Hlavním cílem této práce bylo zaměřit se na problematiku
efektivity koučování v kontextu kariérového poradenství.
Snažili jsme se zjistit, zda existují rozdíly v různých
proměnných v závislosti na typu poskytnuté intervence.
Experimentální skupina podstoupila kariérové koučování,
kontrolní skupina dostala k dispozici dvě komentované
prezentace zaměřené na kariérové směřování. Konkrétně jsme
srovnávali, jak se mění self-efficacy a well-being v závislosti
na efektivitě poskytnuté intervence. Dále nás zajímalo, jaký má
vliv počáteční motivace a otevřenost na efektivitu podstoupené
intervence. V neposlední řadě jsme srovnávali objektivně
hodnocenou efektivitu intervence s efektivitou subjektivně
vnímanou. Subjektivní hodnocení jsme dále kvalitativně
rozpracovali.
Jako cílovou populaci jsme si zvolili studenty bakalářských
oborů vysokých škol napříč celou Českou republikou. Celkový
počet probandů, který splnil veškeré potřebné kroky k dokončení
účasti na výzkumu, byl 80. Tento vzorek tvořilo 61 žen, 18 mužů
a 1 respondent své pohlaví identifikoval jako jiné. Celý výzkum
proběhl online vzhledem ke globálně nepříznivé situaci
covidu-19.
Na základě našich výsledků se nepodařilo prokázat rozdíl v
nárůstu vnímané vlastní účinnosti v závislosti na skupině.
Statisticky významný rozdíl se však objevil v nárůstu osobní
pohody ve prospěch skupiny, která podstoupila koučování.
Rozdíly v počáteční motivaci nesehrály významnou roli v
efektivitě poskytnuté intervence. Efektivita podstoupené
intervence se nelišila mezi skupinami ani v závislosti na výši
počáteční otevřenosti. 
Souvislost objektivně a subjektivně vnímané efektivity
intervence v závislosti na self-efficacy se neprojevila
statisticky významně v žádné položce u koučované skupiny,
kdežto u kontrolní skupiny byla signifikantní ve dvou položkách
ze tří. Korelace objektivní a subjektivní efektivity v
závislosti na well-beingu byla u koučované skupiny statisticky
významná u jedné položky ze tří, u kontrolní skupiny u dvou
položek ze tří.