Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informačních studií a knihovnictví Informační studia a knihovnictví Pavla Lichnovská PRINT ON DEMAND: ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU A VYUŽITELNOSTI PRO KNIHOVNY Bakalářská diplomová práce v Vedoucí práce: PhDr. Petr Skyřík 2 0 0 9 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato bakalářská práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF M U a používána ke studijním účelům. Pavla Lichnovská Poděkování Zde bych chtěla poděkovat vedoucímu práce PhDr. Petru Škyříkovi za odborné vedení této práce, užitečné rady a ochotu. Bibliografický záznam Lichnovská, Pavla. Print on demand: analýza současného stavu a využitelnosti pro knihovny. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ustav české literatury a knihovnictví, K a binet informačních studií a knihovnictví, 2009. 59 s. + I X s. příl. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík. Anotace Diplomová práce s názvem „Print on demand: analýza současného stavu a využitelnosti pro knihovny" představuje téma tisk na vyžádání. V první části práce poskytuje základní informace o „print on demand", jeho podstatě i vlivu na zvýšení nabídky a dostupnosti knih v rámci konceptu long tail. V následujících částech se práce věnuje nástupu a rozšíření konceptu print on demand do všech oblastí knižního trhu a sleduje jeho dopady na nakladatele, knihkupce, knihovny i čtenáře. Dále se zaměřuje na vybrané současné projekty využívající print on de­ mand. Annotation This diploma thesis titled „Print on Demand: Analysis of Its Current State and Its Usefulness for Libraries" presents the issue of print on demand. In the first part, basic information about print on demand, its essence and influence on increase of supply and availability of books in long tail are dealt with. Other chapters are focused on the spread of print on demand into all other parts of book market and its impact on publishers, booksellers, libraries and even readers. The thesis is also devoted to several present-day print on demand projects. Klíčová slova tisk na vyžádání, vydávání na zakázku, vydávání knih, vydání vlastním nákladem, nakladatelství, tvorba knihovního fondu, doplňování knihovního fondu, long tail, knižní trh, knižní produkce, knižní distribuce, tiskové techniky, Espresso book machine, InstaBook Maker. Keywords print on demand, on-demand publishing, publishing, self-publishing, publishing house, collection management, acquisition of documents, long tail, book market, book production, book distribution, printing method, Espresso book machine, InstaBook Maker. Každému čtenáři jeho knihu. (S. R. Ranganathan) Obsah Úvod 9 1. Print on demand 10 1.1. Definice print on demand 10 1.2. Terminologie 10 1.3. Long tail H 1.4. Tiskové technologie 15 1.4.1. Knihtisk 15 1.4.2. Ofset 16 1.4.3. Digitální tisk 17 1.5. Systémy využívající print on demand 18 1.5.1. Espresso book machine (EBM) 18 1.5.2. InstaBook Maker 20 2. Print on demand pro nakladatele a knihkupce 21 2.1. Současný knižní trh 21 2.1.1. Cena knihy 22 2.2. Změny vyvolané POD v nakladatelské oblasti 23 2.2.3. Nové nakladatelské modely 25 2.3. Nakladatelské POD projekty 27 2.3.1. POD projekty v zahraničí 27 2.3.2. POD projekty v České republice 29 2.4. Změny vyvolané POD v knižním obchodě 30 3. Print on demand pro autory (self-publishing) 32 3.1. Historie tématu self-publishing 32 3.2. Současný stav self-publishing 33 4. Print on demand v knihovnách 36 4.1. Problematika uchovávání knih vydaných vlastním nákladem v knihovnách 36 4.1.1. Výzkum - The Self-Publishing Phenomenon and Libraries 36 4.1.2. Význam knih vydaných vlastním nákladem pro knihovny 40 4.2. Print on demand projekty knihoven a institucí 42 4.2.1. Universitní projekty 42 4.2.2. ProPrint Print-On-Demand Webservice 43 4.2.3. Propojení ebrary a BookSurge 43 4.2.4. Institucionální projekty v české republice 44 4.3. Knihovny jako regionální centra pro systémy umožňující POD 45 4.3.1. Průzkum v knihovnách a institucích využívajícíhEBM 46 5. Důsledky print on demand pro čtenáře a společnost 48 Závěr 51 Použité zdroje 53 Seznam příloh 59 Ú V O D Navzdory očekávání, že nástup digitálních technologií bude znamenat konec tištěné knihy, dochází nyní ke zcela opačné situaci. Nové technologie zjednodušily přípravu dat i výrobu knih a tak je každoročně vydáváno více titulů. Jednou z technologií, která výrazně ovlivnila v minulém desetiletí knižní trh je print on demand. Jeho podstatou je praktická aplikaci digitálního tisku pro tisk malých nákladů knih a to až do té míry, že je možno vytisknout relativně levně i jediný kus knihy. Print on demand však svým rozšířením a proniknutím do praxe způsobil řadu změn v mnoha oblastech knižního trhu. V současné době již proto není chápán jen jako označení způsobu digitálního tisku malých nákladů, ale je vnímán jako koncept dopadající na celý knižní trh. Přestože je v České republice print on demand dosud jen málo znám, a to ještě většinou jako služba tiskáren umožňujících digitální tisk, zaslouží si plnou pozornost. Neboť jak dokazuje situace v zemích, kde je tento koncept již dlouho rozšířen, dochází kvůli němu ke změnám, se kterými se musí vyrovnávat nejen nakladatelé nebo knihkupci, ale i knihovny a čtenáři. Tato práce si proto klade za cíl informovat o dopadech print on demand v různých oblastech knižního trhu a upozornit na možné problémy, se kterými by se mohl potýkat i český knižní trh. Pozornost je věnována nástupu print on demand na americký knižní trh, který se sním potýká mnohem déle než trh český. Hlavní vliv je zaměřen na nakladatele a produkci nových knih, neboť print on demand změnil dosavadní ekonomiku knižního titulu. Knižní trh dále výrazně ovlivňuje výrazný nárůst knih vydaných vlastním nákladem, jelikož právě vydání knihy je díky print on demand výrazně zjednodušeno a zpřístupněno široké veřejnosti. Tento prudký nárůst nových i opětovné zpřístupnění rozebraných knih dopadá, jak na knihkupce a celý distribuční systém knih, tak i na knihovny a čtenáře. Zvýšená pozornost je věnovaná dopadu print on demand na knihovny, který se projevuje v několika formách a nabízí knihovnám i možnosti jak jej aktivně využít pro zlepšení služeb. Dále se práce věnuje vybraným print on demand zahraničním i českým projektům. Představuje i nový způsob tisku knih přístroji umožňující rychlou výrobu knihy bez lidského zásahu a informuje o jeho využívání. 9 1. PRINT ON D E M A N D 1.1. DEFINICE PRINT ON DEMAND Print on demand je popisován jako koncept, umožňující tisk až ve chvíli, kdy na něj vzniká poptávka. Nejčastěji je používán ve spojení s tiskem knih. Lze jej využít i v dalších oblastech například tisky reprodukcí, katalogů, plakátů1 nebo návodů.2 Podstatou j sou nové technologie digitálního tisku, které umožňují vytištění již jednoho kusu za přijatelnou cenu proti ceně tisku ofsetem. Tato technologie má největší dopad na knižní průmysl, neboť mění dosavadní nakladatelské modely3 i distribuci knih. Print on demand je vhodný především pro tisk malých nákladů, dotisky knihy, tisk knih na vyžádání nebo pro vydání knih vlastním nákladem. P O D eliminuje náklady spojené se skladováním, neboť veškerá data j sou uložena v digitální podobě, často ve formě PDF a vytištěna až ve chvíli, kdy je kniha objednána. Tím je sníženo riziko, že by kniha mohla zastarat. Dochází i k minimalizaci ekologických dopadů tisku, jelikož je vytištěno jen množství, na něž je zajištěn odbyt. Svůj počátek má v 90. letech 20. století.4 1.2. TERMINOLOGIE Využití technologií digitálního tisku v případě poptávky se v literatuře nejčastěji označuje jako print on demand, případně print on-demand nebo print-on-demand. Termín print on demand je zkracován na P O D či Pod. Překlad termínu není ustálený, používají se různé významy slova demand5 . Slovník knihovnické terminologie6 překládá print on demand jako tisk na vyžádání, ale synonymní formu printing on demand již jako tisk na objednávku. V české literatuře se print on demand překlá- 1 BANN, David. Polygrafická příručka. Přeložil Petr Stříbrný. 1. vyd. Praha: Slovart, 2008. 224 s. ISBN 9788073910297. 2 HOMOLA, Jan. Print on demand. Inflow: informationjournal [online]. 2009, roč. 2, č. 3 [cit. 2009-04-23], Dostupný z WWW: . ISSN 1802-9736 3 HAUGLAND, Ann. Opening the Gates: Print On-Demand Publishing as Cultural Production. Publishing Research Quarterly. 2006, vol. 22, is. 3, s. 3-16. ISSN 1053-8801. [ cit. 2009-03-16] InEBSCO [online]. Dostupný z WWW: . s. 4-6. 4 LARSEN, James M. Historical Background of Print/Bind on Demand. Collection Management. 2006, vol. 31, is. 1/2, s. 227-233. ISSN 01462679. [cit. 2009-04-14] InEBSCO [online]. Dostupný z WWW: . 5 Žádat, požadovat, dožadovat se, vyžadovat, žádat si či požadavek, žádost, poptávka, zájem, nárok podle Anglicko-český, česko-anglický velký slovník: nejen pro překladatele. 2. vyd. Brno: Lingea, 2007. 1566 s. ISBN 978808706201. 6 Slovník knihovnické terminologie [online]. c2005 [cit. 2009-02-20]. Dostupný z WWW: . 10 7 8 9 1 0 dá j ako tisk na požádání, tisk na zakázku, tisk dle potřeby, tisk na přání, tisk na objednáv­ ku11 či tisk na míru11 . Vzhledem k rozšíření proniknutí anglického termínu i jeho mnohovýznamovosti se však většinou ponechává anglický termín a v textu se užívá zkratka POD. Pro účely této práce bude užit především anglický termín print on demand a jeho zkracování na POD, případně český překlad tisk na vyžádání. 1.3. LONG TAIL Print on demand umožnil výrazné rozšíření konceptu long tail1 3 v celém knižním průmyslu. Teorii long tail rozpracoval šéfredaktor magazínu Wired - Chris Anderson. Long tail vystihuje jak „internet pomalu ale jistě mění globální ekonomiku a kulturu. Masová ekonomika a kultura hitů je díky Internetu transformovaná v ekonomiku a kulturu „okrajových" produktů určených pro menšinu."1 4 Díky internetu mizí omezení fyzickým místem, neboť je možné vše skladovat i nabízet digitálně, zboží již nezabírá fyzické místo. K dispozici tedy může být vše za minimální náklady. Proto je důležité přizpůsobit i ceny prodeji digitálního obsahu. „Yet much of the content on the Long Tail is older material that has already made back its money (or been written off for failing to do so): music from bands that had little record company investment and was thus cheap to make, or live recordings, remixes, and other material that came at low cost." 7 HOMOLA, Jan. Print on demand. Inflow: InformationJournal [online]. 2009, roč. 2, č. 3 [cit. 2009-04-23], Dostupný z WWW: . ISSN 1802-9736. 8 RŮŽIČKA, Jiří. Anarchie v nakladatelském průmyslu. A2. 25. 6. 2008, roč. 4, č. 26, s. 1, 20. ISSN 1803- 6635. Dostupný z WWW: . 9 BANN, David. Polygrafická příručka. Přeložil Petr Stříbrný. 1. vyd. Praha: Slovart, 2008. 224 s. ISBN 9788073910297. 1 0 HÁJEK, Martin. Océ Open House 2007: je libo tisk na přání?. Grafika On-line [online]. 13.3. 2007 [cit. 2007- 03-21]. Dostupný z WWW: . ISSN 1212 - 9569. 1 1 TŘEŠŇÁK, Kamil. Jak se tisknou knihy digitálně? Grafika On-line [online]. 20. 08. 1999 [cit. 2009-03-21], Dostupný z WWW: . ISSN 1212 - 9569. 1 2 CÍSAŘ, Josef. Podpora Rady Evropy technologii „Knih na míru". Knihukupec a nakladatel. 1999, roč. 4, č. 11, s. 4-5. 1 3 Do češtiny překládáno jako dlouhý ocas, pro výrazné rozšíření anglického pojmu však ponecháno v angličtině. 1 4 CÍR Jaroslav. Dlouhý ocas. Bod zlomu [online]. 31. 3. 2007 [cit. 2009-03-22]. Dostupný z WWW: . 1 5 ANDERSON, Chris. TheLongTail. Wired [online]. 2004, is. 12.10 [cit. 2009-04-11]. Dostupný z WWW: . Většina obsahu, který tvoří long tail, je starší materiál, který už si na sebe vydělal (nebo byl odepsán, protože nebyl schopen si na sebe vydělat) např. hudba skupin, do kterých nemusela nahrávací společnost mnoho investovat, a byla proto levná, nebo živé nahrávky, remixy a další materiál, který měl nízké náklady, (vlastní překlad) 11 Může být zpřístupněna veškerá produkce - ať již se jedná o vyprodané či staré tituly nebo okrajové žánry. Samozřejmě je tímto stylem zpřístupněno i zboží bez jakékoliv hodnoty a nesmysly, ale ty se vyskytují i mezi masově produkovaným zbožím. Potenciální trh může být dvakrát tak velký proti dnešnímu. Navzdory Paretovu pravidlu, že 80 % zisku tvoří 20 % produktů, long tail dokazuje, že pokud je ostatních produktů dostatek a jsou zpřístupněny, mohou vytvořit mnohem větší zisk. Dochází k posunu zájmu od masových produktů k produktům okrajovým, specializovaným, určeným jen úzké cílové skupině. Zájem o tyto produkty vzrůstá tím, že stále více lidí prosazuje své individuální požadavky a vkus. Jelikož již dávno došlo k převýšení nabídky poptávkou, vzrůstají pochybnosti o masově prosazovaných výrobcích nebo kultuře. Přednost mají okrajové produkty, jež jsou díky internetu zpřístupněny. Zisk z jejich prodeje může být malý, ale díky množství různorodých produktů není zanedbatelný, jak je uvedeno na obrázku1 6 z knihy Chrise Andersona. The New Marketplace V teorii long tail se projevují tři fenomény:1 8 1. Demokratizace výrobních nástrojů snížení výrobních nákladů vede ke vzniku většího množství produktů. 2. Demokratizace distribuce - na internet se vejde vše, odpadá omezení nabídky kapacitou skladu. 3. Propojení nabídky a poptávky - přes vyhledávání na internetu, recenze, doporučení ostatních až po diskuse v komunitních sítích dochází k propojování lidí s produkty. V knižním průmyslu je long tail zesílen konceptem print on demand, umožňujícím tisk knihy až v případě objednávky. Díky němu se již žádná kniha nemusí stát vyprodanou. „Longtail is in effect the holy grail of this industry because with each new season of frontlist our backlist grows exponentially. Longtail in book publishing is about selling books we no longer actively Products promote.' U 9 1 6 Převzato z (Cír, 2007). 1 7 ANDRSON, Chris. The Long Tail: Why the Future of Business Is selling Less of More. New York, NY: Hyperion, 2006. 18 CÍR, Jaroslav. Dlouhý ocas. Bod zlomu [online]. 31. 3. 2007 [cit. 2009-03-22]. Dostupný z WWW: . 1 9 SCHNITTMAN, Evan. Longtail Wars [online]. Oxford University Press USA blog, 2007 [cit. 2009-04-12], Dostupný z WWW: . 12 Long tail ve spojení s POD ovlivňuje celý knižní průmysl a mění jeho dosavadní vývoj: - Autorům umožňuje prodej knih i v době, kdy je již aktivně nepropagují a to do té doby, dokud bude zachován digitální obsah knihy. Díky print on demand tak dochází k redefinování pojmu vyprodané knihy. - Knihkupcům long tail přináší nepřeberné množství titulů, v nichž se musí orientovat a vybírat ty, které zaujmou jejich zákazníky. Situaci jim ztěžuje prodej knih přes internet, kde obchody nabízí mnohem širší nabídku a rychlé dodání, takže jim u specializovaných titulů nejsou před zákazníkem schopni konkurovat: „ [...] independent booksellers don't have the ability to maintain the volume that is needed to operate in a long tail environment. Overhead is too high with rent, shelf space, etc. They depend on those titles that they can move a lot of."2 0 Někteří knihkupci začínají řešit situaci specializací. Zaměřují se na určitý druh literatury nebo vzácné kusy. Jiní se snaží naopak přizpůsobit situaci a využít long tail ve svůj prospěch, například pořízením přístrojů umožňujících rychlou výrobu knih jako je Espresso book machine nebo InstaBook Maker. Takových j e však zatím velmi málo kvůli vysokým pořizovacím nákladům přístrojů. - Nakladatelům se nabízí příležitost prodávat všechny knihy, které kdy připravili. M o hou se propojit s P O D firmami a přidat své tituly do sítí nebo obchodů, odkud lze objednávat tisk knih. Díky long tail si je pak najdou zákazníci po celém světě. Michael Jensen uvádí možnosti, které se nabízejí především nakladatelům vydávajícím knihy v angličtině: „US publishers may all soon be lucky to be able to offer, to a worldwide audience of a billion, our abstruse, specialized, even scholarly monographs, because everyday, a few thousands are for the first time enthusiastic about the topic."2 1 Walt Crawford však upozorňuje, že long tail bývá přeceňován, neboť prodej okrajových nebo starších titulů je velmi malý: „You need to be able to make a business out of one Long tailje svatým grálem tohoto průmyslu, neboť s každou novou sezonou se nabídka nových i starých knih exponenciálně zvyšuje. Long tail ve vydávání knih znamená prodávat knihy, které již aktivně nepropagujeme. (v. p.) 2 0 BLACKMOORE, Stephen. The Long Tail of POD. In For Questioning [online]. 2006 [cit. 2009-04-10]. Dostupný z WWW: . Nezávislí knihkupci nemají schopnost udržovat objem, který je potřebný k fungování prostředí long tail. Náklady spojené s nájmem a místem na policích atd. jsou příliš vysoké. Jsou závislí na titulech, které se hodně prodávají, (v. p.) 2 1 JENSEN, Michael. The Deep Niche. The Journal of Electronic Publishing. 2007, vol. 10, no. 2. [cit. 2009-04-18] Dostupný z WWW: . Může se stát, že všichni američtí nakladatelé budou mít brzy štěstí, protože budou moci nabízet miliardě čtenářům po celém světě naše nesrozumitelné, specializované, vědecké monografie, protože každý den se několik tisíců poprvé nadchne pro dané téma. (v. p.) 13 sale a day—and that's when everyone's on the web. That's the reality of the long tail."2 2 Anderson k tématu long tail v knižním průmyslu dodává: „Already, we're seeing a blurring of the line between in and out of print. Amazon and other networks of used booksellers have made it almost as easy to find and buy a second-hand book as it is a new one. By divorcing bookselling from geography, these networks create a liquid market at low volume, dramatically increasing both their own business and the overall demand for used books. Combine that with the rapidly dropping costs of print-on-demand technologies and it's clear why any book should always be available. Indeed, it is a fair bet that children today will grow up never knowing the meaning of out of print." Long tail dokonale využil profesor Philip M . Parker, který vytvořil počítačový program pro psaní knih. Program prohledává internet a sestavuje obsah knihy k danému tématu. Ihned poté je kniha nabídnuta k prodeji. Vytištěná bude, teprve až si ji někdo objedná, tedy print on demand. V současné době jsou k dispozici tisíce takovýchto knih. Parker založil nakladatelství I C O N Group International, pod jehož hlavičkou knihy vydává. Mezi nejžádanější knihy z této produkce patří studie, soubory statistik, ekonomických údajů a prognóz, dále informační publikace o zřídka se vyskytujících nemocech. Knihy jsou díky minimálním cenovým nákladům ziskové již od jednoho kusu, neboť celý systém výroby knihy je plně automatizovaný. „Knihy prodává prostřednictvím internetového obchodu Amazon.com a dalších asi dvaceti distributorů. Opět je vše automatizováno - od žádosti o přidělení ISBN a založení záznamu v databázi knihkupectví přes návrh obálky a hřbetu až po automatický marketing AdSense. Pokud si zákazník knihu (o které vůbec nemusí tušit, že ji napsal počítač) objedná, bude mu tato na zakázku vytištěna smluvní tiskárnou a zaslána poštou domů."2 4 2 2 CRAWFORD, Walt. Old Media/New Media. Cites & Insights [online]. 2005, no. 9 [cit. 2009-04-18]. Dostupný z WWW: . ISSN 1534-0937. Musíte být schopni vytvořit obchod z jednoho prodeje denně - a to když jsou všichni na webu. To je realita long tail. (v. p.) 2 3 ANDERSON, Chris. The Long Tail. Wired [online]. 2004, is. 12.10 [cit. 2009-04-11]. Dostupný z WWW: . Dnes se mažou hranice mezi knihami, které jsou právě na trhu, a knihami rozebranými. Díky Amazonu a dalším internetovým prodejcům knihje stejně jednoduché najít a koupit starší knihu jako novou. Jelikož prodávání knih již není tak závislé na zeměpisné poloze, tito prodejci vytváří likvidní trh za nízkých nákladů, když vezmeme v úvahu rapidně se snižující náklady POD technologií, je jasné, proč by jakákoliv kniha měla být vždy přístupná. Můžeme se vsadit, že dnešní generace nikdy nepoznají, co znamená, když kniha není dostupná, (v. p.) 2 4 KASÍK, Pavel. Čtvrtek, Počítač v roli spisovatele. Zatím napsal 200 tisíc knih, zisky rostou. Technet.cz [online]. 9. 7. 2008 [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: . 14 1.4. TISKOVÉ TECHNOLOGIE Nástup print on demand byl umožněn rozvojem tiskových technologií a to především digitálního tisku. Hlavní technologie pro tisk knih jsou knihtisk, ofsetový a digitální tisk. Mezi další významné tiskové procesy patří hlubotisk (používaný pro tisk časopisů) a sítotisk (potisk různých materiálů - CD, dřevo, plast, sklo, kov atd.). Základní technologií používanou při výrobě knih byl knihtisk, který si své dominantní postavení udržel od 14. století až do 90. let 20. století, kdy byl nahrazen ofsetovým tiskem. Ještě v roce 1981 dominoval knihtisk s 56 procentním podílem v používaných tiskových technologiích, ofset zabíral pouze 32 % . 2 5 Nyní dochází k vzestupu digitálního tisku, především v případech malých nákladů, kde je výhodnější než ofset. Vzrůstající využívání digitálního tisku potvrzují i data z ročních výkazů polygrafického průmyslu:2 6 1 600 000 1400 000 1 200 000 1000 000 800 000 600 000 400 000 200000 0 Digitální tisk v tis. Kč • I I2003 2004 2005 2006 2007 1.4.1. K N I H T I S K Knihtisk je „druh tiskové techniky, která je založena na rozdílu výšky mezi tisknoucími a netisknoucími místy na tiskové formě. Jednotlivá písmena (litery), odlévané z měkkého kovu, tzv. písmoviny, s pomocí matric, se vkládají do tzv. sázítka po jednotlivých řádkách (zrcadlově oproti výslednému textu), řádky se vkládají na sazebnici. N a značně vyvýšená tisknoucí místa je z válce navalována tiskařská barva, která se tlakem přenáší na papír. Po vytištění tex'PISTORIUS, Vladimír. Jak se dělá kniha: Příručka pro nakladatele. 1. vyd. Praha; Litomyšl: Paseka, 2003. 248 s. ISBN 8071855162. s. 52. 26 Roční výkazy polygrafického průmyslu za roky 2004 až 2007 [online]. 2009 [cit. 2009-04-16]. Dostupný z WWW: . 15 tu se vyskladane řádky, resp. písmena rozmetají do zásobníku (tzv. písmovky) a opakovaně je lze použít k vyskládání nové předlohy pro tisk."2 7 Nevýhodou jsou vysoké náklady na kovové litery a štočky, snižující se dostupnost, nutnost používání dražších papírů a malá rychlost výroby. Moderní metody přípravy předloh jsou převážně digitální nebo fotografické a nehodí se k vytváření vyvýšeného povrchu. Ve srovnání s ofsetovým tiskem je při tisku ofsetem dosaženo stejné kvality i na levnějších papírech.2 8 1.4.2. O F S E T Ofsetem se rozumí „druh tiskové techniky založené na principu odpuzování mastnoty a vody. Tisknoucí a netisknoucí místa na tiskové formě jsou v jedné rovině (na rozdíl od tisku z výšky a tisku z hloubky), v průběhu tisku jsou vlhčena vodou, aby přijímala tiskařskou barvu. Obraz je z tiskové formy přenesen na gumový válec a teprve pak otištěn na papír. Výhodou ofsetu je jednoduchá manipulace s tiskovou formou a nízké nároky na materiál a při rotačním tisku vysoce rychlý a kvalitní tisk." Jeho výhody i nevýhody ovlivňuje použití vody v tiskovém procesu, proto je obtížné udržet stejnou barevnost během tisku jednoho nákladu. Voda může také způsobit zborcení nebo natažení papíru, ofsetové barvy mohou způsobovat vytrhávání vláken z povrchu papíru, což může vést ke vzniku nepouštěných míst na obrázku. Mezi výhody ofsetového tisku patří dobrá reprodukce detailů a fotografií, možnost tisku na většinu papírových povrchů a rychlá příprava stroje.3 0 Ofsetový tisk umožňuje přípravu stránek v počítači a je flexibilnější než knihtisk. Navíc je také levnější, a proto knihtisk nahradil. Nejdražší položkou při ofsetovém tisku je příprava stroje před tiskem. Taje velmi vysoká zvláště u malých nákladů. Samotný tisk je tím levnější, čím větší počet kusů se tiskne. 2 7 Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. c2005 [cit. 2009-02- 20]. Dostupný z WWW: . 2 8 BANN, David. Polygrafická příručka. Přeložil Petr Stříbrný. 1. vyd. Praha: Slovart, 2008. 224 s. ISBN 9788073910297. s. 108-109. 2 9 Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. c2005 [cit. 2009-02- 20]. Dostupný z WWW: . 3 0 BANN, David. Polygrafická příručka. Přeložil Petr Stříbrný. 1. vyd. Praha: Slovart, 2008. 224 s. ISBN 9788073910297. s. 88. 16 1.4.3. D I G I T Á L N Í TISK „Při tisku touto technologií se používá soubor (PDF, PostScript nebo v nějakém jiném vhodném formátu) a obraz se na tiskové zařízení přenáší digitálně."3 1 Dle způsobu přenosu obrazu se rozlišuje:3 2 - tepelný přenos tisku (termografie) - přenos obrazu pomocí toneru (elektrografie) - nástřik b arvy (Ink-j et) - magnetografie a ionografie. Rychlost tisku je nižší než v ofsetu, ale jelikož digitální tisk nevyžaduje výrobu filmu či tiskové desky, odpadá práce s předtiskovou přípravou stroje, tím se snižují náklady na přípravu a celková doba nutná k realizaci je kratší. Speciální barvy a papíry pro digitální tisk jsou však dražší než barvy používané v ofsetu. U dřívějších zařízení byla kvalita tisku nižší, ale novější stroje se již kvalitou vyrovnají ofsetu. Již jeden výtisk je možné vytisknout za přijatelnou cenu. Díky tomu může být digitální tisk využit k tisku na vyžádání (data jsou vytištěna i jen pro jediného zákazníka, který projevil o produkt zájem). Jelikož lze data na jednotlivých výtiscích měnit, je možné prostřednictvím digitálního tisku vytvářet personalizované produkty. Texty nebo obrázky se mohou lišit na jednotlivých výtiscích, například podle údajů konkrétního zákazníka. Ekonomická výhodnost digitálního tisku při publikování knih záleží na parametrech a typu titulu. Vladimír Pistorius uvádí, že hranice výhodnosti leží mezi 600 - 800 kopií.3 3 David Bann se přiklání k nákladu 500 kusů a upozorňuje na snahy výrobců digitálních tiskáren přesunout hranici rentability až na 3000 kusů na základě předpovědí, že úloha digitálního tisku poroste, neboť stroje i spotřební materiál do nich zlevňují a kvalita se zvyšuje.3 4 3 1 Tamtéž, s. 96. 3 2 GEBRTOVA, Jana. Potiskovatelnostpapírů pro nekonvenční tiskové techniky [online]. Společnost průmyslu papíru a celulózy, [1999], 12. 11. 1999 [cit. 2009-03-13]. Dostupný z WWW: . 3 3 PISTORIUS, Vladimír. Jak se dělá kniha: Příručka pro nakladatele. 1. vyd. Praha; Litomyšl: Paseka, 2003. 248 s. ISBN 8071855162. s. 55. 3 4 BANN, David. Polygrafická příručka. Přeložil Petr Stříbrný. 1. vyd. Praha: Slovart, 2008. 224 s. ISBN 9788073910297. s. 18. 17 Porovnání ceny digitálního tisku (print on demand) a ofsetu: 3 5 Srovnání nákladů při tisku brožury technologií POD a ofsetem. 70 000 Kč 60 000 Kč 50 000 Kč 1 40 000 Kč 1 30 000 Kč 20 000 Kč 10 000 Kč Kč > 1 i"1 i i 1—1 —i 1 > i 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000 počet výtisků 1.5. SYSTÉMY VYUŽÍVAJÍCÍ PRINT ON DEMAND Dalším rozvojem print on demand došlo k vynálezu přístrojů, které dokáží samy vyrobit a svázat knihu. Jedná se o přístroje velikosti kopírek, které mohou být umístěny v knihkupectvích, knihovnách nebo kdekoliv jinde. Jsou napojeny na počítač i na internet, a mohou tak z centrální databáze přijímat digitální soubory knih připravených k tisku. Přístroje dokáží rychle a levně svázat knihu jen s minimálním lidským zásahem. Díky nim dochází k přeměně centralizovaného modelu P O D na model lokalizovaný, u nějž odpadá doprava knihy na místo objednání. Tyto přístroje tak stejně jako P O D přispívají ke konceptu tisku šetrnějšímu k životnímu prostředí. 3 6 1.5.1. ESPRESSO BOOK MACHINE ( E B M ) Espresso Book Machine je tiskové zařízení firmy On Demand Books umožňující vytištění a svázání paperbacku s barevnou obálkou a minimálním lidským zásahem. Zařízení vtiskne a sváže 300stránkovou knihu do čtyř minut. Jeho upravená verze 2.0. dokáže vyrobit až 830stránkovou knihu. Velikost knihy se pohybuje mezi n 8.5" x 11" a 4.5" x 4.5".3 7 E B M je 3 3 PISTORIUS, Vladimír. Jak se dělá kniha: Příručka pro nakladatele. 1. vyd. Praha; Litomyšl: Paseka, 2003. 248 s. ISBN 8071855162. s. 56. 3 6 Tento způsob tisku využívá recyklované materiály nebo materiály z udržitelných zdrojů, šetří energiemi a zabraňuje plýtváním surovinami. Dále se prosazuje větší využívání digitálních dokumentů, například nátisky ve formě pdf. Některé výrobky bývají označeny jako „carbon neutrať, neboť za ně firmy nahradily použité zdroje např. formou podpory výsadby nových stromů. BANN, David. Polygrafická příručka. Přeložil Petr Stříbrný. 1. vyd. Praha: Slovart, 2008. 224 s. ISBN 9788073910297. s. 24. 3 7 21,6 x 27,9 cm (přibližuje se evropské velikosti A4 - 21,0 x 29,7 cm) a 11,4 x 11,4 cm. 18 ovládáno speciálním softwarem EspressNet, který umožňuje propojení zařízení s virtuální sítí, v níž jsou uloženy dokumentů k tisku a informace o zakázce i zákazníkovi. Stejně tak do ní mají přístup poskytovatelé dokumentů, které jsou chráněny autorskými právy. Ti mohou sledovat, kde a kdy byla kniha vytištěna nebo měnit povolení dokumentů k tisku. Systém zaznamenává všechny provedené transakce a poskytuje všechna data nutná k vyplácení autorských honorářů za vytištěné knihy. Espresso book machine bylo oceněno jako nejlepší vynález roku 2007 časopisem Time.3 8 Firmu On Demand books spoluzakládal v roce 2004 Jason Epstein. Toho na myšlenku E B M přivedl jeho projekt Reader's Catalog, který nabízel knihy, které již nebyly v klasické distribuci. Přestože bylo prodáváno mnoho titulů, došlo k zjištění, že prodej je ztrátový díky skladování, manipulaci a odesílání objednávek konkrétním zákazníkům. Částečně tento problém vyřešil print on demand, ale ne zcela. P O D je podle Epsteina navržen spíše pro tisk malých nákladů, neboť je pro tisk jednotlivých kopií těžkopádný, drahý a vyžaduje kvalifikované pracovníky. „What I envisioned was the next generation of p.o.d. technology: a fully automatic, low cost device that could be placed in a neighborhood bookshop or Kinkos or library or Starbucks or cruise ship or space station—in effect an A T M for books—so that readers at their computers could order a title as if they were buying a book from Amazon but instead of receiving a book days later by UPS the reader would order a digital file and fifteen minutes later collect the finished book, indistinguishable from a library quality paperback and at less cost, from a nearby machine." Jeho vizi naplnil přístroj Espresso Book machine, který je skutečným automatem na knihy. Společnost On Demand Books plánuje jeho rozšíření do knihoven a knihkupectví po celém světě. Pomohla založit i neziskovou organizaci Books On Demand for Africa,4 0 taje nyní v průzkumné fázi - zkoumá místa pro instalaci přístroje E B M v Africe. Jejím cílem jsou stovky E B M po celé Africe, jež by přispěly k rozšíření přístupu k vzdělávacím zdrojům. s The Best Inventions Of The Year: An ATM for Books. Time [online]. 2009 [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: . 3 9 EPSTEIN, Jason. The End of the Gutenberg Era. Library Trends. 2008, vol. 57, is. 1, s. 8. ISSN 00242594. [cit. 2009-04-15] In ProQuest [online]. Dostupný z WWW: . Představoval jsem si příští generaci pod technologie: plně automatický přístroj s nízkými náklady, který by mohl být umístěn v sousedním knihkupectví, kopírovacím centru, knihovně, Starbucks, na výletní lodi, nebo vesmírné stanici - vlastně takový bankomat na knížky - takže by si čtenáři u svých počítačů mohli objednat knížku, jako kdyby si kupovali knihu z Amazonu, ale místo toho, aby ji dostali za několik dní doručenou UPS, by si čtenář objednal digitální soubor a za 15 minut by si vyzvedl hotovou knihu, k nerozeznání od klasického paperbacku a za menších nákladů z blízkého přístroje, (v. p.) 40 Espresso plans African mission. The Bookseller.com [online]. 18. 12. 2008 [cit. 2008-04-12]. Dostupný z WWW: . 19 1.5.2. I N S T A B O O K M A K E R Instabook Maker, přístroj mexického vynálezce Victora Celario, je výsledkem 151etého výzkumu v knižní produkci a distribuci. Přístroj je velký 200x80x90 cm umožňuje i barevný tisk z formátů doc, pdf nebo html. InstaBook Maker poskytuje rychlou a levnou výrobu knihy do formátu A4. Proti E B M je jeho velkou nevýhodou nutnost dokončovacích prací, ale naopak pořizovací cena je mnohem příznivější. „Výroba publikace je do značné míry automatizována, zejména při dokončovacím zpracování jsou nicméně zapotřebí manuální úkony, vyžadující zaškolenou obsluhu. Proces začíná vytištěním obálky a textu knihy z digitálních podkladů. Následně zajistí obsluha ořez, sestavení a lepení knižních bloků v příslušných zařízeních, kontrolovat lze přitom například tlak vazače či množství lepidla. Po desetisekundovém vysušení je kniha oříznuta ze tří stran. Celý proces vyžaduje asi 10 minut na jednu knihu."4 1 Díky programu InstaBook Digital Bookstore Network nabízí přes 10 000 knih, práva k těmto knihám buď vlastní společnost InstaBook Corporation nebo se na ně již nevztahuje autorský zákon. Dále nabízí začínajícím autorům možnost vydat knihu a pak ji přidat do programu, který umožní její vytištění na kterémkoliv přístroji InstaBook Maker i objednání přes webové stránky firmy.4 2 Firma plánuje rozšíření přístroje do knihoven a knihkupectví a to především v Mexiku, U S A a Kanadě. 4 1 KREJČÍ, Richard. InstaBook Maker: systém pro on-demand tisk hodlá dobýt Ameriku. Grafika On-line [online]. 9. 6. 2004 [cit. 2009-04-20]. Dostupný z WWW: . ISSN 1212-9569. 42 InstaBook. Publish Your Book Today In 2 easy steps, [online]. InstaBook Publisher, 2005 [cit. 2009-04- 20]. Dostupný z WWW: . 20 2. PRINT ON D E M A N D PRO N A K L A D A T E L E A KNIHKUPCE 2.1. SOUČASNÝ KNIŽNÍ TRH Vladimír Pistorius4 3 zdůrazňuje, že knižní trh je velmi specifickým odvětvím hospodářství a kultury každého státu. Je trhem nehomogenním, v němž se setkávají různé dílčí tržní segmenty, které se navzájem výrazně liší a často spolu nesouvisejí. Zákonitosti prodeje závisí na konkrétním žánru - liší se trh s romány, vědeckými publikacemi, bibliofiliemi, atd. Každý žánr má svou specifickou cílovou skupinu, marketing a distribuci. Knižní trh je omezen jazykovou oblastí, kterou na rozdíl od jiných trhů téměř nepřekračuje. Dále je ovlivněn svou velikostí, tedy počtem potenciálních čtenářů. V závislosti na velikosti trhu roste také počet nakladatelů a narůstá konkurence. Pro čtenáře a knihkupce knižní trh znamená především prodej knih, ale pro nakladatele je navíc trhem s autorskými právy. Pro nakladatele i knihkupce je trhem kapitálově náročným, neboť vyžaduje velké zásoby. Na skladě bývají knihy standardní produkce (prodávané v knihkupectvích) jeden až dva roky po vydání. Pistorius uvádí, že během prvního roku se prodá asi 75-85 % nákladu, méně u poezie, odborných knih a sebraných spisů. Zbytek se doprodává delší dobu. Dochází ke střetu požadavku, aby byl titul dlouho na trhu, s rizikem kapitálové náročnosti. Knihkupectví jsou prodejny s velmi rozsáhlým sortimentem ale i omezenými skladovacími prostory. Dle Pistoria se zásoby zboží „otočí" asi 3x za rok. Na skladě tedy musí být zboží asi na 4 měsíce. Snížení kapitálové zátěže se knihkupci snaží docílit pomocí prodeje knih na komisi, kdy zaplatí za knihy nakladatelům až po jejich prodání. Trendem na knižním trhuje nyní monopolizace: „V současné době je na knižních trzích patrná tendence k vytváření velkých obchodních společností (jak knihkupeckých tak nakladatelských), ovládajících většinu trhu. Tato tendence se zřetelně uplatňuje v zahraničí, v poslední době začíná být ale patrná i u nás."4 4 PISTORIUS, Vladimír. Jak se dělá kniha: Příručka pro nakladatele. 1. vyd. Praha; Litomyšl: Paseka, 2003. 248 s. ISBN 8071855162. s.7. 4 4 Tamtéž, s. 20. 21 2 . 1 . 1 . C E N A K N I H Y Prodejní cena knihy je tvořena náklady na na- 1 0 0 % kladatelskou přípravu titulu, autorský honorář, polygrafické zpracování a konečnou distribuci (distribuční firmy a knihkupci) v těchto poměrech:4 5 Nakladatelé: 1 5 - 2 0 % ceny Autoři: 1 0 % Polygrafie: 3 0 - 3 5 % Distribuce: 4 0 - 5 0 % (Plus 9 % DPH) Vydání každé knihy je podmíněno úvahou o velikosti nákladu a ceně knihy. Vše závisí na čtenářském zájmu, který je velmi těžké předem odhadnout. Nechá-li nakladatel vytisknout více výtisků, než se prodá, zůstanou mu na skladě a jeho zisk bude nižší o výrobní cenu těchto výtisků. Vytiskne-li jich méně, nemusí uspokojit všechny zájemce, realizovat možný zisk a cena knihy bude vysoká. Výrobní cenu knihy ovlivňuje velikost nákladu - čím je náklad vyšší, tím je výrobní cena nižší. Samozřejmě s vyšší cenou klesá zájem čtenářů. Nakladatelé tak neustále hledají kompromis mezi tím, jak uspokojit co největší čtenářský zájem, a rizikem, že by knihy zůstaly neprodané ve skladech. Závislost výrobní ceny knihy na nákladu - cenová hyperbola 20 10 o I 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Počet výttskú v 1 000 Tamtéž, s.126 Tamtéž, s.122. 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% nakladatel 5 22 2.2. ZMĚNY VYVOLANÉ P O D v NAKLADATELSKÉ OBLASTI Print on demand přináší nakladatelům nové možnosti, stejně jako nebezpečí a problémy v podobě nové konkurence. Mezi hlavní výhody patří využití digitálního tisku pro dotisk již vyprodaných knih. P O D umožňuje ponechat knihy v tisku tak dlouho, dokud bude zachována jejich digitální forma. Navíc je možné díky rychlému tisku využívat i efektivnějších forem distribuce, při níž je kniha vytištěna a odeslána až po zakoupení konkrétním čtenářem. Calvin Reid se k tomu v článku POD Heads to the Mainstream47 vyjadřuje takto: „[...] POD stands the usual publishing model on its head. Print on demand offers publishers the possibility of selling a book before it is printed and then delivering it directly to a consumer, to a store or to a publisher's warehouse."4 8 Dále P O D umožňuje tisk malých nákladů, které byly dosud cenově nevýhodné nebo tisk specializovaných knih, jako jsou například personalizované knihy, jež jsou svým obsahem směřovány konkrétnímu čtenáři. Jak již bylo zmíněno, přináší však pro nakladatele i hrozbu v podobě nárůstu konkurence nových nakladatelů orientujících se na on-demand publishing, kterým se rozumí „vydání publikace na vyžádání zákazníka, vztahující se na vytištění publikací v nákladu (počtu výtisků) požadovaném zákazníkem (může se jednat o jediný exemplář) nebo na úpravu publikace podle představ zákazníka. Výhodou on-demand publishing je redukce skladovaných zásob, méně neprodaných titulů a lepší tok peněz; předpokládat lze také nárůst počtu vydávaných titulů. Nevýhoda spočívá především ve vysokých nákladech na výrobu takové publikace, což se odrazí v její ceně pro konečného zákazníka."4 9 Jako ekvivalentní překlady jsou v T D K I V uvedeny on-demand publishing jsou uvedeny: vydávání na zakázku (zř.), vydávání na míru, kniha na zakázku, kniha na míru, book on demand, publikování na objednávku. 4 7 REID, Calvin. POD Heads to the Mainstream. Publishers Weekly. 14. 1. 2008, vol. 255, is. 2, s. 33-35.. ISSN 00000019. [cit. 2009-02-14] InEBSCO [online]. Dostupný z WWW: . 4 8 Tamtéž. POD staví na hlavu tradiční nakladatelský model. Print on demand nabízí nakladatelům možnost prodávat knihy před tím, než jsou vytištěny a poté je doručit přímo ke konzumentovi, do obchodu nebo do nakladatelova skladu. (v.p.) 4 9 Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. c2005 [cit. 2009-02-20], Dostupný z WWW: . 23 Tito nakladatelé nabízí všem autorům placené vydání knihy. Každý si díky nim může vydat svou knihu. Bývají označováni jako POD nakladatelé nebo také subsidy publishers.50 POD nakladatelé již nejsou klasickými nakladateli, ale spíše firmami, které poskytují placené nakladatelské služby. Jelikož o klienty nemají nouzi, dochází k vydávání záplavy knih vydaných formou self-publishing. Těmto knihám je poskytnuta odborná příprava jen v té míře, jakou si zaplatil její autor. Proto knihy mnohdy nedosahují kvality tradičně vydaných knih. Rudy Shur v článku The Problem with POD51 upozorňuje na nebezpečné srovnávání tradičně tištěných knih a knih tištěných P O D nakladateli, neboť POD knihy neprošly klasickým nakladatelským procesem, při němž nakladatelé investují do úprav textu, grafického zpracování, marketingu a distribuce knih. Informace obsažené v těchto knihách mohou být stejné, jaké jsou k nalezení na internetu. Zvyšující se množství takových knih působí zmatek na knižním trhu a oslabuje pozice tradičních nakladatelů, jejichž tvorba je ohrožena. Nebezpečí pro klasické nakladatele vidí především v tom, že prodejci nemají čas rozlišovat mezi tradičně vydanými tituly a POD tituly. „[...] P O D titles have contributed to a 28 % increase in the number of books published between 2000 and 2004 (from 140,000 to 180,000 titles), the public and some book retailers have begun to confuse them with books published by independent and niche houses. That hurts not only indie publishers, but also readers and the industry in general, by displacing independently published books from already limited retail display space, lowering readers' expectations of quality and introducing steeply discounted books into the marketplace, as P O D houses offer incentives for buying their titles."5 2 Ann Haugland však zdůrazňuje, že zákazníky POD nakladatelů jsou primárně autoři. Tito nakladatelé uspokojují poptávku autorů, kteří byli odmítnuti v klasických nakladatelstvích nebo chtějí knihu vydat rychle. „[...] POD technologies enable an extraordinary and interesting new cultural practice - a form of popular culture centered on production rather than consumption."5 3 5 0 HAUGLAND, Ann. Opening the Gates: Print On-Demand Publishing as Cultural Production. Publishing Research Quarterly. 2006, vol. 22, is. 3, s. 3-16. ISSN 1053-8801. [ cit. 2009-03-16] InEBSCO [online]. Dostupný z WWW: . s. 5. 5 1 SHUR, Rudy. The Problem with POD. Publishers Weekly [online]. 2006, vol. 253, is. 3 [cit. 2009-02-20], s. 74. ISSN 00000019. InEBSCO [online]. Dostupný z WWW: . 52 Tamtéž. POD tituly zaznamenaly 28 % nárůst v počtu publikovaných knih mezi 2000 a 2004 (z 140 000 na 180 000 titulů), veřejnost a někteří prodejci si však začali plést POD knihy s knihami vydanými nezávislými nakladateli. To nepociťují jen nezávislí nakladatelé, ale také čtenáři a průmysl obecně, sesazením nezávisle publikovaných knih z již tak limitovaného místa v obchodech zařazením, snižováním čtenářského očekávání kvality, zařazováním levných knih na trh tím, že POD nakladatelé nabízejí výhody, za zakoupení jejich knih. (v. p.) '3 HAUGLAND, Ann. Opening the Gates: Print On-Demand Publishing as Cultural Production. Publishing Research Quarterly. 2006, vol. 22, is. 3, s. 3-16. ISSN 1053-8801. [ cit. 2009-03-16] InEBSCO [online]. Dostupný z WWW: . s. 14. 24 2.2.3. N O V É N A K L A D A T E L S K É M O D E L Y Ann Haugland ve svém článku Opening gates: Print On-Demand Publishing as Cultural Production5A dále vymezuje tři nakladatelské modely, které se oddělily s rozmachem POD: Traditional Royalty Publishers, POD Subsidy Publisher a Self-Publishing Models. 2.2.3.1. T R A D I Č N Í N A K L A D A T E L É ( T R A D I T I O N A L R O Y A L T Y 5 5 P U B L I S H E R S ) Tito nakladatelé vybírají texty z rukopisů zaslaných autory a starají se o zpracování knihy. Autoři nejčastěji dostávají honorář v podobě procent z prodaných kusů. Tradičním nakladatelům se rovněž přisuzuje role, pojmenovaná jako „Cultural Gatekeeper"56 , neboť rozhodují, které texty budou vydány a které ne. Vydání každé knihy pro ně představuje značné riziko, jelikož investují do přípravy knihy mnoho finančních prostředků i svou pověst. Jsou zodpovědní za celkové zpracování rukopisu, jeho editování, grafické i typografické úpravy, také za marketing a propagaci titulů. 2.2.3.2. P O D S U B S I D Y 5 7 P U B L I S H E R S Vydělávají většinu svých zisků „nakladatelským servisem" (autoři poskytují digitální obsah a platí vydavateli za jeho zpracování, vydání i distribuci). Část zisků pramení i z prodeje knih, především však autorům a jejich známým. Zákazníky j sou pro ně především autoři, kteří si sami hradí vydání knihy, nikoliv čtenáři. P O D nakladatelé nekupují práva ke knihám a nenesou riziko vydání ztrátových titulů. Většina těchto nakladatelů poskytuje základní nakladatelský servis, jako je zajištění I S B N , rozeslání povinných výtisků a zapsání knihy do databází vydaných knih. Veškerá další propagace záleží na autorovi, případně na tom, zda si připlatil některou z reklamních služeb nakladatelství. Tito vydavatelé neposuzují knihy podle obsahu a nevkládají do nich žádné prostředky, neboť poskytují pouze služby, jež si autor zaplatil. Publikují vše, co se k nim dostane. Výsledným produktem je kniha, která může být na první pohled stejná jako z tradičního vydavatelství, ale liší se svým ekonomickým a kulturním stavem. POD technologie umožňuje neobvyklou a zajímavou novou kulturní praxi - formu populární kultury zaměřenou na produkci spíše než na spotřebu, (v. p.) '4 HAUGLAND, Ann. Opening the Gates: Print On-Demand Publishing as Cultural Production. Publishing Research Quarterly. 2006, vol. 22, is. 3, s. 3-16. ISSN 1053-8801. [cit. 2009-03-16] InEBSCO [online]. Dostupný z WWW: . s. 5. 5 5 Royalties - autorský honorář stanovený procenty z prodeje. '6 Cultural Gatekeeper - „strážce kulturní brány" (v. p.). '7 Subsidy - dotace, subvence podle Anglicko-český, česko-anglický velký slovník: nejen pro překladatele. 2.vyd. Brno: Lingea, 2007. 1566 s. ISBN 978808706201. 25 POD nakladatelé nejsou však jen čistě komerční službou. Jejich náplní je sice tvorba zisku díky uspokojování poptávky autorů po vlastní knize. Jsou také prostředníky spojující Samovydavatele s knižním trhem - poskytují zázemí, rady a informace o všem, co s vydáním a distribucí knih souvisí. „Subsidy Publishers have .opened the gates' to writes of all kinds. This is a new form of cultural production-one that is not dependent on either the economic resources or the cultural authority of traditional royalty-paying publishers."5 8 Tito nakladatelé přinášejí demokratický přístup do vydávání knih. Knihu s nimi může vydat každý. Za knihu již ovšem neručí - ani za data či názory v ní uvedené. Z a ty je odpovědný sám autor. 2.2.3.3. S E L F - P U B L I S H I N G 5 9 Někteří POD nakladatelé nabízejí pomoc autorům při vydání jejich knihy, kterou označují jako self-publishing. Self-publishing však odráží situaci, kdy autor sám zařizuje vše potřebné pro vydání knihy - od zpracování dat, přidělení ISBN, zadání výroby knihy, její distribuci a prodej. Autor je svým vlastním nakladatelem. Blíže se tématu self-publishing věnuje 5. kapitola. Porovnání tří nakladatelských modelů:6 0 Figuře 1 Comparison of Three Publishing Models traditional royalty FOB subsidy aui )u>r.\ as publishers ptiblisStErA publishers business nnxief profit selling bnnlcs profit Helling profit selling boors and rights and rights investment subs tanlial, publ isticr moderate, author varies, author significjmt none no in- JvrtĽliaň rights publisher auihur author create i edit content author and publisher auttior author production publisher publisher author tttark$tinj>, promotionpublisher author author distribution publi&her publisher author 3 HAUGLAND, Ann. Opening the Gates: Print On-Demand Publishing as Cultural Production. Publishing Research Quarterly. 2006, vol. 22, is. 3, s. 3-16. ISSN 1053-8801. [cit. 2009-03-16] InEBSCO [online]. Dostupný z WWW: . s. 12. POD nakladatelé otevřeli brány všem typům autorů. Je to nová forma kulturní produkce - taková, která není závislá ani na ekonomických zdrojích nebo kulturní autoritě tradičních vydavatelů, kteří vyplácejí autorské honoráře, (v. p.) 3 9 Self-publishing - vydání knihy vlastním nákladem. 6 0 HAUGLAND, Ann. Opening the Gates: Print On-Demand Publishing as Cultural Production. Publishing Research Quarterly. 2006, vol. 22, is. 3, s. 3-16. ISSN 1053-8801. [cit. 2009-03-16] InEBSCO [online]. Dostupný z WWW: . s. 7. 26 2.3. NAKLADATELSKÉ P O D PROJEKTY 2.3.1. P O D PROJEKTY V ZAHRANIČÍ Zvláště v U S A vzniklo mnoho firem, které poskytují placené nakladatelské služby a nabízejí vydání knih již od několika kusů. Většina poskytuje pro autory různé „balíčky" zahrnující služby ve stanoveném rozsahu (základní balíčky nabízejí jednoduché zpracování knihy, přidělení ISBN nebo distribuci přes e-shop vydavatele, dražší verze poté nabízejí například propracovanější úpravu, recenze nebo zhodnocení knihy editorem). Většina těchto nakladatelů provozuje e-shop, ve kterém nabízí prodej vydaných knih, nejen tištěných, ale i elektronických a také jejich modifikace pro různé čtečky. Navíc se snaží autory podporovat vytvářením komunit kolem vydaných knih, které čtenářům zprostředkovávají kontakt s autorem. Ty jsou vytvářeny pomocí diskusních fór, blogů, webových stránek konkrétních knih nebo sociálních sítí, jako je Facebook nebo Myspace. Většina P O D nakladatelů také nabízí vydané tituly přes internetový obchod Amazon. Mezi nejvýznamnější firmy61 v této oblasti patří Authorhouse, iUniverse, Lulu a významnou je v této oblasti i spolupráce Amazonu s BookSurge. 2 . 3 . 1 . 1 . A U T H O R H O U S E 6 2 Authorhouse byl založen již v roce 1997, má i svou pobočku v Londýně. N a svých webových stránkách uvádí vydání více než 6 0 0 0 0 knih od 4 0 0 0 0 autorů.6 3 Amazon nabízí 41 3 7 9 jeho titulů, 2 170 vydaných tento rok. N a svém webu poskytuje mnoho podrobných informací pro autory, kteří se chystají vydat knihu, zajímavou službou je v tomto směru i AuthorHouse T V , která zprostředkovává aktuální informace o nakladatelském průmyslu a knižním marketingu. 2 . 3 . 1 . 2 . I U N I V E R S E 6 4 Společnost založená v roce 1 9 9 9 je silně propojená s hlavním nakladatelským proudem, neboť spolupracuje s americkými spisovatelskými asociacemi - Authors Guilde a society of Journalists and Authors, kterým nabízí speciální slevy pro členy. V roce 2 0 0 5 zahájila program Star (v roce 2 0 0 8 přidala program Rising star), který se zaměřuje na vyhledávání talentovaných autorů mezi těmi, kteří si už u iUniverse vydali 6 1 Firmy byly vybrány dle množství odkazů v literatuře a poté porovnány podle množství titulů přes amazon.com. Pro jejich porovnání jsem použila počet titulů zalistovaných v tomto obchodě ke dni 19. 4.2009. Porovnání bylo provedeno přes pokročilé vyhledávání na http://www.amazon.com a vyplnění pole nakladatel, případně doplněno pole vydáno během roku 2009. 62 AuthorSolutions. AuthorHouse,Self,Publishing,Self-Publishing,Book,Publisher,Print-on-Demand [online], c2009 [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW: . 6 3 Tamtéž. Stav k 19. 4. 2009. 64 iUniverse.com. iUniverse - SelfPublishing Company [online]. c2009 [cit. 2008-04-19]. Dostupný z WWW: . 27 knihu. Vybrané tituly jsou prezentovány v síti knihkupectví Barnes and Noble a nabízeny do tradičních knihkupectví. Na Amazonu je zaregistrováno 3 4 2 7 0 vydaných titulů, 1 3 0 0 tento rok. 2 . 3 . 1 . 3 . L U L U 6 5 Společnost Lulu byla založena v roce 2 0 0 3 Bobem Youngem, spoluzakladatelem firmy Red Hat. Sama společnost se již nepokládá za nakladatele, ale za určité digitální tržiště, neboť odstraňuje tradiční nakladatelské bariéry a umožňuje autorům přímé propojení s jejich čtenáři. Amazon.com má v nabídce 2 8 0 4 2 knih, 2 4 5 9 vydaných letos. 2 . 3 . 1 . 4 . B O O K S U R G E 6 6 A A M A Z O N 6 7 BookSurge byl založen v roce 2 0 0 0 skupinou spisovatelů, kteří chtěli poskytnout autorům lepší podmínky a nové příležitosti při vydávání knihy. V roce 2 0 0 5 byl Book Surge převzat Amazonem. V současné době je BookSurge společností poskytující print on demand servis jak autorům, kteří chtějí sami vydat svá díla, tak nakladatelům, kterým umožňuje dotisky publikací a tisk malých nákladů. V nabídce Amazonu je 21 663 knih, 1 0 5 9 vydaných tento rok. Amazon využívá Booksurge pro print on demand knih z programu Back in print. „Through its Back in Print initiative, Amazon, with the agreement of the title's rights holder, will store a digital copy of an out-of-print or out-of-stock book in the database of its BookSurge print-on-demand division, and then print and ship the title when an order is placed."6 8 Právě možnost udržet knihy v tisku byla důvodem, proč Amazon koupil BookSurge. Po ověření práv ke knize je kniha jako digitální soubor skladována v databázi BookSurge. Po objednávce je odeslána do 2 4 hodin. b5 Lulu [online]. c2002-2009 [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW: . 66 BookSurge, part of the Amazon group of companies [online]. c2009 [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW: . 6 7 http://www.amazon.com/ 6 8 MILLIOT, Jim. Amazon as Publisher. Publishers Weekly. 27. 2. 2006, vol. 253, is. 13, s. 4. ISSN 00000019. [cit. 2009-04-20] InEBSCO [online]. Dostupný z WWW: . Díky projektu Back in Print bude Amazon, se souhlasem držitele práv, skladovat digitální kopii knihy, která není na trhu, ani na skladě v databázi Booksurge, vytiskne ji a pošle, až šiji někdo objedná, (v. p.) 28 2.3.2. P O D P R O J E K T Y v Č E S K É R E P U B L I C E V České republice se firmy zaměřené na print on demand začínají teprve pozvolna objevovat. Print on demand se objevuje především v nabídce tiskáren jako efektivní řešení tisku malých nákladů. Dále je na trhu několik nakladatelů, kteří se přibližují definici P O D nakladatele a také nakladatelství, která poskytují možnost vydání „knihy na klíč". 2.3.2.1. T R I B U N E U - N A K L A D A T E L S K Á S L U Ž B A K N I H O V N I C K A . C Z 6 9 Nej větším poskytovatelem print on demand servisu na českém trhu je brněnská firma Tribun E U s nakladatelskou službou knihovnicka.cz. Ta vznikla v roce 2007 „s cílem stát se významným poskytovatelem full-service pro jiné nakladatele a mezery v zakázkové produkci vyplňovat vlastními tituly (česká i zahraniční beletrie a tisk knih amatérským autorům)."7 0 Vydavatelská služba knihovnicka.cz tvoří přelom mezi klasickým nakladatelstvím (disponuje vlastní řadou klasické literatury), servisem pro autory (umožňuje placené vydání knihy) a malonákladovou tiskárnou pro jiné nakladatele. Autorům nabízí všechny služby spojené s vydáním knihy - přípravu dat, typografické i grafické zpracování, přidělení ISBN v rámci „ISBN balíčku", jež dále zahrnuje odeslání povinných výtisků, ohlášení knihy a splnění nabídkové povinnosti. Stejně tak výrobu knih a jejich následnou propagaci ve firemním e-shopu. Knihovnicka.cz nabízí výrobu od 10 kus a následné dotisky od 1 kusu. Česká národní bibliografie obsahuje 359 knih vydaných nakladatelstvím Tribun E U . 7 1 2.3.2.2. N O V Á F O R M A 7 2 Českobudějovická firma založená v roce 2001 nabízí ofsetový i malonákladový tisk a služby pro autory nebo obce i následný prodej knih, a to jak tištěných, tak elektronických verzí. Nová forma nabízí zpracování zakázek od 7 kusů plus autorem zvláště hrazenou výrobu a rozeslání povinných výtisků. V české národní bibliografii je zapsáno 5 knih vydaných Novou formou.7 3 2.3.2.3. D A L Š Í F I R M Y Některé firmy nabízí jako doplňkovou službu možnost nechat si u nich vydat nebo svázat knihu. Například nakladatelství Dokořán poskytuje službu „knihy na klíč" - Book on 6 9 http://www.librix.eu/ 7 0 Tribun EU. O nás - knihovnicka.cz [online]. [2008] [cit. 2009-04-20]. Dostupný z WWW: . 7 1 Stav k 19. 4. 2009 7 2 http://www.novaforma.cz/ 7 3 Stav k 19. 4. 2009 29 Demand (BoD) „či také ,Print on Demand' j e cesta, jak dosáhnout podstatně příznivějších ekonomických parametrů při výrobě malonákladových publikací. Její podstatou nejsou ani tak jednotlivé výrobní technologie jako spíše způsob, jakým jsou tyto technologie provázány a jak jsou napojeny na ostatní fáze vzniku a života knihy: od parametrů autorské smlouvy přes redakci a výrobu až po distribuci a prodej."7 4 Nakladatelský servis pro autory nebo dotisky v malých nákladech nabízí i další firmy, například Knihy pro radost, Repronis, Sel, Beletris, Printia nebo A P A G E - Minitisk.cz. Personalizované knihy především pro děti nabízí nakladatelství Modrý slon. 2.4. ZMĚNY VYVOLANÉ P O D v KNIŽNÍM OBCHODĚ S nárůstem počtu vydaných knih díky P O D vzniká pro knihkupce nová situace. Titulů je na trhu příliš mnoho, je těžké se v nich orientovat a vybrat ty, jež zaujmou čtenáře. Jak uvádí Shur,7 7 zmatení obchodníci mnohdy nerozlišují knihy vydané formou P O D a klasicky vydané knihy, což způsobuje tradičním nakladatelům ztráty. POD firmy však často nenabízejí knihkupcům stejné podmínky jako tradiční nakladatelé, tedy prodej knih na komisi a vracení neprodaných kusů zpět. Díky tomu jsou proto někteří knihkupci váhaví k jejich nákupu. „Brick and mortar booksellers are reluctant to stock books from subsidy publishers: per copy they cost more than books printed in bulk and they are not offered at the standard 40 % with return rights. In addition, the books lack the reputation or stamp of approval that traditional publishers give to their titles."7 8 POD knihy nejsou primárně zaměřeny na distribuci přes knihkupce, jejich doménou je prodej přes internet. Ten je podporován možností rychlého tisku i jednoho kusu knihy do 24 hodin 7 4 Nakladatelství Dokořán. Book on Demand (BoD) [online]. [2008], 23. 4. 2009 [cit. 2009-04-23]. Dostupný z WWW: . 7 3 Viz příloha č. 7. 7 6 Nakladatelství Modrý slon. Nabídka knih najméno [online]. Nedatováno, [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW: . 7 7 SHUR, Rudy. The Problem with POD. Publishers Weekly [online]. 2006, vol. 253, is. 3 [cit. 2009-02-20], s. 4. ISSN 00000019. InEBSCO [online]. Dostupný z WWW: . 7 8 HAUGLAND, Ann. Opening the Gates: Print On-Demand Publishing as Cultural Production. Publishing Research Quarterly. 2006, vol. 22, is. 3, s. 3-16. ISSN 1053-8801. [cit. 2009-03-16] InEBSCO [online]. Dostupný z WWW: . s. 6. Kamenná knihkupectví se zdráhají skladovat knihy od POD nakladatelů: za kus stojí víc, než knihy tištěné ve velkém objemu a tito nakladatelé nenabízí standardní 40 % marži a právo na vrácení neprodaných knih. Navíc knihám chybí pověst nebo známka schválení, kterou poskytují svým titulům tradiční nakladatelé, (v. p.) 30 a její rychlé odeslání. Většina dosavadních POD firem je centralizovaných, a odesílání knih se tedy děje z jednoho místa do celé země. POD koncept pro distribuci knih však již využívají i někteří tradiční nakladatelé, neboť je pro ně méně ztrátový a nepředstavuje tak velké riziko, jako klasický tisk velkých nákladů a jejich následná distribuce. „Perhaps most important, publishers need to find more efficient ways to get new books to readers. Publishers wildly guessing at how many copies a new book will sell are almost always wrong. Books are printed, shipped to a warehouse, shipped to booksellers, and shipped right back when they don't sell; otherwise, demand outstrips availability and books are missing from the shelf when a customer is ready to buy. It's financially ruinous, time-consuming for everyone involved, and environmentally unsound."7 9 Dle Barbary Fiste (Fiste, 2008) by knihkupci mohli nabízet jakousi zásobu knih na prohlížení, která by obsahovala jeden kus nových knih, o nichž si myslí, že by o ně čtenáři mohli mít zájem. Všechny knihy by měli být schopni do 24 hodin. Nicméně netrpělivý čtenář je schopen sehnat si knihu sám za stejnou dobu a skoro za stejnou cenu, což může ohrozit roli knihkupců na trhu. Fiste však zdůrazňuje, že knihkupci budou stále důležitým spojovacím článkem v distribuci knih, neboť: „Readers don't always know, what they're looking for. Bookstores like libraries, are about discovery. A good independent bookseller knows her customers, knows her books, and knows how to put them together."8 0 Mnozí knihkupci však budou muset na novou situaci zareagovat, aby se udrželi na trhu. Řešení situace vidí Fiste v regionálních centrech POD. Tu by mohly naplňovat přístroje typu Espresso book machine nebo InstaBook Maker. S jejich postupně se snižující cenou si je bude moci dovolit stále více knihkupců. Toto řešení by sice nebylo vhodné pro masově prodávané knihy a bestsellery, ale bylo by ideální pro okrajové tituly spadající do konceptu long tail. FISTE, Barbara. What If You Ran Your Bookstore Like a Library?. Library Journal. 15. 4. 2008, vol. 133, no. 7, s. 30-32. ISSN 03630277. [cit. 2009-04-15] InEBSCO [online]. Dostupný z WWW: . Možná nejdůležitější je pro nakladatele najít novou efektivnější cestu, jak dostat knihy ke čtenářům. Nadsazené odhady nakladatelů o tom, kolik kusů nové knihy se prodá, jsou skoro vždy špatné. Knihy jsou tištěny, posílány do skladu, knihkupcům a zase zpět, když se neprodají; jindy poptávka převyšuje nabídku a knihy nejsou na polici, když je zákazník připraven šije koupit. Je to finančně a časově náročné pro všechny zúčastněné a škodlivé pro životní prostředí, (v. p.) 8 0 Tamtéž. Čtenáři ne vždy vědí, co hledají. Knihkupectví jsou stejně jako knihovny o objevování. Dobrý nezávislý knihkupec zná své zákazníky i své knihy a ví, jak je dát dohromady, (v. p.) 31 3. PRINT ON D E M A N D PRO AUTORY (SELF-PUBLISHING) Již není problém nechat si vytisknout svou vlastní knihu. Specializované firmy, jichž je celá řada, nabízí kompletní servis, od typografie, grafické úpravy, přidělení ISBN, výroby či prodeje přes internet. Vseje samozřejmě za poplatek, který však pro většinu autorů není neúnosný. To má za následek narůstající počet vydaných titulů. Díky POD se významně rozšiřuje oblast v literatuře nazývaná self-publishing, která je do češtiny překládána jako vydání vlastním nákladem. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje vlastní náklad slovy „publikace vydaná soukromou fyzickou či právnickou osobou nikoliv oficiálním nakladatelstvím nebo vydavatelstvím."8 1 Nicméně díky P O D vznikají oficiální nakladatelství umožňující autorům vydat knihy vlastním nákladem. Jejich označení zatím není jasně definované. Některé z těchto firem se samy definují spíše jako servis pro autory. Selfpublishing dnes není chápan tak, jak to naznačuje Haugland,8 2 tedy jako situaci, kdy si autor vše potřebné zařídí sám a stává se svým vlastním nakladatelem, ale jako využití některého z podpůrných nakladatelství, P O D servisů. 3.1. HISTORIE TÉMATU SELF-PUBLISHING Vydávání knih vlastním nákladem má dlouhou historii. Kremer8 3 vytvořil seznam světových autorů, kteří publikovali svá díla nejdříve vlastním nákladem. Patří mezi ně mnoho osobností světové literatury jako Hans Christian Andersen, Alexander Dumas, Benjamin Franklin, Ernest Hemingway, Stephen King, Rudyard Kipling, Edgar Poe, Marcel Proust, George Bernard Shaw, Percy Bysshe Shelley, Tolstoj, Mark Twain, Virginia Woolf a mnoho dalších. Kremer zde také popisuje těžké začátky některých spisovatelů, například Hanse Christiana Andersena, který vydal vlastním nákladem své první dvě knihy básní, knihu First Attemps a také dvě první knihy pohádek: „The first book he self-published in 1822, First Attempts, was done while he was still in school. It was so unsuccessful that the pages end up being sold as wrapping paper."8 4 (Kremer, 2008) o 1 v Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. c2005 [cit. 2009-02- 20]. Dostupný z WWW: . 8 2 HAUGLAND, Ann. Opening the Gates: Print On-Demand Publishing as Cultural Production. Publishing Research Quarterly. 2006, vol. 22, is. 3, s. 3-16. ISSN 1053-8801. [cit. 2009-03-16] InEBSCO [online]. Dostupný z WWW: . s.6. 8 3 KREMER, John. The Self-Publishing Hall of Fame [online]. c2009 [cit. 2009-04-10]. Dostupný z WWW: . 8 4 Tamtéž. První knihu, First attempt, vydal v roce 1822, kdyžještě studoval. Byla tak neúspěšná, že její stránky byly prodávány jako balicí papír. (v. p.) 32 Podle Kremera self-publishing není ničím novým. Self-publishing se rozvinul v U S A již během 20. století. Byly založeny například firmy Dorrance Publishing nebo Vantage Press,8 5 které poskytovaly placený tisk knih, a proto byly vnímány negativně: „these publishers never enjoyed stellar reputations, and were consistently on the sidelines of the publishing Word."8 6 Další vhodné podmínky pro rozvoj self-publishing přinesla 90. léta, kdy došlo ke spojování nakladatelů do obřích firem s cílem vydávat co nejziskovější knihy. To velmi znevýhodnilo nové autory, neboť bylo těžké přesvědčit nakladatele, aby dali šanci novým knihám. Autoři tedy začali využívat self-publishing, aby se prosadili. Některým se to podařilo a na základě self-published8 7 vydaných tituluje oslovila velká nakladatelství. 3.2. SOUČASNÝ STAV SELF-PUBLISHING Jak uvádí Walt Crawford ve své úvaze,8 8 v Americe je každý rok napsáno kolem 750 000 rukopisů knih. Z nich je vydáno pouze asi 60 000. Zůstává tedy mnoho neuspokojených autorů, jejichž knihy se nedostaly k čtenářům klasickou cestou. Právě jim otevřel P O D novou cestu v oblasti self-publishing. Přestože jsou knihy vydané P O D určeny často pro speciální komunity, může to pro ně i pro knihovny znamenat nečekanou komplikaci. Crawford to dokazuje na hypotetické komunitě s 60 000 členy. Při klasickém vydání 60 000 titulů ročně by na takovou komunitu připadlo průměrně tucet autorů, ovšem s P O D se situace mění: „You're no longer looking at a dozen extra books each year to handle local authors. It's now a gross—a dozen dozen—144 books for that 60,000-person community. That's a minor but noticeable chunk of your budget (when you add cataloging and accessioning) and three or four shelves a year."8 9 Upozorňuje, že většina lidí, kteří již rukopis napíší, doufá v jeho publikování. Proto předpokládá, že počty POD vydaných knih neustále porostou. Na závěr připouští, že pokud již autoři 8 5 DALI, Keren; DILEVKO, Juris. The Self-Publishing Phenomenon and Libraries. Library & information science research. 2006, vol. 26, no. 2, s. 208-234. ISSN 0740-8188. [cit. 2009-04-6] In Sciencedirect [online]. Dostupný z WWW: .s. 209. 8 6 Tamtéž. Tito nakladatelé nikdy neměli dobrou reputaci a byli trvale vytlačeni mimo dění nakladatelského světa. (v. p.) 8 7 Self-published - vydaných vlastním nákladem, pro rozšíření anglického pojmu ponecháno v angličtině. 8 8 CRAWFORD, Walt. Brace Yourselves-Iťs the Attack of the PoD People. American Libraries. 2002, vol. 33, is. 1, s. 93. ISSN 00029769. [cit. 2009-01-20] InEBSCO [online]. Dostupný z WWW: . 8 9 Tamtéž. Už se nebudete déle dívat na tucet nových knih navíc každý rok publikovaných lokálními autory. Nyní jich je mnohem víc - tucet tuctů - 144 na 60 000 komunitu. To je sice malé, ale již znatelné množství pro Váš rozpočet (když přidáte katalogizaci a zpřístupnění) a 3-4 police ročně. (v. p.) 33 jednu knihu napsali, mohli by napsat i další, témat je nesčetně: memoáry, životní krédo, koníčky nebo pohádky pro děti. Stejného názoru je i Ráchel Donadio.9 0 Ta upozorňuje na obecné předpoklady mnoha lidí, že by mohli napsat knihu, neboť „everyone has a story — and everyone wants to tell it."9 1 V posledních letech tak dochází díky print on demand k prudkému nárůstu knih vydaných formou self-publishing. S nástupem print on demand začala vznikat P O D nakladatelství, která sama sebe nazývala spíše servisem pro autory. Tento „servis pro autory" si rychle získal oblibu a P O D nakladatelé uvádějí na trh stovky až tisíce titulů ročně. Jak dokazuje statistika nově vydaných knih v U S A , počet knih vydaných vlastním nákladem během roku 2007 výrazně vzrostl 92 Nově vydané v knihy v U.S.A v kategorii OnDeinand, Short Run, Other Unclassified 160 000 140 000 120 000 100 000 SO 000 60 000 40 000 20 000 0 • I • 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Většina autorů, kteří vydají knihu pomocí POD, samozřejmě doufá v její úspěšný prodej a následné získání smlouvy s klasickým nakladatelstvím. Skutečně se to již několika knihám podařilo. Nejdříve oslovily určitou skupinu lidí, kde se staly populární. Poté následovala nabídka klasického nakladatelství, tisk knihy v ofsetu a její šíření klasickou formou. Mezi úspěšné knihy vydané vlastním nákladem patří například kniha Eragon Christophera Paoliniho vydaná nejdříve autorovými rodiči, nebo The celestine Prophecy Jamese Redfielda.9 3 Ta- 9 0 DONADIO, Rachel. You're an Author? Me Too!. New York Times [online]. 27. 4. 2008 [cit. 2009-04-22], Dostupný z WWW: . 9 1 Tamtéž. Každý má příběh a každý ho chce sdělit, (v. p.) 9 2 Kategorie obsahuje knihy tištěné on demand, malé náklady a další nespecifikované knihy. Bowker. IndustryStats2008 [online]. 2008 [cit. 2009-04-15]. Dostupný z WWW: . 9 3 VOIGT, Kevin. Technology lowering costfor self-publishing [online]. 2007 [cit. 2009-04-17]. Dostupný z WWW: . 34 kovy postup je však ojedinělý. Jak uvádí Růžička - „z 10 000 knih publikovaných přes firmu Xlibris našlo podle deníku New York Times nakladatele jen 20." Někteří P O D nakladatelé se snaží zbavit stigmatu spojeného s nakladatelstvím, které si nechává za vydání knih platit a snaží se podporovat autory jako například iUniverse s programem Star. Negativnímu vnímání konceptu self-publishing se věnuje John Kremer, který se jej snaží změnit, neboť upozorňuje na úspěchy takto vydaných titulů: „POD publishing or self-publishing are excellent ways to test the market for a book, establish that market, and even build the market to such an extent that an author can sell the reprint rights to a much larger publisher for a good advance. Indeed, many larger publishers now scour the shelves and the Internet for self-published and P O D books that could fit their publishing program. Self-publishing has become respectable again."9 5 Clea Saal se v článku Is POD For Mel96 zamýšlí nad výhodami a nevýhodami print on demand a využití P O D nakladatelů pro vydání vlastních knih autory. Mezi výhody patří rychlé zpracování požadavků i výroba knihy, vyšší autorský honorář, autorova kontrola celého procesu, autor také nepotřebuje agenta pro kontakt s nakladatelem, není vázán dalšími závazky a jeho kniha bude opravdu vydána. Naopak nevýhodou je negativní vnímání knih vydaných vlastním nákladem, nižší prodej, nutná samostatná propagace, žádná záloha honoráře i to, že POD nakladatelé poskytují menší slevy knihkupcům, proto o jejich knihy knihkupci často nemají zájem, navíc tradiční nakladatele může od oslovení nadějného autora odrazovat, že kniha již byla vydána j inde. Z uvedeného shrnutí vyplývá, že autoři publikující svá vlastní díla mají při využití P O D nakladatelů větší svobodu ohledně úprav, vzhledu knihy i výše autorského honoráře. N a druhou stranu musí za vydání knihy zaplatit, knih se prodá méně a propagace knihy závisí na nich. 9 4 RŮŽIČKA, Jiří. Anarchie v nakladatelském průmyslu. A2. 25. 6. 2008, roč. 4, č. 26, s. 1, 20. ISSN 1803-6635. Dostupný z WWW: . 9 5 KREMER, John. The Self-Publishing Hall ofFame [online]. c2009 [cit. 2009-04-10]. Dostupný z WWW: . Využití POD nakladatelů nebo self-publishingu jsou výborné cesty pro otestování trhu a vytvoření trhu pro knihu v takovém rozsahu, že autor může prodat právo na dotisk mnohem většímu nakladateli s dobrou zálohou. Ve skutečnosti teď mnoho velkých nakladatelů prohledává police i internet a hledá self-published a POD knihy, které by mohly vyhovovatjejich edičním plánům. Self-publishing se stal znovu respektovaným, (v.p.) 9 6 Volně přeloženo podle SAAL, Clea. Is PODfor me? [online]. An Incomplete Guide to Print On Demand Publishers, C2001-2005 [cit. 2009-03-17]. Dostupný z WWW: 35 4. PRINT ON D E M A N D V KNIHOVNÁCH Technologie a způsob vydávání knih metodou print on demand se ve stále větší míře začíná dotýkat i knihoven. POD přináší knihovnám nové možnosti, jak vylepšit a zefektivnit služby pro uživatele, neboť poskytuje příležitosti nabídnout print on demand dokumenty z digitálního archivu knihovny či centralizované databáze. Dále nabízí šanci stát se úspěšným regionálním centrem podporou lokálních autorů a komunity. Nově také začínají knihovny využívat přístroje umožňující rychlou a jednoduchou výrobu knih, díky nim mohou svým uživatelům přinést zcela nové služby a zpřístupnit knihy nad rámec svého fondu. POD přináší ovšem knihovnám i problémy spojené s uchováváním a výběrem knih vydaných stylem selfpublishing. Knihovny váhají, zda takové knihy vůbec přidat do fondu neboje naopak, aspoň pokud jsou ze stejné lokality, podpořit. 4.1. PROBLEMATIKA UCHOVÁVÁNÍ KNIH VYDANÝCH VLASTNÍM NÁKLADEM V KNIHOVNÁCH Nárůst firem poskytujících placené vydavatelské služby autorům přináší ročně na trh tisíce nových knih. Vzniká tak záplava titulů, v níž se lze jen velmi obtížně orientovat. Americké knihovny jsou tomuto problému vystaveny již delší dobu, přesto nemají vyvinutou jednotnou strategii, jak se k těmto titulům postavit. Ve veřejných i akademických knihovnách panoval dlouhou dobu nezájem o P O D tituly způsobený nedostatkem informací a skepsí ke kvalitě knih. Záleží tak na konkrétní knihovně, zda bude nakupovat do fondu knihy vydané vlastním nákladem či ne. 4.1.1. V Ý Z K U M - T H E S E L F - P U B L I S H I N G P H E N O M E N O N A N D L I B R A R I E S V roce 2006 proběhl výzkum zaměřený na téma self-publishing v knihovnách a reakce knihoven na něj vletech 1960-2004 v knihovnách U S A a Kanady.9 7 Výzkum se zabýval otázkam i 9 8 výběru knih vydaných vlastním nákladem do knihoven, v jaké míře jsou tyto knihy vybí- 9 7 DALI, Keren; DILEVKO, Juris. The Self-Publishing Phenomenon and Libraries. Library & information science research. 2006, vol. 26, no. 2, s. 208-234. ISSN 0740-8188. [cit. 2009-04-6] In Sciencedirect [online]. Dostupný z WWW: . 9 8 Výzkumné otázky 1. To what extent are libraries in the United States and Canada choosing to collect selfpublisher titles? That is, how many titles published by self-publishers appear in the catalog records of libraries? (Do jaké míry si knihovny v USA a Kanadě vybírají do sbírek self-published tituly? To znamená, kolik titulů vydaných autory se objevuje v katalogových záznamech knihoven?). 2. Are libraries in general choosing to collect more titles from one self-publisher than from another? (Vybírají se knihovny obecně více titulů odjednoho POD nakladatele více než jiného?) 3. Are there identifiable trends in library holdings with regard to subsidy self-publishers and author services selfpublishers in library holdings? (Existují nějaké identifikovatelné trendy v knihovních sbírkách týkajícící se POD nakladatelů?). 36 rány, od jakých nakladatelů - zda některým dávají knihovny přednost. Jaké typy titulů od jakých autorů knihovny nejvíce vybírají, zda rozdílné druhy knihoven vybírají jiné tituly a jaké procento self-published knih je obsaženo ve všech knihovnách a jaké jen v jedné. Pro výzkum bylo vybráno 7 nakladatelů - 3 zástupci kategorie „subsidy publishers"9 9 - ve smyslu placeného vydání knih: Dorrance Publishing, Ivy House a Vantage Press a 4 zástupci firem poskytujících služby pro autory - iUniverse, PublishAmerica, Xlibris, AuthorHouse/ls l Books. Výzkum byl proveden pomocí pokročilého vyhledávání v katalogu WorldCat v knihovnách spadajících pod O C L C consorcium. Bylo vybráno 25 titulů od uvedených nakladatelů a dále bylo zjišťováno jejich zastoupení v knihovnách. Knihovny byly roztříděny podle svého zaměření (veřejné, vojenské, akademické atd.) a označeny zkratkami. Výzkumem bylo zjištěno, že zkoumané knihovny mají ve sbírkách 14 061 titulů od vybraných nakladatelů. Nejvíce knih bylo od AuthorHouse, dále následuje Xlibris a iUniverse. Table 1 Number of titles published by seven American self-publishers (2000--2004) held by OCLC-member libraries PubUsher No. of titles % AuthorHouse 5223 37.1 Dorrance 525 3.7 iUniverse 2945 20.9 Ivy House 69 0.5 PublishAmerica 1250 8.9 Vantage Press 698 5.0 Xlibris 3351 23.8 Total 14,061 100 Percentages do not add to 100 due to rounding. 4. Which types of titles covering which subject areas from which self-publishers are libraries choosing to collect the most? (Které druhy knih jakého tématu a odjakých POD nakladatelů si knihovny nejvíce vybírají?). 5.Do different types of libraries collect (i. e., hold) different types of titles from selfpublishers? (Vybírají odlišné druhy knihoven různé knihy od selfpublishers?). ó.What percentage of self-published titles are held collectively and individually by major public and academic libraries? (Kolik procent knih vydaných vlastním náklademje celkově ajednotlivě ve vlastnictví hlavních veřejných i akademických knihoven?), (v. p.) 9 9 Subsidy publishers jsou zde myšleni nakladatelé poskytující placené služby ovšem s dlouholetou tradicí, kdežto autorským servisem POD nakladatelé vzniklí v nedávné době. 37 Deset titulů nejvíce obsažených v amerických knihovnách: Table 3 Top 10 titles published by seven American self-publishers ranked by the number o f OCLC-member libraries holding these titles Rank Title (Author) Pub] i s lie r No. o f libraries holding title 1 Abortion and Common Setae (Ruth Dison-Mueller and Paul K . B . Dagg) X libris 483 2 tf 1 Knew then ... (Amy Fisher and Robbie Woliver) i Universe o'> 3 American Western Song: Poems from 1976 lo 200! (Victor W. Pear) X libris • 1)1 : Lewis and Clark tn the Illinois Country" The Little Told Story (Robert E. Hartley) X libris 224 5 Dancing with Mosquitoes: To Liberate the Mind from Humanism (Tlieo Cirutter) Vantage Press 222 6 The Guide to Identity Theft Protection (Johnny R. May) Author House 217 7 The Russian Adoption Handbook (John H . Maclean) i Universe 2Q\ 8 The Chinese Adoption Handbook (John II. Maclean) i Universe Ľ>: 9 "Misty": First Person Stories of the F-100 Misty (Don Shepperd) Author House 174 I () Race and the Rise of the Republican Party; 1848-1865 (James D. Bilotta) X libris 155 Pyramidový efekt distribuce knih - 42,8 % knih je obsaženo pouze v jedné knihovně a jen tři tituly j sou ve sbírkách 400 knihoven. Table 4 Frequency distribution of how many American self-publisher titles are held iti how rr.aru OCLC-tuember libraries (% for selected rows) No. of O C L C No. o f No. o f No. o f No. of Ivy No. of Publish No. of Vantage No. of No. of titles libraries Author Dorrauce i Universe House titles America titles Press titles Xlibris titles published h> House titles titles titles all self-publishers 400 or more 0 0 I 0 0 0 2 3 200-399 1 0 0 0 0 1 1 3 100-199 2 0 3 0 1 0 2 8 50-99 17 0 7 0 3 : 16 • 7 25-49 :? : 26 2 : 5 :>2 120 10-24 224 23 143 11 20 3S 182 641 5-9 609 (11.7) 58 (11.0) 396(13.4) 16 (232) 121 (9.7) 79 (11.3) 403 (J2) 1682(12.0) 2 - : 2069 (39.6) 2--\ i o.9) 1046 (35.5) 24 (34.S) 439(35.1) 2S6 (41.0) 1318 (393) 5423 (38.6) 1 22J 3 (42.4) 197 (37.5) 1307 (44.4) 15 (21.7) 655 ( 52.4) 278 (39.8) 1360 (40.6) 6025 (42.8) No data 41 2 If; I 7 7 35 109 Total 5223 525 2945 69 1250 698 3351 14,061 38 Typy titulů v knihovních sbírkách Nejvíce jsou zastoupeny příručky, dále kategorie popular works1 0 0 a fikce. Nejméně je zastoupena poezie. Table 6 The top 25 titles held by OCLC-member libraries that are published by seven American self-publishers sub-divided by form of publicatio n (ft = 175) No. of handbooks. No of No. of No. of biography No. of juvenile No. o f speeches. No. of poetry manuals, guidebooks. populai fiction or autobiography llaion letters, diaries. self-help, etc. works essays Audio rl louse 11 I S 2 0 3 0 Dorrauce 7 S : 6 2 0 0 i Universe 12 : : 2 2 1 0 Ivy House 2 5 10 6 1 1 0 Publish.Amei : 6 10 3 2 0 0 Vantage Press 5 S 9 1 1 0 Xlibris 5 9 3 4 1 1 2 Total (%) 46 (26.3) 41 (23.4) 38 (21.7) 32 (IS.3) 'J (5.1) 7 (4.0) 2 (I.I) Percentages do not add to 100 due to rounding. Zastoupení různých žánrů knih v odlišných typech knihoven Nejvíce self-published titulů je obsaženo ve veřejných knihovnách, dvakrát méně jich je v univerzitních knihovnách. Jednotlivé druhy knihoven vybírají knihy podle svých uživatelů. 'liable 10 Number o f OCLC-member Libraries holding copies of the top 25 titles published by seven American self-publishers sub-divided by type of library and form of publication (tt = 8935) No. No. No. No. No. No. No. No. No. Total no. (%) of PUB of UNIV o f C C of C O L of MIL of SL of GOV of HIST of OTHER Handbooks, manuals. 1667 4 0 8 2 3 2 125 2 3 3 0 15 1 1 25 2 5 3 6 (28.4) guidebooks, self-help, etc. Popular works 7 3 9 886 291 253 3 0 27 :>5 1 1 2 3 0 6 ( 2 5 . 8 ) Biography or 1050 275 26 81 186 19 16 16 16 1685 (18.9) autobiography Fictioti 1062 153 28 51 6 16 5 : 8 1333 ( 1 4 . 9 ) Poetry 2 6 9 9 6 •a 3 : : 5 1 1 0 4 5 0 (5.0) Speeches, letters. 11 1 187 28 2 5 2 2 2 3 3 3 6 6 (4.1) diaries, essays Jm L'ri ÍIL1 fiction 2-: i) 3 1 0 1 3 0 0 2 2 5 9 (2.9) Total 5 1 5 0 2 0 0 8 6 4 6 5 6 9 252 102 7 4 6 9 65 8 9 3 5 (100) Percentages do not add to 100 due to rounding. Například je ve výzkumu zmíněn případ vojenských knihoven, které obsahují velkou míru self-published knih zabývajících se historií Asie - především Korey a Vietnamu. Z výzkumu vyplývá, že v knihovnách U S A je 14 061 jedinečných titulů vydaných těmito firmami. 42,8 % knih je však pouze v jedné knihovně a 93,4 % tituluje v méně než 10 knihovnách. V knihovnách je relativně malý počet knih vydaných vlastním nákladem. Příčiny mohou být různé - slabý marketing, nedostatečná kvalita titulů, známka self-published předsudky před těmito knihami. Více titulů je nakupováno od firem AuthorHouse (nejvíce jedinečných titulů obsažených v knihovnách 5223), iUniverse a Xlibris. Dorrance a Vantage Pro účely výzkumu definovaná jako nefiktivní monografie o tématech historie, medicíny, technologie a vědy. 1 0 1 Zkratky použité pro označení knihoven: PUB - Public library, UNIV - university, CC - community college, COL - college, MIL- military, SL - state library, GOV - government, HIST - historical society, OTHER knihovny soukromých firem ajiných institucí. 39 press byly více využívaný vletech 1960-1999, nyní si autoři více vybírají firmy se službami pro autory. Self-published knihy jsou v dvakrát větší míře zastoupeny ve veřejných knihovnách než univerzitních a vědeckých. Knihovny jsou k těmto titulům více vnímavé a mnohé je začínají stále více zahrnovat do svých sbírek, především kategorie fikce a příručky. Mezi selfpublished knihami se stále více objevují tituly, jež jsou určeny pro úzký okruh čtenářů, ale nevyplatí se tisknout je tradiční cestou. Díky self-publishing mohou být takové tituly vydávány a šířeny a knihovny je mohou využít pro zvýšení hodnoty kolekcí, jelikož stigma selfpublished u těchto knih pomalu mizí a veřejnost se učí objevovat jejich hodnotu. 4.1.2. VÝZNAM KNIH VYDANÝCH VLASTNÍM NÁKLADEM PRO KNIHOVNY Laura Dawson se v článku The Role of Self-publishing in Libraries101 zamýšlí nad rolí knihoven v souvislosti s tématem self-publishing a nárůstem knižní produkce. Stále více autorů volí cestu vydání knihy přes P O D vydavatelské služby než klasickým způsobem, kde by riskovali odmítnutí a dlouhé zpracování knihy. Nejčastěji jsou takto vydávány memoáry, regionální tituly nebo knihy zaměřené na speciální oblast. Americké knihovny tradičně nepřijímaly self-published tituly, například Library of Congress nepřijímá CIP data od self-published autorů. Dawson cituje Davida Wiliamsona z Kongresové knihovny, ten tvrdí, že počet self-published knih je tak velký, že se s nimi nestačí vypořádat. Vybírány jsou jen tituly, u nichž usuzují, že by mohly mít důležitou hodnotu. Výběr knih do knihoven určuje hlavní nakladatelský proud, což ovšem neznamená, že co je vydáno tradičními nakladateli, je hodnotné a naopak. Dawson zdůrazňuje význam knih vydaných vlastním nákladem pro roli knihoven jako regionálních center. Upozorňuje, že mnoho knihoven digitalizuje své historické sbírky, zpřístupňuje je čtenářům, ale zapomíná, že historie vzniká každý den: „Local collection are not simply limited to historical materials. Perhaps a better way to say this is: history is being made every day. With the proliferation of self-publishing technology, people are documenting their experiences, their family histories, and issues of local interest more easily than ever before."1 0 3 DAWSON, Laura. The Role of Self-publishing inLibraries. Library Trends. 2008, vol. 57, is. 1, s. 43. ISSN 00242594. [cit. 2009-03-15] In ProQuest [online]. Dostupný z WWW: . 1 0 3 Tamtéž. Lokální kolekce není omezenajen na historické materiály. Možná by se dalo říci: Historie je utvářena každý den. S rozrůstáním self-publishing technologie mohou lidé dokumentovatjejich rodinou historii a témata lokálního zájmu snadněji, než kdy předtím, (v. p.) 40 „Self-published content about regional issues almost speaks for itself in terms of value to a library. Along with diaries, postcards, maps, census material, and other documents about a specific area, a memoir or a local cookbook could be a great contribution to a library's regional collection-and would have much more value to the community in the context of those other works than it would on its own."1 0 4 Knihovny by se tedy měly zajímat o self-published knihy v lokálním kontextu a vyhledávat takové, které by zaujaly jejich uživatele. „Libraries do need to grapple with the self-publishing phenomenon. This means taking a good look at one's constituency, and determining what resources would truly be of interest. It means learning more about what kinds of authors are pursuing the self-publishing option. It means checking out those pesky links in e-mails, or browsing the catalogs at sites like Lulu and iUniverse. Self-published books, like any other source of information, can be both a dense forest of content as well as a rich vein of useful information."1 0 5 Záleží na každé knihovně, jaké knihy do fondu příjme. Důležitým kritériem je její kapacita. Dawson upozorňuje, že knihovny nemusí stát v roli kurátorů a rozhodovat, které knihy přijmou a které ne. Díky digitálnímu ukládání dat už nemusí být knihovníci tak vybíraví a mohou si dovolit přijímat do kolekcí i knihy, o něž není tak velký zájem - jako jsou právě selfpublished knihy. Jelikož jsou všechny self-published knihy tištěny digitálně, musel být jejich obsah převeden do digitální formy, kterou většina P O D nakladatelů nabízí k zakoupení ve formě e-book. Elektronické knihy lze navíc prohledávat z webu knihovny a výsledky lze integrovat spolu s dalšími ze self-published knih i tradičních zdrojů. „Librarianship here is essential - getting beyond the traditional viewpoint that ,if it's bound, it's better', and looking for very real ways to integrate useful data into robust search results. Self-published obsah o krajových záležitostech mluví sám o sobě, co se týče jeho hodnoty pro knihovnu. Společně s deníky, pohledy, mapami, materiály o sčítání lidu a dalšími dokumenty o specifické oblasti, memoáry nebo regionální kuchařky by mohly být skvělým příspěvkem k regionální knihovní sbírce a mohou mít větší hodnotu pro komunitu v kontextu dalších prací. (v. p.) 1 0 5 Tamtéž. Knihovny musí zápasit s fenoménem self-publishing. To znamená podívat se na své okolí a uživatele a zjistit o jaké zdroje by mohl být opravdu zájem. Naučit se tedy víc o tom, jaký druh autorů si vybírá self-publishing, procházet otravné e-maily, ve kterých autoři propagují své knihy a prohledávat katalogy iUniverse a Lulu. Selfpublished knihy mohou být jako jiné zdroje informací obojí - neprostupný les obsahu stejně jako bohatý zdroj užitečných informací, (v. p.) 41 Rather than displacing the librarian digitalization (as we know) increases the number of areas where librarians are needed - and evaluating self-published resources is one of them."1 0 6 4.2. PRINT ON DEMAND PROJEKTY KNIHOVEN A INSTITUCÍ Stále více univerzitních knihoven a výzkumných institucí buduje digitální sklady dat a množství v nich uloženého materiálu stoupá každý den. Technologie print on demand umožňuje efektivně využít a zpřístupnit je veřejnosti. Knihovny či instituce se mohou stát vydavateli, napomoci lokální vydavatelské činnosti, zvýšit svou viditelnost pro uživatele a nabídnout jim zcela nové služby. Navíc se mohou účastnit procesu přeměny vědeckého publikování, jež prochází v současné době krizí.1 0 7 Jedním z faktorů způsobujících krizi vědeckého publikování je snižující se zájem student o tištěné zdroje, jelikož dávají přednost volně dostupným zdrojům na internetu. Některé instituce se snaží tuto situaci řešit podporou elektronického publikování, jehož ideálním doplňkem je print on demand, neboť tak mohou být tištěny pouze knihy, o které mají studenti skutečný zájem. 4 . 2 . 1 . U N I V E R S I T N Í P R O J E K T Y Print on demand začínají využívat univerzitní knihovny ve spolupráci s vydavatelským střediskem univerzit a zpřístupňují tituly z digitálních kolekcí, které mnoho univerzit v minulých letech vybudovalo nebo malonákladové dotisky vyprodaných titulů, o něž mají studenti stále zájem. V U S A se jedná například o Cornell University Libraries, které nabízí přístup do digitální kolekce a bezplatné stahování. Dále nabízí P O D pro tituly z historické digitální kolekce monografií s možností přizpůsobení vazby. Cornellova univerzita nabízí své tituly také přes amazon.com, kde si je mohou zákazníci objednat print on demand. Nabídka takto dostupných titulů roste závratnou rychlostí. „By the end of 2 0 0 9 , tens of thousands of new books will be added to the approximately 6 , 0 0 0 items in Cornell's collection already available on Amazon."1 0 8 Knihovnictví je zde nezbytně nutné - překračuje klasický pohled, že co je svázané, je lepší a hledá opravdové cesty, jak infiltrovat užitečná data do hlavních výsledků vyhledávání. Spíše než aby digitalizace nahrazovala knihovníky, tak jak víme, digitalizace rozšiřuje počet oblastí, kde jsou knihovníci potřeba a hodnocení selfpublished zdrojů je jednou z nich. (v. p.) 1 0 7 PERKINS, George. Print on Demand, Self-Publishing, and Perceived Value in Australia and the United States. Self-Publishing Review [online]. 15. 3. 2009 [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: . 1 0 8 GLAZER, Gwen. Cornell University Library Expands Print-on-Demand Offerings More than 80,000 Books ToBe Offeredfor Reprint on Amazon.com [online]. 3.2.2009 [cit. 2008-04-12]. Dostupný z WWW: . 42 Přes Amazon nabízí své tituly také The Scholarly Publishing Office of University of Michigan University Library. Ta nabízí print on demand od roku 2 0 0 3 pro tituly z digitální kolekce, navíc umožňuje uživatelům výběr papíru nebo typu vazby. University of Sydney's Library Scholarly Text and Image Service nabízí P O D pro tituly ze své digitální kolekce australské literatury a historie. Jedním z projektů knihovny je do budoucna poskytovat on-demand služby i pro jiné formáty jako je video, audio s přepisem a reportáže na D V D . 1 0 9 Poskytování POD se dále věnují například Pensylvania State University Libraries and Pen State Press, University of Wisconsin-Madison Libraries, University of Pittsburgh's Digital Research Library.1 1 0 4 . 2 . 2 . P R O P R I N T P R I N T - O N - D E M A N D W E B S E R V I C E ProPrint je webový print on demand servis, vzniklý spoluprací State and University Library Gottingen aHumboldt University Berlin. Umožňuje shromaždování digitálních dokumentů ze spolupracujících institucí, jejich centrální tisk, doručení a vyúčtování tisku. Nyní nabízí přístup k více než 8 0 0 0 monografiím, seriálům a vědeckým publikacím. Dále umožňuje prohledávání těchto knih a objednávání dokumentů přes jednotné webové rozhraní.1 1 1 Vytvořené administrátorské rozhrání umožňuje kontrolu autorských práv. ProPrint je softwarové řešení pro print on demand, využívající standardu Open archive a PDF formátu. Projekt podporuje výběr z barevného a černobílého tisku publikací. Gottingen připravuje propojení s lokálními obchody. ProPrint není omezen na veřejné instituce a umožňuje zapojení i komerčních poskytovatelů dokumentů.1 1 2 4 . 2 . 3 . P R O P O J E N Í E B R A R Y A B O O K S U R G E Společnosti ebrary a BookSurge se v lednu roku 2 0 0 5 dohodly na vytvoření strategického programu, který umožňuje knihovnám po celém světě levný a rychlý přístup k on demand Do konce roku 2009 budu přidány desítky tisíc nových knih k přibližně 6 000 v Cornelově kolekci, která už je přístupná na Amazonu, (v. p.) 1 0 9 BLUMMER, Barbara. Opportunities for Libraries with Print-on-Demand Publishing. Journal of access services. 2005, no. 3, s. 41-54. ISSN 15367967. In EBSCO [online]. Dostupné z WWW: http://web.ebscohost.com/>. 1 1 0 Tamtéž. 111 ProPrint Print-On-Demand Webservice [online]. c2003 [cit. 2009-04-03]. Dostupný z WWW: . 1 1 2 MITTLER, Elmar, SCHULZ, Matthias. ProPrint World-Wide Print-on-Demand Services for Study and Research. Library Hi Tech. 2004, vol. 225, is. 2, s. 227. [cit. 2009-04-12] InProQuest [online]. Dostupný z WWW: . 43 vytištěným verzím on-line přes ebrary přístupných knih. Knihovnám se tak nabízí přístup k více než 60 000 plných textů knih a objednávání jejich tisku print on demand.1 1 3 4.2.4. I N S T I T U C I O N Á L N Í P R O J E K T Y V Č E S K É R E P U B L I C E V České republice ještě není v této sféře print on demand moc rozšířen. Většinou je digitální tisk využíván pro tisk malonákladových odborných publikací nebo jejich dotisky. Od letošního roku však ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity nabízí také print on demand ve spolupráci s nakladatelstvím a tiskárnou Tribun E U s. r. o.: „Organickým doplňkem elektronického publikování je naše spolupráce, kterou jsme letos navázali se společností Tribun E U , s. r. o. Poskytuje službu nazvanou Knihovnička. V podstatě je to ,tisk na vyžádání' již od nákladu 1 ks skript s dodáním do druhého dne do fakultní prodejny knih v cenách, kterým ceny kopírování zatím nemohou konkurovat."1 1 4 Print on demand využívá od roku 2005 také český normalizační institut (ČNI). Hlavním důvodem pro tiskové řešení print on demand byl nedostatek skladovacích prostor a široký sortiment tiskovin - přes 30 000 položek. P O D zajišťuje pracoviště firmy Xerox, které je propojeno s informačním centrem ČNI.1 1 5 Jelikož je téma print on demand v České republice ještě dosti neznámé, mnohé instituce zatím netuší, že by P O D mohly úspěšně využít pro zlepšení svého provozu a nabídky služeb. Jedním z možných projektů, které se nabízí je print on demand zpřístupnění digitálních knihoven, jako je například národní knihovnou vytvořená digitální knihovna Kramerius1 1 6 či Česká elektronická knihovna - Poezie 19. století, vytvořená Ústavem pro českou literaturu A V ČR.1 1 7 BookSurge and ebrary® Join Forces to Offer ExpandedDelivery Servicesfor Digital Content [online]. [2005] [cit. 2009-04-16]. Dostupný z WWW: . 1 1 4 NEKUDA, Jaroslav. Elektronická skripta na ESF MU. Zpravodaj ÚVTMU [online]. 2008, roč. XVIII, č. 3 [cit. 2009-04-15], s. 1-3. Dostupný z WWW: . ISSN 1212-0901. 1 1 5 Xerox spolupracuje s ČSN. Grafika On-line [online]. 2003 [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW: . ISSN 1212-9569. 116 Kramerius [online]. c2003-2009 [cit. 2009-04-27]. Dostupný z WWW: 1 1 7 Ustav pro českou literaturu AV ČR. Česká elektronická knihovna [online]. c2005 [cit. 2008-4-27]. Dostupný z WWW: . 44 4.3. KNIHOVNY JAKO REGIONÁLNÍ CENTRA PRO SYSTÉMY UMOŽŇUJÍCÍ P O D Díky lokalizovatelným přístrojům, umožňujícím rychlý tisk knih, přechází dosavadní model tisku objednaných knih na jednom místě a jejich následný transport přes celou zemi k zákazníkovi k myšlence lokálních center, v nichž se budou tisknout knihy objednané v dané oblasti. Toho lze jednak dosáhnout spoluprací P O D firem a jejich napojení na jednotné webové rozhraní, kde by se knihy tiskly podle místa doručení nebo také díky Espresso Book Machine či InstaBook Maker. Přístroje mohou být umisťovány do jakýchkoliv regionálních center, nejčastěji do knihoven a knihkupectví. Jak uvádí Barbara Fiste, právě knihovny jsou ideálními místy pro tyto přístroje: „The consortia could charge enough to recover costs and even make a profit, which could be invested in the kinds of research into book culture and reading that publishers seem reluctant to fund. Libraries could take advantage of the service to acquire books that are suddenly in demand.[...] buying on-demand books that may suit a local collection could be an attractive option for libraries—and for publishers."1 1 8 Velmi dobré zkušenosti s využíváním E B M má Michiganská Universita. Maria Bonn1 1 9 zdůrazňuje, že díky Espressu je možné překonávat omezení fyzickým místem, které vždy limitovalo knihovny i knihkupce. Díky uchovávání digitálního obsahu je možné přes Espresso vytisknout knihu rychle a levně: „The machine makes possible access to books in a way that just simply hasn't been possible before. What it does is it allows you to print and bind a book in about five to seven minutes, and that means that you can produce for users a book that is only existing in digital form and give them their own copy, especially rarer and harder to find books, that people would have had to travel hundreds, thousands of miles to see. They can now actually purchase their own copy at a pretty inexpensive price."1 2 0 FISTE, Barbara. What If You Ran Your Bookstore Like a Library?. Library Journal. 15 .4. 2008, vol. 133, no. 7, s. 30-32. ISSN 03630277. [cit. 2009-04-15] InEBSCO [online]. Dostupný z WWW: . Sdružení regionálních knihoven si mohou účtovat dost na pokrytí nákladů a dokonce vytvořit malý zisk, který by mohl být investovaný do výzkumů týkajících se knižní kultury a čtení, na něž nejsou nakladatelé ochotni najít prostředky. Knihovny by mohly využít výhody tohoto servisu k získání knih, po nichž je najednou poptávka.... Nakupování on-demand knih, které by vyhovovaly místní kolekci by mohla být atraktivní volba pro knihovny i pro nakladatele, (v. p.) 1 1 9 Director, U-M Library Scholarly Publishing Office 1 2 0 BONN, Maria. New age ofpublishing [online], nedatováno [cit. 2009-04-11]. Dostupný z WWW: . Přístroj umožňuje přístup ke knihám ve formě, ve které prostě nebyl předtím možný. Dovoluje vytisknout a svázat knihu za asi 5 - 7 minut, což znamená, že můžete pro uživatele vyrobit knihy z těch, které existují pouze v digitálním formátu a dátjim jej ich vlastní kopii. Zejména se jedná o vzácné nebo těžko nalezitelné knihy, pro které by jinak lidé museli cestovat stovky, tisíce mil. Nyní si mohou koupit svou vlastní kopii za celkem rozumnou cenu. (v. p.) 45 Dále se zamýšlí nad možnosti propojení přístrojů, které umožňují, aby byly knihy tištěny kdekoliv: „So a user in another country could walk up to an Espresso Book Machine at local university and say, I want this book from the University of Michigan and have it printed and delivered right there. So this is the hope of the machine."1 2 1 (Bonn) 4.3.1. P R Ů Z K U M V K N I H O V N Á C H A I N S T I T U C Í C H V Y U Ž Í V A J Í C Í H E B M V rámci této práce jsem požádala o vyjádření k přístroji Espresso book machine knihovny a instituce, ve kterých již je E B M používáno s cílem získat informace o zkušenostech s využíváním E B M , které by byly využitelné pro možné zakoupení přístroje do České republiky. E-mailem byly osloveny knihovny, ve kterých je Espresso v současné době instalováno, případně bylo zkoušeno. Jedná se o University of Michigan Library, New Orleans Public Library, Bibliotheca Alexandrina, New York Public Library (na ukázku v roce 2007). Dále byly osloveny instituce Internet Archive, Angus & Robertson Bookstore, Northshire Bookstore, McMaster Innovation Press / Titles On Demand, University of Alberta Bookstore a NewsStand U K . 1 2 2 Výzkum byl proveden e-mailovým dotázáním1 2 3 ve dvou vlnách konaných po 14 dnech. Dotazování mělo informativní charakter a bylo provedeno s cílem získat informace o praktických zkušenostech institucí, které využívají E B M . Šest otázek mělo kvantitativní charakter. Sedmá otázka byla otevřená a poskytovala prostor ke sdělení specifických názorů na používání přístroje E B M . Instituce byly požádány o odpověď e-mailem do pěti dní. Z 10 dotázaných institucí odpověděly pouze 3 - University of Alberta Bookstore, Northshire Bookstore a New York Public Library. Nebylo tak dosaženo žádoucího výzkumného vzorku. Zodpovědí University of Alberta Bookstore a Northshire Bookstore vyplývá, že jsou s přístroji velmi spokojeni, stejně tak jako jejich zákazníci. University of Alberta Bookstore vlastní přístroj E B M od listopadu roku 2007 a za první rok vytiskli díky Espressu 14 000 knih. Také Northshire Bookstore má mnoho spokojených zákazníků. Obě instituce dodávají, že nepotřebují speciálního pracovníka pro manipulaci s Espressem. Odpověď New York Pub- 1 2 1 Tamtéž. Tak bude moci uživatel z jiné země přijít k EBM na místní univerzitě a říct, já chci tuto knihu z Michiganské university, nechat šiji vytisknout a doručit. To je to, co se očekává od tohoto přístroje, (v. p.) 1 2 2 Adresy dotázaných institucí jsou uvedeny v příloze č. 3. 1 2 3 Dopis zasílaný e-mailemje uveden v příloze č. 4. 46 lic Library pouze informovala, že knihovna není trvalým stanovištěm přístroje E B M , ale přístroj zde byl pouze předveden v létě roku 2007. Porovnání odpovědí: University of Alberta Bookstore Northshire Bookstore How long have you had the Espresso book machine? Since November 1, 2007 one year How many books did you print with the EBM? First year - just under 14,000 How do the users react to the EBM? Very pleased with the results very positive, many happy customers Can you print only booksfrom Espresso Net Catalogue orfrom your own resources, too? 98 % of the books printed off the espresso come from our own resources — Do you need any specialist to operate the EBM? no not really, but it takes some training How much was the purchase of the machine? (Including human training, technical base, etc.) 144,000 you'll have to ask On Demand Books - around $70,000 i think Do you have any proposals or suggestions concerning the machine? no Odpověďje uvedena v příloze č.5. 47 5. D Ů S L E D K Y PRINT O N D E M A N D P R O ČTENÁŘE A SPOLEČNOST Přestože je čtenář nej důležitějším článkem knižního trhu, je mu v literatuře zabývající se tématem print on demand věnovaná pouze okrajová pozornost. Mezi hlavní důsledky print on demand pro čtenáře patří především vysoký nárůst titulu, ve kterém je velmi těžké se orientovat, neboť obsahuje kromě klasicky vydaných titulu i knihy vydané vlastním nákladem a zpřístupněné dotisky starších publikací. Jak ukazuje statistika z amerického knižního trhu, počet vydaných knih se díky rozmachu POD firem zvýšil během jednoho roku o 100 000 titulů: New Book Titles and Editions 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 V České republice počet vydaných titulů také pozvolna narůstá.1 2 6 Na tomto nárůstu se však dosud print on demand nijak výrazně neprojevuje. Je proto zatím otázkou zda bude s rozšířením POD následovat obdobná situace jako v USA. Počty vydaných knih v Č R ' ' ' 20000 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 200S 1 2 5 Bowker. IndustryStats2008 [online]. 2008 [cit. 2009-04-15]. Dostupný z WWW: . U6 Roční výkazy o neperiodických publikacích [online]. 2009 [cit. 2009-02-15]. Dostupný z WWW: . 48 I při současné situace je počet vydávaných knih vysoký - za rok 2008 bylo vydáno 18 520 titulů. Pro čtenáře je tedy čím dál obtížnější orientovat se v nabídce. V průzkumu1 2 7 provedeném v roce 2007 56 % respondentů odpovědělo, že nelze mít přehled o vydaných knihách. Právě zahlcení knižního trhuje narůstajícím problémem. Především se očekává narůstání vlivu internetových komunit a sociálních sítí na doporučování četby a propojování nakladatelů i autorů s čtenáři prostřednictvím těchto sítí. Hrozí nebezpečí zahlcení trhu, takže kvalitní knihy budou zatlačeny do pozadí přívalem nových knih, vzniklých print on demand. Díky tomu bude muset být v budoucnu kladen větší důraz na orientaci a utřídění knižního trhu. Ve zmiňovaném průzkumu bylo též uvedeno, že hlavním zdrojem informací o knihách je pro obyvatele ČR jejich okolí - 17 %. S nárůstem P O D lze očekávat, že se tento počet bude zvyšovat. Bude se také zvyšovat tlak na odborníky, kteří na knižním trhu působí: „Until the literary community can find a way to pull together, discover the best among the many and bring them to widespread attention, many good books will continue unseen and unread, while many poor ones will continue to clutter the literary marketplace."1 2 8 Dalším často s P O D spojovaným problémem je snižující se zájem o četbu vůbec. V U S A byl roku 2002 konán průzkum,1 2 9 v němž pouze 46,7 % respondentů uvedlo, že čtou literaturu. Rachel Donadio1 3 0 se zabývá tímto průzkumem v článku You 're an Author? Me Too! a ptá se, jaký bude mít „kolektivní grafomanie" způsobená zjednodušením vydávání knih, dopad na společnost, kde nepřečetlo předešlý rok 53 % lidí žádnou knihu? Zda má smysl vydávat knihy, když se nenajde nikdo, kdo by si je přečetl? V České republice je situace v tomto směru výrazně odlišná. Dle průzkumu z roku 2007 83 % obyvatel1 3 1 přečte za rok aspoň jednu knihu. Což je skoro dvojnásobek oproti čtenářům v U S A . 1 2 7 TRÁVNÍČEK, Jiří. Čteme? Obyvatelé české republiky a jejich vztah ke knize. 1. vyd. Brno: Host, 2008. 2007 s. ISBN 978807294270. s. 52. 1 2 8 PERKINS, George. Print on Demand, Self-Publishing, and Perceived Value in Australia and the United States. Self-Publishing Review [online]. 15. 3. 2009 [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: . Dokud literární společnost nepotáhne zajeden provaz, neobjeví v tom obrovském množství ty nejlepší knihy a nepřitáhne na ně pozornost, tak nebude objevena hodnota mnoha dobrých knih, zatímco mnoho ubohých knih bude stále zabírat místo na literárním trhu. (v. p.) 1 2 9 Reading at Risk: A Survey of Literary Reading in America. The National Endowmentfor the Arts [online], 2007 [cit. 2009-04-15]. Dostupný z WWW: . 1 3 0 DONADIO, Rachel. You're an Author? Me Too!. New York Times [online]. 27.4.2008 [cit. 2009-04-22], Dostupný z WWW: . 131 ' TRÁVNIČEK, Jiří. Ctěme? Obyvatelé české republiky a jejich vztah ke knize. 1. vyd. Brno: Host, 2008. 2007 s. ISBN 978807294270. s. 53. 49 Výrazný je i nárůst nových autorů, kteří si díky P O D vydali knihu. Autorem se může stát prakticky každý. To vede k posílení demokratického přístupu ve vydávání knih, každý má možnost vydat knihu o čemkoliv a stále více lidí tuto možnost využívá a stává se autory. Jeff Gomez1 3 2 hovoří o vzniku nové generace - generace upload, která v protikladu k minulé generaci downloadjen pasivně nepřejímá předem vytvořený obsah, ale sama jej aktivně vytváří a mění celou společnost. Právě pro ni je print on demand ideální nástroj. GOMEZ, Jeff. Print is dead: Books in our digital age. 1st edition. London: Palgrave Macmillan, 2008. 221 s. ISBN 978023052716. 50 Z Á V Ě R Print on demand, tedy tisk na vyžádání či zakázku, byl umožněn díky rozvoji tiskových technologií na konci 20. století a rozšíření digitálního tisku. Umožňuje rychlou i levnou výrobu malých nákladů knih, které by při tisku klasickými metodami byly příliš drahé. Díky P O D je možné vyrobit levně i jeden kus knihy a díky tomu může být kniha vytištěna až po objednání konkrétním zákazníkem. Knihy již tedy nemusí být tištěny ve velkých nákladech v honbě za nízkou cenou a nereálných odhadech prodejů. Může být vytištěno jen tolik kusů, nakolik je poptávka, což vyhovuje současným snahám na šetrnější přístup k životnímu prostředí. Print on demand tak přináší převrat v celém knižním obchodě i knižním trhu. Nakladatelům otvírá nové možnosti v podobě malonákladového tisku nových titulů nebo dotisky. Umožňuje jim obchodovat najednou se všemi knihami, které kdy vydali. Zároveň P O D nepřímo zvyšuje tlak na nakladatele, aby byli schopni své knihy prodat a prosadit v nepřeberném množství ostatních titulů, které jsou díky P O D na trhu. Trendem je využívání sociálních sítí, v nichž mohou nejen nakladatelé, ale i čtenáři diskutovat o knihách a vyměňovat si mezi sebou názory. Objevuje se také nová konkurence v podobě firem, jež nabízejí nakladatelské služby pro autory, umožňující placené vydání knihy komukoliv. Pro knihkupce POD přináší problém v podobě výběru knih, které by zaujaly jejich zákazníky z nepřeberné nabídky titulů na trhu. Kontroverzním tématem jsou pro ně i knihy vydané vlastním nákladem, jež díky POD zaplavily knižní trh. Někteří knihkupci řeší nárůst knižní produkce specializací na určitý druh literatury nebo se více věnují internetovému prodeji knih, který jim umožňuje zvyšovat nabídku. Nově se do knihkupectví dostávají přístroje umožňující rychlý tisk knih přímo na místě, a tím řeší všechny problémy spojené s omezením nabídky kvůli limitaci fyzickým místem a umožňuje rychlé vytištění knihy na místě. Rozšíření přístrojů, jako jsou Espresso book machine nebo InstaBook Maker, zatím brání velké pořizovací náklady. Autorům P O D otvírá cestu k rychlému a levnému vydání vlastní knihy. S využitím služby některého z mnoha nových servisů pro autory je vydání velmi jednoduché a knihu si může vydat každý. Self-publishing již není brán jako negativní jev, přesto má stále proti vydání knihy v klasickém nakladatelství nevýhody spojené zejména s rozšířením knihy mezi větší počet čtenářů. Čtenáři mají díky print on demand možnost získat jakoukoliv knihu, která kdy vyšla, a dochoval se aspoň jeden její výtisk, který lze digitalizovat. Nejsou již omezeni nabídkou, kterou 51 určuje hlavní nakladatelský proud. Zároveň je pro čtenáře obtížnější orientovat se v záplavě titulů na trhu. Pokud jim přesto bude kniha na určité téma chybět, mohou se stát autory a sami ji vydat. Knihovny se dostávají do střetu s problémem uchovávání knih vydaných vlastním nákladem a jej ich výběrem do sbírek. N a druhou stranu mají možnost stát se samy vydavateli a díky print on demand poskytovat veřejnosti knihy zvláštní digitalizované kolekce. Mnohé akademické knihovny již takto uspěly. V neposlední řadě se mohou stát centrem poskytujícím rychlou výrobu knih díky přístrojům jako je E B M nebo InstaBook Maker. Celospolečenským dopadem print on demand je tedy zaplavení trhu mnoha novými tituly, zvýšenou dostupností všech vydaných knih a zjednodušení publikačního procesu. 52 POUŽITÉ ZDROJE 1. ANDERSON, Chris. The Long Tail. Wired [online]. 2004, is. 12.10 [cit. 2009-04-11]. Dostupný z WWW: . 2. Anglicko-český, česko-anglický velký slovník: nejen pro překladatele. 2. vyd. Brno: Lingea, 2007. 1566 s. ISBN 978808706201. 3. AuthorSolutions. AuthorHouse,Self,Publishing,Self-Publishing,Book,Publisher,Print-onDemand [online]. c2009 [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW: . 4. BANN, David. Polygrafická příručka. Přeložil Petr Stříbrný. 1. vyd. Praha: Slovart, 2008. 224 s. ISBN 9788073910297. 5. BLACKMOORE, Stephen. The Long Tail of POD. In For Questioning [online]. 2006 [cit. 2009-04-10]. Dostupný z WWW: . 6. BLUMMER, Barbara. Opportunities for Libraries with Print-on-Demand Publishing. Journal of access services. 2005, no. 3, s. 41-54. ISSN 15367967. In EBSCO [online]. Dostupné z WWW: http://web.ebscohost.com/>. 7. BookSurge, part of the Amazon group of companies [online]. c2009 [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW: . 8. BookSurge and ebrary® Join Forces to Offer Expanded Delivery Servicesfor Digital Content [online]. [2005] [cit. 2009-04-16]. Dostupný z WWW: . 9. BONN, Maria. New age of publishing [online], nedatováno [cit. 2009-04-11]. Dostupný z WWW: . 10. Bowker. IndustryStats2008 [online]. 2008 [cit. 2009-04-15]. Dostupný z WWW: 11. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. c2005 [cit. 2009-02-20]. Dostupný z WWW: . 12. CIR, Jaroslav. Dlouhý ocas. Bod zlomu [online]. 31.3. 2007 [cit. 2009-03-22]. Dostupný z WWW: . 13. CÍSAŘ, Josef. Podpora Rady Evropy technologii „Knih na míru". Knihukupec a nakladatel. 1999, roč. 4, č. 11, s. 4-5. ISSN 1211-4154. 14. COHEN, Noam. He Wrote 200,000 Books (but Computers Did Some of the Work). New York Times [online]. 14. 4. 2008 [cit. 2009-04-15]. Dostupný z WWW: . 15. CRAWFORD, Walt. Brace Yourselves-It's the Attack of the PoD People. American Libraries. 2002, vol. 33, is. 1, s. 93. ISSN 00029769. [cit. 2009-01-20] In EBSCO [online]. Dostupný z WWW: . 53 16. CRAWFORD, Walt. Old Media/New Media. Cites & Insights [online]. 2005, no. 9 [cit. 2009- 04-18]. Dostupný z WWW: . ISSN 1534-0937. 17. DALI, Keren, DILEVKO, Juris. The Self-Publishing Phenomenon and Libraries. Library & information science research. 2006, vol. 26, no. 2, s. 208-234. ISSN 0740-8188. [cit. 2009-04- 6] In Sciencedirect [online]. Dostupný z WWW: . 18. DAWSON, Laura. The Role of Self-publishing in Libraries. Library Trends. 2008, vol. 57, is. 1, s. 43. ISSN 00242594. [cit. 2009-03-15] In ProQuest [online]. Dostupný z WWW: . 19. DONADIO, Rachel. You're an Author? Me Too!. New York Times [online]. 27. 4. 2008 [cit. 2009-04-22]. Dostupný z WWW: . 20. EPSTEIN, Jason. The End of the Gutenberg Era. Library Trends. 2008, vol. 57, is. 1, s. 8. ISSN 00242594. [cit. 2009-04-15] In ProQuest [online]. Dostupný z WWW: . 21. Espresso Book Machine [online]. c2009 [cit. 2009-03-16]. Dostupný z WWW: . 22. Espresso plans African mission. The Bookseller.com [online]. 18. 12. 2008 [cit. 2008-04-12], Dostupný z WWW: . 23. FELICI, Jim. Print On Demand for Libraries. Seybold Report: Analyzing Publishing Technologies. 2.9.2005, vol. 4, no. 21, s. 18-19. ISSN 1533-9211. [cit. 2009-01-20] In EBSCO [online]. Dostupný z WWW: . 24. FISTE, Barbara. What If You Ran Your Bookstore Like a Library?. Library Journal. 15. 4. 2008, vol. 133, no. 7, s. 30-32. ISSN 03630277. [cit. 2009-04-15] In EBSCO [online]. Dostupný z WWW: . 25. GEBRTOVA, Jana. Potiskovatelnostpapírů pro nekonvenční tiskové techniky [online]. Spoleřnost průmyslu papíru a celulózy, [1999], 12. 11. 1999 [cit. 2009-03-13]. Dostupný z WWW: . 26. GLAZER, Gwen. Cornell University Library Expands Print-on-Demand Offerings More than 80,000 Books To Be Offeredfor Reprint on Amazon.com [online]. 3. 2. 2009 [cit. 2008-04-12], Dostupný z WWW: . 27. GOMEZ, Jeff. Print is dead : Books in our digital age. 1st edition. London : Palgrave Macmillan, 2008. 221 s. ISBN 978023052716. 28. HAJEK, Martin. Océ Open House 2007: je libo tisk naprání?. Grafika On-line [online]. 13. 3. 2007 [cit. 2007-03-21]. Dostupný z WWW: . ISSN 1212 - 9569. 54 29. HAUGLAND, Ann. Opening the Gates: Print On-Demand Publishing as Cultural Production. Publishing Research Quarterly. 2006, vol. 22, is. 3, s. 3-16. ISSN 1053-8801. [ cit. 2009-03- 16] In EBSCO [online]. Dostupný z WWW: . 30. HOMOLA, Jan. Print on demand. Inflow: information journal [online]. 2009, roc. 2, č. 3 [cit. 2009-04-23]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-9736. 31. InstaBook. Publish Your Book Today In 2 easy steps, [online]. InstaBook Publisher, 2005 [cit. 2009-04-20]. Dostupný z WWW: . 32. iUniverse.com. {Universe - Self Publishing Company [online]. c2009 [cit. 2008-04-19]. Dostupný z WWW: . 33. JENSEN, Michael. The Deep Niche. The Journal of Electronic Publishing. 2007, vol. 10, no. 2. [cit. 2009-04-18]DostupnýzWWW: . 34. KASIK, Pavel. Čtvrtek, Počítač v roli spisovatele. Zatím napsal 200 tisíc knih, zisky rostou. Technet.cz [online]. 9. 7. 2008 [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: . 35. Kotrlová, Jindřiška; Skolková, Linda. Zpráva ze semináře CASLIN 2007. Ikaros [online], 2007, roč. 11, č. 9 [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: . ISSN 1212-5075 36. Kramerius [online]. c2003-2009 [cit. 2009-04-27]. Dostupný z WWW: 37. KREJČÍ, Richard. InstaBook Maker: systém pro on-demand tisk hodlá dobýt Ameriku. Grafika On-line [online]. 9. 6. 2004 [cit. 2009-04-20]. Dostupný z WWW: . ISSN 1212-9569. 38. KREMER, John. The Self-Publishing Hall of Fame [online]. c2009 [cit. 2009-04-10]. Dostupný z WWW: . 39. LARSEN, James M . Historical Background of Print/Bind on Demand. Collection Management. 2006, vol. 31, is. 1/2, s. 227-233. ISSN 01462679. [cit. 2009-04-14] In EBSCO [online]. Dostupný z WWW: . 40. LLOYD, Sara. A book publisher's manifesto for the 21st century. The digitalist [online]. 2008 [cit. 2009-05-13]. Dostupný z WWW: . 41. Lulu [online]. c2002-2009 [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW: . 42. Metamorphosis of the book: Selectionsfrom the book & the computer. 1st edition. Tokyo: DaiNippon, 1999. 149 s. ISBN 4-88752-110-3. 43. MILLIOT, Jim. Amazon as Publisher. Publishers Weekly. 27. 2. 2006, vol. 253, is. 13, s. 4. ISSN 00000019. [cit. 2009-04-20] In EBSCO [online]. Dostupný z WWW: . 55 44. MITTLER, Elmar, SCHULZ, Matthias. ProPrint World-Wide Print-on-Demand Services for Study and Research. Library Hi Tech. 2004, vol. 225, is. 2, s. 227. [cit. 2009-04-12] In ProQuest [online]. Dostupný z WWW: . 45. Nakladatelství Dokořán. Book on Demand (BoD) [online]. [2008], 23. 4. 2009 [cit. 2009-04- 23]. Dostupný z WWW: . 46. Nakladatelství Modrý slon. Nabídka knih najméno [online]. Nedatováno, [cit. 2009-04-19], Dostupný z WWW: . 47. NEKUDA, Jaroslav. Elektronická skripta na ESF MU. Zpravodaj ÚVTMU [online]. 2008, roč. XVIII, č. 3 [cit. 2009-04-15], s. 1-3. Dostupný z WWW: . ISSN 1212-0901. 48. On Demand Books. The EBM [online]. c2009 [cit. 2009-04-22]. Dostupný z WWW: . 49. PERKINS, George. Print on Demand, Self-Publishing, and Perceived Value in Australia and the United States. Self-Publishing Review [online]. 15. 3. 2009 [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: . 50. PISTORIUS, Vladimír. Jak se dělá kniha: Příručka pro nakladatele 1. vyd. Praha; Litomyšl: Paseka, 2003. 248 s. ISBN 8071855162. 51. ProPrintPrint-On-Demand Webservice [online]. c2003 [cit. 2009-04-03]. Dostupný z WWW: . 52. Reading at Risk: A Survey of Literary Reading in America. The National Endowmentfor the Arts [online]. 2007 [cit. 2009-04-15]. Dostupný z WWW: . 53. REID, Calvin. POD Heads to the Mainstream. Publishers Weekly. 14. 1. 2008, vol. 255, is. 2, s. 33-35. ISSN 00000019. [cit. 2009-02-14] In EBSCO [online]. Dostupný z WWW: . 54. Roční výkazy o neperiodických publikacích [online]. 2009 [cit. 2009-02-15]. Dostupný z WWW: . 55. Roční výkazy polygrafického průmyslu za roky 2004 až 2007 [online]. 2009 [cit. 2009-04-16], Dostupný z WWW: . 56. RŮŽIČKA, Jiří. Anarchie v nakladatelském průmyslu. A2. 25. 6. 2008, roč. 4, č. 26, s. 1, 20. ISSN 1803-6635. Dostupný z WWW: . 57. Sydney University Press. Sydney University Press Backlist [online]. c2005 [cit. 2009-04-12], Dostupný z WWW: . 56 58. SAAL, Clea. Is POD for me? [online]. An Incomplete Guide to Print On Demand Publishers, C2001-2005 [cit. 2009-03-17]. Dostupný z WWW: . 59. SAAL, Clea. Publish or Self-Publish? [online]. An Incomplete Guide to Print On Demand Publishers, c2001-2005 [cit. 2009-03-17]. Dostupný z WWW: < http://booksandtale s.com/pod/articleviewer.php?article_id= 11>. 60. SAAL, Clea. What is POD? [online]. An Incomplete Guide to Print On Demand Publishers, C2001-2005 [cit. 2009-03-17]. Dostupný z WWW: 61. SCHNITTMAN, Evan. Longtail Wars [online]. Oxford University Press USA blog, 2007 [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: . 62. SHUR, Rudy. The Problem with POD. Publishers Weekly [online]. 2006, vol. 253, is. 3 [cit. 2009-02-20], s. 74. ISSN 00000019. In EBSCO [online]. Dostupný z WWW: . 63. Slovník knihovnické terminologie [online]. c2005 [cit. 2009-02-20]. Dostupný z WWW: . 64. STEELE, Bill. Cornell and Amazon, comjoin to resurrect 90,000 rare books via print-ondemand [online]. 29. 2. 2009 [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: . 65. The Best Inventions Of The Year: An A T M for Books. Time [online]. 2009 [cit. 2009-04-14], Dostupný z WWW: . 66. THOMPSON, John B. Survival Strategies for Academic Publishing. Publishing Research Quarterly. 2005, vol. 21, is. 4, s. 3-10. ISSN 1053-8801. [ cit. 2009-04-18] In EBSCO [online]. Dostupný z WWW: . 67. TRÁVNÍČEK, Jiří. Čteme? Obyvatelé české republiky ajejich vztah ke knize. 1. vyd. Brno: Host, 2008. 2007 s. ISBN 9788070505540. 68. TŘEŠŇÁK, Kamil. Jak se tisknou knihy digitálně? Grafika On-line [online]. 20.08.1999 [cit. 2009-03-21]. Dostupný z WWW: . ISSN 1212-9569. 69. Tribun EU. O nás - knihovnicka.cz [online]. [2008] [cit. 2009-04-20]. Dostupný z WWW: . 70. Ustav pro českou literaturu A V ČR. Česká elektronická knihovna [online]. c2005 [cit. 2008-4- 27]. Dostupný z WWW: . 71. VOIGT, Kevin. Technology lowering costfor self-publishing [online]. 2007 [cit. 2009-04-17], Dostupný z WWW: . 57 72. Xerox spolupracuje s ČSN. Grafika On-line [online]. 2003 [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW. . ISSN 1212 - 9569. 73. ZÁTKOVÁ, Markéta. Book On Demand. Ikaros [online]. 2004, roč. 8, č. 2 [cit. 2009-03-23]. Dostupný z WWW: . ISSN 1212-5075. 58 S E Z N A M PŘÍLOH 1. Espresso Book Machine 2. Seznam dotázaných institucí 3. Zasílaný dopis do institucí, které využívají Espresso book machine 4. Výsledky dotazování 5. Balíčky amerických P O D nakladatelů pro autory 6. Firmy v České republice umožňující placené vydání knihy 59 1. Espresso Book Machine Espresso BookMachine Model 2.0 Převzato z LAMUER, John. Espresso Machine Prints Public Domain Titled Books On Demand [online]. Trea Hugger, 2009 [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: . 1 3 4 On Demand Books. The EBM [online]. c2009 [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: . I 2. INSTABOOK M A K E R III 3. Seznam dotázaných institucí The University of Alberta Bookstore Espresso Books 9012 Hub Mall Edmonton, Alberta Canada Internet Archive 116 Sheridan Avenue The Presidio of San Francisco San Francisco, California USA Bibliotheca Alexandrina P.O. Box 138 El Shatby, Alexandria Egypt New Orleans Public Library 219 Loyola Ave New Orleans, Lousiana USA Angus & Robertson Bookstore 360 Bourke Street, Melbourne Australia University of Michigan Library Ann Arbor Campus 818 Hatcher South Ann Arbor, Michigan USA Northshire Bookstore 4869 Main Street Manchester Center, Vermont USA NewsStand U K 88 to 84 London Business Park, Roding Road London, U K McMaster Innovation Press / Titles On Demand McMaster University Bookstore Hamilton, Ontario Canada New York Public Library, SIBL 188 Madison Avenue New York, New York USA III 4. Zasílaný dopis do institucí, které využívají Espresso book machine Dear Sir or Madam, I would like to ask you for help with my thesis concerning research about a Espresso book machine. M y name is Pavla Lichnovska and I study Information and Library Studies at Masaryk University in the Czech Republic. I am writing the thesis about print on demand and I am interested in the Espresso book machine (EBM) from OnDemandBooks Company. On the website of OnDemandBooks I found that you already have the E B M in your institution and therefore I would like to ask you about your experience with the espresso book machine. I prepared some questions so you can either answer them or you can describe your own experience. 1. How long have you had the Espresso book machine? 2. How many books did you print with the E B M ? 3. How do the users react to the E B M ? 4. Can you print only books from Espresso Net Catalogue or from your own resources, too? 5. Do you need any specialist to operate the E B M ? 6. How much was the purchase of the machine? (Including human training, technical base, etc.) 7. Do you have any proposals or suggestions concerning the machine? I would like to use these data in the supplement of my thesis and I hope it could be useful in acquiring information about the purchase of E B M for our country. If you have any questions about the research, please contact me (217878@mail.muni.cz) or my teacher PhDr. Petr Skyrik (pskyrik@phil.muni.cz). Would you be so kind as to reply within 5 days, please? Thank you for your effort in providing information for my research. Yours faithfully Pavla Lichnovska IV 5. Opoved' New York Public Library New York Public Library The Espresso Book Machine that you were referring to was a trial demonstration period from the company, On Demand Books, in the summer of 2007. The machine was removed in September of 2007 and was sent to its next trial stop, New Orleans, L A . SIBL was not designated a permanent location. v 6. Balíčky amerických POD nakladatelů pro autory Lulu Publishing Packs Primer Novella Classic Masterpiece Pack Pack Pack Pack Author Si!i'i>iiit Piilili-slied for von ISBH Amazon Distribution Sample Coiw -r eBook Option ST Paperback or Hardcover -ŕ Custom Cover v " Premium Cover Editor's Analysis -ŕ Advanced Formatting Ultimate Formartinti y Price €293.36 €492.11 €770.36 €1,088.36 Buy1 , Buy > 1 1 Buy> Buy* iUniverse . . . . . Premier Pro 52,099 I $1,549 • $ 5 9 9 1 Publish Now 1 1 1 Publish Now 1 BiflSBJírai One-on-0ne author suddoiI if