ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 96, 2014, Č. 1, S. 100-110
Nové výpůjčky a jejich ekvivalenty v češtině,
francouzštině, řečtině a polštině1
Zuzana Hildenbrand (Olomouc) — Alena Polická (Brno)
NEW LOANW ORDS AND THEIR EQUIVALENTS IN CZECH, FRENCH, GREEK AND POLISH
This paper aims to present contemporary French neological studies and focuses on new loanwords
and their dissemination in four languages — French in France, Czech, Polish and Greek. The first
results of an ongoing European research project are presented; the adoption of neologisms (mainly
loanwords from English) succeeds differently and at different times in each of the four countries depending
on the (non-)existence of local word equivalents.
KEYW ORDS
neology, loanwords and local equivalents, dissemination of neological loanwords, synchronic language
dynamics, European project
KLÍČOVÁ SLOVA
neologie, výpůjčky a domácí ekvivalenty, šíření neologických výpůjček, synchronní dynamika jazyka,
evropský projekt
ÚVOD
Současná globalizace a zrychlený přenos informací má nepopiratelný dopad na
mnohé obory lidské činnosti a stejně tak i na vývoj slovní zásoby živých jazyků.
V mnohých z nich se objevují stejné lexikální výpůjčky téměř ve stejný čas. Takto
paralelně se v evropském jazykovém prostoru nejčastěji šíří anglicismy. Ne vždy ovšem
tyto neologismy zaujímají v různých cílových jazycích stejnou pozici, ne vždy
také mají identický význam a těší se stejné míře užívání. Na tomto východisku se zakládá
nově vznikající mezinárodní projekt, jehož náplní je na úrovni několika evropských
jazyků takové lexikální jednotky monitorovat a z různých hledisek podrobněji
analyzovat. Cílem výzkumu je pak najít odpověď na otázky, jaké přejímky se šíří nejvíce
a proč, do jaké míry a ve kterých jazycích jsou schopny zdomácnět, jaký mají po
eventuální adaptaci do jiného jazyka další vývoj a jak jsou přijímány rodilými mluvčími
jednotlivých jazyků. V následujícím příspěvku se pokusíme představit projekt
podrobněji a naše hypotézy budeme demonstrovat na prvních dílčích výsledcích započatého
výzkumu.
i Článek vznikl v rám ci projektu Neologické výpůjčky ajejich ekvivalenty v češtině a francouzštině
(grant M ŠM T — MOBILITY 7AM B13FR054). Navazuje na pilotní studii ve francouzštině
(Anastassiadis-Sym eonidis — Kacprzak — Podhorná-Polická — Sablayrolles et alii.,
2012), kterou se zde snažím e usouvstažnit pro české publikum .
ISSN 0 0 0 8 -7 3 8 6 © F IL O ZO F IC K Á FAKULTA, UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
ZUZANA HILDENBRAND - ALENA POLICKÁ 101
1. TEORIE Á PRAXE NEOLOGICKÝCH OBSERVATOŘÍ:
METODOLOGICKÁ ÚSKALÍ ZACHYCOVÁNÍ NEOLOGISMŮ
Neologie je metodologicky značně obtížně uchopitelné odvětví a snad i proto se začala
vymezovat v rámci lexikologie relativně pozdě.2Jejím hnacím motorem jsou potřeby
lexikografického zachycení jazykových změn na úrovni označujícího i označovaného
(ve fr. terminologii jsou ustáleny pojmy néologismes de forme / formels (novotvary na
úrovni označujícího) vs n. de sens /sémantiques3, přičemž výpůjčky z cizích jazyků lze
řadit do obou kategorií — velice často jsou ovšem pro svoji specifičnost vyčleňovány
jako samostatná, třetí kategorie). S rozvojem korpusové lingvistiky se vědcům otevírá
široké pole pro systematické sledování novotvarů (doposud převážně formálních)4pomocí
extrakce „suspektního" materiálu na základě absence daného tvaru či
významu ve slovníku (známého jako diferenční přístup).5Tato metoda je však prozatím
realizována spíše nesourodě podle potřeb jednotlivých pracovišť a možností jejich
slovníkových bází. Vzhledem k relativně malé ochotě velkých nakladatelství obměňovat
příliš velké množství hesel kvůli finanční náročnosti přepracovávání stran
u tištěných slovníků6a puristickým tendencím ve frankofonním jazykovém prostoru
obecně7konstatujeme, že na rozdíl od italského či španělského akademického pro-
2 O vývoji neologických studií v českém prostředí referuje detailně Svobodová (2009,
s. 99- 103). M y se pokusím e nastínit jen stručně základní francouzskou term inologii oboru
a představit některé její klíčové studie.
3 Také nazývané n. combinatoires (Sablayrolles, 2011a), neboť toto označení reflektuje syntakticko-sém
antický charakter zm ěn význam u. Lze zaznam enat značné rozpory ve v y m
ezení této kategorie, a to m ezi neology propagujícím i retrográdní pozorování posunů
ve význam u na základě korpusových dat (tzv. neosémie, např. Valette, 2010 ) a m ezi neology
propagujícím i nutnost pociťování tzv. neologického pocitu (Sablayrolles, 2010).
4 Situace se však dynam icky prom ěňuje i pro neologism y sém antické. V souvislosti s aplikací
m etody „objektových tříd" (ve fr. classes dobjets Gastona Grosse, která sama vychází z lexikogram
atické m etodologie M aurice Grosse, viz Radimský, 2010) se problém autom atizace
extrakce neosém antism ů stává centrálním tém atem současné francouzské neologie.
5 Kvalitní slovníkové báze (fr. dictionnaires d exclusion) jsou předpokladem pro časově zvládnutelné
třídění extrahovaného m ateriálu (pro fr. zm iňm e např. volně dostupný slovník
Morphalou, poskytovaný laboratoří ATILF z Université de Lorraine v Nancy, http://www.
cnrtl.fr/lexiques/m orphalou/).
6 Viz M artinez (2009). Situace se začíná pozvolna m ěnit s invazivním nástupem elektronických
slovníků, které nejsou lim itovány počtem znaků na straně. Letos např. poprvé vyšel
Le Grand Robert de la langue française 2014 pouze elektronicky.
7 Každoroční m ediální propagace reedic slovníků Le Petit Robert nebo Le Petit Larousse poukazují
převážně na novinky v daných slovnících (tzv. dictionnaires millésimés neboli hovorově
millésimes). To je ovšem spíše m arketingový tah, neboť lze konstatovat značnou
obezřetnost daných nakladatelství při začleňování neologism ů (opět viz M artinez, 2009).
Paradoxem je, že nejvíce neologism ů obsahuje nejlevnější a nejm éně prodávaný slovník
m ezi tzv. m illésim es, Dictionnaire Hachette, který novým kandidátům vyčleňuje vždy samostatnou
kapitolu, jež skýtá prostor k vyčkávání, zda se daný výraz bude uzualizovat či
nikoli.
102 ČASOPIS PRO M ODERNÍ FILOLOGII 96, 2014, Č. 1
středí bohužel nedochází v oblasti neologie k provázání práce lexikografů univerzitních
a komerčních.8
Velice aktivní v rámci systematického sledování neologie v jazyce (fr. veille néologique)
je z politicko-identitárních důvodů katalánská lingvistika. Právě z iniciativy
její hlavní mluvčí Marie-Térèsy Cabré vzešel projekt NEOROM (viz Cabré, 2006),
který měl za cíl vytvořit síť neologických observatoří pro každý z románských jazyků
(pro francouzštinu pak i pro varianty belgické a quebecké francouzštiny). Tato integrovaná
snaha o metodologickou a technologickou konvergenci a zviditelnění práce
na často efemerním jazykovém materiálu přinesla pozitivní efekt v podobě založení
tradice pořádání neologických kongresů CINEO9, které poskytly platformu pro vědeckou
interakci mezi členy NEOROMu. Projekt se však navzdory kvalitní technické
podpoře10v současné době potýká se ztrátou dynamičnosti a udržitelnosti z důvodů
personálně-finanční nerovnováhy mezi participujícími týmy. Jistým faktorem se
pak jeví být i slabá teoretická shoda i interakce mezi dílčími přístupy, které ne vždy
konvenují politické vizi katalánských iniciátorů projektu. Korelace národně-identitárních
zájmů a zvýšeného zájmu o neologii je obecně známa z prostředí quebeckého
či katalánského (viz příspěvky Boulangera, 2010, a Martinese, 2010, ve sborníku
z 1. kongresu Cinea). Nevědecká medializace tématu však může vést k jeho politizaci
a bohužel i ke zneužívání solidních vědeckých výzkumů o neologii pro krajně nacionalistickou
argumentaci.11
V českém, ale i francouzském jazykovém prostředí je přístup k neologii méně
politicky angažovaný. Svědčí o tom mj. i koncepce neologických platforem Neologia
a Neomat.12Zejména v otázkách neologických výpůjček pak česká ani francouzská
odborná veřejnost nevykazuje přílišné puristické reakce. Spoléhá na pozvolnou selektivní
a adaptační samoregulaci z množství ad hoc přejímek, o čemž blíže referuje
Svobodová (2007, s. 5-6): „zvláště v některých oblastech se především s ohledem na
progresivní trend počešťování výrazů zejména anglického původu situace mění takřka
den ode dne". Toto konstatování však zároveň dává tušit zajímavý dynamický
materiál pro náš evropský projekt.
8 Jako výjim ku citujm e nové vydání klasického slovníku Littrého a Beaujeana z r. 1874 (Le Petit
Littré, Hachette) v reedici Jeana Pruvosta a Clauda Bluma v r. 2005 (Le Nouveau Petit Littré).
Zde však šlo spíše o retrográdní doplňování novinek m ezi více než třinácti dekádami
lidského poznání než o práci na aktuálním neologickém m ateriálu. Pro bilingvní prostředí
viz naše spolupráce s nakladatelstvím Lingea na 2. vydání slovníku slangu a hovorové
francouzštiny Pas de blême ! (viz Polická, 2012).
9 První kongres proběhl v roce 2008 v Barceloně, druhý v roce 2011 v Sao Paulu.
10 Viz webové rozhraní projektu: http://obneo.iula.upf.edu/bneorom/index.php.
11 V průběhu barcelonského kongresu Cineo o tomto jevu svědčily mnohé vulgarizační články
v m ístním tisku.
12 Databáze excerpčního m ateriálu pro francouzštinu, Neologia, vznikla při laboratoři Lexiques
Dictionnaires Inform atique (LDl) na U niverzitě Paris XIII (Sablayrolles, 2011b). Je
obdobou (byť pro veřejnost prozatím nepřístupnou) české databáze Neomat při ÚJČ AV ČR
(http://neologismy.cz).
ZUZANA HILDENBRAND - ALENA POLIČKA 103
2. VÝZKUMNÝ ZÁMĚR V RÁMCI EVROPSKÉHO PROJEKTU
Projekt zaměřený výlučně na neologické výpůjčky byl vytvořen na popud francouzských
partnerů, částečně v reakci na obtíže spojené s neologickou observatoří románských
jazyků (viz výše). Hlavním iniciátorem a koordinátorem projektu je JeanFrançois
Sablayrolles.13Kromě Francie14na projektu participuje také Řecko,15Polsko16
a Česká republika.17V dohledné době se připojí i Portugalsko18a do budoucna není vyloučena
účast dalších evropských zemí, případně i frankofonní Kanady, kde je otázka
přejímání anglicismů obzvláště citlivá a stále diskutovaná.
V současné době se projekt nachází v počátečních fázích, usilujeme však o jeho
udržitelný rozvoj, neboť pouze v dlouhodobé perspektivě a stabilní výměně poznatků
mezi výzkumnými týmy bude možno dosáhnout kýženého efektu.19
Výzkumným záměrem projektu je, jak již bylo zmíněno, srovnávání nových vývojových
tendencí v lexiku francouzštiny, řečtiny, polštiny a češtiny20a měření propustnosti
těchto jazyků vůči cizím vlivům. Přesněji jde o sledování výpůjček, které se
nově objevují ve všech zmíněných jazycích, o zkoumání jejich šíření, frekvence a používání,
jejich sémantických, fonetických, morfologických a jiných posunů a v neposlední
řadě o podrobné studium nově vzniklých či starších domácích ekvivalentů,
které potenciálně konkurují přejatému neologismu.
Naše první snahy směřují k dokonalé synchronizaci dílčích pracovních skupin,
k formulování jednotných výzkumných postupů a k vypracování platformy pro sdílení
výsledků v „klaudovém"21prostředí Google dokumentů. Cílem je, aby všechny
týmy mohly výsledky svých rešerší snadno a přehledně konfrontovat a formulovat
hypotézy a návrhy pro společné modelizace. Jedním z hlavních výstupů by mělo
být prohloubení znalostí o obohacování slovní zásoby dnešních evropských jazyků
novými výrazovými prostředky, které však pravděpodobně fungují v diskrétně vy­
13 Význam ný lexikolog, profesor na univerzitě Paris XIII, člen laboratoře LDI, zakladatel databáze
Neologia a spoluzakladatel časopisu Neologica.
14 Dalšími členy francouzského tým u jsou John H um bley (Université Paris Diderot), Christine
Jacquet-Pfau (Collège de France Paris) a Camille M artinez (Université de Cergy-Pontoise),
všichni tři rovněž členové LDI.
is Anna Anastassiadis-Sym eonydis a Georgette Nikolaou (Aristotelova univerzita v Soluni).
16 Alicja Kacprzak, Anna Bobiňská, Andrzej Napieralski (Lodžská univerzita), Anna Bochnakowa
a M arcin Jakubczyk (jagellonská univerzita Krakov).
17 Alena Polická (M asarykova univerzita Brno) a Zuzana Hildenbrand (Univerzita Palackého
Olomouc).
18 M arguerita Correira (Lisabonská univerzita).
19 Česko-francouzská strana již získala podporu na roky 2013-2014 od M ŠM T (program M obility
— Barrande), polský tým má zažádáno o projekt PICS a v budoucnu bychom se rádi
pokusili získat podporu z evropských fondů.
20 Výběr zkoum aných jazyků se odvíjí od dřívější vědecké spolupráce na tém a neologism ů
m ezi participujícím i týmy. Větší počet jazyků by jistě byl zajímavý, narůstá však koordinační
zátěž pro vedoucího tým u.
21 Cloud computing je jedním ze zkoum aných slov (viz níže).
104 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 96, 2014, Č. 1
mezených kategoriích, tzv. modelech šíření. Dále si výzkumný tým výhledově klade
za cíl přispívat do výše uvedených neologických databází. Projekt by taktéž měl být
přínosem z pedagogického hlediska; počítá se i se zapojením studentů do excerpce
a lexikograficko-sociolingvistické analýzy neologismů.
3. VÝZKUMNÉ PRINCIPY PROJEKTU
Předmětem výzkumu jsou nové výpůjčky v běžném lexiku (nejčastěji anglicismy;
výpůjčky z jiných jazyků se šíří v podstatně menší míře), konkurenční neologismy
a okrajově také jejich starší ekvivalenty. Z výzkumu jsou naopak vyloučeny xenismy,22starší
výpůjčky (jejichž etymologie je většinou již důkladně popsána) a ryze odborné
termíny (tzn. takové jednotky, jejichž používání nepřekračuje hranice odborného
názvosloví a žargonu daného vědního oboru). Objektem zájmu jsou tedy jen
nové výrazy, které mohou být součástí slovní zásoby běžného uživatele jazyka. Zároveň
si klademe metodologické otázky, kde se nachází hranice mezi technolektem,
žargonem a obecnou slovní zásobou, jak tuto kategorizaci efektivně testovat atd.
Výzkumný postup je možné rozdělit do tří etap: v první etapě, tzv. tipování, je práce
založena na čistě subjektivním „neologickém pocitu"23některého ze členů řešitelského
týmu, tedy dojmu, že určitá nová výpůjčka či neologismus v jeho rodném jazyce
nabývá na frekvenci a popularitě a že by snad podobnou tendenci bylo možné
pozorovat i v jiných evropských jazycích. V takovém případě ověří dotyčný pracovník
ve spolupráci se svými kolegy rozšíření tohoto slova v jejich jazyce a postoupí neologismus
ostatním pracovním skupinám za jednotlivé jazyky.
Následuje obdobný rozbor zadané lexikální jednotky ve všech ostatních jazycích,
případně také evaluace odpovídajících konkurenčních výrazů a případných kalků.
Zkoumá se, jaké významy hledaný výraz a jeho ekvivalenty mají a zda se tyto jednotky
vyskytují v tištěných i internetových slovnících.24Prostřednictvím dostupných
elektronických zdrojů se sleduje, v jakých kontextech se dané jednotky nejčastěji objevují,
do jaké míry jsou lexikalizovány, jaká je frekvence a historie jejich výskytu,
míra jejich adaptace v cílovém jazyce apod. V této fázi výzkumu jsou hojně využívány
korpusy, pro český jazyk především Český národní korpus a Anopress a pro francouzštinu
korpus Factiva a archivy deníků Libération, Le Monde aj.
Tyto kroky vedou v prvé řadě ke zjištění, zda zkoumané slovo v daném jazyce
vůbec existuje, a pokud ano, zda opravdu jde o výpůjčku novou, a nikoliv o výpůjčku
staršího data, kterou již jako neologismus klasifikovat nelze. V případě, že analýza
22 Pod pojm em xenism y rozum ím e citace exotických pojmů, které jsou v kulturní realitě jazyka,
který výpůjčku navrhuje, vním ány jako cizorodé.
23 Termín neologický pocit (fr. sentiment néologique) byl experim entálně studován v 70. letech
(Gardin et al., 1974) a dále teoreticky rozvíjen, zejm éna v pracích Sablayrollesa.
24 V češtině se k tom uto účelu využívá zejm éna Slovníku spisovné češtiny a Slovníku neologismů,
z internetových slovníků je nejpoužívanější Wikipedia a Wikislovník, členové ostatních pracovních
skupin využívají analogické nástroje.
ZUZANA HILDENBRAND - ALENA POLICKÁ 105
potvrzuje neologický charakter zkoumaného slova, následuje jeho přiřazení k některému
z již popsaných modelů, tzn. výpůjčka bez domácího ekvivalentu, výpůjčka
s jedním nebo více ekvivalenty, vzácněji ekvivalent bez výpůjčky, popř. zavedení nového
modelu šíření a adaptace výpůjčky. Tato kategorizace bude samozřejmě s přibývajícím
počtem studovaných výpůjček dále zpřesňována.
Ekvivalenty zkoumaných přejímek je pak možné přiřazovat k jednotlivým kategoriím,
jako je překlad (jednoslovné výrazy), kalk (víceslovné výrazy), volnější ekvivalent
parafrázující novou skutečnost, neologismus vytvořený pomocí cizího slova
(falešné výpůjčky) atp.
4. EXEMPLIFIKACE DÍLČÍCH VÝSLEDKŮ NA LEXÉMECH Z PRVNÍ ETAPY
Kandidátů na analýzu jsou v naší databázi desítky,25 časové možnosti a náročnost
komparací mezi jazyky však umožňují zpracování pouze několika jednotek za měsíc.
V pilotní fázi projektu bylo detailnímu výzkumu zatím podrobeno šest výrazů, z toho
pět výpůjček z angličtiny a jedna výpůjčka francouzského původu: cloud computing,
homejacking, go fast, chick flick, free mover a finissage. Shodou okolností jsou všechny
anglicismy z první fáze výzkumu dvouslovné výrazy.
První výsledky analýzy výše uvedených šesti slov lze po srovnání všech dílčích rešerší
v jednotlivých jazycích rozdělit do tří skupin v závislosti na tom, do jaké míry je
jejich situace ve zkoumaných jazycích podobná nebo rozdílná. Z našeho pohledu lze
také pozorovat různou míru adaptace těchto výpůjček v češtině.
4.1 FINISSAGE A CLOUD COMPUTING:
VÝPŮČKY SE SNADNÝM PRŮBĚHEM ADAPTACE
Výrazy finissage a cloud computing se těší relativní popularitě ve všech čtyřech sledovaných
jazycích. Také u nich došlo k největší míře asimilace a jak v češtině, tak
v ostatních jazycích je možné se setkat s vcelku pestrou paletou jejich ekvivalentů.
Lexém finissage („zakončení výstavy”) byl k analýze navržen polským týmem. Jedná
se o přejímku z francouzštiny, která vznikla s největší pravděpodobností na začátku 21.
století. Výraz existuje ve všech čtyřech dosud zkoumaných jazycích, paradoxní ovšem
je, že ve francouzštině samotné se vyskytuje zřídka a téměř výhradně v uměleckých
kruzích; nefiguruje ani v tradičních slovnících ani na Wikipedii26. Objeví-li se přesto
v běžném jazyce, děje se tak často v souvislosti s výstavou na nějakém netradičním
25 Obzvláště frekventovanou třídou jsou slovesa, která povětšinou řadím e m ezi generačně
podm íněné identitární neologism y (tedy šířící se zejm éna m ezi studenty a po sociálních
sítích) — mj. k jednom u z lexém ů z naší databáze, lajkovat, již m ezitím vyšel odborný příspěvek
v časopise Naše řeč (Prokšová, 2012).
26 S výjim kou jednoho článku o dvojici um ělců, ne však jako sam ostatné heslo (údaje se vztahují
k období sběru dat — tj. duben 2012).
106 ČASOPIS PRO M ODERNÍ FILOLOGII 96, 2014, Č. 1
místě (obchod, byt apod.). Ve francouzském jazyce se první výskyt nachází v kontextu
výstavy brazilské ambasády v Belgii, nelze tedy ani zcela vyloučit možnost, že se jedná
o belgicismus nebo o překlad portugalského termínu. V polštině se výraz zdá být zakotven
o něco pevněji; je dokonce již dokonale foneticky, morfologicky i graficky asimilován27a
je základem odvozeného adjektiva finisazowy. V řečtině je slovo přejímáno většinou
v latince, konkuruje mu však sémantický neologický ekvivalent KXeíaípo, jehož
frekvenci je problematické porovnávat z důvodu polysémie této formy. V češtině žádné
odvozené tvary neexistují, ke grafické a fonetické asimilaci zde však dochází také:
tvaru finissage konkuruje počeštěný tvar finisáž, vyslovovaný bezpochyby [finisáj]. Za
zmínku ovšem stojí, že daleko častěji se v češtině můžeme setkat s neologismem dernisáž,
jehož první výskyt je doložen již o čtyři roky dříve než finissage/finisáž. Tomuto
problému se dokonce již cíleně věnovala Anna Černá (2012) v Literárních novinách.28
Výraz cloud computing („sdílení hardwarových i softwarových prostředků pomocí
sítě") se pravděpodobně rozšířil téměř souběžně rovněž ve všech čtyřech jazycích
a k jeho přechodu do obecného jazyka (tzv. determinologizaci, Meyer — Macintosh,
2000) došlo pravděpodobně na konci prvního desetiletí 21. století, jak to dokazují
mnohé citace tohoto slovního spojení v širším kontextu, opatřené vždy vysvětlivkou.29
Cloud computing nenajdeme v žádném tradičním lexikografickém díle a dokonce ani
v českém, relativně pečlivě aktualizovaném Wikislovníku, konkurenční neologické
varianty jsou naproti tomu ve všech jazycích poměrně bohaté. V češtině je nejběžnější
typicky univerbizovaný tvar cloud/cloudy, popř. fonograficky adaptovaná varianta
klaud/klaudy30. Tyto tvary jsou základem pro mnohé odvozeniny spadající
do kategorií různých slovních druhů, např. cloudovy (adj.), cloudovat (v.), cloudování
(subst.), cloudovaný (př. trpné). Český překlad obláček/obláčky, popř. oblak se používá
vzácně, zatímco v polštině je kalk chmura obliczeniowa, popř. zkrácený tvar chmura
nebo naopak opisný výraz przetwarzanie w chmurze/przetwarzanie w chmurách, daleko
běžnější. V řečtině obdobně cirkulují výrazy UTtoXoyioriKÓ vécpoç, vecpeXwSec; Síktuo.
Jádrem francouzských domácích ekvivalentů je ovšem oproti češtině, polštině a řečtině
slovo,informatika (informatique), zatímco slovo,oblak' (nuage) se stává pouhým
blíže určujícím prvkem: informatique dans le nuage, informatique en nuage, informatique
dématérialisée, infonuagique, popř. informatique virtuelle.
27 Finisaž, paroxytonon [finisaj] subst. m., plur. finisaže [finisaje].
28 „U zrodu slova dem isáž byla jazyková hra. Dernisáž se tváří tém ěř jako vernisáž, ale zároveň
nezapírá určitou spojitost s dem iérou čili posledním uvedením představení. Podle modelu
prem iéra — derniéra (mimochodem oba výrazy jsou rovněž francouzského původu)
byla k vernisáži dotvořena dernisáž a pom ěrně rychle se ujala", Literární noviny, 21/3/2012.
29 Např.: „Takzvaný „cloud computing", tedy využívání webových aplikací namísto těch v počítačích,
je také podle agentury Gartner jednou ze zásadních IT technologií pro příští rok",
Hospodářské noviny, 23/11/2009.
30 Atestace pom ocí m iniankety u m luvčích: „Hod mi to do klaudů", „M ám to v klaudech" —
výrazivo běžné m ezi osobami sdílejícím i dokum enty na virtuálních úložištích. Zajímavá
je rozkolísanost sg./pl. — M icrosoft používá v zásadě sg.: např. Word 2013 má v tutoriálu
(http://office.m icrosoft.com /cs-cz/word-help/novinky-ve-wordu-2013-H A102809597.
aspx) rubriku: „Ukládání a sdílení souborů v cloudu." Je m ožné předpokládat, že singulár
bude vlivem M icrosoftu v budoucnu dominovat.
ZUZANA HILDENBRAND - ALENA POLICKÁ 107
4.2 FREE MOVER A CHICK FLICK: OJEDINĚLOST ČESKÉHO ROZŠÍŘENÍ
Postavení slovních spojení free mover a chick flick je v češtině oproti ostatním jazykům
specifické. Free mover je dobře známé (přinejmenším na české univerzitní
půdě) a běžně používané vlastní jméno označující typ studentské zahraniční mobility,
podobně jako Erasmus, CEEPUS, Socrates apod. Během výzkumu se však nečekaně
projevilo jako faux ami. Ve francouzštině i v polštině se totiž jedná o apelativum
s protichůdným významem „student pobývající v zahraničí nezávisle na jakémkoliv
mezinárodním mobilitním projektu", přičemž funkční domácí ekvivalenty tohoto
sousloví ani v jednom ze zmíněných jazyků neexistují. Francouzským a polským
mluvčím není znám český význam výrazu a naopak. V řečtině dnes už free mover necirkuluje
vůbec, ačkoliv lze jeho výskyt zaznamenat v 90. letech ve významu „student
vyjíždějící na zahraniční stáž pod záštitou své vzdělávací instituce". Zdá se tedy, že
řecký význam slova se nachází na pomezí mezi významem českým na jedné straně
a francouzským a polským na straně druhé. Přesto se ale nejedná o název konkrétního
výměnného programu a lze tedy tvrdit, že pozice termínu free mover v češtině je
oproti jeho pozici v ostatních jazycích ojedinělá.
Situace slovního spojení chick flick („film pro ženy"), vytlačujícího většinou starší
označení pro filmový žánr tohoto typu,31je také v rámci našich čtyř sledovaných jazyků
značně rozmanitá. Nejde tentokrát o to, že by chick flick také bylo možné také řadit
mezi zrádná slova, ale spíše tu jde o odlišnou míru jeho rozšíření v češtině a ostatních
jazycích. Zatímco ve francouzštině, polštině a řečtině jde o výraz víceméně
známý32asi od poloviny prvního desetiletí 21. století (častý je zejména v tisku a na
internetových serverech orientovaných převážně na kinematografii), v češtině se
vyskytuje jen sporadicky a na rozdíl od ostatních tří jazyků nejsou známy ani žádné
české neologické ekvivalenty.
4.3 GO FAST A HOME JACKING: VÝPŮJČKY „BEZ ODEZVY"
Pro sousloví go fast a homejacking, dva termíny z oblasti kriminalistiky, je společné to,
že jediným jazykem, který jich skutečně užívá, je francouzština. Homejacking (příp.
homejacking nebo home-jacking), tj. „krádež (zejména klíčů od vozu) spojená s vloupáním
do bytu majitele za jeho přítomnosti" má dokonce od roku 2007 své místo v renomovaném
slovníku Le Petit Larousse Illustré a ve francouzštině se poprvé objevil patrně
už v roce 1998.33Go fast („rychlý transport velkého množství drog silnými vozidly") se
od posledního desetiletí minulého století pravidelně objevuje ve francouzském tisku
31 Ve francouzštině např. film de filles, film gnan-gnan, film cucul, film à leau de rose,film pour
midinette; v polštině film dla kobiet, film dziewczyňski, babski film ,film romantyczny, romansidlo,
filmidto apod.
32 V řečtině se dokonale adaptoval; byl graficky i foneticky asimilován, figuruje v tradičních
slovnících a existuje několik od něj odvozených slov (subst. TcriK-cpXiK-OTroÍTjor) odvozené
Od slovesa T<7tK-CpÀlK-0-7T0lü)).
33 Oproti slovníkové definici, která počítá pouze s krádeží klíčů od auta, se výraz v současné
francouzštině dostává z odborné periférie do centra slovní zásoby s rozšířeným význam em .
108 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 96, 2014, Č. 1
a na internetu v černé kronice. V češtině neexistuje, pomineme-li český překlad stejnojmenného
filmového titulu Rychlá akce. V polštině je situace podobná, v řečtině slovo
funguje pouze jako xenismus. Homejacking v českém jazyce existuje, ovšem jeho výskyt
je minimální: v březnu 2012 bylo možné ho na Seznamu dohledat dvakrát, na Googlu se
nacházel na totožných odkazech a v obou případech byl pojem opatřen vysvětlivkou.
V polštině ani v řečtině ho nenajdeme. Ani go fast ani homejacking nemají jiné ekvivalentní
pojmenování, pravděpodobně v důsledku obtížnosti hledání podobně trefného
označení v mateřském jazyce, nebo snad i proto, že výpůjčka může v nepříjemném kontextu
trestných činů do jisté míry působit jako eufemismus.34Podle autority v oboru,
kterou jsme pro účely tohoto výzkumu oslovily, není výraz homejacking v české kriminalistice
používán. Francouzská strana tedy v těchto dvou případech navrhla „endemickou
'' výpůjčku, která zůstala v participujících týmech bez odezvy. I přesto považujeme
nulový výsledek za zajímavý v kontextu synchronní dynamiky jazyka,
neboť v mnoha jiných případech přejímá francouzština z angličtiny s velkým časovým
předstihem, o čemž svědčí např. výpůjčka dron, která je v tomto jazyce adaptovaná již
dlouho (zapisováno s koncovým -e pro zdůraznění denazalizace — drone), např. do
slovníku LePetitRobertbyla zařazena již před rokem 1997, s první atestací z roku 1954),35
4.4 SHRNUTÍ PRVNÍCH VÝSLEDKŮ
Ačkoliv má každá ze studovaných výpůjček svá specifika a jedinečnou historii, jisté
společné rysy mezi jednotlivými výrazy snad vysledovat lze, resp. věříme, že při důkladnějším
studiu většího množství lexémů tohoto typu bude možné definovat určité
třídy výpůjček a neologismů odpovídající jistým konkrétním charakteristikám. Již
na základě tohoto drobného prvotního experimentu jsme měli možnost vidět rozdíly
mezi výpůjčkami, které našly své místo ve všech zkoumaných jazycích a které třeba
jen v jediném, mezi takovými, které byly flexivními jazyky asimilovány a které ne,
všimli jsme si rozdílů v kreativitě, pokud jde o počet domácích neologických ekvivalentů,
přičemž se potvrdily některé obecně platné neologické principy, jako např. tendence
k univerbizaci a fonografickým adaptacím v češtině, a uvědomili jsme si také,
že jedna výpůjčka nemusí vždy ve všech jazycích nést stejný význam.
5. ZÁVĚR
Představený vzorek neologických výpůjček dokumentuje tvrzení Svobodové, že názvosloví
nových technologií má spontánní charakter vymykající se tradičnímu procesu
terminologizace. Mnohé takto vzniklé neologismy „jsou na hranici spisovnosti
a nespisovnosti, resp. odbornosti a slangovosti" (Svobodová, 2007, s. 105). V centru
34 Srov. Anastassiadis-Sym eonidis et al. (2012, s. 204).
35 Inform aci o nově začleněných slovech do slovníků Le Petit Robert a Le Petit Larousse
od r. 1997 do současnosti lze pohodlně získat přes rozhraní databáze DiCo Camille M artineze
(http://orthogrenoble.net/page-de-cam ille-club-orthographe-grenoble.htm l). V českém
prostředí se touto přejím kou z angličtiny soustavně zabývá anglista M. Drápela.
ZUZANA HILDENBRAND - ALENA POLICKÁ 109
našeho zájmu tedy bude zaznamenat modely posunů v rámci výše zmíněné lexikální
periferie či spíše (bude-li sledované lexikum tento vývoj preferovat) z periférie do
centra slovní zásoby. Stejně tak zajímavé se jeví být ale i faktory ovlivňující případný
vznik domácích ekvivalentů neologických výpůjček. Pokud dojde ke vzniku formálního
či (pravděpodobněji) sémantického neologismu, nabízí se celá škála epistemologických
úvah k možným analýzám variant vývoje (prediktibilita paralelního šíření
ekvivalentu a výpůjčky, kategorizace faktorů přispívajících ke koexistenci nebo naopak
konkurenčním tendencím atd.).
Studium nových výpůjček a neologismů obecně se může jevit, zvláště pak v dnešní
době překotných technologických i kybersociálních interakcí, jako sisyfovská práce.
Přesto věříme, že se nám z pohledu synchronní dynamiky jazyka podaří modely šíření
neologických výpůjček a jejich ekvivalentů uspokojivě popsat a získat tak i nové
znalosti o vývoji evropské společnosti v kontextu globalizace.
LITERATURA
A n a s t a s s i a d i s -S y m e o n i d i s , A. —
KACPRZAK, A. — PODHORNÁ-POLICKÁ, A. —
Sa b l a y r o l l e s , J.-E etal. (2012): Emprunts
et équivalents : étude de leurs diffusions
respectives dans plusieurs langues. Cahiers
de lexicologie. Dynamique de la recherche en
lexicologie, lexicographie et terminologie au
Brésil, 2(101), Paris: Classiques Garnier,
s. 197-207.
B e r á n e k , J. (2009): Do roka je tu nový systém od
Googlu: rychlý a zdarma. Hospodářské noviny
[online]. Economia, a.s., 23.11. 2009 [cit.
8. 2. 2013]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/
C4-i0i50570-39i62590-500000_d-d0-r0ka-je-
tu-novy-system-od-googlu-rychly-a-zdarma
B o u l a n g e r , J.-C. (2010): Sur l'existence des
concepts de « néologie » et de « néologisme ».
Propos sur un paradoxe lexical et historique.
In: M. T. C a b r é et alii (eds.), Actes del I Congrès
Internacionál de Neologia de les Llengües
Romàniques. Barcelona, IULA, Série activitats,
22, s. 31-73.
C a b r é , M.-T. (2006): N e o r o m : réseau
d’observatoires de la néologie des langues
romanes. Neologica, 1, s. 115-118. Dostupné z:
http://www.upf.edu/pdi/dtf/teresa.cabre/
docums/caoôneol.pdf
Č e r n á , A. (2012): Půjdete na dernisáž? Literární
noviny [online]. Litmedia a.s., 21.3. 2012 [cit.
8. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.literarky.
cz/component/content/article /8780-pjdete-
na-dernisa
D r á p e l a , M. (2013): Drony pozvolna přilétají
do češtiny. Společnost Viléma Mathesia,
Opava, 9. září 2013 [text přednášky].
G a r d i n , B. e t a l i i (1974): A propos du
« sentiment néologique ». Langages, 36,
s. 45-52.
H i l d e n b r a n d , Z. (2012): Emprunts lexicaux
à lallemand dans le français contemporain.
Olomouc: Univerzita Palackého.
M a r t i n e s , J. (2010): La importància de la
neologia per a les llengües romàniques: el
cas del català. M. T. C a b r é et alii (eds.), Actes
del I Congrès Internacionál de Neologia de les
Llengües Romàniques. Barcelona, IULA, Série
activitats, 22, s. 171-188.
M a r t i n e z , C. (2009): L'évolution de
l'orthographe dans les Petit Larousse et les Petit
Robert 1997-2008: une approche généalogique
du texte lexicographique. Thèse sous la
direction de Jean Pruvost, Université de
Cergy-Pontoise.
M e y e r , I. — M a c i n t o s h , K. (2000): When
terms move into our everyday lives:
An overview of de-terminologization.
Terminology, 6,1, s. 111-138.
Po l i c k á , A. (2012): O současném
francouzském slangu a slangové lexikografii.
Cizíjazyky, 56, 2, s. 13-16.
110 ČASOPIS PRO M ODERNÍ FILOLOGII 96, 2014, Č. 1
P r o k š o v á , H. (2012): 0 novém českém slovese
lajkovat. Naše řeč, 95,2, s. 109.
Ra d i m s k ý , J. (2010): Verbo-nominální
predikát s kategoriálním slovesem. České
Budějovice: Editio Univesitatis Bohemiae
Meridionalis.
Sa b l a y r o l l e s , J.-F. (2010): Néologisme
homonymique, néologisme polysémique et
évolution de sens. Pour une restriction de
la néologie sémantique. In: I. A l v e s (éd.),
Neologia e neologismos em diferentes perspectivas,
s. 83-100.
Sa b l a y r o l l e s , J.-F. (2011a): De la « néologie
syntaxique » à la néologie combinatoire,
Langages, 183, s. 39-50.
Sa b l a y r o l l e s , J.-F. (2011b): Neologia: un
dictionnaire néologique sous forme de base
de données. In: M. C a r d o s o — S. A l i c e — S.
M ej ri — J. A n d r a d e M o t a (eds.), Os
dictionarios, fontes, métodos et novas tecnologias.
Instituto de Letras da Universidade federal de
Bahia, s. 221-235.
Sv o b o d o v á , D. (2009): Aspekty hodnocení
cizojazyčných přejímek: mezi módností
a standardem. Ostrava: Universitatis
Ostraviensis.
Sv o b o d o v á , D. (2007): Internacionalizace
současné české slovní zásoby. Ostrava: Spisy
Ostravské univerzity.
Va l e t t e , M. (2010): Méthodes pour la veille
lexicale. In: L. M e s s a o u d i et alii. (eds.), Actes
de lajournée detude Le dictionnaire électronique.
Quelles perspectives pour les sciences humaines et
sociales?, Kénitra, Publication du laboratoire
Langage et société de l'Université Ibn Tofail,
s. 251-272.
Zuzana Hildenbrand |Katedra romanistiky, FF UP |Křížkovského 10,77180 Olomouc
zuzana.hildenbrand@upol.cz
Alena Polická |Ústav románských jazyků a literatur, FF MU |Am a Nováka 1,602 00 Brno
podhoma@phil.muni.cz