Diplomová práce se věnovala tématu autonomie a intruzivního
chování v partnerských vztazích mladých dospělých. Byla
zkoumána možnost jejich predikce na základě citové vazby s
matkou, intimity v partnerském vztahu, neuroticismu,
svědomitosti, spokojenosti ve vztahu, pocitu vlastní dospělosti
a pohlavím respondentů. Výzkumný soubor tvořili mladí dospělí
ve věku 20 – 30 let žijící ve společné domácnosti s partnerem
po dobu minimálně půl roku. Design výzkumu byl kvantitativní,
celkový počet respondentů byl 244 osob. Ve výzkumu byly použity
tyto metody: dotazník Basic Psychological Needs satisfaction
(pro měření autonomie v partnerském vztahu), dotazníky
Intrusive Behaviors Questionnaires (pro měření intruzivity),
Dotazník struktury vztahů (Relationships structures
questionnaire pro měření vztahu k matce), Sternbergerova
triangulární škála lásky (měření intimity) a osobnostní
inventář NEO FFI (měření neuroticismu a svědomitosti).	Data
byla analyzována pomocí metody mnohonásobné lineární regrese.
Nejdůležitějšími prediktory intruzivity i autonomie v
partnerských vztazích jsou intimita a neuroticismus.
Intruzivního chování partnera klesá s rostoucí intimitou a s
rostoucí spokojeností ve vztahu a zvyšuje se s vlastním
neuroticismem. Muži hodnotili chování svých partnerek jako
intruzivnější než ženy. Intruzivní chování vůči partnerovi je
spojeno s vlastním neuroticismem a úzkostným vztahem a klesá se
zvyšující se intimitou ve vztahu. Ve vztahu autonomie a
intimity bylo zjištěno, že autonomie je důležitá pro rozvoj
intimity v partnerském vztahu. Autonomie se zvyšuje s rostoucí
spokojeností ve vztahu a snižuje s vlastním neuroticismem.