Posudek bakalářské diplomové práce
Název práce: Slovní vyjádření o neslovním vyjádření aneb Miřenka Cechová, pohyb, tanec,
sdělení
Studijní obor: Teorie a dějiny divadla
Autorka práce: Eva Zdvořilá
Vedoucí práce: doc. Martina Musilová
Oponentka práce: doc. David Drozd
Předkládaná práce je hodnocena
1. Z hlediska obsahového záměru, naplnění zadání a zpracování předepsané literatury
D- uspokojivě
2. Z hlediska požadavků na jazykovou správnost (pravopisné a jiné jazykové chyby)
C - dobře
3. Z hlediska požadavků na formální úpravu, požadovaný rozsah, dodržování citačních norem,
odkazy a bibliografii
D - dobře
Připomínky, náměty, otázky k rozpravě:
Jako celek svědčí předložená práce o velkém zájmu o osobnost a tvorbu Miřenky Cechové,
jednotlivé části práce jsou však velmi nevyrovnané a co do úrovně odborné i stylu velmi různé.
Práce je rozdělena na tři části - nejprve životopisný výklad o performerce, pak pokus definovat
klíčové pojmy, následuje vlastní jádro práce - pokus o analýzy dvou inscenací, a to S/He is Nancy
Joe.
První životopisná část představuje jednoduchou, poměrně mechanickou a povrchní kompilaci
základních informací o Cechové. To se projevuje zejména nekritickým přejímáním zdrojů, např.
úryvků z recenzí na inscenace skupiny Tantehorse nebo Spitfire Company, z nichž většinu autorka
převzala z webu skupin a ani se nepokusila dohledat tištěnou verzi, natož širší kontext nebo další
ohlasy. Tvorba Cechové a těchto souborů je povětšině charakterizována banálními obecnostmi
(např.: s.14 "Tantehorse se nesnaží skutečnost napodobit, ale niterněji na jevišti prožívat. Pokouší
se, aby jejich tvorba měla emotivní dopad na diváka."; s. 15 "Spitfire Company se snaží existovat
na jevišti autenticky a originálně.")
Mnohé formulace jsou poněkud matoucí, mám pochybnosti o tom, zda autorka má problematiku
ujasněnou. Bylo by možné vysvětlit, co se míní "netanečními tématy" v této tezi: "Snaží se
objevovat, kdo je ona a co chce na jevišti dělat. Tancem prezentuje velice netaneční témata, která si
sama volí." (s. 15)
Druhý oddíl, nazvaný sice s jistým nadhledem vyjádřeným umístěným názvu do uvozovek
"Příručka pro netanečníky", je nej diskutabilnější částí práce. Autorka se snaží představit balet, říci
něco k (post)modernímu tanci (až po Tanztheater a Pinu Bausch). Opírá se přitom o minimum
literatury, neprokazuje ani - u bakalářské elementární požadavek - schopnost shrnout a kriticky
zhodnotit literaturu. Pracuje se tu s minimem literatury (přitom množství již obhájených prací by
studentku navedlo na české i zahraniční publikace, kupříkladu na naprosto klíčovou PETISKOVA,
Ladislava a Nina VANGELI. Čítanka světové choreografie 20. století: 2005) a mnohdy jde spíš o
sdělení běžně známých záležitostí. Opět se najdou banální obecnosti nebo nepřesnosti ("Tělo se v
moderním tanci stává také přirozeným nástrojem ke komunikaci s diváky." - s.19; " V postmodern
dance je hlavním předmětem tance tančení samo o sobě." - s.21) Poněkud úsměvně působí
formulace v poznámce pod čarou "Informace o Isadoře Duncan, Loie Fuller, Marthe Graham
čerpám z vlastní taneční zkušenosti..." (s. 21) Tento výklad několika fragmentů z dějin tance není
zřetelně propojen s analytickou části. Zároveň považovala autorka za nutné zahrnout i explikaci
takových elementárních pojmů jako např. pantomima, autorské divadlo, fyzické divadlo nebo
performance, jde však v podstatě jen stručné a povrchní digesty z Pavlovského slovníku či jiné
literatury, opět bez kritického porovnání, upřesnění pojmu či alespoň náznak diskuse. Tyto kapitoly
jsou naprosto zbytečné. Jedině snad podkapitolka o hip hopu se zúročuje ve výkladu S/HE is Nancy
Joe, aleje otázkou, zda by nebylo funkčnější ji zařadit až do samotné analýzy.
Samotné analýzy jsou především empatickými popisy asociací a významů, které v recipientce
představení (resp. záznamy! - mimochodem - viděla jste alespoň něco také naživo?) evokují. Zde
autorce nelze upřít schopnost přesně, i s nezbytnými technickými detaily, popsat pohyb, jeho
stylové proměny, významové asociace, které vyvolává. Přesto i tato část vyvolává mnoho otázek:
Nikdy není vyloženo, proč jsou analyzovány právě vybrané kusy. Jak jsem již řekl, předchozí
výklad se samotným analýzami moc nesouvisí. A především je otázka, jestli se kolegyni podařilo
opravdu dostat od empatického popisu k hlubší analýze.
Chápu, že chtěla v jedné části textu vycházet přímo z vlastní zkušenosti a prožívání tanečního
představení, nechápu ale, proč pak tato svá pozorování nepropojila s recenzemi (není jich málo!)
Také mě dost mate, že autorka se tváří, jako by u nás neexistovaly žádné taneční analýzy či reflexe
tance, žádné pokusy o analýze tance psát (alespoň Ninu Vangeli tu připomenu!).
V závěru práce autorka reflektuje svou vlastní metodu, ale klade si otázky, které mohou být brány
jako provokativní a nebo nepoučeně naivní... Ptám se tedy - nepřeceňujete své pocity při vnímání
představení? Nevyostrujete až příliš protiklad racionální x pocitové? (Krom toho je takový protiklad
pojmově velmi diskutabilní, vnímání tance i divadla je mnohem složitější). Není v oblasti vnímání a
výkladu umění nejpodstatnější otázka interpretace, která vždy vychází z osobního (a klidně i
tělesného) zakoušení díla a zároveň je nějak reflektuje, zvědomuje, komunikuje dál?
Styl práce je, zejména v první dvou částech, velmi toporný a šroubovaný. Občas se opakují táž
slova, občas i podobné formulace (jako by text neprošel vážnější redakcí). Naprosto nechápu, proč
se o performerce většinu výkladu píše jako o Miřence (a Pina Bausch je občas prostě "Pina) - je to
přinejmenším nezdvořilé a do odborného textu nevhodné. Na konci má práce "Seznam použitých
zdrojů", který ovšem není rozdělen alespoň na primární materiály (tedy záznamy představení) a
případné ohlasy, sekundární literaturu atp., dále není seřazen abecedně, v bibliografických
záznamech se u některých položek objevují zcela nesmyslně i čísla stran, u diplomových prací je
součástí bibliografického údaje podivná položka "autor neznámý". Formální aspekty jsou tedy také
značně mimo standard.
Práci doporučuji k obhajobě, v diskusi prosím o vyjádření k výše položeným otázkám.
Celkový návrh hodnocení: D- uspokojivě
V Brně dne 22. ledna 2020
doc. David Drozd