Posudek dizertační práce Mgr. Terézie Ondrové LIDOVÁ VÝŠIVKA NA MORAVSKÝCH KOPANICÍCH V HISTORICKÉM, SOCIÁLNÍM A KULTURNÍM KONTEXTU 207 s. textu, obrazové a textové přílohy, bibliografie a prameny, soupis zkratek, seznam respondentů Předkládaná dizertační práce Mgr. Terézie Ondrové je zaměřena na tradiční téma a týká se klasického etnografického regionu - Moravských Kopanie. Autorka, která tuto oblast důvěrně zná a odborně se jí zabývá řadu let, zde zúročila své zkušenosti a znalosti. Zároveň ovšem práci založenou na dlouhodobém opakovaném terénním výzkumu opřela o archiválie, mnohdy originální (např. školní třídní knihy, osobní deníky apod.) a samozřejmě i o bohatou bibliografii. V úvodních partiích autorka vedle podrobné charakteristiky zkoumané oblasti podává obecněji zaměřený přehled dějin odborného zájmu o lidovou výšivku v českých zemích. V dalším textu svůj pohled logicky zužuje a zaměřuje se na zhodnocení literatury a pramenů vztahujících se přímo k tématu. Následující pasáže, které se věnují zájmu o kopaničářský kroj a výšivku, jsou v mnohém směru objevné jak obecným přístupem (zájem vycházející z vnitřního a vnějšího prostředí, vlastní tvůrci, odborný zájem, snahy o zachování a oživení tradice), tak i výsledným vyzněním. Je všeobecně známo, že „vnitřními" zájemci o lidovou kulturu byli intelektuálové, žijící na venkově, učitelé a kněží, a zde je podán bohatý výčet těchto osobností, často s pohnutým životním osudem. Materiálu je tolik, že by sám o sobě při podrobnějším zpracování vystačil na několik monografií. Navíc zde vznikl jaksi mimochodem i příspěvek k historickému studiu genderu, ať už se jedná o postavy učitelek, nebo vyšívaček. Stejně zajímavé jsou exkurzy do genealogie vybraných rodů, ve kterých se tradice ženského i mužského (tzv. krejčovského) vyšívání předávala a předává po několik generací. Zhruba od poloviny textu zaměřuje autorka pozornost na výšivku samotnou. Nejprve zkoumá její vazbu na tradiční lidový oděv a jeho konkrétní součástky, později přechází k interiérovým a dalším (zejména liturgickým) textiliím. Samostatný úsek práce představuje analýza technologické stránky výšivek. Je zde podán a v příloze dokumentován podrobný popis používaných materiálů jak podkladových, tak i samotných výšivkových a aplikačních a samozřejmě je tu popis užívaných druhů stehů. Následuje celková typologická analýza a velmi střízlivě a věcně podaný rozbor symboliky. Zajímavý, i když očekávatelný, je postřeh jaksi „dvourychlostního" vývoje. Výšivka ženská je více založena na tradici a vyvíjí a mění se pomalu a postupně, zatímco mužská - krejčovská rychleji vstřebává nové vlivy, postupy i materiály. K této části práce patří velmi pečlivě vypracovaný katalog ukázek materiálů, pracovních postupů a typů stehů a vzorníků včetně mikroskopických snímků. Zvláštní oddíl je věnován soudobým vyšívačkám, jejich dílu a funkcím, které výšivka a vyšívané předměty plní v životě komunity, žijící na kopanicích. Tuto část práce lze považovat za velmi zajímavou a svým způsobem jedinečnou, protože ukazuje, že dosud živý a stále kultivovaný artefakt může relativně významným způsobem přispívat vedle silného pocitu identity s regionem také k sociální integraci místních obyvatel, a to jak starousedlíků, tak i nově příchozích rodin, které v lokalitě nastálo nebo přechodně žijí. Jak už bylo řečeno, autorka shromáždila velmi bohatý materiál, který dokázala systematicky utřídit, analyzovat a propojit s historickým i soudobým kontextem. Snad jen, abych vyhověla povinnosti oponenta, mám připomínku nebo návrh k připojení slovníčku dialektologických výrazů. Text je napsán příjemným čtivým jazykem a celkový dojem z předložené práce je velmi pozitivní. Autorce se nepochybně podařilo splnit zadání a domnívám se, že dizertace by si zasloužila publikování, nehledě na to, že se v ní skrývají výzvy ke zpracování několika dalších dílčích témat. Ráda tuto práci doporučuji k obhajobě. Praha 18. října 2023 doc. PhDr. Irena Štěpánová, CSc.