Jelikož při vyplňování nebyly zjištěny žádné nedostatky ve srozumitelnosti a vyplňování dotazníkového formuláře, mohlo být zahájeno výzkumné šetření. Tyto získaná data byla zařazena do vlastního průzkumu. 36 3.4 Realizace průzkumu Sběr dat probíhal v měsících únor až duben 2017. Papírové dotazníky byly rozdávány osobně občanům v obci Cechy pod Kosířem a okolí. Celkem bylo distribuováno 40 dotazníků, navráceno bylo 39 dotazníků, ze kterých byly pro neplatné vyplnění dva vyřazeny. Zároveň byl dotazník umístěn a zpřístupněn online na stránce survio.com. Vyplněno bylo 71 dotazníků, ale 3 dotazníky byly vyřazeny pro uvedení zdravotnického vzdělání v kontrolní položce dotazníku. Online dotazník nedokončilo 27 respondentů. Pro samotné šetření tedy bylo použito souboru 105 respondentů. Návratnost dotazníků tedy činila 76,09 %. 3.5 Metodika statistického zpracování Navrácené a odpovídajícím způsobem vyplněné dotazníky byly očíslovány a získané výsledky byly po kontrole správnosti dat převedeny do kontingenční tabulky v počítačovém programu Microsoft Office Excel. V práci byly pro grafické znázornění použity pruhové, sloupcové a koláčové grafy. Pro konstrukci grafů byl použit program Microsoft Office Excel a pro tvorbu četnostních tabulek program Microsoft Office Word. Data získaná z dotazníkového šetření byla uložena v programu MS Excel. Položky znalostní části dotazníku byly obodovány, za každou správnou odpověď byl přiřazen 1 bod. V případě více správných odpovědí bylo u dané položky přiřazeno více bodů, jeden bod za každou správně zvolenou odpověď. V položce č. 9 byly přiřazeny maximálně 2 body a v položce č. 20 byly přiřazeny maximálně 3 body. Bylo vypočítáno skóre správných odpovědí a výsledek znalostního testu byl ohodnocen následovně viz tab. 4, str. 38. 37 Tab. 4 Ověřené teoretické znalosti Hodnocení znalostní části známkou Počet získaných bodů 1 16-18 2 13 - 15 3 9- 12 4 5 - 8 5 0-4 Statistickému zpracování dat předcházelo formulování hypotéz. Nejdříve bylo nutné definovat ve vzájemném rozporu nulovou (HQ ) a alternativní (HA ) hypotézu. K analýze dat byl použit statistický program IBM SPSS Statistics verze 22. Ke zjištění závislosti mezi věkem respondentů a ověřenou teoretickou znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí byl v případě analýzy jednotlivých položek znalostního testu použit Mann-Whitney U test. Kruskal-Wallisův test byl použit pro položky s více správnými odpověďmi. Korelace mezi věkem respondentů a celkovým skóre správných odpovědí, resp. mezi věkem a známkou ze znalostního testu byla posouzena pomocí Spearmanovy korelační analýzy. Byl vypočítán Spearmanův korelační koeficient (r) a hodnota signifikance testu významnosti korelačního koeficientu. Spearmanova korelační analýza byla použita kvůli nenormální distribuci hodnot skóre. Korelace byla graficky znázorněna pomocí bodového grafu. Závislost mezi pohlavím, resp. vzděláním respondentů a ověřenou teoretickou znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí byla analyzována pomocí chí-kvadrát testu, resp. Fisherova přesného testu v případě malých četností v kontingenční tabulce popisující podíl správných a chybných odpovědí na jednotlivé položky znalostního testu. Fisherův přesný test byl použit také pro porovnání skupiny mužů a žen, resp. k porovnání skupin respondentů podle vzdělání v hodnocení znalostí pomocí známky ze znalostního testu. V celkovém skóre správných odpovědí byla skupina mužů a žen porovnána pomocí Studentova dvouvýběrového t-testu. Studentův t-test byl použit vzhledem k normální distribuci celkového skóre v obou porovnávaných skupinách. Skupiny respondentů podle vzdělání byly porovnány v celkovém skóre správných odpovědí pomocí Analýzy rozptylu (ANOV A) a Bonferroniho post-hoc testů. Analýza rozptylu byla použita vzhledem k normální distribuci skóre ve všech porovnávaných skupinách. Závislost mezi vzděláním respondentů a zájmem nadále se vzdělávat v základní neodkladné resuscitaci u dětí byla 38 posouzena pomocí Fisherova přesného testu na kontingenční tabulce. Závislost mezi věkem respondentů a zájmem nadále se vzdělávat v základní neodkladné resuscitaci u dětí byla ověřena pomocí Kruskal-Wallisova testu a pomocí post-hoc testu podle Dunnové. Neparametrický test byl zvolen vzhledem k nenormální distribuci věku v jednotlivých skupinách. Závislost mezi pohlavím respondentů a preferovanou formou sebevzdělávání v základní neodkladné resuscitaci u dětí byla ověřena pomocí chíkvadrát testu. K ověření normální distribuce byl použit Shapiro-Wilkův test. Všechny testy byly dělány na hladině signifikance 0,05. 39 4 VÝSLEDKY A JEJICH ANALÝZA Při vyhodnocení výsledku šetření se vycházelo ze 105 dotazníků, což představuje 100%. Položky byly zpracovány a interpretovány podle pořadí jednotlivých položek v dotazníku. Získané výsledky byly vyjádřeny v tabulce u jednotlivých odpovědí s uvedením absolutní (n) a relativní (%) četnosti. V interpretaci jsou jednotlivé odpovědi vyznačeny kurzívou. Správná odpověď je v tabulce označena fialovou barvou písma a v samotné interpretaci zvýrazněna tučným písmem. V rámci deskriptívni analýzy určoval 100 % vždy celkový počet odpovědí, což v případě jedné možné odpovědi odpovídalo 100 % = 105, v případě možnosti zvolit více odpovědí odpovídalo 100 % > 105. Vědomostní část obsahovala 15 otázek (položky č. 4, 5, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20). Získané výsledky ze znalostní části dotazníku shrnuje tab. 34, str. 65. Na základě dosažených bodů v testu byla určena jednotlivá známka. 40 4.1 Interpretace jednotlivých položek dotazníku Položka č. 1 „Absolvoval/a jste kurz či výuku první pomoci v období od ledna 2016 do března 2017?" Tab. 5 Absolvování kurzu, výuky první pomoci v období od ledna 2016 do března 2017 Absolvování kurzu, výuky první pomoci v období od ledna 2016 do března 2017 Odpovědi n % ne 83 79,05 % ano, vypište jaký 22 20,95 % I 105 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 105 respondentů (100,00 %) absolvovalo 22 respondentů (20,95 %) v období od ledna 2016 do března 2017 kurz či výuku první pomoci. 83 respondentů (79,05 %) neabsolvovalo v období od ledna 2016 do března 2017 žádný kurz či výuku první pomoci. Tab. 6 Určení absolvovaného kurzu, výuky první pomoci Určení absolvovaného kurzu, výuky první pomoci Odpovědi - ANO, JAKÝ: n % Life support 1 4,55 % první pomoc pro pedagogy 4 18,17 % první pomoc v autoškole 14 63,64 % výcvik ACR 2 9,09 % základní zdravotnický kurz 1 4,55 % I 22 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 22 respondentů (100,00 %), kteří absolvovali kurz či výuku první pomoci uvedl 1 respondent (4,55 %) absolvování kurzu Life support. 4 respondenti (18,17 %) absolvovali první pomoc pro pedagogy, 2 respondenti (9,09 %) výcvik ACR a 1 respondent (4,55 %) absolvoval základní zdravotnický kurz. 14 respondentů (63,64 %) uvedlo absolvování první pomoci v autoškole. 41 Položka č. 2 „Byl/a jste seznámen/a se základní neodkladnou resuscitací u dětí?" Tab. 7 Seznámení se základní neodkladnou resuscitací u dětí Seznámení se základní neodkladnou resuscitací u dětí Odpovědi n % ano, v období od ledna 2016 do března 2017 20 19,05 % ano, v období do prosince 2015 43 40,95 % ne 42 40,00 % I 105 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 105 respondentů (100,00 %) bylo 20 respondentů (19,05 %) seznámeno se základní neodkladnou resuscitací u dětí v období od ledna 2016 do března 2017. 43 respondentů (40,95 %) bylo seznámeno se základní neodkladnou resuscitací u dětí do prosince 2015. 42 respondentů (40,00 %) uvedlo, že nebyli se základní neodkladnou resuscitací u dětí seznámeni. Graf 1 Seznámení se základní neodkladnou resuscitací u dětí Seznámení se základní neodkladnou resuscitací u dětí ••a > i. c > ano, v období do prosince 2015 ano, v období od ledna 2016 do března 2017 19,05% 40,00% 40,95%| 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% Odpovědi v % 40,00% 50,00% 42 Položka č. 3 „Jak subjektivně hodnotíte své znalosti týkající se základní neodkladné resuscitace u dětí?" Tab. 8 Subjektivní hodnocení svých znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí Subjektivní hodnocení svých znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí Odpovědi n % 1 - výborné 4 3,81 % 2 - chvalitebné 20 19,05 % 3 - dobré 45 42,86 % 4 - dostatečné 30 28,57 % 5 - nedostatečné 6 5,71 % I 105 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 105 respondentů (100,00 %) hodnotili 4 respondenti (3,81 %) své znalosti jako výborné, 20 respondentů (19,05 %) jako chvalitebné, 45 respondentů (42,86 %) jako dobré, 30 respondentů (28,57 %) jako dostatečné a 6 respondentů (5,71 %)jako nedostatečné. Graf 2 Subjektivní hodnocení svých znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí Subjektivní hodnocení svých znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí 5 - nedostatečné 4 - dostatečné 3 - dobré 2 - chvalitebné 1 - výborné 5,71' 28,57%5 42,86% 19,05% J 3,81% 5 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% Odpovědi v % 40,00% 50,00% 43 Položka č. 4 „Je poskytnutí první pomoci povinné ?" Povinnost poskytnout první pomoc Odpovědi n % ano, pro všechny občany, pokud tím neohrozí své zdraví 70 66,67 % ano, pouze pro osoby proškolené nebo se zdravotnickým vzděláním „profesionály" 22 20,95 % ano, pouze pro osoby se zdravotnickým vzděláním „profesionály" 3 2,86 % ne, záleží na dobrovolnosti 10 9,52 % I 105 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 105 respondentů (100,00 %) uvedlo 70 respondentů (66,67 %) správnou odpověď ano, pro všechny občany, pokud tím neohrozí své zdraví. 22 respondentů (20,95 %) označilo ano, pouze pro osoby proškolené nebo se zdravotnickým vzděláním „profesionály" a 3 respondenti (2,86 %) ano, pouze pro osoby se zdravotnickým vzděláním „profesionály". 10 respondentů (9,52 %) uvedlo odpověď ne, záleží na dobrovolnosti. Graf 3 Povinnost poskytnout první pomoc Povinnost poskytnout první pomoc ••3 > o c •3 ne, záleží na dobrovolnosti ano, pouze pro osoby se zdravotnický m vzděláním „profesionály" ano, pouze pro osoby proškolené nebo se zdravotnický m vzděláním „profesionály " ano, pro všechny občany, pokud tím neohrozí své zdraví 9,52 2,86% 3 "o 20,95% 66,67% 0,00% 20,00% 40,00% 60,00% 80,00% Odpovědi v % 44 Položka č. 5 „Jaké je přímé číslo na Zdravotníckou záchrannou službu ?" Tab. 10 Přímé číslo na Zdravotníckou záchrannou službu Přímé číslo na Zdravotnickou záchrannou službu Odpovědi n % 112 15 14,29 % 150 5 4,76 % 155 85 80,95 % 158 0 0,00 % I 105 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 105 respondentů (100,00 %) by jako přímé číslo na Zdravotníckou záchrannou službu 15 respondentů (14,29 %) zvolilo číslo 112, 5 respondentů (4,76 %) číslo 150 a číslo 158 neoznačil žádný respondent (0,00 %). Správnou odpověď číslo 155 určilo 85 respondentů (80,95 %). Graf 4 Přímé číslo na Zdravotníckou záchrannou službu Přímé číslo na Zdravotnickou záchrannou službu číslo 158 >« číslo 155 c c s •Q ô číslo 150 číslo 112 P 0,00% 80,95% o 4,76% 5 14,29% D 0,00% 20,00% 40,00% 60,00% 80,00% Odpovědi v % 45 Položka č. 6 „Víte o možnosti telefonicky asistované neodkladné resuscitace zkratka TANR"? Tab. 11 Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace Odpovědi n % ano, slyšel/a jsem o TANR 25 23,81 % ano, využil/a jsem TANR 7 6,67 % ne, nic mi to neříká 73 69,52 % y 105 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 105 respondentů (100,00 %) slyšelo o možnosti TANR 25 respondentů (23,81 %) a 7 respondentů (6,67%) TANR využilo. 73 respondentům (69,52 %) možnost TANR nic neříká. Položka č. 7 „Jste schopen/a v případě volání na tísňovou linku Zdravotnické záchranné služby aktivovat na svém telefonu funkci hlasitého odposlechu?" Tab. 12 Schopnost aktivovat na telefonu funkci hlasitého odposlechu Schopnost aktivovat na telefonu funkci hlasitého odposlechu Odpovědi n % ano 95 90,48 % ne 10 9,52 % y 105 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 105 respondentů (100,00%) zvolilo 95 respondentů (90,48%) odpověď ano a 10 respondentů (9,52%) uvedlo ne. 46 Položka č. 8 „Pokud jste sám/a je zahájení základní neodkladné resuscitace 5 umělými vdechy a přivolání pomoci po 1 minutě provádění kardiopulmonální resuscitace (tedy umělé dýchání střídané stlačováním hrudníku) doporučené při resuscitaci" Tab. 13 Zahájení základní neodkladné resuscitace Zahájení základní neodkladné resuscitace Odpovědi n % u seniorů 11 10,48 % u dětí a tonoucích 41 39,05 % u dospělých pří podezření na akutní infarkt myokardu 12 11,43 % žádná odpověď není správná 41 39,05 % y 105 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 105 respondentů (100,00%) odpovědělo 11 respondentů (10,48 %) u seniorů, 41 respondentů (39,05 %) zvolilo správnou odpověď u dětí a tonoucích, 12 respondentů (11,43 %) označilo u dospělých při podezření na akutní infarkt myokardu. 41 respondentů (39,05 %) zvolilo, že žádná odpověď není správná. Graf 5 Zahájení základní neodkladné resuscitace Zahájení základní neodkladné resuscitace žádná odpověď není správná u dospělých při 2 podezření na akutní o, infarkt myokardu o s o u dětí a tonoucích u senioru Z 0,00% 10,00% 20,00% Odpovědi v % 39,05% 5 11,43% 39,05%| 10,48%M 30,00% 40,00% 47 Položka č. 9 „V jakém prípade zahájíte u dítěte základní neodkladnou resuscitaci?" Tab. 14 Zahájení základní neodkladné resuscitace u dítěte Zahájení základní neodkladné resuscitace u dítěte Odpovědi n % nereaguje na oslovení, jemné zatřesení, dýchá lapavě, s dlouhými pauzami mezi dechy 39 26,71 % reaguje otevřením očí, kašle, hýbe se 1 0,68 % nereaguje na oslovení, dýchá normálně 4 2,74 % nereaguje na oslovení, jemné zatřesení, nedýchá 102 69,87 % x 146 100,00 % Z celkového počtu 146 odpovědí (100,00 %) zvolili respondenti chybně lkrát (0,68 %) reaguje otevřením očí, kašle, hýbe se, 4krát (2,74 %) nereaguje na oslovení, dýchá normálně. Správnou odpověď nereaguje na oslovení, jemné zatřesení, dýchá lapavě, s dlouhými pauzami mezi dechy označili respondenti 39krát (26,71 %) a nejčastěji 102krát (69,87 %) označili správně nereaguje na oslovení, jemné zatřesení, nedýchá. Graf 6 Zahájení základní neodkladné resuscitace u dítěte Zahájení základní neodkladné resuscitace u dítěte o. •a o s "3 > nereaguje na oslovení, jemné zatřesení, nedýchá nereaguje na oslovení, dýchá normálně reaguje otevřením očí, kašle, hýbe se nereaguje na oslovení, jemné zatřesení, dýchá lapavě, s dlouhými pauzami mezi dechy Ý ' ' ' 4 69,87%, M 2,74% (\ 0,68% 26,71 %|J ^ ^ ^ / 0,00% 20,00% 40,00% 60,00% 80,00°/c Odpovědi v % 48 Položka č. 10 „Jak zajistíte u 2-letého dítěte uvolnění dýchacích cest?" Tab. 15 Uvolnení dýchacích cest Uvolnění dýchacích cest Odpovědi n % velkým záklonem hlavy, předsunutím brady a poté vytáhnutím jazyka 26 24,76 % velkým záklonem hlavy a poté vytáhnutím jazyka 14 13,33 % mírným záklonem hlavy a přizvednutím brady 55 52,38 % nezdržuji se uvolněním dýchacích cest 10 9,52 % I 105 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 105 respondentů (100,00 %) zvolilo správnou odpověď mírným záklonem hlavy a přizvednutím brady 55 respondentů (52,38 %). 26 respondentů (24,76 %) zvolilo velký záklon hlavy, předsunutí brady a poté vytáhnutí jazyka, 14 respondentů (13,33 %) velký záklon hlavy a poté vytáhnutí jazyka, 10 respondentů (9,52 %) by se nezdržovalo uvolněním dýchacích cest. Graf 7 Uvolnění dýchacích cest ••a Uvolnění dýchacích cest nezdržuji se uvolněním dýchacích cest mírným záklonem hlavy a přizvednutím brady velkým záklonem hlavy a poté vytáhnutím jazyka velký m záklonem hlavy, předsunutím brady a poté vytáhnutím jazyka 0,00% 9,52% 13,33% 24,76% D 52,38% P 20,00% 40,00% Odpovědi v % 60,00% 49 Položka č. 11 „Jak provedete umělé dýchání u 3 měsíčního dítěte?" Tab. 16 Provedení umělého dýchání u dítěte Provedení umělého dýchání u dítěte Odpovědi n % vdechnu zvolna po dobu ls do úst i nosu dítěte obsah svých úst 47 44,76 % vdechnu co nejdéle po dobu 2-4s do úst i nosu dítěte obsah svých plic 26 24,76 % vdechnu prudce do úst dítěte obsah svých plic 3 2,86 % umělé dýchání se nemusí provádět, stačí stlačovat hrudník 29 27,62 % I 105 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 105 respondentů (100,00 %) zvolilo 29 respondentů (27,62 %) odpověď, že umělé dýchání se nemusí provádět, stačí stlačovat hrudník. 26 respondentů (24,76 %) označilo vdechnu co nejdéle po dobu 2-4s do úst i nosu dítěte obsah svých plic a 3 respondenti (2,86 %) vdechnu prudce do úst dítěte obsah svých plic. Správnou odpověď vdechnu zvolna po dobu ls do úst i nosu dítěte obsah svých úst určilo 47 respondentů (44,76 %). Graf 8 Provedení umělého dýchání u dítěte c > Provedení umělého dýchání u dítěte umělé dýchání se nemusí provádět, stačí stlačovat hrudník vdechnu prudce do úst dítěte obsah svých plic vdechnu co nejdéle po dobu 2-4s do úst i nosu dítěte obsah svých plic vdechnu zvolna po dobu ls do úst i nosu dítěte obsah svých úst 27,62% 2,86% 24,76% D 44,76% 0,00% 20,00% 40,00% Odpovědi v % 60,00% 50 Položka č. 12 „Zvolte místo, kde budete dítěti stlačovat hrudník při nepřímě srdeční masáži" Tab. 17 Volba místa pro nepřímou srdeční masáž dítěte Volba místa pro nepřímou srdeční masáž dítěte Odpovědi n % okolí levé prsní bradavky 13 12,38 % dolní polovina hrudní kosti 58 55,24 % horní polovina hrudní kosti 23 21,90 % na místě nezáleží, záleží na síle stlačení 11 10,48 % I 105 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 105 respondentů (100,00 %) zvolilo 58 respondentů (55,24 %) správnou odpověď dolní polovina hrudní kosti. 23 respondentů (21,90 %) označilo horní polovina hrudní kosti, 13 respondentů (12,38 %) okolí levé prsní bradavky a 11 respondentů (10,48 %) uvedlo, že na místě nezáleží, záleží na síle stlačení. Graf 9 Volba místa pro nepřímou srdeční masáž dítěte Volba místa pro nepřímou srdeční masáž dítěte na místě nezáleží, záleží na síle stlačení j | horní polovina hrudní o kosti c > dolní polovina hrudní kosti okolí levé prsní bradavky 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% Odpovědi v % 51 Položka č. 13 „Jak provedete stlačování (komprese) hrudníku u dítěte mladšího 1 roku, jste-li sám/a?" Tab. 18 Komprese hrudníku u dítěte mladšího 1 roku Komprese hrudníku u dítěte mladšího 1 roku Odpovědi n % dlaní jedné ruky 12 11,43 % oběma rukama položenýma vedle sebe 2 1,90 % pomocí dvou prstů jedné ruky 82 78,10 % dlaní jedné ruky, (popřípadě použiji propletením prstů tlak i druhé ruky) 9 8,57 % I 105 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 105 respondentů (100,00 %) uvedlo 12 respondentů (11,43 %) dlaní jedné ruky, 2 respondenti (1,90 %) oběma rukama položenýma vedle sebe a 9 respondentů (8,57 %) dlaní jedné ruky, popřípadě použiji propletením prstů tlak i druhé ruky. Správnou odpověď pomocí dvou prstů jedné ruky označilo 82 respondentů (78,10 %). Položka č. 14 „Jak provedete stlačování (komprese) hrudníku u dítěte staršího 1 roku věku, jste-li sám/a?" Tab. 19 Komprese hrudníku u dítěte staršího 1 roku věku Komprese hrudníku u dítěte staršího 1 roku věku Odpovědi n % pomocí dvou palců 8 7,62 % pomocí dvou prstů jedné ruky 8 7,62 % oběma rukama položenýma vedle sebe 6 5,71 % dlaní jedné ruky, (popřípadě použiji propletením prstů tlak i druhé ruky) 83 79,05 % 105 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 105 respondentů (100,00 %) zvolilo 8 respondentů (7,62 %) pomocí dvou palců, 8 respondentů (7,62 %) pomocí dvou prstů jedné ruky, 6 respondentů (5,71 %) oběma rukama položenýma vedle sebe a 83 respondentů (79,05 %) dlaní jedné ruky, popřípadě použiji propletením prstů tlak i druhé ruky. 52 Položka č. 15 „Jaký je poměr umělých vdechů a stlačení hrudníku při základní neodkladné resuscitaci dítěte?" Tab. 20 Poměr umělých vdechů a stlačení hrudníku u dítěte Poměr umělých vdechů a stlačení hrudníku u dítěte Odpovědi n % 1 umělý vdech : 3 stlačení hrudníku 16 15,24 % 1 umělý vdech : 5 stlačení hrudníku 48 45,71 % 1 umělý vdech : 20 stlačení hrudníku 9 8,57 % 2 umělé vdechy : 30 stlačení hrudníku 32 30,48 % I 105 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 105 respondentů (100,00 %) určilo 16 respondentů (15,24 %) 1 umělý vdech : 3 stlačení hrudníku, 48 respondentů (45,71 %) 1 umělý vdech : 5 stlačení hrudníku a 9 respondentů (8,57 %) 1 umělý vdech : 20 stlačení hrudníku. Správnou odpověď 2 umělé vdechy : 30 stlačení hrudníku označilo 32 respondentů (30,48 %). Graf 10 Poměr umělých vdechů a stlačení hrudníku u dítěte Poměr umělých vdechů a stlačení hrudníku u dítěte 2 umělé vdechy : 30 stlačení hrudníku 1 umělý vdech : 20 stlačení hrudníku Š 1 umělý vdech : 5 > stlačení hrudníku 1 umělý vdech : 3 stlačení hrudníku 30,48% 8,57°/< 15,24% 5 45,71% 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% Odpovědi v % 40,00% 50,00% 53 Položka č. 16 „Jaká je doporučená frekvence stlačování (kompresí) hrudníku u dítěte?" Doporučená frekvence stlačování (kompresí) hrudníku u dítěte Odpovědi n % 60 stlačení za minutu 45 42,86 % 100 - 120 stlačení za minutu 35 33,33 % 140 - 180 stlačení za minutu 25 23,81 % nad 180 za minutu 0 0,00 % I 105 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 105 respondentů (100,00 %) zvolilo chybně 45 respondentů (42,86 %) 60 stlačení za minutu a 25 respondentů (23,81 %) 140 - 180 stlačení za minutu. Správnou odpověď 100 — 120 stlačení za minutu označilo 35 respondentů (33,33 %). Odpověď nad 180 za minutu nezvolil žádný respondent (0,00 %). Graf 11 Doporučená frekvence stlačování (kompresí) hrudníku u dítěte Doporučenáfrekvencestlačování (kompresí) hrudníku u dítěte nad 180 za minutu 140 - 180 stlačení za minutu c•a £ 100 - 120 stlačení za minutu 60 stlačení za minutu P0,00% C 23,81% 5 33,33% 5 42,86% 0 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% Odpovědi v % 54 Položka č. 17 „Jaká je doporučená hloubka stlačení (kompresí) hrudníku u dítěte?" Tab. 22 Doporučená hloubka stlačení (kompresí) hrudníku u dítěte Doporučená hloubka stlačení (kompresí) hrudníku u dítěte Odpovědi n % 1/6 předozadní hloubky hrudníku (u kojenců a dětí 2 cm) 66 62,86 % 1/3 předozadní hloubky hrudníku (u kojenců 4 cm, u dětí 5 cm) 26 24,76 % 2/3 předozadní hloubky hrudníku (u kojenců a dětí 6 cm) 3 2,86 % na hloubce stlačení nezáleží 10 9,52 % I 105 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 105 respondentů (100,00 %) odpovědělo 66 respondentů (62,86 %) 1/6předozadní hloubky hrudníku (u kojenců a dětí 2 cm), 26 respondentů (24,76 %) 1/3předozadní hloubky hrudníku (u kojenců 4 cm, u dětí 5 cm). 3 respondenti (2,86 %) zvolili 2/3 předozadní hloubky hrudníku (u kojenců a dětí 6 cm). 10 respondentů (9,52 %) označilo možnost, že na hloubce stlačení nezáleží. Graf 12 Doporučená hloubka stlačení (kompresí) hrudníku u dítěte Doporučená hloubka stlačení (kompresí) hrudníku u dítěte na hloubce stlačení nezáleží »f 2/3 předozadní hloubky hrudníku (u kojenců a dětí 6 cm) 1/3 předozadní hloubky hrudníku (u kojenců 4 cm, u dětí 5 cm) 1/6 předozadní hloubky hrudníku (u kojenců a dětí 2 cm) c c. •a c s -e j^9,52°/c [^2,86% 24,76°J 62,86°/ä 0,00% 20,00% 40,00% 60,00% 80,00% Odpovědi v % 55 Položka č. 18 „Jaký postup zvolíte při dusení 6 měsíčního dítěte, které není schopno kašlat, ale je při vědomí?" Postup při dušení 6 měsíčního dítěte, které není schopno kašlat, ale je při vědomí Odpovědi n % dítě položím na záda, vytřu ústa, zakloním hlavu a poté vytáhnu jazyk 11 10,48 % dítě položím hlavou dolů, provedu 5 úderů do zad, při neúčinnosti otočím na záda a provedu 5 rázných stlačení hrudníku 39 37,14 % dítě položím hlavou dolů, provedu 5 úderů do zad, při neúčinnosti otočím na záda a provedu 3x rázné stlačení nadbřišku sevřenou pěstí 51 48,57 % dítě položím na záda, svým ukazovákem v ústech se snažím naslepo nahmatat a odstranit překážku 4 3,81 % I 105 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 105 respondentů (100,00 %) zvolilo chybně nejvíce respondentů 51 (48,57 %) možnost dítě položím hlavou dolů, provedu 5 úderů do zad, při neúčinnosti otočím na záda a provedu 3x rázné stlačení nadbřišku sevřenou pěstí, dále 11 respondentů (10,48 %) dítě položím na záda, vytřu ústa, zakloním hlavu a poté vytáhnu jazyk a 4 respondenti zvolili odpověď, dítě položím na záda, svým ukazovákem v ústech se snažím naslepo nahmatat a odstranit překážku. Správnou odpověď dítě položím hlavou dolů, provedu 5 úderů do zad, při neúčinnosti otočím na záda a provedu 5 rázných stlačení hrudníku uvedlo 39 respondentů (37,14 %). Graf 13 Postup při dušení 6 měsíčního dítěte, které není schopno kašlat, ale je při vědomí Postup při dušení 6 měsíčního dítěte, které není schopno kašlat, ale je při vědomí svým ukazovákem v ústech se snažím naslepo nahmatat a odstranit překážku 5 úderů do zad a 3x rázné stlačení nadbřišku sevřenou pěstí 5 úderů do zad a 5 rázných stlačení hrudníku dítě položím na záda, vytřu ústa, zakloním hlavu, vytáhnu jazyk ^[^3,81% 48,57% 37,14% 10,48%l 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% Odpovědi v % 56 Položka č. 19 „Je doporučené použít u dítěte přístroj - automatizovaný externí defibrilátor (zkratka AED)?" Tab. 24 Použití automatizovaného externího defibrilátoru u dítěte Použití automatizovaného externího defibrilátoru u dítěte Odpovědi n % ano, u všech dětí bez rozdílu věku 15 14,29 % ano, u dítěte od 1 roku věku 21 20,00 % ne, u dítěte do 18-ti let není použití doporučeno 26 24,76 % nevím, co je automatizovaný externí defibrilátor 43 40,95 % I 105 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 105 respondentů (100,00 %) označilo správnou odpověď ano, u dítěte od 1 roku věku 21 respondentů (20,00 %). 15 respondentů (14,29 %) zvolilo možnost ano, u všech dětí bez rozdílu věku a 26 respondentů (24,76 %) označilo ne, u dítěte do 18-ti let není použití doporučeno. 43 respondentů (40,95 %) neví, co je automatizovaný externí defibrilátor. Položka č. 20 „Kdy můžete ukončit základní neodkladnou resuscitaci u dítěte?" Tab. 25 Ukončení základní neodkladné resuscitace u dítěte Ukončení základní neodkladné resuscitace u dítěte Odpovědi n % při vyčerpání zachránce 43 18,86 % při vystřídání nebo převzetí dítěte Zdravotnickou záchrannou službou 94 41,23 % při obnovení normálního dýchání, kašle, pohybů 88 38,60 % po 15 minutách 3 1,31 % I 228 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 228 odpovědí (100,00 %) zvolili respondenti chybně po 15 minutách 3krát (1,31 %). Ze správných odpovědí označili respondenti nejčastěji 94krát (41,23 %) při vystřídání nebo převzetí dítěte Zdravotnickou záchrannou službou, 88krát (38,60 %) při obnovení normálního dýchání, kašle, pohybů a 43krát (18,86 %) při vyčerpání zachránce. 57 Položka č. 21 „Co Vám NEJVÍCE brání v poskytnutí neodkladné resuscitaci dítěti?" Tab. 26 Zábrany v poskytnutí neodkladné resuscitace dítěti Zábrany v poskytnutí neodkladné resuscitace dítěti Odpovědi n % nedostatečné znalosti 31 29,53 % strach z poškození dítěte „ublížím mu" 30 28,57 % strach z nakažlivých nemocí 5 4,76 % strach z institucí (například policie, soud) 1 0,95 % nezvládnuté vlastní emoce 3 2,86 % nic mi nebrání 35 33,33 % I 105 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 105 respondentů (100,00 %) uvedlo 31 respondentů (29,53 %) nedostatečné znalosti, 30 respondentů (28,57 %) strach z poškození dítěte „ublížím mu", 5 respondentů (4,76 %) strach z nakažlivých nemocí, 1 respondent (0,95 %) strach z institucí (napříkladpolicie, soud), 3 respondenti (2,86 %) nezvládnuté vlastní emoce a 35 respondentů (33,33 %) nic mi nebrání. 58 Položka č. 22 „Máte osobní zkušenost se základní neodkladnou resuscitací?" Tab. 27 Osobní zkušenost se základní neodkladnou resuscitací Osobní zkušenost se základní neodkladnou resuscitací Odpovědi (možnost označit více) n % PŘÍTOMNOST přítomen u dítěte mladšího 1 roku věku 5 4,76 % přítomen u dítěte staršího 1 roku věku 9 8,57 % přítomen u dospělého 28 26,67 % nepřítomen 63 60,00 % Z 105 100,00 % POSKYTOVÁNÍ poskytoval/ajsem u dítěte mladšího 1 roku věku 0 0,00 % poskytoval/aj sem u dítěte staršího 1 roku věku 4 3,81 % poskytoval/aj sem u dospělého 11 10,48 % neposkytoval/a jsem 90 85,71 % I 105 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 105 odpovědí (100,00 %) uvedlo přítomnost u neodkladné resuscitace dítěte mladšího 1 roku věku 5 respondentů (4,76 %), 9 respondentů (8,57 %) bylo přítomno u dítěte staršího 1 roku věku, 28 respondentů (26,67 %) bylo přítomno u dospělého a 63 respondentů (60,00 %) nikdy nebyli přítomni u základní neodkladné resuscitace. Z celkového počtu 105 odpovědí (100,00 %) neposkytovalo 90 respondentů (85,71 %) základní neodkladnou resuscitaci. Možnost poskytoval/a jsem základní neodkladnou resuscitaci u dítěte mladšího 1 roku věku nezvolil žádný respondent (0,00 %). 4 respondenti (3,81 %) uvedli poskytoval/a jsem základní neodkladnou resuscitaci u dítěte staršího 1 roku věku a 11 respondentů (10,48 %) poskytovalo základní neodkladnou resuscitaci u dospělého. 59 Položka č. 23 „Kde jste doposud informace o základní neodkladné resuscitaci získal/a?" Tab. 28 Dosavadní zdroje informací o základní neodkladné resuscitaci Dosavadní zdroje informací o základní neodkladné resuscitaci Odpovědi (možnost více) n % na semináři 8 3,62 % předporodním kurzu 13 5,88 % v porodnici 1 0,45 % v autoškole 48 21,72 % v rámci studia na škole 44 19,91 % v rámci školení v práci 24 10,86 % z odborné literatury 8 3,62 % z časopisů 15 6,79 % z televize, rozhlasu 20 9,05 % z internetu 27 12,22 % z letáků, brožur 10 4,52 % od praktického lékaře pro děti a dorost 3 1,36 % X 221 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 221 odpovědí (100,00 %) získalo nejvíce respondentů informace o základní neodkladné resuscitaci v autoškole 48krát (21,72 %), dále 44krát (19,91 %) v rámci studia na škole, 27krát (12,22 %) čerpali informace na internetu, 24krát (10,86%) měli školení v práci, 20krát (9,05 %) zvolili z televize a rozhlasu, 15krát (6,79 %) z časopisů, 13krát (5,88 %) v předporodním kurzu, lOkrát (4,52 %) z letáků a brožur. Možnost na semináři byla zvolena 8krát (3,62 %) a 8krát (3,62 %) z odborné literatury, 3krát (1,36 %) získali respondenti informace od praktického lékaře pro děti a dorost a lkrát (0,45 %) v porodnici. 60 Položka 24 „Máte zájem vzdělávat se nadále v základní neodkladné resuscitaci dítěte?" Tab. 29 Zájem vzdělávat se nadále v základní neodkladné resuscitaci dítěte Zájem vzdělávat se nadále v základní neodkladné resuscitaci dítěte Odpovědi n % ne 12 11,43 % ano, za každých podmínek 33 31,43 % ano, ale rozhodující je cena kurzu 37 35,24 % ano, ale rozhodující je vzdálenost kurzu od mého bydliště 9 8,57 % ano, ale rozhodující je časová náročnost kurzu 14 13,33 % I 105 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 105 respondentů (100,00 %) odpovědělo 12 respondentů (11,43 %) ne. 33 respondentů (31,43 %) má zájem se vzdělávat za každých podmínek. 37 respondentů (35,24 %) má zájem se vzdělávat, ale rozhodující je cena kurzu, pro 9 respondentů (8,57 %) je rozhodující vzdálenost kurzu od místa bydliště a pro 14 respondentů (13,33 %)je rozhodující časová náročnost kurzu. Graf 14 Zájem vzdělávat se nadále v základní neodkladné resuscitaci dítěte Zájem vzdělávat se nadále v základní neodkladné resuscitaci dítěte ano, ale rozhodující je časová náročnost kurzu ano, ale rozhodující je vzdálenost kurzu od mého bydliště - ano, ale rozhodujícíje cena kurzu > §• ano, za každých podmínek I 13,33% 8,57%l 35,24%l T 31,43%l Zl 11,43%P 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% Odpovědi v % 61 Položka č. 25 „Jakou preferujete formu sebevzdělání v této problematice?" Tab. 30 Preferovaná forma sebevzdělání v základní neodkladné resuscitaci u dětí Preferovaná forma sebevzdělání v základní neodkladné resuscitaci u dětí Odpovědi (možnost více) n % videa 22 10,28 % semináře 7 3,27 % kurz s praktickým nácvikem 81 37,85 % internetové vzdělávání 27 12,62 % mobilní aplikace 26 12,15 % ukázky v televizi 36 16,82 % letáky, brožury 6 2,80 % literatura 9 4,21 % I 214 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 214 odpovědí (100,00 %) bylo respondenty preferováno 22krát (10,28 %) videa, 7krát (3,27 %) semináře, 81krát (37,85 %) kurz s praktickým nácvikem, 27krát (12,62 %) internetové vzdělávání, 26krát (12,15 %) mobilní aplikace, 36krát (16,82 %) ukázky v televizi, 6krát (2,80 %) letáky a brožury a 9krát (4,21 %) literaturu. Graf 15 Preferovaná forma sebevzdělání v základní neodkladné resuscitaci u dětí Preferovaná forma sebevzdělání v základní neodkladné resuscitaci u dětí >4i literatura letáky, brožury ukázky v televizi mobilní aplikace internetové vzdělávání kurz s praktickým nácvikem videa 37,85% 10,28% 0,00% 10,00% 20,00% Odpovědi v % 30,00% 40,00% 62 Položka č. 26 „Váš věk" Tab. 31 Věk respondentů Věk respondentů Odpovědi n % 18 - 29 let 24 22,86 % 30 - 44 let 57 54,28 % 45 - 59 let 21 20,00 % 60 - 74 let 3 2,86 % I 105 100,00 % Interpretace: Položka věk respondentů byla pro přehlednost kategorizována podle Světové zdravotnické organizace, která dospělost člení na období plné dospělosti 1 8 - 2 9 let, období mladého věku 30 - 44 let, období středního věku 45 - 59 let a období stárnutí 60 - 74 let. Z celkového počtu 105 respondentů (100,00 %) tvořilo nejpočetnější skupinu 57 respondentů (54,28 %) ve věkové kategorii 30 - 44 let, dále 24 respondentů (22,86%) ve věkové kategorii 1 8 - 2 9 let, 21 respondentů (20,00 %) ve věkové kategorii 45 - 59 let a 3 respondenti (2,86 %) ve věkové kategorii 60 - 75 let. Položka č. 27 „Pohlaví" Tab. 32 Pohlaví respondentů Pohlaví respondentů Odpovědi n % žena 71 67,62 % muž 34 32,38 % y 105 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 105 respondentů (100,00 %) se zúčastnilo průzkumu 71 žen (67,62 %) a 34 mužů (32,38 %). 63 Položka č. 28 „Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání?" Tab. 33 Nejvyšší ukončené vzdělání Nejvyšší ukončené vzdělání Odpovědi n % základní 0 0,00 % středoškolské bez maturity nebo vyučen/a 31 29,52 % středoškolské s maturitou nebo vyšší odborné 43 40,96 % vysokoškolské 31 29,52 % I 105 100,00 % Interpretace: Z celkového počtu 105 respondentů (100,00 %) uvedlo 31 respondentů (29,52 %) středoškolské bez maturity nebo vyučen/a, 43 respondentů (40,96 %) středoškolské s maturitou nebo vyšší odborné a 31 respondentů (29,52 %) vysokoškolské. Možnost základní vzdělání neoznačil žádný respondent (0,00 %). Graf 16 Nejvyšší ukončené vzdělání Nejvyšší ukončené vzdělání • základní • středoškolské bez maturity nebo vyučen/a • středoškolské s maturitou nebo vyšší odborné • vysokoškolské 0,00% 64 4.2 Zhodnocení znalostní části dotazníku Tato část vyhodnocuje, jakou respondenti získali výslednou známku ze znalostní části dotazníku (viz tab. 34), která se zabývala znalostmi doporučených postupů neodkladné resuscitace u dětí dle ERC Guidelines 2015 a směřovala na oblast problematiky základní neodkladné resuscitace u dětí, absolutní a relativní četnost a jednotlivý počet bodů. Tab. 34 Zhodnocení testu Známka N % Počet bodů jednotlivě Počet respondentů 1 3 2,86 % 17 16 2 1 15 5 2 19 18,10 % 14 4 13 10 12 8 11 14 3 47 44,76 % 10 15 9 10 8 12 7 11 4 31 29,52 % 6 5 5 3 5 5 4,76 % 4 5 I 105 100,00 % - - Interpretace: Z celkového počtu 105 respondentů (100,00 %) získalo 5 respondentů (4,76 %) 4 body a známku 5, 31 respondentů (29,52 %) získalo 5 až 8 bodů a známku 4. Největší počet respondentů a to 47 respondentů (44,76 %) obdrželi známku 3 za získání 9 - 1 2 bodů. 19 respondentů (18,10 %) obdrželo 13 - 15 bodů a tím známku 2. Pouze 3 respondenti (2,86 %) získali známku 1 za obdržených 16-17 bodů. Plný počet 18 bodů nezískal žádný z respondentů. 65 4.3 Statistické testování a ověřování hypotéz ve vztahu ke stanoveným cílům 4.3.1 Ověření prvního cíle Cíl 1: Zmapovat úroveň teoretických znalostí respondentů o základní neodkladné resuscitaci u dětí. K hodnocení cíle č. 1 byly využily z dotazníku položky č. 26, 27 a 28, které byly porovnány s položkami č. 4, 5, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20. 4.3.1.1 Testování hypotézy 1 IHQ Předpokládáme, že neexistuje závislost mezi věkem respondentů a ověřenou teoretickou znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí. I H A Předpokládáme, že existuje závislost mezi věkem respondentů a ověřenou teoretickou znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí. Platnost hypotézy lHo byla ověřována nejdříve pro jednotlivé položky znalostního dotazníku pomocí Mann-Whitney U testu. Testem byly porovnány dvě skupiny respondentů ve věku, tj. skupina respondentů, kteří na otázku odpověděli správně a skupina respondentů, kteří odpověděli chybně V případě vícebodových správných odpovědí (položka č. 9 a 20) byl použit Kruskal-Wallisův test, který porovnal věk respondentů ve skupinách podle bodového ohodnocení odpovědí. Pomocí Spearmanovy korelační analýzy byla posouzena závislost mezi věkem a celkovým skóre správných odpovědí a mezi věkem a známkou ze znalostního testu. V tab. 35, str. 67 jsou popsány pro každou položku znalostního dotazníku základní popisné charakteristiky věku (tj. průměr, směrodatná odchylka a medián) pro skupinu respondentů, kteří odpověděli na danou otázku správně a pro skupinu respondentů, kteří odpověděli chybně. V posledním sloupci tabulky je uvedena hodnota signifikance testu pro porovnání skupin respondentů se správnou a chybnou odpovědí ve věku. 66 Tab. 35 Statistické vyhodnocení první hypotézy Znalostní položky Skupiny respondentů podle odpovědí Věk Signifikance P Znalostní položky Skupiny respondentů podle odpovědí Průměr SD Medián Signifikance P 4 - Je poskytnutí první pomoci povinné? 1 - chybná odpověď 42,0 10,8 41,0 0,011 4 - Je poskytnutí první pomoci povinné? 2 - správná odpověď 36,6 9,7 36,0 0,011 5 1 - chybná odpověď 43,4 12,8 42,0 0,057 5 2 - správná odpověď 37,2 9,4 38,0 0,057 8 1 - chybná odpověď 38,3 11,4 38,0 0,585 8 2 - správná odpověď 38,5 8,7 38,0 0,585 9 chybná odpověď 35,0 35,0 0,490 9 1 bod 39,2 10,9 38,0 0,490 9 2 body 37,1 9,6 36,0 0,490 10 1 - chybná odpověď 39,6 11,7 38,0 0,480 10 2 - správná odpověď 37,3 9,0 38,0 0,480 11 - Jak provedete umělé dýchání u 3 měsíčního dítěte? 1 - chybná odpověď 40,8 11,4 40,0 0,008 11 - Jak provedete umělé dýchání u 3 měsíčního dítěte? 2 - správná odpověď 35,4 8,1 35,0 0,008 12 1 - chybná odpověď 36,7 11,6 37,0 0,056 12 2 - správná odpověď 39,8 9,2 38,0 0,056 13 1 - chybná odpověď 41,0 12,6 38,0 0,389 13 2 - správná odpověď 37,6 9,6 38,0 0,389 14 1 - chybná odpověď 37,5 10,1 37,5 0,636 14 2 - správná odpověď 38,6 10,5 38,0 0,636 15 1 - chybná odpověď 38,1 9,6 38,0 0,704 15 2 - správná odpověď 38,9 12,0 38,5 0,704 16 1 - chybná odpověď 38,9 11,0 38,0 0,414 16 2 - správná odpověď 37,4 9,1 38,0 0,414 17 1 - chybná odpověď 38,9 10,1 38,0 0,205 17 2 - správná odpověď 36,8 11,3 35,0 0,205 18 1 - chybná odpověď 38,0 11,5 37,0 0,269 18 2 - správná odpověď 38,9 8,3 39,5 0,269 19 1 - chybná odpověď 39,0 10,9 38,0 0,192 19 2 - správná odpověď 35,9 7,6 35,0 0,192 20 1 bod 40,3 12,1 38,0 0,320 20 2 body 39,2 10,9 38,5 0,320 20 3 body 36,0 8,1 36,0 0,320 67 Medián věku respondentů ve skupinách podle správnosti odpovědí na jednotlivé položky znalostního dotazníku zobrazuje graf 17. Graf 17 Medián věku respondentů ve skupinách podle správnosti odpovědí na jednotlivé položky znalostního dotazníku 44 42 40 | 38 a •a _ 36 34 32 30 Medián věku respondentů ve skupinách podle správnosti odpovědí na jednotlivé položky znalostního dotazníku 41 36 • správná odpověď • chybná odpověď 40 35 č.4 č.5 č.8 č.10 č.11 č.12 č. 13 č.14 č.15 č.16 č.17 č.18 Č.1S Znalostní položky Výsledky Spearmanovy korelační analýzy Hodnotu Spearmanova korelačního koeficientu r a hladinu signifikance testu významnosti korelačního koeficientu pro korelaci mezi věkem a celkovým skóre správných odpovědí, resp. mezi věkem a známkou ze znalostního testu udává tab. 36. Tab. 36 Výsledky Spearmanovy korelační analýzy pro hypotézu 1 Celkové skóre správných odpovědí Známka ze znalostního testu 26 - Věk Korelační koeficient r -0,153 0,092 26 - Věk Signifikance p 0,119 0,34826 - Věk n 105 105 n... počet párových hodnot pro výpočet korelačního koeficientu 68 Spearmanova korelační analýza byla použita kvůli nenormální distribuci hodnot skóre. Korelace byla graficky znázorněna pomocí bodového grafu, viz. graf 18 Graf 18 Závislost celkového skóre správných odpovědí na věku respondentů r = - 0,153 O "3 U 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 M* M M • • • M M m • • • • M • • MM* M M • • • M* • • • • M>* M • • • • • M 10 20 30 40 50 Věk (roky) 60 70 Interpretace: Bylo prokázáno, že respondenti, kteří odpověděli správně na položku č. 4 „Je poskytnutí první pomoci povinné?" a na položku č. 11 „Jak provedete umělé dýchání u 3 měsíčního dítěte?" byli signifikantně mladší než respondenti, kteří na otázku odpověděli chybně. U dalších otázek znalostního dotazníku nebyla prokázána signifikantní závislost správných odpovědí na věku respondentů. Signifikantní závislost nebyla prokázána ani mezi věkem a celkovým skóre znalostního testu nebo mezi věkem a známkami ze znalostního testu. Na základě těchto zjištění přijímáme alternativní hypotézu I H A a zamítáme nulovou hypotézu lHo pro položku č. 4 a položku č. 11 znalostního dotazníku. Závěr: Existuje závislost mezi věkem respondentů a ověřenou teoretickou znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí. 69 4.3.1.2 Testování hypotézy 2 2HQ Předpokládáme, že neexistuje závislost mezi pohlavím respondentů a ověřenou teoretickou znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí. 2HA Předpokládáme, že existuje závislost mezi pohlavím respondentů a ověřenou teoretickou znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí. Platnost hypotézy 2HQ byla ověřena pomocí chí-kvadrát testu, resp. Fisherova přesného testu v případě malých četností v kontingenční tabulce popisující podíl správných a chybných odpovědí na jednotlivé položky znalostního testu. Fisherův přesný test byl použit také pro porovnání skupiny mužů a žen v hodnocení znalostí pomocí známky ze znalostního testu. V celkovém skóre správných odpovědí byla skupina mužů a žen porovnána pomocí Studentova dvouvýběrového t-testu. Studentův t-test byl použit vzhledem k normální distribuci celkového skóre v obou porovnávaných skupinách. Výsledky porovnání mužů a žen v celkovém skóre správných odpovědí V tab. 37 jsou uvedeny základní popisné charakteristiky celkového skóre správných odpovědí pro skupinu mužů a pro skupinu žen. V posledním sloupci tabulky je uvedena hodnota signifikance Studentova t-testu při porovnání obou skupin. Tab. 37 Výsledky porovnání mužů a žen v celkovém skóre správných odpovědí Celkové skóre správných odpovědí ŽENY MUŽI Studentův t-test p-hodnota Průměr 9,8 10,1 SD 3,0 3,0 Medián 10,0 11,0 0,653 Minimum 4 4 Maximum 17 15 Procento správných odpovědí na jednotlivé položky znalostního dotazníku pro skupinu mužů a skupinu žen uvádí tab. 38, str. 71. V posledním sloupci tabulky je uvedena hladina signifikance chí-kvadrát testu, resp. Fisherova přesného testu pro porovnání správnosti odpovědí u obou skupin. 70 Tab. 38 Statistické vyhodnocení hypotézy 2 Znalostní položka ŽENY MUŽI Signifíkance p 4 správná odpověď 66,2 % 67,6 % 1 5 správná odpověď 85,9 % 70,6 % 0,061 8 správná odpověď 36,6 % 44,1 % 0,461 9 1 bod 66,2 % 58,8 % 0,6719 2 body 32,4 % 41,2 % 0,671 10 správná odpověď 52,1 % 52,9 % 0,937 11 správná odpověď 42,3 % 50,0 % 0,455 12 správná odpověď 59,2 % 47,1 % 0,243 13 správná odpověď 76,1 % 82,4 % 0,465 14 - Jak provedete stlačování (kompresi) hrudníku u dítěte staršího 1 roku věku, jste-li sám/a? správná odpověď 85,9 % 64,7 % 0,012 15 správná odpověď 29,6 % 32,4 % 0,772 16 správná odpověď 28,2 % 44,1 % 0,105 17 správná odpověď 19,7 % 35,3 % 0,084 18 správná odpověď 39,4 % 29,4 % 0,585 19 správná odpověď 21,1 % 17,6 % 0,677 20 1 bod 21,1 % 8,8 % 0,24720 2 body 50,7 % 52,9 % 0,24720 3 body 28,2 % 38,2 % 0,247 Výsledky porovnání mužů a žen v hodnocení úrovně znalostí pomocí známky Tab. 39 uvádí distribuci mužů a žen podle známky ze znalostního testu. V posledním sloupci tabulky je uvedena hodnota signifikance Fisherova přesného testu pro porovnání obou distribucí. Tab. 39 Výsledky porovnání mužů a žen v hodnocení úrovně znalostí pomocí známky Známka ze znalostního testu Signifikance p 1 2 3 4 5 Signifikance p ŽENY počet 3 11 31 23 3 ŽENY % 4,2% 15,5 % 43,7 % 32,4 % 4,2% 0,610 MUŽI počet 0 8 16 8 2 0,610 MUŽI % 0% 23,5 % 47,1 % 23,5 % 5,9 % 71 Interpretace: Bylo prokázáno, že muži a ženy se signifikantně liší ve správnosti odpovědí na položku č. 14 - „Jak provedete stlačování (kompresi) hrudníku u dítěte staršího 1 roku věku, jste-li sám/a?". Větší znalost byla prokázána ve skupině žen, správně odpovědělo 85,9 % žen, ve skupině mužů to bylo 64,7 %. Ve správnosti odpovědí na ostatní položky znalostního testu se muži a ženy nelišili signifikantně. Signifikantní rozdíl nebyl zjištěn ani při porovnání celkového skóre správných odpovědí, resp. při porovnání ohodnocení znalostí pomocí známky. Na základě těchto zjištění přijímáme alternativní hypotézu 2HA a zamítáme nulovou hypotézu 2Ho pro položku č. 14 znalostního dotazníku. Závěr: Existuje závislost mezi pohlavím respondentů a ověřenou teoretickou znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí. 4.3.1.3 Testování hypotézy 3 3HQ Předpokládáme, že neexistuje závislost mezi vzděláním respondentů a ověřenou teoretickou znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí. 3HA Předpokládáme, že existuje závislost mezi vzděláním respondentů a ověřenou teoretickou znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí. Platnost hypotézy 3HQ byla ověřena pomocí chí-kvadrát testu, resp. Fisherova přesného testu v případě malých četností v kontingenční tabulce popisující podíl správných a chybných odpovědí na jednotlivé položky znalostního testu ve skupinách respondentů podle jejich vzdělání. Fisherův přesný test byl použit také k porovnání skupin v dosažené známce ze znalostního testu. V celkovém skóre správných odpovědí byly skupiny respondentů podle vzdělání porovnány pomocí Analýzy rozptylu (ANOVA) a Bonferroniho post-hoc testů. Procento správných odpovědí na jednotlivé položky znalostního dotazníku pro jednotlivé skupiny respondentů podle jejich vzdělání uvádí tab. 40, str. 73. V posledním sloupci tabulky jsou uvedeny hodnoty signifikance chí-kvadrát testu, resp. Fisherova přesného testu pro porovnání správnosti odpovědí u skupin. 72 Tab. 40 Statistické vyhodnocení hypotézy 3 Znalostní položka SŠ bez maturity nebo vyučen SŠs maturitou VŠ Signiííkance p 4 správná odpověď 54,8 % 67,4 % 77,4 % 0,167 5 správná odpověď 80,6 % 76,7 % 87,1 % 0,534 8 správná odpověď 25,8 % 53,5 % 32,3 % 0,036 9 1 bod 71,0 % 69,8 % 48,4 % 0,0789 2 body 25,8 % 30,2 % 51,6% 0,078 10 správná odpověď 45,2 % 60,5 % 48,4 % 0,373 11 správná odpověď 25,8 % 41,9 % 67,7 % 0,004 12 správná odpověď 45,2 % 46,5 % 77,4 % 0,012 13 správná odpověď 74,2 % 79,1 % 80,6 % 0,812 14 správná odpověď 71,0 % 81,4% 83,9 % 0,406 15 správná odpověď 38,7 % 25,6 % 29,0 % 0,470 16 správná odpověď 25,8 % 25,6 % 51,6% 0,037 17 správná odpověď 19,4 % 25,6 % 29,0 % 0,669 18 správná odpověď 35,5 % 37,2 % 35,5 % 1 19 správná odpověď 9,7 % 18,6 % 32,3 % 0,081 20 1 bod 16,1 % 18,6 % 16,1 % 0,38120 2 body 64,5 % 48,8 % 41,9 % 0,38120 3 body 19,4 % 32,6 % 41,9 % 0,381 Výsledky porovnání skupin podle vzdělání po dvojicích Tab. 41 uvádí hodnoty signifikance chí-kvadrát testu, resp. Fisherova přesného testu pro porovnání skupin respondentů podle vzdělání po dvojicích. Výsledné hodnoty signifikance byly korigovány na mnohonásobné porovnávání podle Bonferroniho korekce. Signifikantní rozdíl mezi skupinami se prokázal u položek č. 11 a 12. Tab. 41 Výsledky porovnání skupin podle vzdělání po dvojicích Znalostní položka Vzdělání 8 11 12 16 SŠ bez maturity nebo vyučen/a vs. SŠ s maturitou 0,051 0,462 1 1 SŠ bez maturity nebo vyučen/a vs. VŠ 1 0,003 0,027 0,111 SŠ s maturitou vs. VŠ 0,210 0,084 0,024 0,066 73 Základní popisné charakteristiky celkového skóre správných odpovědí ve skupinách respondentů podle jejich vzdělání shrnuje tab. 42. V posledním sloupci tabulky je uvedena hodnota signifikance Analýzy rozptylu, která byla použita pro porovnání skupin. Tab. 42 Výsledky porovnání skupin respondentů podle vzdělání v celkovém skóre správných odpovědí Celkové skóre SŠ bez maturity SŠs VŠ ANOVA správných odpovědí nebo vyučen maturitou VŠ p-hodnota Průměr 9,0 10,0 11,0 SD 3,0 3,0 3,0 0,009 Minimum 4 4 7 0,009 Maximum 15 17 17 Výsledné hodnoty signifikance Bonferroniho pot-hoc testu při porovnání jednotlivých skupin podle vzdělání po dvojicích uvádí tab. 43. Tab. 43 Výsledné hodnoty signifikance Bonferroniho pot-hoc testu při porovnání jednotlivých skupin podle vzdělání po dvojicích Celkové skóre správných odpovědí Signifikance p SS bez maturity nebo vyučen/a vs. SS s maturitou, VOS 0,374 SS bez maturity nebo vyučen/a vs. VS 0,007 SS s maturitou, VOS vs. VS 0,208 Tab. 44 uvádí distribuci známek ze znalostního testu ve skupinách respondentů podle jejich vzdělání. V posledním sloupci tabulky je uvedena hodnota signifikance Fisherova přesného testu pro porovnání skupin. Tab. 44 Výsledky porovnání skupin podle vzdělání v hodnocení úrovně znalostí pomocí známky ze znalostního testu Známka ze znalostního testu Signifikance P1 2 3 4 5 Signifikance P SS bez maturity nebo vyučen/a n % 0 0% 4 12,9 % 12 38,7 % 13 41,9 % 2 6,5 % 0,364SS s maturitou, VOŠ n % 1 2,3 % 9 20,9 % 18 41,9 % 12 27,9 % 3 7,0 % 0,364 VS n % 2 6,5 % 6 19,4 % 17 54,8 % 6 19,4 % 0 0% 0,364 74 Interpretace: Bylo prokázáno, že na položku č. 11 „Jak provedete umělé dýchání u 3 měsíčního dítěte?" odpovědělo správně signifikantně více respondentů s vysokoškolským vzděláním než respondentů se středoškolským vzděláním bez maturity nebo respondentů vyučených (68 % vs. 26 %, p = 0,003). Dále bylo prokázáno, že na položku č. 12 „Zvolte místo, kde budete dítěti stlačovat hrudník při nepřímé srdeční masáži" odpovědělo správně signifikantně více respondentů s vysokoškolským vzděláním (77 %) ve srovnání s respondenty se středoškolským vzděláním bez maturity nebo respondenty vyučenými (45 %) a ve srovnání s respondenty se středoškolským vzděláním s maturitou (46 %). Na základě těchto zjištění přijímáme alternativní hypotézu 3HA a zamítáme nulovou hypotézu 3Ho pro položku č. 11 a č. 12 znalostního dotazníku a pro celkové skóre správných odpovědí. Závěr: Existuje závislost mezi vzděláním respondentů a ověřenou teoretickou znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí. 4.3.2 Ověření druhého cíle Cíl 2: Zmapovat zájem respondentů o vzdělávání v problematice základní neodkladné resuscitace u dětí dle ERC Guidelines 2015. K hodnocení cíle č. 2 byly využity z dotazníku položky č. 26, 28, které byly porovnány s položkou č. 24 a položka č. 27, která byla porovnávána s položkou č. 25. 4.3.2.1 Testování hypotézy 4 4Hn Předpokládáme, že neexistuje závislost mezi vzděláním respondentů a zájmem nadále se vzdělávat v základní neodkladné resuscitaci u dětí dle ERC Guidelines 2015. 4HA Předpokládáme, že existuje závislost mezi vzděláním respondentů a zájmem nadále se vzdělávat v základní neodkladné resuscitaci u dětí dle ERC Guidelines 2015. 75 Platnost hypotézy 4HQ byla ověřena pomocí Fisherova přesného testu na kontingenční tabulce popisující pro skupiny respondentů podle vzdělání distribuci odpovědí na položku č. 24 - „Máte zájem vzdělávat se nadále v základní neodkladné resuscitaci dítěte?" Následující tab. 45, uvádí pro porovnávané skupiny respondentů podle vzdělání distribuci odpovědí na ot. 24 „Máte zájem vzdělávat se nadále v základní neodkladné resuscitaci dítěte?". V tabulce je uvedena hodnota signifikance Fisherova přesného testu, který byl použit pro porovnání distribucí odpovědí v jednotlivých skupinách respondentů podle vzdělání. Vzhledem k signifikantnímu výsledku při porovnání všech skupin respondentů, byly dále provedeny post-hoc testy, pomocí kterých byly porovnány skupiny respondentů podle vzdělání po dvojicích. Jako post-hoc test byl použit Fisherův přesný test s Bonferroniho korekcí signifikance na násobné porovnávání, viz tab. 46. Graf 19, str. 77 znázorňuje distribuci odpovědí podle vzdělání. Tab. 45 Statistické vyhodnocení hypotézy 4 Položka Vzdělání Signifikance P 24 - Máte zájem vzdělávat se nadále v základní neodkladné resuscitaci dítěte? SŠ bez maturity nebo vyučen SŠ s maturitou VŠ Signifikance P ne 25,8 % 7,0 % 3,2 % < 0,0001 ano, za každých podmínek 29,0 % 30,2 % 35,5 % < 0,0001ano, rozhoduje cena kurzu 29,0 % 53,5 % 16,1 % < 0,0001 ano, rozhoduje vzdálenost 12,9 % 4,7 % 9,7 % < 0,0001 ano, rozhoduje časová náročnost 3,2 % 4,7 % 35,5 % < 0,0001 p ... hladina signifikance Fisherova přesného testu Tab. 46 Hodnoty signifikance Fisherova post-hoc testu s Bonferroniho korekcí Porovnávané skupiny Signifikance p SS bez maturity nebo vyučen vs. SS s maturitou 0,195 SS bez maturity nebo vyučen vs. VS 0,009 SS s maturitou vs. VS 0,003 p ... hladina signifikance Fisherova přesného testu s Bonferroniho korekcí 76 Graf 19 Distribuce odpovědí podle vzdělání Máte zájem vzdělávat se nadále v základní neodkladné resuscitaci dítěte? • SŠ bez maturity nebo vyučen SŠ s maturitou ] VŠ ne ano, za každých ano, rozhoduje ano, rozhoduje ano, rozhoduje podmínek cena kurzu vzdálenost časová náročnost Volba odpovědi Interpretace: Bylo prokázáno, že respondenti s vysokoškolským vzděláním signifikantně častěji volili odpověď „ano, rozhoduje časová náročnost" a méně často volili odpověď „ne, nemám zájem se dále vzdělávat" než respondenti se středoškolským vzděláním bez maturity nebo respondenti vyučení. Dále bylo zjištěno, že respondenti s vysokoškolským vzděláním signifikantně častěji volili odpověď „ano, rozhoduje časová náročnost" a méně často volili odpověď „ano, rozhoduje cena kurzu" než respondenti se středoškolským vzděláním s maturitou. Na základě těchto zjištění přijímáme alternativní hypotézu 4HA a zamítáme nulovou hypotézu 4Ho. Závěr: Existuje závislost mezi vzděláním respondentů a zájmem nadále se vzdělávat v základní neodkladné resuscitaci u dětí dle ERC Guidelines 2015. 77 4.3.2.2 Testování hypotézy 5 5Ho Předpokládáme, že neexistuje závislost mezi věkem respondentů a zájmem nadále se vzdělávat v základní neodkladné resuscitaci u dětí dle ERC Guidelines 2015. 5HA Předpokládáme, že existuje závislost mezi věkem respondentů a zájmem nadále se vzdělávat v základní neodkladné resuscitaci u dětí dle ERC Guidelines 2015. Platnost hypotézy 5Ho byla ověřena pomocí Kruskal-Wallisova testu a pomocí posthoc testu podle Dunnové. Testem Kruskal-Wallis byl porovnán věk respondentů v jednotlivých skupinách podle odpovědí na položku č. 24 „Máte zájem vzdělávat se nadále v základní neodkladné resuscitaci dítěte?". Post4ioc testem Dunnové bylo zjištěno, která dvojice porovnávaných skupin se ve věku liší statisticky významně. Neparametrický test byl zvolen vzhledem k nenormální distribuci věku v jednotlivých skupinách. Následující tab. 48 uvádí základní popisné charakteristiky věku respondentů v jednotlivých skupinách podle odpovědí na položku č. 24, tj. průměrnou hodnotu věku, směrodatnou odchylku (SD) a medián věku. V tabulce je uvedena hodnota signifikance Kruskal-Wallisova testu. Tab. 47 Statistické vyhodnocení hypotézy 5 24 - Máte zájem vzdělávat se nadále v základní neodkladné resuscitaci dítěte? Věk Signifikance P 24 - Máte zájem vzdělávat se nadále v základní neodkladné resuscitaci dítěte? Průměr SD Medián Signifikance P ne (n - 12) 45,7 12,9 42,0 0,011 ano, za každých podmínek (n = 33) 34,4 7,7 33,0 0,011ano, rozhoduje cena kurzu (n = 37) 40,2 11,3 39,0 0,011 ano, rozhoduje vzdálenost (n = 9) 42,0 10,3 42,0 0,011 ano, rozhoduje časová náročnost (n = 14) 34,5 5,3 35,5 0,011 p ... hladina signifikance Kruskal-Wallisova testu, SD ... směrodatná odchylka Vzhledem k signifikantnímu výsledku Kruskal-Wallisova testu byly pomocí post-hoc testu Dunnové porovnány všechny skupiny po dvojicích. Výsledné hodnoty signifikance jsou zaznamenány v tab. 48, str. 79. 78 Tab. 48 Hodnoty signifikance post-hoc testu Dunnové Porovnání skupin Signifikance ne vs ano, za každých podmínek 0,046 ne vs ano, rozhoduje cena kurzu 1 ne vs ano, rozhoduje vzdálenost 1 ne vs ano, rozhoduje časová náročnost 0,131 ano, za každých podmínek vs ano, rozhoduje cena kurzu 0,230 ano, za každých podmínek vs ano, rozhoduje vzdálenost 0,747 ano, za každých podmínek vs ano, rozhoduje časová náročnost 1 ano, rozhoduje cena kurzu vs ano, rozhoduje vzdálenost 1 ano, rozhoduje cena kurzu vs ano, rozhoduje časová náročnost 0,718 ano, rozhoduje vzdálenost vs ano, rozhoduje časová náročnost 0,729 Kvartilový krabicový graf (viz graf 20) zobrazuje distribuci věku respondentů v jednotlivých skupinách podle odpovědí na položku č. 24. Silná čára uvnitř krabice prezentuje medián věku, spodní a horní hrana krabice odpovídají dolnímu a hornímu kvartilu. Svorky reprezentují neodlehlou minimální a maximální hodnotu. Odlehlé hodnoty věku jsou zobrazeny pomocí symbolu kroužek. Graf 20 Distribuce věku respondentů podle zájmu vzdělávat se v základní neodkladné resuscitaci u dětí Máte zájem nadále se vzdělávat v základní neodkladné resuscitaci u dětí? n i r ne ano,za ano, ano, ano, každých rozhoduje rozhoduje rozhoduje podmínek cena vzdálenost časová náročnost 79 Interpretace: Signifikantní rozdíl ve věku byl zjištěn mezi skupinou respondentů, kteří nemají zájem se dále vzdělávat (medián věku 42 let) a skupinou, která odpověděla, že má zájem se vzdělávat za každých podmínek (medián věku 33 let), hladina signifikance post-hoc testu Dunnové p = 0,046. Na základě těchto zjištění přijímáme alternativní hypotézu 5HA a zamítáme nulovou hypotézu 5Ho. Závěr: Existuje závislost mezi věkem respondentů a zájmem nadále se vzdělávat v základní neodkladné resuscitaci u dětí dle ERC Guidelines 2015. 4.3.2.3 Testování hypotézy 6 6Ho Předpokládáme, že neexistuje závislost mezi pohlavím respondentů a preferovanou formou sebevzdělávání v základní neodkladné resuscitaci u dětí dle ERC Guidelines 2015. 6HA Předpokládáme, že existuje závislost mezi pohlavím respondentů a preferovanou formou sebevzdělávání v základní neodkladné resuscitaci u dětí dle ERC Guidelines 2015. Platnost hypotézy 6Ho byla ověřena pomocí chí-kvadrát testu, testem byla porovnána skupina mužů a žen v odpovědích na položku č. 25 „Jakou preferujete formu sebevzdělávání v této problematice?". Vzhledem k tomu, že respondenti mohli z nabídnutých odpovědí volit více položek, byly obě skupiny porovnány pro každou položku zvlášť. V případě malých četností byl pro porovnání použit Fisherův přesný test. Počet a procento mužů a žen, kteří by volili jednotlivé formy sebevzdělávání v základní neodkladné resuscitaci u dětí shrnuje tab. 49, str. 81. V posledním sloupci je uvedena hladina signifikance chí-kvadrát testu, resp. Fisherova přesného testu při porovnání obou skupin. 80 Tab. 49 Statistické vyhodnocení hypotézy 6 25 - Jakou preferujete formu sebevzdělání v této problematice? ŽENY MUŽI Signifikance25 - Jakou preferujete formu sebevzdělání v této problematice? počet % počet % Signifikance Videa 19 26,8% 3 8,8% 0,035 Semináře 4 5,6% 3 8,8% 0,679 Kurz s praktickým nácvikem 55 77,5% 26 76,5% 0,910 Internetové vzdělávání 19 26,8% 8 23,5% 0,723 Mobilní aplikace 19 26,8% 7 20,6% 0,493 Ukázky v TV 21 29,6% 15 44,1% 0,142 Letáky, brožury 5 7,0% 1 2,9% 0,661 Literaturu 5 7,0% 4 11,8% 0,467 Interpretace: Bylo prokázáno, že sebevzdělávání pomocí videa by volilo signifikantně vyšší procento žen než mužů. Na základě těchto zjištění přijímáme alternativní hypotézu 6HA a zamítáme nulovou hypotézu 6HQ. Závěr: Existuje závislost mezi pohlavím respondentů a preferovanou formou sebevzdělávání v základní neodkladné resuscitaci u dětí dle ERC Guidelines 2015. 81 5 DISKUZE Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce se zabýváme vymezením dětského věku, historií resuscitace, definicí neodkladné resuscitace, kdy zahájit a ukončit resuscitaci a základní neodkladnou resuscitací u dětí. Praktická část se týká vlastního výzkumného šetření, které bylo provedeno metodou kvantitativního průzkumu. K získání potřebných dat byla použita metoda originálního dotazníkového šetření (viz. příloha č. 6, str. 119). Nestandardizovaný dotazník byl sestaven podle předem stanovených cílů a hypotéz a obsahoval celkem 29 položek. K průzkumnému šetření bylo zařazeno 105 kompletně a správně vyplněných formulářů. Zjištěná výsledná data byla analyzována a následně srovnávána s dostupnou literaturou, výsledky bakalářských a diplomových prací. Pro diskuzi jsme k porovnání výsledků použili diplomovou práci od Obrátila Jana z roku 2011 na téma Automatizovaný externí defibrilátor jako nedílná součást první pomoci8 7 , diplomovou práci Lavičkové Zuzany z roku 2009 na téma Znalosti laické veřejnosti v problematice první pomoci8 8 . Dále nám pro porovnání posloužila bakalářská práce Stehlíka Oldřicha z roku 2016 na téma Přehled doporučení pro neodkladnou resuscitaci a jejich využití v terénu8 9 a bakalářská práce Holubové Zuzany z roku 2011 na téma Význam telefonicky asistované neodkladné resuscitace při poskytování KPR.9 0 Nejprve budou prezentována sociodemografická data charakterizující soubor respondentů (pohlaví, věk a nejvyšší dosažené vzdělání) a poté se budeme zabývat samotnými výsledky vztahujícími se k daným cílům a jednotlivým hypotézám. V poslední části diskuze budeme prezentovat zajímavé výsledky a zjištění, které nesouvisí s hypotézami, ale dokreslují pohled na danou problematiku. 8 7 Srov. OBRÁTIL, Jan. Automatizovaný externí defibrilátor jako nedílná součást první pomoci [online]. 8 8 Srov. LAVIČKOVÁ, Zuzana. Znalosti laické veřejnosti v problematice první pomoci [online]. 8 9 Srov. STEHLÍK, Oldřich. Přehled doporučení pro neodkladnou resuscitaci a jejich využití v terénu. [online]. 9 0 Srov. HOLUBOVÁ, Zuzana. Význam telefonicky asistované neodkladné resuscitace při poskytování KPR [online]. 82 Výzkumného šetření se zúčastnilo 105 respondentů, z toho 67,72 % (71) žen a 32,38 % (34) mužů. Vyšší zastoupení žen v populaci oproti mužům je patrné i z údajů Českého statistického úřadu. K 31.12.2016 bylo v České republice 50,84 % (5 378 133) žen a 49,16 % (5 200 687) mužů.9 1 Ve věkové kategorii tvořilo nejpočetnější skupinu 54,28 % (57) respondentů v kategorii 30 - 44 let, dále 22,86 % (24) respondentů ve věkové kategorii 1 8 - 2 9 let, 20,00 % 21 respondentů ve věkové kategorii 45 - 59 let a 2,86 % (3) respondenti ve věkové kategorii 60 - 75 let. Nejnižší věk byl uveden 19 let a nejvyšší věk 66 let. Průměrný věk činil 38,4 let a medián 38 let. Jako nejvyšší dosažené vzdělání uvedlo 29,52 % (31) respondentů vzdělání středoškolské bez maturity nebo vyučen/a. 40,96 % (43) respondentů označilo středoškolské s maturitou nebo vyšší odborné a 29,52 % (31) respondentů mělo vysokoškolské vzdělání. Základní vzdělání neoznačil žádný respondent. Informace o základní neodkladné resuscitaci respondenti získali nejvíce v autoškole 21,72 % (48krát), dále 19,91 % (44krát) v rámci studia na škole, 12,22 % (27krát) čerpalo informace na internetu, 10,86 % (24krát) mělo školení v práci, 9,05 % (20krát) z televize a rozhlasu, 6,79 % (15krát) z časopisů, 5,88 % (13krát) v předporodním kurzu, 4,52 % (lOkrát) z letáků a brožur. Možnost na semináři byla zvolena v 3,62 % (8krát) a 3,62 % (8krát) z odborné literatury, 1,36 % (3krát) od praktického lékaře pro děti a dorost a 0,45 % (lkrát) v porodnici. Nejvíce respondentů získalo dosavadní informace z autoškoly. Kvalita této výuky je však dlouhodobě diskutabilní, jak prokázal i ve své práci T. Fürst.9 2 Pouze 35,48 % (33) respondentů uvedlo, že by na základě školení první pomoci v autoškole dokázali kvalitně a efektivně poskytnout první pomoc. Ke stejnému poznání dospěl ve své studii i P. Zámečník9 3 , kde se jen 58 % respondentů z 400 (100 %) respondentů autoškoly cítí kompetentní poskytnout první pomoc. Prvním cílem bylo zmapovat úroveň teoretických znalostí respondentů o základní neodkladné resuscitaci u dětí. K tomuto cíli byly stanoveny hypotézy č. 1, č. 2, č. 3. První hypotéza mapovala závislost mezi věkem a ověřenou teoretickou znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí. Průzkumným šetřením bylo zjištěno, že ve 9 1 Srov. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Obyvatelstvo. [online]. Dostupné z: 9 2 Srov. FÜRST, Tomáš. Způsoby výuky první pomoci v autoškolách. Bakalářská práce, [online]. 9 3 Srov. ZÁMEČNÍK, Petr et. al. Výuka první pomoci v autoškolách -zbytečnost nebo relevantní opatření s velkým potenciálem? Gymnasion. [online]. Dostupné z: http://psychkont.osu.cz/fulltext/2014/Zamecnik_etal_2014_S.pdf 83 sledovaném vzorku 105 respondentů existuje závislost mezi věkem respondentů a ověřenou teoretickou znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí (viz tab. 35, str. 67). V rámci vývoje jedince nastává vrchol intelektových funkcí v průběhu adolescence. Procesem postupného stárnutí pak nastávají změny v rámci kognitivních funkcí a učení se novým věcem se stává náročnější. S narůstajícím věkem naopak jedinec lépe využívá znalosti, dovednosti.94 Náš předpoklad, že mladší respondenti budou mít lepší teoretické znalosti se potvrdil ve dvou znalostních položkách. Signifikantně mladší respondenti znali správnou odpověď na položku č. 4 „Je poskytnutí první pomoci povinné?" (medián věku 36,0), než respondenti, kteří odpověděli chybně (medián věku 41,0), p-hodnota testu byla 0,011. 66,67 % (70) respondentů správně uvedlo, že povinnost poskytnout první pomoc platí pro všechny občany, pokud tím neohrozí své zdraví. 20,95 % (22) respondentů je přesvědčeno, že tato povinnost platí pouze pro osoby proškolené nebo se zdravotnickým vzděláním „profesionály". 2,86 % (3) respondentů považuje poskytnutí první pomoci povinné pouze pro osoby se zdravotnickým vzděláním „profesionály". Překvapením pro nás bylo, že 9,52 % (10) respondentů uvedlo, že poskytnutí první pomoci záleží na dobrovolnosti. V práci Z. Lavičkové prokázali respondenti lepší znalosti, když správně odpovědělo 96,67 % (58) respondentů ze skupiny „pedagogové" a 100% (40) respondentů ze skupiny „státní správa". Signifikantně mladší respondenti (medián věku 35,0) odpověděli správně na položku č. 11 „Jak provedete umělé dýchání u 3 měsíčního dítěte?" než respondenti, kteří na otázku odpověděli chybně (medián věku 40,0), phodnota testu byla 0,008. Správnou odpověď, že vdechnu zvolna po dobu ls do úst i nosu dítěte obsah svých úst označilo 44,76 % (47) respondentů. 27,62 % (29) respondentů je přesvědčeno, že umělé dýchání se nemusí u dítěte provádět, stačí stlačovat hrudník. V doporučeních ERC 2015 tento postup může být použit, protože „výsledek by byl horší při neprovádění resuscitace vůbec", nicméně je zároveň doporučeno, že zařazení umělých vdechů mezi úkony neodkladné resuscitace u dítěte je vždy lepší.9 5 24,76% (26) respondentů by vdechovalo co nejdéle po dobu 2 - 4 s do úst i nosu dítěte obsah svých plic a 2,86 % (3) respondentů by vdechlo prudce do úst dítěte obsah svých plic. U dětí jsou typické především asfyktické srdeční zástavy, kdy je 9 4 Srov. LANGMEIER, I , KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie, s. 191 9 5 Srov. EUROPEAN RESUSCITATION COUNCIL a ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015. Urgentní medicína, 2015, s. 37 84 zdůrazňován význam umělých vdechů ke zmírnění hypoxémie, proto u dětí (narozdíl od dospělých) je považována jako nedostatečná pouhá NSM. Při porovnání s výsledky odpovědělo více respondentů správně v práci Z. Lavičkové, dokonce 83,33 % (50) respondentů ze skupiny „pedagogů". Vysvětlujeme si to tím, že pedagog má za děti odpovědnost, proto je více seznámen s postupy první pomoci. Druhá hypotéza zjišťovala závislost mezi pohlavím a ověřenou teoretickou znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí. Bylo zjištěno, že ve sledovaném vzorku 105 respondentů existuje závislost mezi pohlavím respondentů a ověřenou teoretickou znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí (viz tab. 38, str. 71). Předpokládali jsme, že teoretické znalosti nejsou ovlivněné pohlavím, tento předpoklad nebyl potvrzen. Muži a ženy se signifikantně lišili ve správnosti odpovědí na položku č. 14 „Jak provedete stlačování (kompresi) hrudníku u dítěte staršího 1 roku věku, jste-li sám/a?". Větší znalost byla prokázána ve skupině žen (85,9 %) oproti mužům (64,7 %), p-hodnota testu byla 0,012. Potěšilo nás, že správnou odpověď dlaní jedné ruky, popřípadě by použili propletením prstů tlak i druhé ruky zná 79,05 % (83) respondentů. 7,62 % (8) respondentů by provedlo komprese pomocí dvou palců a shodně dalších 7,62 % (8) respondentů pomocí dvou prstů jedné ruky. Zcela chybnou odpověď oběma rukama položenýma vedle sebe určilo 5,71 % (6) respondentů. Vysoký počet správných odpovědí si u respondentů vysvětlujeme tím, že technika nepřímé srdeční masáže u dětí zůstala v průběhu let stejná, beze změn v doporučených postupech. Naopak, jak bude uvedeno dále, v ostatních položkách, které byly postupně v rámci doporučených postupů od roku 2000 změněny, jsme u respondentů zjistili velmi slabé výsledky. Třetí hypotéza zjišťovala závislost mezi vzděláním a ověřenou teoretickou znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí. Ve sledovaném vzorku 105 respondentů existuje závislost mezi vzděláním respondentů a ověřenou teoretickou znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí (viz tab. 40 - 41, s. 73). Předpokládali jsme, že by respondenti s vysokoškolským vzděláním měli mít lepší teoretické znalosti a náš předpoklad se potvrdil. Signifikantně více respondentů s vysokoškolským vzděláním (67,7 %) by provedlo správně umělé dýchání u 3 měsíčního dítěte, než respondenti se středoškolským vzděláním bez maturity nebo vyučeni (25,8 %), p-hodnota testu byla 0,003. Dále signifikantně více respondentů s vysokoškolským vzděláním (77,4 %) by správně zvolilo místo pro N S M ve srovnání s respondenty se středoškolským vzděláním bez maturity nebo vyučenými (45,2 %) a ve srovnání s respondenty se středoškolským 85 vzděláním s maturitou nebo vyšším odborným vzděláním (46,5 %). Dolní polovinu hrudní kosti jako místo pro stlačování hrudníku při N S M zvolilo správně 55,24 % (58) respondentů. Překvapením pro nás bylo, že 10,48 % (11) respondentů je přesvědčených, že na místě stlačení nezáleží, ale záleží na síle stlačení. Okolí levé prsní bradavky by stlačovalo 12,38 % (13) respondentů a horní polovinu hrudní kosti dokonce 21,90 % (23) respondentů. Znalost N S M je alfou a omegou resuscitace i po půl století, kdy tato metoda byla v roce 1960 představena autory Williamem Kouwenhovenem, Jamesem Judem a Guyem Knickerbockerem. Správně prováděná N S M je stále nej důležitější součást resuscitace, kterou by měl zvládnout každý z občanů,9 6 přesto dělaly znalostní položky týkající se N S M respondentům největší potíže. Druhým cílem bylo zmapovat zájem respondentů o vzdělávání v problematice základní neodkladné resuscitace u dětí dle ERC Guidelines 2015. K tomuto cíli byla stanovena hypotéza č. 4, 5, 6. Čtvrtá hypotéza zjišťovala závislost mezi vzděláním respondentů a zájmem nadále se vzdělávat v základní neodkladné resuscitaci u dětí dle ERC Guidelines 2015. Ve sledovaném vzorku 105 respondentů existuje závislost mezi vzděláním respondentů a zájmem nadále se vzdělávat v základní neodkladné resuscitaci u dětí dle ERC Guidelines 2015 (viz tab. 45, 46, str. 76). Předpokládali jsme, že respondenti budou mít zájem nadále se vzdělávat bez rozdílu ve vzdělání, náš předpoklad nebyl potvrzen. Respondenti vysokoškolsky vzdělaní signifikantně častěji volili odpověď „ano, rozhoduje časová náročnost" (35,5 %), než respondenti se středoškolským vzděláním bez maturity nebo vyučení (3,2 %), p4iodnota testu 0,009. Méně často volili vysokoškolsky vzdělaní odpověď „ne, nemám zájem se dále vzdělávat" (3,2 %), než respondenti se středoškolským vzděláním bez maturity nebo vyučení (25,8 %). Dále bylo zjištěno, že respondenti s vysokoškolským vzděláním signifikantně častěji volili odpověď „ano, rozhoduje časová náročnost" (35,5 %) a méně často volili odpověď „ano, rozhoduje cena kurzu" než respondenti se středoškolským vzděláním s maturitou nebo s vyšším odborným vzděláním. 11,43 % (12) respondentů nemá zájem se nadále v základní neodkladné resuscitaci vzdělávat. 31,43 % (33) má zájem se vzdělávat za každých podmínek. 35,24 % (37) respondentů má zájem se vzdělávat, ale rozhodující je 9 6 Srov. ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA. Pouze kvalitní srdeční masáž umožňuje přežití, [online]. Dostupné z: http://www.resuscitace.cz/?p=2880 86 cena kurzu, pro 8,57 % (9) respondentů je rozhodující vzdálenost kurzu od místa bydliště a pro 13,33 % (14) respondentů je rozhodující časová náročnost kurzu. Pátá hypotéza mapovala závislost mezi věkem respondentů a zájmem nadále se vzdělávat v základní neodkladné resuscitaci u dětí dle ERC Guidelines 2015. Ve sledovaném vzorku 105 respondentů existuje závislost mezi věkem respondentů a zájmem nadále se vzdělávat v základní neodkladné resuscitaci u dětí dle ERC Guidelines 2015 (viz tab. 48, str. 79). Předpokládali jsme, že mladší respondenti budou mít větší zájem získávat nové informace a vzdělávat se a náš předpoklad se potvrdil. Signifikantní rozdíl ve věku byl zjištěn mezi skupinou respondentů, kteří nemají zájem se dále vzdělávat (medián věku 42 let) a skupinou, která odpověděla, že má zájem se vzdělávat za každých podmínek (medián věku 33 let), p-hodnota testu byla 0,046. Šestá hypotéza zjišťovala závislost mezi pohlavím respondentů a preferovanou formou sebevzdělávání v základní neodkladné resuscitaci u dětí dle ERC Guidelines 2015. Ve sledovaném vzorku 105 respondentů existuje závislost mezi pohlavím respondentů a preferovanou formou sebevzdělávání v základní neodkladné resuscitaci u dětí dle ERC Guidelines 2015 (viz tab. 49, str. 81). Náš předpoklad, že nezáleží na pohlaví při výběru formy sebevzdělávání nebyl potvrzen. Signifikantně vyšší procento žen (26,8 %) než mužů (8,8 %) volilo sebevzdělávání pomocí videa, p-hodnota testu byla 0,035. Tento výsledek si vysvětlujeme především tím, že ženy častěji kromě vlastní práce pečují ještě o děti a domácnost. To dokládá i průzkum Mezinárodní organizace práce a agentury Gallup, který zjišťoval názor mužů a žen ze 142 zemích, zda by měly ženy pouze pracovat, či starat se o rodiny nebo dělat obojí. 40 % mužů a 38 % žen z České republiky zapojených do průzkumu je přesvědčených, že by měla žena zvládat placenou práci i péči o domácnost.9 7 Použití videa v domácím prostředí tedy vidíme jako částečnou alternativu ke kurzům první pomoci, které už vyžadují větší časovou náročnost, dostavit se na určité místo, v určitý čas, což právě může znamenat pro některé ženy problém. Použití výuky pomocí D V D a jednoduché výcvikové soupravy jako účinné alternativy k tradičním kurzům základní neodkladné resuscitace uvádí ve své studii i A. Nielsen et al., která porovnávala získané schopnosti mezi skupinou samostatně doma proškolenou a skupinou, která měla k dispozici instruktora. Mezi těmito dvěma skupinami nebyl zjištěn žádný významný rozdíl v celkových 9 7 Srov. INTERNATIONAL LABOUR ORGANIZATION. Should women work at paid jobs, care for their families and homes or do both? [online]. Dostupné z: http://www.ilo.org/global/about-the- ilo/multimedia/maps-and-charts/enhanced/WCMS_546424/lang—en/index.htm 87 dovednostech.98 Nejvíce preferovanou formou sebevzdělávání byl respondenty označen v 37,85 % (81krát) kurz s praktickým nácvikem, dále v 16,82 % (36krát) ukázky v televizi, 12,62 % (27krát) internetové vzdělávání, v 12,15 % (26krát) mobilní aplikace, 10,28 % (22krát) videa. Méně než v 5 % preferovali respondenti při sebevzdělávání literaturu, semináře a letáky a brožury. Ve studii Skorá a Riegela, která zkoumala myšlenky, pocity a motivaci laiků, kteří zahájili a prováděli kardiopulmonální resuscitaci u cizí osoby, se účastníci následně mohli vyjádřit, co by podle nich mělo být zlepšeno v kurzech při výcviku, aby se zvýšila ochota poskytnout neodkladnou resuscitaci. Respondenti opakovaně doporučovali realističtější kurzy, protože žádná figurína „Resusci Anne" není moc tlustá, není bledá, cyanotická či deformovaná, nezapáchá, není pozvracená a nemá zubní protézu ani přenosné infekční nemoci.9 9 Nyní bychom shrnuli zajímavé výsledky ze znalostní části dotazníku. Nejlepší znalost prokázali respondenti v položce č.5, zjišťující přímé číslo na ZZS. Číslo 155 správně uvedlo 80,95 % (85) respondentů. Tento výsledek nás mile překvapil, protože jsme do dotazníku záměrně vložily i často uváděné číslo 112, které zvolilo 15 (14,29 %) respondentů. 4,76 % (5) respondentů uvedlo číslo 150 a číslo 158 neoznačil žádný respondent. K lepším výsledkům sice dospěli ve své práci Z. Holubová, správnou odpověď určilo 95 % (76) respondentů a J. Obrátil, správně odpovědělo dokonce 96 % (192) respondentů, avšak vysvětluji si to právě vynecháním čísla 112 z možností jejich odpovědí. Číslo 112 je jednotné evropské číslo tísňového volání. Je doporučováno např. v případě potřeby pomoci hasičů, pokud si jedinec nemůže vybavit národní tísňová čísla. Umožňuje domluvit se v cizích jazycích, identifikovat místo, kde se volající nachází, volání bez SEVI karty a bez kreditu, pokud je na místě signál alespoň jednoho mobilního operátora. Nicméně v případě, že potřebujeme řešit konkrétní situaci, je doporučováno volit přímo národní čísla tísňového volání (150 hasiči, 155 ZZS, 158 policie, 156 městská policie).1 0 0 V položce zjišťující znalost zahájení základní neodkladné resuscitace u dítěte věděli respondenti správně v 69,87 % (102krát), že 9 8 Srov. NIELSEN, A. et al. Distributing personál resuscitation manikins in an untrained population: how well are basic life support skills acquired? Emergency Medicíne Journal, [online]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21856706 9 9 Srov. SKORÁ, J., RIEGEL, B. Thoughts, feelings, and motivations of bystanders who attempt to resuscitate a stranger: a pilot study. American journal of critical care. [online]. Dostupné z: 1 0 0 Srov. HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČR. Linka 112 - otázky a odpovědi, [online]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/linka-112-otazkv-a-odpovedi.aspx 88 resuscitaci zahájí u dítěte, které nereaguje na oslovení, jemné zatřesení, nedýchá. Jen v 26,71 % (39krát) zvolili respondenti druhou správnou možnost, že zahájí resuscitaci u dítěte, které nereaguje na oslovení, jemné zatřesení, dýchá lapavě, s dlouhými pauzami mezi dechy. Je patrné, že rozpoznání agonálního dýchání by dělalo respondentům potíže. Potěšilo nás, že správné provedení kompresí hrudníku u dítěte mladšího 1 roku věku pomocí dvou prstů jedné ruky zná 78,10 % (82) respondentů. 11,43 % (12) respondentů by komprese hrudníku u dítěte mladšího 1 roku věku provedlo dlaní jedné ruky, 8,57 % (9) respondentů dlaní jedné ruky, popřípadě by použili propletením prstů tlak i druhé ruky, avšak tento postup kompresí hrudníku je doporučen u starších dětí a dospělých. Zcela chybnou odpověď oběma rukama položenýma vedle sebe určilo pouze 1,90 % (2) respondentů. Doporučená hloubka kompresí hrudníku u dítěte je 1/3 předozadní hloubky (u kojenců 4 cm, u dětí 5 cm). Ovšem nejvíce respondentů 62,86 % (66) by provádělo komprese hrudníku nedostatečně a to pouze 1/6 předozadní hloubky hrudníku (u kojenců a dětí 2 cm). 2,86 % (3) respondentů by stlačovalo 2/3 předozadní hloubky hrudníku (u kojenců a dětí 6 cm). 9,52 % (10) respondentů je dokonce chybně přesvědčeno, že na hloubce stlačení nezáleží. Správnou možnost zvolilo pouze 24,76 % (26) respondentů. Jde o srovnatelný výsledek, který zjistil i O. Stehlík ve své práci, správnou odpověď určilo 27,5 % (11) respondentů. Správný poměr 2 umělé vdechy : 30 stlačení hrudníku při základní resuscitaci dítěte určilo jen 30,48 % (32) respondentů. Nejvíce respondentů zvolilo chybně možnost 1 umělý vdech : 5 stlačení hrudníku a to 45,71 % (48) respondentů. 15,24 % (16) respondentů určilo poměr 1 umělý vdech : 3 stlačení hrudníku a 8,57 % (9) respondentů 1 umělý vdech : 20 stlačení hrudníku. Tato položka činila respondentům potíže i v práci O. Stehlíka, kde správný poměr 2 umělé vdechy : 30 stlačení hrudníku určilo pouze 22,5 % (9) respondentů. Tento poměr je doporučován už od roku 2005, z našeho průzkumu je tedy zřejmé, že laická veřejnost není ani po více než deseti letech dostatečně informována o správném poměru umělých vdechů a kompresí hrudníku u dítěte a zvolila by nejčastěji zastaralý poměr 1 : 5. Položka zjišťující doporučenou frekvenci kompresí hrudníku u dítěte dělala respondentům také potíže. Správnou odpověď 100 - 120 stlačení za minutu označilo jen 33,33 % (35) respondentů. Nejvíce 42,86 % (45) respondentů zvolilo 60 stlačení za minutu. Tato frekvence je ovšem nedostačující, i při optimálně prováděné N S M se zajistí jen 10 - 33 % účinnosti normálně fungujícího oběhu, přitom kvalitní N S M je nej důležitějším 89 postupem v základní neodkladné resuscitaci. 23,81 % (25) respondentů označilo chybně 140 - 180 stlačení za minutu. Lepší výsledky udává ve své práci O. Stehlík, doporučenou frekvenci stlačení 100 - 120/min při kardiopulmonální resuscitaci dítěte označilo 45 % (18) respondentů. Znalost postupu při dušení 6 měsíčního dítěte, které je při vědomí, ale není schopno kašlat prokázalo 37,14 % (39) respondentů a určili správnou odpověď, že dítě položí hlavou dolů, provedou 5 úderů do zad, při neúčinnosti otočí na záda a provedou 5 rázných stlačení hrudníku. 10,48 % (11) respondentů zvolilo chybně, že dítě položí na záda, vytřou ústa, zakloní hlavu a poté vytáhnou jazyk a 3,81 % (4) respondentů by chybně dítě položili na záda, svým ukazovákem v ústech se snažili naslepo nahmatat a odstranit překážku. Nejvíce respondentů a to 48,57 % (51), však v této otázce zvolilo možnost dítě položím hlavou dolů, provedu 5 úderů do zad, při neúčinnosti otočím na záda a provedu 3x rázné stlačení nadbřišku sevřenou pěstí. Tato otázka nás překvapila a předpokládaly jsme více správných odpovědí. U dětí do jednoho roku je stlačování nadbřišku kontraindikováno právě pro obzvlášť vysoké riziko poranění vnitřních orgánů a z tohoto důvodu se liší postup FBAO u dětí do 1 roku věku. Je patrné, že při výuce či školení je potřeba laické veřejnosti zdůrazňovat rozdíly v postupu při FBAO u dítěte do 1 roku věku a rizika při použití stlačení nadbřišku u dětí.1 0 2 Automatizovaného externí defibrilátor by u dítěte od 1 roku věku správně použilo 20,00 % (21) respondentů. 14,29 % (15) respondentů by použilo AED u všech dětí bez rozdílu věku a 24,76 % (26) respondentů je přesvědčeno, že u dítěte do 18-ti let není použití doporučeno. Bylo pro nás překvapením, že 40,95 % (43) respondentů neví, co je automatizovaný externí defibrilátor. K velmi podobnému výsledku však dospěl i v diplomové práci J. Obrátil a uvádí, že 39 % (78) respondentů neví, co je AED. Jen 18,5 % (37) respondentů zvolilo správnou odpověď použití AED u dětí (ano, ale pouze některé typy). Naopak 51,5 % (103) respondentů odpověď nezná a 2,5 % (5) respondentů si myslí, že není možné AED u dětí použít. Je tedy zřejmé, že i problematika použití AED u dětí dělá laikům potíže. 1 0 1 Srov. ŠEVČÍK, P., et al. Intenzivní medicína, s. 1017 1 0 2 Srov. EUROPEAN RESUSCITATION COUNCIL a ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015. Urgentní medicína, 2015, s.39 90 6 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ Z výsledků průzkumného šetření ve sledované skupině respondentů vyplynula nízká úroveň teoretických znalostí doporučených postupů základní neodkladné resuscitace u dětí, zejména problematika NSM, AED, postup při obstrukci dýchacích cest či rozpoznání agonálního dýchání. Na základě těchto zjištění jsou navrhnuty tyto možná řešení: > Pořádat pro veřejnost bezplatné kurzy, první pomoci s praktickým nácvikem základní neodkladné resuscitace, např. pod záštitou Českého červeného kříže, jakož to příspěvkové organizace státu. Využívat k výuce jak modelu dospělého, tak i dítěte. Součástí by mělo být i seznámení s přístrojem AED a nácvik jeho obsluhy. > Pravidelně seznamovat laickou veřejnost s doporučenými postupy poutavou formou. Zapojit více do výuky první pomoci v České republice média a sociální sítě. Ve vhodném vysílacím čase, na hlavních kanálech televize vysílané videa o první pomoci mohou povzbudit zájem laické veřejnosti o tuto problematiku. Inspirací by se České republice mohla stát British Heart Foundation, která natočila v roce 2012 zábavný klip, že správná N S M musí být rychlá a tvrdá. Do letošního roku je zaznamenáno kolem 5 500 000 shlédnutí.1 0 3 Přestože shlédnutí klipu či videa nikdy plně nenahradí praktický nácvik na modelech, jsme přesvědčeni, že může podprahově napomoci při upevňování teoretických znalostí (např. číslo na ZZS, vyhledání místa na hrudníku pro NSM, umístění rukou, správná rychlost kompresí) a může povzbudit laickou veřejnost v dalším zájmu o tuto problematiku. > Zavést povinnou výuku první pomoci už na Základní škole. Na jedné straně platí v České republice povinnost poskytnout první pomoc, ale na druhou stranu není vůbec nastaven odpovídající systém výuky, přitom děti ve školním věku jsou výuce nakloněni a přijímají ji pozitivně. Což dokládá i projekt „Kids save lives", který má 1 0 3 Srov. BRITISH HEART FOUNDATION. How to do Hands-only CPR explained by Vinnie Jones. [online]. Dostupné z: https://www.bhf.org.uk/heart-health/how-to-save-a-life/hands-only-cpr 91 za cíl školení dětí po celém světě v kardiopulmonální resuscitaci. Od 13.1.2015 je podporován i WHO. Vzdělávání dětí je velmi efektivní a jednoduché a pro děti zábavné. Děti své znalosti mohou následně předávat i doma v rodině, na výuku přitom stačí 2 hodiny ročně. Optimální věk pro zahájení výuky N S M je 12 let. Mladší děti obvykle nedosahují požadované hloubky kompresí, ale jsou schopné se dobře naučit jednotlivé kroky postupu i správnou techniku srdeční masáže.1 0 4 Vzděláváním školních dětí v základní neodkladné resuscitaci se zvyšuje podíl zahájených resuscitací, jak dokládají studie ze zemí, kde je výuka první pomoci na školách povinná jako např. v Dánsku, Belgii, Itálii. Studie Wiessenberg et al. z Dánska uvádí nejen zvýšený počet zahájených kardiopulmonálních resuscitací (19,4 % v roce 2001 oproti 43,3 % v roce 2010), ale následně i zvýšené přežití osob po OHCA po 30 dnech od události (2,8 % v roce 2001 oproti 8,6 % v roce 2010).1 0 5 A jak uvádí Lukas et al. ve své studii, učit děti základní neodkladnou resuscitaci na školách mohou i vyškolení učitelé.1 0 6 > Kvalitní výuka první pomoci v autoškolách, která bude navazovat na vzdělávání ze škol. Vhodné by bylo, kdyby výuku vedl zkušený zdravotnický pracovník nebo školitel první pomoci a se zaměřením na získání nejen teoretických, ale především praktických dovedností z první pomoci. 1 0 4 Srov. BÖTTIGER, B. W. Kids save lives-Training school children in cardiopulmonary resuscitation worldwide is now endorsed by the World Health Organization (WHO). Resuscitation [online]. Dostupne z: https://www-ncbi-nlm-nih-gov.ezproxy.muni.cz/pubmed/26209417 1 0 5 Srov. WISSENBERG, B. D. et al. Association of National Initiatives to Improve Cardiac Arrest Management With Rates of Bystander Intervention and Patient Survival After Out-of-Hospital Cardiac Arrest. JAMA [online]. Dostupne z: http://jamanetwork.com. ezproxy.muni, cz/j ournals/j ama/fullarticle/1745678 1 0 6 Srov. LUKAS, R.P. et al. Kids save lives: a six-year longitudinal study of schoolchildren learning cardiopulmonary resuscitation: Who should do the teaching and will the effects last? Resuscitation [online]. Dostupne z: https://www-ncbi-nlm-nih-gov.ezproxy.muni.cz/pubmed/26868079 92 7 VYSTUP DIPLOMOVÉ PRACE 19.4.2017 byl na Základní škole v Čechách pod Kosířem uspořádán workshop první pomoci pro 73 žáků prvního stupně, jehož cílem bylo umožnit žákům vyzkoušet si kardiopulmonální resuscitaci na modelech a navázat tak praktickým nácvikem na teoretické znalosti, které získali ve vyučování. Tato akce se setkala s velkým zájmem školáků. Obr. 5 Ukázka z workshopu - vyhledání místa na hrudníku1 0 7 Obr. 6 Ukázka z workshopu první pomoci - příprava na nepřímou masáž srdce108 1 0 7 Převzato z: ZŠ Čechy pod Kosířem los p j e v z a t o z : z Š Čechy pod Kosířem 93 ZÁVĚR Diplomová práce je zaměřena na téma Základní neodkladná resuscitace u dětí a laická veřejnost. V naprosté většině případů se o přežití dítěte s náhlou zástavou oběhu, rozhoduje v prvních minutách po jejím vzniku. Právě v těchto minutách se rozhoduje o přežití a další budoucnosti dítěte. Každý občan by měl být schopen poskytnout včas, kvalitně a podle platných doporučených postupů neodkladnou resuscitaci. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části je na podkladě poznatků z dostupné odborné literatury a dalších zdrojů zpracováno rozdělení dětského věku, historie a současnost resuscitace, definice neodkladné resuscitace, zahájení a ukončení resuscitace a základní neodkladná resuscitace u dětí podle nových doporučených postupů schválených ERC 2015. Empirická část analyzuje a interpretuje výsledky získané na podkladě nestandardizovaného originálního dotazníkového šetření zaměřeného na zjištění zájmu a znalostí z oblasti základní neodkladné resuscitace u dětí u laické veřejnosti. Byly stanoveny 2 cíle a na jejich základě formulováno 6 hypotéz. Cíl č. 1 zmapovat úroveň teoretických znalostí respondentů o základní neodkladné resuscitaci u dětí byl splněn. Z výsledků průzkumného šetření ve sledované skupině respondentů vyplynula nízká úroveň teoretických znalostí doporučených postupů základní neodkladné resuscitace u dětí, zejména problematika NSM, AED, postup při obstrukci dýchacích cest a rozpoznání agonálního dýchání. Cíl č. 2 zmapovat zájem respondentů o vzdělávání v problematice základní neodkladné resuscitace u dětí dle ERC Guidelines 2015 byl splněn. Většina respondentů má zájem se nadále vzdělávat v této problematice a jako preferovanou formu sebevzdělávání uváděli nejčastěji kurz s praktickým nácvikem, ukázky v televizi a internet. Na základě proběhlého průzkumného šetření byla zjištěna závislost mezi věkem, pohlavím, vzděláním respondentů a ověřenou teoretickou znalostí základní neodkladné resuscitace u dětí. Dále byla potvrzena závislost mezi vzděláním a věkem respondentů a zájmem nadále se vzdělávat v základní neodkladné resuscitaci u dětí dle ERC Guidelines 2015 a závislost mezi pohlavím respondentů a preferovanou formou sebevzdělávání v základní neodkladné resuscitaci u dětí dle ERC Guidelines 2015. 94 Ve světe jsou investovány miliardy dolarů a eur do snahy snížit počet úmrtí při dopravních nehodách, do výzkumu rakoviny nebo nových léků, ale do výzkumu, na prevenci a léčbu OHCA a KPR jsou vynakládány prostředky stále omezeně.1 0 9 I přes vyspělost moderní doby, stále zůstává přežití náhlé zástavy oběhu dítěte či dospělého především v rukou přihlížejících laiků, kteří včasným zahájením základní neodkladné resuscitace rozhodují o dalším osudu postiženého a přitom jediné co k tomu opravdu potřebují jsou dvě ruce a odhodlání pomoci. „ S dospělostí zjistíte, že máte dvě ruce. Jednu, abyste pomáhali sobě, druhou abyste pomohli světu. " Audrey Hepburn1 1 0 1 0 9 Srov. BÔTTIGER, B. W. Kids save lives-Training school children in cardiopulmonary resuscitation worldwide is now endorsed by the World Health Organization (WHO). Resuscitation [online]. Dostupné z: https://www-ncbi-nlm-nih-gov.ezproxy.muni.cz/pubmed/26209417 1 1 0 Srov. CITÁTY SLÁVNYCH OSOBNOSTÍ [online]. Dostupné z: http://citatv.net/autori/audrev- hepburn/ 95 ANOTACE Autor: Bc. Eva Čočková, DiS. Instituce: Masarykova univerzita Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství Název práce: Vedoucí práce: Základní neodkladná resuscitace u dětí a laická veřejnost Mgr. Jana Kameníčková Počet stran: 95 Počet příloh: Rok obhajoby: 2017 6 Klíčová slova: veřejnost, dítě, základní neodkladná resuscitace Diplomová práce se zabývá problematikou základní neodkladné resuscitace u dětí. Cílem je zmapovat úroveň znalostí laické veřejnosti o základní neodkladné resuscitaci u dětí a jejich zájem o vzdělávání v této problematice. Teoretická část se zabývá vymezením dětského věku, historií resuscitace, definicí neodkladné resuscitace, zahájením a ukončením resuscitace a základní neodkladnou resuscitací u dětí podle nových doporučených postupů schválených V empirické části jsou popsány výsledky dotazníkového průzkumu. K získání potřebných informací byla použita metoda nestandardizovaného dotazníkového šetření. ERC 2015. 96 ANNOTATION Author: Be. Eva Cockovä, DiS. Institution: Masaryk University Faculty of Medicine Department of Nursing Pediatric basic life support and the general public Mgr. Jana Kamenickova Title of the work: Supervisor of the work: Number of pages: 95 Number of attachments: 6 Year of defense: 2017 Key words: general public, child, pediatric basic life support This diploma thesis deals with the topic of pediatric basic life support of children. The aim is to map out the level of knowledge about basic life support of children by the general public and its interest in education in this topic. The theoretical part deals with the definition of childhood in respect to the age, the history of resuscitation, the definition of urgent resuscitation, the initiation and termination of resuscitation and the pediatric basic life support in children according to the new recommended procedures approved by the ERC 2015. The results of the questionnaire survey are described in the empirical part. The non-standardized questionnaire survey method was used to obtain the necessary information. 97 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ ANDRŠOVÁ, Alena. Psychologie a komunikace pro záchranáře: v praxi. Praha: Grada Publishing, 2012. 128 s. ISBN 978-80-247-4119-2. BARASH, Paul G , Bruce F. CULLEN a Robert K. STOELTING. Klinická anesteziologie. Překlad 6. vydání. Přeložil: ČERNÝ, V., ŠŤOURAČ, P. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2015. 816 s. ISBN 978-80-247-4053-9. EUROPEAN RESUSCITATION COUNCIL a ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015. Urgentní medicína. Mediprax CB s.r.o. 2015, roč. 18, vyd. mimořádné, 76 s. ISSN 1212- 1924. FENDRYCHOVÁ, Jaroslava a Michal KLFMOVIČ. Péče o kriticky nemocné dítě. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2005. 414 s. ISBN 80-7013-427-5. FRANĚK, O., ANDRLIK, M . Telefonicky asistovaná resuscitace dispečerem zvyšuje naději na dlouhodobé kvalitní přežití u netraumatické přednemocniční náhlé zástavy oběhu. Urgentní medicína. Mediprax CB s.r.o. 2006, roč. 9, č. 2, s. 14 - 16. ISSN 1212- 1924 IVANOVA, Kateřina a Lubica JURIČKOVA. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. 98 s. ISBN 80-244-0992-5. KLEMENTA, Bronislav, Olga KLEMENTOVÁ a Pavel MARCIÁN. Resuscitace. 2., rozš. vyd. Olomouc: Epava, 2014. ISBN 9788086297477. KLFMA, Jiří a kol. Pediatrie pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2016. 328 s. ISBN 978-80-247-5014-9. 98 KUTNOHORSKÁ, Jana. Výzkum v ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 175 s. ISBN 978-80-247-2713-4. LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŔOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. Psyché (Grada). 368 s. ISBN 978-80-247-1284-0. MÁLEK, Jiří, et al. Praktická anesteziologie. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. 208 s. ISBN 978-80-247-5632-5. MUNTAU, A. C. Pediatrie: Překlad 6. vydání. Praha: Grada Publishing, 2014. 608 s. ISBN 978-80-247-4588-6. NOVÁK, Ivan, et al. Intenzivní péče v pediatrii. 1. vyd. Praha: Galén, 2008. 579 s. ISBN 978-80-7262-512-3. O'ROURKE, Robert A., Richard A. WALS H a Valentín FUSTER. Kardiológie: Hurstův manuál pro praxi. Překlad 12. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 800 s. ISBN 978-80-247-3175-9. RIEDEL, M . Dějiny kardiopulmonální resuscitace. Intervenční akutní kardiológie, 2004, roč. 3, č.l, s. 44-52. ISSN 1213-807X STOZICKY, František, Josef SÝKORA, a kol. Základy dětského lékařství. 2. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Karolinum, 2016. 472 s. ISBN 978-80-246-2997-1. SEBLOVÁ, Jana, Jiří KNOR, a kol. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 416 s. ISBN 978-80-247-4434-6. SEVCIK, Pavel, Martin MATEJOVIC, a kol. Intenzivní medicína. 3., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Galén, 2014. 1195 s. ISBN 978-80-7492-066-0. STEJFA, Miloš a kol. Kardiológie. 3., přeprac. a dopi. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1385-4. 99 ŠTĚTINA, Jiří a kol. Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém při hromadných neštěstích a katastrofách, l.vyd. Praha: Grada Publishing, 2014. 584 s. ISBN 978-80- 247-4578-7. VANĚK, T., STRAKA, Z., KOSTELKA, M . Kompendium kardiopulmonální resuscitace, l.vyd. Praha: Karolinum, 2002. 88s. ISBN 80-246-0427-2 Elektronické zdroje ACOSTA ,P. et al. Kouwenhoven, Jude and Knickerbocker: The introduction of defibrillation and external chest compressions into modern resuscitation. Resuscitation [online]. 2005, 64 (2): 139 - 143. [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S030095720400512X BOBROW, B. J. et al. Gasping during cardiac arrest in humans is frequent and associated with improved survival. Circulation [online]. 2008, 118 (24): 2550 - 2554. [cit. 2017-02-18]. Dostupné z: https ://www-ncbi-nlm-nih- gov.ezproxy.muni.cz/pubmed/19029463 BÓTTIGER, B. W. Kids save lives-Training school children in cardiopulmonary resuscitation worldwide is now endorsed by the World Health Organization (WHO). Resuscitation [online]. 2015, 94: 5 - 7. [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: https://www- ncbi-nlm-nih-gov.ezproxy.muni.cz/pubmed/26209417 BRITISH HEART FOUNDATION. How to do Hands-only CPR explained by Vinnie Jones, [online], [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: https://www.bhf.org.uk/heart- health/how-to-save-a-life/hands-only-cpr BROOKS, B. et al. Public knowledge and confidence in the use of public access defibrillation. Heart, [online]. 2015, 101 (12). [cit. 2017-03-30]. Dostupné z: http://heart.bmj .com/content/101 /12/967 100 CIRCULATIONAHA. Part 13: Pediatrie Basic Life Support: Pediatrie chain of survival [online]. [cit. 2017-02-18]. Dostupné z: CITÁTY SLAVNÝCH OSOBNOSTÍ [online], [cit. 2017-05-01]. Dostupné z: http://citatv.net/autori/audrey-hepburn/ CITÁTY SLAVNÝCH OSOBNOSTÍ [online], [cit. 2017-03-01]. Dostupné na WWW: http://citaty.net/autori/jane-van-lawick-goodall/?q=278987 ČESKÁ REPUBLIKA. Vyhláška 32/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o evidenci dopravních nehod. Portál veřejné správy, [online], [cit. 2017-03-03]. Dostupné z: ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 40/2009 Sb. Trestní zákoník. Portál veřejné správy, [online], [cit. 2017-03-03]. Dostupné z: ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce. Portál veřejné správy, [online], [cit. 2017-03-03]. Dostupné z: ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 361/2000 Sb. Zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Portál veřejné správy, [online], [cit. 2017-03-03]. Dostupné z: ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č.372/2011 Sb., Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). Portál veřejné správy, [online], [cit. 2017-03-03]. Dostupné z: ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015. [online], [cit. 2017-02-22]. Dostupné z: ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA. Doporučené označení „AED". [online], [cit. 2017- 02-12]. Dostupné z: 101 ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA. Hlavní cíle ČRR. [online], [cit. 2017-02-12]. Dostupné z: http://www.resuscitace.cz/7page id=253 ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA. Pouze kvalitní srdeční masáž umožňuje přežití, [online], [cit. 2017-02-12]. Dostupné z: http://www.resuscitace.cz/?p=2880 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚRAD. Obyvatelstvo, [online], [cit. 2017-02-12]. Dostupné z: FÜRST, Tomáš. Způsoby výuky první pomoci v autoškolách. České Budějovice, 2016. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, [online]. [Cit. 2017-04-12]. Dostupné z: < GOTO, Yoshikazu et al. Impact of Dispatcher-Assisted Bystander Cardiopulmonary Resuscitation on Neurological Outcomes in Children With Out-of-Hospital Cardiac Arrests: A Prospective, Nationwide, Population-Based Cohort Study. Journal of the American Heart Association, [online]. 2014, 3 (3). [cit. 2017-03-30]. Dostupné z: http://jaha.ahajournals.Org/content/3/3/e000499 HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČR. Linka 112 - otázky a odpovědi, [online], [cit. 2017-02-12]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/linka-112-otazky-a- odpovedi.aspx HOLUBOVÁ, Zuzana. Význam telefonicky asistované neodkladné resuscitace při poskytování KPR. Hradec Králové, 2011. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, [online]. [Cit. 2017-04-12]. Dostupné z: INTERNATIONAL LABOUR ORGANIZATION. Should women work at paid jobs, care for their families and homes or do both? [online]. [Cit. 2017-05-12]. Dostupné z: http://www.ilo.org/global/about-the-ilo/multimedia/maps-and- charts/enhanced/WCMS_546424/lang-en/index.htm 102 KITAMURA, Tetsuhisa et al. Conventional and chest-compression-only cardiopulmonary resuscitation by bystanders for children who have out-of-hospital cardiac arrests: a prospective, nationwide, population-based cohort study. The Lancet. [online]. April 2010, 375 (9723), 1347-1354. [cit. 2017-03-01]. ISSN 01406736. Dostupné z: LAVIČKOVÁ, Zuzana. Znalosti laické veřejnosti v problematice první pomoci. Pardubice, 2009. Diplomová práce. Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií. [online]. [Cit. 2017-04-12]. Dostupné z: LUKAS, R.P. et al. Kids save lives: a six-year longitudinal study of schoolchildren learning cardiopulmonary resuscitation: Who should do the teaching and will the effects last? Resuscitation [online]. 2016, 101: 35 - 40. [cit. 2017-04-18]. Dostupné z: https://www-ncbi-nlm-nih-gov.ezproxy.muni.cz/pubmed/26868079 MACONOCHIE, I. et al. European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2015: Section 6. Paediatric life support. Resuscitation, [online], [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: MOJHA P., FRANĚK O. Kam kráčíš, resuscitace?. Multidisciplinární péče. [online]. 2007, 2 (1). ISSN 1801-0199 [Cit. 2017-02-12]. Dostupné z: NIELSEN, A. et al. Distributing personal resuscitation manikins in an untrained population: how well are basic life support skills acquired? Emergency Medicine Journal. [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21856706 OBRÁTIL, Jan. Automatizovaný externí defibrilátor jako nedílná součást první pomoci. Olomouc, 2011. Diplomová práce (Mgr.). UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, Pedagogická fakulta, [online]. [Cit. 2017-04-12]. Dostupné z: 103 Rozmístění AED v Brně a Jihomoravském kraji, [online], [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: SKORÁ, J. et B. RIEGEL. Thoughts, feelings, and motivations of bystanders who attempt to resuscitate a stranger: a pilot study. American journal of critical care [online]. 2001, 10 (6), 408-416. [cit. 2017-03-18]. Dostupné z: SMITH, CH. M . , et al. New signs to encourage the use of Automated External Defibrillators by the lay public. Resuscitation, [online], [cit. 2017-03-18]. Dostupné z: < SPOLEČNOST URGENTNÍ MEDICÍNY A MEDICÍNY KATASTROF. Telefonicky asistovaná první pomoc (TAPP). Doporučený postup ČLS JEP. [online], [cit. 2017-03- 18]. Dostupné z: STEHLÍK, Oldřich. Přehled doporučení pro neodkladnou resuscitaci a jejich využití v terénu. České Budějovice, 2016. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, [online]. [Cit. 2017-04-12]. Dostupné z: https://theses.cz/id/47iv7r/Bakal_sk_prce_01d_ich_Stehlk.pdf SUBKATEDRA PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČE A MEDICÍNY KATASTROF. Neodkladná resuscitace, [online], [cit. 2017-03-18]. Dostupné z: ÚZIS ČR. AI 04/2016 Zdravotnická záchranná služba 2015. [online], [cit. 2017-03-01]. Dostupné z: WISSENBERG, B. D. et al. Association of National Initiatives to Improve Cardiac Arrest Management With Rates of Bystander Intervention and Patient Survival After 104 Out-of-Hospital Cardiac Arrest. JAMA [online]. 2013; 310 (13): 1377 - 1384. [cit. 2017- 04-21]. Dostupné z: http://jamanetwork.com.ezproxy.muni.cz/journals/jama/fullarticle/1745678 ZÁCHRANKA. Jak ji používat, [online], [cit. 2017-03-30]. Dostupné z: ZÁMEČNÍK, Petr et. al. Výuka první pomoci v autoškolách -zbytečnost nebo relevantní opatření s velkým potenciálem? Gymnasion. [online].2014, 5(3), s. 107-115. ISSN 1805-9023. [cit. 2017-03-30]. Dostupné z: http://psychkont.osu.cz/fulltext/2014/Zamecnik_etal_2014_S.pdf ZHAO, L. et al. The association of gasping and outcome, in out of hospital cardiac arrest: A systematic review and meta-analysis. Resuscitation [online], [cit. 2017-03-01]. Dostupné z: https://www-ncbi-nlm-nih-gov.ezproxy.muni.cz/pubmed/26409219 105 SEZNAM ZKRATEK AED automatizovaný externí defibrilátor AHA American Heart Association ALS advanced life support B LS basic life support ERC European Resuscitation Council FBAO obstrukce dýchacích cest cizím tělesem ILCOR International Liaison Committee On Resuscitation KPR kardiopulmonální resuscitace NSM nepřímá srdeční masáž NZO náhlá zástava oběhu OHCA out-of-hospital cardiac arres TANR telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace TAPP telefonicky asistovaná první pomoc ZZS Zdravotnická záchranná služba 106 SEZNAM TABULEK TAB. 1 VYBRANÉ HISTORICKÉ DATA Z RESUSCITACE 11 TAB. 2 REVERZIBILNÍ PŘÍČINY ZÁSTAVY DECHU A OBĚHU U DĚTÍ (4H A 4T) 20 TAB. 3 ROZLIŠENÍ MEZI ÚČINNÝM A NEÚČINNÝM KAŠLEM PŘI F B A O 28 TAB. 4 OVĚŘENÉ TEORETICKÉ ZNALOSTI 38 TAB. 5 ABSOLVOVÁNÍ KURZU, VÝUKY PRVNÍ POMOCI V OBDOBÍ OD LEDNA 2016 DO BŘEZNA 2017 41 TAB. 6 URČENÍ ABSOLVOVANÉHO KURZU, VÝUKY PRVNÍ POMOCI 41 TAB. 7 SEZNÁMENÍ SE ZÁKLADNÍ NEODKLADNOU RESUSCITACÍ U DĚTÍ 42 TAB. 8 SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ SVÝCH ZNALOSTÍ ZÁKLADNÍ NEODKLADNÉ RESUSCITACE u DĚTÍ 43 TAB. 9 POVINNOST POSKYTNOUT PRVNÍ POMOC 44 TAB. 10 PŘÍMÉ ČÍSLO NA ZDRAVOTNICKOU ZÁCHRANNOU SLUŽBU 45 TAB. 11 TELEFONICKY ASISTOVANÁ NEODKLADNÁ RESUSCITACE 46 TAB. 12 SCHOPNOST AKTIVOVAT NA TELEFONU FUNKCI HLASITÉHO ODPOSLECHU 46 TAB. 13 ZAHÁJENÍ ZÁKLADNÍ NEODKLADNÉ RESUSCITACE 47 TAB. 14 ZAHÁJENÍ ZÁKLADNÍ NEODKLADNÉ RESUSCITACE U DÍTĚTE 48 TAB. 15 UVOLNĚNÍ DÝCHACÍCH CEST 49 TAB. 16 PROVEDENÍ UMĚLÉHO DÝCHÁNÍ U DÍTĚTE 50 TAB. 17 VOLBA MÍSTA PRO NEPŘÍMOU SRDEČNÍ MASÁŽ DÍTĚTE 51 TAB. 18 KOMPRESE HRUDNÍKU U DÍTĚTE MLADŠÍHO 1 ROKU 52 TAB. 19 KOMPRESE HRUDNÍKU U DÍTĚTE STARŠÍHO 1 ROKU VĚKU 52 TAB. 20 POMĚR UMĚLÝCH VDECHŮ A STLAČENÍ HRUDNÍKU U DÍTĚTE 53 TAB. 21 DOPORUČENÁ FREKVENCE STLAČOVÁNÍ (KOMPRESÍ) HRUDNÍKU U DÍTĚTE 54 TAB. 22 DOPORUČENÁ HLOUBKA STLAČENÍ (KOMPRESÍ) HRUDNÍKU U DÍTĚTE 55 TAB. 23 POSTUP PŘI DUŠENÍ 6 MĚSÍČNÍHO DÍTĚTE, KTERÉ NENÍ SCHOPNO KAŠLAT, ALE JE PŘI VĚDOMÍ 56 TAB. 24 POUŽITÍ AUTOMATIZOVANÉHO EXTERNÍHO DEFIBRILÁTORU U DÍTĚTE 57 TAB. 25 UKONČENÍ ZÁKLADNÍ NEODKLADNÉ RESUSCITACE U DÍTĚTE 57 TAB. 26 ZÁBRANY V POSKYTNUTÍ NEODKLADNÉ RESUSCITACE DÍTĚTI 58 TAB. 27 OSOBNÍ ZKUŠENOST SE ZÁKLADNÍ NEODKLADNOU RESUSCITACÍ 59 107 TAB. 28 DOSAVADNÍ ZDROJE INFORMACÍ O ZÁKLADNÍ NEODKLADNÉ RESUSCITACI 60 TAB. 29 ZÁJEM VZDĚLÁVAT SE NADÁLE V ZÁKLADNÍ NEODKLADNÉ RESUSCITACI DÍTĚTE 61 TAB. 30 PREFEROVANÁ FORMA SEBEVZDĚLÁNÍ V ZÁKLADNÍ NEODKLADNÉ RESUSCITACI U DĚTÍ 62 TAB. 31 VĚK RESPONDENTŮ 63 TAB. 32 POHLAVÍ RESPONDENTŮ 63 TAB. 33 NEJVYŠŠÍ UKONČENÉ VZDĚLÁNÍ 64 TAB. 34 ZHODNOCENÍ TESTU 65 TAB. 35 STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ PRVNÍ HYPOTÉZY 67 TAB. 36 VÝSLEDKY SPEARMANOVY KORELAČNÍ ANALÝZY PRO HYPOTÉZU 1 68 TAB. 37 VÝSLEDKY POROVNÁNÍ MUŽŮ A ŽEN V CELKOVÉM SKÓRE SPRÁVNÝCH ODPOVĚDÍ 70 TAB. 38 STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY 2 71 TAB. 39 VÝSLEDKY POROVNÁNÍ MUŽŮ A ŽEN V HODNOCENÍ ÚROVNĚ ZNALOSTÍ POMOCÍ ZNÁMKY 71 TAB. 40 STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY 3 73 TAB. 41 VÝSLEDKY POROVNÁNÍ SKUPIN PODLE VZDĚLÁNÍ PO DVOJICÍCH 73 TAB. 42 VÝSLEDKY POROVNÁNÍ SKUPIN RESPONDENTŮ PODLE VZDĚLÁNÍ V CELKOVÉM SKÓRE SPRÁVNÝCH ODPOVĚDÍ 74 TAB. 43 VÝSLEDNÉ HODNOTY SIGNIFIKANCE BONFERRONIHO POT-HOC TESTU PŘI POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH SKUPIN PODLE VZDĚLÁNÍ PO DVOJICÍCH 74 TAB . 44 VÝSLEDKY POROVNÁNÍ SKUPIN PODLE VZDĚLÁNÍ V HODNOCENÍ ÚROVNĚ ZNALOSTÍ POMOCÍ ZNÁMKY ZE ZNALOSTNÍHO TESTU 74 TAB. 45 STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY 4 76 TAB. 46 HODNOTY SIGNIFIKANCE FISHEROVA POST-HOC TESTU S BONFERRONIHO KOREKCÍ 76 TAB. 47 STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY 5 78 TAB. 48 HODNOTY SIGNIFIKANCE POST-HOC TESTU DUNNOVÉ 79 TAB. 49 STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY 6 81 108 SEZNAM GRAFŮ GRAF 1 SEZNÁMENÍ SE ZÁKLADNÍ NEODKLADNOU RESUSCITACÍ U DĚTÍ 42 GRAF 2 SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ SVÝCH ZNALOSTÍ ZÁKLADNÍ NEODKLADNÉ RESUSCITACE U DĚTÍ 43 GRAF 3 POVINNOST POSKYTNOUT PRVNÍ POMOC 44 GRAF 4 PŘÍMÉ ČÍSLO NA ZDRAVOTNICKOU ZÁCHRANNOU SLUŽBU 45 GRAF 5 ZAHÁJENÍ ZÁKLADNÍ NEODKLADNÉ RESUSCITACE 47 GRAF 6 ZAHÁJENÍ ZÁKLADNÍ NEODKLADNÉ RESUSCITACE U DÍTĚTE 48 GRAF 7 UVOLNĚNÍ DÝCHACÍCH CEST 49 GRAF 8 PROVEDENÍ UMĚLÉHO DÝCHÁNÍ U DÍTĚTE 50 GRAF 9 VOLBA MÍSTA PRO NEPŘÍMOU SRDEČNÍ MASÁŽ DÍTĚTE 51 GRAF 10 POMĚR UMĚLÝCH VDECHŮ A STLAČENÍ HRUDNÍKU U DÍTĚTE 53 GRAF 11 DOPORUČENÁ FREKVENCE STLAČOVÁNÍ (KOMPRESÍ) HRUDNÍKU U DÍTĚTE 54 GRAF 12 DOPORUČENÁ HLOUBKA STLAČENÍ (KOMPRESÍ) HRUDNÍKU U DÍTĚTE 55 GRAF 13 POSTUP PŘI DUŠENÍ 6 MĚSÍČNÍHO DÍTĚTE, KTERÉ NENÍ SCHOPNO KAŠLAT, ALE JE PŘI VĚDOMÍ 56 GRAF 14 ZÁJEM VZDĚLÁVAT SE NADÁLE V ZÁKLADNÍ NEODKLADNÉ RESUSCITACI DÍTĚTE 61 GRAF 15 PREFEROVANÁ FORMA SEBEVZDĚLÁNÍ V ZÁKLADNÍ NEODKLADNÉ RESUSCITACI U DĚTÍ 62 GRAF 16 NEJVYŠŠÍ UKONČENÉ VZDĚLÁNÍ 64 GRAF 17 MEDIÁN VĚKU RESPONDENTŮ VE SKUPINÁCH PODLE SPRÁVNOSTI ODPOVĚDÍ NA JEDNOTLIVÉ POLOŽKY ZNALOSTNÍHO DOTAZNÍKU 68 GRAF 18 ZÁVISLOST CELKOVÉHO SKÓRE SPRÁVNÝCH ODPOVĚDÍ NA VĚKU RESPONDENTŮ 69 GRAF 19 DISTRIBUCE ODPOVĚDÍ PODLE VZDĚLÁNÍ 77 GRAF 20 DISTRIBUCE VĚKU RESPONDENTŮ PODLE ZÁJMU VZDĚLÁVAT SE V ZÁKLADNÍ NEODKLADNÉ RESUSCITACI U DĚTÍ 79 109 SEZNAM OBRÁZKŮ OBR. 1 ŘETĚZEC PŘEŽITÍ U DĚTÍ 23 OBR. 2 POROVNÁNÍ NORMÁLNÍ A NEUTRÁLNÍ POZICE HLAVY U DĚTÍ MLADŠÍCH 1 ROKU VĚKU 25 OBR. 3 UVOLNĚNÍ DÝCHACÍCH CEST U DÍTĚTE STARŠÍHO 1 ROKU VĚKU 25 OBR. 4 OZNAČENÍ AUTOMATIZOVANÉHO EXTERNÍHO DEFIBRILÁTORU 30 OBR. 5 UKÁZKA Z WORKSHOPU - VYHLEDÁNÍ MÍSTA NA HRUDNÍKU 93 OBR. 6 UKÁZKA Z WORKSHOPU PRVNÍ POMOCI - PŘÍPRAVA NA NEPŘÍMOU MASÁŽ SRDCE 93 110 SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA č. 1 ALGORITMUS B L S U DĚTÍ PRO LAICKÉ ZACHRÁNCE 112 PŘÍLOHA Č. 2 ZÁKLADNÍ SCHÉMA TELEFONICKY ASISTOVANÉ NEODKLADNÉ RESUSCITACE 113 PŘÍLOHA Č. 3 PROVEDENÍ UMĚLÉHO DÝCHÁNÍ U DĚTÍ 114 PŘÍLOHA č. 4 NEPŘÍMÁ SRDEČNÍ MASÁŽ 115 PŘÍLOHA č. 5 POSTUP U DÍTĚTE DUSÍCÍHO SE CIZÍM TĚLESEM 116 PŘÍLOHA Č. 6 DOTAZNÍK VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ 117 111 Příloha č. 1 Algoritmus BLS u dětí pro laické zachránce ALGORITMUS BLS U DĚTÍ PRO LAICKÉ ZACHRÁNCE1 1 1 ZAJISTĚTE BEZPEČÍ NEREAGUJE? Nedýchá? Lapavé dechy? Zakřičte o pomoc DÝCHÁ NORMÁLNĚ I Uložit do zotavovací polohy. Přivolat ZZS (155,112). Kontrolovat životní funkce. Ošetřit případná zranění. Uvolněte dýchací cesty NEDÝCHA NORMÁLNE? 5 umělých vdechů (záchranných) ZADNE ZNÁMKY ŽIVOTA? 30 kompresí hrudníku 2 umělé vdechy PO 1 MINUTĚ KPR VOLEJTE 155 (112), pokud nebyla přivolána dříve pomocníkem. 1 1 1 Převzato a upraveno z K L E M E N T A B., KLEMENTOVÁ 0.,MARCIÁN P. Resuscitace, s.41 112 Příloha č. 2 Základní schéma telefonicky asistované neodkladné resuscitace Postup T A N R 1 1 2 Kontraíindikace TANR: Jisté známky smrti, nález pacienta v terminálním stavu nevyléčitelného onemocnění bez známek životních funkcí Nekomunikuje, nedýchá normálně? (=jasně a zřetelně v normálním tempu?) _ Ihned Vyšli pomoc (výjezdovou skupinu s předpokladem nejrychlejšího dojezdu na místo), FIRST A RESPONDERA. Pacienta na záda, hlavu v přirozené poloze. (Dítě? Vypuzovací manévr!) Obnova NORMÁLNÍHO dýchání? Stlačujte hrudník: uprostřed hrudníku mačkejte propnutýma rukama co nejrychleji hrudní kost do hloubky nejméně 5 cm (u dětí do 1/3 hloubky hrudníku) Dbej na kvalitu a nepřerušování kompresí; uvaž možnosti posílení počtu zachránců na místě. Pokud je na místě více osob: Uvaž dostupnost/použití AED; ověř volnost dýchacích cest; ověř/zajisti bezpečný a rychlý přístup k postiženému; ověřuj polohu výjezdové skupiny; motivuj zschránce. Ponech postiženého v poloze na zádech, trvale monitoruj stav vědomí a dýchání. Při známkách zvracení otoč na bok. Buď připraven znovu zahájit TANR! ] 1 Je na místě zdravotník nebo vyškolený laik? Uvaž dýchání z plic do plic v poměru 30:2, resp. 15:2 u dětí. Dýchání neprováděj, pokud trvají „lapavé" dechy! r Rozpoznání náhlé zástavy obéhu Bez reakce na vnější podněty, bezdeší, nebo terminálni dechová aktivita (nádechy v nápadně dlouhých intervalech, „lapání" po dechu). POZOR! „Lapavé dechy" se mohou objevit kdykoliv v průběhu resuscitace - NEJSOU známkou obnovení oběhu, je nutné pokračovat v resuscitaci! Průvodním jevem NZO může být krátká epizoda křečí! 1 1 2 Převzato z: SPOLEČNOST URGENTNÍ MEDICÍNY A MEDICÍNY KATASTROF. Telefonicky asistovaná první pomoc (TAPP). Doporučený postup ČLS JEP. [online], [cit. 2017-03-18]. Dostupné z: 113 Příloha č. 3 Provedení umělého dýchání u dětí U dítěte do 1 roku věku se udržuje hlava v neutrální poloze, po nadechnutí se překryjí ústa a nos dítěte ústy. U dítěte staršího 1 roku věku se provede záklon hlavy a brada se vytáhne vzhůru, stisknutím palce a ukazováku se uzavřou nosní dírky a pevně se přiloží rty přes ústa dítěte. Poté se rovnoměrně vdechuje po dobu přibližně jedné sekundy, aby se hrudník viditelně zvedl a poklesl během vydechnutí. Dýchání z úst do úst u dítěte staršího 1 roku věku Dýchání z úst do úst a nosu u dítěte mladšího 1 roku věku1 1 3 1 1 3 Pfevzato z: MACONOCHIE, I. et al. European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2015: Section 6. Paediatric life support. Resuscitation, [online], [cit. 2017-01-18]. Dostupne z: 114 Príloha č. 4 Nepřímá srdeční masáž Ukázka provedení N S M u dítěte staršího 1 roku věku1 Ukázka provedení N S M u dítěte mladšího 1 roku věku1 1 1 4 Převzato z: zdroj autora 1 1 5 Převzato z: MACONOCHIE, I. et al. European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2015: Section 6. Paediatric life support. Resuscitation, [online], [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: 115 Příloha č. 5 Postup u dítěte dusícího se cizím tělesem Postup:116 ZHODNOŤTE ZÁVAŽNOST OBSTRUKCE DÝCHACÍCH CEST ' Závažná N obstrukce NEÚČINNÝ KAŠEL BEZVEDOMÍ Uvolněte dýchací cesty 5 vdechů Zahajte K P R ' Závažná ^ obstrukce NEÚČINNÝ KAŠEL Děti do 1 roku PŘI VĚDOMÍ 5 úderů do zad 5 rázných stlačení hrudníku Děti starší 1 roku PŘI VĚDOMÍ 5 úderů do zad 5 rázných stlačení nadbřišku Mírná obstrukce ÚČINNÝ KAŠEL VYZVETE KE KAŠLI Trvale kontrolujte dítě, zda se nehorší, neztrácí schopnost účinného kašle, nebo do uvolnění 1 1 6 Převzato a upraveno z: Převzato z MACONOCHIE, I. et al. European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2015: Section 6. Paediatric life support. Resuscitation, [online], [cit. 2017- 01-18]. Dostupné z: 116 Příloha č. 6 Dotazník výzkumného šetření Dotazník výzkumného šetření Vážená paní, vážený pane jsem studentka 2. ročníku magisterského oboru Intenzivní péče na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění dotazníku k mé diplomové práci „Základní neodkladná resuscitace u dětí a laická veřejnost". Dotazník je určen pro osoby starší 18 let, bez odborného zdravotnického vzdělání. Vyplnění dotazníku je dobrovolné, zcela anonymní a nezabere Vám víc než 20 minut. Výsledky budou použity pouze pro účely výzkumného šetření, proto Vás prosím o pravdivé vyplnění. Děkuji Vám za spolupráci Bc. Eva Čočková, DiS. email - cockovaeva@email.cz Pokyny pro vyplnění: a. U otázek označte vždy jen jednu Vaši odpověď - pouze jedna z nabízených možností je správná. b. S výjimkou otázek č. 9, 20, 22, 23, 25, kde je možnost zvolit odpovědí více v textu je u nich vždy upozornění. c. U otázek s vytečkovanými řádky, prosím, dopíšte Vaši odpověď (příklad věk ..28..1et) 1. Absolvoval/a jste kurz či výuku první pomoci v období od ledna 2016 do března 2017? a) ne b) ano, vypište jaký? 2. Byl/a jste seznámen/a se základní neodkladnou resuscitací u dětí? a) ano, v období od ledna 2016 do března 2017 b) ano, v období do prosince 2015 c) ne 3. Jak subjektivně hodnotíte své znalosti týkající se základní neodkladné resuscitace u dětí? Prosím, ohodnoťte známkou jako ve škole (1 výborné, 5 - nedostatečné) 4. Je poskytnutí první pomoci povinné ? a) ano, pro všechny občany, pokud tím neohrozí své zdraví b) ano, pouze pro osoby proškolené nebo se zdravotnickým vzděláním „profesionály" c) ano, pouze pro osoby se zdravotnickým vzděláním „profesionály" 117 d) ne, záleží na dobrovolnosti 5. Jaké je přímé číslo na Zdravotnickou záchrannou službu ? a) 112 b) 150 c) 155 d) 158 6. Víte o možnosti „telefonicky asistované neodkladné resuscitace - zkratka TANR"? a) ano, slyšela j sem o TANR b) ano, využila j sem TANR c) ne, nic mi to neříká 7. Jste schopen/a v případě volání na tísňovou linku Zdravotnické záchranné služby aktivovat na svém telefonu funkci hlasitého odposlechu? a) ano b) ne 8. Pokud jste sám/a je zahájení základní neodkladné resuscitace 5 umělými vdechy a přivolání pomoci po 1 minutě provádění kardiopulmonální resuscitace (tedy umělé dýchání střídané stlačováním hrudníku) doporučené při resuscitaci: a) u seniorů b) u dětí a tonoucích c) u dospělých při podezření na akutní infarkt myokardu d) žádná odpověď není správná 9. V jakém případě zahájíte u dítěte základní neodkladnou resuscitaci? (možnost označit více odpovědí) a) nereaguje na oslovení, jemné zatřesení, dýchá lapavě, s dlouhými pauzami mezi dechy b) reaguje otevřením očí, kašle, hýbe se c) nereaguje na oslovení, dýchá normálně d) nereaguje na oslovení, jemné zatřesení, nedýchá 10. Jak zajistíte u 2-letého dítěte uvolnění dýchacích cest? a) velkým záklonem hlavy, předsunutím brady a poté vytáhnutím jazyka b) velkým záklonem hlavy a poté vytáhnutím jazyka c) mírným záklonem hlavy a přizvednutím brady d) nezdržuji se uvolněním dýchacích cest 118 11. Jak provedete umělé dýchání u 3 měsíčního dítěte? a) vdechnu zvolna po dobu ls do úst i nosu dítěte obsah svých úst b) vdechnu co nejdéle po dobu 2-4s do úst i nosu dítěte obsah svých plic c) vdechnu prudce do úst dítěte obsah svých plic d) umělé dýchání se nemusí provádět, stačí stlačovat hrudník 12. Zvolte místo, kde budete dítěti stlačovat hrudník při nepřímě srdeční masáži: a) okolí levé prsní bradavky b) dolní polovina hrudní kosti c) horní polovina hrudní kosti d) na místě nezáleží, záleží na síle stlačení 13. Jak provedete stlačování (komprese) hrudníku u dítěte mladšího 1 roku, jste-li sám/a? a) dlaní jedné ruky b) oběma rukama položenýma vedle sebe c) pomocí dvou prstů jedné ruky d) dlaní jedné ruky, (popřípadě použiji propletením prstů tlak i druhé ruky) 14. Jak provedete stlačování (komprese) hrudníku u dítěte staršího 1 roku věku, jste-li sám/a? a) pomocí dvou palců b) pomocí dvou prstů jedné ruky c) oběma rukama položenýma vedle sebe d) dlaní jedné ruky, (popřípadě použiji propletením prstů tlak i druhé ruky) 15. Jaký je poměr umělých vdechů a stlačení hrudníku při základní neodkladné resuscitaci dítěte? a) 1 umělý vdech : 3 stlačení hrudníku b) 1 umělý vdech : 5 stlačení hrudníku c) 1 umělý vdech : 20 stlačení hrudníku d) 2 umělé vdechy : 30 stlačení hrudníku 16. Jaká je doporučená frekvence stlačování (kompresí) hrudníku u dítěte? a) 60 stlačení za minutu b) 100- 120 stlačení za minutu c) 140 - 180 stlačení za minutu d) nad 180 za minutu 17. Jaká je doporučená hloubka stlačení (kompresí) hrudníku u dítěte? 119 a) 1/6 předozadní hloubky hrudníku (u kojenců a dětí 2 cm) b) 1/3 předozadní hloubky hrudníku (u kojenců 4 cm, u dětí 5 cm) c) 2/3 předozadní hloubky hrudníku (u kojenců a dětí 6 cm) d) na hloubce stlačení nezáleží 18. Jaký postup zvolíte při dušení 6 měsíčního dítěte, které není schopno kašlat, ale je při vědomí? a) dítě položím na záda, vytřu ústa, zakloním hlavu a poté vytáhnu jazyk b) dítě položím hlavou dolů, provedu 5 úderů do zad, při neúčinnosti otočím na záda a provedu 5 rázných stlačení hrudníku c) dítě položím hlavou dolů, provedu 5 úderů do zad, při neúčinnosti otočím na záda a provedu 3x rázné stlačení nadbřišku sevřenou pěstí d) dítě položím na záda, svým ukazovákem v ústech se snažím naslepo nahmatat a odstranit překážku 19. Je doporučené použít u dítěte přístroj - automatizovaný externí defibrilátor (zkratka AED)? a) ano, u všech dětí bez rozdílu věku b) ano, u dítěte od 1 roku věku c) ne, u dítěte do 18-ti let není použití doporučeno d) nevím, co je automatizovaný externí defibrilátor 20. Kdy můžete ukončit základní neodkladnou resuscitaci u dítěte? (možnost označit více odpovědí) a) při vyčerpání zachránce b) při vystřídání nebo převzetí dítěte Zdravotnickou záchrannou službou c) při obnovení normálního dýchání, kašle, pohybů d) po 15 minutách 21. Co Vám NEJVÍCE brání v poskytnutí neodkladné resuscitaci dítěti? (označte jednu odpověď) o nedostatečné znalosti ° s t r a c h z institucí (například policie, o strach z poškození dítěte „ublížím soud) m u " o nezvládnuté vlastní emoce o strach z nakažlivých nemocí ° n * c ™ nebrání 22. Máte osobní zkušenost se základní neodkladnou resuscitací? (možnost označit více odpovědí) Byl jsem přítomen/a Poskytoval/a jsem 120 o ano, u dítěte mladšího 1 roku o ano, u dítěte mladšího 1 roku věku věku o ano, u dítěte staršího 1 roku věku o ano, u dítěte staršího 1 roku věku o ano, u dospělého o ano, u dospělého o ne o ne 23. Kde jste doposud informace o základní neodkladné resuscitaci získal/a? (možnost označit více odpovědí) o na semináři o v rámci studia na o z televize, rozhlasu o předporodním škole o z internetu kurzu o v rámci školení v o z letáků, brožur o o v porodnici v autoškole o o práci z odborné literatury z časopisů o od praktického lékaře pro děti a dorost 24. Máte zájem vzdělávat se nadále v základní neodkladné resuscitaci dítěte? a) ne b) ano, za každých podmínek c) ano, ale rozhodující j e cena kurzu d) ano, ale rozhodující je vzdálenost kurzu od mého bydliště e) ano, ale rozhodující j e časová náročnost kurzu 25. Jakou preferujete formu sebevzdělání v této problematice? (možnost označit více odpovědí) o videa o kurz s praktickým nácvikem brožury o semináře o internetové vzdělávání 26. Váš věk let o mobilní aplikace letáky, o ukázky v televizi o literaturu 27. Pohlaví: a) žena b) muž 28. Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? o základní vyšší odborné o vysokoškolské vyučen/a o středoškolské s maturitou nebo o středoškolské bez maturity nebo 29. Jste student či absolvent školy či fakulty se zdravotnickým zaměřením? a) ano b) ne 121