oLDŘIcH J,BL^ Ž Í Č nr
rIŘÍ rnopÁČ Br
smvilÍ tt P0JnU
T,DĚJIN umĚNÍ
Názvosloví a tvarosloví
architektury, sochařství ,
v., ,1 Y
'
malDv a uztteno umenr
ODEON
ablkoií květ, pří zdoba korinÍ skč ho abaku
ia' jiné ho řádu !e tvaÍ u kvč tu, umí sňlaná
do ýředu slran abakové desky.
rbakus (z lal')' |. nadhlavicc, krycí dcska
sloupové hlavice zejmé na antických řádú
(a' dó!ský, b. iónský' c' korintský)' !ja'
diu]í ci piechod mezi svislýÍ n podpů mým
č lánkcm a lodorovným kladí m' 2' stů l
s č tyřhrannou d€skou,"na němž bylo v ji
delnách anlické ho Rí ma vystavováno
vácné nádobí '
rbll - jour. { ranc' náZev okna 5 š ikmÝm
parapetemj popí padě iakó 2áklenkem.
umoŽ ňují cí m osvěllení , ale bÍ ánicí m výihllm
(Í ec.): adyton
!hberilien (franc.)r palcolir
abbozzo. ital. náze\r pro zhruba otcsanou
kamcnnou 5ochu nebo ř€zbu. A' podle
modelů lů zné hodruhu prolí dč lizpravi.
dla pracolnicidí ny. aby nristr mohI snad'
něji pÍ áci dokonč it'
Abgarů I obr!Z. legendární Zobrazení Kriý
to\.o, !znik|é jako otisk tváie na látku, poiizené
pro králc Ábgara z Edessy'
l} llu! . ko niský
nbm|ulni m bai abstraktni umč ni, orfis.
Í ]Us
Abstraclion - cróation. skupina uměIců
č innýchv Paří ž i,zzlož ená roku 1931
a plopagujicí králně abstraktní . výhrad!ě
lref]8uralivní tvorhu. lycházejí cí z kubis.
lické ho konstÍ uklivismu.
ábstraklni umění ' u' nezobrazují cí ,ncfigu.
ralivní nepředměhé , ideoplastické ' sche.
matické , opak u. Í i8uratimí ho, nesprávně
omač ované také absolutní nebo ikonkÍ é t.
ní . Novč ]'ise tak omač Ují ffjmóna nerealis.
lické slrrěry v ma]iřství a sochařství
20. slol', kleré skládají obraz i plaýické
di]o z pomyslných. abýřatiní ch lvaru
(např' akč ní mďba' oí isnus aj.), ale př€.
váž ně a. ráZ měla i tvorba celých historic"
kýcb elap ýoje umění (U. č asné hostie.
dovč ku' u' Iománské i někleré fáze u. go.
lickóho)' Geometrické a geomctrizováné
umč ní od pravěku dekorují cí i lyadiují ci
stÍ nbo|y. ve\měs !Znika abslrahuJIcI styIi.
z'lL:i telliq' Si|né c pL obu ma]ii né |rcra
umč ni exolických nátodů á tvorba lido.
vá' Tyto ptojellr mají vš ak jiné ideové
kořeny'
ácljou (z poÍ ug.), název bilé ho nrahago"
nu, velmi tvrdé ho naluž ovělé hodieva
americké ho i africkóho puvodu' uŽ í vané ho
k jemné truhlářské práci. A' Z Cay€nne,
dřevo cenena!é až nafialovělé , se nadvá
laké amarantové dřevo'
acetonorí lak| laky
.{ . D.. zkratka lal. Anno Domini, LitiL
Pánč . uvádč jÍ cídala naš eho le|opoč tu'
AdaÍ |ů r s\l. označ eni pro anglický sta.
vební styl a zvláš tě vnilřni výzdobu, rozvi.
nutý v posledni třetině 18. slol. archltek.
ten a dekoÍ até rem Robeí em Adanem'
Řadí 5e k atcheologizu]í cí mu srněru novo.
klasicismu, podní ceí é nuvykopávkaú i
a studiem starovč kých pamálek ve středo.
adaptace { z lal')' obecné označ ení pIopřj.
zpÚsobení no!é mu ú č elu.uí vané piede.
vš im !e stayebnictví , obecně pal přestavba
č idoýavba. ú praya starŠ ístavby v zmé ně'
né funkci'
aditiÍ ni pÍ inCip hořbvi mač í v aÍ chitekluře
i v ostatní ch dÍ uzí ch !Í né ni poietí dí la, při
né mi \e k ce|ku a V's|edku do\p|\a pirpo.
jo\ánim č á\I|. rlopInovanrm, scttantm.
spojování m' opakem j€ divizí vni skladeb.
nÝ princip' který stavbu foÍ muje vnitřní m
dělení n a č lenění m a obdobně obraz č i
sochu vytváření n vycházejí cí rn z celku'
/10/
Adónis, v iecke m} ,tologli mi|enec Afrodi.
lIn, na |ovu zabltt kancem. ale kaž doí oč ně
ož ivovaný láskou boh} ně.
rdorant (2lat'), také orant, zobí azeÍ ívzý.
vaií cí .Í riodlicí se postavy, zprw slojí cí
s Í ukama vzhú ru obí ácenýma (v katakom.
bach), jlndy zknienýma na prsou (v umč ni
ýaÍ eho oÍ ientu)' později kleč |ci se sepjatýma
rukama (donátor)' Té ž andělé uná.
š Ljí cí !es 8esty adorace ko|cm sochy nť bo
adresr. l. ú daje o vydavat€li 8Í aÍ ické ho
listu' u mědir} ,dn nejednou s udání m jeho
bvdliš tě a dí ny' 2. blahopřejí ý nebojme'
novaci dopis, bohatě rybavený. lTzdobený
zpravidla miniaturani a u]ož ený také
v honosných deskách'
adllon (řec'), oddělený proslor řecké ho
chí ámu, přistupný pouze kněí m. v jed.
notlivých chrámoÚcb typech to byl opislhodomos
v pozadí vnitřku, na koncicelly;
v pravosla\.né m kostele prostor za ikonoý
ESem.
rcdiculi (lat.)r edikula
aegi\.aigis (iec.)' egls. ziÍ aóny š tí lbohy.
né Atheny. !'yrobený z ků ž ekozy Amď.
lheie a opalř€ný hlalou Medusy'Gorgony
(cnÍ goneion)' přijejimž spalřeni by| plo.
tiw|t ochromen; dál€ atribut Athenin,
ochrana i zbraň, později odznak anti.tých
vládců i ří mských ciMřů .
Aencas. trojský relt, hrdina Vergilioq'Ae'
neidy, syn AfÍ oditin, klerý s olcem An.
chí scm (na ádech) a synkem Askaniem
Llplchne z hoí ci Troje a po mnoha dobro.
druž stvich pfistane v ilalské m l,átiu.
A€olorr h!rí a. (Eolova h.)| větmí k se stÍ u.
nami, unistovaný na střechách budov,
zvuť í cipů sobenim větru v ruzných tónech'
aerostylos (řec'): inlerkolumnium
aerugo nobilis (lat.)t patina
Aeskulapl Asklé pios
A€lkulapola hů || Asklé pios
affřesco (ital')| fí eska
a[8án' afganistan| orientáIni koberce
ališ (Z franc'): plakál
afritl.óÚrněni. solhmnč označ eni pro pů .
lodní unění chických skupin a nářodů
v č eÍ noš skýcha negroidnich oblastech Af'
rikyodptavěku po 20' slol' Zahrnuje skal.
ní umění v severní n a ]ihovýchodní m pás.
mu a zvláš tě tzv. č ernoš skéumé ní 'jcž sc
vzápádniastiedniAfricerozvinulovřadč
rů znoÍ odých Í nistní ch a č aso!ých sloht],
v sú dánské , guinejské (Benin) a konž ské
obla-sti. Jejicb Úlamá lvorba je sice mistně
odliš ena. ale společ ným rysem
jejich kul.
lovně motivoýaných výlvorú ]e krajně €x'
presí vní přeNoření skuleč nosti' K vyspč .
lým oboí ů Í npalí í předevŠ im sochařství (fr
8urální řezby v lvrdých dřevech a ve siono.
vině' amulety, masky, aonky, lité bronzy
i plastiky z pálené hlí ny)' dále kovotepec'
tví a kovářství . Pí í znač náje s} mbolič nost'
Úrazovost a tvaJová stylizace' Svou ma'
kovostí a lilalitou zapů sobilo a'u. na vFoj
expresionismu a kubismu.
Áfřodité . iecká boh)Ť ě krásy a smyslné
lásky, jara a pří rodní ch sil' Zrozcná z Úa.
na, lTnoňla se z mořské pěny, podle Ho.
í né Í aje A. dcera Diova a Dióny, nevěmá.
Í nanž elkaHófaista, matka Eróta a mnoha
dalš ich synů ; v ří í nské mylologii byla zto.
toŽ něna s VeÍ irš í 'Tí ojský princ Paris ji
v soÚtěž i bobyň vyznamenal zlatýrn jab|
kem krásy' J€jí mi pruvodkyné mijsou Hó.
ry a Gráci€'
!|š ar: ori€ntální koberce
Aglaiar Charitky
ag|omerac€ (z lat.), seskupení i nakupeni,
v archilektuře husté sh]ukové osidleÍ í .
AgÍ lus Dei (Ial')' symbolické zobta2eni
Krista jako beránka. mámé od sta|okřes'
tbÍ ské doby' Později medailónek s vosko.
ýým í elié fkem'ulitý z velikonoč ní ch sví cí '
Agnuselje pak Í až ená medaile s podobou
beránka s ko.ouhví s kří ž em' souč áý iko.
no8raí ie sv' Jana Křlitele (nápis Ecce A8'
nus Dei na stuze obláč cjí cihú ] s kří Ž eÍ n)'
agnusek (z lat.)r Agnus Dei
agora (řec'), přoslranství v staroí eckých
měýech. obk]opené veřejnými budovami'
chrámy, sloupořadí mi, ale také dí ]nami;
námč stí , kdese konaly soudy' snč my, slav.
nosli. trhy a jinč \,eřejné událoÍ i.
4rIl: oÍ icntální koberce
rgí rÍ a(z franc')' š alo!á spona s krytou
jehlou nebo dvoudí ná spona s háč kem
a ouš kem (u pluriií lu)' ozdobně řeš ená'
Také spona kniž nich vazeb'
rchál' mnohobaÍ cvný chalcedon. polo
drahokam. jehož se už í ápň lýrobě š pcr'
kú . ale laké se Z něi zhotovuií ozdobné
nádoby, schrány ap' Č emobne pruhovaný
a' se nadaá onyx' biloč enený sardonyx.
bilooranž oÚ karneolonyx' Jindy je teč ko'
vaný, obláč tový, podobnýjaspisu ap. A-u
upcvněné ho ! drŽ á|ku se uí vá k hlMení ,
např. pláLkové ho zlacení nebo kří dové
lŤ st\T pokÍ ývají ci barokové řezby.
!(hátoyé sk|o, nepÍ uhledné sk]o mozaiko'
vé , napodobují cí brouŠ ený achát, mÍ amo.
rované baní cí mipří měsemi' Bylo zhoto.
voÝáno od 1ó' stol' v Benátkách' od
17' stol' se Zlaté ť Pytilou pří měsi Í nědi
takč jako s' avanturinové iv 18. stol. \1Ť á'
běno také v Německu, v i9' í ol' zvláš tě
v Cechách'
lcheií opitl (řec'). označ cní tč ch cí Ikev'
nich zobrazení . Ztimé na Klistových,
vznitlýcb podle lcgcndy bez ásahu lidské
ruky (Veronič ina louš ka).
lchtu|é en (franc'): paleolil
Achillcs í í ec.Achillcus]; č asto zobrazo.
vanÝ hlavni hfdina lrolskó lálkv. přoslulý
udatnosti, syn kriilť Pólť ir il Né reoýny
Thetidy' nezranÍ elný kromě mí sta na patě
(Aclillova pata)' By] \Tchován uč eným
Kentáurem cheirónem' Přemohl Ama"
Zolrky, straní cí Trójanů m' a prince Heklo.
Í a, hlavnÍ to obhájce Trq€. ale podlehl š í .
pu Paridovu, kleí ý ho zásáhl do paty'
nigrctle (franc'), peřová chocholka' ozdo.
ba č apky, přilby' ú č esu,také š perk v té to
podobě a funkci.
Aic|]. porcelán: Doubí
aiolská hhť ice, také €olská, sloDpová hla.
/ lr/
vice s mimořádně \'} .ilinutými volutami
nad š lfilým drí kem,mámá inálezlr v aio|
ské maloasijské oblasti, pravmr h. iónské '
!jour (franc; pÍ olamolan' aŽ uro\i zpú .
Ak €nie (z řeč '), pů vodně náz€vzahradv
Akadé mory u Aihé n, kde se schiiŽ eli fiIo:
2o1bvé a kde Ýyuč oval PIatón, dnes oma.
č eníl' společ nosli filozo|u, uč enců
a unč lcú ,sbol volených kullumí ch ořed.
stavitelů . U nás Č eskósl' a' věd, nahrádivš í
r' 1952 ceskou a' věd a umění , zal. ]890,
je laké jako ijiné a' ve svých ú tav€ch ýře'
diskem věd' práce; 2. š koly unění , z11áš lé
výtvamé ho (nejstarš í : Academia Vinciana
v Miláně, 1494; Academia di San Luca
v Rí mě. od 1577] Acadé mie Royale v Pa.
ří ž i,od 1648; Akademie ve Ví dni' 1692l
pÍ až ská Akadernie ývamých umění byla
zaloŽ ena Í ' 1799)' A. jako š koly nahradily
dří vč jš ícechovní uněleckou !.chovu vý.
ukou praklickou i teoretickou a v 19. stol.
se staly rysokými š kolami ví vamé ho
umění ; 3' š kolní kresby podle odlitků iŽ i'
vé ho modelu, vzniklé na akademií ch'
akadenisnus, v dějinách lfuamé ho
uměni konzeÍ vativní umělecká metoda !'y'
pÍ acovaná akademickými š kolami, Založ e"
ná na dodÍ Ž ování nolem, zpravidla mechanicky
odvozených 2 antické ho uÍ nění '
{ kánt, pamehtnft, jihoevroPská Í osllina
z rodu bodlákú ,její žhrotilé a dekoralivně
č lenilé listy byly už řeckým umění m (od'
5' stol, př' n' ]'
) napodobcny jako
Úzdob.
ný moiv (korinlská hlavice). A' se pak
lTskÍ u]e v omamentice vš ech slohů , ně'
kdy v podobě í ce stylizované (v byzant.
ské m UÍ ]ění ), jindy pří .odní mu tvaru blí zké
. omaÍ ]ent akantoÚch rozvilinje zvláš .
tě pří ,nač ný pro naie řezbářství baroka
posl€dní č t!Ť li17' stol' až do první č tvrti
18. slnl
ak(idenč ni tisk' pří eátostný tiskopis (o.
mámeni' pozvánky, diplomy' prospekty
ap.)' výrazněji typograficky upravený
a v tom zrcadlí cí vl(us své doby'
akč ni malba, směr americké ho malí řství
50' let (action painting)' vlastně náhodné
střftiání č i rozlé vání baIev na plálno, mají cí
.lTjádňt
podvědomé umělcoq staq].
akrolit (řec'), antické označ ení pÍ o sochu
z rú zných, nelč a5těji dvou materiálú ' Hla.
va a obnaž ené č ásti těla byly z mramoru,
pňpevněné na dřevěné m' koven zahale.
né m jádru' Vácnějš í byla koÍ nbinace slo.
noviny a zlata (chÍ ýselefantí na).
akropo|is (z řeč .), (Akropol€' Vyš ehrad),
opevněný hť ad a chÍ ámové středisko na
ná\Ť š inad řeckými městy; nejznámějš í
znich, a' v Athé nách, byla zastavována od
2' tisí ciletí př' n' l. a proslavená hla!Ť ě
stavbami z doby Perikloly. V archeologii
2nač ía' nejryš š iopevněnou č ást hradiš lě'
nkroté rion (řec'), ýdobný č lánek s ná.
znakem pů vodní lel(onické funkce, n€i.
č aslějive tvaru palÍ nely, ale laké figuú lni
ho motiVLr' zholovený zpravid|a z pa|ené
. hliny' kámene nebo kovu' umistbvalý
v antické architekNře l' v nároách (a' an.
gularia) a 2, na vrcholech (a. rnediana)
chrámoví ch š tí d'ale i náhrobní ch sté l'
akt (2 lat.), v malí řství i sochařství studie
lidské ho těla podle nahé ho modelu v Dů sobivem
pohybu (aciuE i postoji, pak !1rbec
kesby, obrazy nebo plasliky nahe lid.
ske postaq' po I' 1500 obecněji i pod|e
zensKeno modelu.
Aktaión, lovec řecké ho bájesloú promé .
něný v jelena Art€midou í Dianou)' kterou
překrapil s její mi dÍ už kamjpřikoú peli;byl
pak tozlrhan !lastn imi psy' Jeho pňbdh by|
námělem \Jt\aÍ né hozobÍ azován| od an-
tiky.
aktirni malbli alč nímalba
akumu|ace (z lat. a Í Ť aDc'), vytlaÍ ny po.
stup formu]rcr p|a\tlcke d o shÍ omáž dé .
nim. nakupenlm a spojení m rů znych pied.
mětú ' PMobný J€ postup komprese, kde
Fou předměty Í ebo č ásli předmětů stlač e.
ny tak, aby v} tvářely pemý celek'
rkvadukt, aquaeduct (z lar.), stavba antické
ho vodovodu, nes€né ho mohutn'í mi
zdé n} ,mi a* ádarri:
.zbylky iimskych
a' FoU pÍ unacnyÍ n { ra]|nnym z]e\em
v Italiia ! ňmských provinci|Ch a také obh.
beným krajinářským motivem.
akvarnanile (lat.)' kovová konvice na vo.
du, ZpraYidla v stylizované zví řecí podobě,
uí vaná ve slředověku od 12' stol. - pň
liturgické m obřadné rn om1fiání rukou'
akramarini drahokamy
'kvlrel(z
ital'), malba vodovými barvami.iksanil (2 řeč .): samel
/12/
ieilchŽ po]|tkem ]e aí abska 8uma á Í ozpus.
;d|em voda' MaIujť se zpravidla v]asovf.
miš tětci, nejč astěji na bí lé mpapffe, na ně.
mž isou pÍ ú svitnélazumí banT a. nejpŮ.
sobivěiš í 'A' přichází již v egypbkých ,.kni.
hách mrtÚch'. ve 2' lisí ciletí př. n. l.' ry.
skyluje se v miniaturní nalbě slředověké
a ie nejoblibenějš í v drobné portré tní mal.
bě a v komomim proudu krajináhM
19' stol' (zejmé í a v Anglii)'
akvatinta (z ital'), ankov.í lept, druh leP.
lu, při němž se tisková plocha kovové des.
ky o2rňuje zaleptání m přes pňhří vaný po.
pÍ aš ekrozemleté pryskyňce kyseiinou'
vehkosti a hustoIou přihřaq'ch zm
a hloubkou jejich zaleptání se í dí s} ,to$
ú nu při tistu' A. se už váhlavně v baÍ eÝ.
ncm leplu.
r| Í resco (ita].): freska
'I|
guaIao (ital'): kvďová malba
a|sec(o (ital.), malba l initýmibarvarni na
suché , hlad.e pňpravené váp€nné omí tce,
vhodná pro chrá!ěné inteÍ ié ry,uí vaná od
slarověku a zejmé na ve středověku.
a|abastr (z lat.), ú běl, bilý jemnozmný sá.
dlolec' pfusvitný neí ost, někký a prolo
snadný pro plastické zpÍ acoYání , už í vený
od starověku k zhotovení nádob, od
14' stol. k sochďské práci, jmenoú tě
drobné ho měřitka' Antický a orieÍ tání
a' je vš ak vápencové ho slož ení '
a|abastron (řec.), od egejské doby uzí vaná
podé lná č ikulovitá nádobka na masti
a vonné oleje s ú zkým' ale naltoře zploš lě.
lým hrdlem, zhotovova!á pú vodně z ala.
bastřu, Pak i ze stla, b]í ny nebo kow.
a|abastrová bě|oba: běloby
a|ba' tunicá slba (z Ia!'), d]ouhý' Í uká\'y
opalřený meš Dí ú bor katolické ho kněze,
áolovova0ý z bí é iněné lálky a dole zdo.
bený klajkou; oblé ká se přes kleriku a hu.
merál, bývá přepásán cingulem.
alblrello (ital'), název majolikové nádoby
viilcové ho, uprostřed zpÍ avidla zÚž ené ho
tvaru s š irokým hrdlem a ní z} ou nohou;
uŽ ivaná v lé kámicM' Forma a' je oí ientál.
nlho pů vodu, zobecněla v 16' stol' v llálii'
).=
š = :
NlbNrello
albariun (lat.): opus albarium
A|bissol\ středisko ilalské ýoby majolt.
ky v Ligurii č inné od 1ó' í ol' V pruběhu
17' a 18' stol' l'yniklo modře malovanou
figurální a vegetabilní Úzdobou předně.
tú , podněcovanou delftskou fajárrsí '
K přednim výÍ obců npatřila rodina Siccardiú
(mač kas nebo s s korunkou)'
a|bum (lat'), v antické m Řimě bilá labule
pí o ú iední návěsti' později kniha s prázd'
nými lisly k ť ů aým sbělatelskýÚ ú č elů m'
a|dinky' benátskó renesanč ní lisky 2 dí lny
Alda Manutia, větš inou drobné ho formátu
a dokonalé ú prary'
ďegořie clností i ctnosti a Neřesti
a|egořie (z řeč .), ve výNamé m urnění ]ino.
|^ jné fubÍ ufní pojmů pomocí konkré t'
ní ch podob, nejč astěji lidské postal/ (zo'
sobněno, podob zví řat' rosllin nebo vé ď
Gymboly)' Poč átky a-ckýcb zobÍ az€!í
jsou již v pravěkých kultech' Recká a ří m.
ská antika ve své m aí sadní m anlloponor.
nsmu v} tvořila řadu jinotajných personifi.
kací , starokř* thnská doba řady synbolú ,
středověk' renesance, manýrismus a aláí
lě bďok rozví ely alegorické zobrazování
la pos]€dDí období zejmé na prostřednic.
lú Í 0mýolo8ie' z rumých podnětú
akrumým ďů m' Někdyse také a' Í ozliš lr.
je od sFnbolu tak, ž ea' je zobrazení doko.
nale Přelož itelné slovně'
alej (z í ranc.), cesta mezi řadarni strornú
té hož druhu, ale také řadami soch v par'
cí ch nebo ve volné krajině'
aleneonskó krájkll kajka
Alcxandra Porcelain Works: Wahliss
alexandrinum (lat.): opus alexandrinum
. Í a aóme8a (A.Q;Cr (1)), v řec. abecedě
pflní a poslední pí smeno' ve výlvamé m
umé ni od stalokřestanské doby gÍ afický
křesť anský symbolpoč átku a l(once (podle
Zjcvcní sv' Jana.1,8);typ Kristova mono.
BramtcKeno znaxu,
algrafie (z řeč ' a lat.), glafická technika
tisku z plochy, podobná litogť afii, piiniž je
kiámen nahrazen naleptano! aluminiovou
nebo zinkovou deskou, na kterou se keslí
mastnou kří dou'
a]ianč ni znaki znak
ali'arinoÍ á baÍ ýira: d€htové barw
alkovna (z arab.), pí slavek, pokojft bez
oken' připojovaný k obytné mí shostinebo
lož nici. U trojtraktů prostř€dní mistnost,
osvč llovaná nepří mo 2 pňlehlých mí st.
noí i.
a|la prima (ita].), označ enipro pří mý způ '
sob malby rjeďné m áběru, bezpodmaleb
a postupné ho překýání bar€vných vrstel,
zobecnělý od impresionhmu.
almandin: d.ahokamy
almara (z lat' arnarium). rozměmá pň.
2ední , od í rnské antiky známá skří ň ruzné .
ho tvaru, uvnitř rú zně dělená, v sakrisÍ ii
k ú schově Iilurgických přednětů , y do'
mácnosli předevš í m k ú scho!ě š atů .ob.
Zvláš tě v období baÍ oku by] vš estranně
použ Mn a rozv4en nábylkový typ a' l !Ž |i.
kaly skří ňové architekturv zejmé na vel.
kých rozměrú ' s fasádově řeš enou přední
stranou (fasí dové skří ně) ap'' nejč aslěji
rozkládaci, v 18' slol. zdobené ve'lměs dý.
hování m a intarsií '
a|mcmor (hebr')' bema' Í upeň rů zné ho
pů dorysu se ábradlí m a č tenáhkým pu|
tem (š ulchan) v synagóze. A' bylodedáví a
umí s|'ován uprostřed prostoru' později blí .
ž e ÚchodÍ í di a někdy také spojován se
skřiní a rabí noÚm pultem' Bývá osvé tIen
zvláš tní m svilidlem a stá!á pň něm laýic€
k obřadu obřeaí ní '
/13 I
alnn|ce (z lat'), pů \'odně koŽ cš inová, na
ramena \padajici pokrlaka hlr$, od
l5' sto|' |'(liejlnovy pIaití L \ maIoLr kápU.
cí ' oblé kaný kanovni} y přer rochelu
k chórovým modlilbám; někdy lakó ien
kož eŠ inoÚpás noš ený přes |amena (lim.
a.muŽ í sloupek' kosle]nÍ pokIadnič ka ve
lvaru rú zně profi]ované ho a přitesanóho.
zpravidla kamenné ho pilí řku, v horní č ás'
li o-pade!é ho okovanou dutinou pro a|
mumy,
alonž ová prruka (z franc.)| paruka
alpaka: mosaz
Alt Rohhu. porceláni slará Role
altán (zital'), pú v' \ryhlí dková slavbič ka na
slřeš e doÍ ru, pozdč ji zahradní besí dka'
Zdč ná i dře\'ěná'
altcrn c€. v ornamentá]ní výZdobě ásada
pÍ avidclné ho, rrtnrické ho opakování nei
mé ně dvou rů mých molivů vjednon pásu
nebo ploš e (např' palmcly a k!ěty |otosu,
anlenion).
Áluminia; Kodaň. lrrálovská porcelánka
r|umiDiun|. (chem. Zn. AI). hlink: kovolý
prvck světle š edé baN]'. vyskýu]í cí se
v pří lodč pouze ve slouč eninách' pÍ o svou
lehkost a snadnou Tracovatelnost dnes
hojně pouÍ vaný ! lechnické m prů myslu
i v uměleckých řemeslech.
alnta (jtal.), podnos na nozc. najolikový'
porc€lánoÚ nebo sklcněný' k přcdkládáni
cukroví nebo ovoce (frutliela)'
alŽ bč (inkr (lat' Elisabethinae). ž enský iád
řeholní ch terciářek sv' Fran š kaz Assisi:
!7nlkl ve 13' slol' s charilalvní ú lohou'
Náz€\,podle zak|adalelk]' sv. Alž bč tyDu.
ryňlké ' RádoÚ oděv byl hné dý' š edý ncbo
č erný hábit se š lapuliřem, cingulcm r á.
!o]'' Doccch by|ya. uvedeny před r' 1722'
alŽ bótinski sll)h. anglické profánní stavi.
tclslvi 2' pol' 1ó' stol', za vlády Alž bč tyI'.
misicí lradič nígotické lormy s noÚmi, rc.
nesanmiÍ ni'
amařanloré dřeto: acajou
Anuron|ir. nlrtický nálod Ž -en-bojovnic.
UÝzcn!. při maIoasljské m pobřcŽ i ccf nóho
mořc' V lÍ ojskč ví ]cc bojolllr na stranč
Ilójanu] jcjich lchLlcjš i Iriblnu Penrh€si.
|cu lebi] Ať hi]]es' Pozdč li Thé seus unesl
iť Jlch kláhvnu Antx)pé . a proto A' Yllhly
do Recka. byh vŠ akpienož ent a obtáce.
n) Zpč t do s\'é č emomořské vlasli' Boje
s A. byly č asto zobrazovány nejen v antic.
ké m umění , a pověst o bojomýd ž enách
plonikla i do bájesloú jiných ewopských
národů '
$mhit (z lal.), ambulatorium, také kvadra.
tura, kří Ž o!á chodba, Favid€lná souč Ál
areálu kláí eí a, č tveÍ coť ,nebo mí mě ob.
dé lný, ob\Tkle klenulý ocho2 pň kláiter.
ní n kostele,jehož vniliní s[anyse otví raji
arkádami, č asto lTplněnÍ ni kruž ban]i, do
tzv' rajské ho dvola. A' se naz.í ryaji také
klenulé ochozy kolem poutniho koýela'
ambo. ambona (z ieč ')' v-wýš ené mí sto
s pultem ve starokřestanské m chÍ árnu, kde
btly č leny biblickó texly; z a' se později
qvinulo pulpilunr. lekto um a kazalelna.
ambrozi'ini, vělev mniš ské hořádu ital'
ských benediklinů s liturgiclrým obřadem
sv' AmbroŽ c zv' Í ni|áns[ýn. Na Nové
Město prafuké jc uvedl Karel Í v. v letech
lJJ4 )).
anbuIatoriunr (lat.)| ambit, kaledrální dis.
pozce
A. Nt.D.G.. zkralkalat. heslaAd maiorem
D€i 8loriam (K větš í sIávé bož í );deví Za
jezuitské ho řádu uváděná na historických
slavbách aj' umč leckých dí ech iv lnihách
spjalých s jezuity'
ameryý| drahokamy
amctlstotó sklo, prú hledné sklo fialově
zbaNené manganem, v benálských skláť
nách už v 16' í ol'
amliprost\los (řec'), typ řecké ho chrámu
s iadou s]oupů a otevřenou sloupovou há.
]ou na obou už š í chýÍ anách; vmitl zdvo'
jenim t} pu pÍ ostylos'
Bmfisbo a (řcc'): bájná zví řata
a
l lfipí Í o(\|Nrnú doÍ ys)
,mfiteátr (2 řeč .)' í mská stavba eliptické .
bo pů dorysu s nezastřeš enou aré nou upro.
střed několikapatrové ho hlediš tě'
Amfitritó, v řecké mylologii boh]'ně moř.
ských hlubin, manŽ elka Poseidónova, dce.
ra Né reoýa'
amfor.t (í ec.), antická objemná nádoba
nejč aslěji z hlí ny, obrykle vejč ilé ho tvaru
s dvěÍ na svisle pňpojenými uchy, I(erá
slouálak Dchovávání teku{ in' A. bvIy zdo.
beny malbou, pozdé ji i relié fem'
!n kt (z lat.): humerale
Amon Erós
rmorcti (z lat'), eróti. nahé okří dlené my.
tologické b} tostj dětské ho vzhledu oblí be.
né zvláš lě v helé í istické mumění , odvoze.
/ 14/
|ll zmnož enin z přcdsta\T Amora.Eróla'
V cí í kevní nkřcsthnské m zobrazováÍ í je
od středověku lTslřidali andilci. později
maji obdobu ! bezkií dIé Í ndí ěti (putlo).
rÍ nphora (řec'): Zvěrokruh
Á|nphola. továrna na poIcelán i kefamiku
v Tmovanech. Z poč áttu v 70' letech
19' stol. se po 1900 qvinula ú spěš ná Iý'
Í obna experimentují cí s materiálem (koí .
ni porcelán), s 8lazulami, ma]ovanou Ú'
zdobou nad glazurou i pod Slazurou,0abi
7ejí cí plas ky zviiat. Ve 20' letechjen uál.
ková Úroba.
anlpu|e(2lal.), 1.anlictádť obnánádobka
na oleJ skleněná nebo kovo!á' pozdč jiná
svč ccný olej' 2. meš ni konvič ka na vodu
a ví no přimeš ní m obřadu. ]. v rané m střc'
dověku kulovi1é nádobky pou|nitú na prsť
ze svatých mí sl' 4' í arokřestanský Zdobe.
ný kahan sjednin nebo ví ce plarné nky' 5.
.,!ěč né !větlo.' před olláí em' ó. hIárnské
meš itové lanpy syrské ho pů vodu' skleně.
nč a malované , se závěsnýrni ouš ky. 7. aÍ i
but sv' poutí ilú (Roch. Jakub větš í )'
amulel (lal'), lalisman, ochÍ anný předmé l
rú znó podobv, noš ený podlc pravěkých'
anlických a stiedové kých piedslav na té le
k ochraně pí ed nadpřirozenýni silalii
a z]ými kouzly. A' s pouzdrenr se nazý.vá
laké bulla.
lnagrlm (řec.), slovo č icelý nápk' kteí
pii normální m iobrácené m č tenídává ně.
jaký smysl, nizný nebo dokonce týž '
anrchoré ti (z řeč .), pousteví ici, pú v. od
4' slol. př' n' l' uteč enci ze zemědělských
praci, později, od 3' stol. n' l. křestané
a kají cní ci. kteí odeš li na pouš ť t nábo.
ž enské mu rozjimání , zobruovalí polonazí
nebo v mniš ské mhábitu s kápí .
ana|in. druh poma]u tvrdnouci sádry, pií .
něsi k malí iské nuš epsu, Uí vané zcjmč na
pÍ o podklady malby na dřevě.
rnalogická r{ koní rul(ce: Í ckonýrukc€
análY. annály G lal.), letopisy, historické
Záznamy, lí č iciudáloÍ i Í o[ za rokem' v č a'
so!é m sledu bez ohledu na vnilřní souvi
slost, ale prá!č Í m dů leŽ itépro dalováni
staveb a dalš í chumé leckých děl.
lnrlttická metod! ý památkové pé č i,po.
jetí rycházejí cí zejmé na z teorie ví deňské .
ho pí ofesora A. Riegla o nedotknutelÍ tosti
pamálky v dochouné m stavu' ]e zaloŽ ena
na analýze. Í ozboru. odhalují cí m starš i
č ásti ap' Památku je nutné pouze zajlstil
vté podobě, v ní ž se zachovala, bez notú ch
doplňků a rekonstrukcí pú vodní ho stat.u
(konzen.ace), ale zato se vš emi stopami
hhtorických ú plav, doplňkú nebo přesta'
veb. cenný přinos a' m' bylhlavně ! iejí m
boji pÍ oli purismu'
anrmoí óza (z řeč '), opticlté přizpů sobení .
ú prava viděné skuteč nosti (např' u monu.
nentální ch soch nebo fresek) 1ak, aby pů '
sobila realisticty v dané Í n pohledu (např'
zdola).
analtrlóz! (z řeč '), pů vodně rekonslrukce
antické ho chrámu lí m, ž ejsou znovu rz|y.
č eny jebo Í ozvalcné sloupy, později obec.
ně sestaveni a obnova ňcené ho ýavebni
ho ob]ektu ze zachovaných č áslí a č lánkú '
,nátrsoiá bóloba| Í itanová běloba
rnatomic (z ieč .), název pro urč itý,
v 17' ýol' oblibený druh nizozernské ho
skupilrové bo porllé 1u, představujicí lé ka.
ie'anaÍ omY při pitvč '
amltomie umělecká: umělecká analomie
andě|é (z řeč ')' poslové nebes, okří dlené
bytosti s nadpňlozenou Í rocí ,zobrazova'
né v křestanské itonografijjako mladí ci se
svatozáří ; zprostředtovávají styk s nebesy.
kde se r1skylují v andělských chóí ech'
Nejvyš š ia' pou uchandělé s individuálni.
mi funkcemi: Gabriel, Z!ěstování : Micha.
€l, a' Poí ední ho soudu. zobÍ azovaný jako
rrí i přemáhají cí ďábla; Raffae], a. opat.
Í ovnik, prulodce ma]é ho Tobiáš c, zobccné
lý jako a' slňž ce; Uriel, a' na hrobé
KJistovč ' Podobné bylosli ]sou známy uŽ
Z ž idol5ké ho i pozdč ji z is]ámské ho nábo.
Ž enslví ' Vzorem zobÍ azeni a' byli hlavně
i€č ti gé niové .
Ándromed!' v řec' bájesloví dcera kráIe
Ké í ea. obělovaná mořské obludč a osvo.
bozená Perseem'
angaž ované umění ' označ eni pÍ o tvorbu
aljatol] společ ensko.polilickou situací ,
z ní i lychází , aktilnč se zú č astňujicíp!o'
pa.qacť politickych c Ú' Po ť |.n a' u'
V Jnť š nimsm!í u 5ť ryhranil po VRSR
V Sovětskóm svazu'
anglická č erreň| č erveně
anglickí mrnÍ í a| mez7olinta
ang|i(há lazbl| cihlo!é lazby
ang|ická zahradl: anglickÝ park
lngl;cké okno. označ ení uŽ í vané dií ve pro
posulné o'' otví rané stahovánim.
lnglickó pannr (lat' lnstitulum Bealae
Mariae Virginis anglicanarum, zkratka
I. B' ]t'l, v')' ž enská cí rkevni společ nost
založ enápoč átkem 17' stol' k Úcho!č di
\.ek. plnč \ch!álená r. 1703 Prvni dů m
a' p' byl Ll nás založ cn \ PÍ azc na Hradč a'
nech r. 1747.
arlglickí tinl cin
angliclý patl.. tvp pií rodní hopatku, vzni.
kl z lovecké obory v Angliiv 17' stol', na'
podobuje přirozenou krajinrr' odtud se
lyvinul klasicistní pií rodní p. a ang|ická
zahlada s trávnfty, slou volnou ú pravou
odliš ná od zahrady ftancouzské .
anglo.irské unrění (Irsko-saské u', insulár.
u']. souní nne oznaccnl pro preoroman.
ské u' 5' až 10' stol. v oýrovni oblasti' Vy.
ú jelo se ve zvláš tní chpodminkách z lIadic
keltských a germánslých i z popudů kopt'
ských, středomoiských a karoIí nských
Převaž ují cí abstraktni a dekoralirni styl se
projevil v Lrmč lecké m iernesle poč í tají ďm
/t5i
s barvou (smalry), ! kniŽ ní malbě lilurgic.
kých knih s rozměmými iniciáami a v so.
chařství (vysoké karnenn( kňž e na pro.
stranství ch)' SpoleČ ná orí amenlika zahř
novala spirály, sláč ený lrubkový ú otiv,
plel€nec a zví iecí i ptač í prvky' navazujicÍ
na abstraktní u' období stěhování národú '
skromné cí kevni slavitelství zachovávalo
pravoú hlé pů dorysy nevelkých svatyní ,
sestávají cí cb z kněáš tě a jednolodí zpravi.
dla znaElně oddě]ených Zviáš mí prů chodnoD
pií č kou.
angster (něm.), laké kutrolf, skleněná ná.
doba 16. a 17. slol..láhev zvláš tniho lvaru
s baňalou výdutí a zú ž enýmhIdlem, sestá.
vají cí m i z několika stoč ených trubic'
ani|inová barviva: dehtové ban}
anima (lat.): impressa
ankona (z řeč '), l. v architektuie konzola,
která nese iónskou a odtud později také
ren€sanč ní í msu nad vchodem' 2. oltářní
deska italské ho středovč ku sloŽ ená z ví ce
neotáč ivých č lá5tí , druh pol} ptychu'
annály (z lal.)l anáy
Annino sk|o, ž lulavě nebo zeleně opalizu.
jí cí sklo, q'ráběné již v 18. stol' v Polub.
né m v Podkrkonoš í v hutiJana V' fuedla
a nazYané po jeho nanž elc€.
anonym (z řeč '), nepMepsaný, jmé nem
neznámý tulrce uměIecké ho di]a' označ o.
vaný zpÍ avidla podle své hlavnÍ d nejdří ve
poznané práce tzr' nouzoÚm jmé neí n'
Druhem a. je i monogramisla, mámý jen
iniciálami své ho jné na'
ansámbl. ensemble (franc'), v archilektuře
uceleně pusobicí seskupení budov neboji
ných slavební cb ]ednotek, ale také souboř
volných p]aslik.
ansb!Š skýporce|án, ť robky pů vodně fa'
jánsové manufaktury za]ož ené v bavor.
ské m Ansbachu' č innév letech 1758 až
18ó0' později v BruckenbeIgu' Ansbaš ské
stolní nádobí i figurky jsou vesměs mač eny
p$menem A.
!nt!é ' anta (lat'), v anlické architektuře,
jmenovitě u chrámoť ch slaveb, zesí lené
anthenion (řec.). antemion
sntické staiební řádt, sloupové a architní .
vové stavební syslé my antických (řeckých)
chrámů ' přenesené odtt]d na veš kerou ka:
mennou architekturu, utváření č lánků
nosných a břemenných, plamé po antice
znoqr ješ tě v architekluře Í enesanč ní ,ma.
nÍ iýické i barotní ' klasichlní (enpí rové )
i novorenesanč ní v Í ů znýchkombinací ch'
Nejslarš í a n€jprostš í je řád |. DóÍ ský, odvozený
patrně z dřevěné archilektury my.
ké nske, jehož pú vod je spojován s kmeny
dorských Reků a jehož nelstarš i pií (lady
jsou z 7' 5lol' př' n' |' Hmolný donký sloup
ma lane|ovaný dň} bez patky kane|U'
se dotýkaji - s jednoduchou hlavicí , její ž
echinus s€ připí ná k]ednoduché nu abaku.
Kadí seslává zhladké ho architrávu, vlysu,
v němž se slřidají lrigly!' s metopami, vy.
plňovanýni zpravidla relié { , a z ií msy
(geison); pod í msou jsou desky (mutu]i)
s dÍ obnými jehlancovými ú tvary kapek
(guttae). v prú č elíse nad í msou zdvihá
a jalo pilastr utvářené č elo předýupuji
cí ch boč nich zdí ' výváí li se mezi altarni
předsí ň se sloupy, vzniká antový chrám.
antelix (Ia1'), kamenný č ilerakotový š tí
tet' zpravidla utvářenýjako ozdobná pal.
men, upevňolaný na okraji s!řecby antic.
ké stavby' aby přidrŽ oval poslední řadu
krytiny a zakýal její spáru'
antemion (z řeč '), anlický pásoÚ oma.
ňent Z rosllinných motiw (palmety a pou.
pata lotosu), doplněný někdy jďtě meán.
drcm nebo vejcovcen; výplň ornam€Dtán-fuo
vlysu' Uí vaný té Ž v renesanci a klasi.
antependiun' frontale (lat'), ozdoboý kryt
č elní strany mensy křesé anské ho oltáře,
oblTklý od starokřestanské doby, zhoto.
vený z látky, kovu, dřeva, později i z tlač e.
nó kú Ž eapod., dekorova!ý malbou, ÚŠ iv.
kou, relié fem. Někdy se tak naýají ikry.
ty boč ní chslran olláiní mensy'
Ánteus, Antaios, obr řecké ho bájeslovÍ
syn Poseidóna a Gáie, nepřemoŽ itelný'
pokud se dotýkal zemské ho powchu' přemož
ený poslé ze Hé í akleú ,který je] od ze'
mě odtrhl'
A
N
s
* '
A
Á
/t6/
antick. í ulebniilldl. l. dófiký
lnlické slávební řÁdv, 2' iónský
š tí ts tympanonem uzavřený ž Iábkovnicí
(sí ma) a přizdobený ve !Ť cholu a v roí ch
akróté ri€mi' Dórské stavby pú sobí strohou
monunentální hnotností ' 2. Iónský ř',
kleÚ se patmě lThranil v maloasijské ar.
chitektuře iónských řeckých osad, lz€ ho
doloátod6' stol' př. n' l' atePrve v 5' stol.
se dostal na pevninu €\'ropské ho Recka.
Š ti} lejš í ,lry'š š í ,řidce kanelóvaný sloupový
dřft má paÍ ku a hlaú ci s pří anč nými volu.
toÚmi Úběž ky' Kladí tvoří třikÍ át od.
slupněný architráv, vlys, \Tplněný zpravi.
dla souvislým pásmem relié fu a dekorativ'
ně utvářená ňmsa. Pro iónské stavby je
pří mač ná zjemnělá vmosnost' - 3. Korint'
stý ř. přichází teprve kolem r. 400 př. n. l'
a je charakterizován š tí ltlostía výš kou
sloupú ' dekoralivností hlavic. sloupové
dřfty zpÍ aú dlana atické patce a plintu
- bfiají kanelovány a kanelury jsou vyplněny
v dolní ť etiBě hů lkami' Korintská
hlavice (podle pověsti vTmyš lená korint.
ským sochařem Kallimacbem)' dekorativsÍ
tické stáyebni iády' 3' konntský
ně přetvářejí cí listy bodlákovité rostliny
akantu, měIa vlaslní ýoj stupňují cí tváť .
né ož iveni. Také kladí , podobné iónské .
mu, je dekorativně bohatií ' Ří msa s kon.
zolami bý1á někdy podlož ena zubořezem.
fumská aÍ chitektura spojila pal iónskou
a kořiÚtskou hlavici v blavici kompozitní ,
kde nad dvěma řadami akanlú rfrustají
iónské voluty, podpoÍ ují ď diagonálně \,y.
boč ené rohy abaku. 4. Toskánský ř. í mské
architektury, rycházejí ď ze stavilelství el'
ruskořecké ho, je nán a rekonslruován
jen z vitruviova popisu. Dřft sloupu byl
hladký a stií l Da obIomové patce a p]intu;
nizká hlaú ce pozustávala z krcku, echinu
a profiIované ho abaku; bez výzdobných
motiw bylo také prosté trojdělené kladí .
lntické stivebni řádv' 4' toskánský
antické u ěni, aniika, souhmný niázev
pÍ o starověké umění přediecké , řecké , et.
nrské , řimské a zpravidla i slaro'
křestanské ; někdy se pod lento název za.
hmuj€ i u. by?antské nebo alespoň jeho
poč átky'
antický barok, soubomé omač enj pro dy.
naÍ nické a expresí vní proudy v pozdně an.
tické , helé nistické tvorbě, \ryjadřují ď po.
hyb a výŤ azové krajnosti velmi podobně
jako llastní barok 17' a 18. stol'
antický dů m. stavební obýný celek klasic.
ké ho stďověku. Bylová jednoú a předře.
cké doby něla jednoduchý, zpn'! okrou.
hlý, později pť avoú hlýpú dorys a lehké zdi
na kanenné podezdí vce' Jádrem egejské .
ho domu byl nevelký podé Iný prostor
s ohniš těm a hlubokou předsiní (mega.
ron). Archaický d' řecký něl obytné mí st.
/r7/
nosli(muž ská sí ň - ncgalon. ž cnská gy
naikoní tis) i skladiš tní komory uspoiádán}
kolem vnitiní ho dvorku (au|é )' Poz'dč ji, od
4' ýol' př' n. l', nabýval řť cký d'. sIavěný
zesuš ených i pálených cihe]iz kanrene. na
prostolnoí i' s\,ětlosti a pohodlí : dlorek
dostal sloupořadi, vzadu by]pilpojo!án sál
í oikosl. vedle kuchvně brla umisť o!ána
ioupeÍ na 1balancionl a zí chod' Hclé nis.
tický d'
^ ětš oval
i zmnoŽ olal proslorv'
nad přizcní m č asto vYlostlo patro, peňý
tylové nádvoí rnělo zahradní ú pravu s ba
zé nem' Elruský d' b} l znolu jednoduchý.
s ú střednÍ m plostolem' byl\lavé n Z Í ú Zné '
ho materiálu. Rí nský d' - zvcnč í sIáJcuza.
Vření . se pak vyviicl Z clfuskóho i Z icc
ké ho, hclónislickóho' od 5' slol' př. n' ]'
bylo ]eho ú střední m prosrcrcrn atrlum
s krbem. s předlož enou předsí ni (r,estibu.
|um). okolo hylr rozlož cny lož nice (cubi.
cula)' jí dclna (tricIinium). pÍ acoua (tabli.
num)' vzadu kuchyně a koupc|na' od
2. stol. př' n. l. brl lzadu piiPojol,án řecký
peri(yl' V cí sař\ké době ved|e nldinní ch
d' lost|! celč bloli]. nč kolikapallo!Ých do.
mů náje.nní ch (insLl|a€)'
antifonái (z i€č . l lal.), laké cantalorium
(lat')' liturgictá knjha obiahujicí antifonv.
obiadní . uvlí itě meiní textv při obřadu
slří davč Zpi!ánó. i! nápč vy, Ve Í iedovč kLl
bí va]v a' bohaIč nritlí řsk\ z(]l)hť n\'
anticlun re { lrrlr I .rl\rn,r
lntiká (7 lat.), souhrnnÉ označ ení hisloric.
ké ho obrlobí řecké ho a řimské ho starově.
ku, jind! zkÍ ácený nálev pto ku|turu.
a
^ láš lč
uměni lé lo epoch} (antické uně.
ní )' ancbo]cn sběÍ atelskÝ název pro antic.
ké a poslóze i plo pozdějš i staÍ ož itnosti'
an(ilii^ jici í l l. proje\' ruzných pozdě]š í ch
s]ohových obdobi záměÍ ně navazují cí ch na
anliku| týká se Zcjné na \'š ech klasicislní ch
proudů a oblaí i'
rDlikla. latinské Pí smo klasické ho iezu.
opaliené patkami. už i!ané ! antické m Ri'
mč a znoYu od renesance ]5' slol' ! nápi'
sech a v knihlisku. zásadné odliš né od lrak.
tuÍ v.
'nlikra
u l. anliqua um (lat'), rcncsanč
ni název plo sbí rku antickí ch' ale i iiných
ýaÍ ož itnoýi.
A liop i Thé seus
a (i{ tr|a (lal.): antik!a
at|iilé t]e. !e výtvárné m umění alegorický
zpú sob znáZorněni protjkladných 5i] a á.
sad brnou lé ze a a'.lypu a anlitypu (do.
hlo a do, ctnoýia Neřesti, Kristus a Anti'
krist) proí iednict\í m penonifikace nebo
cyk|řkých vÍ evů lkonografie a' se vtTi
nula v antice a rozš í řila !e středověku
u nijs jsou z ]5.sto|' Známy obrazové
lé Ze a a' husilské (v Jenské Í r kodexu)
apod.
anlo\Í chí ám (lal. tcmp]um in antis)' nei
jednoduš š i ákladni typ iecké ho chrámu'
kde boč ni zdi celly předstupují a vytváře.
jí \' pňč elípředsí ň s€ sloupy, zpravidla
antropomoďni nádoba. kaž dá, zejmóna
vš ak pravěká nádoba v schematické podo.
bě lidské ho lěla n' jeho č ású (hlavy' lváře,
ruky' nohy) nejednou se zdú raznění n
pohlavnich orgá!ú ' A' n by Í iluální ho po.
slání se vyslytují od pozdí í doby l(amenné
(keramika zemědělcu) až do doby ž elezné
(viz). označ ení antropomorlni bývá raké
uŽ í váno pť ojiné předÍ rěty synbolickó
funkce, atoiv mimoeiŤ opskýchkulturách
(viz ántropomorfní tvar)'
rntrcpomorfni omament omament
antropomorÍ ni trrr (z řď'), znač í takové
utváření slavební ho č Iánku nebo jaké ho'
loli předmětu, zvlá.š tě nádoby, tteré zob.
razuje lidskou postaru, obnaž enou č iodě.
nou, an€bo alespoň lidskou tvář'
nnUli (]aI'). řeminky, p15ten(e na \podni
slraně echinu dorské sluupové hlavice'
anunciátk!. také celestinky, Ž enský řehol.
ní řád (s řeholí augustinjánslrotr)' zaloŽ ený
po ló00 v ltálii, r cechách pú sobivš í
v 18' slol' A' nosily bí ý hábit' blankí ně
modÍ ý š kapuliř a plአť ,č erný ávoj.
apartmá (z franc.), skupina obytných mí st.
ností v páláci' hotelu apod' fuořicí menš í
ucelenou jednolku, projevujicí se taté
v pú dorysné kompozici' v 17' Í ol' seýá.
valo zpravidla z předpokoje (alrtichaÍ !'
br€), pokoje s pří stěnkem a z kabinetu.
Ápisl osí ns
ap|ika (z franc'), l' náslěnné { ví tidlo jed.
noramenne o vlceramennej orevenej K0vové
nebo porcelánové , oblibené zejmé na
v obdobi rokoka. 2' naš itá ozdoba š atu
zhotovená z jiné látky' 3' kovové sé riově
zholovované doplňky náb} tku ap', rumě
zdobené .
aplikac€ (? tranc'), Úzdoba tkanin naš í vá'
nim aplit, motivú Z jiné lálky, odliš né
v materiálu i baně'
Ápoka|Wsa (z řeč ')' zjevení sv' Jana,jediná
prorocká kniha Nové ho ákona, zařazená
jako jeho posledni č list. v obrazech
a symbolech lí č íosudy cirkve a svěn' od
staí olředanské doby, a zejmé na po celý
o
a
/ lii /
stiedové k. poslylUva| |ť { I A vyVnrntmU
umé drdmatickť námé ly a pudne|y |' Ic
oloq|c|ym i \poleÓen\kol'Í iIiclým zňÍ d.
zení m (A. Dů Ier ad.)
ÁDo|lón (řec.), Apollo (lat.)' v antickóm
hiiesloví bů h věš tbr' umé ni a věd. pán
Mú z' dáÍ ce zdÍ aví a \í tě^ tví ,maloasijské '
ho pú \tdu take bů h orb!' Pod|ť \laí ořcc.
kvci pied\la\ 51n Dia a Lalóny' brcrÍ Ar
Í é midin' v poetické m \"ýkladu je A' Zo.
sohnění m věč né hom]ádí a sluneč nfto
s\'ětla' prolo později splývá s Hč licm' bo'
hcÍ n slunce'
rDoŠ lololé 'pií mí uč edoici Kristo!i. od
4' í ol. zobrazovánijako sbor dvanácti ne'
bo třinácli rnuž ú Zpnu beZlouslch. poz
dé ]i od stiedověku lousátÝch Í arců v ne.
urillých biblických ú boÍ ech'Z povš ech.
ných atributů sí tku nebo knihy se lThra.
nily bé hem stiedo!č ku dalš í individuá|ní
Dií vlaýkv
jednolliÚch a. 1' P€tr (bno má
iaké urč itý oblič ejoly' typ s krátkýrrr vousen
a věncč kem vlasů okolo lvsé hlaiJ,
knihaa klí óe),2. Pavel, kteť ýnepatřilk pr'
výnr dvanácti ž áků m (dlouhÝ vous. kniha
a meč ), 3. ondřej (š ikmý. ondřejský kí Ž ).
1. Jakub vč tŠ i(poutnická hu|), 5' Jakub
Ivlenš í (prádelní bidlo), 6. Jan (obyč . bez.
vousý;orel, jedový pohár i hadem). ?. Fi.
Iip (hů ls kí ž ern),8.BaÍ toloí rěj(í ů ž ,sta.
ž ená vlastní ků ž e).9'].omáš (ú helní mira.
kopq. l0. Matouš { pytlft. meč ). ll. si.
mon (pila). 12. JudaTadeáš (kyj), l3' Ma.
tyáš , nově zvolený apoš Í ol(kopi, s€kera)'
Pokud je zpodoben Jidáš lš kariotský, na.
potidá už jeho zjer (bez s\atozaie) jeho
Č in. doJož ený take pyt|r} em s tňced
'rřrbr.
nýni. Ve scé ně Poslední več €ře, nebo se.
sláni Ducha s1'' jsou a. zobrazováni bez
atributů '
{ oleóza (Z řeó'
)' zbož nění l . podle staÍ o.
věkých Í ]ýtú iniizoí ů souč asní kúprorněna
významné ho č lověka, naPi' vládce. hÍ diny
mytu ap' v antické ho boha (u Retú byl
oznáč ován jako hé rós, U Rí manů byl cí sař
n' cisaiovna poctěn zbož nění m,tj. konsek.
rován, plohláš en 2a boha s lituleÍ n di.!us.
pň]alv mezl bohyJ. znazorňovana Zpravr
dla lako nanehevzeti. 2. v kieslirnsl,e zvl
kalolickó ikonoqrafii oslava svč tccnesené .
ho andé ly k neňi'
apotropaion (ř€c.)' Znameni magickv od'
lrace]í ci pů sobcní dich sil (viz gorgone.
ron), amulcl,
lpÍ č sla lettr. (IÍ anc')' označ ení pro do.
konč ť néglafické listv' liskv' opatřcné jmé .
nem kl€sliře, rytce i vydavatele' popi' w.
balené také indjviduálni dedikací '
apsida. aplis iiec. ), l . v ří mských ú řcdnich
a Iá2eňských bUdovách konchou Zak]enutý
stalební Lil\'aÍ v č ele hlavní ho prostoru' 2'
ávěr křesthnskč ho kost€la. Umí \lolaný
od 5' í ol' plavidelně na východní Í raně
lodč , poIokruho!é ho. oblouko!č ho. pÍ a'
í ijú hlé honi6o polvro'nálniho p|idoi]'su
plo hlalni o]ú i a duchovní : odlť d náZc!
kn&iš tě. presbJlář (presbYleÍ ium)' K a' se
pfipojuje chóI. !znikI!. pů Ý' pfud|ouž enim
vlastní a' yloŽ cní mploslorové ho č lánku
lé Ž encbo !č tš íš Í ic(odsazená a') Í nezi
a' a lod' V gotice a. a chór spl'fuaií Zpravi.
dla \' chórové m Zá!ěru' Po stranách apsid}
brly \'€ středovč ké archilektuie připojová.
ny vedlejií a., do nrchž ú stily boč nílodi'
Také ú mena pí č nélodi měIa někdy své
apsrdy.
aquadukt (z lat.); akladukl
!q ána i|ť (z lal.): aklamani|e
rqUářcllI aklarel
Aquarius (lat')| z!é rokruh
arabcslia (z ital'). druh ploš nóho Í enesanč .
ní ho ornamentu z ú t]ých akantodch loz.
vilin. nejč astěji soumč rnč q\inulých
(podle pí edloh he|é nistických. nikoliv
islámských' jak by se Zdá|o podl€ ná^ u)'
už í lanÝjak k ví zdobě pilastru a svislých
!ýplní ' tali i vl)'!ů ' Do rozvilin, č asto ros'
loucí ch z \.áz nebo kandelábrú , jsou vplč .
lány taté figurální moti!)- nebo troleje'
TVámé bohalš i a motilicky ž ivč jš íjc gro.
leska' z islámsté ho okruhu byla naploti
lornu odlozena ploš ná a ýylizovanč jŠ í
maureslia,
aÍ abslá guma. klovalina použ laná jako
pojitko akvalclových barev. přiváž ená
z Afriky \'e tvaÍ u sklolitých polokulových
zmekl !} schlý výÍ on z liú ry akácii.
arabské uměnil islánské uné ní
aÍ hořetum (z 1rl'). |U\odně í .omová za.
hrada' od l9' Í ol' z'' ! ní žse Pěstuji (n'
aklimatizuji) nnobdy vácné stÍ omv,
Zejm. okú snó Í romy, piip' jinó dře\.iny
pro parky a dncs j zc]ená pásma v sí clií
tich.
Árcil€ntDs (Z lal'): Z\.ěrokruh
aÍ cosoliu (lat'). výklenek \' katakorn'
bách. piiplave!ý k Pohřbu !ýznač né oso.
byl hrob byl umí stb!án vZákladné výkIen.
ku,
!řdcbil: oÍ ientá]ní koberce
aré na| amfiteátÍ
Arós. ! řccké m bájes|o!í 5]'n Diú v a HóÍ !
sí r]lí cí vdiloké -|hrákii. milcnecAtroditin.
přitel lládce podsvč lí Háda, bú h nič ivé
války] u Rimanu Mars.
lr(|it|!kó nlidob): rclra si8ilIala
Argon{ uti. \ iccké m bájeslo!í padesát hr.
dinů ! č cle s thes\alským princefi lásó.
ncm. klcřÍ na bdi AIgó podnikli cestu do
Kolchldv ||o Zl Ú Í oLlno'
lrgo\ (Iec'. Lal J. slÚt)|\ puÍ ýř řecté my'
tologie, í rᎠoe princemy Ió. Í nilenky Dio.
W, pÍ orné něnéHé rou v ltáv!.
archl. gotický křid]oÚ (skií ňový) oltái'
Zdobený malbami a iezbani' MeZi ť nenlu
a retabulum byla vkládána predella. na ní ž
ýoji oltářni skří ň s pohybliÚmi otáč ivými
kií d]y' skří ň obsahuje hlavni obraz. sochv
nebo relié f. kří dla, zevně malovaná. tvoři
opé l deskové obrazy nebo relié fy \,csměs
námělově vázané 5e slředem' V řezbářsky
ulváiené m nástavci.jí ť nž a' výš kovéqmí '
i19/
Yá, byly umí stbvány sochysvělcú mezifiá.
lamiskrabyakytkani.
archáické uměni (z řeč .)' také a' sloh' o.
znač ení rané ho stupně iecké ho uměni
(7.'ó. Í ol' pi' n' l'), obsahují ci,} ro vevš ech
oborech zárodky jeho charakteristických
maků ' V š irš í msm'slu poč álky rané hoob'
0o0l ve ryvoll slonu.
ftchaický ú směi' omač enípro charakte'
ristický Úraz maskový.h tváí řeckých
soch (stojí cí } omladí ka kú ros n€bo dí v'
ky koré ) archaické ho období kdy urú té
ú směvnč ulváření ú st . zdviž eníú stní ch
koulků pů sobí zdánliÚn dojmem ož ive.
ni' V Přenesenem smys|u lake obdobne
oa\'eni hla! raně 8otickýCh madon'
archándělé : andělé
archeologickó památky: archeologie
archcu|tBie lz ieó'J, h|ýoncka vé da, |e.
jimž piedmetem ]e hmo|na lL]kura. |ile
vý1vať né uměni období pravěku (prehisto.
rická, pravěká a'), starovč ku (klásická a')
a pozdějš ich období ' ZejÍ n. stiedověku
(his1oricl(á a')' zabfiá se odkrí ryání Í r,
klasifikací , datovánim r výkladem sí dliš ť .
cest, staveb ijednotliÚch výí obkú ] rozví ií
dnes sludijni metody nejnovějš í mi lechni.
kami (leteckým sní mkování m, podmoř.
ským studiem apod')
rrchetyp (2 řeč '), v teoriilÍ varné ho u' za.
mé řené k psycho|ogické mu n' symbolic"
ké í nu Úkladu h'orby zpravidla pratvar
n. ikonog|afický pravzor.
a|chitcktonická dhpozice, pů dorysné ror
lož ení (např. centrální č ipodé ]ná d'), ale
Eké Úš kové uspořádání stavby' Urč ované
její ádanou funkcí i estetickýn zřeteli,
v historické m \"ývoii dobovýroi sloho\"ú mi
předslavami' J;jí grafické
'zachyceni,
ve
vš ech vztazí ch shrnují plány, dnes projek.
tová dokunentace stavby.
archi(ektonická p|astika, podí l sochařslví
y atchitektonické m celku, sochařsky utvá.
ř€né ýavební ólánky, plastickó doplňky
slavby' A' p. í rá dekoť atjvní symbolickou
i Úrazovou flnkci, podle námětu bývá fi.
gurálni, rostlinná (vegelabilní ), zví řecí (zo'
oÍ nodDí ) nebo uké nezobrazují cí (ab.
stra* tnr).
architektonická řemesllt, označ e!ípro ře.
meďa pí Í nosouvisejí cí se stavbou, nebo
navazují ci na vlastní stavební dí lo, zejmé na
kamenicM, tesařství , š tukaté lstú 'staveb.
ní malí řstí ad.
archit€kionická zahradr| zahmdní archi.
lel(tum
aí Chilektonickó č lánkI' prvky č lení cÍ ,
propracovávajicÍ a zuš lechť ujicí základní
archilektonický ú tvar dekoÍ advní m. kon.
í rukč niú koh' ! zásadě w]adřuií cim detal.
len' tvarem'n' profilem. Vedie hlavní ch
lektonických č ástí konslrukce se a' č 'l'],.
hraniI\' vesměs v anlicté m řecké n a ří mské
m sta!Í elstvi do soustalT, její Ž uávání
se v renesanci uÍ álilo v dokonalé podobě,
platné v kaž dé klasicisticky zamóřené ar.
chilektuře' Podle funkce rozeznáváÍ ne
č . podporovací č inosné (1-podvalek,
2 lislovec, 3-la|oš ka), č 'ukonč ovací
(4 podbradka. 5 Ž |abko!nice). .' !po]o.
\'aci a dělici (Gpa!ek, 7-peí ]o\'ec]
a č 'paleč ni' přip' vzpěmi (8-ob]oun,
9 Úí abel()' Podle sDěru se tyté ž č .dělí
na horizon|á]ní , $oupají cí (š ikmé ),veÍ ti'
kální a obloukové ' Podle plastické ho ť ra.
zu se dě1í na hladké (podbrádka, ž lií bkov.
nice. pásek, obloun, výž lab€k) a č ' plaýic.
ky zdobené (listovec' perlovec' vejmvec).
Koneč něpodle profilu se rozliš ují a'č ' pň.
mé (pásek), lTouklé (podvalek), v'yduté
(podbradka' vyž ]abek). qrpuklo-\'1duré
(lálo(ka) n tfdulo-qpukle (zlabkovn|.
ce)' (srovnť j rakť ry1o ]ednolllve tvaí y )
A' č 'se uplatňuji v kaŽ dé č lánkové archj.
lektuř€, tzn'' ž ezv]áš tní a' č 'jsou rovné ž
souč áslí sousta!'y gotické architektury.
lrchit€llonické č lánk]. 1 podvalek
archilekloniclé ó|ánlt. 2-lŇovec
trulr urn-u r f^ l'Ť = lli:ř1li# ] vl
l- l-l
archiIclLonic[ó i|ánh. ]- LaIo\ka
E\'rchil€klonické
č lánky' + podbládka
nlchilcklonickó č lánkl' 5 ž lábkovnice
il
ac0rctrotr0ltCIco
llchilektoni(kl č lánkl' 7- peí lovcc
4-',
\l
Nrchi(okloniclté č |ánkr. ó' pásek
/20/
llchilť klonickó č 1ú Í kr'8 obloun
E)!í chitť ktoní ckó č |ánk\' 9. výž lábek
!í chitektolri(ké tvařosloií ' modjdogie,
nauka o í avební ch tvar€ch, zvláš tě o ať .
chltektonických č láncí ch jednollivých slo.
hových obdobi'
archí ektonickó fupl, druhy staveb rozli.
š ené pod|e ť unkce. ale i podlejiných děli
lek. např. podle archilektonické dispozice.
rrchitcktura (z lat.), stavjtelství , vš echno
ýa\'ební umé ní ,kleré foÍ nuje z1ivo nebo
jinak rytváří prostoÍ . V prů bč huhistoric.
ké bo ýde se Í rěnil áběr pojmu, ale aZ
do dneš ka přitom a' odráž i nejen slohové
a estetioké předstalT, aie také společ enské
a ekonomicko poIitické názory doby; uá'
vá k tomu uměleckých prostředků a dnes
v stoupají cí mí ie taté vědeckých poaral.
kú ' Dč lí se podle rú alých křité rií , zprali.
dlr podle ú č elua funkce GakÍ álnj, světská,
ltiejná. soukromá aj'), podle typu (pa]á.
co!á' kostelní , domovni aj'), podle pouá.
lé ho maleriálu (dřevěná, kanenná' cihlo.
vá' belonová)' podle způ sobu práce
a techniky (zděná, montolaná). podle zá.
kladní } o pojetí (bloková, č lánková, lekto.
nlcka' st€leotomn0. A' řeš í a iJbawje ta.
kc vnltřkv staveb (a' inte.ié rová)' modelu"
le nŽ cnýÍ skádi]a, ale zabý!á se dnes
| Úpnlou celých městských č ástí a budo.
Vanirn sidliš é (urbanismus) a v n€jš irš í m
LJnesnrm poctl pnstupu1e k utváienl krajinJ
a !dcho Ž \otnňo Í Jrostředi'
arclitekl ra mhrrdni: ZahÍ adní architek.
rura
']r(||i1Í j\ í z|at']' nas]ouÍ l|. V anlickem
d Yes(cfcrn na anriku navazultcrm sta!iLelství
hlevní č i{ slkladí . vodoÍ ovný č lánek,
spoč ivají cipí no na hlavicí ch sloupů ;řec.
ky epislylion.
architÍ ároiá { rchitektuřa, slavitelst\'i po'
uávají ci převáž ně vodorolných překladú
k uzavření oNoÍ u vchodů a oken, č lenění
prů č elí 'uÍ váření stopú ' slarověká
a' a' \ryjadfirje tak konstrukč ní princip v€ř
1ikánipodpoÍ y a horizonlálnfuo kladí ' Je.
jin ÚIazem je laké a' soustava'
architrávová soustáYa, architektonický
konpozič ni ú tvar sestávají ci z al.hltrávú
a podpol, ú prava stěn odděIují cí ch lodi
v bazilikálnim kostele anebo zdí palácové .
ho nádvoři, kde sloupy č ipilí ře nesou při.
mo vodorovné lladí , zpravidla ve ví ce
podIaŽ í ch.
archiro|ta (2 lat'), lí c a plasticl(y zdů razně.
né č elo oblouku v monumenta]ní řimské
a pozdějŠ i architektuře, také odstupněný
ú Nar románské ho pol1álové ho oblouku
(poltálová a').
Aňlidné . v řecké mýologii dceÍ a ké tské .
bo kÍ ále Mí nóa, která Thé seovi dopomo.
hla k vitě^ tví nad obludou Mí nótaurem;
manž elka Dionýsova na Na-\u.
Aries (lat.): zvěrokruh
Árita; Hizen
ť káda (z franc'), obIouk nesený svislými
podporami Gloupy nebo pilí ři); řady a' se
už í váv arkádoq'ch soustavách' loggiich,
arkalurách apod. Jako mezilodni a' se ně.
ldy omač uji ly, kterýrt]i se prochál mez]
loďmi koslelniho prcsto slepá (lichá)
a., na polosloupech nebo pjlastÍ ech piisa.
2ená ke zdi, pouze č Lenízeď, aniž jí otví rá'
arkádová soustavá, architeklonický kom'
pozič ní ú tvar, nahrazují cí p]né zdj1'o systé '
mem otevřených oblouků na sloupech ne.
bo pilí řich' A. s' charakteristické pro
ií mskou antiku a zvláš tě oblí bené v období
renesance - mů fo bÍ už itojakovnějš í noý
né konstrukce chodbových komunikací
v nádvoiich nebo na pruč elí chbudov,
vjednom iv nč kolika patech' nebo uvnjtř
budoq, k rozdělení jejiho ptoÍ oru (lodí
v koÍ elech, ochozú na schodiš tí ch)' ob.
dobně se použ ivajiislepé arkády k č lenění
plných zdÍ ' v š irš í msmyslu padí mezi
a. s. i masí vní nosnó konstrukce řimslých
vodo!odů .
fikádoli dlů r, nádvoří zámecké , palácové
nebo kláš lerní stavby \,),tvořené arkádoÚ'
mi ocho4' kteí é jeobí hají v přizemí ině.
kdy v patreoh (atkádové soustalT rene.
sanč ní chzámků )'
a* ádoÚ rán: rán obrazu
arkanist! (2lat.), hlavněv 18' stol' už í vaný
název pro výrobce majoliky, porcelánu
a skla, znalé ho lajnÝch receptů jejich výro.
by a v'Ýzdoby'
arkatur| (z lranc.), řada arkád' opakování
arkádové ho motivu, arládová soustava,
ale taté řada dtobných aJkádoÚch ob.
louč ků ,někdy podpí raných konzolkami,
jindy (u románských slaveb) a. přecháá
v oblouč ko.\.ý vlys.
arkosa, arkóza (z řeč '): pí slrovec
arklické un|ětlj. souhmné omač ení pro
ýlarný projev pí a!ěkých lovců a rybářů
i pro pů vodní umění ehických skupin
v polární ch oblastechAsie, Evropy, sever.
ni Anrerik} ' přjlehlých oýroll] a Grónska
až do 20. í ol' V nejstarš í ch vlstYách zahr
nuje skalní ýiny a malby (ve skandinávii
a v sssR z doby ó000-2000 pi' n' l.)'
Iineárně zobrazují cí ryby a zví řata (s dů le.
átými vnitřní mi oÍ gány) a vFářejicí geo.
metrické obrazce syrnbolů plodnosti a do.
bróho lovu' 0bdobná symbolika naplňuje
také pozdějš í urnění Eskymáků a Lapon.
ců , rozvinuté v řadě Í ní stní ch,kmenoÚch
a č asovjch stylú . A. u' se u nich projevuje
dálc v š anranských Ďaskách, ve Úzdobě
ků ž ebubnů ' v amuletech řezaných v kosti'
/21 /
arkýi (z nč m.), krylý balkón na krakoÍ '
cí ů ,konzolách nebo na zděné noze. vy.
stupujicí ze zdiva ýavby, někdy procháze.
jicí iněkolika palry, oblibenÝmoliv pozdní
go (t a renesance,
arkÍ řolé okno. okno vyí upují cize zdi po
způ sobu arkýře. v renesanci a v baroku
::Í Tl"* u
j* .. předýupujici vyhlí dko.
lnnlriun (lat'), v ří mské andce skří ň.
zpÍ avidla dřevč ná. s pfihí ádkaÍ ni'opalio'
laná uké zámkem. už í vanák ú schově Í ú 2.
ných piednré tů jako skí ň dncš ní .zyaná
také almrÍ a' Dodnes je a' skřiň v koÍ e|ní
sakfl stii, slouŽ í ci k uchovávání lilurgických
ú botů a předmělů '
arnaturr (z lal')' v architektuře zpevnč ní
nároŽ í slavby armování m. rámovánim
z kamenných kvádrů , bosáž i. lkuleč né ne.
bojen naznač ené pásoú ní m.obecně laké
kaŽ dé rJztuž ení sta!€bni konýrukce'
::::::* :::",
".'."',",
* ,"*
nloriál(Z lal'), heÍ aldický sbornft' ruko.
pisná sbÍ rka kreslcných nebo nalovaných
znakú '
u.í ror'né nárož ii almatura
{ r{ ]'] hll k{ ]dci (hebl')' schrána na svitkY
tóÍ y. přcdč itané pii ]iturgických ú koncch.
pralidelná \ouč ást vnltřku synagó$,
umiýov8ná a jcji !ýchodní slěnč (smě'
rcm k JcÍ ulalé mu) a utvářená ! podobč
pří zední ho oháí ku ve 7di. kteÚ je Zakryt
chtá|nolou oponou (pá!óchť l)Án
Dé co' |ranc. označ ení pro uŽ itou norbu
od poloýinv 20' lel tohoto slol'. po vý.
stavč Dckolativní ch umé ní v Paň;i l925'
Art \ouveau: secese
art plo(ir, název nové techniky netkaných
nástč nných kobeÍ ců podle č s' palentu
z r' 1961' Na lexlilni podklad se nanáš ejí
!e \olné konpoziciÍ ů móvldkenné a tex.
tilní moliw (llna. č ástijiné látky ap')a ce'
lek se upcvní pÍ oš ilí Í n'
arlfÍ nkl (Z |at']. hmolIrý. unělý !.il!or.
jť nž je výsl€dkem vé domó lidské č innosLi
na rozdí l od \.ýlvorú piÍ ody. v už š í m
smyslLl dí lo \.ý(varné ho umé ni
Aí emis. v řec. bájesloví dcera DioYa a L€.
ló (|at' Latónr). sestra Apollónova' pa'
nenská bohFé lovu, zobrazovaná s diadé .
mem s měsí č ní msrpeč kem a ]ukem v rucc,
dopÍ ovázená nyÚfami nebo
^ tří ,
ochrán'
kyně pří rodv, Zlláš tě vš akstromů . také
Í n]ádež el U Rí manů Diana'
!Í tts |ibcnles (lal'). slobodná unrění .
Zpraridla scdmc.o] zpnu b]'la u!áděna
v poiadí gramalika. dialeklika. Í é lorika,
alitmclika. geometrie. hudba a aí lono.
mic. pozdč ji lodle d\.ou slupňů vzdě|ání :
gramatika. arilnlť tila. geoí ]etie (trivi'
unD, hudba. astřonornie, dialektika a ré to.
Í ika (quadÍ i!ium); byla personi|ikována
ž enskými poslavami s atribuly svých obo.
ni' v 18' \lo1' slří dájejich seskupení řada
krásných umé ní 'VÝtvamé uí né níbylo
v rané m slředověku chápánojďo praklic.
ká č innosl a nespadalo mezi artes libera]es,
nýbÍ Ž mezi artes mechanicae, v podslalč
řemes]a' Avš ak hidor ze sevilly (zenř'
636) !'yzdvihl architekluru a architekta,
kteú využ í váznalostí mal€maliky a geo.
meric' a odliš iljej od pouhé ho p.ovádějí
cí ho sta!iteIe'
{ rtificia|hmus (z lat.), slyl iÍ naginativní
nalb} . 7alož ený na ásadé asociací a evo'
kací (J. sl)irským a malí řkou Toyen po
l' 1925)' ByI výtvarnou paralelou lileÍ ár.
ní ho poetismu a znač i králkou mí stní eta'
pu v meziváleč né m \'ývoji.
lrts andcrafts (Uměni a řemesla). anglic.
ké hnulí plo obrodu už ité houmění a aí .
chitekluřy. podní cené po výstavé 1882
Williamem Morrisem, obdobné sec€si.
Usi]oralo o dokonaloí a jednoduchost
slavbv i Zaří zení interié ru, o umělecké
utváieni předmětú d€nní polřeby; bylo
předchů dcem dn€š ní ho designu'
anballos (řec.), an{ ická baňatá' až kulovi'
lá nádobka na vonný olej s rozš í řeným o.
kÍ ajem k í oztí ránía s ouš ky k zavěš ení .
asamblᎠ(z franc'). výtvamé dí o novóho
poJeti qtvářené ve 20' stol' seskupení m
rú mých předmé lů ' Na rodí od větš inou
ploš né koláž e, vmik|é |epe!rí m, uí vajíse
při spÍ š cpJostorové a.i nejruzné jš íZpú so.
by spolenr.
asanace (z lat'), ýavební ú p|avazaměřená
k ozdravění č á* i města, ulice, staté ho sid.
liš tě, a 10 piestavbou nebo i novou výí av.
bou sledují cí prc\'ozní , technické i esletic.
kó zlepš eni a probi]]ají cí podle asanač nil]o
planu.
istnlt !lr!ký| hnědi
nsí altolí malba. olejomalba s použ tí m
hnědé lazurové barry s asfaltem (lat' bilu.
men)' Ž ivlcl pilrod n ů o |ú vodu ' A' m' by|a
í ]b|ibť napo nějakou dobu ve 2' po|'
19. sto]. pro t€plou sví tivost, kterou dodá.
va|a malbč . alc bÍ 2y zas opuš těna pro svou
neslálost, pÍ askání a ma.muti'
adal(o\Í krrt. kryt mé děnč desky připra.
vovaný z aýa|lové , ž iú č néhmoty, uávaí ý
pii někteI"ich grafi ckých lechnikách.
i22 l
'5i51en.í iligur} .
figuÍ aInl kompďs v na.
bož enskvch i hislonckych \yevffn' posraw
óa5to zanroÝ.ho pojet|' kleÍ e pouze
ánoŽ rrji scenLr. aniž přimo souvtt1t s ;e'
ilm dé iem' A. f' vnIkáJ| 0o 0DŤ azu-a rť |leru
ieimeňa v obdobi lenesánft Mez] n|m|
bi|y nejednuu 5krýy podoblzny donaloru
a vlastni poí Í ety autoru'
Arklepios (lat Ae\kuldpl. ! anticke mvto_
loqii bů h zdrav| a |ť kaÍ s&vcn umenl. syn
AiolIonů v, ž akmoudÍ eh0 K€ntaUra Lher.
Í ona' A' alributem hvLa hu|ovlnula nauern
(A€skulapova hú l), později emblé m lé kai
itví a lókárnictví '
rskos { iec'), antická nádoba' konvicc na
oleis ú ití miucbem drž adlem nahoře, pú .
voině podé lný kož ený měch.
asp€rgill (lat'): klopenka (Ií opáč )
Assumptá (lat'): mariánská ikono8rafie
rstragr| (řec'): perlovec
asym€trie (z řeč '), nesouměrnost, kompo.
zič ní a výzdobný princip, uplatňovaný ve
výtvarné m umění zvláš tě v období ch ryja'
dřují cí ch pohyb a vnitřní hnutí jalo pozdní
barok, zejÍ né na v rokokové fázi, ale také
napt, v secesr.
isyrskó uměni| mezopotámské umění
Ata|anté , mytologická lovkyně, odkojená
medvědici. sÚm nápadnftú m ukládala
běh o ž i!ot, až Hjpponenes ji přehlil od.
ba?ování m datých jablek, p|o něž se shý.
bala; č a5ý námět bať okové malby' s Me.
eagrem. k(ery b} '\,á jejirn protějš kem v ba'
rokové plaýice,5e aič a5hila low na Kaly.
dónské ho tance.
at€lié r (z fí anc'), uměIecká dí na, pracov.
na naliře' sochaře, a|chttekla' uÍ rělecké .
ho iemeslní ka, fotogÍ afa' nebo laké oddě.
lenl umělecké š koly. vedené profesolem'
Poádavky na dobry a' jsou iú zne pod|e
umé leckeho oboru, u malliskeho a' ie to
předevš í mdobré os1,ětlení , zpravidla'hor.
nl' u.full]]icí venko1,ní světlo, u sochařské h0
nadb situace v pí zemí 'u uměl. řem'
a. pří siuš ná zaí zení (ruzné pří stÍ oje, pec
up.).
Athé na. v iecké nylologii bohyně mou.
drosli, umění a řemesel, panenská bohyně
(Pallas), dcera Diova, zjehož hlary se pod.
lejedné z pověsti zrodila. Byla zobrazová.
na ve zbÍ oji se š lí tems hLavou GoÍ góny
(Gorgoneion), j€jí mi ní řaty' byla sola
a had' symboiy moudtosti. U Rí nánů byla
ztotož něna s Mineflou'
rlická patka. zvl' ú tvaÍ palky iónské ho
slouPu, pozů stálqí ci z menš í ho a větŠ í ho
oblounu (loÍ us), kleré nrezi sebou svilají
odstupnč ný ÚŽ labek (trochilu'' A' p'
bylo už í vánonejen v antické architekluie,
nýbrž i vc středoYé ku a v dalš Í ch století ch
až do neorenesance v 19. sto],
atkká patka
siika. attika (z řeč .), ní zká zeď nad hlaÝní
í msou $al'by zlkýají cí v pohledu stře'
chu' Bývá někdy prolanol,aná. n' v podo.
bě baluí Iády (balustrová a'), nese sorhař.
skoLr Úzdobu, někdy sestává jen ze zá.
bradlí ajindy \Ttváři celé atikové patro' A'
byla oblibena v archilektuře lenesanč ní
barokové i ješ lě y hislorizují cí ch slozich
19' ýol'
atikoró patro. kulisový nástavec nad h]av.
ní ií msou donu kryjí cí š tí ta prolomený
ieho okny, napodobují cí fasádu chybějici
ho pata a opticky zwš ujicí celé prrič elí
domu (atikoÚ dů m); ú tvar pří Znač ný
zvláš tě pro zaalpskou renesanci, oblí bený
i v dalš í chobdobich'
ntikoTý dů mi atikové palÍ o
Atlas, v řecké mytologii Tí tán, bralÍ PÍ o'
mé theú v, klerý byl Herkulem (Hé raklé "
en])piinucen né sl tÍ vale nebeskou klenbu'
attlr. l. v architekluřc podlc zobecnč lé
mrologické piedslavy obří postava vzpi
Í aJicí břem€no, jindy takó t€lamón' staveb.
ní podpora ve tvaru muž ské postsly' už í .
vaná pii poná|ccb, pod ba]kónyap' 2' sou.
bor map rů zné holypu uspoiil\]u ý ve lbr.
rně knihy' 3. salé n. hedvábná |átka hladké .
ho povrchu, klerÝ vytvářeji osnovné nilč '
Kdvsise a' už jvalo naiŽ ácné ceremoniálni
oděvy' dnes na dámské š alt i podš í !k} .
adaso\ó dřero. leké saté no!é nebo citÍ ó.
nové . tIrdé ,lěž ké 'ale kiť hké d. indických
a ccr|on\kých st|omů ' pří buzných s maha'
goncm, ale barly ž lulé nebo zc]€navé ;uŽ '
vá se jich k výrobč vácné ho nábytku,
k \Tkliidání a k soushuž nickýrn pí ací m'
atl
'orÍ
broká| brokát
at|ibut (lal.). pří !|aí ck, r'€ vi,lvarné fi
umění ' v ikonografii piedmé t symbolické '
ho ýýZnanru' který je poznáť acim Zname.
ní m Zobrazcnó osoby nebo bylosli' A' iJ.
znač uji a rozliš ují už eg],ptská bož stva
a podobně i bohy a hrdin! řecké a řimské
mytologic (orel a blesky Dia Jupitera
atd'), U zpodobeni svč tcú a svělic jlou
známé a' obccnč (např. hodnosli). skupi.
nové (napi' muč ední cis palmovými l.é tve.
mi) a pos|é 7.e osobní . identifikují cí 'Křes.
ť aní ísvětci se pomávaií podle ne]rů zné j.
š í cha' pňpomina]í cich jejich ázraky. mu.
č cdnictví nebo patronáty (např'i sv' Flo.
rián rytí ř hasicí hoří cí donek, Havc1
opat s medvč den, kidoÍ rolnft s plu.
hem, Jan Kňite|. ptorok piiodč ný kož eŠ i.
nou, hů l s kií ž em'belánek' Jiří rytiř
s dLakem, Linhart opal s ietězem a pou.
ly, Martin - Í ytí řdělí cí se s ž eblák€n
o pláš i' Mikuláš brskrrp, s tiemi ch|apci
v kotli nebo třemi zlatýÍ ni koulemi, Roch
poutnlk \ p\Ikem piinaš ejrcim potravu.
Sebestran muč ednrt s
(Ip! l tě|t. Vende.
lí n pastýř s holí . Barbora' nuč ednice
skorunou' medem, kalichem s hostií a vč ž i.
Kateřina muč ednhe s korL]ú ou, meč em
a kol€m, Marké ta muČ ednjce s korunou,
kí ž kem a drakem, Maří Magdalé na - ka'
jí cnice s nádobou masti, později s lebkou
a kií Ž kem. NotbuÍ ga svatá devěč ka se
srpem' Rosalie muč ednice s ú Ž ovým
věncem' kií ž kem a lebkou atd.). Někteií
$atí mají iadLla-ů . s nimiŽ bí ryajistií davě
zobrazovániv Í ů znýchdobách a obltLstech'
své &i jednollivých řeholí isou zoblazo!áni
t23 I
ve sÚch řádových ú borech nebo jako kně.
á ale lnají Í ovněŽ své olobní a-y (sv' Au'
Bustin - biskup s hoří cí msrdcen v ruce,
Antooin Paduánský - fÍ antiš kánsJezulál'
kem, Benedikt - benediktin s kalichem
s hadem' Fraltiš ek xaverslý - jezuita
s pozdviž enýn kí ztem, Tomáš Akvinský
. dominikán se symbolem slunce ap.). Ba.
rokní světci ní vají mé ně věcných a., oe|
č asÉ jiknihy, kří ž ky, lebky ap. . v heral"
dice a' umí stěný í ad š tilem označ ujehodnost
nositele znaku (např. koruna)'
atriun (ial'), ú střední prostoÍ helé nistic.
ké ho a ří mské ho domu, zprru tmaÚ s kr.
bem (odlud n&ev). později uprostřed sho.
ra olevřený' s vodní nádrž íč ifontánou;
kolem něj byly seskupeny oblmé mí stnos.
ti. A' byl nazýYán také prostor před svaty.
ní , před bazilikou, později před kláš teď.
ú i kostely. v nodemí architel uře se
a' movu objevuje v ob} ,lných i veřejných
stavbách jako výz'amný funkč llí i kompo'
zič ní prvek'
AtÍ opos: Moiry
attika (řec'); atika
Aubusson, jedna 2 francou2ských dí e' !a.
piserÍ a koberců ; byla č innáod 17. stol'
v stejoojmenné m městě (v departamenlu
creuse), v l8. stol. vynikala jemně pÍ ovedenýni
sé riemi podle hodnotných před.
augustiniáni (obecně ordo sanďi Augus.
tini, o' s' A'), řády s řeholí 5v. Augustina'
Rozliš uje se několik větví ' l' řeholní ka.
nolní ci, sdruž ení od 11' stol' v kanonÍ ch,
s' ú lohou duchovní , charitativni a vědní '
R,jdovfin oděvem byl taiár pů vodně bí ý,
od 18. stol. č erný.K nám byli uvedeni
před polovinou 14. stol. 2. obutia. ere.
mité , ž ebÍ aÚřád pí sných pravidel vmikl
v polovině 13. stol' v ltáIii s pastorač [í ú lo.
hou' Jejich řeholní rn oděvem je č emýhábit
s dloubou kapuď a č erným kobným pá.
sem' U nás áskali prvoí klá.š ter hned po
poi. 13. stol. 3' bosí a', samostatný řád
vzniklý z reformované větve v 16' stol'
s ú lohou pastorač d a q1rč ovaci, dostďise
k nám teprve r' 1623'
aukce umělecká: draž ba
su|a (z řeč ')' pfu' dwr, nádvoí řecké ho
obytné ho domu, v ňmské době sloupová
sí ň paláce ! odlud omač ení pro celý palác
(a' regia); později hlar.rti slavnosmí prostor
univerzily, kolejí , š kol niŽ š í chstupňu ap'
!ureo|a: svalozď
aureolin, kobaltová ž luť ,lazumí barvivo
anorgalické ho pů vodu. velmi stálé , citró.
nové ho tónu'
aurignrtien: paleolit
aurichalcum (lat.): mosaz
auripignent, z Ial. aurum pigmenlum,
světleŽ ]uté barvivo (simft arsenoÚ), pou.
ávané a oblí bené ve staí oYěku a středo.
věku (královská Ž luť ), ale opuš lěné pro
svou jedovatosl, jakmile byly nalezeny jiné
Ž lutě.
Auror,\ řecky É ós, v antické m} 'lologii bo.
hyně ú svitu, ranní ch č ervánkú ' denně ry.
jí zdé jí cí zoceánu k nebi a pňDáš ejí cílideú
svěllo; oblí bený námět nástropní ch deko.
rací od 17. stol'
autograÍ ie (z řeč '), kr€sba provedeDá
umělcem litografickou kří dou nebo tuš í na
papí ru' obyč €jné m nebo zvláš tě připravované
m, a odtud přenáš ená na litoglafický
kámen nebo kovovou desku k dalš í mu roz.
mnoŽ eni'
auto .lty' umělecká dí a v podobě zví řat
(ptákú ) a lidí (taneč nftú ' hudebnftú , zvo.
nftú ), uváděná l č innost (pohyby nebo
zvxky) vnitřÍ í m mechanismem (vodní m
pohonem, pruž inou ap.); hrač ky a hudeb.
ní a' vynalé zané od renesance (L da Vinci)
a zejmé na oblí bené v době baroku, kdy
byly se-stavovány i celé mechadické diva.
delní Úery'
autoporhé t (ře.', ftaí c'), vlastDí pďobiz.
na umělce' sochďe, maÍ ře, gTafikr'
lutorské práro' souhrn právní ch noreÍ l
slanoví cí ch pr.ávď ochranu a prámí (také
majetkové ) nároky umělce jako autora di
la, předevš í m v j€bo společ enských \zta.
í ch. A' p. je č ásti obč anské ho práva,
u niá. vyÍ nezené ho autonkým z{ konem
č ' 35/19ó5 sb. a dále aí konem
č '1ó0/19ó8 sb., kterým se mění a dopl.
ňuje ákon č . 361 1965 sb. o dani z pří jmú
z literií mí a umělecké č ií nosti'
!v!nlg!rda' souhmné omač ení pro e!Ť op.
ská hnutí prosazují cí v 1. třetiDě 20. stol.
nové pojetí umělecké ho dila a jeho spole.
č enských a ývamých funkcí ' Přes ruz.
nost teoretické ho zarněření je spojovalo
experimentá]ní hledání tvalových' Úrazo.
Úch a technických mož nostíve vŠ echobo.
recb výtvamé ho unění a vesmě! i pokro.
kový spoloč enský názor' Zvlájtni ú lohu
s€hÍ ála sovětská a německá a. Vývoj a. za.
hrDuje zejmé na kubismus, futurismos' da"
dajsmus' oÍ fi smus, suPremalismus' koDstruktivismus,
funkcionalismus ad' směry'
avant |a letre (hanc'), sběÍ atelské oma.
č ení pro zkuš ebni otisk graÍ ické ho listu,
klerý ješ tě nebyl opalřen omač ují cí m ná.
pisem (jmé nem kr€sLí řq rytce, lTdavatele,
popř' dedikací ).
rvánturinoyé sklo, ávenluÍ inoYé ' ozdobí é
sklo v} Ť áběné v 17. 19. stol. podle benát.
ské ho receptu, jehož neprů hledná mramorova!á
hmota se 2|a1ově třpr'tí drobnýni
š upintami mědi, také achátŇé sklo'
'
avenue (franc.), omač ení pro š irokou vel.
koměsl.kou komuDikaci, vedouď zpravi.
dla od obvodu ke středu města a pí č nou
k obvodovýÍ n bulvárum'
lven (lat., zkratka| Av.), lí cmince nebo
medaile, peč eti nebo listiDy, hlávní stÍ ann,
na rozdí l ď reversu (Rs') č i rubu, spodní
strany.
ftonornetrická proj€kc€' deskdptivně
geometrjcká netoda perspektitŤ í ho zob.
razování ' kde se obraz proďtá na rovinu
pňpojenou ke třem prumětoám pravoÚ.
hlé ho prumč lu. Druhen a p' je tzv' p(í .
sp€ktila kavalimi.
rzilieni m€zolit
szu|ejes (aÍ ab', š pan'), š panělské fajáÍ so.
ve obkládač ky' pú vodně s modrym' poz.
ději i s pes!Í ym dekorem, jejichŽ i,tŤ obu
zavedli š panělš tíMaurové ve 14. stol'
/24/
''uÍ il
modre, ve|mi 5la|e'barvi!o. í oz€.
Í nlell zasadlty uh]|.|taí me0nary' laI' ar.
menium, pigmenl u'vaÍ y od slaroveKu po
í iedověk' UÍ ]ěly a' le lzv norska moor.
jejiž ávadou je nestalost'
až ura (z fÍ anc' á jour nebo ajour): azuroyý
zpr.rsob
duÍ ováni (z fÍ anc')| až uroÚ způ sob
až Urot'i .pů sob. v aÍ chikkluie dÍ obne
oí olamováni. pí odeÍ avenl zú va' palfl sem
i.amenicke kraiko!'l golrckych kruzeb. ale
|2ké oruhledové balu$rády barokní ch
srhodliť ap' Podobné v uměleckých ře.
m€slech ('lenilnich prac|ch. v kovu a'i')
zlacl a' z' í ú zneozdobne pí oděravěni vl.
tváiejí cí Ýzoroviini.
baba (rus.)' název pravěI(ých (eneolitic.
kých) a raně historických figurální ch sté l
z ť ýcbodď ElŤ opy a sibiře, ze sl.]'tské ob.
lasti při cemé m moři' ale také z Kazach.
stánu, Allaje a Mongolska. Hrubě otesaoé
a-nlÍ opomorfní plasliky představovaly ná.
č elní kynebo slouály kullu mrtÚch; u nás
také kamenný kí ž n' kámen se makem,
ýymač ují cí hranice feudální ch pansM ap.
baby|onské umění | mezopotamské umění
ba(u|us pestoř!|is (lat.)| berla
bájná zliřata, leskuteč ní lvorové , specjfic.
ké Yýtvory helé nislické a později středově.
ke \lmboliky, opiene o dobove besliáÍ e'
Patir lem napi. amfisbena (dvojhybnice),
zv|te s druhou h|avou na zadku; dále
1 - drak. okří dlenÝ dvouoohý ieŠ těÍ :
2 - |é nix, rozkí ďená odice naď pÍ anou]
cim-ohněm; 3 jednorož ec, koní k . roheÍ n
na cele, panler, heraldický lev srš í cioheň'
san' dvou.č lyřnohý dÍ ak ad' Dále nestvů .
ry slož enéz iů mÝóh č ástí zví řecicb těl. í 4
.Jnoisky
lev' 5 - Chlmera.6 8l]í on),
llolkych a zyieclch { 7 , harpyle,
E Sfux)' Vyskylujr se v hera|dice, káted.
raln' p|aslict a kniŽ ní malbé '
bakchrná|ie (bďchanále) (z lal.)' bak.
chické mysté rium, divokó slavnosti k osla'
vé boha Bakcha'Dionýsa; na bakchické
vÍ eq antických maleb a relié frl navazova.
la novověká zobrazení b. Ý období ť ene'
sance azejmé nav baroku'
bakchantky (z řeč .), mainady, ž eny bak.
chické í dioní sovské )sekt!. ú č astnice bak'
chanátii, od,ěné pí svýóh orgiastických
lancí ch v kolouš í ků á a \Tbavené holi
(lhyrsem)' Jejich taneč ní reje s Bakch€m
(Dionýsem) a silé ny Zachycují malby na
řeckých váách'
Bálrchos' Bakchus: Dionýsos
baku| orientální kobeí ce
ba|adrán! (z ital'), dloubý řasnalý Í nuž ský
pláš ť s rukálT, kteť ý se u nás nosil zvlአtě
v prvó polovině 17' ýol'
baldachýT (z ital'), pů v. orienlální hedváb.
ná látka, potom nebesa, stří š ka, ozdobný
br|drchýn, 2'
kryt, přenosný nebo pevný' 1. nad oltďem
(ciboÍ ium), kazatelnou, trunem, lů ž kem,
kataialkem' 2. kamenný ozdobný ú tvar
nad sochami gotické ho chrámoÝé ho por.
lálu, v opěmé m systé mu ap'
balí k tisk!ř9ký: laÍ npon
ba|kón (z ftanc'], z€ zdi \Tlož ená, visulá
ploš ina ihrazená parap€tem nebo balu.
strádou, pí stupná vchodem z Ýnitřku bu.
dory. Velký b' v ulič ní m pÍ uč €Í se někdy
naýá pavlán' V interié ru sálu nebo diva'
dla znač í b' pavlánovou v€stavé nou, zpí a.
vidla oběž nou konstÍ ukci. zdviž enou nad
podlahou nebo paÍ telem'
bllkónovó oknol otnob!|drcbí n' l'
/25 /
br|simaÍ ium (iec', lat'), š tihlá nádobka
z Í ú médobené ho skla č ijiné ho nateriálu,
uí vaná v Egyptě a odtud v antické m Rec'
ku a v Rí mě k uchování balámů a jiných
vonných látek. B'' podobné alabastronu,
mělo zpravidla ko\'ový (tí ojnohý) stojá'
nek.
br|t€us (la|'), omač eí ípro rů mé pásové
notiry v archi!€ktuře, nejč astěji pro vyž la'
bený pás jeví cí se v postrannim pohledu
mezi volulami iónské hlavice'
ba|ustr, ba|ustra (z ital'), kamenná č idře.
věná kuž elka, sloupek podpí rajicí horizon.
lá]ní kr} ,1 zábradlí , balustrády.
b!|ustráda (Z ital'), zábradlí sloŽ ené z ku.
ž elek (baluš lru) riebo jiné výplně (oma'
menlální )' kamenné zevně a na schodiš li,
dí evěné v interié ru'
balustrorý pohář, označ ení pro rysoký
skleněný pohár, jehož noha je uwářena
jako kuž elka (balust', oblá, ale také hrá.
nena.
b{ |lán í z řeč .l. hustě tekuté aromatické
pryskyňcč , pří odní roztoky pryskyřic
v lč karych olejich. pouzivane v o|ejomalbě
lako piisada ba!e! a |ďů ' Nejč aslějiuáva.
né jsou kopálský č ikopajský b.' zahoědlá
pryskyřice lropické ho s|romu copaifela
demensi, oŽ iwjici nalbu, ale pomalu
schnouď, benátský b', také beltálský ter"
pentýn' DŤ áběný z pÍ yskÉ cealpských
modřinú L2rix decidua a uávaný hlavně
v 16' 18. ýoI. k Úrobě lakl]' š trasburský
b. z j€dlí Abies excelsa, ro\,né ž už í vaný
v 1ó.'19' stol' jako lak' Kanadský b' ne.
ž loutnoucí , dobývaný z kanadských iedlí ,
slouá jako barevná přisada i jako tmel,
manilský b' elemi, měkká pryskyřice stromu
canarium commune, je dodnes už iva.
nou pří sadou mastixové ho laku'
Blmbino (ital')' obecně dí tě (bambino)'
zvláš tní omač ení pro samostatné dělské
zobrazení Jež í š ovov italské malbě i plasti.
ce, později takové zpodobení s P' Marií i ve
vÍ ew svaté konveí zace apod'
banboccilt! (z itď'), ateljórové označ ení
pro zvláš tní druh malí řské ho ž ránru
l7. stol', v němž casto jako sedlácivystu.
pují trpaslí ci; ?avedl lej maliř Pieter vatr
laer zv. ll Bamboccio.
bimbus, (z mala].) oanč eDi pro rostiinu
asijské ho pů vodu z č eledi lipnicovitých' je.
jichž dutých zdřevnatělých sté bel se už í vá
v lidové m stavitelsNí Asie i Aftiky, ale ta.
ké k Úrobě lehké ho, aI€ pe\,né ho nábýku,
oblibené ho od sklonku 19' stol' rovněž
v E1Ť opě.
bandáž (z franc'), v staritehtví zpevnění
stÍ opú a koutů obvázání m nebo potaž ení m
kalikoÚmi pásy, přepásání trblin.
banderiumr korouhev
bankál: pop6eň
banner: korouhev
bóňi klenba, střecha
baňatoý' Úduť , nejš irš íobjem nádoby'
v ásadě la č ásl nádoby, která naspdá na
nohu a nese hrdlo.
baptisterium (lat')' samostatná cí rkevní
$avba nejč astěji kruhové ho, kří ž ové bone.
bo osmiú helnftové ho pú dorysu' od 4. stol.
llřč ená ke křeslní mu obřadu, centní lní
Prostor s křtici nádrá uprostřed. od poz.
dějš fto středověku bylo b. !'ystří dáno toli.
ko křticí kapli v kostele.
barbakán (z aÍ ab.)' pů v. š iknástří lí a'
Dozděii předsunutá stavba středověké ho
ópevněni umí sé ovaná před hrádDí nebo
mestskou bÍ ánu a střež í ďpří ltup k vlastní
loí ifikaci' Pů dorys b. byl pů lkuhový' po.
lygonální nebo jiný, stavba byla r1bavena
i věž eni s ochozy a cesta b- procháají cí
byla z dú vodů obraly rú zně zakřivená'
b.fu|ón
Brňimnská š kolr' skupiú a ftancouz.
ských maliřů .kajinářů ' kteří se kolem
1830 umdilive vesniciBarbizon u Fontainebleau
a poslup!ě nahradili malbu v ate.
lióru praci přiffo v plené ru. vyaEč ili tak
obral od ronantisnu k realistické mu zob.
rázení pří rodnfuo Úseku a zapů sobili siině
Da impresionisty.
baret (z fÍ anc.), měkká C2pka š irš fiokru.
hové ho tvaÍ u, v pozd!í m sť edověku a re.
nessnci zPravid} a oPatřeBá koÝoÝou o2do.
bou' Jiný je birel'
barevní kompozice, vedle line.í mí k' dů .
lež itý prostř€dek forú y; Ústavbá obrazu
založ -ená na vztazich barevných rónri'
barerná |itogrrnei tlografi e
báÍ evná mezzotinl!: mezotinta
bal€vná persp€ktiYa, druh malí řské p-y'
založ ený na zrakové zkuš enosti z prosto.
t26 I
ro\eho pú sobenl baÍ e! lel]} ch. kleÍ é ry.
.||n I do pop|edi a baÍ ev \tuoeÍ ]ycn. ]ť z
"aio'Lur
rlo pozadr' Tohoto poznatru quiiI'i
ř1.., nDÚzemskJ Kra]Lnom!|Da
]Ó' í o|'' u5iIujicio iLUzr prosloÍ o!." n|0u0.
kv potliIt|Í n tepIych
-hí eoaq(n,
I(rnll
v'nn'n|m plánu. ch adneFlch zelenycn !e
ýiednim
'lánu
a pře\Ꭰné sludenycn mU.
dďch lonú ! pozadj' Baí ť vna p' nevlLucu.
je zasadY P. vzousne
bJrť lt|ť pign(ntl. praš ko\ť hí e\Í .|al
Lv. zeirn.nl pnrozent (L'lgan|cKeno pÍ |
rl,ttnrh.
'
pů voiIu neh'' piipravnvanc nIavc
ní m baré vných hií n č im|etí m minerálů ),
ale také umělé , syntetické ' Na rozdí od
barviv ]sou b' p. v€ lodě a v pojlvech ne.
rozousinč ' toliko rozptýlené , uIpí vajici na
povlchu. Dnes př€vládaji p' s} 'nletické ho
;ú vodu. zí kávané předevš í m z dehlu.
;v|áš tč stálé . vydatné baflicí akrycí . ryho.
vuií ci ploto nároků m !ýrob} barclných
pasl' IIcÍ ť j\ou s|]\Fnzi pigmcnIoVých
.a,|ť .eL V ko|Uidn]m o|cjo\em aj pojidle'
bár€mó skloi sklo
bť elnoý [asád' barevná č ipolychlomní
vnějš í ú plava oní lek' která dot!áří aí chitektonický
výlaz budolT' B' f'' ! někteÍ ých
období ch pestá a jindy stří zlivá, se roze.
Zněla zqmé na ve stavilehtvi baroka na
pÍ ů č elí chcí fkevní ch i svělských staveb,
paláců i měš ť anských donrů , ámtŮ i hos.
podáiských staveni, v l7. slol. konlÍ aýní
a sytých lónu. v rokotu pasteloÚch'
barcr ní dřerořez: dřevořez
barerný lcp| lept
barié ř{ (z Í Ianc'), v alchitektuře přehť a7e'
ni,,dtná n€bojiná piepᎠka' pú p' lóž zá'
0n0b.
barnabitó (oldo Bamabilorum. o' Bam')'
řád i€holnich kleÍ iků zaloŽ enÝ v ltálri.
v-Miláně l' ] 5 30 k duchovní spiávě. Jejich
ndo\"ým oděvem byl č eÍ nýta|áÍ ' U nás
byll usazeni! Praze od Í ' 1625' . Barna.
oll(y (nespÍ ávně) viz: kalnelitl(y.
balol. ú hm slohoýh představ' kleré o'
uadl} archilekturu a vý1vamé umé ni
evIopskóho a ame.ickóho liontinentu v I7,
a 18' stol' Náztv, pů vodně posněš ný, vy.
ýkají cí nepÍ avidelnosl, zvláš tnosl (snad
podle poí lugalské ho označ eni nepravidel'
né pelly) a bizarnoý tohoto umění (v tom
smyslubyl ve FralciipouŽ il uŽ v l8' stol')'
stal se celkovým označ ení mstavitelsNí '
sochařst!í , malí htví i umč leckých řemesel
mezi manýrismem 1ó. ýoI. a klasicismem
na sklonku 18. stol. Základní mi znaky lo.
hoto uměni, které !e rfhBnilo v ltálij, je
ú silí o výIa7 pohybu a krqniho lzruš ení '
dá|elalé plnosl piek]'pují cí výzdoby a vel.
kolepo$ pojetí . Zejmé na v architcktuře
mamcná b' přckonáni lcncsanč ní stalič '
nosti dynamikou lvarů , v radiká]nim s\,é m
proudu vrtváří emotivně pů sobivé irracio.
nální pulory vymezené Zhybněnýn zdr
vem' sochařstvi a malihlví \Tjadřuje na.
pěti, klajnostinit€Í ných stavů a hnutí krai
nč reaIislickým podání m, vystupňovaným
až kiluzi skuteč noÍ i, alezáÍ oveň v draú a.
tické m sú dání svělla a lmy (temnosvi''
Malba se Í ozví iítaké !e vclkáI měřitku
iluzí vnich í rcs€k. Plaslika rozechvěIé í or.
my zpracovává mramor jako měktý š tuk
a jinde š tukem napodobi rnramoÍ ' PoŽ a.
davky materiálu byly popřeny a podrobeny
lnělecké mu záměru iluze' Ve své vI.
cholné podobě dospč lb' slouč ení mvš ech
uměleckých podí ů k umocněné mu ú č inu
l tzv' .,hromadné m umě|ecké m dí le.'(viz)'
Ilalský b. se * alběhen 1?' stol' vzorem
ostatní mu evropské mu umč Irí ,ale přitom
vmikla řadá znač ně odliš cných oblastnich
vaÍ iant b u' (Í ealislickýÍ n ú silí mv Nizoze.
mi, ve Franciispojenim b. s klasickým dě.
dictví m, ve Spaněhku, v Něnrecku a v celé
ýřední ElroÉ kqnin rozú nutim radikálnich
dynqmických a eÍ plesí vní chlen"
dencí )' . V Cechách se b' objevil v tí snivé
politické situaci po lňcetileté váce' ale br.
zy uakoienil a naviázal dokonce na mí stní
tradice (barokní gotika)' Poslóze podní til
ávou tvoÍ bu' k1erá nabyla specifických rysú
a dosáhla nejifš š íú rovně v 1' Č 1vfti
18' slol' (č eský baÍ ok); nakonec zasáhla
i do oblasli lidové tvolby' V poslední
č tvť ti19. stol' olládly baÍ okni formy na.
krátko ješ lě archltekturu i celou lvorbu
t7Í ' druhé ho b' (neobaroku. pseudobaro.
ku)' - Předmělem věd' studiaj€ b. teprve
od nedávna, a lo i v oslatní ch knltumich
odvělví ch. - vedle b. jalo období mluvi s€
iaké někdy o b' jato zjelu nadcházejÍ cí m
v pozdní ch fáí ch jiných slohoÚch epoch
(antictý b', 8otický b.)
báÍ okisice. lermí n uŽ í vaný nč kdy pro př€.
stavbu nebo jinou ú pralu staÍ š ípamálky
v období baÍ oku.
barokni golika' hislorizujicí , na 8otickou
alchitettuí Ú navazují ci, volně llořivý směÍ
barokní aÍ chitektury' zejmé na v c€{ hách,
který se uplatnil v dí e několika č e|
ných archilektů (G' Santini a d.) při re.
konÍ Í ukcistředověkých kláš ternich koý
telů v prvé lřetinč 18. stol' Také lnitřní
zaří zcni těchto staveb bylo koncipo!áno
v b ní g. Uávání obrácené ho niivu gotic'
ký brlok !ť dc k zí mč nám s pozdnč golic.
kýni projevy připominají cimi barok. Viz
také | barok'
barokní Š tit|mak
barv . patí k základní m lidským zí ako'
Úm vjemů m' ve vÍ vamé n umění (pře.
devš im v malbě) je elementámí m 9ýr^ zo.
Ún prostředk€n i vý?namovou sloŽ kou.
Rozliš uje se lón b'' sytost a valé r (s!ětlost
od bí é do č emé )'MeZi č istýmib. světelné .
ho spektra jsou tň b' ákladní (ž lutá, mo.
drá, č ervená) a lři odvozené ' vmiklé miš e.
nim b' základní ch (zelená, oÍ anž ová, fialo.
vá)' KomDlemenlámí soektrální b' s€ mí si
v 6í ou' iodlc psycholbgické ho pů sobení
se rozeznávaji b' leplé (ž lutá, oranž ová'
č enená) a studené (modí á, zelená)' uklid.
ňují cí (zelená) a vzruš ují cí(č ervená).
baniva. pří Í odníorgaoické látky, ale nké
synleticky zí skané slouč eniny, které zbar.
vují í ů znémat€riály tak, ž e je veskrze pro.
nikají Ve vodě a v pojidlech (lihoÚch'
olejorych a d') jsou - na rozdÍ l od bare!.
nych piBmentů rozpD\tné ' V běž ne Er.
minologii se vš ak označ ení b. a pigÍ nenty
sří dá a přesněji nerozliš uje'
barrotisk. obecně kaž dý ví cebarevný tisk,
v reprodukč ní 8Í afice tisk 2e tí nebo č tyř
baÍ eví ýchautotypických š toč kú 'jejichž
souliskem vznití barevná (zmenš ená) re.
produkce originálu. Někdy se ješ tě
'! hanlivóm smyslu b' nyslí soutisk ka.
menných lilogÍ afických desek, běž ně uŽ í .
vaný v minulóm stoL', č asto kňklavé bare!.
nosll.
blrlt cirkcrniho řokul lituí gické banl
121 t
bnÍ vy h€raldickó| mak
biry] nlullové | muflové biLnJ
bánr velkóho ohně' také b' lTsoké ho á'
ru, ákladní č tť iban]r Uávané k ÚZdobě
tajáns€ (koballová modř, anlimono!á ž luť '
mědnalá ze|eň, manganová fialová č erň),
uí vané v llálii od slředověku' v 1?' slol.
pří znač néplo habánskou a pozdějiprona.
š i lidovou keramiku; byly nanáš eny na w.
schlý sdep s polevou a snesly Yypalování
!c veLké m' os[é rn ž áru zároveň s nádo.
bo0. na rozdí od pestřejš í ch' ale teprle
dodateč ně na r1pálenou a glazovanou ná.
dobu připalovaných barcv mufl ových'
barit t.lsokóho ž í ru:barvy ve|ké ho ohně
|} rntoú bč |obí : bělobv
br5iIika (z řeč '): ba,ilika
basin (flanc')| bazé n
bnsis (řec'): palka
bl'-reli€l, basrelief (fÍ anc.)] relié ť
bnstion (fÍ anc.), vybí hají ci za]ano.laná
č ást opevnění zprav' pědboké ho pÚdory'
sU, charaklenýická pro syslé ny 17'
a 16. stol' Přední hÍ ana se nazfi'á htol,
sté ny pň hrotu jsou lí ce, dalš í sté ny boky,
hlany lí cí a boků se jmenují plece, pří stupová
pátá stranaje hrdlo' B. je plný n' du.
lý, zahrnují cí komunikace a komory (kase.
maly)i rů zná oblanná zaií zení '
baš ta (z fraú c'), předslupují cí n' předsu.
nutá souč í \lopevněni okrouhlé ho, pra.
voú hlé hon' nnohoú hjé ho pú dorysu, zpr'
ru plná' věž ovitá' od goliky s vnitřnimi
proslorami. komoÍ ami a stří nami, zv'
btllikoráni (z mala].). indoč í nský a indo'
né ský způ sob i]zdoby textilii: vzor nane.
senývoskem na lálku zú slane po ponoření
do bafly nenabarýť ný a v charakleÍ istické
mč kké kresbě; pň \'í c€bal€móm vzoru 5e
postup opakuJe. Nepravá batika je tzv.
uzlftování . zpusob. přiněmž se Í rí slovos.
koré ho kÍ ytu látka vy1ahuJe do cí pků ,
před ponoiení m do baÍ iJ zavazovaných
Í 1lí .
Báuh{ u!. Umělecká vysoká š kola založ ená
arch' W' Gropiem ye Výmanr' č inná v letech
1919 1933, od t' 1925 v Desavě'
H]ásala !ěcnosl, konstrukci a ú &lnost bez
histolické ho tvaÍ ování , návral k uš Iechti.
lé mu řeneslu a spolupráci vš ech slož ek
k lí sledku jednolné ho umělccké ho dí a.
Teoňe se í í dalas prací v dí lnách' B. za.
pů sobil na dálš í umělecké Š kolstvínejen
y Německu'
Baumschlag (něm'), Úraz maliřské at€lié '
lo!é han!ýrky pÍ o způ sob malby vromoú ,
odliiný ujednotlivjch uněIcú iv jcdnotir.
Úch období ch.
B'\rcu(h. stiedisko fajánsové výToby
v Bavorsku, č innézejmé na v 18' slol.
Zvliiš tě oblibené byly jemné modře malo.
vané a někdy i nodravou polevou opalře.
né nádoby, lTráběnó v b-ské továmě v Ie.
tech i720.45 Za řizeni B' Knóllera(mač ené
nejč astěji B' K.), ve druhé pol' 18. stol'
byly výrobky té to rnanufaklury (za vedení
FÉ nkelaa schrecla nebo Pfeiffera
a Fránkela) mač eny iniciálami mí sta a Ú.
robcú a nejednou i datovány.
bazé n. basin (franc')' umělá zahradni nádrž
rů mé v€likosli i hloubky s hladinou
v ú rovni leré nu, opatřovaná také vodo.
tryskem, pra!'idelná souč ást architeklonic.
ky upravenó zahrady od ló. stol' a zvliájtě
francouzskó zahÍ ady 17. a 18. $o]'
bazilika, basilika (z řeč '), pů v' anlická
stavba civilní , pozděii hlavní typ křes1an.
ské ho chrámu: archilektura zpravidla troj"
lodní ' 2pl.nl neklenulá, podé lné dispozice
s Iichýfi poč tem sloupú nebo piIí řů oddě.
lují cich lod hlavní a boč ní (podle toho
sloupová nebo pilí řová b'), s přeÚš enou,
samoÍ atně osvědenou a na východě apsi.
dou u2avienou lodí střední . V dalš í mÚ.
voji byl stavební lyp b' obohacen zápoje'
nim nových Prostoru (pří č ná loď, nfiex'
prolaŽ ený il druhý chór. krypta, vělec
chórových kapli) a přizpů soben i jinak
v jednotliÚch sloho\"ýcb ú dobí ch, od ro.
rnánské dobv zavedení m kleneb.
ba'iliš ek nesl!ú Í y v heÍ aldice
beatinkace (z lat.). blahořeč ení , prohláš e.
ní za } rlahosiavené ho v katolické cí rkvi na
ákladé ctností , muč ednické smrti a aáaabazilika
(pidoryt
kú , od i2' stol' Po cí rkevní m projednání .
Vyš š í mstupněm je kanonizace.
bederní .ouš ka, penzonium, látka ovinutá
pod pasem !e výš ibeder; orientáloí při.
odění , s ní mž je vž dy mbrazován Ukřiž o.
vaný (riýus'
běhoun. l
' ve va2bě zdiva Piitesané kaneny
nebo cihly' lfteré jsou kladeny podé lně.
2. kobercoÚ pás| pokhka podlahy pro.
taŽ ené ho tvaru'
běhounoYá Ylzbli cihlové vazby
/28 /
l,..hvňs[e hal!, pá|ena kÍ } Í inaq,Í ahěná
iž .rninulelro
yoteti pod]e vzoru ioknd.
(kv(h esovek v paalolske clnť |ne !.Ďc.
chini' V;edinem t!aÍ ! spo]u]l oDe ca5l1
preJal
bcchrňské hákl
bé | |eš tici: leš ticíběl
b€lárir (z ital'), název p.o zahradní leto'
hrádky a ryhlí dkové altány' Dí vaný
v 16.-18. stol.
Bclterofón' mytolo8ický hrdina, podle ně.
kleť ých bájí syn Poseidónú v, jiných pouze
Glaukú v. který mei iinými podiwhodný.
mi č iny, jimi s€ podobá Perseovi a HeIá.
klovi, usmÍ il obludu Chimairu, kterou
pienohl s pomocí okřidlené ho koně Pé ga.
sa; na nč m se později chtěl Í namě vzné sl až
do nebes.
betlerue (ftanc.)r belveder
Bellonr, v řim' báiesloví bohvně války.
ž enský protějš ek, ňanž elka, jindy sevia
nebo l dceÍ a Manova'
běInina. pólovina, druh pú linč itékelami.
ky s bi]Ým střepem a Drť lsvitnou slazuÍ ou'
Rozeznává se b. měIiká, tvldá ; střední ,
pod]e chemické skladby buď převᎠně vá'
penne, avcové nebo smí š ené .K b' patřilv
t hmoty wedgwoodovy.
bé |Ubl' hé ]i. pigmenty b e banry mrnera|'
nIno pÚVUdu, ruzne kr!c| schopnoýi a 5ta.
lo5ll, už í vanév mal6ě, zvú ýě oleiové
a Enperové . Antické b. rré lská a párai'
tónská byly podle Vitruvia neroslné hlině.
né baÍ vy dobÍ ryané ze země hlavně na mí s.
tech, podle nichž byly na'vány' 0d antiky
je laké mámá b. olovnatá, později pod]e
hlavnÍ ho mista výroby zvaná kremí ská, sil'
ně jedovatý kyí ič nikolo\'natý, ale jako
barve Úborně krycí , slálá a dobře schnou.
cí , dlouhojediDá v už í vání 'Mé nějedovalá,
a]e mé ně krycí a po uschnutí praskajicí je
b' zinková, kyslič nlk zineč natÝ, už ilaná od
nin' stol' Teprve od té Ž edoby se i} rábí
také z barytu b' baýová a permanentní ,
stálá, ale málo krycí Novějš í jsounejedo'
lalé b' titanové (anata!ová)'
.lyráběné
z č emé hoilmenilu, anatasu nebo z rulilu,
větš inou dokonale kryci, ale někdy nestálé
. Směsná titanorá b' zv.lilopon se použ .
!á k výí obě jiných barevných pigmentů '
Tzv. alabastrová b', leuzin. barvivo stálé '
ale málo krycí , se Zí skává Í nlelí msádÍ o\'c€.
be|uč htan, be]udŽ istan| orienláIní ko-
b€rce
belveder. belvedere (ilal.), franc. bellevue;
zahÍ adní stavba, trvale neobyhá, ruZné
architektonické dispozice, umí slěná na
\Thlí dce, Zp.avidla poblí ž paláce nebo
ámku.
bé na (iec'), pů v. podnož Dionýsova oltáře
(thym€le) v řecké Í n divadle, wvýlené
ní í o,ieč niš tě,ale také zv.ýš ení p|oslor
v chÍ ánrové apsidé , také ambona ncbo a|
memor v synagóze'
bená(ská č erreň: č eNcnč
bcnátská májo|ika. Benátky byly dú leŽ i.
lým sť ediskem majolikové Úroby, ze]mé .
na v 16' stol. v souvhlostis ostatní micen.
try, Zvláš tě s Faenzou, ale pracovalo se la.
ké pod vlivy z orienlu' cha|aklerislickó
pro b'o! Í n'ujsou rostljnné výzdoby lislo'
!é , s kvěly, ovocern' aleis figurálnimino
tivy vjasných tónech baÍ e! velké ho ohnč '
b€|rátskó malí řstli, liedÍ avuje ! ila|ské Í l
uí něoí ?vliiitní okÍ uh s llaslní , souvislou
tladicí od 15' do 18. stol' Základnu nové .
ho umění zbudovalo pokolení ' kleré lř€'
konalo stiedové tý Í nalí řstý názor s by
Zantskými reBriniscencemi lenesanč ní m
pojetí m obrazu' Giovanni Bellini byl oko|rl
1500 prukopnftem nové ktásné Í ormy
a barevnosli, a benátskÍ kolorismus by|
potom rozvinul a uplatnč n Giorgionem
a Tizianem Ý slohové etapě vrcholné lene.
sance' Paolo Veronese dal lomuto uměnÍ
barw monumenlální epickou š í řia Jacopo
Tintorettoje posunulaž k pomezi baroku.
odtud spěIo b' m' až k ú plné Í ruuvo]nění
fonn]r v barevně světelné výs1avbě obÍ azu'
G B' Tiepolo dovrš i] v Benátkách ýoj
barokli flesky v malí řské m i]uzionismu.
(balokní luninismus). klerý Francesco
Guáldi uplatnil i ve vedutč a ánru drob.
né ho formátu.
henátská pod|aha: teraco
b€nátské oknoi seÍ liovský moliv
bcÍ táiské sklo' měkké sodnaté sklo fouka.
né a í í panó, q,Iáběné již v 7' a 8' stol. na
ostrově Torcel]o pod byzantským vlivem'
znovu pak od sk]onku 13' ýoI na ostrově
4uranu u Benátek (předlí m pří mo !c
městě)' Bylo proslulé slou lehkostí a ele
gancí ' ve středověku napodobi]o tvafy
a dekorací sklo oÍ ientální , pozdě]i znolu
obje\ilo anlické výzdobné leceply bale!.
né ho (mlamorové ho, mlé č né ho,avanturr
nové ho) skla' slila peslrobarelné ho (mille'
fiori) a Zejmé na skla sí ť o!é hoGelicclli)
a nitkové ho, zdobené ho zalav€nýni' rú zně
sp|é tanými a stáč enými vlákny. od l4. do
l?'í ol' kiehté p|ynulé llary duté ho
b' s' v e\'í opské i mimoevropské oblibě
vedlv a byly š iÍ ocenapodobcny. lepnc
v 18. ýol' ustoupily č eské mudraselnaté .
mu skl!' Zdobené mu řezaným ornamen.
len' sYělovou pověst Ďé ly nejen benálské
nádoby, ale laké skleněné luslry a ncadla.
bť ní tskéZlt,d|o. baÍ okní zlcadlo pú vod'
ně benálské výÍ ob!, pozdějiijinde Zhotovované
. jehož rám je Í ovnč žscÍ aven z fa'
setovaných Zrcálck. řczaných po č eské m
zpú sobu. č ijinak zdob€ných'
bcná(skí balzám| balzámy
bc áÍ skí k|slr. křiš táloÚ l'' s!í lidlo Zho.
tov€né ze skla, smmeny obloŽ cnýmisklem
a se zavč š enýmisklenč nými pcllami (ovč
sy)' zprvu i]ráběné v Benátkách. pozdč ji
a dodncs Zcjmé na v cechách'
benálsk! postup n|a]b!. označ ení uí vanč
dřiv p|o zpú sob temnoslitné vÝsta\.b]i o.
brazu spojovaný s Tizianem' vycházi
/29/
2 mavé ho podkladu, na němž se malovakr
bí ou a š edou, a lepflc na tuto podmalbu
byly nanáš ely bar.ry, a 10 ncjč astěji v leh'
kých lazuIách'
benátskÍ ráml rií n
benátský terp€ntin| balzá y
be||edikiýni' benediktini (ordo s' Ben€.
dictiap., o' s. B.), nejstarš i ápadní mniý
ský řád s řeholí s€stavenou kolem 530 Bc.
nediktem z Nuni€' První muž ský k|áš teí
vznikl na Monte Cassino. Vcdle konEm_
pbce a ryzické práce byly' v kláš lerech
b' pč stovány vé dy i uměni. Rádovým odě.
Vcm je ceÍ ný hahil 5 cin8ulem a ikrpul|.
řem' V cechach bll plvnj ž ť n\k\] klaš ter
benediklýnek založ en koIem 9?0 u sv. Jií
na Praž ské m hradě, muž ský 993 v Biev'
nově'
bcnigirai 0ap')' technika japonskóho ba.
re\.né ho dřevořezu. oblí bená na konci
18' slol'' tisk v llunenýcb odslí ncch s rl.
louč ení m č emé barvy.
beni ric (jap.), rcchnika japons\eho halevneho
dievoiezu Už nana a\i od 1740'
tist d!ěma č i třemi š toč kyí ú znýchlónů '
Beřánek: Agnus Dei
beÍ gámo: orientáIní tobeÍ ce
bergč re (franc.), název měkce č alouněné
lenoš ky, pohodlné ho křesla s lolnýn seda'
cí m polš tářem' tvar z\,láš tě oblí bený od pr.
vé poloviny 18' stol' (ve Flancii kol.
1725), už í vanýdodnes.
hť rgfÍ it. ber8í ried (z nč m')| donjon
bell, (lar'), rysoká paÍ ýřská a poulnická
hú ], v už š í msmyslu odaak biskupské
a opalské hodnosti (baculus pastoral$.
pa\loÍ ale), ve východni cí Í kvizakonč ená
vodorovnou pií č kou,v ií mskokatolické n
řitu od 1l' stol' spií álou. B.' přiobřadech
drŽ ená ! le\,ici byla bohatě zdobena. zlal.
nicky zejmé na v paÍ ii spilálové ho zakon.
č eni rozlí dč né hov ú ponky. dekoÍ ované .
hodlahokamy ap. B' bý.!'á laké zv. pedum'
berlí nská nx'dii modie
bcr|inskÍ porcc|án. výrobky bellinské ma.
nufáktury ZaloŽ ené ]751 soukenftem We
gelvm a od r. 1?ó3 králorské . B' p. byl
ólouho pod llivem vzorú z Miš ně, později
ze Sěwes ap' Vyniká pí edevš í mnádobí
icmně malované květinovými vzoÍ y i plaý
licky zdobelró (kotlí ky). figurální plastika
je mé ně lÝznamná. Po 1900 sc iv Berlině
zavádé jí sccesní tvary a lypy Úzdoby'
znač eno Zprru dvojitým W, od r' 1763
Ž ezlem v modÍ é malbě pod polevou, od
1832 ří Š skýmjablkem nebo Ž ezleÍ n a pis.
meny KPM, nejnověji pí smenem s od pře.
Ýěhování stální manufaktun z Berlina do
Sclbu (1945).
ber|ok (Z fÍ anc' berloque), ozdobný přvě.
š ek Í ú Znéfomy i materiálu (z kosti, kovu'
porcelánu). noš ený od konce 18' stol' na
řetí zku lolem krku' na řetí zku kapesní ch
hodinek č i u pasu'
berr|: drahokamy. drahó kanenv
bevinlinr (hebr' bé scm1' ccrcn niilni ko.
ienkY. 7pravidla kovo\ť (í hbme) nadob.
ky Í ú zné foÍ my na né kol|Lero koien|. už l.
vané od 1ó. stol' při ž idovské mobřad
louč ení se sobolou'
bósemi bcsámim
Beschlagrverk (né m'); probljený orna'
mcnt
bcstiář. lal. bestiarium' řec' physiologus,
starotřesť aú ská a slředověká pojednáni
o Z!í řatech skuteč ných ivybájených' kon.
pendia z!í řcci symboliky, pocházejí ci
z pozdní antiky, od rané ho středověku aŽ
do 8otiky velmioblibené , kleré ov]iní ova'
Io í ředověké fubra7ování Zviřat, zejrné na
kamenickou plaí iku' alc také středověkou
heÍ aldiku.
bcš ir, beschirl orienlální koberce
hetlé m: jeslič ky
b€lon (franc., Z lat. bitumen)' nolodobé
stalivo ze směsi cementu, pisku a š těrku
(oblázků )' Podle mnoŽ stú cementu je
b' luč ný oebo hubený, podle rnnož stvi yo.
dy se zpracovává dusánin nebo lilí m. Ze.
]ezový b. (ž clczobeton) se p|o vělš ípev.
no$ ješ lěvyztuž uje ž eleznýni pruty, př€d.
pjalý b' (už í vanýpro konslrukce mostú )se
napí ná ocelovými dÍ áty tak, aby se nuš ilo
napé tí v tahu. PolYeí eroiÍ b., který lze
odlé lal' má jako pojilo umělou pryskyiici'
NěkteÍ é směry archilektury pďí ají s tzv'
pohledovým b', kteí nezalrylě uplatňuje
vnějš í í rukturu; ! už š í Í nsmyslu belonový
povroh. kleÍ ý vznikne po odstranč ni dře.
věné ho bedněni' bez dalš í chpo\Ť choÚch
ú prav (fmnc' b' bruit).
beuronskj rly|. b' š kola. označ ení pro
Zvláš tni typ ciÍ kevni malby a kostelní vý.
zdoby před lokem 1900, \rycházejí cí z kos'
telů benediktýnů lzv' Beurcnskč kongre.
LL.& sl
ť ffiéICP.M, KP!(
i30/
a
@
biÍ y (z lat.), ]aple, v 17. stol' vzniklý tvaÍ
limce s Ňěma jazyky pro Š alú řednftú ,
kněŽ í (ú boru řádu kří ž ovnftů s č eÍ v'hvěz.
dou), dodnes uálaný tvar při liÚářu evan.
8elických duchovní ch (tabulky)'
biÍ orium (]at.)| okno
biga (lat.): triga
bilá h|inkal bolus
bilé o|oÝo: cí n
bilý bo|us: bolus
bilÍ kovi bronz
Bing á Gřoend{ hl, továrna na keramiku,
kameninu a porcelán v Kodani, Založ ená
i 853, známá hlavně kolem 1 900 secesní mi
nádobami i figurální tvorbou; pracu]'e do"
dnes. oblibené jsou její vánoč ní lalí ře
s modí ou pod8lazurovou malbou' Znač ise
zpravidla třemi věáč kami a iniciálami'
1-.
---< --.- -< t--....F !É
Bin! N Croend'hl zn
biÍ et' obe{ ně kaž dá měkká č apka, ve tva.
ru, velil(osti a ozdobě proměňovaná Ndlc
módy, v uŽ š í msmyslu (od pozdniho stře'
dověku) pokýka hIa\T katolických du'
chovní ch, pú vodně rovněž měkká, dnes
qz1už ená na teÍ reni' č tverhranné í oÍ my
(odtud název kvadrátek), se třeÍ ]i č i č tyí
mi dia8onální mi ž ebry' B. papež ů v je bí ý,
kardinálský rudý, bisl(upský fialový, o$at'
ní ch kleriků č emý.
bisel|iun (lat')' č estné antické sedadlo
laff (u nas Emauzy|. } teň, pěsLova]i
í k]አienchumč ru a unelecxa reme$a'
Vzorem jim byla pÍ ostota sEeroveKeno
umé n|' a|e nava2olah h|avne na loí na]n|
uhlazenost na'aré n$mu'
běž icí p€si meandÍ
běž icí !lnr: meandí
birnchi di rienŽ a (ital.): Faen'a
birn(o sopra bian(o, ital' náze! pro b ou
olasticky pú sobr| dekoraci majoliko!'ych.
brle polivanych nadob (Casteldurante od
16. slol.).
bibelot (fÍ anc'), dětská hrač ka, zejrné na
vš ak ozdob!á, někdy i cenná drobnů stka
zeimé na v inlerié ru 2' pol' 19' slol' a ko.
leÍ n 1900. Nespoč elné b-y mé ly funkcide.
korativní , č asto llpomí nkovou a zpÍ avidla
svědč ily o pokleslé m vkusu.
bib|e chudých' biblia pauperum, obrázko.
vá bible' někdy i se struč nými texty, pro
věí ci neznalé pí sma nebo dokládají cí bib.
li.kó č iny pokomých chudých duchem;
č as|o typologicky sromává scé ny z Nové .
ho ákona se scé narni staroákonní mi, je.
jich Úznanovýú i předobra4' Nejsta!š í
jsou exempláře Ze 13' a 14' slol',v 15. stol.
byly b. ch' rydávány
ješ tě jako dřevořezo.
vé tisky'
bibli' prupeřum (lat.)| bib]€ chudýcb
biblioli|ie (z řeč ')' knihonilslví ssrat€l.
ství kť ásných bibliofilských knih a tisků ,
tďé omač ení pro tyto tisky, lTdávané
v č islovaných edicí ch.
} idž al, bidjaí | orienláIní toberce
bied€rmeier, biedermeyer, něm. název
rněš ť anslé módy 2. č lvrti 19' stoI.. í u ná5
doby piedbiezn;vé ). ierelne nejen v by.
lovern zář'eni, zeimena v nábYÍ ku maslv.
nich. zbytné lych ivaru. vyslych z emprru
(odtud l omač eD| neš ť anskv emDtri. ale
wbec v celé rn poklidné m intí mniň, í ieho
neroxou vzdáIené m cí těflí té to dobY,
v malbě miluiic| idlhcke ž ánn a oú vabié
lnJinky' označ eni b' lznrkló ze.spojeni
]men dvou videňskich. tehdv DoDulámich
divadelnrch figurek.
o dvou mislech, zpravidla kamenné č i
biskupský chrá : katedú la
biskupský přsten; lituÍ gické insi8nie
biskupský tnjn| kaledra
biskrit, biscuit (franc.), tvrdý porcelán bez
poler1, uÍ vaný zejmé na k výrobě figurek
(v Mí š ni'v sěvres ajinde). Lehc€ naž lout'
lou barvou pňpomí ná pa'ský mramor' odtud
také název parian'
bistr' tmavohnědá akvarelová barva or8a.
nické ho dehtové ho pů vodu' použ í vanáke
kresbám perem, š tětcem a k laví rování .
Známá od středověku, a]e Zvláš tě oblibená
v 1ó..18. stol. Vyrábí se bud zesaí buko'
vé ho nebojiné ho pryskyřič né ho dieva, ne
bo chemicky, ýáž ení mmanBanolých
slouč enin sodnýú louhem'
bil chi|ani. v cheti(ské ' mezopotamslé
a asyŤ ské architektuře haloÚ, do š í řeroz.
vinulý prostor mezi věž emi chrámu nebo
paláce, spojují cí ve Úš i obě vé ž e'
biž uterie (z franc')' souhmoý nií zev pro
napodobeniny k-lenotú i š perkú a pro o.
zdobne modni doplňky (např' jehlice)
a souč alti oděvu (např spony. knoflů y)'
qť áběné hronadně nebo v serií ch podIe
slyloÚch vzoru i zvláš tní ch návrhů . Je
urč ena š irš íspolřebě' Maleriálenrje obvy'
kle bar€mé sklo v&tněč elné hos. hyalilo.
vé ho (tzv' č emá biž ulé Í ie),skelná kompo.
zice napodobují cí dť ahé lameny, foukané
Perly, umč lá perleť ' keÍ afika, smalt, při
rodniny (lastury, dřevo ap.)' dále zuš lech'
těné ko!T' lehké Úlisky z kovú a slitiny
(např' tombak) i obecný kov. sb. sesetká'
ne od pravěku a anliky' V rcnesanci byla
domé nou skláislví b. vfioj historizují cí '
secesní inoderní b' je u nás spjat zejmé na
s Jablonecken.
blahořcč enii beatifi kace
blahos|avenstvi osmero, ve ývamóm
umění alegorická zobrazení Kristova káá.
ní na hoře (Matouš 5' } 11)| blahoslavení
chudí v duchu, lkají cí 'tiš í 'lač ní cipo spÍ a.
vedlnosti. milosrdní č lsté hosrdce, pokoi
ní , proÍ ivenství trpí cí '
/31 /
b|anc d€ chine' ftanc' označ ení pro bí Ý
č í nskýporcelán, nádoby i figurky bez ma'.
loÝané dekorace, vyrábé ný od období
Ming v 17. stol. v provincii Fukien.
blanlytná nodř| modře
b|asonování (z lranc'): popis znaku
blatný hrÁdek h.ádek
B|rue Reiter, der' název uměl' skupiny
malí řů expresionistú ; založ enáv Německu
1911 a č inná před první světovou válkou,
silně teoretizují cí a orienlovaná k abstrali.
ci. Hlavní předslavitelé | V' Kandinskij,
A. Kubin, F. Marc, P. Klee.
blindrám (z něm.)j vnitřni rám
B|iž enci: zvěrokruh
b|okoÍ á'rchitektura, označ ení uávané
né kdy pro taková stavitelství , kteÍ á re.
speklují a dokonce zdú razňují hmotu stav.
by' její hmotné , jakoby jednolité , málo
prďleněné bloky, na rozdí od adič ní
a. č Iánkové '
b|okorá knihal knihthk
b|ondel (ftanc'): rám obrazu
boa (lat.), název (podle hada hromýš e)
dlouhé ho dáť nsté ho š álu z kož eš inynebo
z pel, obljbené ho a nódní ho zejmé na ko'
lem 1900.
bobrovky, druh stieš ní kr} 'tiny, taš ky
(38x18 cm) z pálené hliny, hladké nebo
rýbované . sesmentově ukonč ené !e tvaru
piipoln.nu1.im bobir oca!' Zavé iqI se
iednoduš e nebo dvo]i|ó na rid|e nebo hus.
té laé ováni (1 ' jednoduchá I(Í ', 2 - koru.
nová kr', 3 š upinová k.)'
bobule, kulo\"ý motiv kamenické \"ýzdoby
pozlně románské architeklury. v pÍ avi.
delnó řadě ož iwje výŽ abky portálť l
a oken' jednotlivě nebo v liché slupině
doplňuje omamentiku hlavic. s obdobou
b' se setkáme \' k|eďené a nalolané Ú'
zdobě románských rukopi!ú .
bobulová hhvicg hlavice
importované z Č í ny(č ajovékonvič ky), ale
napďobené i v EiŤ opě (v Delftu)'
boč ni loď; bazilita
boemio, š pan' název delš ípeleriny, volné .
ho pIáí ě bez- rukÁw, jaký byl v módě v re.
ne-sanč ní ch cechách; odtud jmé Do'
bobÍ oýkl, ] jednÓduchá krýina
bobmvl.l' 2-korunová krýina
Boettgeť ora kamenina, hí ědoč e.Ýená,
velni t.ýrdá kameninová hmota, kteÍ ou
J' F. Boett8er sestavil na poč áttu l8' stol.
při syých pokusech o výrobu porcelií tru
a z ní ž v Drázďanech vytáběl nádo\ na.
podobujicí Úchodoasijské vmry. ]ďtě po
roc€ 1709' kdy Boettger objevil doŽ ení bi
lé ho (kaolinové ho) porcelánu, pokÍ acova.
lo se asi do l?30 v Mí š ni,později také
v Pí usku, ve ýobě B' k., někdy nazývané
také jaspiroÚ porcelán, která byla zdobe'
na brouš ení m,rrí m i polé váDí m.
boch'ra: buchala, orientání koberce
boiserie (ftanc')' deš tění ,obkládáí í stěn
v interié ru dřevěnými panely rrtzně zdobc.
Dými, D€jč astěji ' zejné na v období roko.
ka lTřeávanýni; obměna stalš í hot.áflo.
váni. Ní zké obklady se naýaji lanbrie'
bois tout, í ranc. ž ertovný název sklenice
s kulovým dDem, bez podstavce, kterou
nelz€ postavit a z niž tedy stále truttro pit'
bokořezi podé lný řez
bolerázská fajáns' vÍ obky slovenské ho
bobrorkY' J š upinová krytina
boccaÍ o. buccaro (š pan')' pú v. nádoby
z mexické č ervenékanenily, pozdějitaké
/32/
ctí edl\|a fa]ansuie Wrohy v
^ Bo|eÍ azu
; IInaV]' B} |o c nne
^ Laý€
0d l' po]ovl.
nv ]N' í .'| Ndpodobova|l5e Iamno||c\Ke
\';orv, dŽ hank) br|l loceny na KÍ unu. mĎy
a ruú tc rlo.en1 Ia|€ dU lorť m. ]( \\z00ne
bVh poui\áno mu||''\rycn ri]re\. Zc|m€na
cé Í !enť 'V} Í oha /na.ena zPr\'u p|\mť nem
B' pozdt|| L\t|ač enÝÍ nndp|sem Bo|ems'
Bol€sIná ['atka| mariánská ikonoglatiť
boIonsLa Lnda. \emi jť mna. pIaVenim
nrotiš tcná kř|dJ. UŽ i\'ana |ako pnsdoa oD.
iazoveho poJk|adu i harev. jako pňsaJa
tmelu pii iestaurátorské práci; dií ve byla
také uí vána při povrcho!é ú pravě řezeb.
Boloňská š kola, malí řská dí na . š kola
bratň caÍ acciů (Accademia degli Incam.
minati' akadeÍ e uvedených na správnou
cestu). založ €ná 1583, jedno z itahkých
středisek pozdni]ro manýrismu a rodí cí se
balokové malby' a 10 její ho ideaIizují cfio
sněru'
bollcorý ornament, druh fantastickó. pozdně
manýňstické a raně baroknivýzdoby.
italské ho a nizozemské ho pů vodu, už ivaný
aláš tč r. iezbářství a zlatnictví poč .
17. stol., připomí naií cí chrupavč ité , boll.
cové tvary; odtud něm' ná^ J ,,ohí nus.
chelstil'. nebo,,Knorpelverk.'' v něm.
vzorní cí ch od 1. č Nrti 17' stol., u nás je
poslé ze pří znač ný pÍ o řezbářské (č erno
'zlalé ) olú ře od pol. 17
' stol. áž do 80' let,
kdy Jej vyýří dal akanto\"ý ornaí rent'
bolus (z ieč ' a lat'), hnědoč ervený hliné ný
pigment. zemilá odluda krevele' v ií nské
aDtIce se iemné bolusové hlinv oouí valo
k ví robě'nádob (aretinské ní dób} , lerí a
\i€iLlata). poZdé ii V obdobI pozdnigotiky
az baloku \e z b' pňplalo\a| tmavo.erve'
ný podklad maleb. ale také č ervené kteslicí
rudky' Z bí lé hob'. bí é hlinkY. hydratova.
né bo ki€mió{ anu hliniré hoj sj rryrábějí
pas|ely a bí ý podklado\"ý š €ps'
bonhtur-du-jour. franc nazev pro lehky
oamsky psac| sto|ek s pruč e]n|rn ndsta\.
cemse zasul'kaÚina desce. oblibený v ob.
dobí rokoka,
bordura (z franc ), L ozdobnv okrar tkanln
(zvl''tapisen1. rámu1icr stteda llsrór se od
ne] oanuu. \Zorem' né kdy ivazbou' 2'
v kniž ní malbé ,středověké a pozdě]š í . orá.
nování texlu nebo miniatury rů mí mor
namcnlem' 3. ! sochařstvi zdobený č i
hladký okraj re]ié fu nebo Í ámec plakety'
borové dievo. ž luléaŽ č enenavó dřcvo
sosny, borovice (Pinus silvestris), patři
k měkkýŤ l dřcrtm, ale pro jeho pevnosl
v t]aku a hojnoý plyskyřice. kteřá odpuzu'
je č ervoloč e'se ho uí vá k lesařským a
lruhláiským pÍ ací m slavební m i vnitřní m,
také k yí robě tcrpentinu'
borta (z něm.): poÍ a
bosá (2 franc'), k\'ádr s vypouklým, kame.
nicky oplacovaným č eleo' zjatých se qr.
tláří bosáž ' Někdy sc názvu b' už í vátaké
pii obnově památky pro zjednoduš ený
lvar, kterým se jen v hrubé hmotě nahrazu'
je pú vodní Znič ený'
bosáci. bosí mniš i (la1' discalceati), hislo.
rické označ eni pří snó větve rú zných řádů
(b. auguí iniáni, b' ft antiš káni-obsefl anti,
b. lrarmelitáni atd')'
bosáž (z franc.), pla$icté lTmač €ní kvá.
drové ho zdiva v architekluře budjen hru.
bým piitesání m vypouklých č elkrádru
(rustika), n€bo fasetovým opracování n
bos, nebo takoÚm utváření m do č tyřbo"
kýcb jehlanů č ivalboÚch ú tvad' které
připomí ná diamantové brouš eni (diaman.
lová b'), a to v podobě !'pouklé i \Tduté .
Pravá b' ie pracována v kameni' neplavá
b' vzniká napodobení m v mallě; lineárni
přepis b' v sgrafitu se nepřesně nazfá
s8rafitová rustika, lé pe sgí afito!á b' . B'
byla oblí bena zejmé na v palácové archi.
tektuře renesanč ni a ba|okové iješ tě v roo.
numenlální ch stavbách 19' stol.
bo5ket (ital',2lat'), v zahladní architeklu"
ie uněle sestalený lesft, plavidelná č ást
italské renesanč ní zahí ady, ve francouzské
barokní zahradě střihání n zfoÍ nované
houš tí ,vytvářejí cí zeleí é Í ěny
hosoráni, v archilektuře vyplacováni pra'
!é nebo unělé bosáž e, v sochaří !í op!a.
cování kamenné , ale talé š tukové skulptu.
ry v hrubé forrně'
boudoir (franc.)| budoár
bos&' lglafrtolá
bou|evlrd (franc')| bulváÍ
bou||e (z hanc'), Boulleova pí áce, vyklá'
dání kovem (cí nem, mědí , mosaa] do zel.
voviny nebo ebenové ho dřeva, ť rancouz.
ská lechnilú náb} ,tkové ho zdobení , nazva.
ná podle ch' A' Boullea, dlomiho truhlá.
ře Ludvika XIv'
D
D
D
n
D
D
D
n
D
D
D
n
n
U
D
D
n
t33 I
bourd'lou, franc' název pro porceláno.
vou' keramickou nebo ikovovou dámskou
noč ninádobu podé lné hotvaÍ u rl]zně zdo.
benou, Nfuev b' vznikl podle jmé na vý'
mluvné ho a populámí ho ka2atele doby
Ludvika XIV.
Borr, nejstarš i anglická výrobna někké ho
porcelánu, zal. kol' 1744 a pracujici zprvu
pod llilem Mí š ně(figurální motivy); 1?63
byla !.roba přenesena do Deřby'
boz'et(o (ilal'), název pro baí okovou
drobnou sochahkou skicu zvosku, hlí ny č i
dřeva, ale také pro malí řský š tč tcovýnáč rt
k obrazu, pí oledenÝ v malé m měří tku'
B. zpí avidla zachycuje bezprostřední for'
mou pnní umólcovo řeš ení ú lohy, někdy
pak douž ilopro práci atelié ru na uskuleč '
nění dí la' Jinou í unkci mělo modelletto č i
modellino.
bož ihrob, 1. patlová centrální stavbič ta
při kostelí ch' zvláš tě v 17. stol., opakují cí
v redukolané forně pdobu Kristova bro.
bu ve svaté zeÍ ]i. 2. plastické , nejč astěji
řezbáhké zobra?eÍ ti mrNé ho Krhta v skal.
ní m hrobě' vyslavované od stiedové ku
v koslelí ch v době velikonoč ní '
bož imuka' paš ijoÚ památní k, drobÍ Lá
zdě!á nebo z kanene tesaná aÍ chitektDra
umfu'ovaná v sí dliš ť ch, ale hlavně na po.
lí ch a volné v krajině, utvářená v podobě
sloupu, pilí ře ap. se skí ňkou pro obrsz'
soš ku nebo relié f, na vÍ cholku opalřená
kí ž em'
b0ž í oko.výzdobný motiv o a v lrojú h€l.
Í ftu s vyzařují cí mi paprsky, křesé anský
symbol Trojice a vš evědoucnosli' bylč astý
při!ýzdobě oháiú ' trojič nich sloupů , chrá.
mových prů č elía domovní ch š tí tův 17' až
19. Í ol'
brak (něm.), o2nač ení pro nekvalihí Ú.
robky' pů v. pro š palně pálený porcelán
3. jakostnfto stupně'
bramantovské okno. renesan&rí tvar
okenní ho otvoru uzaviené ho polokruhem
s archivoltou, ale rámovaí é hoješ lě pra'
voú hle a s kladim' Názel podle architekta
D. Bramanla.
bú na' velký vstupní otvor v hradbě !€.
doucí do hradu, do slředověké ho města
nebo do ohú zené ho oknku před význam'
nou budovoÚ' Podle své situace afunkceje
b' ulvářena ]ako opcvněné obranné zaí ze.
ní ' nebo poději budována architektonicky
nárďněji jako samostatná, tomunikaci
slouí ci stavební jednotka. Druhem brány
je také ví těZný oblouk jako váleč ný památ.
ní k, b' slavnoslni nebo Ústavní , vedoucí
do areálu expozic€.
bralrský sbor, označ eni pro stavbu nebo
stavební se.stupení slouí ď bratrské nábo'
ž ensté obci v ceských městech 16. stol.;
b. s- obsahoval kromě modlitebny dalš í
shí onaiďovací mí slnosti obce, b} ty du.
chovnich a zpravidla i š kolu'
brazilská dřeia, tvrdá barevná d' exotic.
kých dřevjn uáraná v řezbářstú a k Úrobě
nábytku' Palří sem hlau]ě oranž ovéaž č er"
vené d' ferÍ arnbukolé , ze sapanu jež alé ho,
a dále tzv. ruž ové dřevo tma!ě hnědé bar.
vy z č erné dalbergie, nazlané podle své
breriariun (Ial.): breviř
brevii, breú ář (z lat'), kniha latinských
kaž dodenní ch modlileb katolické ho kněze'
Zahmuje Ž almy' rJbrané stali z Nové .
ho i staré ho Zálona, 2 cí kevnich olcú
i z le8end' hymny a modlilebni foÍ muláře
pro jedno ivé denni doby.
bň|irnt: výbrus drahokamů
brisis (fÍ anc')' název plodolní , spodni č ást
mansardové , lomené střechy.
brněni. (ze staroněm'), kovová zbroj chIá.
ní ci ce]é tělo nebo jen hrudnft a hlavu,
pouí vaná od slředověku do konce
17' stol' v} ^ 'inulo se z koŽ ených pancí řů
í mskýcb legionářú . Základni t} py evrop.
ské ho b. představu]e b' š upinalé (přelládá
v 11' 13' sto].) a b' krouž kové 'od
13. stol. se objelují kované p]álY Í a |ame'
nou, na hNdi, na nohou (ž elezné boty)'
Úplné plálové b' spojované řemí nky, se
objevlje ! 15' slol. (v ló' stol' se uŽ í vátzv'
rač í hoč lánkování z kovových pásků na
řemincí ch)' V ló. stol' se také b' zdobí ruznými
Způ soby (nielo aj'), nebo kanelová.
nim (lombaÍ dské b')' Po 1550 se b' udrž e.
10jen pro lurnaje a přež ivájen hfudní plát
' kyrys a při]ba, jejiž tlar se nejďetelněji
něnilsmodou' Až do 1ó' stol- sepodpan.
cí ř nosila také krouž ková koš ilc, pod při
lbu nadále kukla.
broderie (flaDc'), pů vodně texlilní \ryš fuá.
ni. později také oÍ namenty v parteru han.
couzrke zahrady, v} lVářene nejč a\tějj ze
zimosÍ ázu a rú znobaÍ evných pí sků .
bÍ okát G ital.), těž ká, bohatě Vzorolaná,
č asto nnohobaÍ evná tkanina z orienlu'
prďivaná (bí oš ovaná) z]alými a sln.bmýÍ
ni vlákny, dí ve zvaná zlatohlav, střibro"
hlav apod', pouí vaná na ceremoniálni
roucha, honosné oděvy, polahy' ávěsy
apod. Podle zí kladní vazby lálky se roze.
znává b. atla\ový' današ koÚaj'
bronz (zlat' aesBrundisii, azftanc'), spěŽ ,
s]itina mědi a cí nu, popř' jeŠ těs manga.
nem, niklen, olovem, Ž elezem, stntr€m
aj', kov už í vaný od pí avěku k odlé vání '
předevš í m drobné i velké plaí ity. Antic.
kýb' mč l80 95% mědi' 20-5% cí nu' Je.li
!e slilině ú c€ cí nu, vzniká tzv' bí ý kov.
slitina mědi s hlini} em je zvláš tě pevný hli'
nfto!ý bronz' B' se někdy nazý.vá laké prá.
š ek I(e zlacení nebo sÍ řibřeni, připravovaný
/34/
z mč dia7jnku nebo z hlinku a cí nu' B.lze
zlatit
bÍ onz{ n'i doba| doba brcnzová
bn,iu!tnr. (l lmn( ), dulvaienr vruru o
zdohntch ti'rnin fomncr lndrvneno zE_
tchil. \mhrnih'' n€bo llť 0vJnnenn Ulxu.
ktť í probí há ]en po tÝarccn vZorove
kresbv.
hÍ U' lz í ran('). od L9' ýn]' uí vany nazev
ozdobne ]ehlIce.
\ponl.-\|?stně zaviÍ acňo
sDendL 'u \ dekolál|vnI upÍ avou nrnetu.
áob€nóho zlatnicky dlahokamy, emaileÍ n
apod.
břslcnoré dicio: zimoslráZové dřevo
Bí ú tk€. die, skupina expresioí istických
maliřů a sochařů Založ ená ! Dť |áž ďanech
a č inná v Ietech 1905-1913 ve směÍ u od
natuÍ alhÍ nu k ]apidámí výIazoYé zkratce'
HlaÝní předslavilelé j E' L' Kirchner'
K. Schnidt-Rortluff, E. Nolde ad.
brusclská kí rjka: krajka
brutehkó tapiseřiei tapisene
brutl|ismus. roz!ěfu€ný směr světo!é ar.
chitektury pďinají cí v polovině 20. slol'
v Anglii' Sleduje zásadu uzavřenóho pudo.
rysu a obrysu, pied€vš in Úraznč uplatňu'
je ncomí huté zdivonebodĎný povrch be.
tonu ve velkých plochách plisobí cí ch kon.
llaýně 5e Zasklenou kovovou konslrukci
nebo s malými okny. obdobné postupuje
h' ! inleÍ ié ru' ale laké ! urbanismu. Název
hývá odlozo\'án od hanc. terminu bé lon
bruil. poh]edový beton'
hienMnó č áýi (avbr, alchiteklonické
Óásti. kleré jsou vzpirány č ástni podpolo.
vaclml. nosnými' toliž kladí mi' oblouky,
Ilenoaml. stÍ 0py.
bicll ó dřcioi jilmové dřevo
bic\no| helaldická znaÍ není
břcvnori: k]adí
Bř.'ová (Pií kenhanmer), č cskápoÍ celá.
nova llrobna na Karlovanku' založ ená
L803 jako výIobna kameniny' Jemné ,
technlcky kvalilní porceláno!é nádobí em.
pirových forem. zdobené od r' 1822 mirno
malbu laké měditiskem, bylo vwilž eno
z B' do Německa i do llálic' vÝÍ oba Z lct
l840-ó0 znač í výtvarný sestup ve znamení
druhé ho Í okoka' Znač ky pismena (cF'
F&]\'l), později zkří ž ená k|adiva aj' Dncs
patří oborové mu závodu Karlovarský por.
celan,
Biezolá { P|* enhamme'). zn,
biezoródřcvo. dřevo břia obecné (Betula
alba), sliedně tvrdé ' ohebné ' pevné , bí lé až
č €rvenavé , vhodné k hotovení nástrojů '
dýh a překliŽ ek, hrač ek' mé ně vhodné
k výŤ obě nábytku a v řezbáhlví '
biid|ice, břidlič nalé horniny rů zné ho slo.
ž ení ,z nichž zvláš tč vntevnarÝ jí lo\'itý se.
dimenlse hodí k š tí páníznamcnlté kryliny
! deskách asi 5 mm silnýcb' rů znč velikos.
li, bařvy !vé t]é i tmavoš €dé až iedozelené
(Ž e]eznobrodslú b'). silunká anglická b. jc
č erlenofialová. Desky se přibí jeji na bcd'
nč ni dnes potaž ené dehtovou ]epenkou.
Kamenná b' krytinaje Yelmi tnanli!á' a]e
lč Ž ká' B' se už lalo laké jako dlaž by v pIů .
jezdech ap.
břili donjon
bubeni taÍ ]bur
Bubnollj la|cl (rus.), (Károýý spodek)
skupiĎa avant8ardnich ruských umělcú 2a.
lož ená v Moskvě 1910, navazují cí na lido'
vé umění a lozvijejí ci jeho jasnou bare\''
nost a formo\'ó zjednoduš ení '
buccheÍ o (ital')' název č ernÝch, kovovč
lesklých nádob z jenrné hlí ny, lyáběných
tr
M
\r cisll lonsl\ť no Kecká a } LtÍ Unl
v 8'-ó' stol' př, n' l'. zdobených relié Í em
nebo rytí m' zí dka malbou.
budoár (z flanc'), název pro nenš í pokoj
dárny, malý obytný i pracovnÍ prostor, sa.
Iónck. charakleřistický z\'|áš tě pto obdobi
rokoka. kdy se Z vc|kých barokní ch sálů
přeš lo do intimné jš í ch obytných plostor'
B' nalazuje na lladici ž enských pokojů
(fraucimo4 v starš ich sí dlech'
BLdor. menš í poÍ ceIánová výrcbna na
Karlovarsku, č inná v lelech 1825'
1lJ31 1880. Plodukovala jednoduché ná.
dobi zprvu zv]' kávovó soubory empiť o.
vých iorem, později koflfty nároč nějš í Í or.
my i !.zdoby. v} Ť Ꭰené také do Mad arska'
Znač kou jsou modrá i llač ená p^ mena
pod polevou B., Fl, Al.
Bucn RcliÍ o' š paněhká porcelánová ma.
nufalrtura v královské m zámku B' R.
u Madridu, přenesená tam roku 1759
z capo di Monle u Neapole a č inná do
roku 1808, zpNu pouze pro krá]ovské paláce
a Zámky,leprle pozdějipÍ o veře]nost'
Jen posledni č tyň roky se IU lyráběI twdý
porcelán. Znač kami jsou h]avně bourbon'
ská znarnení lilie.
bulTet (franc.)| blé
buchara' ob€cně uí vanÝ náze! lurkÍ nen.
ských geometricky vzorovaných kobercú
teke, pojnenovaných podle lú nfto města
Buchary. kde se soustřediljejich pÍ odej'
bukotó dicvo' tvrdé a těž ké ,ž lutoč crvené
a.ž rů ž ovéd' buku (Fagus sihalica). po na.
paření lehce ohebné , a proto uí vané k vý.
robě ohÝbané ho nábýku (Thonetova),
slouí také k řeání podlahoých vlýsek;
obaNeno napodobuje něktelá exotická
dřeva'
buktanion (řec'), antický Úzdobný mo1iv
býč ílebky. zobÍ azenó zpředu, uí vaný
Znovu na fasádách v období renesance
aješ lě v 19' slol', v architekluře novorene.
sancnl.
bula. bulla (lat.)' l' pú v' pouzdro s anule.
ten' 2' Závaž ná listina papež ská, cisařská'
královská' opatřená kovovou peč etí .3. sa.
&
w
€,ň
;sě8í
"a á"Ý o.
/35/
ma peč eť É chlolistin, ryraž ená z rů zné ho
kovu.
bú |eutórion (řec'), v antických řeckých
měŠ echbudova radnice situolaná na ago'
ře' Velkářadní sí ň obsahovala amfitealÍ ál.
nč uspořádaná sedadla kolem ohář€ a tri
bunu pro předsednictlo'
bulion (z franc'). n]aleriál baroknj lextilní
dekorace' zlacený drátek lěsně ýoóený do
spirál'
bulla (lat.)i bula
bu|ií r (z |Í anc' bouleva|d)' š irokáobvo.
do!á komunikace velkoměÝa, vedoucí
podé lbradeb nebo najejich mí sti, na Zasy'
paných pří kopech' tří da lenovaná nároč .
nou výstavbou.
bunclÁkJ, puncláky, kameninové lmavo.
hnedÉ nádobi, \'} Ť áběnó od 1i' slol. až do.
sud r Boleslavci (Bundau) a v okolí ,
v polské m Dolní m sl€^ ku, ponejví ce to
jsou dž bány a láhve (cinem montované )
zdobené hlavně formování m, lepení m lla.
č ených molivů (od 18' stol' laké bilých)'
nebo rylí mdo měkké bo powchu' od doby
kolen 1830 jsou uvnilř opalřovány bí lou
polevou,
bungalo| (z hin.), pů v' koloniální tropický
dú m, Zprayidla pří z€mni nebo jednopatro.
Ú, lehké konstrukce s vera]rdou, později
dů m té hož pojetí k doč asné mu'hlavně l€t.
Dmu pool'ru,
buň|G obrlnái obrná buňka
buňkový sma|ti smalt
bureau (franc'). honosný psací stů l
18' stol' se sklopnou deskou a se zií suvka.
mi pod deskou po stí anách iv rů zně utvá.
řené m nástavci' Na rozdí od spí š evýš kově
lyvinuté ho pí zední ho sekretáře udÚuje si
b. ví ce tvar miuí vní hostolu, někdy i bez
nástavce. Po 1750 se objevuje b' s psaci
deskou a náslalcem pod dřevč nou staho.
burgundský křiž : křiž
Burmántolh [{ icncc' anglická to!árna na
majoliku poblí ž eLeedsu. č inná ve druhé
pol. 19. stol. od r. ]880je plo její produk.
ci pří znač ný rylý dekor a pole\ry temných
bal€v'
butsa (lat.), theca corporali5, č lvelcové
\,yzluž ené pouŽ dro zdobené a omaóené
kňŽ em, té ž ebáfly jako meš ni roucho. Po
obřadu kalolické ho rilu se do něj sk]ádá
korporál.
bust! (ffanc.)r bysta
bur s: furdá dřeva
blfé G franc.), bufel' pií bomft, pňzední
rozměrný tus náb} ltu Í ů zné holvaru,
slouž icíod 15' stol' v jidelně k pí pravě
a odkládání mí s, ale předevš ií ] t vystavení
honosné ho nádobí ' B. splývá někdy s ty.
pem kredence, jindy s fť ancouzskou pří '
zední skií ňkou 1ó' Í ol' zvanou dressoiÍ '
BÝk: Zvěrokruh
bylrnská kullura| doba ž elemá
bysta. busta (z hanc.)' poprsí , sochaiská
podobizna, pla5lické zob|azeni zabilajici
jen hlavu poslavy s poprsí m
bÉ 'l
bpantské u ěni' umění !ýchodoí rdské
ří Š es hlavní m středhkem v cařihradě.
spojilo, Í ozvÍ clo a přetvářelo odkaz řec.
ko.he]é nistické a starokřcýhnské lý1vamé
lÍ adic€ podv|i\T z Úchodu' zvláš tě z Malé
Asie. B. u' představu]e Útvamou kuhuru
záVamó oblasti, Zasahují cí v době nej!ělš í '
ho rozmachu až do sevemí Ařiky a Itálie
(sť edisko v Ravcnně)' ale ároveň dů lež i
tou etapu evropské ho slohové ho ví oje ve
středověku. od antické ho iluzionlsmu do.
5pě1o v několika ýojových etapách od
ó' do 15' stol' !e ďuŽ bách cí rkve a dvora
k abstrak1nimu, odstupňované mu systé .
mu, jenž v cirkevní m unění pelně vázal
typologii a ikonoglafii. fuchitektura í s.
kala hned ! kupoloých stavbách doby
Justiniánory dále obněňované vzory'
Rozváděla a kombinovala centú lní lyp
s podé lným (chlám Boí ,Í oudÍ oÍ iv ca.
řihradě) a lTtvořila vlivný typ pč tikupolo.
!é ho toslela. sochařstú , olládané postu.
pují cim slylismeÍ n, naš lo uplatnění hlaÝně
v relié fu v kameni] v dlobné m měií tku řez.
by ve slonoviné pokrač ovala dále antická
tradice' Maliřství qznač uje rozloj monu.
mentální mozaiky i nástěnné malby s pev.
ně Í anolenými programy výzdoby chrá.
mové ho interié ru, zatimco s!ětská nalba
ve výjevech Z dvorské ho ž ivota navazolala
na helé nistické náÍ ]ěry i slohové prvky.
osobilýn odvětví m byla desková ikona
přesně ýanovených typů a slylizovanóho
podání , její ž dlouhý ýoj přeruš ilo jen
hnuti obrazoborcú (ikonokla5mus). Kniž ní
malba zato dlouho uchovávala nTl(losli
pozdni antiky' Antické techniky a lypy
přež ivalytaké ! Io,větvené m U2ité m umě.
ní , ovli!ňované m zároveň z Východu'
B' u' ovládlo Balkái a ú zemí oltodoxtrí
cí rkve a č asto pú sobiLo na tvorbu v Západní
oblasti' zejÍ né naproýředniclví m unólec.
tořemeslnýcb Úrobků (zlahické práce,
ttaniny, knimi vazby).
c' jednoduché nebo zrcadlově Zdvojené
phmeno C Gkratka franc. couronne)s korunou
ne00 !tu, omace vyrazeDe na
fraí couzlkán dvomim náb} ,lku; mimo
bjt' královské ámky se dnes \Tsk} tuje
i v jiných evropských sbí rkách'
/36/
cabnchon, í Í anc'naze\ br.'uŠ eni dÍ ahola.
mů bez í a\ť t'Z1|o \ \v0u|0u \rcnnl p|o
c'brioIct (fÍ dnc'|' pohodlnť |'ieí U' Ieno(.
ka. ie |Ž opěradIn Ie la]'n\cnL' [l0oIe lvaÍ u
zadi lez naze\ lť h[.h! d\0uk0|cho kocar.
ku s iednim koncm
cjcur. pIamcn) chÍ ljcI lbí řlmsl'š Í n\ln]o.
qe. Itť r! ž ii\ ]e\k)n na AVť nlInU; nVl
;\mrcen Her|'u|ť m. ]eÍ ruŽ ukÍ adI Caí ýa.
da obra Góryona'
caduccus (|a1.)] Hemé s
cl|enrcntú n (|al ): opus
cxcru|cun. |at' náze! pro jasně modÍ é
baÍ lilo už í Vané od staIoÝěku a í skávané
z mé di, ! Egyptě také zpÍ áš ko!é holazuri.
tu (lapis lazuli)' Také nᎠev coelino!é mo.
dři, blank} lnč ho baNiva s pií měsí cí nu'
calTagiolo. toskánská medicejská dí na
llahké maioliky u Florencie' č inná zvláí ě
v 1ó' stol' oblyklá je figurálni výzdoba
v báI! ách velké ho ohně; mač ení iniciálami
i náprsy'
cachcnez (í ranc'), označ enj pro oblič ejo.
vounrasku sahají ciod č ela pod nos (odtud
název). zhotovenou z č erné hoč i mavé ho
sametu nebo hedvábí a noš enou od 16' do
18' sto|' ZejmÉ na dámamina ulici a mimo
dum.
cachepot. fianc' názel pro wějš í kvé tino.
vj htnec. tů zně tvarovarrý i dekorovaný,
zhotovenÍ nejč astěji z fajanse. porcelánu
nebo kovu. kterÝ kryie vlastní hlinění ko'
řenáč s rostlinoú . vyikytuje se již v iene.
san.ni Zahradě a zvláí ě byl oblí ben v ob.
oou oaroka.
calo a (iral.): klenba
cllÍ niicu, |' kaÍ ]ej odkrývají cí y relié fu
|ulne \.rstvt louŽ ité hokamene. 7Dralidla
onyxu. 2. niaha pouí vaií ď rumÝcir valé rú
]edlné barw, usilují ci ziraviďa; iluzi re.
|eJU (en caÍ naieu)' C' v š edise naz-'í ryá gri.
cameÍ ! |ucida (lat.)' na rozdí od temné
(omoÍ y . c' obscuIa. znač i c. l' přenos
obrazu prismatem pí mo napodlož ku mal
by, kde se obkí esluje atd'
crrn€ru obscurt. lat' názevtemné komory.
v ní ž se za otvorcm s č oč kouýylváií oblá.
cený oblaz skuteč nosti před otvorem'
c' o' slouž ila malí řů Í nuž od ]5' stol', ale
hlavně by|a ob]ibena v 18' slol' pň pří pla'
vě obrMu' zejmé na panoramatických záběd
mč stských pohledů '
crmpanilla (ilal.): z!onice
clmposanlo, ilal. název hibitoya, zejÍ né na
hřbilova obklopené ho arkádovým ocho.
zcm s malbami a ť eprezentalivní mi ná.
hrobky.
cancc|li,lat. náZev mřiŽ ové nebojiné pře.
páž ky' oddělují cí chórový závěr a loď ka.
tolické ho koslela' Funkč ně souvisejí
c' s letnerem i lektoriem' Pozdě]i byly na.
hrazeny chóí olou r1š š ímí ž inebo niž š i
balustÍ ádou.
cancer(lal')i zvěrokruh
canta(orium: antifonái
cantharus (řec' lat'): kanlharos
Capo di N'lonte. bourbonská porcelánová
manufakluú u Neapole, č inná v letech
1743_1759 a le]rdy přenesená do Zámku
Buen Reliro ve spaněhku. Vyráběla měk.
kÝ porcelán. utvářený hlavně podle vzoru
z Miš ně' charakteristická je plastická
a malovaná rokoková výzdoba' znač kou
byla bourbonská lilie' vytlač ená č imodře
kreslená pod pole\'ou'
cappa magna (lat.)' svrchní ú bolkaí dináú
ří msko katolické cí Ikv€' š iroký, až k no.
hdm spada]icí pláš ť , rudé |átkv s poslran.
nimi prú iezy pto Í uce. č asto s kož cš inou
podš itou kapucí '
capí i(cio. ital' název roznarných, lantaý
lických, hÍ avých i gÍ oteskní chnárné tú
v malbé a grafice l8' stol'
Crpí icornus. caper (lat'): zvěrokruh
cnput morluum (lal'): č efleně
caquetoire (franc'), chaise caquetoire, ž i.
dle pro konlelzaci, omač ení pro niž š í
sloupkové kieslo s |o!ným ú kým opěra.
dlem, madly a dozadu zú ž enýmsedadlem,
ZpÍ avidla bez č alouněni. oblí bené
v 16 stol' a na poč átku 17' slo|'
crÍ aMggisn|us' smč l lemnosvitné malby'
nazvaný podlejednoho z hlaynich předsta.
\.itelů raně barokní } o malí řstvi Michelan.
gela Merisi da Caravaggio. charakrerizovaný
dů laznou plastič nosť ,docilovanou
prudkým stří dání m světla a ýí nu' a natu.
ralistick]' lThroceným realismem figurál.
Í í chkon]poic' Přftlad c u zapú sobilv š i.
roké m evroPské m okruhu'
clrcasse (franc.), d|átěná kostra pro !Tso.
ké dámské č epce ve středověku.
cardo (lat. osa)' v opewěné m láboře ií in.
ských legii hlavní ulice (via principalis),
vedená zpravidla ve směru sever-jih;vje.
jí m prů secrlu s kolmou u]icí na ose vý.
chod'Západ (decumanus) vmikalo ú '
střední prostranstvi s velilehtví m; v š lrš í m
smyslu ří Í nskýzpů sob lyyč ování města
nebo slavbv v telé nu pomoci dvou os (c'
a decumanu', jenž se uplatnil i ! dalš í m
ýoji evropské ho ur'banismu, také při
vzniku praž ské hoNové ho Města za Kar.
Ia IV.
caritas (lal)] ctnostia Deřeýi
caÍ itas romana (lat'), oblibený motiv renesanč
nía zvláš tě barokní ikonografie'
zoblazení antické ho přiběhu o athé nské m
staIci cimonovi. jehož vlaslní dcera Pero
zacb!ánila ve vězeni svým mlé keÍ n před
smrti hladem.
carnařium (lat')i tostnice
*
fr
%
*
cipo dilÍ onte zn
/31 /
carousscl (franc.)r karusel
cáÍ Í a.sÍ Jmrlmor: mlamor
CaÍ rict'Gngl'). dlouhv muŽ s|i p]iš i\ nč .
Kol|Ka ||mc| a zvono\Jml \osy' rozs|í enl
z AngIie a pí znač nýpro prvni třetinu
19. slol.; odtud i souč ást hanácké ho muž '
ské ho kroje'
carské dlcic| ikonoÍ as
carlá azzura. ital' omač ení pÍ obleděmod.
ry pirÍ odnl p3plÍ . už |\'any od |5'(ol'
a zvIaš te v 17' \to|' ke kreí eni' Už hezdalš i
barevné povÍ chové pří praly'
caí apes(a (ital.): kaňapes|a
casino (ital.): kasno
cassapanc| (ital.), truhlo!á lavice. pÍ i.
znač ná zvláš tě pro loskánskou len€sanci'
C'. zdobená bohatě řezbou, má boč níopě.
tadla i zadní stěnu, tÍ uhla, někdy na stupňové
m soklu, se oN'í rala sedadlovou deý
kou.
cass€ton€ (ital.), ní zkáskňň se zásuvkami.
prototyp pozdějš í komody'
cassone (ital'), podé lná' řezbáisky a ma.
liřsky zdobená n€bo intaí zovaná č izlacená
svatební lruhla llalské renesance' slouž ila
k ukládání ialů ' Malby na jejich piední ch
i boč nich deskách byly č aslo dí lem přcd'
nich mistrů , pÍ oto 5e dodnes č aýodocho'
valy v podobě deskových obrazů '
c{ stc| Duranle' slředisko itálské majo]i.
kové vytoby v Urrrbrii poblí ž eUrbina. č in.
né od 1ó' stol' (ýilobello)do 18' slol. vý.
Iobky, s figuÍ á|ní i omamenláIní Yýzdobou
a tÍ ofcjcmi. bvly znač eny rů znÝmi nápisy
a iniciálanj' odlud se š í řila malba hislorií
a !ýzdoba
bianco).
bilou na bi,lé (bianco sopra
nagógách' zho(ovcná z kamene, kovů ap''
nč kdyunářená v podobě vztaž ené ruky.
cedÍ ovó dicio. lelmi tvrdé , ale zároveň
jemné , bí lé až č ervenavé d' ]ehlič natých
stomú z č eledi borovico1ýcb. rosto cí ch
od středozemni} o moře aŽ po Himálaj'
Ncjznámějš í je vzácné lonné d' cedru liba.
nonské ho (cedrus Libani L')' irybledáva.
né ve stalověku k Úznamným stavbám
chrámů a paláců ' Pozdé ji se c d. uŽ í valo
k jemÍ ým tÍ uhláiským prací m (intarzie);
poslé Ze l výÍ obě luž ek'
ccchovni parnÍ lky. doklady pů sobnosti
jednotli!Ých mč s$kých iemeslnických
sdřUž ení .cechů , které chráni]y práva mi.
ýrů ' stanovily přavidla š koleni ap'
K c' p' paú piede!š í mpokladnice zvané
také rnatky, |Í uhly. Zvláš tě v období rene.
sance a baÍ oku bohatě zdobené , do nichž
se ukládaly artiku]e Gnnovy), peč etidlo
a cechovní knihy (panětní záznamy), se.
znamy přisluš nftů cechu' finanč ni ázna.
Í ny i hotové jmění cechu' dá]e c' koÍ ouhve,
noš ené při slavnoslech. Po zruš ení cechů
{ 1859 vydání m ž i\'Í lostenské hořádt) na"
lezlv c' p' umisté ní zpravidla v mč stských
muzeich.
cechy; cechovní památkv
Ce|ádon (iranc')| seladon
cc|estini (celestýni), mniš ký řád vzniklý
ve lJ' stol' v Itálii iako leformovaná vělev
benediktinů , založ ený papež em celesti'
nem v' Nosili bí ý hábit a č erný š kapulí ř
s' kapucí ' KaÍ cl'IV. je uved| r' 13óó do
Cecb (Ojvin u Zila\T).
ce|la (lat'), 1' náos' vnitřií (ú í řední )pro'
ýor řecké ho chráÍ nu, bez oken, se sochou
bo^ t!a, pí slupnÝ jen kněž í m' 2. cela'
mniš ská obytná svč tnič kav kláš terech'
cc11a t chora (lal.), tojchórové . lroj1isto.
vé uspořádání koslelni} o závělu s apsida.
mi, pů dorysná dispozice, známá rrž z antic.
ké heIé nistické archilektury'
ccmcnt (z lat.), práikové hydraulické poji.
vo. které dává s vodou tmelivou kďi' tvrd.
noucí na vzduchu, ale i ve vodě. PáIí se
z vápenco1ých hlinitých smé sí a mele se
sádrovcem' c', vyrábč nÍ od poloviny mi
caslclli. italské slředisko majolikové výro.
bv v Abluzzách. č inné zvláš té v 17'
a l8. í ol'. proslulé ]emnou figurální ikÍ a.
jináhkou výzdobou talí řů a nádob, také
Závěsných plaket a medailónu' Majolika
Z C' zapusobila i na výrobu v Ho]í č iu nás'
Byla znač ena n'láš tě jmé ny vÝrobců (č le.
nové rcí ]iny cÍ ue a G€ntili)'
castoÍ (lat'): DioskÚro!é
Caslrum. sPlá.lně castra (lat'). opevnělý
tábol í mských legií , budolaný na p|avl.
delné m pů dorlsné mvzorci. kleÍ ý se í al
ákládem č etnýchpozdějš í chměst. zejmé .
na v Evlopě' Ijradbou uzavřený obdé lnft
lež ení bylpraloú hle č lenč nna č tyiihlavni
dí y hlavní ni ulicemi zvanÝni decumanus
a cardo i ! jejich prú sďftu byloforum s ol'
tářem' velilelství m a správní fi budovami,
v pÍ ů seč icichs hradbou byly siluovány
DÍ any.
castrurn doloris (lat.), kalafalk pro smu_
teč nia pohřební obřady, ozrlobně uprave.
né , něi(dy i baldachýnem a plaslictou de'
korací rybavené leš ení pro takev rynikaji
cí ch osobnosti' pů vodně roj€Wdcu. poz.
děii. ob^ láš { ě v obdobi baroka, hlavně pa.
nolní ků a ólenú jejich rodin.
casula (lal.): kasule
cita|ogue railonné (franc.): kritický ka'
talog
ráuscuse (franc.), označ ení malé poho\.ky
pIo dvě osoby. oblí bené
^ láš tě
v enpiÍ o'
!é m nábFku.
cedú á (h€br'), schránka na milodary v sy.
t38 I
nulé hoslol', má š iroké použ itív modemí m
$avltehlvi, Zejmé na při pří pravě betonu.
cenlrála, cenlrální stavba: centrální dispo'
cen|řÍ lni dispozice. slředová d', architek.
tonický ú 1var nad kruhovým nebo polygo.
nálnim pú dolysem, komponovaný ko]em
svislé osy. Také u staveb lrojlislé (tÍ ikon.
chos) n' č lyřlistové dispozice (telrakonch)
a slaveb nad č tvercem. ř€ckým kří ž em ne.
booválem se hovoří oc' d' Vnitřní prosto.
rová organizace' podobně jako vnějš i
sk|adba mohou být velmi rů zné i mač ně
sloŽ ité ' C. d' bvla zpravidla volena pro ka.
ple a ciÍ kevni stalby specjální ch ú č elů .By.
la Zvláš lě oblibcna v byzantské m umění '
! Iané m í řť do!ěku, v tománské m umění '
vrencsanciivbaroku,
cerrsin G řeč '), tieš ňová pryskyiice, ve
vode rozpustná' v€ loÍ ně rú znýcb emulí
uzllana ! lernperorých baflách'
!erberust Kerheros
Cercsl Dé mé tór
tCÍ 0pIr\lil/ (kť rop|áí lka) (z Iat'), plasti.
(a / \0\ku \ Ulná iredielnl. zDravidla male.
h0 Í ré ří tkaPří Ž nač néisou diobné portlé t.
fu medailóny ? Ienesanč ni doby v hálii,
u nás zejné na c. rudolfí nské ho dvora' ba'
rokni devocionálie, kolorované miniatumí
podobimy loho dfuhu z období empiru
a biedermaieru.
ceÍ osa (ita].)i karlouza
certosina (ital'), renesanč ní způ sob q'klá.
dání nábytku trojhrannými nebo č tver.
hIannými ploš kami slonoviny, kostí nebo
biLrevnýB] dřevem, ! drobné Í ngeoú elric'
ké m Ýzotci' Niiev poukazuje k renesanč ni
Itálii (kláš lerní pí áce)' ale technika c' při.
š la z orientu; byla pouí vána i ve Spaně|
sl(u.
ccÍ kr: pajelky
ciboriun (lat')' l. baldachýn' zděná ka.
menná í ří š kanad starokřesÍ anským oltá.
řem, nesená č tyřni sloupy, rnezi nimiž (v
rané m středověku v )tálii)bfaly zavěš eny
závěsy; pod c. byla urní !é o!ána schránlQ
s hostií . 2' liturgická nádoba z drahé ho
kovu na noze a s vikem s]ouácí k Úschově
hoýie, v gotice a baroku bohatě zdobená'
cibu|c, cibulová střecha| střecha
cibu|oTýlzor. dodú es obLibcný dekor por.
celánu, odlozený (v Miš ni kol' 1740)
z delflské fajáns€, a lam z Úchodoasijské .
ho porcelánu; kreslí zjednoduš ené cibrtlo.
vé plody, Í uzné květy a listy kobahovou
barvou pod polevou.
cihh (z něm'), běž ná jednotka stavebnů o
rnaterjálu foÍ movaná z hlí ny do tvaru
zploš tělé hokvádřiku. zprw jen suš ená'
pozdé ji vypalovaná' Starš i egyptská a m€.
2opotamská arcbitektura uí vala nepále.
ných c', později babylónská znala už
i c' glazované ' Trvanlivost urč uje jí lový
materiál a stupeň pálení ruZné jsou v tisí .
cil€lé m ýoji velikosti a wa!] kvádří ku.
Babylónská c. í rěIa NaÍ ní zké ho č tverce
(30 35 cm), uké řecká c. byla č tleí cová'
velmi ní zká řimská c' měla podé lnou for.
mu 20 35X 12 16 cm, a č aí otlač enou
znač ku Úrobc€. stiedo!ěká c' se zvyš uje'
8otická cihla mé řila přů měť ně 25-30X 12
až 14 X 8 10 cn, č e.stá Í enesanč ní dokon.
ce 30 3óx15-18x9-12 cm' Niž š ía
někdy kratš í byly c' v době baroka'
Dneš ní cihla má obrykle rozměry
29X 14xó,5 cm' Vedle normáIní ch c. se
v} Ť áběji cihly zvláš tní ch Narú k zvláš hí m
č áÍ emzliva (tvarolky č iformolky, ří n.
sovky) nebo c' děrované (c' voš tinové )'
jindy se dnes měni také maleriál pří rné semi
nebo je c' vyřáběná vubec z jiných hmol (c.
slÍ usková, š aÚotová, vápenopí sková)'
Přepálená c., pálená do slinuti sc nazýá
kabřinec nebo zvonivka a už ivá se k obklá.
dání . Nepálená suš ená syrová c' vepřovice
(kotovice) se dlouho uchovala v oblaÍ €ch
lidové architektury' c' se stládají ve zdivo
v fů zní ch!azl]ách'
cihlo!á stavba, s-a z neomí taných cibel
a tvalov€k (v') í ež nýchn' i barevných 8la.
zovaných' Uplatňu1e strukturu i barev.
nost' c-é ýy jsou pří znač né pro některá
ú zení (např. Lombardie, Nizozemí , sever.
ní Německo. Polsko)' odbobí i archilekto.
nické typy a styl. vjaoj c-é architeklury
zač iná nejspí š e v Mezopotámiil v následu.
jí cí chobdobí ch se uplatňuje v s1avbách
svělských i cí Í kevnich (golické cihlové
kostely' u nás např' bý' kláš terní kostel na
staÍ é m Bmč ).
cih|ovó vazby, zpú soby, jakýmijsou na se.
bekladeny a vájemně váány cihly ve zdi.
vu, aby se zvýš ilajeho pevnosl, někdy iÚ.
dedný dekorativní ú č in'Cihly kladené po
dé lce, které se znaí l lí ci zdiva celou dé l'
kou, sejmenují běhouny a i]tvářejí lehkou
běhouú ovou vazbu, cihly polož ené na š í ř.
ku, zpevňují ci zdivo, ]sou vaáky a tvoň
těž kou vazbu vazákovou' ZpÍ avidla se
vazby mí sí 'aby bylo zdivo pí ovázáno'
Hlavni způ soby jsou: l. !' polokří ž ová ne.
bo anglická (vrstva va?ákú se sňdá s vrst'
vou běhounů , u anglické někdy is několika
lrstvami běhouÍ u), 2. kí ž ová(mezi po.
Iokří ž ovézdivo se vsunuie vrstva běhounů ,
posunulých o pú l cihly), ]. golická nebo
polská (stří dání běbounů a vazí kú v lé ž e
vlslvě i mezi vrstvami), 4. holandská č i
i.]áÍ nská (vrÍ va vazáků a běhounů se stií dá
/39/
cih|oÝí uzb| po|okří ž o!á
cihIoÝá lazbl kiiž ová
cihlolá ýNzM běhounová
ni zuby, klelé byly Zároveň kr} ,ty střelců ;
mezi Zuby (stí nkami) jsou výhledy. TvaI
a Í ozeÍ upy zubů s€ měnily s dobou dle
ob]astí ' Pod]e fomy zubů rozš těpených č i
nerozš lěpených se v středo!ěké ltáIii liš iIa
opcvnění papeŽ ské strany guelť ů a 8hibel.
linů ' nakloněných cí saři' Rozš tč pcnč zuby
se ia4^ ají vlaš lovč íocas' v heraldice je
pra\,oú h]é c' motiv€n dělení i polcení
stltu.
Cimo a Pcro: Caritas romana
cin (z něm'), stří břité jesklý' běloš edý,
měkký a \'elmi tajný kov' chem' prvek Zn'
Sn, známý od pravěku a antiky jako bí lé
olovo' Dobývá se 2 cinovce - od 1ó' slol'
také u nás ! Kruš ných hoÍ ách a už i!á se
zejmé na ve sli nách s olovem,jen anglický
c' ]e skoro č htý s malou pií měsi mědi;jin'
dy se pfidával vhmut. antimon ad. od
pozdní renesance se ledle už itI(ové ho ná.
dobi q]ráběly předměty označ ované jako
uš lechlilý c. (Edelzinn), dekoÍ olané jen.
nými relié ry apod' Za nomální teploty je
c' stálý, ale v chladnu, někdy už pod 13".
podlé há ptáikováni tzv' cí noré homoru'
Tence vytepaný c. se nazývá staniol'
cinablrit (řec', lal'): rumělka
cinařstvi, také konvářstú ' kovolitecté ře.
meslo, zpracováYají cí cí n, tteÚ se už v an.
tice a znovu od středověku 51al oblibeným
mateí iálem slolní ho nádobí , lé kamickýcb
i lituÍ gických nádob' sví cnú , dětských hrač
ek (později norimberských !ojáč kú ),ale
také velkých křlitelnic a rakví ' c' pracova.
Io lesměs s cí novými slilinami' obsaiujici"
mi pí sady Í egulují .í talitelnost, tvrdosl
i zbaflení ' Povrch odlilkú ' zvláš tě nádob
jednoduché ho i slož ilé ho tvaru, byl dmě
č leněn a zdoben, zejné na r} 'tim nebo re.
lié fně' od ýředověku bývaly cí nařské Ú.
řobky opalřo!ánl tak'é znač kami (města'
mistÍ a nebo kvality)' ceské c', jemuž byla
zázemí í n kruš noho|ská' jáchymovská dů l.
ní oblart' se plynule lozvÍ elo od 14' do
19. stol.
cingu|um (lat'), pás nebo š ňů raslouí cí
t převázání č ipodkasání alby a spodní ho
roucha katolické ho kněze.
cinobÍ (z něm'): č erveně
cinorÍ Í noÍ : cin
cinquccento. italské oznaČ ení 1ó' sto]', ze.
jmé na \'e vztahu k výtvarnómu umění , do.
ba vrcholné a pozdní renesance, manýris.
cipr pendantiv
cirtuli (lat'), pontifikální rukavice synbo'
lické ho významu, uí vané od rané ho stře'
dověku' doplné k palam€nt vyhrazený rysokým
cí rke\,nim hodnoýem při lilurgic.
kých ú konech' Byly \' barvách cí rkemi} o
roku a zdobeny Úš ilkami.
cire'perdue (franc.)l odlé váni
cirkeYni doltořii cí |kelní otcové
ChkeYni o(coré ' dlojí skupina cí rkevní cb
doktorů . uznaných za hlavní hlasatele
a uč itele kiest,anství ; k východnirn patří sv'
Jan Zlatoú $ý, Basil, Athanasiu! a Rehoř
Naziánský, k západní m. ]alinským se poč í .
tá Ambrož , Augustin, Rehoř a Jeroným;
zobrazová.i jsou vesměs jako biskuPové
s individuálnimi atributy'
cirkerni rok. pořadí c. svá* ů a zvláš tnich
liturgií ' Nekr!]e se s kalendářní m r-m;2a.
č 'í ná! předvánoč ní době (advent, z lat')
a má dvř hlavní č ásd, vánodní a velikonoč :
ní , zabmujicí vž dyobdobi pí pravné ,hlav.
ní a vymivají cí ' Pořadí a symbolický vý.
mam c o r u jsou dů lež itéFo sludium
ví zdoby litulgických knih, palament, náč
iní a nádob (v.)'
cis€|olání (z franc.)| cizelování
cista (lal.), l' vá]cová, ví ken opatřená,
nejč astějikovová nádoba v antické m chrá.
mu, slouž í cikú schově kuhovní ch piedmě.
tú ' v profánninr ž ivotě toaletnich potřeb'
Bronzovó c y byly zdobeny relié fy a r} 'lí m,
2' také název nalých alabastroÚch' mra.
moro\"ýcb i hliněných popelnic s leí cí po.
slavou zemřelé bo na viku, mámých z po'
zdní etruské kullury'
tisterciáci' (sacer ordo cisterciensis,
o' cist')mniš ský řád s reformní benedik.
linskou řeholí ' vznjkl na přelomu 11.
a 12' stol' v Gleaux v Burgundsku s ú ko'
lem pospolité ho duchovní ho ž ivotai prác€
s lrstvou !azákú ), 5. figurovaná (de[ota'
tiWí v' z rež né hozdiva s ?nÝn seslupe.
ní Í ]běhounú a vazákú )'
cikcak (z něm')| klikatta
cimbuii (z něm')' homí ukonč ují cícást
hradby a zdiva věí ; ký opatřený Zděný.
t40/
V klaitť rť !h zak adanych mImr'.měýa. ze.
imena oii kulti\acr pudy Kao 0y] ceÍ ]Ira.
i;.Lrckv nzen usnesenimt leneratntcr xapl_
n't
'otrrnurrcrrni
i záÝdl s|a!eĎnI a Jlne
,iňarne Č innosti oděv€m ]e bllá-tunIka
r,cem1m š kapuliřem a onputem. otty cno.
í ovv p|aš ť .u opaÚ.eÍ na mozelta' Kaooly
''^ lr:
na modrem st|tu z]ate Í ancouzsKe
tilli. pko dop|ntk né kdy P Mana^ ochra.
nLtelka. K narn bvLl uveden r' Ll4l: zen_
\ka \é re\ u nas |Ú\obL]a or.l poi' l 1 ýn '
cirleÍ ciác|'a aÍ chitelluÍ a,-'naZev Í a7eny
nÍ o \tav]tektvi clsleÍ cú cReho laou v 00.
iobr leho vznrku a š rrenr. Ve 1']' a l]' stol'
piediIa!uje zVIaŠ ln| í oho\ryproud pozdnĚ
iomanslý a ran. got|c|y. vychaze]Icl
z burqundskeho ýavi|€l!tM a usměrněný
řádov'Ými pravidly. Vyznač uj€ s€ dů sled.
nou funkč ností dispozic, dů razem na plo.
chu stěny' lomenýn] oblouken], stí dí nosí
č lánků i archit€klonické skulptury; zaká'
zánv byly vč ž ea bohaté barevné vitr.í je.
Rozirtini té chro zasad bylo' dú s|edkem
nadnaÍ odn] oŤ ganizace řádU' casem pů so.
bilo na c' a' také sevelofrancouzské kated.
rální unění a vš ude i mí sltri tradice'
C. a' ollivnila středoevropskou architek.
tuÍ u přechodné ho obdobi a rané gotiky,
prolo se zde také bovoří obecně o cisteť .
ciácko bulgundské m slohu.
cil|delr (z ital.), hIavní městská tvn, pev"
nost. urní slěná nejč astě]i uproslřed města
na vyvýš ené m.ní stě.
.itrin: křemen
citróÍ ové dřeyo: atlasové dř€vo
cizc|oiáni (z franc')' ávěreč ná ú prava,
povrcbové zpí acování uměleckých před.
mětu ]itých z kovu. zeimé na 2 bronzu' c' se
provádi blouš ení m ňuš těuzpů sobenýni
nástroji(punci' pilnfty, rydly apod.), které
ne]eD odstraňují stopy lití , ale hlavně 4em.
nujl povÍ ch odlittu'
clair-de.bn€' franc' označ eni modravé
kobaltové poIelT č í nskýchkeramických
t potceLanulvch nadob' wábé ných od ob.
dobr Sung á po mandzuilou d'1mastii'
clair-obscuř€ (franc')| temnosvit
c|ichó.rerre (franc.): prusvil
c|oison é (Í ranc'); smalt
cod€r (lat')| kodex
coder rescriptus (lat'): palimpseý
co€|inorá modř: modře
cocrulaeun (lat.)r modie
coiffcuse (franc'), toaletní stolek uávanÝ
při č * ání ' né kdy i ní zké loaletni křeslo
rů zné ú prav), oblibené v období í okoka'
cok| (z ila].)| podnoŽ , podstavec
co||age (fť anc'): koláž
colobiu (lat.)rdalmatika
columbarium (1a1.): kolunbarium
comacini (ital.): Komasko!é
commedia de|l'a|te (ital'), \' Itálii od 13'
do 1ó' stol' vyhraněný druh divadel!í ch
předÍ avení lidové ho charakteru, při nichž
neměnné , ustálené gpy osob (nejč astěji 10
muž ú a 4 ž eny) stáou improvizaď obmě.
ňovaly základní dějové motiÝy. Zvláltě
groteskní , Úrazně maskované postavy
z tohoto divadla (AÍ lecchino-haí leký!,
Pantalone, BÍ ighella, Dotloí e ad') byly
č artým námělem výtvamé ho zobrazení '
zvláš tě oblibeným pak v období rokoka.
coÍ cetto, ilalský nií zev z manýristické
a barokd umělecké teorie pro základní ,
zpravidla skrytou myš lenku ďla, jeho ide.
ový výmaÍ 'o\"ý koncepl' Podobný Ú.
mam má obvykle už konkré toěji domyš le.
né disegno'
confessio (lat')' podzemní prostor kolem
hrobu světce, muč ednfta nebo zakladat€l€
Pod hla\í lí m ohářem l starokřesthnské m
a raně středověké m kostele, př€dchů dce
krypty ,
confidente (fianc.), název pohovky zvláš t.
ní ch tvafu' buď í okokové hoBpu s připo.
jenýli sedátky po stranách, nebo dvou.
mistné pohovlry s ní zkým, esově ved€nýn
opěradlem, uí vané v palácoqí ch a zámec.
kýcb zaří zení ch
copaiyai balámy
cope|and. znač ka oblí bené anglickó ka.
neniny, odlozená ze jmé na ýobce
W. Taylora copelanda, kteÚ založ il1833
v stoke-upon Trent lovárnu, dodnes č in.
nou' Copelandova výroba na!ázala na yý.
Iobu továmy spode, založ ené nmté ž ko.
lem r' 1770 Josiáš em spode a později se
s touto výÍ obnou spojila' Podle toho jsou
znač kami jmé na výrobcú : Spode, Cope'
land lare Spode, W. T. Copeland and sons
a znamenivč ely' Vedle světlé ' áutavé , po.
lé vané kameniny se lu qŤ ábělo laké nádo.
bí z baMltové č ernéhmoty'
coperta í im|'). pruhledná, olotiná' druha
poleva na maloLrce. Rtera pnErlaala a o?lvovala
její malbu obdobně jako lak na ob.
raze' Toté ž v holandské fajánsi znač í
kvaarl,
copoYý s|oh, zastaralé , pú v. posměš né o.
znač enípro uměni pozdní ho rokoka á kla.
sicismu, kdy se nosily ú č esys copy' NěI(dy
byio toto omač enínesprávně váaioYálo
r na celou barokni lvorbu,
corner Chair, angl. niáze! pro rohové křeý
lo s kosoč tvereč nýÍ ] sedadlem, oblibené
v A4lii a v AÍ ]eÍ icev 18. stol'
colona munlh (]at.)| koí una
corporal€ (lat')| kolporál
corps de logis (franc')' dobové omač ení
pro hlavní , střední a záÍ oveň ú střední ,si"
delní budow větš í ho zámecké ho č ipalá.
cové ho celku v období baroka'
cosmati: Kosnraté
cotta (z ital'' lat.): komž e
cour d.honneur (ftanc')| č estný dvů Í
craque|ó (fianc'); kmkele
/4L/
cru\ (1al'): kií ž
ctnoýi. alcgoLie Ctnoýi a Ncřeí i
ctnolti a \cí (í i.alegorické Znázomč ní
norálnÍ ch ásad ajejich pÍ otikladů nejč aý
tč ji ž enslou postaYou 5 atribuiv. jednol]i.
lou n v cyklu. Personifikace tohoto druhtl.7námé
]iž v řccki andc€. picvzab kics
ialrskó uč ť ní iuplalnil! sc v 1itť m1uiť j 1ilvarncm
LlmĚní ' Nadá]c sc \.rsk)lují \ ná.
mč lo\'i vrÍ lé nábož cnské i \vé tské , Č asté
jť znázolnč ni bo]e c. a N', z něhož vychá'
lejí vitězně c' Tyto výjevyjsou po literárni
\lIánce inspirované lat' básnicky.n dilerrt
A' PÍ udcntia c]emense z poč j' ýol'. PsY.
chomachia (řec'), pojednávají cim o Zápasu
o lid\kou duš i, po stú nce y!.h.arné těŽ i
l pií k]adu lelié fu. znázonňují cí ch boje a ii
lč zství Rí manú nad barbarv v Í aní chzá.
pa\echc aN \e potýkají dvojice \rí Í a(Ial
F e' N1odlosluž ebnichí (Idolalria).
(.udnost(Caý1tas) smilstvo(LuXUrii|).
Poní ž enost (Humilita' Pí cha(suPer.
bil)ad' N'lezi sanos1atné a nč kdv 2ápasí cí
C. llatři TÍ pé livost lPatientia). N1oudloí
lsapicntia) ad' Cí rker,ni uč enírozcznává
tii leologické c' (Ví ra, Fide\; Naděje.
spesi I'áska. Clrrila' a č trřic' kardini|0í .
mla\ni (obezřť lnost, Prudcntil] Nlí rnosl.
l empcranlia] stateinoÍ . Foí itudo: spÍ a'
vť d]nost, ] LNilia)' Radv c' a N. sc od slic
dové ku po barok rozrů snjí 'Význanlny. so.
chei!k!. soubol C' a N' ].!l!oiil u nÁ
1\i. B. Braun ((uks; osazcn r L l7l8-201.
c } r Iap'). chÍ ánicí (titek rukojcti]apon'
ské ho nreč e, charakt€Iislický přcdmč l
umělecké ho řcÍ resl|L. knrho!á ž e]€ará dcs
tič ka 5 podé lnÝm ol!orem pro č cpel' Zdo'
bť ná pro|amo!ání m. cize|oví ní nr, niellem
1]lnýml t€chnikaÍ ri. od 1Ó' \tol' Vc specia.
Iizovrných dilnách' Předí něl pozdějš í ho
cvroplkóht] !bé ralelství .
cul dt |anrpe (hanc'J' !c ýa\'ební hm.
lÝrcc s!omik k|cnb!' taki í řť d()!áozdoba
Í |opLl. \ Lniiní glaí icc \inč la na konci
kapitoLl. i.esměs ú tvary přiN'niniljí ci ze
koí ]č cii lvaru visuté lamp\.'
ť tlpl (1at.
)] kalich
(i|pido (/ |af'): Erós
cUýodi!| kustodic
clikl(Znč n')' r archilekluie p]ocha vymc
lť ná arch|!o]tou á jť jí npri|Voú hlí m oIá'
mo!ání m. IIo]ú hclní k. jť h0Ž lliepona jc
sc!mcnloÝá' PřiIlrkÍ dáchpbchlnrczi k1tr
dim a rrchrvohrni
ť likI
(.Ibe|c (lat')| K]rbcló
cr|ibr|im (Z řeč .)] diolama
c\klus rchí ilz.ni. iada podob nebo ú e!u
plo!ť denÍ ch n]alí iskv Irebo \ochaiskv.
souvisejí 0í chte|nalick! (i r prolikladech).
dč jo\'č (lakó tlv' piedobnzy) ncbo pouze
konrpozič ně l \poleč nč \.!'t\iiřejí cí ch .o\Ý
clrilci. kiiŽ ovnicis č ť rvť nýmsdccm. řád
icholnich kanovní ků se iljtá|ní m po51á.
ní mI v7nik] v Polsku na sklonku 12' slo|'
a í dilse řeho|is\' ALlluslina; poimenoť a.
nÝ podlc \\. cvliaka. Rádo\.} ]m odč vem
b],l zprvu č emí 1a|í |' od l 7' \loI bí |ý hábil
se š Lapulí iem u 5 ÓervcnÍ m kí jž ema č €r
lcnýÍ r ýdcem na levé siŘnč pÍ sou L] ná5
pů so|ti|i r xl po|' i3 ýol' do koncť |3. ýo]'
( \ril: zemiti patroni
č abí lka(zfÍ anc'), pů \'' pokť ý\'kana koně,
odtud dekonč ní látka ukonč ená oblouč .
kv' polokruhovými obloubcnýÍ ni cí pky
a ltiapcj. pozdějilýzdobný motiv ranč ro.
Iiokovó oroamenliky lambrekýn. Už í váný
v tlobové gralice i dekorač ni ma|bě, v řez.
báirtr'í na ltí ikách kazate]en, také naiasá.
diich l.\' ýol' ! š amblánách oken lp' - Ja.
ko č . se někdl oóač uje laké cipové
á knoflí ken vyzní vají cízakonč ení rene.
sanč ni klenební patk} '
č abu(z tanc')i tapelil
č in|at! (Z ftanc')' muž ský č ernÝkabál se
sto]alýn lí mcem a řadou knofliků na š ňů '
roÍ é petlice' s|avnoýní ú bor zaváděný
l óeské \'lastenecké společ noslipo Í ' i848
podlc polské ho l,oru'
č ú rkolánranÍ ra| lept
č átko|Í |cptl lcpt
č { \n. krahc|rI klakcláŽ
č ll1{ n Úap'), k€Iamická ipoÍ celáno\'á č a'
]o!á miska lů Znobalevnč zdobená, nazý'
ViLná'.prcha!ý svit'''
č eIcnkaI diadé m
iclní oblrruk lIcnbr. ob|ouk. r'yznač u1í cí
při nč klcLí chk]cnební ch lvpech v pú n]ě.
lu na Zdl proltol. kteí klenba ulal'í rá'
č ckr k|enbtl klenba
č 01o krbuIklb
.epák. č rpák' ]ido\é označ €ní p.o lraňatý
t42i
liili",y'.Í '. í řililx'fi Jf :[l:'
alc r'č tš inouorganické ho pů vodu. pro ma
]í ie igú fika nezbytnó' Cclnou bvkr mož nl
/skat smí chánim základní ch baÍ e!: ž luté .
č er!ť néa Í nodló. a|e použ i!áse derní př|
pravených jinýrni poÍ lpv, předevš í m zu'
helnč ní m uhlftalých ]álek' Už ! pÍ avč ku
(vjeskynní ch-]rralbách)a znovll ve 20' stol.
ovIa uzlvana c' manganovaj pnroonl í ]lne.
ráIbure|, slonolá č . blla kdysi připravová.
na 2 odřezků slonové koýi, nahnč dlá alt
vi.datnč krycí kostlí č se ryLábi z odtuč
í č nýchkosti, É !o\.ánebo hankfuÍ tská č ',
rovněž nabnědlá, z odpadu po vinobraní ,
korlová (]ádlol á) č ' zjad€I a odpadu kor.
kU, vclmi jemná lanlpová č . 7 plyoových
olcjoví ch sazí ' Kobaltová č 'se Už ivá ve
fÍ eskové na|bó a kcfamicc' Tisková č ' se
dé lá le sáZí . č ' mč ditisková je zpravidla
ré vováncbo kostni č ' 5 nastnými přiměse'
mi(í emež í )'Zcela be/ uhlftu je ]\'í arsova
č ', rychle schnoucí kyslič ní k ž eleza. vhod.
ná volejomalbě, vc í Iesce ikbaNení omil.
ky při sgrafitu
č ernofiguÍ olálcchnika, způ sob výzdoby
řeckých attických váz v letech ó00-kol.
530 pi' n.l. Z prolilu kreslenýni poslavami
mytoloBických yÝjevú , č ernými na pí lod'
ní m povrchu nádob; kÍ csba je provedena
rytí .n' Z Í ozmczi 6' a 5' slol. se tro vá4
docholaly dokonc€ se signatutani \"ý.
IObCU.
č cncnč ,č eryenépigmenl!, ktelé předsÍ a.
vují ob7vláš tě Zálaž nou skupinu maiiřo\'y
palety od světlých oranž ových tónů až po
trnavé hnědavé a naí ialovělé , ruzné ýálosti
a křycí lvdatnoí i; podle výrobv jsou
č ' pijÍ odni (někeré uÍ vané od slarovětu)
a umělé , novč vyrábé né chenicky. Pozu.
ola ]e odedávna už í vanázemitá hnědavá
ó' vulkanické ho pů vodu (hlinka), podobně
bolusová č ', zemitý krevel s pí měsemi'
Hné davá anglická a benátská č ' a nafialo.
vé lá indická n€boj€š tě tmavš í č .zvaná la.
tinsky caput monuuÍ n (také zv' kolkota4.
jsou ž í hánimjiných ž elezitých baniv ryrá'
bč né ž elezité kyslič nfty s výramou kryci
schopnoví . Chemicky se ryí ábí takó kad.
miová č 'svč tlá a tmavá' rurnělka (cinobÍ )
2e rtuti a sí ry. jasná a ářivá uí vaná od
$arověku, ncbo Saturnova č .,tychle
schnoLrci kyslič ní } olova' organické ho pů .
vodu je tmavoč ervený karmí n, vyráběný
z č ervcú koš enily. ž ijí cí chna mexických
kaklusech, č eÍ venofialový puQur, nacho'
!á č .. oLl enliky známč baÍ livo Z limč š ku
mořskč ho p|Ž e ostranky. a krap|ak, moie.
nový lak. rc'vněž orJedávna zí skátaltý z ko.
řene mořť nv baniřské . á1e od lltóilnahra.
Zovaný chcmicky vylábč nou dehtovou ali
zarinovou Úenení ' Unč lý kÍ ap|ak Z aliza.
rinu rů zných odslinú se prodávájeko Ru.
bcnso\.e č cÍ vcň,Rcmblandlova č i\an
Dyckole č er\'eň.
l:cr1.noligurolli te(hnik.t. rpuvÍ t rÝzdo.
b]' řeckých attických váZ l dobt kol,530 už
z konce 4. stol' pi. n.l'. přiné mž byly figu.
ry kÍ cdcny a jemně prokreslovány na při
rodnim povrchu nádoby a jejich pozadí
bylo Ďerně listrováno'
č crl01o.. brouč ek Anobium striatum, ž iví '
cí se suchým dřevem; pÍ ovrtává je klikatý
mi chodbič kami' ták7-c sc dřevo stává dro'
li!ým. sypcsc Z nějž luÚ práš ek a koneč ně
se fozpadává' c. nič í laktodeskové obra.
zy' řezbr. náb!,lek i dřevé né konýrukce'
Zneš kodňuje se insekticidní mi paÍ ami
v plynové konoře, popřipadě také inseklr
cidní ni impť egnač ní miÍ ozÍ oky'
č .s9nÍ dekor skla, hutnická ÚZdobná
technika znál]á už ! Egyptě a obnovená
! Benáú ácb od 1ó- stol', pii ní ž se skleně.
ná nádoba hustě ovine baÍ elnou nilÍ a la se
zaŽ hava ýrhne hřebenovým kolikem. tak.
ž evznikne vzorovií ní podobné Ptač í mu
peru,
č eská p|acka| klenby
č eská re esance, sIoh homoilahkých,
Iombardských a š výcarských slavilelů , č in"
ných u násv 1ó' stol'' přizpusobený potře.
bám a
^ Jklostom
nové ho prostředí ' Na
její ch dost osobilé sLohové pojetí navazo.
vali někteři č eš tiarchitektiv období histo.
rlsmu v 19. s!ol. a usilovali o specifickou
č eskou veri neorenesance' Termin č . r. se
dnes přenáš í z pole aÍ chitektury také na
o$atní druhy umění od 40. let i6' í ol'
č cskó kolcno. v gotické m sochďsnitrojú .
h€lný ú Nar v řasení š atu pod zřetelným
kolenem volnó nohy, charakteristický
skladebný moliv daný konlÍ apostem sloji
cí postavy, zejmé na madony z obdobikráý
né ho slohu (Krunlolská madona)'
č cskó sk|o. draselné (draselnalo.vápena.
c€oť c. zenská te\tLlni po|Í Wl.a hla\v Llo.
|ozena od \|redoveku r iadé ly|ú ' V |5
a ]ó' sto|' bylrozš iřen č ' z bí é ho š krobené ho
olálna s lelkými přední mi cí py, jcž splý.
vali podé l Náří . V Nizozcmí hroty cipů
vlboč ovaly do stran a tento typ ovllvnl|
č : ž enských nábož ensko charitalivní ch oí .
ráí lzac| K da|irm typú m patň siňlaný
.' lcaLulte), nenrec|! č dUp něnv závojem.
qnuzť ny ť ' \ ozdobdmr by| uŽ |vany \r An
rh| io' í o|' 0d l7 \to|' se někrcí e typy
č . blí ž íklobouku' Později zú sta] č ' pravr
delnou souč áslí lidové ho kroje.
č erná biž utórie| biŽ uté rie
č erná křidl. k. lTráběná z n|eté lmavoš e.
dé břidlice. uí laná ke kresbě a skicování
. nejpnc v Ilálii- od pozdniio l5. stol' až
do konce 18' slol', kdy byia \'yslií dána
c, (. z mouru a koplu,
č crni kuchrně. temnÝ malÝ Drostor
s otcvřeným.ohniš těm pro vaře'ni ie stře
dověkÝch objcktech'
.ernÁ rodilra| č inský porcelán
č eřnódřc\0' své tle ž ilko\'ané č ' d. stromo.
\e dalbrrgrc (Dllbercia Lahfoha),lindy ra(e
au\rrahké Ll' lapinice č emodrevé (Aca'
cra meLano\)lon). C. d. je rake eben,
0 Í Úznlch druhU trup|ckcho toÍ nele lDi'
osp!Ť o'. pouaVane neten r nábttkaiství
]lIo \if!hna Č ' d'. aLe ieimena v'oÍ ienIu
a! A|rice také iako řezbářské ho nateriálu'
č emě, č erná ba iva. pigmenly rú mé ho.
L.
/43/
té ) č iré s'' připominají cí horský křiš t'áI
a pro svou tvrdoý nÚhodnějš í k brouŠ ení
a řeání ; q,ráběné v Č echách a ve slezsku
G ů alol.im nádeclem) od sklonku
17' slol' výřoba s' ! cecháchje ovš en da.
leko starŠ ihodata; sázavský kliá.ler měl
sklárnu srad liŽ ve 12. stol', ve 14.
a 15' s!ol' seryráběIo s. pohutnicku, zvláí
té na sunavě a v Rudohoí ' Na poč átku
17. stol. zde bylo k výzdobě s' použ ito
lechniky řezání kaÍ nenú (řeza!á č í š eKaš .
para Lehmana z Hluboké je dat. 1ó05),
a tento zpusob, aplikovaný na tvrdé s. křii
tálové , zí skal č eské sklářské \"ýrobě svělo.
vou pověst' charakteristickým tvarem
jsort š ti} tlé poháry s ví č kem,na lrysoké č leně0é
noze, zdobené řezanýÍ n dekorem he.
raldickým. omamentální n i výjií r€č ně
portré óm' Řezané č . s. bylo brzyí apodo.
beno v Německu' Ukií zalo se, ž e také už
před pol' 18' stol' proďulé dvo]stěnky (tu.
plovky) byly vyráběny v Cechách, podob.
ně jako tzv' Kunckelovo s' í ubí nové '
V 19' stol', kdy poměmě drahý č eský kfií
tál ustoupil konkurenci levné ho anglické .
ho s. olovnaté ho, pokouŠ elyse ješ tě č esl(é
sklámy o uplalnění na evropskýcb trí ch
barevnýnnj skelnými hmotami (hyalit, li.
thyaLin, s' uranové aj')' a udrzely si jhté
postavení s_em brouš eným; dobou sku.
teč né ren€salce č 's' je leprve 20. stol.
s vš eslranným ro,vojem sklářské ť roby
podl€ uměleckých návrhů a 2a pří mé ho
vedení výtvarnft ů -specialislu'
č eski barok barok
č eslný dvú í ,fÍ anc.: cout d'honneur, pro.
$ranství uvnitř podkovovité ho pú dorysu
.eí ni dr'ir
č eš lipntrcni| zemš típatroni
č chintsmani (z hind'), výzdobný moliv
maloaí jských koberců , v podobě třikruhú
sestavených do tlojú helnftu, pú vodně
mamení Buddhovo'
č inská archit€ktura: č inské uměni
č inská keramika, Úť oba z jenné plavené
blí ny, zprvu š edó, její ž nejstarš í známé ná.
Iezy (z htobú )jsou Už z poloviny J' hsicilell
př' n' l. už itkove lVa4 jsou br4 (za dyna.
slie sangŮ)toceny na kruhu. zdobeny geo.
melrickým ry'!m, modelováfun i ma|ova.
ní m symbolické ho Úmamu' hÍ oa je bí á'
V době dtnastie Chan se objevuji olovnaté
polevy a soš ky zví řat a lidí (z hrobní ch !á.
Iezu)' Figurkv velbloudú (od d} ,nastie
wej) doklád4í trké styty s€ sousednimi
oblastmi. v době Tchang (618.907) tÍ o
styky sí lí lcharakteristi.té jsou nádoby lří
baí ev (ž luté ,zelené , modré ) a rozš í ření fi"
gurální Úroby Gluž ební ci,
jezdci, zví řan).
V obdobi Sung se keramika zdokonalila
v technice a Úzdobě jemných barerných
přechodú , v období dynaslie Jů an
(1280-13ó8) se objevuje modrá kobalto.
vá Úzloba, kteí á se í ozvÍ ív epoš e Ming
(do 1ó44) vedle pe$robareÝné ho dekoru
barokní ho zámku, pří p' první nádvoří , qmezenó
blavni budolou a Předýupují cí mi
kří dly, vpiedu uzavřenó ozdobnou mřií se
vslupnt Dranou.
(až pěti barev)' Později keřamiku zaýí nila
Úroba porcelánu.
č inská tuŠ .pÍ ostředet k psani (kaligrafie),
kreslení a rozmí ,Tánj' známý od 3. tisí ciletí
př. n' l' Pů vodně byla dodávaná v pevné
formě a jemně se rozlí rala vodou' základ.
ní technikač o maliiství (v' č é umění ).
č insló nálí řstvi: č inské umč ní
č í nskéuměni, souhmné označ enípro
u' na ú zemí Č 'od pravěku (keramika) po
souč asnosl od poč álku historické €pochy
se rozděluje podIe dyna$ií na tii základní
periody: doba raná do konce dyn' Han
(kol. 220 n' l'), s|ředni, klasická až po za.
puzení MoDgolů (13ó8) a PozdnÍ (dyn'
Ming, 1368 1644; dyn. Cching,
1ó44-1912)' ve vš ech druí ch lze sledo.
vat ú zký styk č lověka s pří rodo!. V architektuře
paláců , honosných domú ' pagod
(viz), chrámů a kláš teru i návěst ch bran
(viz pailou) se zřetelně uplatňuje dřevěná
konstrulce a barevnost zesilovaná staveb.
ní keramikou. Pů doí ysyjsou symetrické
a obrysy se zuž ujído výš e v sloátých ú tva.
rech ýřech zvednutých v roí ch' Práce ve
dřevě ovlivnila práci v kameni a s cihlou.
symetÍ ie a pravoú hlost převládá iv zaklá.
dání dávných něst. Figurálni sochahwi
(káÍ nen' polychromoÝané dřevo, glazova'
ná páIená hlí na, zlacený bronz) bí á po
ikonografické i obsahové stránce ovli\'ně.
no filozofií ' nábož enskými předslavani
a kultem mltvých. V keranické a bronzo.
vé plastic€ Je č astý zví řecí motiv' význam.
ným odvěMm je malí řství spojené s kali
grafií : zejmé na malba luš ía vodovými bar.
vami !a papí ru a hedvábí ' HIavní n obo.
rem zustává klajinářství , jež dosáhlo rŤ .
cholu za dyn. Sung (ó99-1280)' Na ně
navázala barevná grafika pozdní doby.
K hlavní m odvětví m uáté ho umění náleá
keramika vč etněč . porcelánu (viz), bronz,
řezbářství ' smalt, laková pí áce (viz).
č inský porce|án' byl v} Ť áběn (z oÍ toklasu
a kaoliou za lTsoké ho áru) asi od 7. stol''
v době Tchang s rytým i ilač eÍ lýndeko.
rem, za dlmastie Sung se zelenavou glazu'
rou - v Evropě zvaÍ ý seladon , později
zejmé na malovaný, od 15' stol. modře, od
17. stol., v době Ming a MaDdž u, pe$ře'
Podle převládají cí bare\,nosti se pak hovo.
ři o zelené , Í už ovéa č emó rodině (faÍ nille
/44/
veí e' rosf. nolre)'-Ved|e pestie zdohene'
bo p ]e pÍ o dobu í \4|ngu pnznacny IJeon0.
harirny Ltly - hLan{ 0e Lnlne. uzvany
leimena pÍ o figuralnI pD\t|(u v teto.epo.
..,hvh za|ož ena c$ďsKa qrobna. Ktera
,'nai(ova|a 'ue
piedmeLy a nadale lrč ova.
|^ vkus poÍ cť |áno!e prodtlkce' Je]| Í e0ltel
ziznamé naI r' t72s padesat osm druhŮ
UaVaneho dekoru' KÍ ome qfoD} na0o0
h!lv z O. se\talo\any cele 0r00ne SlavDy,
oid'oby v archrtektuie' hrany' chí áí ny,
í iechy' Do Evrop! byi .' p V} aázen od
16. stol. Velko\ryrobou pro tento \"ivoz
! 19' 5lol' uné l€cka Uloveň č 'p' poklť sla
a Í latila dosavadni yýznam'
Č ini HcrktllolT: Hé raklé s
č í slolánígralických |istů | grafický lisl
č í š €. (č í š ka),nádoba už vaná k piť , skleně.
ná č i; iiné ho materiálu, zpraú dla š tihlóho
kónickěho tvaru a na rozdí l od poháru bez
nohy.
č lánkorá alchit€ktura' označ eni uí vané
někdy plo stavitehtú , které zdů razňuje
č lánko\'ou adič ní skladbu. kde hmota
ivnějš €kjsou dú razně proč leněny, na roz'
dll od a' blokové . Přftlady dů sledné
a' ó' dává zejú é na řecté stavitelství .
č ]ánkl antické aí chitekturv| architeklo'
nické č lánky
č oč korec| výbrus dIahokanů
č rpáli č epák
clln!ct \t' ponocni[ů ' skuDlna s!elcú '
kleňb1|iclé nrod l' polovrny i5' sto|' tako
pnm]uvc]a zaýáno v pohlo;ách a nesnáach'
ikonogralický cé lek č altý v pozdni
golice i v období baÍ oka' Zejné na
v 17. stol' Patřili sem tilo Známí i má]o
mlámí své rci: 5v' Jií , Blaž ej' Erasmus'
Pantaleon, JiIjí , Ví t, Kryš lof' Dionysius.
qriakus, Achátius, Eustach' Kaleiina,
Marké la a Barbora'
č tvercc kří Ž ení ;kií ž ení
č liero e]€nenlů : elem€nty
č tvero roč nich dob. ve !"ýt!arné m umění
zosobnění r. d' nejč asté jiprostřednictvim
ž enských postav s atí ibuty, od 15. stol' ta'
kó antických bož ltev č iputtú n' obrazů
venkovské prác€ a č innoÍ ín' i galanlní ch
výjevů v krajině' Jaro: postava s květinami
agirlandami, bohyně Flóra, Vcnuš e' Lé to:
p-a se srpem, snopen ap., b. Ceres. Pod'
am: p-a s hrozny a ovocen], s lovnou Zvě.
ří ,b' Dionýsos, Dia.a' zima|p-av těž ké m
p]áš ti, b. Vulkán'
č tr€ro ž irlů | elementy
č tyři kardiná|ni clnostii ctnosli a N€řesti
č tyři posledni Ýěci č |ověka. 5ymboliclý ná.
něl nábož enské malby i plasliky, zlláš tě
středověké a barokni| smí , soud, nebe,
pe&0.
č lyř|ht' kvadÍ ilob (z lat'), tlaÍ vzniklýpra.
videlnou sestavou č tyř kruhových n' hrolř
tých oblouků někdy spolu s ú střednÍ m
č tvercem n. kosoč tvercem, už itý jako or'
nanentání motiv, rám relié fu, prvek kruž '
by, typ centrální ho pů dorysu ap'
č uba: Š uba
č uč ek,charakleristický přizdobný motiv
č eské renesanč ni architektury, kulový, vá.
zo!ý' balustrol"ý nebo š iš koÚú tvar' jí nž
rprí vají vertikály, ukonč uje š lí tya je také
umí stbván na koncich š tí tovýchřins,
k ož ivení siluety stavby' Vmikl volným
přetvořenim gotické vrcholové kytky'
č utorá, lidové omač eí ípro plocholl dře'
vě!ou, skleněnou č ihliněnou celtovní láhev
s rí zkým hrdlem a ouš ky k zavěš eni;
fajánsové č ' mají i tvar do kruhu stoč ené
lÍ ubice s ofuorem uplostřed.
dádr, dadaismÚs (franc' v dětskó řeč i koni
č ek, hrač ka) hnulí v literafuře a výtv. umě.
ní lzniklé r' 19 i6 v Curychu jako radikální
prolest í adých eÍ nigranlů pÍ oti hruzám
s!ětové války' uznávanýŤ n esteticlým nor.
mám a sentimentalitě. PŇolní program
formuloval básnik T' Tzara (1. manifest,
191ó)' K ohniskú m patňl New York, Ber.
lin, Kolí n n. R', Paří ž . Hannover; období
d' stonč ilo v l' 1922 23' Ve ví vamé Í )
umění není jasně vymezeným směrem;
společ né bylo ú silí o pÍ ovokují cí ,lÍ oj- č i
dvoÍ ozněrný předmět vyrobený s náhod.
ností a humorem, dále jislá synté za pro.
středků několika oboru např' při inscena.
cí ch' Rú zné předstupně a výchoí náory
jednollivců spo]uurč ily t€chniky a ýoj
forem ýazul ,,ready-made.. (viz)
M' Duchanpa' kolᎠ(vi?) kubislí cké bo
pů vodu rozmnož ená o fotografii
u M. Raye, M. Emsta, K. Scb\ritte$e, fotomontáž
u J' Hartfielda, orflsmus a fulu.
rismus u F' Picabii, abslraktní malba
u H. AÍ pa, expresionismus u G' Grosze
i0' Dixe' Někt€řidadahté přeš lina pozice
suÍ í ealismu' Hnutí d. bylo mámé i u nás'
Dafné . v řecké m} tologii nymfá, kterou
pronásledoval zamilovaný Apollón a kErá
byla zachráněna proměnóní m ve vavří no.
vý keř. Tento pří běh, zbásněný ovidiem,
byl zobrazován zejmé na v období baroka
malí hky a dokonce i sochaisky (Bemini)'
Daí nh, v iecké m bájeslorí sicilský paltýř,
který okouzliI i í ymfy svou hrou na ýiDgu.
Podle Theokrita zahynul neš é astnou
/4s/
]á\|ou. lx)dlť
jinč pově\ti b\1 oslcpcn /ra'
1cnoLl v lfou' spolu sc \vou \eí rou
chkri sť také stal už ve 3.5lď' pi' n' l
hldlnou paí ýřskóbo ronánu. oblí t]cnóho
ješ té r dobč osví cenství '
dagobar pagoda
dnguerrolrpie. nejsta(í { oto8lalick! pt(!
ccs. objevený f' l8]9 a na^ i]ní pod|c \v(i
ho vlná]czce L' J' |VI. ljagLlcÍ ea, Sninek
zachycený na cillivou í ří bmou nebo po
slří bienou destiÚku !yt!áií jcdiný pozltlv.
ní obmz. klcrýbvl iixovánrluiovými taÍ a
mi. Zacholanó d' maií dodlres nepředstiž
enoujemnoý 8radace a výtvamějsou vcl'
mi hodnotné , neboi p ní mi fotogÍ afy by|i
vcsměs malí řl'
Daidalos; Í karos
daidalsliistt|. označ ení pIo nejstaÍ š í .fanč
archaický s1upeň řecké ho sochaistvi (2'
poI' 7' stol' př. n' l'). odvozené zc jmé na
Í rÍ ické hosochaře Daida]a
dakt!|iotóka G řeč '), pů lodné antická
sbí ka pfstcnů ' přenescnč histo cké ozna
č ení prb sbí rltu gemm aj. g|yptických prací .
dalnlatika (z lat' ), také colobiun (lat'), pú .
lodně ří mský Š atobdé lné hostřihu s otvo.
Í em pro hlalu' později|iturgický ú boIjah.
na s tlátkými rukávy, po ýÍ anách a na
do]ní stÍ anč ruká!ů svazovaný pendemi'
D. byla oblé kána pod kan|li a bl'la zhoto
venaz té hož maEriálu' D' sc podobá 1uni
cellá (lal.), ú bol, ktelÝ nosi při cí rkevní m
obřadu podjáhen' Dří vc mě]a už jí!Uká\T
abyla bcz ozdob. dnesie s d. shú ]ná' FoI'
mou d' odpoví dá v ortodormí cí tkvi í icha.
rion a sakkos (řec'), tií č tlrleč ní ú boÍpat.
riaÍ chů a metropolilů '
Dllolicc (Da|$itz). západoč eská porce.
lánka. zabž ená180.1iako lovárna nalem
noukaneninu. od r' 1830 5e lam llrábělo
polceláno!é nádobí ' ú spóš nčtaké vyÝᎠe.
ni. Delovická figu.álni plastika ]e mé ně
!Ýnamná' Znač ky jsou vcsměs vtlač enó
iniciáh majile|ů a D ncbo Dalwitz'
deš lé .kt€rý pronikal slřechou. D' synem
byl hfdina Perseus.
darol!t€|: donátoÍ
Da\enpoÍ t' angIick3 lovarna na |!nreninu
za|nž ena ]amesem Davenponem v Long.
portu r. 1773 a č inná do r. 188ó; její
Ú'
iobky. zdobené zcjmé na liš těnýni, sytě
baÍ evnÝmi kÍ aiinami nebo Iostllnným or.
namcniem' býy lelmi oblí beny Po celé
Evropě od doby kolcm poloviny 19. stol'
Davenportská kamenina byla zpÍ avidla
znač €na nápisem se znamení n koruny nc.
0o { oNy,
darenpoí , angl. nráze! pro pulpit' pull
k psaní lesto]€ s š ikmou psaci deskou' se
záiuvkami vzadu nebo po ý|aně, opřený
dlojicí noh lpředu' už í lanýpo celé
19. slol.
d{ r bcd, denní lů ž ko'angl' názeÝ pť o Ke.
slo pohovku, obměnu franc. chaise lon.
gue, zpravidla s opěradlem pro Í uku jen
z ledne strany.
D. D' D. í ]at'. dono dedit dedicavit' daÍ em
dala zasř l). zkralka formule v antických
i pozdějš í ch věnovací ch nápise.h na pa.
í ]átkách'
Dé co (fraic-): Art Dé co
decumanus (lat.)t caJtrum
dedikič Í iobÍ az' zobÍ azeni slavnostoí ho
odevzdání oblazu nebo kodexu objedna.
laleli. donátorovi pisařem nebo malí řem
ve ýiedověkých iiuminovaných rukopisech'
Pozdějš i obdobou d' o. jsou rytá
d. zobÍ azení v někteÚch baroI(nich liscí ch'
dedikač ni vijev: dedikač ni obraz
d€hlovó banT. umělá barviva rodič ných
tónÚ a llastnollí , !'yráběná od ó0' let Í t|
nulé ho slol' destilací dehlu, vedlejš í ho
prl'duktU pil VýÍ obé sutlp|ynu' Talo baÍ .
!iVa alI7aÍ inova. ]edo!atá anilinová aj'jsou
sice srtá a wdainá' ale větš inou neýálá,
a proó uá!a;á ví ce v tisku než v un]ělecké
malbč .
Dóianeira, podle řecké ho bájesloví kaly.
Tň\ \ryA^
2!/ DAL\ďI
c-xt{ t rF t
6 iť .li
ffiD
\An^ fL.
5;-
Á.
).
Dlllotiť ť (Dal\iit4. zn
dAmarovÍ lal.| laky
damalkoróní . |' o entáiní způ sob 4Í aco'
!ání ž eieza ve !ysoce klalitní a $rdý mate.
riál' Vhodný k !Ýrobě seč ných a bodných
zbí ani' Kujnó ž elezo sc ta!í s uhikatými
lálkami a Vykolané Zb[aně se leplají ' vy.
hloubená mé kč ímí sla piitom \Ttvářejí ne.
pravidelné obrazce. klelé se oblykle v} Ť l.
ňU|l drahynn| |.nt!' Ndzť \ podle vyroby
\r Danrciku. herc se z vlchodntch remi
přenesla do E!Í opy' D. nep|avé j€ zdobcní
|'o!o!ych lnch rFim č ] lcp|anim. .Jí o
rpo;cne re z|arenlm z. V hť raldi(c d zna.i
geomelrické č iroýlinné vzorkování vel.
kých Ploch Znaku'
darnaš rk. tkanina z lesklé pří ze, zdobená
vzoren vFvořeným přctahování m osnov
pies několik ú * o!ých niti' vzor jc lesklý
na malnóm podkladě, na rubu látkY obrá.
cený' někdy se liš í i banou' Pů vodně se
lálka vyrábé la jen na Blizké m a sliednÍ n
vÝchodě, odlud název podle Damaš ku,
dnes jcjí VýIoba zohecnč la !š ude'
dámskí š ti| znak
D { ó' poslala řccké ho báj€sloli, dcera
krále Akrisia z Argu, ktetý uzavřel slou
dceru do kolové komory' aby se nesplnila
vé š tba, ž cbude zabit sÚm vnukem. sám
Zeus ji lš ak navš těvovalv podobč Zlaté hodrlmaliku
t46/
don\k.] prIncť lna. mJ|7ť ||'a |Jcí akIo\a.
klcrou Z|\u] \ zapa\ť \ r|cnIm bl|hť m Nc
chlrc z|ú \obr|d Hcral o!U sní l'd\z rnu
\ zaÍ L]!o\| p0ýdIa sal nalusÍ cnť |c00\a
rou kvi htiÝé ho KentauÍ a Nessa'
diÍ pi\ !lIllÍ ť ho urn(ni. hNlUrrcu \(idJ
DIedm.Ic|n ]ejIll0Z t]aflan Ď0U 0 J nrť nL'
LItul, y n.hlivvr m.|Liřstvi J Umč lť ck)!h
řencsc|a kLcrá í udu]€ a lnlerpreluje umě.
]ccká dí la vc \'š ech souvisloýech; Zkounij
okolnostijcjich Vzniku a osobnoí i I!ů rců .
zabý!í se { ornální !Ýstavbou, ale takó
funkci a výZnamcm: sledlje jc v histoliť .
kč Í nkonlextu a shnu]eje v dě]inách umé ni'
D' v. U' 5c postupně v} bavil2 Ž ivolopiý
nč .ýaÍ ož itnickéa Í rí stopisné .alc takč
uné l€cko.lcchnickó llleratury v Itálii
]6. í o|'; pnou vclkou synté Zou a n]elo.
dickým vzorem byly !š ak tep|'\e Winckcl.
manno\y Dějiny umé ní í arověku (l7ó4)i
iako vč decká disciplina se d' v' U llhranil
až ! pozdlrč toí nanlickóm obdobi Vť
2' po|' t9' ýol' Proniklna univcrzilr v Nč
mecku aj. V 90' lctcch převládala forÍ nální
analÝza v rozboru umělecké hodi1a, pozdč .
ji dLlcho!ědný vl.klad. hledajicí také š irš í
ku]tumó historické sourislosti (ví deňská
š kola). a poí é zeikonologická inlerpreta.
ce' v poí ední době zesiluje zlláš tě leorť '
tický Uměno!ědný aspekt, ale laké 1á]em
o histoÍ icko-společ enskou Í Ddniněnost
a huÍ ranistický ráz tvorby'
dč jinr Llmč ni| dé jepis !ýl\'amé ho umění
dt|odcnct (l ť ranc')| symbolismus
dclall (Z franc'). maliřslú lechnika pied
zaschnutim' l. olisk bare\' nanesených na
jaké ko|i podlož cc na pňlož ený papí I
n' plátno, 2. v připadě neimé .č dvou vrý
tev baNy odstlanč ní s\'rchní vÍ st\'y, aby se
uplalnila spodní bare\'ná \.rst!a. obojí au.
tomatickÝ postup poč í 1á5 lláhodou. Tech.
nlku d. s rů znÍ mi obněnáni 7á!ed]i ve 3()
|elech surrcalrstó, mezi prr'ní mi Spaněl o'
uomrnguez. V reprodukci se \Tskyluje
v lluslrač ní m dopÍ olodu textu { u nás Záh!
dekalt! dekalkomanie v. Nizvda).
dclaí r|os (řec ): lypy antických chrámů
dekorarc d;radelni: inscenace
dcloí . dc|ioí ac(: VýZdo|ra
dekor ti|itmU'' l!ů rč íp(!ť tí .\. němž lc
dú Í az!č up|ittňu]c !ýZdoba Vš cho dÍ uhu.
|dc r.ilzr]obná tun|cc pievaž ujc, ncbrr do.
konc. nlhrazujc r,í razolou a obslhovoLl
\1liinLu dilí l, v dé jinách Umč Í li bylir ot'do.
hí zejnč na zárč rr:iné |áze rlohovÍ chjed.
iol (|ozdní gotika. lokoko) která \i
lvláilělihovlr1a\ dckoralivní plno(i.aji]lá
(pr\.á pololina 20 \lol'). kde bylo dckora'
tilní cilč níobecnč pollač 'áno. nei\í c
! aÍ chilcklLlic (A' too''
dč lCni.tilil: alIk
d(]ll\lÍ hjins. keramike s v} sokou ciiič r
loololnalou polc!ou. Vyláběná na sklo..
ku ló. stol. pod]e rÍ cbodoasijských polcc
|ánoí ch !Zorú .! holandské m měýě Delf.
lu. Také !e výZdobě \'ychiieli Zpnu
dělftš tí keramrci z č inských a japonských
piedloh' Malba kobaltolou modň pievlá.
dá nad pesllou burelností ' Jnenovitě po
pbloviné l]' stol' |ozk!é lají č etné dcIfi\'ké
dí ny. Znač icí s|ó !ýlobky pí smcn! ncbo
!.cnÝmisvmbolY (tři 2!onkv. scklra. ruŽ c
ap') Po í . 1750 d' f. uí Llpu]c do pozadÍ .
dclfiská kamcnina. č crvenohnědé ne8la.
Zované č ajové konvič ky s relié lní lÝzdo.
bou \.ělvič ck a drí č ku.ktenimi výrobnr
! Delftu (od I' ]68í )zejmé na dí lna
'.Koru.
nolaní č ajnik') napodobily óí nrké kame.
ninové !7oly' Tato d. k' byla pat|né pří '
mou piedchú r1kyní kaÍ nenint BoelLge-
rovy.
delin.. del.. zkratka lat. delineavil - na
kres|il. u!ádč jí cína í arých gralických lis
tech ZejÍ né nana nrědirytinách od
ló.- 18' í ol' - ]mé no umělce. klerý na
l.reslil před1ohu'
DeloÍ neora soust,raI kro\.
Dó|IóÍ é r. v řecké mytologii bohynč 7eně,
plodnosti a ú rody. dárkyně obilí . malka
bohwé Persefon} . dcely Dioly, ií mská
Ceres: podle le8endy nauč ila lidstvo pěs'
tovat obili' By]a Zobrazována Zplalidla se
srpcn. pochodni nebo s drakY, kt€ří táh|i
Jel luz
dentelle (í lanc')' názeÝ pru zlacenou vý
zdobU kniŽ nich !azeb L8' slo|'. nava^ l]í ci
na jcnn. kÍ ajl.o\Ú vzoÍ !. aplikolalli llll
okLljí ch de\ek'
dcniicrhr 1z hr.)r zuboic/
depindr|lcc (7 func. depť ndenc€). ! .lI.
chltekluře redlcjš í budo!á přÁ|Uš cií ť i!.l
ií n cc|ku (|ič cbn'v. holclu apod').
Dcrt'\. anglická slevná manulaklura |ol
celánu. za|ož ená |ol' l75{ )' l770 \poltná
\ ví robnou ! Chehea' PIoduko!ala ýolJrí
náLlobí itlgurky pod l]iven N1iině. o\oLri.
l.j'(í \ rrbdobi klasicl\mu' Znaókou Lrvla
iiiciál3 D. zkřiž fné hole s korunou ad,
v D. bylt také napor]obeny cizí znač ky.
napi' l\'{ iicň. Hrlchst ap
Derb\ zn
Dcruh. italská' umbIij\ká \.} .rohna maioll.
kr. č inná od konce ]5' 5lol, doLlnes' Pií
znač né jsou vclké nisY. moLlře Zdobcn.
nebo llsl.oldné . tepne pozdč ji !ÝÍ obk!
s peslrou malbou historií iob!yklc zí ač cn!
náPisy č i iniciálámi vilobct]
dc5é n (2 franc'). kaž dý vzor na tkaninč ' al
už lznik]ý tkanim. broš o!ání m. llač cnim.
prostřihá!ání m nebo i liskcm.
delign (angl'). v posl€dni Llobč zobccnč ]Í
ná7el pro náVrh lonnování výrobku (stro
je. nástroje apod'), sjednocují cí funkč ni
ú č elÍ o(i eslelický uhled'
dcskotisk. způ sob tisku 15. ýo1', dsk celých
stránek textů . vyiezanÝch do dievě.
nÍ ch desek zároveň s obrázkr. Již pied
vlnálezem knihlisku by|Y tak liš těn'v krář
ké lexty (blble chudých, svaté obrázk!.le'
táky. hrací karty apod.)'
ď",&%
otrď
ř
Ý
{ tffi
\} ú ž
141 /
dcsková malba; deskový obÍ az
des\olý obnz, malba provedená některou
z malí řských technik v tenkých vÍ stvách na
dřevěné , zvllá-š ť připravené desce' D' o' byl
znám již v antice, v byzanl' umč ni (ikony)
a zvl' významu se mU dostalo ! Bra1bě goické
' V 1?' slol.' kdy již převládla malba
na plátně, uďž ela se malba drobných for.
málů na dřevě v NizozemÍ , zvláš lě ! Ho.
landsku.
dessin| desé n
deš těni: boiserie' lambrie, táflování
d€tailni studi€. dí lč ískica. kreslí řská' ma.
lí řská nebo sochahká studie něheré č ásti
piipravované ho dí a, fragmentu hlavy' ru.
ky, kroje, ale také pohybu u figurální ho
námětu' Dokládá ýoj představy a pro'
pracoYávání její ho výtvamé ho v!ádření '
dé l'ká na|ba, umělecty neuvědomělé ' ale
tí m Úrazově bezplostředně]š í výEarné
projeif dětí , zlcadlí ci jejich dojmy z vněi
š i} o světa i vnitřní pocity od prvých Č má'
ranic až po zobrMení skuteč no$i' l(e kÍ eý
bě se bny přidává balva. D. m' ve své pú '
sobi!é naivitě se stala inspirací pro někt€ré
maliřskó směry 20. slol'
Deutscher werkbund (něn.)i Werkbund
deviza (z lat.)| emblé m
devocionálie (z lat'), rú zné předměly lido.
vé zbož nosti, jato medaile, křiž ky, obráz.
ky, č asto památlry z návš těq' poumich
Í nsl apoo.
d€xtrin (z lat'), ve vodě rozpust!é lepidIo,
í skané pť až ení mš krobu s pí měsí bomxu'
Z d' se také ÝyÍ áběií akvarelové baNy.
diadé m (z řeč ')' č €lenka, pů Ýodně tkaná
páska váz^ ná kolem hlavy,jakou ve staro.
věku nosili kněž í a ví tězní atleti, později
laké odmak vLadařské hodnosti; ří mš tící .
saři se jí m zdobili teprve od Diokleciána'
od Konstantila byl souč ástí oficiální } o
ú boru' Z kovové ho, drahokamy zdobené .
ho d. byzant' cí sařú se v} 'linula kofuna.
diáko jáhen
diakonikon (z řeč '), mí stnost připojovaná
zpravidla na již nístraně k apsidě yýcho.
dokřeýbnských chráÍ nu a urč ená m š atnu
nebo pří pravnu duchovensNa, shí omaž .
dií ě diakonů (jáhDů ); měla funkci pozděr
š ísakÍ htie; pů doÍ ysný protějš ek Pí osloru
zv. prolhes$,
diamant (řec')| drahokamy
diAmintorá bo!áil bosáž , diamantování
diamantoiá k|enba| klenby
diamanloláni. plastické nebo (ve sgraÍ itu)
ien grafické utvářeni fasády diamanlovou
bosiáá.
syn Diů v a Thé banky semelé , vychovaný
nymí ami, manž el Ariadnin' Jeho extatický
kult byl pů vodně pěstován v Thrákii'
D' s prú vodem satyru, silé nů a maiDad
(bakchantek) byl č astým námětem zobra.
Ž ení anticlÚch, renesanč nich i barokní ch.
dioÍ áma (z řeč '), zprvu ma]ba na obou
stranách pÍ ú hlednélálky' kteí á pak ! rů z.
né Í rosvět]ení pÚobila rů znými efekty
(vynález L' J. M. DagueÍ ea)' Dnes názor.
né (plastické ) zobrazení krajiny nebo figu.
rí lní hovýevu ve zmenš ené i ž ivolní veli.
kosti, tde se s malovaným pozadim pojí
plastickó předměty v popředi a zvyš ují iluzi
skuteč nosti' Podobné ho Úmamu ]e pano.
ráma, zatí mco cykloláma má pozadí ku.
hove,
dioÍ i( (iec )' ž ule podobna trylřelina. zmi.
tá tmalozelena .i Lemné š eda' obsahujici
p|agiok|as a jlne í ninera|y' Už ivase k ob.
k|adú m \e ýalebniclv|. vyjimeč ně take
v plaarce,
Dioskú roió. Blí ž enci, posta!'y iecké myto.
logie. Kastor a Pollu\ (Polydeules). synove
Ledy' bÍ atň kIasne He]eny. patři mezi
fugonauty a prosluli nnoha hrdinskÍ ni
č iny a dobrodruž $vimi. Jsou takó znane.
ní m zrěrckruhu.
diDlom lz ieč ')' obvyklé oznacefu lislin
lmenolac|ch, qsadnřh, rLdelujioch něja.
ke oravo. pochvalu apod', kleí e b],.vaji ka.
liqr;fickv psán! a zdobeny miniatumimi
m;lbami, nebo zv|a;ť tiš té ny'
dipleřos (řec'), antický chrám s dvojÍ m
oběž ným sloupořadí m' U pseudodipteru
je vnitřni řada sloupů nahrazena polo.
sloupy.
dip|vch. z iec' djptychon: v anlice pů vod.
ně dvojice voskovaných tabulek ku psafl'
D. řimských l(onsulu jsou řezbou bohatě
zdob€né sloí olinové destič ky' ňotovova.
né při Dastoupení konsulú do ú řadu' od
$řAověku znač id. dvoukřidlý malovaný
oltď, později i dvoudilný obraz profánní
té matiky'
diplhký s|oh' ná2eý odvozený ze scheÍ na.
ticke. geometricke \]'zdoby vᎠz 8. slo].
př' n' |'. nalezených u Dipylské brány
Diana; Arlemí s
diast!los (iec.): interkolumnium
dialreta (lat.)i vasa diatreta
Dido. m} 'tická kaÍ áginská královna, zakladatelka
Kartága. PodIe Vergilia (Aeie.
aJ) si lzala ž ivot, když ji opustil hrdina
dig|yÍ (řec.): triglyf
di|enský mode|: bozelto
di|na umělecká: umělecká dí lna
dinanderie (2 franc'), hronadné oznacení
pro nádoby' ltofl1ky a rumé náč iní , také
liturgické pí o kostel, z mědi a mosazi z bel.
gické ho Dinantu' kde lalo ÚIoba Í něla
tradici od středo!ěku'
diok|eciánské okno| termální okno
DioÍ ýsos' jindy Bakchos (lal' Bakchus),
v antické mýologii bů h ví na a plodDosti'
t48/
diplr.ch
vAthé nách' Do ornamentu d' s'jsoupo]a.
ty i postavy lidí a
^ .í iat
pielvořené ve
Diřectoirc (franc'), k lasicisl ní francouzská
móda doby tz!' DřektoÍ ia (1795 99),
přechod mezi slohem Lud!fta xvl. a em.
piren; pří znač nýjc strohýornament ovlj!.
něný pompejskÝmi malbami' VýIa7nou
aněú ou proti lokokoié módě přineslo po.
jetí d' v odí lání ,,ila grecque''. po řecku'
directoÍ fabricae (lal'): slavební huť
dis€gno' italský pojem pro základní kre.
sebný náč n a ideovou koncepci dí la' pou.
ž í vanýv umé lecké teorii 1ó' a 1?' stol' Na
rozdil od pieviáž ně významo!é ho codcetta,
d.zahnruje č &Ýěji i foÍ mální momenl reali.
zace dí a'
dispenni malba, malba disperznini barvami
z umělých pryskť ic. ieděnÝch vodou,
prováděná lehkým akvaÍ elo!ým i krycí m
nánosem' Po uschnuti je ve vodě neroz'
puslná'
dispozicc aÍ chj1ektonická| architektonic.
ká dhpozice
diiadc|ni dckoÍ rcc: inscenace
diy!de]ni koslÝmrI inscenace
divadb. Z!l' funkč nč uzpů sobená budola
n. ú č elovámí slnost vjiné m objeklu urč ená
divadelní m hlám' Základ výloje po]oŽ ilo
antické řecké d', nekryté , umí slěné zpravi.
dla na svahu, sestávají cí z pů lkruhové ho
hlediš tě se sedadly (theátron)' truhové
ploš iny (orché stra) ulč ené pro sboí ' pro.
scé nia (viz) s í unkcí vla$ní ho jeviš tě
a ! Dozadi Z€ scé nv í viz]. D' v andcké m
l(]me, umlslene ! Í ovjne. r!0Í l|o ||2aÍ Cnl.
lektonický celek se í avebně v)ryjnutou
scé nou Naru nonumentální } ro pruč elí '
ýupňovitýn hlediš lěm a vně]š ií nistěnami
ieš enÝmi spojení m ziisad alchitektury ar.
chitIávové a obloukové ' Kromě pú lválco'
vé dispozice se objevuje olálná. Anticlrý
odkaz přehodnotila výslavba pozdně rene'
sanč nfio divadla olirnpico v llálii (Vicen.
za, A. Palladio' před 1584), vyuí vají ď
pe$pekti\T' její ž Úznam Í oste v baÍ oku.
v renesanci Zaďná nový vývoj' chalakteri.
zovaný spojenim podstatÍ ých funkč ní ch
č ástí d. \' dispozici rozvinulé ze]mé na po.
dle delš í č ikra$í podé lné osy. - Pří rodni
d', umí sté né ! pí lodní mú Naru leré nu
(také v zahradách), bývá doplňováno
drobnýí ]i architektonickými objekt]'.
zámecké histor]cké d' je obvykle sou.
č í ýnísouboÍ u budov n' budo\T'
diran (z peri.)r pohovka
dirisionismusr pointilismus
dirizí vni princip tiorbi aditi\'ni princip
Norby
dii! slěta: sedm divů antické ho svěla
dlabr| přeplálování
dlátn. kovové , ocelové nás[oje, kteÍ ými
sochař v kameni i řezbář opÍ acovává odbi
rání m materiál své ho dí la' Pro práci v ka.
meni, k pronikání od bloku. se uŽ í vájed.
nohrolé ho š pič áku.na odlamování Í ozmi
tač e (prýskač e) se š ikmou ploš kou mí sto
oslří . k dalš í muopracovávání slouí rů zné
zubáky s š irš im Zubatým oslří m' Jemnějš í
ť ýhováni \rytváři Úhovač la' (š anýrka, Š a.
Úrka), rovné š itoké oÍ ří má lemovadlo,
slouž icí také k vyrovnáváni ploch. Malý
š pič áks hrolem na obou stranách je vÍ tá.
č ek, lhodný kjemnějš ipráci. K dlálů m pÍ o
kámen se rrž í váž elezné hokladiva' Rezbář.
ská d' mají ostří rovná, segm€ntová aŽ pro.
hloubená polokruhová, rrytvářejí oí hlubo'
ký ž lábek (lzv' hola]zna), dále lž ič kovilá
a hrolilá (kozí nož ka. klí nož ka)'s řezbář.
skÍ ni d' se pracuje dřevé nou palicí ' Kli
noŽ ky a dalš í ch drobných dlátek se uává
také v grafické technice dřevořezu'
dlÁtl řezbáhká
dlaž dice. ní zké destič ky rů zné ho tvaru
(č tveÍ ce,okosené č tverce' obdé lnfty, Š eý
tihránky) i naleriálu (z pálené hlí ny č ika.
nene), slouácí od anliky k dláž dění ,krytí
podlahy nebo k obkladů n' D' z páené
hlí ny nepolé laÍ é i polé vané byly !e stře.
dověku zdobeny tlač enÍ nivzory i figurái.
ní mi notivy. D' kameninové ]sou Z hliny
pálené až do slinulí ' Někdy se mí sto dlaž .
dic už valo cihel v běhounové vazbě.
Drnitrorský porcelánol.Í zárod: Gardner
doba bÍ on'ová' obdobi pravěku mezi
d' f,amenDou a ž eleznou, charakleÍ izované
ví těZstvim kovú ' ť ozvojem řemeslných
oború vč etněmetalurgie a lozvinutou
bronzovou induýrií (v Evropě asi
2500-1800 až 750'700 př. n.l'). Po pře.
chodné m období (viz: eneolit) se dělí na
slarš í ,střední ' mladš í ,pí p. také pozdoi
dobu b' vývoj probí hal nerovnoměrně'
Základní výmam pro zrod anlické ho uměnl
ma oblast egejslo--anatolska (vz: egef
ske Umé ru)' pú sob|c| podnělně idodalš ich
oblasti' např' do pannonské ho Podunají '
Starš í době b' palřikultuÍ a uné tická' rozš i
iená !e střed. Evropě' ovládla techniku
odlé !ání , tepání a kování ozdob, š perků
a zblaní i prolamování a vykládání kovu
např' janlarem z€ sevefu. R} tý dekor je
geometÍ izovaný' Na Mora!ě a na Sloven.
sku se ují mají prvky maďarovské kullury
s novou ornamentikou z jihovýchodu'
střední dobu b' představují rozvětvené
kultury Í nohylo!é , které zd(ořenily i u niár'
V mladš i době b' se í o^ í řjloárové po"
hřbí váni, s ní mž souvisikultura popelnico.
vjch polí s řadou ewopských variant.
/49/
U nás se slala dů leŽ itýmpodlož im dlouhé '
ho vývoje kultura bylanská a luŽ ických po'
pelnicových polí ' s bohalou typolo8ií kera.
miky. se sponami s rů ž icemilinutými
z drátu a zví řecí mi noliw ve !ýzdobě lu.
xusní ch piedmč tů ' sloŽ ilost výoie
! mladš i a pozdoí době b', dosahují ci až do
doby ž elezné (Viz), dokládá situace r zá'
padní m středomoří | v háIii se š iiila kultu.
ra prolovillanovstá, na sardinii se |ozvi.
nula výstavba kamcnných věŽ í (nuÍ aghi'
ilal'). na Korzic€ kruho!Ých opelněnÝch
sidel (lorre' ital')' na Baleárách obdob.
ných liruhových věž i; poslé ze na pobřež í
Sicilie a č ásli spaněhka Foinič ané zaklá'
dali obchodní osady. znamena]í ci kultumí
l"jměnu;v8' stol' př n' ]. vznikalana!ých.
ajihu siďie již řecká měí a (např' syrákú '
sy)' Jiné pásmo zahrnuje s'-z' Německo
a iiž - skandinávii; pňznač nou pamálkou
drobnóho umč ní ]e např' b' kuhovni lozí k
se s]uneónim kotouč em. pokrltým 71alýn
pleclrem, nž ený konfteÍ n (dutá č ií 1),sym.
bolizují ciÍ ]snad ú todnoÍ (Dánsko)'
U nás je dú leálou pamálkou kuhovní vo'
al s nepnhyb|ivými koleč ky.
'
bronzot1m
kotlem (mohylová obla5| i' z' Cech. mila.
Veóská ku]tura)'
doba ha|š talská| doba ž elezná
doba hÍ ldiŠ lni,archeo]ogické označ ní pro
západoslolanskou hmolnou kulturu rané .
ho í ředověku, chalakterizovanou na vyš .
š í chstupní ch soustavou hradiš ť (viz).
Vdějinách naš ich zemí (asi 7' 12. ýol') se
překýá s vfiojem kmenové ho zří zení
a poč átky státu rané ho í eudalismu' v ději.
nách urnění pak s obdobim lelkomoí a!'
ským, karoIí nskýí r,olónským a Í aně !o"
mánské ho slohu. Dělí se na lii obdobi'
Předcházi ji obdobi raně slovanské (také
slaroslovanské ), zahrnují cí tz!. pra^ ký
typ keramiky a smí š enéavarsko slovan.
5ké projevy. V stalš í d. h. (?' 8' slo|',
v Cechách nejspiš e 8' slol.) lz kaji jed.
nollivá nevelká bradiš tč a starš í kulturní
lypy prodělávají dalš i vý.vo]' významný ze.
jmé na na ú zemich blizkých Podunají l již .
Morava a Záp' slolensko' Střední
d' h' (9'-pol. 10' stol')]e ú dobim Velko'
moravské ií š c(9' í ol'_před 908)' kd€ s€
kromě h|adiš ť vyskytuje i lyp opelněné ho
sí dliš těměslské ho rázu' PokÍ oč ilosti tobo.
to p|ostředí po r. 800 narvědč uje nálezová
!Ť stva blalnicko-mikU1č ická (z hlediska
uměni č asný lelkomolaYský sloh) s flanc'
kými prvky ! uměleckóm řcmede (!iz karolí
nské umění ). dokládají cí již schoPnoý
synlé ry rú zných podnětú (!iz velkomolar.
ské umč n0' V óeské oblasti lzrů stá
v 2. pol. 9' slol. výZnam mohutných hla.
diš ť ,olládaií cich urč itá kmenová ú zemi,
nlavne \e slleon|cn Lecnacn' ť o]|zen' ť o.
labí a Poohií ' v umělecké m řemesle (napi'
lcchniky a typy náuš nic) j \ prvopoč álcí ch
kaÍ nenné alchileklutl (|olundá I]it L.\.m
Hradci) jsou palmé lelkomora\,ské !liw'
v l' pol' 10' Í ol' sc stavitelstvi na ú ýied.
ní m PraŽ ské m hradu olientuje k oblasli
Jadlanu (Václavo\.a rolunda): rzniká zá'
kladna rané ho pí emyslovské ho uÍ rění '
V pohiebnim zpú sobu přež í vajínoh]rly
a vyskyluje se i pohibiÝání lěl' v mladš i
d' h' (asi pol' lil'-Í )oč '12' stol')]sou ! po.
předí piemyslolské í řcdní Cechy' Wspě.
lá kuhura vyznač uje slavnftovské ú zEmi
s ú slicdnin hradiš !ěm l'ibicí a hustou sí tí
komunikací ' od 2' pol. ]0' slol' se í ozš iřu'
je osidlení noiÝch ploch zpÍ avidla na dá].
kových cestách a přilodnich tocí ch (vnitř.
ní kolonizace)' stará i nová hladiš tě pro'
chiiŽ ejí lypologickým vÝvojem; kniŽ eci se
í álají pnky l^ ' hradské spráW země ne.
bo chrání hranič ní piechodv (zenrské brá.
nv)' Podhradí znamenají již Piechodný
stupeň li Í ředověkýÍ t mč stů m'Tamní
koslely Í nají funkci panskou ncbo \.elko.
famí ' Iblé ž platí plo Moravu. kt€Iáse do.
í ala pod vládu Přcmyslolců (od !' 1055
tň ú dělná kniž ecNí )'Ve vý1varné lrr unré ni
sc období ml' d. h. piekrýlá s otónskýrn
umění m a poč átky' románské ho í ohu
(viz),jež se rovnč ž v Cechách a na MoÍ avě
prqelují při budo\.áií nejí arš í chkláš leÍ ů
(benediktÍ nské iehole) kní ž ecí hoza|ož e'
ní . o vyspělos|i proí ředí svč dóí impoÍ to.
vané uměleckořemeí né předměly Í ů mé
funkce (např. slalovác|allká pří ba 2 do'
by kolern r. 1000); východní bronzo!é /'
věsné dvojdí |né kňž ky (viz eÍ kolpion) ap'
pů sobily na domácí práci' V už ité mumění
sc prosadih vš echny dobové lechniky
a mnohé slož ité ornamenty (š perkv,luxus.
ni knoflí ky gombity)' vvskvluje !e již
mjnre. Keramika F vesněs vytáč ená na
dob! mč dóná| eneolil
doha ž clc'ná. období pÍ avč ku charakteri.
zovanč už !ání m Ž eleza' jeŽ se na Přední m
\.Ýchodě objevuje od pol' 3. tis' př' n' 1.,
kol' I' 1000 zdomácňuie ! Recku a Š í řise
rovné ž do ltálie. kdc se Záhy ují má u Et.
ruskú ' D' ž 'se dé |í na dla č a5o!é ú seky'
- stáÍ š i d' ž 'sc překrý\'á s obdobim hal.
š talskýn, ha]š t. kulturou (niá7€v podle na.
le,iš tě ! Rakousku). asi 700 až 500-450
př. n' l', ktelá se rozš í iila od i.ich. Francie
až po Karpatskou kotlinu' zahrnuje něko.
lik !í !ojo\ých stupňů a ú zcmnich okruhů ,
zc]mé na východoh ý nebo východoalpský
o' (u nás zahrnuje kulturu horákovskou na
již .N,{ oravě' k' kalendbersLou zasahujicí
na j'-l'slo!ensko), západoh ýncbozápa.
doalpský o' (u nás k' bylanská vc střed.
cechách. ÚběŽ ky h é mohtlo!é k' v již .
cechách), luž rckýo' v d' ž '(platěnická
k. !c výcb. cechách ! na se!' N4olavě)'
Umč ní ý' d' ž 'vyznaóuje \'yhraněný sloh
s motivy gcomcldckými, Zví řccí mi i silně
slylizovanou lidskou po\Luvou; IyskvtujÍ
se kuholní voziky a zoomorfní nádoby
(viz)' Vlastní slarověká kukura vyspěla
v ltálii (viz elnrské umč nl' Mladš í
d' Ž ' nebo laté nské , lalé n. l ákuhuÍ a(podle
naleziš tě !€ sÚcarsku), asi 500 až konec
stalé ho letopoč tu' v neantické západní
a stiedni Evropě pí eváž něurč olaná Kelty
(riz ke|tské umění )' se vyljjí v několika
fázich (3 až 5)a ú zcnnich okluzí ch. Rané
sÍ opy lalé nu Gtarolalé nské )
jsou patrné la.
ké y naš ich Zenich. kan keltské kmeny
pronikají v né kolika vlnách (Bójové v Ce.
chách, volkové Tekloságo!é , Kotini na
slovensku)' od konce 2' stol. se opí ra1í
o opevné ná sí dliš tě Í ]ěstské ho tyPu, tzv'
oppida (lat': např' slradonice nád Bercpkou
ve slřednich cechách, Tří sov
u ces' KÍ unlova, staÍ é Hradisko na Pro.
slějovsku ad'). ! nichž se sousliedila spe.
cia|izovaná !í Í oba(ž elezářsl!í , hmóí řství
Iyuž í lajicíkruhu ap')iobchod' také s ří !r.
skou oblastí (import skla. amfoÍ , draho.
cenných nádob, ozdob), dopÍ ovázený !ý.
lojem keltské nince' u nás Í až enéhlavně
ze zlata.
dobolá kopicl kopie
Doccia' ilahká manulaktula iorce]ánu
u Florencie, Založ ená markýzem c. Gino.
rim 1737' č inná dosud' Zprvu vyrábč llt
š edé stř€py skolo bez lesku. na sklonllL
18' stol' dosáhla dobró tcchnické ú rovn.
v nádobí , zpNu pod v]ivcm Mí š ně,pozdé -
/5t)/
L^ ]7Nl) zc scvrť \' na sk|onkU ]8' sIL'l
]iili'l".. o'."t. Í !W | Í ť |rcinrvJzdi
r.i' znaeto.r h1ná rú znL Irc\|ena moorJ'
iJ* enl nebo zlata hvč zda' tottout. ptsme.
iu p 6'. . t.l'
'lot
jí tleno bIn0n. dnť s
RjchaÍ d Gmon'
dódckasIrlos
(iec.) typv antických chrá.
doLurncnlrcc
(/ lar'1, ! oblasli archilektu_
n a v!traí n.hlj umen] Kre\ť Dnc. mencKe.
o,rsemne, lotolraficki zachycenI rIá\eb
; Unré |ectych Jt:| V ur.Ll.m ú \u. popÍ
marerial o ieiich vznlku a lllanl zvlaslnl
ob|A| předýa\UF !áno\a Ú' \ arcn|le\.
rurt, iahrnuircr pÍ ''jel' lo|řcbne pIU
stavbu nebo ú pralu Í av!y'
doImcn (l kť || ) rcolilIcky nahlobniUt!aÍ
/ !d|'ych kdmcnnvLh b|olú ' Í DkÍ yÍ y
kamennou destou, pnznacny zejmena
pro megalitickou oblasl již nía západni
EvÍ opy'
Dolni Chodor: Chodor
Dolororal mariánská ikono8ratie
D' 0. } |.' nii|L\o\á Zkratka z lal' Deo op.
1ino |vlaxinrr. u/ilaná zejmé na l zač álcí ch
náhrobní ch, pamč tní ch i jiných nápisú od
ooby reneunč ní '
00m (z lat')| kated|á|a
doninanla (z lat')' ve !Ýl!' Lmé ní pievlá'
dajicí í ož kadí la (barÝá, kompozič ní mo.
llv). ! archilektuře pie|ládaií ci pnrek v or.
!iL]li\Jllu mí Lu. !oh1ť d(\\' \\|iLlll( \\nl]'
\|lí ci cÍ l ulbanistické ho cclku (hlad. |r
Í c. kostel). zdů lazněný zpmvidla lilki lť
ré nen'
do|ninikáni (ordo Flatrum Praedicato.
rum o. P. a pod'), ž ebra\'ý městský řád
(mendikanti. 2 lal.) s ú č elemkazalehkým
(predikanli. z lal.) a uČ ite|skýn na qŠ š í ch
š kolách, rozvÍ ejí ciboho!ědná a filozoť ic.
ká studia poďe.romáš e Akvinské ho, s ie'
hoIí s!' Augustina, zaloŽ ený ve Francii
a polvrzený r' 1216' RovněŽ vznikl-tzv' II.
řád, dominikánky, a IIl' řád,laici' Rádový
oděv; bí ý hábit. kož ený pás s Í ú ž eicen.
bí lý š tapulí řs kapuci. dlouhý č emý pláš |
s kapucí l ! základnim znaku na í ří bmé m
poli střibroč erný liliový kňž s devizou řádu
a později té Ž pes s gra.álovým jablkem
v llamé ' K nám byliuvedeni v l. l22ó 32.
dominikánky r' 1240.
donino (z lat'). volný plďť č ipřehoz s ka'
puci, pú v' kněž stý sví cbní ú boÍ ,od
16' stol' také a ze]mé na maš kamí a diva.
delní převlek, dopiňovaný š kraboš kou,
áby doč asně skrll tolož nost' karnevaloÚ
ú boÍ š aš kanebo pierola'
dornoini itil. stěna, kterou se prú č eliUza'
ví rá nad hlavní ří msoui vyplňujc bok sed.
lové střechy, nebo skýá střeš ni ú t!ar'
Plocha š 'býyá prolomena okny a rů zně
piizdobena' S. středověkých stavení byly
vysokó, v zásadě trojú helní kolé , s rovnými
nebo stupňovitě utvář€nýIBi stranami' ně.
kdy s dekorativní Ď ciÍ ]buřií ]. Renesanč ní
š ' jsou tvarově bohatš í ' Í ú Zněč leněné
v ploš e iv obryse (např' sestava oblouč ků ,
oblouč ko\.ý š '); motiv na lrcholu í o?š í ie.
né ho a rozeklané ho lenesanč ní ho š ' se na.
Zí ,vá vlaš toví ocas' v období baroka a ro.
koka nivají š ' dynanický kňvko!ý obí ys,
č asto Zdobený volutani (volutový š lí t)'
klasicistní š . bývají se8menlové ' empiro!é
(bez oken) mají tvar ní zlrých trojú helÍ í lů
(honton, tympanon).
domorní znameni. návěstí se jmé nem do.
mu, věcný znalr. klerý s]ouŽ il k odliš ení
a urč ení obvtných domů ve středolěké m'
Í enesanč nim i balokní m měslě' V Praze
byla d' z' uí vána od konce 14' stol' abč ž .
něv l5' stol';své ho orienlač ní ho !ýznamu
po7byla teprvc zavedenim doÍ novní ho í ý
o|ánÍ (v Prlzc l7?0, 1805, l87lt)
L)' z' - nanámč l zviřa1. květin' věci. biblit
kí ch. mltolo8ických, hi5torických i odli]
Ž itých předslav byla bud malovaná neh('
plastická; vedle tvaru hrí la ú lohu i baÍ !a'
k sna?š í muzapamatování Zpralidla neob.
wklá(bilýlev, modrá liš ka' zlalý slon, č er
ná rů ž e).Zobrazení č astodop]ňoval ješ tě
naprs.
donorni š lit. tenesanč ní )
donolni š lit. (-qotický)
t5U
do mlni š til' (baokni)
donac€(z lat.), věnováni, v minulosti zpÍ a.
vidla ze zbož né hoslibu (ex voto), v podě.
kováni 2a záchranu č i pomoc. ú hrada fi!u.
rativniho umělecké ho dí la (oblazu, sociy,
oltáře) pro koste]apod', nebo icelé stavby
kostela č i kaple.
donótor(zlat'), dařovatel, dárce, kteÚ vě.
novalkoý€lu oltái' obraz nebojinou sou'
č ásl vybavení a Úzdoby; v Údobí goliky
a renesance býájeho podoba č asto piipo'
jena' nejednouje (na d€skových obrazech,
v rukopisech lituÍ gických knih) zobrazen
i s rodinou.
donjon (franc'), donž on. bergfrit, nebojsa'
hlavní a ne]pevnějš í obylná !ěž středově.
ké ho hradu' ú střední č á5t rané ho hradni} o
typu' Pů dorys d' byl zprr'u jednoduchý,
č tvercový č ikruhový, č aslovyhrocený,
později ruzně č lené ný; masí Ýní zdivo q]bí
ha]o nad vyhrocení m z obranných dů vodů
Dntem.
dop|rikolé barry. komplemenlam|' kaiJa
?ák]adni barva spektra ma \VoU barvu do.
p]ňkovou (č enená ze]enou, oranž ověž lutá
modÍ ou, fialová zelenož lutou ald')' s ní ž
při absolutní č istolě ban'y by dala opět
paprsek bí ý. s těmito vztahy lze poč itat
i v barevné skladhě ohra^ l
dormilái (z lat'), společ ná ]ož nice řeholni
kú v středověké m i pozdějš í mkláš teře'
doÍ sa|e (lat')| chórové lavice
dorsá|ní kiiž i kasule
dórské kyma: kyma
dórský řód (s|oh)l antické stavební řády
dorýTánid€s} i, v gť aí ice dolrreslování ne'
bo prohlubování ryté nebo ileptané desky,
tiskem opotřebované ' Doýané d' Fou
pď zpú sobilé k dalš í mdobďm othkú m'
ale ztrácejí na pú vodnosti prvé ho stavu'
doš ky, dochy, panenky, provií ání m zpev.
něné ví chy ž ltné slámy (Í aké Í ákosovó),
uí vané ve vodorovných. shora se ořekrí '
vají ďch řadácb 1ako liryrina v lidové m stá.
vitelstvi. Irnpregnací jsou dnes d' zbavová.
ny n€Úhody snadné hořlavosli'
Doubi (něm' Aich)' porcelánová Úrobna
na Karlova$ku, zaloŽ ená 1849 býv. spolu.
majltelem í avkovské manufaktury
J' Móhlingerem, kteÚ se ! D. uplatnil ija'
ko modelé r' VyráběIo se lu nádobí běž .
ných tvaru i ž iánrové figurky z dobré porce'
]ánové hmoty, s polevem ivbiskvitu' Zna.
č eno vyllač enými iniciálami č inápisem A,
Aich, AM.
AMKDoubi (Aich), zr.
dorsa|e (Iat'): chórové lavice
dracoun (z franc')' lracoun, ]esklá kovová
nit, vzniklá obtáč ení mlenké ho zlaté l]o,
slntrné ho nebo měděné ho drátku koleí l
pevné ho vlákna. D' byly od 1ó. stol' pro.
lkávány, broš ovií nyhonosnó odělry, z d' se
š ily kť ajty' už í valose jej k lemování č alou.
něné ho náb} tku apod'
drahó kolT, uš lechtilé k' vácné ho Úskýu
a rfsoké odolnosli vú č ichemickýí n vli.
vú m. Patí k nim zlalo a střibro, od staÍ o.
věku uí vané y klenotnicNí , a rú zné dÍ uhy
bi]é platiny, objevené r. 1735. V antice se
k d' k. poč í talataké pí rodní slitina zlata
a střibra e]ektron'
drahokamy, drahé kameny, souhmný název
pro vzácné neroýy, od pra!ěkuceněné
pro svou pruhlednost, záňvou balevnost
a lesk, už í vanék ozdobě klenotů vš eho
druhu, kdysi v pí rodni podobě (svatovác.
lavská koruna), později a dnes rú znjnn
způ sobem brouš ené ' Dřiyějš í dělení na
d. a polod' se dnes opouš tí 'cenu urč uje
vácnost Úskytu a móda' Hlavní Í r nale.
iŠ těmd' jsou
lTřelé vrstvy pegnatitu.
Nejtvrdš í a nej,námějš í d. je bezbarvý č irý
diamant, kryÍ alový uhlft' od slředověku
Je cené n rudý rubin a modí ý safir, odrů dy
pí rodnňo korundu' Tnavozelený sma.
Í agd, světle nodrý akvarnarin palři k od.
Í udám berylu, rů znobarevné lopasy jsou
krystaly křemič innu hlinité ho s fluorem.
Vlhledávanými d' 1sou granáty, orientálni
č ervenofialový almandin, ohnivě č ervený
č eský granát č ipyÍ op, jehož naleziš tě je
zejmé na u Třebenic a v sev' cechácb. slo'
Ž enÍ npn.buzný je také v severovýchod.
ní ch cechách nalé zaný chryzolit' č eský oli.
ví n, č irý' zelenavý křeÍ nič itanhořeč natý
a Ž eleznatý' Zelený nebo ž luÚ]e laké chry.
zoberyl, výjimeč nč rovné ž nalé zaný
v CssR, podobně jako ruznobarevoé od.
rů dy křemene, bezbarvý nebo ž lutavý,
světle 2elený č iaž mMroš edý chryzopras
a chalcedon, Í nnohobarevný a.hát' také
tnavozel€ný heliolrop. ž lutý cití n, č erve.
ný kameol, č ervený č iž lutý jaspis, fialový
am€tyst a rú ž ovýrů ž ení n,nalé Zaný rovněž
u nás na Kozákově' Proli lěmto vesměs
jasným až pfuhlediým d' rvoií menš í sku'
pinu d' nepruhledné , jako rú znobarevný
(č efiený' ž luý izelcný)jaspis, rovněž od.
rů da křemene' někleré druhy opálu, rú mě
Zbarvené ho oxidu křemič ilé ho, a jasně
rnodÚ lyrkys. lzv' tulecký kí men, fosfo'
Í eč nanmědnatohlinilý. Někleré d' Gubí n,
safir, korund)se dnes vyrábějí uměle, nebo
se odedávna (v Cechách od 17] l) napo'
dobuji z barevné skloviny'
d.ik: bájná Zví řata
dnk. bájná zví iala
drápe|i. také grif, ú chyl bvzantské a stie'
dověké (románskó a raně gotické ) sloupo.
vé patky' piidrž ují ci v rozí ch obloun lr deS.
ce; bfrá dormován do podoby rostlinné
nebo i zví iecí '
drapé řio (? franc'), v€ výtvaÍ né numění
/52/
dí í pť k
dekonti\,ně 7iasená lálka š atu, pokrýlky,
Závěsu ap', Zoblaz.ná sochařem nebo ma'
lí iemi způ sob její ú plaq a ut!áření se sla]
obwklÍ n krité riem formálni a slohové
krilikv
dí átěnákoš i|c. také Ž elezná k., druh bmě.
ní lyráběnóho z krouž kú drátěných (odlud
název) nebo i lilých, nallókaných do sebe
po ólveřici. podle techniky mií mé ú antř
.e a zobecnělé v Evlopě od 13. do 15' slol'
drcssoir (lranc'), jidelní nábylck francouz.
ské renesance, pří bomi} s pevnou zadni
stěnou' lpředu na rfsokých nohách, č aýo
s otevřenými policemi na slřibmé nádobí
apod', zdobený zpravidla relié fní řezbou.
drobnomalbs: miniatura
dro|crie (z franc'), ž ertolnéa mravolič né
motivy a scé ny fi8u!ální ' ž ivoč iš nénebo
fanta.ticté v okraiové výzdobě gotických
i renesrnč ní ch rukophných knih, s texlem
obvykle nesoulisejicí .
Druhé cisářstlil styl Druhé ho cí sařsNí
druhé rokoko, také neolokoko. stylová
epizoda 2. třeliny 19. ýol' západoevrop.
slé ho pú vodu, h]storizují cí projev, nava.
zDjicí na dekora|ivní plnoÍ i námětolou
idylič nosl rokoka 18' stol'' uplatňovaný
v delailní m utváření archilektury, zviáš tě
měststýcb domú (v PraZ€ po r' 1840), ale
předevš ilŤ l v by'tové m zaří zení , v umělec.
kých řemeslech a prů myslu (v porcelánu),
také v odí vání (krinoliny), ale i v dobové
malbě'
druhý baroki baroko, neobaÍ oko
DrradY lz ieč '), lake Hamadr} ady. slro.
mold nymI antickeho bajeslovi. zosobné .
ní pří rodnicb sil' dcery DiolT'
dřeia, jehlič naté a listnaté dřeviny k Í uu.
né ĎLr už i1ku ve vÍ 1varnán umění dělí me
podle tvrdosti. D' měkká: boť ovó' jedloYé ,
lipove' o|Š ové ,5mí kové ,tupoIo!e. vrbove'
D' poIotvrda: modnnoVe.biczove.citÍ o.
nové '. D. tvrdá: allasové , benediktynské ,
brazilskó, bruyerové , břekové ' buko!é ,
cedrolé , dubové ' fia]kové , fisetové , habro.
Vé , hÍ uŠ ňové .la5anoVe, ]lImove. kanárko.
vd. malLlove, orli, š vestko!é .lřeš ňo!e.
ajacou, eben, mahagon, makasar, palisan_
dr, santal.
dieva měkká: někká dřeva
dřcla tvrdá| tvldá dieva
dřcrč ná architcltura. souhmÍ ý název uá.
vaný plo vš echna stavení dřevěIrých kon.
sÍ uk.í 'kteí é ve i"ývoji aí chiektury vyma.
č u]ípiedevš í m |aná, archajcká obdobil
zvláš tě pí ,nač ná je pIo lidové unění ' Ji.
nak bFají d. stavby pro netlvalost dievé
né hoýavební homateriáluprovizo'
riem.
dř€věné lonstrukce, slavebni systé my
použ í vají cívýbradně nebo zč ásti dřeva' Při
Í oubené stavbě se už í !álrámú (hrá!ěných
č inebráněných' trv' kuláč ů )kladených na
sebe horizontálnč a v rozí ch přeplátova.
nýchl přeč ní vajicí konce trámů se nMÍ ryaji
Zhlaýí . kIov nesou sloupkové podváž ky'
Konstlukce palisádová se pořizuje z trám.
cú řazených veť tikálně. K d' k' palří také
kÍ ovy a zč iisti hřázděné Zdivo.
dievomorka, d. domácí (seQula lacry.
.nans) palří k dievokamým houbám, kteÍ é
buií ve vlhku a pů sobí rychlýrozklad dře.
va, už lté hove stavbě (krovů , podlah a za.
budovaných č ást|' Prorustá dřevem i zdi.
vem, š í říse rozsáh]ýn podhoubim, rfNáií
na kÍ vlých mí stech měkkó plodnice a na
dievé 'š adarypovlak \'ryo|áva]ic| puchie.
n|' Napadene Č alti F nezb} tné í adikalně
iryměnit. Prevencí ]e impregnace dřeva
a větrání '
dicvo4t, xyloglafie, grafická lechnika tis.
ku z Úš ky, uí vaná tepne od doby před
r' 1800, při ní ž je kresba rydly vyl],u do
pí č něseí znulé ho dř€va deslič Iry (zimo.
st!áZové ap.). Na rozdil od starš í ho dřevo"
řezu umož ňuie d' velmi jeÍ nnou kresbu,
proto zobecněl v minulé m ýoleť ]ako re.
produtč ní lechnika, pro knimi a č asopi.
secté ilustrace' Pozdě]ibyla kresba na dře.
vo přenáš ena i fotograficky (xylofologra.
fie). Objevitelem xylografie byl Thomas
Bevick.
dřcvořez. nejstadí tecbnika umělecké gra'
fiky, tisk z výš ky,mámý od 2. pol'
14' stol'' nesprávně nazí 'vaná dřevoryl.
Kresba ie noí kY vYřezána do dřevěné ho
š palí č kíseří znuié hópodé lDě, po lé lech'
Ýýramé linie kresby zů $álaji na pú vod.
ní m povÍ chu, ostatet je
lrbrán do hloub.
ky] barva se nanáš í při tlsku pouze na po.
vrch' tal(Ž e !ryhloubená Í ní stazů stávají č lstá.
Byl č aí oruč ně koloí ován' Barevný
d' je otisk v pe$rych barvách. poňzeny
bud z ]edné desky rybarvene v Í ů zných
č ástech ruznýmitóny, nebo z několika de.
sek podle poč tu bďev'
{ 6/M}
wry
toš ilť
draž bi. aukce, způ sob pÍ odeje umělec'
k]ich předmč tů jejich veiejným lydraž e.
nlÍ n. uŽ ivanÝ V Holandsku od 17' stol', do.
dnes běž ný zeimé na r Anglii' K větš í md',
Zpnvidla specializovaným podle naleriá.
lu']soLl lydávány podrobné katalogy, kte.
í e laké Ž achlcu]í maietkové Změnv nabí ze.
ných děl'
dráikoú t!š ka: falcolka
t53 I
dií kdoupu, hlavni č ást, vlashí hmota ver
likálni sloupové lodpory mezi Datkou
a hlavicí ' dole zpialióIa
'nejš iňí .
;ahoře
nejuž š í 'v třelině.!ýš ky s enta7í ' U loč ené '
ho s|oupu ]e d' formovaný spid]ově'
D' bývá monolitický nebo sesiavovaný
z kamennych bUbnú . tamburú (\po]o\'a.
n} ch bmož dinkam] nebo.epy). na povr
chu hladký n€bo č leněný kanelo!ání m
Někd! je dolni lřetina d' zdobena orna
mentv,
ts
@+
6'd?"r=
t
1* "P-ď
závodDUbí
dii|. niU|)l' í r. \ di |'
'
ltr |tr lrLtenÝ)
Dubi. západoóes|'a t.rratnir na porcelán
a keIamiku v Dubí (Eichwald)' založ ená
18?1, č inná do I' 1945. pracovala také
podle lzoru Z Mí š ně(cibulový deko4
a Kodaně. pak zač lené nádo ávodu KaI'
lovalský porceIán'
dublolrni (l llanc')i 1ť ntLliI(nanl
duboré dřevo. pevné a odolné tvrdé dřevo
dubu (z č eledi bukovitých)' a lo buď zim.
niho (drnák, Quercus petÍ aea, měkč í
a tmavš i bany). nebo lelní ]]o (křemelák.
Quercus robur, lvrdš í a světlejš i barvy);
uŽ í vásc od pÍ avěku pro dřevěné í avby'
později také v nábylkové ÝýÍ obě; pro slou
tví doí né ně č asto se uplatňUie také vřez.
bářstýí některých dob (v golice) a evrop'
ských oblasti (Porýní . Nizo,eÍ ni' Pobalt''
duccnlo. dugcnlo, ital' označ ení pto
13. stol'' už í l.ané Zv1áš tě ! uměleckohjsto.
rické liteí aluie. pIo datování tvorby té do'
by v ltálii.
Duchcor. to\'árna na porcelán založ ená
1864;Úroba se věnovala od poč álku také
drobné plastice figurek a niřat. Proto po
zač lené nivýrobny do oborové ho podniku
Kallova$lý porcelán (1958) zde byl zalo.
Ž en ale]iór figurální ho a zdobené ho porce.
lánu'
duchesse (franc'). Í ázev pro lehátko
s opč Í adlyna obou už Š í chýÍ anách, zpravi.
dla neste]né výš e. D. byla běž nou louč ásti
rokokovóho nábytkové ho zaí zení ale její
obliba se udrž ela i v 19' stol' až po druhé
rokoto, zv1áš lě v ámeckých inventářich'
Někdy sestává d' ze tři k sobě přistavova.
lelných č ástí '
duktus (z lat.), sklon a chaÍ akter psané ho
a tiš těné hopí sma; ve formáIní n rozboru
umělecké hodí a také vedení š tětce idláta.
ale i kompozič ní ch linii. zejmé na směr
a rií z draÉ rie. uspořádání volné ho rou'
cha.
dů m alikoií : alikové palro
dů rn atÍ ioiýi atrium
dů n ko|ektivnil kolektivní dú m
dů n |idoÚ: lidová archilektura
dú m ntěstslý| měltský dů m
di|m tcr,sorÝ: terasový dú m
dů n lč Ž oÍ |věž oyý dů m
dunajská š ko|a' podunajská š ',dunajslrý
sloh. pú vodně označ ení pro malbu, grafiku
a kÍ esbu, od nedávna a v š irš í msmyslu pro
celé umělecké hnuti období 1490 1540
! Í akouské ma bavorskč m Podunaií
iv podhů ří Alp. ktelé seproievilo ve vš ech
dÍ uzí chuměnÍ a zalahovalo na sousední
ú zemi' Vzniklo z rů zných podnč lú (lřadice
nizozcmské ho lealisÍ nu a parlé řovské ar.
chitektury. seveÍ oilalské ho uměnÍ , dí a
A, IJú rera) i společ en s kých a ideových po.
pudú jako výIaZ nové ho vzlahu t světu'
předevš í nk pří rodě, stalo s€ Úznannou
slož kou přechodu me,i Pozdní gotitou
a severskou Í encsancí ' Na !ětvení a ýoji
d' š . nč la podi]řada osobitých lvů rcu iob.
Jednalalelú a stavební ků ' vedoucim
dÍ uhem byla od poč átku ma]ba a grafika'
Zrodila se v dolnoratouské m okruhu ví d.
ně (J. PIeu, ranó dí ]o L' cranacha st');
k dalš im centrú m zanedlouho patří Řezno
(A' Altdoí e4 a Pasov (w' Hube'. cia.
raklcristickil vývin hornaté , l€snalé krajiny
v prostředi nábož enských a své tských výje.
vú i v pozadí portrótnilo obrazu doprováze1o
studium Pií rodní ch motiliv kresbách
a dú .aŽ na hloubku prostoru ibarvu a dra'
matické osvětlení . ]\'Ialba s!ědč ío skuteč .
né m prož itku pří todv a má vliv na pojetí
Ielié fu. Vedle spolupráce na výzdobě řeza.
ných a malovaných oltáiú zí skalo sochai
í \.ínové ú ko]y v rozměrné m kamenné m
epilafu (ví deňský okfuh) a v drobné plastl.
ce. pí znač népro západní okruhy
d' š ' (např. H' Leinber8eí v Landsh u
a zejmé na mono8ramista IP ad. v salcbur.
sko-pasolské nr okruhu)' Architekluru
v} ,znač ule dynamič nosl a celislvé utváření
prostoru. umož něné konstrukcemi klenby
několika soustaÝ (zejmé na hvěZdicoú té
a krouž ené kl' mnoha vzorů )' Ve světské m
stavilehtví se vyskytuji mí slní rarianty
měš thnské ho domu s italizují cí ni š tí ty
a aIikaí ni; č { sta je kÍ ene|ace (!lZ). arkyi
a nad!orni arkáda' Karnenická q'bala
něslských kost€lů se ť o2rú slá o .ovó t} py
a ioí ny kazatelny. kfuchty, pastoforia
i porl{ lu. ornamentika v už ité muměni
v pří zdobě č áí íarchitektury a oltářů ,
v kniž ní malbě ivýpravě tiš těné knihy záhy
spojuje hybné vegetabilní motily 1vi2 ve.
154t
o.|1bllí | i|Í ndmenl' \.rVUvi]' pnkV ollvo
j"". ,.
'mans|.cho
umč nlarenesrncnl.'l.
l''-* iv za * ren'rtalrkcho. jmenovitč he.
lli'ř.r.; p'* u.o' ' Nďlcle zasadv
a foÍ my d' (' pronLka|\ \e vLnacn 00 |lznlcn
-...m nl\ich /efll (na Morr\c a1 po ulo_
froLlc' Bmo' Kronlé trz1' V o|'ruhu jagel.
|on\kehnUměni í ť L1)bVL \loupencem rane
d' i' ýa\ú e| B' Rjť d a MlsLÍ lrlomencreno
ohal( KÍ JIce L] n.r\ Jrú Ý'i\||.Nllst|'LtnÍ nc
Llcho Prrdurllu
(lreo lrl/) 7unnora_
Lou\lť hu ULÍ uhu \nao 1a[e ]' bÍ eL] { U]o..
moUc): ntkoIiL iť anvct] 0|laru..v \orIl
\N|u \ dl nllU monljgÍ a|n]\|a lť
.(pí eo
.' ti]l) Ň .lot'n.vm Il0pUflum z vl0ne
iadrmt nč lLert kamtnne 0||are a epILaIJ
lBrnÚ. Ju| u Brar'J. kdť ž Lo h|d\nióá\l iij
zanth.r uIrarr ze sVť |l. (Z\ell|) l dob\
licd r l5]j \ť do AJamo\a U BÍ na l]oýJ.
la dalem r' ló) /'
dullrnó 7di\o: zdi!o
drcie. pohrblivá (ot!í Í ateIná i 2a!í Í atelná)
r.í olň iclrodÚ a prú chodů v architektuie.
isou zárč ioÝánv do leiejí ! ostč ni, nebo sť
',&\unuií
do Zdj. !yrábějí se zc dřeva. zkovU
nebo'lsou kombinolané , iednokií dlé '
dvoukřid]é ncbo z rí cc dí lů ,laké dloiité '
ov|ádillí sc zpnvidla klikou. zamykaji se
Zámkcí r. Nl ose isou oláč ecí dveie (turni.
kelo!ó d,)o pú doNsu ieckóho kří ž e.č tyř'
kňdlé oclailni ulviiieni d' podlé há í oho.
Vé mu cí lč ní .! Iť nesanci a v baroku brly
intařovánv ncbo zdoben'v vyřezávánim.
drojhlbnicc| báj0á Zliiata
dioji{ á k'p|e. také patÍ ová k'. cirkelní
sta\'ba od!oU podlaí ch z!Í avidla stej né ho
pillIorysu polož ených nad scbou, č aí ápo
celý stiedovč k' Podlc dispozice se dě|í ze'
Jmé na na d\.a typv: geneticky yarš íd' k-e
rů Zn.ho pů dolrlu. v nichž bý!á patlo pÍ o.
po]ené 5 dolní nr kuhovní m prostorem vět.
iim ói menŠ í motvolem ! klenbě (např.
d. k. falcc r Chebu, kolem r. 1200). d. k-e
na podó]né m pú dorysu, bez prostorové ho
spo]cni obou podlaž í í na!i'd' k' v kláš teře
Zlalí koruna. kol. I'.1263) Funkce patra
bý'lá rů zná D. k.g se wsť ltuiiv hradech.
! mč í skí chDa|ácí ch.í n;oř' káLovská
Stc.chapitt, ilg;1;1, plir'iz+ s1. v tláš
1clech. biskUpské pii kaledÍ álách' Někt€ři
aLlbii zahrnujimezid' k c rolněŽ kamer
it'tz). ]iní icj vyluč uji. Typologický před'
stupeň d' t' přodýavují antická máuzol€a
(vi') a slarokieslhnská í rartyria (!iz)'
d!ojitÍ chór: dvouchóÍ o!á ba7ilika
drojilj hoýc|. někdy zdlojený kostel'
v š řš í msmyslu o7nač eni pro aditivni spo.
]ení dvou kultovní ch slaveb ste]nč n. ne].
č aí ějinesteiné dispozice' vclikostj ú č elu
a 7a5věceni' s dlojí m zas!ěcení m se dvojl'
tl chÍ ám o pla de|né dispozici objevuje
již v Asyriia vřimské antice' od Í arolřeý
t.anské doby s€ v rů znóm uspořádání v!\kYlují
Zejmé na scstalT baziliky (!iZ)
s martyriern (riz) a baplislerien (viz).
I byzantských kláš tetech také dlojic€ ku.
poloiých koýelú na nestejnč m pů dorysu'
Z\láš tní mpií padem zdvojeni r ýarokřes
ianské době je dlojicc podé lných' rovnobč
mých5la!eb sí ňové ho lypu, bez apsid'
Uvedené typ! spoiení !ětií a menš ístavby
óást nolé Iitclatury nepovaž uje Za d. ko'I
podle siluace avzniku uávájiných označ e'
ni (např' skupina ko'. |odina ko') á katc
"r]
d, ko' v oblastech cirkevní ho lat' ob.
řadu ZuŽ uj€. D. ko' v už š í msmyslu l€
stalba o dvou podlaŽ í ch nad sebou, pii.
bliž ně stejné ho pů dorysu. obwkle rozdjl.
né výš k!, zpralidla se stejné umí stěným
hlaÝniÍ r oltáicm' Dů lody tako!é ho zdvo'
jení Í rohou \.yplývat ze situace ! teré nu.
NáZorným piftladcn je tZ\' dolní a holni
ko' sv. Fmnliš ka ! Asslsi (1228 ]257)'
Srovnej: rllojitá kaple.
drojpohií i pancnský pohár
d\nj\linh. t.rke tup|Uv|V (Z něm ). nazev
pro skIenlce zdUbenť ryUnL'L] na z|afi fólii
nebo laké malbou mezi dlojí sklcněnou
slěnou 1do lnějš i skl€nk! zapadá přesně
vnitiní ), nahoie Zatmelenou' D' se !yrábě.
ly v Č echách od 2. č trrti 18' stol' a byly
ccnč ny spí š jakodárkové neŽ už itkové ná'
dobk!. PÍ incip dvouslěnné vÝzdoby by]
uplalněn již ! L7' stol' u Kunckclova skla
anad' navázalopozdějiiskloNlildnerovo'
dlorana' velká ú sliední sii v€řejné budo.
r1', zábavní , ú řední ' nádraž ní ,banko!.ní
kr1é nádvoři, č zL5to se skicněnou í ie.
chou,
drorcc, dvů r. ú plná sí dliš tni jcdnotka,
oplocená, opeÝněná. vybalená obytnýÍ l
(avcnIm i ponl.,cnyÍ ni hospodařskyrni bu.
dnvamr' ydlo mlstnlh'' zemana ajeho č ele.
di, celek pří znač ný pro raně historická
i m]adš Í období '
droÍ skó umóni. označ enipro tvorbu histo.
rických epoch, kteIá lznikala na panovnic.
kých dvorech abylajim urč ena, odpoví da.
la ploto jcjich q'$kýn náÍ oků ml bv]a
zplavidla charakte Zována uměleckou
vřtuozilou' al€ také spolcč enskou výluč .
nosti.
drouchóro!á bazi|ikd. v cí rkcvní architek.
tuře llřcdověku lypb. (!iz)s d!ěmachóÍ y'
jední m na východě'jední m na západě (ně'
|.]\ |ake o d\ou |ňřrrVch lud|Ch), \e vs|Up.
nrm purtalem do boč nin' pňtni |odi'
V otónské m obdobi se rfskylu]e V pásmu
od ýiedniio Nč mecka po Be]gii, č astá je
ZejĎé na ! románské m í avitehiví v Porý.
ní ' Kaž dý z chórů měl obvykle své vlashi
zas!é ccni' U nás se předpokládá dispozice
d' b. u chrámu sv' Ví ta v Praze (1060 9ó)'
droulodi: chlámová lod. chÍ ámové tYpy
dihoiÍ ní ,polepeni měkké bo dieva. Ze'
imč na nábylku. tcnkými llsly tvldé ho dře'
va, dýhami' ktclé se pak leí í .aby vyniklo
1e]ich ž ilkování (f]ádro!ání ), př1rozená
kresba dicva.
dYnamickÍ princip: ! archilektuře a ve vý.
lvarné m umění dů razné stupňo!ání až
převaha bybných prvkú ve formání vý.
stalbě dila, ktelé je poslé ze celé vyjádře.
ní n těchto Úrazových tendencí (v radikál.
ní n ba|oku a v některých sněí ech tvorby
20. stol.).
dž ami (arab'): meŠ lta
Ear|t Eng|i\h. anBl' o.natn| pÍ o raně 8o.
IicLoU aIchÚek|uÍ u \ Anglij od \klonku
12' Í ol' až tol' 1250, spojujici lomán.
sko'normanskou tradici s novými tian'
couzskými vlit,y'
l55i
eben (z řeč '), č erné ,tvrdé , dobře leš titelné
dřevo, od slarověku už í vanék výrobé
vácné ho náb} tku, také k řezblán; těž ené
ze Í ronů rodu Diospyros' zč elediEbena
cae. B. dře\'oje napodobováno la} é moře.
nin jiných dřev' zvláš lní obliba e'
! l]' 5ro|' odpovidala. tehde]š l ipané lske
mooe ceÍ nych l(oí yn]U'
cb€nisla (z ftanc'), označ ení vzniklé
v 17' ýol' ve Francii pro nábytkové ho
truhláie, kteí ý Zpracoválal eben;
v 18' stol' uí vané obecněji pro truhláře
pracují cí hos exotickými dřevy' Ž nalé ho
jemné vykladač ské práce, použ iti kovo.
vých aplik ap'
é cai||e, fianc. označ ení pro š upinový orna.
m€nt' uávaný nejprve na francouzské rl
porcelánu 18' stol'
Ecc€ homol (lat.| Ejhle č lověkl), Zvolá.í
Pilálovo, s ní mž (Jan 19,5) zÍ ]uč ené ho
KÍ ista ukázal Zidů m' odtud ilonoqrafic.
ký typ zbič ované hoKrista s tmovou-koru.
nou, zpravidla sedí cí ho' pří mač nýpro
p]astiku období gotiky ap'' al€ také pro
lidovou tvorbu.
&c|esia (lat.), ale8orické zobí azení cí r.
kv€, také Nové ho zákona. jako ž env s kří .
ž em a kalichem; protějš kem byla sinagó.
ga, symbol Slaré ho zákona, ž enase zavá.
2anÍ na oč ima.
É colede Paris (í ranc.), Paří Ž skáš kola,
v ákladní m smyslu označ eni pro poč et
nou skupinu malí řú flancouzské ho, š pa.
nělskóho' italské ho, holandské ho, polské .
ho, buihaÍ ské ho, rullé ho i č eské hopů .\'o.
du, č inných v Paí ž ipo 1' svěl. válce. Za.
stávali rú mé uměle.ké niiory' charakte.
ristická expresí !Ť í forma dí a mnobých
z nich Wiadřovala Docitv osaměni a odci'
zeni' Č áiem se siLí ž ilis francouzským
umění m. Hla\'ní představilelé : A' Modig.
liani, J. Pascin, M. Chagall, M. Kidin!,
ch' Soutine' l' Grls' Později se obsah ter
mí nu P' š . rozš í řili na jiné a poÍ upně se
stal meziná(odní Í ] omač ení mmodemis'
|ické ho ú silí urnělců celé ho svěla, č inných
! Paí ž i.Pro kritiku a dějepis umění má
ozna(€ní P' š ' Dadále svú j pů vodní l"ýznaÍ r.
cdikula, aedicula (lat.). chramek, pakjednoduchý
sE\ebnI utvaÍ . sestávaj|c| z pod.
por a kladí se š tilem] v architektonické
sorrvislosti e' č lení zeď, riánuje podál' ok.
no nebo výklenek'
obJohi t\oi||o U' nJ Kreté , ldsi
2500 2100, 2lní t5NUi ti80 1100i
podle bájné ho krále zv i\,Í í nqskéu. vri
cho]í cí ve 2' lis' př' n' l' Uprostřed někdei.
Š í chmč slských sí dliš ť sedochovalv slož ilé ,
neopevnene pancove sousuvy s vtcepodlaž
nimi budovami seskupenýni okolo
ú střední ch dvorů , í avé néz lomové ho kanene
zpeyněné ho kvádry, na maltu, ar.
chilrávové ho systé mu, PloŠ ezastieš ené '
s vnitřní splelí komunikací na rumých
ú Í ovnich (viz labl'rint) i lodovodní a ka.
nalizač ní sí ti (Knossos. Faistos, HaAia
Triada). Nástěnné malÍ řsiví V palácich při
obchodnifi spojení ve vzájeÍ nných vzta.
zí ch s Egyptem dosáh|o monumcntální ho
i dekolativní ho ú č inu!e fi8urálnich výje.
lech ze ž ivota (slawostní prulody, kultov.
ni býč íhry), ve volné n zobrazení ní řa!
pí mohlré přirody a mohkých ž ivoč ichú .
Z uměleckých iemesel bylo zvlአťvyspělé
zlatnicl\'í a hmč iřsM' Ve výzdoběgeomet.
rický omamenl ustoupil piiroz€nč poda.
ným motil'ů m rostlinnýn a zrÍ iecim' V so.
chařství vyniká drobná plastika z bron2u
a telakoty, kteráspolu snástěnnou malbou
svědč í o znaloslitěla v pohybu;rovněž dokládají
lypický oděv (ž cnskábož ^ .itva,
knč ž kysobnaž eÍ ým poprsí m ap.)' - Kyk'
ladské oslrovy při]í naly"um. z Kré ly. po.
slé ze z pevninské ho Recka a rovněž
z M' Asie. Stavební celly a op€vné ní nikdy
nedosáhly velkÝch rozÍ něru' Archilektum
hÍ obek je zatí m málo známá. ]\'lí stní tradi.
ce je patrná ve ýobě silně sty|izovaných
ýojí cí ch i sedicí ch idolú , soch větš í ho č i
menš í ho Í oaněÍ u,vesmč s ž enské hotěla'
V!"ýinutá byla keramika ze zooooI{ rrí mi
pr9ky, ve starš ífáa přizdobená jednodu.
chýnni geometnckvmi motiu (óeÍ na nabi
lem zák|ádU). ! mIirdš ipak \oIne roz\ede.
nými Í ylizovanými motily pří rodní ni.
V pozdní m e. u' se na řecké pevnině
významně uplatňuje um' myké nské (asi
1ó00-1]00) se středisty v Myké nách
a Tí rynlu' VyvÚe]o se na Základech před.
myké nsté ýředni heladské kuhury a ve
ýycí ch s Kré tou] vy} -rcho|ilo \'e 14' stol'
př. n.l' Pří nos sejeví hlaně v archilektuře
opevněných měsl. dělených na p€vnost
(hrad) 5 obydlí m vládnoucí vrshT a sidliš lě
městské ho typu' Některé stavebni prvky
(sloup) jsou převzalé z &é ty' specifický
ryp představují monumentální bÍ ány do
hradu (např. hlavní Lvi brána v Myké .
nách), budované ste]ně jako hradební zdi
edikula
óÍ ód (hebr')' náprsní š tí tž idovské hov€le'
kněZe s dvanácti výč nělky, syÍ nbolizujicimi
dvanácÍ ero kmenú izraehtých; piichází
v biblických zobrazení ch AÍ ona, Zachariá.
š eai
egejské uměni, souhmné označ eni prosla.
rověké u. východniho středomoři v obdo.
bi (asi 2500 kol' 1100 př' n' 1'), jež se
zhruba přelrrfá s koncem doby měděné ,
d' bronzovou a poč átky d' ž elezné aje cha.
ú kterizované architekturou; předchází
vlastní anlické řecké umění . Do okruhu
e' u' patří ké ta, Kyklady a řecká pevnina,
v sz. M' AÁii Tí ója. na okrEi Kypr' První
/5b/
z mohUIn!ch ba|Ýirn! l|^ l'y|l'lp+ é .zdi.
ýo). d Lupolole hrobk! [runo!e],lo'luoo
rv\u. 73k]enUlť nepí a\nL] precneIK0!0u
iienb.'Ll (VLz)' Vys|ylUJe
'e
dÚm pÍ avouh]ť
disp07jce (\lz' megalon|. vznlX|ť
l nreJchui e|aÉ 'Krdce uocno\ane Pa
m;t[v Í ronUmenlirlnih.' \ochaĎLÝ| J
'ma.
llishI j$u znainé schijmahcl.e' V malnf ]e
nnzna.ny
n.rmě|o\v pu\un (symDoy a'te.
mlLr bn]e a Lo!u)' /a trelslť no v|lvu
\ uÍ rt|ť cIcn řť meí e!zkve(alo [0!0te.
pfu|!L. lc]menr torcULrkir \e zlalě (po.smr|.
ne ma'kv ! hrobecn' ponary z VáÍ a na
Pelt'pnn.\U) a \peÍ Lařsr\i' v teramicke
plaý|ce rejlnV |\aI UstLlpuIe schematIzacI
i \ omamť nt|ce 8eomctfl7ac|(pozone my.
ké nské vázo!é maIí iství )' Tradice myké n.
skť hiI um' iemŠ |aprelnala !pad Dorú '
Né k|c ý Tro|r. u HonrdIa l]iun (paho
rck Hisárlik l dn. Turecku), objevená
H. schliemannem (od r' l870 71);skfÍ Tá
\' etaDě pied řccko'ří mskou anhkou s€dm
nalcio!Ých \,Í ste! (asi 3000-1000 před'
n' l']' Z!|áš tní postaveni rná (ypr, kde se
kří ž ilykuhLlrní vlivy z oÍ ientu a E8eidy'
cg(j\kí dů m: antickÝ dů n
tgcrmannovy sk|enice. práce sklářské dí l.
n! Bť dřicha Eqermanna v Nové m BoÍ u,
kierá v I' č rvň 19' ýol' kromě č emé ho
skla hvalilo!é ho a č eNenavé ho |ithyalino'
vé ho vyrábč la laké sklenice 2baÍ vené lazu'
Í ou /atoŽ lutou a později rudou, ú spěš ně
napodobují ci dlaž ji rubí nové sklo'
eg|!i aegrs
cglofinrnini (z franc'), dŤ llh sklomďb).
vlziJUoa 5(|.r omamen|ť r0 rylm c| Vyne
chanÝm v baÍ cvné mlaku na spodní stÍ aně
ploch! a podloŽ cným zlatou fólií , technika
známá ve Flancii uŽ od 18. stol', ač název
je tepNe pozdč jš i'
ť g]plská móds. hislodzují cí móda; \Tslu'
ptlllcl na sklonku 18. stol' a v období em.
piru. ZvIáš tč ! uměleckých řemeslech
a z |rancle loz'ií iená v ostatní Evropěl na"
vazovani na pamálky egyptské ho urnění ,
znolu ob]evované po Napoleonově egypt.
s(cm nž ení
cll\ptlká nodi: Í rodi€
eg} pt\kó njč ni. u' starolč kč ho EByplr
(4.lis' 2' tis' 1. ýol' pi. n' l') charaktcIizo'
lanó své b} ,lnoí íprqevu již v rané etapč
a dlouhým souvisiým ví ojem. v nč mž isou
Zřcleiné odklony a pnklony k tradici' od.
Iáž elo změnv pí rody, ž ivola,zemědč lské
společ nosti a ol8anizované ho í álu v poii
č iNilu. Bylo spjaté s kosmologicko náb0'
ž enským souborem kuhú (např' slunce),
obiadů a picdstav (zejmé na ví ra v pokÍ a.
č ováni Ž i\o1a po smÍ i. ctění mrt!ých.
předslava král€ faraóna považ ované hoza
pozenské llělcní boha)' Pů sobily na iko'
no8Í afii (králů a bohú )' typologii vš cch
druhů umění i ú zký !,ájemný vnah obra'
Zu, hiero8lt'fické ho pisma a symbolikv' Po
společ enské í lánce jádrem e' u. bylo
dvo$ké umění a jeho okrub (vntva ú ied.
ni} ú . vojáků , chrámových kněí ' í už ebni
ků ). - PÍ o monumentální archilekturu
jsou pří znač né stavby hÍ obní a kultovní ,
naslaby (viz), pylamidy (viz), skalní hro.
by, chÍ ámy na obdé lné mpú dorysu (Záduš .
ní , obřadní , Zvl. kuhu; nadteré nní n. skal.
ní ). Chrámové okÍ sky ve !)ryinulé podobě
zahrnují posvátné cesty lemolané řadami
í rng 1vrz) a cesty na nLmpalh. př.,d uza
vienou č á\|| obel[ky (viz) a ko|osalni so.
chy, vstupni blánu mezi pylony (viz), za ní
nádvoií se sloupovými ochozy, sloupový
sál a vlastní svalyni. Menš íobytné stavby
(domy maleln} ch } r\tet)
'se
skladdl) zť
vstupnI 0le\](ne nrersIne' 5tIe0n| í nť
a dalš í chjizeb;souč ás1í byla zahlada' Krá.
lovské paláce měly stavby seskupené ko.
lem dvorů a pavilóny v zahladách' stali'
lehtví staté ho Egypta obsáhlo lodní dí ]a
(kanály, nádrŽ e) a dokonalá opevněni'
K stavební m maleriálú m patří hlí na, rákos.
dievo akánenlvedlc suš €né cihly se upLat
nila c' vypa|ovaná, kamenné tvádry a deý
ky byly dokonale opracovaoé ' Záhy se W'
skFuje pilí ř a také sloup o ruzných typech
dřiku ukonč ený hlavicí ' odvozenou ze]mé '
na z květu lotosu n' papyru č izlistů palmy;
to jsou rovněž nolivy eg. ornamentiky'
Konstrukč ní soustala by]a architÍ ávová
(viz). stiecha Io\na. |ojefl vné iš kusIerco
lom cke (viz ýeÍ eo|omni alch )' sochai
ství a malí řsM, piede!š í Í roficiálni zobra.
zení , ale laké drobná plastika a vé tš ina vý.
zdoby í ukopisných knih na papyru (Knihy
mrtvých] vznikla ve služ bách uvedených
kultů a představ' Ustálily se ttpy podobiz.
ny, objevuje se krajinomalba i znázornč ní
7riřat' lccbnický a t!ů rč í poslup! sochai
ý!í bv1 znač nč roz!č llený'stupnicemalť
riálu dosahuje až k ne]tvrllš im' Mnohé s(|
chv a pií znač ný tvp tzv. ponořené ho Í clič '
tu (en cÍ eux' s modelací uvnitř vyh]oube'
nóho obrvsu) zplálidla dotváiela ž i!á po
lychromie' v sochařství a v ma|bě sc uplat'
liu]e í llizace a zvláš tní oplická mebda
znáZolněni skuleč nosti v pravoú hlé sí to!ó
soustavě, beziluzc proslorové hloubky Fi.
gul],' piedrné ty. zviiata a prvky krajiny
V oblazech i lelié fu isou izolovaně řazené
vedle scbe a viděnó ! plofilu. U lidské po.
stavy protjl hlaly picchái v silueÍ u lamen.
! třič tví eč ninatoč cní trupu a opě1se lraci
pii podáni konč etin' v eg' oÍ namentice
přc!ládají prlky rostlinné a Zví iccí . Umě.
leoká řemesla Zpracoválali dievo. hlinu,
kov1, lnč né textilie a také sklol \,ynikají ci
ie 2latnic|vi, š perkařství (smalty) a nábyl.
káiství ' E' u se dělí na tři až sedm n. osn
obdobi; jejich Í ú Znéóasové vymezení bele
v ú lahu periodizacie' dějin podle dynaJlli:
l' období přcddYnaslické a pflní ch dvou
dyn' (asi 4000 2778 př' n. l'), 2. o' stalé
í š eí 3' ó. dvn.. asi277E 2280 n' aŽ 2190
pi. n L.), L pNnr piechodne obdobr
(7 |0 Jyn'. a\i 22ll0 2052 př n' l').
1' o' stiedni ií Š e(l1''12' dyn.' asi
2052-1778 n' až ]795 př' n' l'),5. dluhé
přechodné o' (]]'-17' dyn', asi
i778 1567 pi. n' l').6' o. Nové ří š e
(18' 20. dyn., a\i l567 t090n'1085př'
n' l'), 7' pozdní o' (2l' 31' dyn' a peBtí
králové , asi 1090 342 pi. n' l')' 8' o' helé .
ni$u (o' Al€xandra Vel'' 332 322 př'
n' l'; ptolemaiovská doba 323 30 n. l.),
chalakterú olané rychlýrn pÍ onikání m ze.
jmé na orientální ch vli!ú ' Následuje ří mské
období (30-39 n. l.), byzantské o'
(395 ó38) se árodky kiesť anské ho umě.
ni Koplů ' od let 638 41 nastalo panství
Arabů . ' Na evlopské uIÍ ěni pů sobilo
€. u. č ásteč něv pozdní renesanci a baloku.
hlouběJipak od konce 18' stol' a v dusled.
ku Napoleonova taž eni do E' (.' 1798 9)
ze]mé na v obdobi empřui eg' móda se
projevila hlavnč ! už ité m umění a orna.
mentic€'
egtptskÍ kiiž | křiž
echinur. (iec')' č lán€k dólské hlaYice ve
tvaN talí ře' kterÝ záÍ oveň s krč kem spoju.
je dií k sloupu i krlcí deskou (abakem)'
/57/
Někdy, z\'l' v ií nlké archit€kluře, byl c|cmi (árab.)| balzámy
El€usa (řcc'): mariánská ikono8rafie
elelacc (z let'); nárys
€|iptická klenbal klenba
t|o\olí ni G řeč ')' 8alvan|cka upr^ va nť .
kteriCh Io\ú . z\|aš Lě hlInll'u |' IUVrchote'
mu upelněni a Zuš lechté ni pfo použ ití
v modcÍ ní alchilektuře a umé lcckých řc.
cnlil (franc.): smah
cnrailbrun (fldnc.). hnedy lak pouztvanl
lri slredo\'é ke lechnice z|ácenI adelorac;
nědi zejmé na v Porýni. Mč d s povlaken
Z€ lněné ho o|eje vytvářela v ohni pňsvit.
nou hnědou vrslvu, do niž bvlvtš krabován
omamenl a rýhy býy vy7lacovány'
emai|ov{ nó sklo. nádobr zdobené smalto.
vou připalovanou malbou' Ma]ba emailem
na skle byla Známájiž \' starové ké m orien.
tč . ve ýř€dověku je pií znač názpn'u pro
sklo is|ámskč oblasli, blavně !v$ké , od
konce l5' stol' pÍ o benátskósklo. oddrLlhé
p01' l6' 5to|' aŽ do l8. stoI pro č cské
a něneckó sklo (zvláš tě s moli} V hera|dic.
kýnri), Toto poměmě hrubé e' s' ustoupí
sicesklu ryté mu a řezanč mu. ale piihlásí se
ješ té vi7' stol' vjenlné Jcdnobarivné ma].
hé tz\' š a|Io\e[ a jeýe pozdé JL. Ve 2' pol'
ilj ýo|' v lIansparenIni pť ýre Í na bé
B Egermanna a dalš ich. odvozené z vý.
z0o0y porcelanu.
.m{ nuelský doh. stavebni í oh renesance
! PoÍ tugalsku kolen apo loce 1500. nazý.
vaný pod|ť krále Enunue|a I', kterí pod.
purovaljeho roz\oj. \po]ulc pnzdne Solrc
ke pnkl \ mdur\ktm I irrlskou rrnesrncr
e tb|é n (Z řeč '). 7nanrcni, v né mž je Zobra.
zení spoj€no s nápisem ! znakový celek.
0d 1ó' ýol' a obzvláš tč V obdobi batoku.
bylo e ů rrž í vánozÝláiť hojnč a lziikla
ce]á nauka o iejich tvořeni emblematika.
Nč kdy bývá e. ztotož ňován se symbolem,
ale zpra!id|a 5e oJ né J ]Uz||š uje pravé um'
Ž c má navic slovniJuplolod' casu e' Fou
ZpÍ alidla tyto: leÍ nma č i motlo. také deví
za (nejč astč jilatinské hcslo nebo pří slovi'
které mí vá Í tejyýš epěl slov). dálc aIegoric.
ký obraŽ (,Órazení , a tojednobo předmě.
tu nebo bytosli. č icelé ho jeiich souboru,
jednoduché ho figurální ho výjevu. krajiny
ap')a koneč ně epiglam (\rys\'ěllují cí nebo
rozluš lění e' usnadňují cí nápis, kleÚ spo"
juje obra2 á motto s skrý!á mravní nau.
óen')'
emblemalika (Z řeč ')' nauka o alegoric"
kých znamení ch' emblé mech. a jejich tvo'
ieni' byla ronÚena v období manýrisnu
a zvláš tě baloku s použ ilí mstarš ich lajných
a jinolajných obrazových systé mů (hiero.
gl} 'tiky aj'). shmovaných laké v emblema.
tických sbolní cich'
lnlbriacchi, benálská rodina řezáóů před.
mětů ze slonoviny, č inná ve 14' a 15' stol'
a \]rabé ircIkazeI!.lí uhIick) a lrLrh V,5kladaci
ohářikl icelé LrItamIna|(a!cť \ rehef.
ni f
BUIáln| \'yzdobuu cllke\n| l mFologic.
ke temdliky' PozJějijmenem ť ' Uznaóo\'a.
ny lyto jejjch výIobk)''
empiř. empí r' empire' hanc' označ ení k|a'
siclstní ho stylu ve Francii t JotJť ú 5ařství
Napoleona L (asi 1E00-1830). E. se rych"
]e rozš í řilpo Evropě až do Ruska' kde se
udrŽ elnejdé le' Recké ' ří nské a také egyDt.
s|'é na11 a rýzdobne rnonry byJ1 Napbie.
0nn\)mi crchllelIy (hl' Pť rcLerem a Fon.
lainen) už ity a přet\ářeny v ucelený slo.
hový názor' zdú Iazňujicí ýří Zlivou |edno.
duchosl a uš lechlilou proýotu' Architek'
tula usiluje o monumentání ú č in,vnitřky
bí vají barevně ú spomé (č erná, bí lá, zlaloi,
nl]hlIck Ž ebenu s .nosaznými ozdobam].
Z.r)jkou koÍ ýmovou módu rryznač uii
ode\1 1y'oko piepásane a \olné spj)rya]|cI,
.rnnck. Úč ť \! To|o d\ors]\e umé nl dozna.
10 pií znač népromč ny a lyzní valo ve střed.
ni Elropě v nlěš thnské llorbé dobv před.
biezno!é (biedermaie4'
cmpleclum (lar.)r opus. zdivo
cmpoí a! llibuna) architektonická kon.
strukce v středo!č ké n renesanč ní n a ba.
Iokní m koí elní m interié ru, prostor otev.
řený oknem nebo aí kádou, nesený klen.
bou na lloupech nebo piliií ch; v podé ]flé m
kostel€ býlá v západní č ásli nebo později
nad boč nimi loděni. v centrální m koslele
obihá l(olcm ce|é ho prostoru. E' vznikly
Eiré nó (lal' Pax)' bohyné miru řecké my.
tologie.jednaze č t]rř Hór. dcer Dia a The.
midyl ztělesnč ní ní ru, bvla zobrazována
s ohvovou ratolestí a s dí té tem (Plú lem)na
clford (Iť c'), piecné |ek \ioupote palkV
dntic]'€ archite]iIury; podLe Viirurra i rbi.
ha| o polovinu prú měr.u palky'
cLl.kticilmls. ek|eklismus (z ieč '). ozna.
č enípÍ o takový dluh Lměle.ké práce. kdy
l!ú rce syntetizujc ve !ýsledné n] art€faktu
lrace c|z ch \zoru' JIn]ih mi\lÍ u nebo dob;
.i:lnť piiklad) \é domehu e' posk\|uie
napi histoÍ ia]jí cí architeklura i liguÍ aiiú í
unrč ni ]9, sloI
c|ellÍ ón (řec.)' 1. slitina data a sln.bÍ a vy.
sk]'tují cí se i v pňrodnin stavu' Dloulio
byla pok]ádána za piilozenÝ ko!' E' bll
z ptvnich kovů už í vanýchk Í a-ž béantic.
kÝch a keltskýcb mincí ' 2. anlický náze!
prolantar.
eItnlC { atis||ll|5, ma]í iskÍ st]'l zdů razňuii.
Lr zrliadnt elemenrl lompbzice, piedi.
\5r]n d agona|\' zaLoŽ rn1 á prnpagLrrany
dlchr|eklem J nlaliřcm l \' Doť sbultem
191.1
(|ctnť ||h (z l!r'). ž ]V\' Z^ klcJnI pnk],
Z niLhŽ ie po!]e lnticIe JILololie \)budu.
\.an své t] zeí ]ě, voda, vzduch a oheň, té '
mala Óastých alegorických zobrazeni v ob.
dobj,stiedov&u, í enesance. nraÍ ]ýrislltu
/58i
oa|í ne \ aŤ chllektuie v} chodni a' byly
:'.;""u nroviaslnika c| patrona |oýe|á ne.
to ři.,ni
''"* v.n "aii
Po'[po\e sÍ an'
ce \e roz|iš Uie e' |atro!a.odoe|ena
oo lo0|
\|é nou (napi' \ arKddam| v pnzem|
'
V I oáfe) a e' velova' sltuolana zprav'
y zap' vé zi' s lodr spqera některýmz uve.
denych oIloru. typlcka pŤ o Í omansKe lrl.
bunove Ko$elv
en Cabochon (franc.): výbÍ us drahokamú
cn crcu\ (í ranc.)| smalt
eí face í flanc')' v 7.obrazujicí ch unění ch
č elnÝ pohled' pú č elnípozice zobrazené
osoby.
encoigtrure (franc.): rohovnice
endonaí cx (řec'): nar1ex
fnd!Í nión. v řecké mytologii kÍ ásný eol.
skY paÝýÍ , \yn Diů v' mi]olany bohyni AI.
temidou cr pod|e 1inych báji bohyru měsice
selé né . věč ně nladý, ale pohrouŽ ený ! tr'
valý spán€k'
eneo|i( (z řeč .), archeologický název po.
sledni fáze doby kamennó, vlastně už Pře.
chodu od neolitu k době bronzové , ve
střední Eví opě v době 3. thí ciletí př'í ' l',
o něco dií ve ve Slředozrrrí pod nazvem
chalkolil, doba Í neděná, podle hlavfuto
už ilané hokovu' V patriarchálně organi.
zované společ nosli 1é lo doby se rozvÍ i ze.
nědč lslvi, těž ba měděných rud a slé vač .
st!í , smé nný obchod' VÍ vářejí se kulturní
skupiny rozliš ované podle tvaru a výzdob.
né techniky hliněných nádob (kultuÍ a
Zvoncových poháru' kuloÚch amí or, š ňů .
tové keramiky, kanelované keramiky ad').
cnÍ j|áda (z franc.), řada za sebou umhtě'
ných prostorů s jedinou komunikač í í
oso|l. pozdějiprů bled řadou pokojů shod.
ně unÍ stěnými dveřmi v Paláco!é č izámecké
sta\'bě'
engoba (franc')' nástřepí , nesklovitý, ze'
mlnovÍ polah keranlcké nádoby skýaji
cr\|astnihrubš l (tiep' E' (potaho!.yj ap')
\e nanáii na výrob€k s!Ť ov\j. Dolosuchý
i s|ahe pa|eny. iem patí raki bi1! pov|aÍ
na nelIerych antických va7a(h.
€nkářpa (z řeč '), dekorač ni moli! helé nis'
lické ho umění uí vaný Ž ejmé na na sloupo.
Úch patlách, svazek ve8etabilní ch tvárů
svázaných stuhoLl do polověnce, později
totož ný s í estonem a glÍ landou'
enk|ustik{ í zřeč '). ma]ba enkauí ikou.
málí řská tecňnika í iarověké ho antické ho
pirvodu, přiní ž se už í valobarviv třcných se
zvláš ť připravenim voskem. Po dokonč ení
se tato vosko!á nalba horkem spo]ovala
a vpalovala k podkladu; byla napolena
loskem, enkaustována'
cnkolpion (řcc'), zdobená náprsní schrána
s telikvii' kiiž nebo také medailón se zob.
razení m P. Maric. noŠ enýv Závěsu na pr.
sou cirkcvní mi hodnoýáři od sklonku an.
tiky. zvláitě ve východní ob|arli tiesť an.
stvi' Náprsní kří ž vyš š fuo duchovenstva,
Zdobený zpravidla drabokamy, nazýaá s€
také pektorál'
emplckton (řec')| opus' zdivo
cnscmb|c (fť anc'); ansámbl
cn(a7e (2 řec' entasis), zduiení , lTpnulí
slorrpové ho dfilu v an cké i pozdějš í ar.
chitektuře. které ná opticky vyjádřit dak
horizontá]nňo kladí na sloupovou verlř
ká]u' své ho maxima dosahuj€ e' v dolni
ť etině dřftu.
eo|ská h|alice aiolská hlavice
Epiag, koncern poÍ celán' výroby' v něÍ ]ž
byly po I' l9]8 spo]cny Západoč eské l(|
!árny v Dalovicich' Lokti' Březové . slaré
Roli. Doubi' VýÍ obky kroně zkralko!é
znač ky Epiag nesly iniciáIy č iznač ky jed'
notlivých porceláneki od ř. 1958 byly vý.
robnv E' zač lenč nydo oborové ho podniku
Ka.lolarský polcelán'
epigÍ alikr (z řeČ '), nauka o slaÍ ých nápi.
stch a iejich č lení .patři k pomocnÝm vě.
dám hislorickým, významné pomáhá laké
! dějinách uněni.
cpigÍ a (ř€c.)i emblé m
cpinaos (iec.)r opisthodomos
epipa|coIit (z ř€č .)i pal€olit
€pistrIion (řec')i architrá!
cpiš to|ář. epistolarium (lat'). lituřgická
kniha katolické cí rkve, ve středo!ěI(u zdo'
bená. obsahují ci č ásti biblických €piŠ lol
(nolozákonní ch llstú ) i oí atní při mš i č 1e.
né lexty kromě €lanÉ elií , seřazenó v poia.
dí cí rkewiho roku'
epiš to|ni í rrna. v kalol' kostele zpÍ avidla
]iž nistrana slavby a oll|í ie, kde se piiobia.
du č tou ví ňalky z epiš lol, dí ve laké muž .
ská strana' kdysi vyhraz€ná muž ů Í n'Jell'
kož koÍ el není vž dy orienlovaný: l)m'á
sl|ana od obce věří cich.
epit'Í (řec')' pů v' náhrobní nápis, pozdě]i,
od ýředověku' lelié fni nebo malovaná
deska. kamenná nebo dřevěná, za5azená
do zdi koslela na památku zemieIé ho' 0.
Znač uje.li htob. je e' druhem náhlobní ku'
epithem.l (řec'). Zaoblený lrchol í é ly,
zdobenÝ zpfavidla relié fÍ ípa]metou'
€pilrach.|ion (iec')i krč ek hlavice
epoxrdr. epoxy'dové pryskyřice, konden.
zač ni pÍ odukty poly,fenolů s epichlórhy.
drinem' vyznač ují se odolností vů č iche.
Í rikáIií n. pevnosti a přilnavoslí ' UŽ ivá se
jich při re$autování (lepidla. tnely).
f,řrtó: Mú zy
elb (něm'): Znak
/59/
[rcbos: Nemé sh
eremiláž (z fí anc'). pouslevna' odtud mBla
chýie v roÍ ranIickem př]Í odnií n pďkU od
sklonku 18. stol.
Erin} e' Lilice, Fú rie, bohyně pomsty řecké
m} 'lologie, kleré pronásledovaly křivdu
a vinu;]ejich atřibutyjsou dů lky, pochod.
ně' hadi' Usmiřené E' se vš ak stávají o.
chránkyDěmi pÍ áva (Eunenidy, Eumov.
ny).
Erós (řec'), v antické m bájes]oví bů h lásky,
]ehoŽ otcem byl Aré s, matkou Afrodilé ,
byl zobí azován zpravidla jako chlapec se
Zlatými kí dly. kleÚ sti} al své oběti š ipy
lásky] la(' Amor č i také Cupido. sám po
nnoha dobrodruž ýví chpojal za manž elku
krásnou Psyché , ktefou zeus pňjal mezi
olyÍ npské bohy'
eÍ ó(ovó: amoreti
[!et (egypt.): lsis
eskymácké uměni: arktické rrmění
esovla, l. přvek geometrické ho omamen.
lu' 2' keramická kr} tinová h'ámice esovi
lé ho profilu, Vyráběná od 2' č tvr1i lohoto
slol., aby nahradila prqzy nebo holandky.
esletika ví trarných uměni, věda o podsta.
tě estetič na (krás0a)ajeho funkcí ch. aí ko.
nitostech eslelické č innosti, vnimání a pře.
tváření přirody, č lo!ěka a spolďnosli,
o vmiku a podstalě esletické ho vědomí ,
zaměřená ke vš em druhú m ývamé ho
umění aje]ich zvláí nostem, jimiž se odli.
Š ujíod ostatní ch umění ' Je historicky pod'
mí něná ajejí př€dmět a ú I(olse mě!í a roz'
š iňrje (dnes zahmuje např' tvorbu a vý.
sledky prú myslové hoývarnictÚ'
E' v',u' má své leoretické poč átky v období
cstilo lloridoJ maurská dekorativní tladice
16' stol' ve spanělsku'
estofldo (š paněl'), chalakteristická, ze.
jmé na v obdobi barota oblí bená ú Drava
š panělských polych|omovaných řeze6' na.
podobe brokáÍ u a jiných lkanin š krabá.
ní m a tIač ení mdo zlacené ho povrchu.
estráda (z lranc.), ve vnitřní archilektuře
vyvýš ená podlaha. slupí nek, pódiurn pod
trů nem, oltářem ap.
etaž é r(z franc.). otevřený pří zední re8ál,
police s pří |radami k ulož ení rú zných
předmětů (sbí rek ap.), č aslá v 0ábýkové m
lTbav€ní 1' pol' 19. stol'
etnické umění : umění pří rodní ch národú
€tnograí iel národopis
ftruda: Wedgwood
etruská móda. označ ení přo oblib€ný směr
v už ilé mumění neoklasicismu zejné na
v Anglii (kolem r. 1770), vyjadřují cí teh.
dejš i předÍ avy o tuhuře Etnrsků , ovIivně.
né jiŽ alcheolog]ckými ná]ezy' Zvláš ť vý.
razně se projevila ve lvar€ch a Úzdobě
kameniny (srovnej Wedg$'ood).
chuské umě||i, u. starověké ho předří n.
ské ho obyvatelslYa neÍ piš emaloasijské ho
pú vodu (lal. Tusci, Tuskové ), usazené ho
od 9.' nejpozději od 8' stol' pi' n.l' hlavně
ve střední Itálii mezi Apeninami a řekou
TibeÍ em v ob|asli zv' poni(h Etrune (lat'
oKe r Llscana. 0n, loskana). Y',\1e10 se
od 8. slol' do 1' slol' př. n' l' na podloí
mistní kuhury doby ž elemé (vilh;ovská
k.) pod vlivy orientálni} o a řecké bo
u' (zejm' archaické ho a poslé ze h€lé nistic.
ké ho u.); pů sobilo na vznik ří mské ho
u. - Etruskové patřili k první n budovate.
lŮm velkých měit vč etně Ří ma. S tí m sou.
viselo vyspělé opevňovací a inž enýrské
slavltelswí (opevnění , monunentální brá.
ny i mosly, vodovody, stoky ap.). V hmotách
se Uplatnilo dřevo' nepálená i pálená
hlí na, cihla, kovy a kámen. Znali oblouk
a zásady klenby přeč nělkové i z klenáků
(viz)' Domy' dolož ené v základech
n' umami tvaru obydlí , měly zplavidla pra.
voú h]ý pů dorys a sestávaly z několika
Í ní stnoslíko]em ú střední hoprosloru (atri'
o{ í 1yp)' U vládnoucí vrstil se připouš tí
pálácjiž s č lenitým prú č elí m.Chrámy zbu.
dované na vysoké m pódiu byly pů vodně
dřevěÍ lé a z nevypálených cihel, architrávové
soustavy, se sloupovou předsí ní
a zdobené terakotovou plastikou' zvláš ť
významné jsou ýavby velkých tomoro.
vých hrobek zakládané v pohřební ch okts.
cí ch| tesané v luť ové mleré nu, vesměs ob.
dé lné a plochoýropé , n. tzv. tunuly, nei.
č astěji kruhové s válovou zděnou pode.
Zdí vkou, uzavřené kuž elovitě a kryté pří .
krovem hlí ny (např. nekropole u cerveteri
nedaleko Rí ma)' Uvnitř se q]mač uií boba.
tou sochďskou a malí řskou výzdobou, ni.
lodary i pamč tní ninápisy v e|ruš tině (pí s.
mem odvozeným z řec' abecedy)' Pří no.
sem pla5tiky isou terakolové kololované
sarkofágy s pololež icimi postavani zemře.
lých na ví (u, zprvu silně stylizované , poz.
ději realisticky oávené , předjima1í cí port.
té tní lealismus fumanú ' Dokonalosli aáhy
dosáhlo odlé váni v-bronzu (např. znáná
Kapitolská vlč ice v Rimě)' obdobný ýoj
od stylizované ho tvaru naplňuje nástěn.
nou malbu \' hÍ obkách i vázové malí řsM,
jež vš ak nebylo tal vyspělé jako sochďstú '
Etruská města byla ákladnou lozvinulé ho
umělecké ho řernesla i obchodu s umělec.
kými importy z řeckých osad a E8ypta.
K zvláš tnoí em patí keramika í oalani.
tých tvarú a detóru v lechnice bLrcchero
(viz)' Zlatnictú a š perkařsM zvládlo te.
pecké postupy i techniky filigránu a gra.
nulace' Rí á i plastická figurální Úzdoba
se uplatnila na ]uxusní ch předmětecb
z bronzu (např. kruhové zrcadlo s Naroze.
ní m Minervy v Bologni; nádoba - cista
s historiÍ Ajqonautú v Rí mě)' I kdvž vú .
zkum e' u' ňá ďouhou traáici, pódstit.
ných výsl€dkú s€ dobí í áv rámci etruskolo.
gie tepNe od pol. 20. stol.
etruský dú antický dú m
etui (franc'), etue, pouzdro na drobné
vzácné předměly, na š perky apod., nejcaý
těji potaž ené koí , samelem a rů zně zdo.
bene.
EuÍ rosJné | Charitl(y
Eumenid} i Erí nye
f,uropa, Európé , v řecké m bájesloví dcera
fé nické bokále Agé nora, unesená Diem
v podobě býka pies moie na Kré tu; odtud
název světadí lu'
f,urynomé : Charitky
eurytmie (řec')' soulad, souzvuk č ás|í
a celku umělecké ho dí a, j€ho vnitmí !'Wá.
ž enoý.
/60/
€ustt|os (řec')| inlerkoluÍ ]nium
f,ute|pé : [4ú zy
ctan!cIiJi lz rť č '.Iar), ||IUrgicka knjha
ob\aňu]|cl na Í ozdí od ť van8ellslď€
. cele te\ty evanle||]' V roman$e Ilí JLlc.
ké době dostávalo s€ e' bohalé maliiské
výzdobv'
eranq€|ijni l'lí anaj ! kaÍ ol. kostele levá
stÍ ana od diyáka' severní , jeýliž ej€ stavba
orientovaná, při obřadech se zde č louÚ.
ňatkt Z cvange]í ,'dří ve také ž enská strana,
kdlsl rlhrazena zenam
clang€|islář (Z řeč '' lal')' liturgická kniha
obsahují cí na rozdil od evangeliář€ to'
liko \"í ňatky z elangelií (perikopy), připa.
daií cí na neděleasvátky. středověké í uko.
piš né e. se dochovaIy s bohatou malí řskou
vyzo0o0u.
errngelhtó. Matouš ' Mar€k, Lu[áš a Jan,
č Neř]cc apoš lolú ,k nimž se odvolávají č ly.
řicvangelia Nové ho zákona. Ve starokř* .
lbnské dobč zobrazováni syÍ tbo]y č tyř tai
skí ch řek, beránků nebo sú tků ,pozdé ji
v lané rn í í edo!ětu jako slarci (zprvu
u pí sařské ho pultu) s individDálnÍ ni atri.
buty podle Ezechiela (1, 5 28) a ApoIú .
lypsy (4' 7): Matouš s anděl€m, Luldš
s obětní m dobyl&t€m, Marek selvem,lan
(zptavidla mladistÚ) s orlem. Někdy ,A"
stupují zpodobeni evangelislú jen samy ty.
to atlibuty symboly' připomí nají cí lidství ,
obé t, Zmrtvýchvslání a Nanebevstoupení
cxcud'. zkratka z lat' €xcudit lTtiskl, o.
Znacť n] p|o \ydaVate|e na starych qÍ afic.
k\ch l(cch
exedta (řec')' \' antické architekfuře pro.
5|LlI polUkruho!eh(r pů doryru o!aIienv
\cdálkv. pí ipoFn) ke koionidé gimna.í |
neho I odpoč inko\ým prcslorám laznl:
zřidka pilcháa e' u|ie ve'ltznamu apsidy
!|icJoVé kť hokoýeId
exemp|a (lal' pří klady)' \' antice, středově.
hu.r ndmnoze i pnzdč |i lIaIka ooEdnani.
]ez oh\y||e folmou aiegorir a zosobné nr
(V zl nb asnu]| dant morálniprob|em; mo.
l|1y .ť rpa]i z rÚznranltých 5vé tskvCh I na.
Dozen.kvch zdlojú a poskylujl naú č enIpro
Ž ivot' Bývají souč lásti proslovu' rú zných
druhů prózy, kázání ap' Prvky mralouč .
ných e el puto\'aly oblastmi i staleú mi
a pÍ omila]y se do námětú ývarné ho umě.
ní ' V kaž dé mobdobí rozmnož ovalv iko.
nografii a znakové Ž pů soby rTjádření | cha'
Iakterislictým přikladem je zosobnění
ctností a neřeí í proslřednictví m ž enskÝch
postav, č asto v€ fonně zápasu, jenž nava.
zuje na antjcká bojová té nuta' V přene.
sené m sÍ nys]u také uměleckohistoncké o.
znač ení pro typolo8ické kresby ve středo.
věkých náč rtní cí ch '
cx|ibris. (zlat'):z[nih. kniž ní znač ka uvá.
dějí cí majitele knihy' E' setisk]a technikou
dřevoře,u již v 15' stol'' mé dirylinou od
konce 16' Í ol', ! l9. stol' bylo ož iveno
s rozvoJem graňckých uměni' Kniž ní znač
ky jsou oblibenýn přednětem sběratel'
sNí zejmé na pokud jde o drobné grafické
llsly.
crómis (řec'); ch|amys
exonartcx (ř€c'): naí ex
exotismus (z řeč ')' ve Útvarné m umění
navazování na vzdálená, exotická umé ni
(na č í nskóumění v 18' stol., na japonské
uměni v 19' stol', na umění primitivní ch
národú na poč átku 20' stol' apod').
expeřtiza. znalecké osvědč ení ,posudek
expeÍ a o un]ě]ecké m dí e, o panátce
apod', podaný naákladě prohlí dky aprú .
zkumu' E' ověiuje pravost, řeš í autoí slví
a stáří , v obchodě s umé ní mp]alí jako zá.
ruka kvalily nabí zené hodí la'
€xplicit (lat' konč í se)' vyznač eni konce
textu v psaných i v nejstarš í chtiš té nýchí .| fec'
knihách' Někdy jsou uváděnajné na Nů r'
vyÍ az (konlrastnosl, dyDa]']rka) a.' k dc"
Iormaci. Styl;zuje har], projevu;e re )ineárně,
volí jednoduché proÍ ředky, nelome
né banf, protiklady světla a stí nu a hledá
novou zákoniÍ ost Ústavby dí a' E. není
sloho\.í polem a po stylové slránce před.
staYuje umělce rú zné hosty|ové ho zaměře'
ní ' V období secese a symbolisÍ nu jezaolce
e' považ ován V' van Go8h' H' Toulouse .
Laul.cc, J. EnsoÍ a zejrné na E. Munch'
Tendence e' se uplatnily \'e francou^ kóm
faulismu (riz). Vlivným hnulí m se slal
v Nělnecku. kde se objevuje i výstiž né po.
Jmenování (1911). K ýnamnýrn slupi
nám palií drií ž danská Die Brů cke (Most:
E' L' Kirchneí , E' Heckel ad.), v Mnicho'
vě Der Blaue Reiter (Modrý jezdec:
V. Kandinskij, F' Marc ad')' období m
e. proš elo. Kokoschka, ve Francii
G. Rouaull' Nalé havč se e. |ozvinu| v Né .
Í recku po 1. světové válce lG' Grosz.
o' Dix). E. se projevilv malí řstvÍ , gra|ice'
kresbč , poslé ze v plaýice a v inscenaci,
para]e]ně probihal ! liteú tuře' dlamatické
tlorbě a ve fi]nu. V hledání pravdy byl
sociálněkritický a proliváleóný. V Něnec'
ku má e' své programy a teorii' kteÍ á po.
mohla ob]etiIpozJnifáze s|ohú (napi po.
zdnigolika) a přjspě|a L nn\é jnterpÍ eiacL
manýnsnu i baroku'
cx rolo (lat.): donace
Í abion (Z franc')' laké voula, zaoblený, vy'
ž labený' č irů zněprofilovaný přechod mezi
stěnou a slÍ opem mí smosti. zpravidla
vylaŽ ený jen v sádrové oÍ ní lce'Jeli zaob.
lení výrazněji odstupněno, mluyí se také
o fabionové ří mse'
Í abionorá řimsa: fabion
fabrica (lat'): stavební huť
Faenz'' město v homoilalsl(é m kÍ aji Emi'
cú a ob]ednalalelů knihy i datum dokon.
č ení ;jde vlastně o ne]slaÍ š í obdobu dnďní
Í iÍ áie.
e\pr€sioni5mus (z la|' eIIres\it'' \} raz].
hnUÍ I' č Ivrtiny 20' Ýo]'. tznikle Z odpolu
K naluÍ al$Il]u! mpreslonlsmu a postlm.
nresionismu Zdú ra7ňuie } nilřni. Dsvchic.
le hnacr srly tvďbýTuňé |ecke drlio chápc
]ako.p{ gt!4uš i. nLkoli 5m)'5lú - Pie konaVa
lnejs|o\ost a pÍ q!]]!941 | \cltElllm chce
pí oniknout k podslalě reality pří rody
a lidské ho bytí . V tvarech i baně stupňu]e
/61 /
í abión
lia' proďulč už od konc€ 14' í ol' výIobou
majoliky, podle něhož doýala ijmé no fa.
jáns. Tato výroba byla ť znamná hlavně
v ló. stol., kd]r nádobv z F' vynikaly boha'
tým plartickýrn utváření m. rosllinní m kre'
sleným dekorem ibarewosti' Hmč iiiz ro'
diny Pirola použ ivali kolem 1525 s!č tl€
modró polevy s tmalomodí mi vzory'
Podle výzdobv rozeznává se starií ,'pňsný
sloh'' a m]adš í .'klásný í oh'. Po ]530 pře.
vládla malba figurální po vzoÍ u Urbina
a Později - od 1540 pÍ oslavilo F' bilé
zboí s lehkou kresbou (b]anchidiF.), kte.
ré zapů sobilo i na habánskou keramiku
n nás.
flfrno(h: znak
frián!. 7 franc. fayence, také majolika' ke.
tamika. ví robky z pálené hlí ny opalřené
cj|lič itooIolnalou nepú hIednou, nejč aslě.
ji bilou polevou, zdobené malbou nebo
plasticky' Polé laná kelanika byla Známa
již ve 4' tisí ciletí v Eg]'ptě' odtud přeš la do
kulturv egejské . laté BabJ,loňané uŽ í vali
bí lé polevy, tterou od nřh pňja|i Perš gné '
Mauň přinesli umění f' z oí ientu do spa.
něl, odkud přes oí Iov Majorku odtud
ná7tv Úajdika, už í lanÝdnes Zvláilě pro
keramikujihoelropskou proniklorlohá.
lie. kde vznikla střediska 1' Úroby !e Fa.
enze z tohojné na odvozen ináZev f ,
vorvietu' Sicnnč , Ulbinu aj' v Holandsku
se !ryrábč la' jmcnovitč v 17' stol'' dclftská
t podlc č í nskýchvzorů . v NóÍ rccku'
^ láš1ě v PoÚni' lodle nádobi ze
^ láš lní ch
dnr
h.ů jemnó hlí ny (Raelen, Kreussen aj')' ve
Francii v 17' slol' byla nejznánějŠ ívýrob'
na v Rouenu. Na MoÍ avu a na slovensko
přines|i v'ýrobu t' novokřtěnci zl' haháni
již na sklonku 1ó' í ol'ijejich výrobni po.
vupyse pak u nás uchovaly v dí lnách lido.
vých dž bánkářů , kteí piijali ijejich jmé no
(Táufer' kí ěnci toufaři)' ve 2. č ýrti
18' sto]. bvla u nás založ ena cí sařská l manufaklura
v Holič i na Slovensku, později
diť lrichsleinská Úrobna v Hranicí ch. ob.
liba kaÍ neniny a polcelánu vytlač ovala
f' použ í vanou ryš š í milrstvami. ale v dí l.
nách lidolých dž bánkařú se její výroba
rozyÍ ela na Moí avě až za polovinu min'
slolelí aješ lě dále na slovensku. Z posled.
ní doby se dalují č etné ú spěš népokusy
o modeÍ ní ož ilení f' výÍ oby'
í aijú mské podobizny, egyplské belé nistic.
ko-ří mské poÍ ré ty zemřelých, kteÍ é za.
krýlaly oblič eje Í numií 1' 4' ýol' n.l' Byly
prováděny enkaustickou malbou nebo
temperou na di€věných destič kách i na
p1álně' Jejich mimořádná realislická ž ivol"
nost napoví cá' ž e byly pořizo!ány ješ lěza
ž ir.otazerrřelých' Niázev podle oázy Fai
jú n. kde byly (1887) nalezeny prvé do'
cnovane Kusy.
Í aksimile (z lat' fac sinile), měří tkově
přesná napodobenina oÍ iginálu, kopie
kresby, ma|by, rukopisu' pManá co nei
vé rné ji grafickými reprodukcnimi technř
karni ! malé m nákladu nebo v jediné m
exempláň li zastoupení onginálu' V té mŽ e
smyslu sc nufá l také dokonalá plastic.
ká napodobenina, barevně upravený odli.
tek sochy č i !€lié fu, popř' dokonaIá kopie
umělcckořemes]né ho dí la'
Í r|c (z něm.), l' palác panovnfta v rané Í l
středověku, jn€novité v době karoIinské
a otonské ' panovní kovo opevněné sí dlo,
kde doč asně pobýal se svou druŽ nou. 2.
obytné stavení (palác) gotické ho hradu. 3.
dritka.
Í a|covka. hliněná a vypalovaná kry'tinová
deska s falcí , tďka opatřená podólnou č i
pří č nou dráž kou (dÍ áž ko!álaš ka)'
fáldhtorium (lal'): nú ková ž idle
í t|é rr.phalera (z řeč '), kovová ozdoba
opasku č ipoí roje' ale i č estný odznak
v ří mské m lojskÚ; také kovové nákonč í ,
ukonč eni poch!' neč e nebo dýky'
Í a|eŠ náforma: odlé lání
Í a|,i!ikát (z lat.): padělek
f'|1 .rk. něm. název pro plďný relié fní
ornament na nábytku, pňpomí nají cisklá.
dané záhyby látky, oblí bený v se!€rské
podní gotice'
Í a|zum (, lat'): padělek
Fána (z ieč ' a lat.), antická personií ikace
osobní pověsti, zeí né nazosobněni dobré
pové sti, pozemské slárJ, zobrMované nei
č astěji s kří dly a troubí ci na pozoun.
frÍ ni|Ie Ďoře (hanc'), ,,č erná rodina'', o.
znač enípro druh č í nské hoporcelánu
18. s|ol' (doby Mandž u), jehož yýzdo.
ba byla malována na č emé mpodl(ladu
(fondu).
famil|e Í ose (franc.), ,,ruŽ ová rodina..,
dÍ uh č í nské hoporcelánu l8' a 19. stol',po
1720 (doby Mandž u)s kvč tinovou ryzdo.
bou' nejč astěji chryzanté m a pivoněk. v niž
převládá jasná, purpurově č ervená barva.
Mezi vegetabilní výzdobou pňcházejí také
figurální , symbolické motivy a Úevy z le.
gend' Výzdoba l r' byla napodobena
v e!Ť opské m porcelánu i v delftské fajánsi.
frmi|Ie vert€ (řanc'), ,,zelená rodina,.,
drrjh č í nské hoporcelánu kolem 1700,
z konce doby Ming a z poč átku é ry Man"
dž u, v jehož malované výzdobě pěti barev
Převládá
jasně zelená' Tato ýdoba byla
napodobena Bké v e} Ť opské porc€lí nové
ÚÍ obě.
fánka (z něm.), zednická naběrač Ira, pán.
vič ka, kterou se nabí rá malta a v ní ž s€
Iozdělává cement nebo sádra.
Í lntaskni uměni (Z řeč . airanc.), souhmné
omač ení pro u'' v němž pievládají ďm č ini.
telem Nořivosti je zyýš ená obrazoNomodt
(fanlMie, z řeč ; imaginace, z lat.) nají cí
pů vod ! dosavadnich vjemech skuteč nosti,
aí átcí ch, snových vidinách, motirech cha'
rakteru archetypu (viz)' jež se slož itč pře.
lváie]í a spoju]í do vnitřni} to modelu obra.
zu v hlubinných lŤ stvách umělcovy psychi.
/62/
ki' Z]]Í ojem pÍ eJsla\ ro\né z bJry.l so!č a} .
n; IenI r dědicl\| m]nu|oý| (m)IoloEe.
nab|zť nÍ \|' lido!a moud|oÍ ' milg|e ap')'
T\ary \|ulfine|ro (\ela J Náry-vymvKa]lcl
se bť Ž ne zku!ť noý| sť v nurcrm proccsu
Í narena Izui| \ obÍ a7y. svmbo]y. a]egUÍ |e
l\rzl. \nimalelne \rnl\10\c a pus'nlcl nil
iannzLrdLral'a F u \ezpmvrLlla neqmy_
Ia dobL{ é mu \|o|ru' Zahrnu]e mdl||\Í \r.
oIafiIu. kreshu a \!chaÍ \tti Vč eIně aIchi
ig]'rnn c|.e p csÍ iIy a.Lu1ptury nÓkd\' uŽ l.
le umé n|' \ylrmecnc tvary ! archiIe\tUie
í nali A GaUd| \e spaněl\ku' po |900]'
io;bsaho!é ýránce bý!á nnohomač né '
r' š rroké mrozpč ti od pouhé zábavnosti až
Do společ cnsko krilický význam, od mo.
iální io pouč cní až k utopické vidinč bu'
doucnosri. ve ligurativnich druzich u se
č aýo setkáváÍ ne se zvláš tní rni náměly
í napi' spánek' č as, hrů Z! válkyap')' v dě'
j.inách se i. u'. ! ýrazně,prqevuje v dobách
znatku a doplolaa ruzne Pfoneny,
FanÍ askní pNky se Vyskytu]í ! u. od pra.
věku d ]sou po\liž itelnó ve vŠ echkL turách
i obdobich !ývojc' Ve středovč ku Jsou lo
napi' zr.í iata bájeslovné ho pů vodu (viz
gr![ \||nla ap )' \ ť ýiedo\é ku |c nekrerc
uk'l|\ d nlmět\ piifio \yŽ adovd|y (např'
Apokilhpsa. Poí ední $ud, zví řecí ilidská
mo|$|a vť Výzdobě hlavic' besliáí e ap.)'
vlashí l' u' př€dpokládají ci individuální
l!ÚIč í tantazii, lze s]edovat od 15'
a ló í o|' u řady v!.Znamných umělců (H'
Boschi A' I)uler. G' Arcimboldo č inný
V n|dollinské m okruhu; J' B' Piranesi,
F' GoYa ai')' od ]9' stol. s€ l' u. projcvujc
zcjmé a v něklcrých sÍ rěrcch romantismu,
symboliwu, crpre!ionisrnu. surrealismu
i ! imaginalivní m unrěni. Zvýš ená tvú rč í
iantazle Ve vztahu k symbo|ice bývá před.
mé tem studir a výkladu psycholo8i€ um'
I odborni psychologie. Kategorie f. u. je
Viak pomč rně nová; dějepis a teorie um' ii
lií bi od 50' a poč ' 60' lel 20. stol'
Flrforor\j zrrod inl. NL v. Lomonosor.l
L.nlnllad: Pelrohlad. porceláno\,á \'í .
robna
Ia\í d (l rrl']. vné jí sté na hUdovy: prů č c.
|r h|aVnif (n|ů č e |)\ h|á\nInr vchodem ie
ZpÍ a!jdla oblácena do Lrlice, í nluví se dá|e
0l boč ní ch,o ť ' nádlorní ch, u zámeokých
nebo palácoÚch budov i o nádvorni
L n. zahradni f. F. je prolomena oknv
a vchody. architektonickv č lené naiimsa
mi' lizónami, pil]rstry apod'. č asto před5tu.
pují dsality, vyí upují 2ni alkýic n.bo bal.
kóny, abýlá ukonč enaš lí temnebo atikou.
nesoucí né kdv plastickou v'Ýzdobu. Po pol'
20' ýol. Zobecňuje konstrukce Za!ěš ené
fasády. oddělť né od nosní ch pí lků budo.
\,y a na nich zavč š cné(vytvái€né z uš lech.
lilých kovů . např' eloxované ho hhnftu'
a skla).
t|rsádlÍ : obkládáni stěn
Í lsádoú skiÍ i. označ eni už ivané někdv
pÍ o vclkó. pozdnč rcncsanč ní a faÍ ě ba'
rokni skí nč napodobu]í ci č ]cněni.n a \'izdobou
s\,é č elní strany archilcktonickó
pňč elí s iimsami, pilastry č ipolosloup!.
aIkádami rpod'
tascic (z lat')' l. páska 1emují cí voluty ión.
ské hlavice nebo archilohy, popř. b]ivá
llož ena mezi vrstvy architrávu. 2. hod'
nostni odznal( ií mských Úřední Iů ' slazck
prutů někdy se sekylou, pozdé ji symbolic.
ký a výzdobný nroti! oblibený v klasicis.
mu. zejm. v emplru.
Í rseta (z tranc'), brouš ení mvzniklá plocha
na hraně drahokanu, ale také název zko'
sených p]oš ek slavebnfto kvádru č ijiné
aÍ chiieklonické forml'
bcz vč Ž i] maLiisl!í se docho\'alo hla\'nč na
figuráIní ch vfievech listtované keralliky
nč kolika stYlů pod vlivy z lráku: v umč lcc
kÍ ch řemeí ech vynikají iezané nádoby
Z horské ho křiš ť álu se z!í řat! a legclabil
nim oÍ namenleÍ n'
Faunus. Faun, pů vodně stiloří mský buh
plodnosti v pií rrdé 'poslé ze ztotož ňoraný
5 ieckým Pánen. bývá ZobÍ azo\án přiodĎ.
nÝ kollí ků ž iPozdějiZtIatiIs!ou ind]\'idu.
á|ní podobu a č etní launi blli piipodobné .
i lozpustil!.m sallrú n. na ro7dí l od nich
bvli vš ak zoblazo!áni jako lidó. loliko
s ohony a |ů ž k!'
fuulisl|t 5 (z hanc'). expresí ,ní smč rlolnó
skLrpiny francouzských malí řu (H' N{ atis.
sc. G' Rouault ad')' tvoňcich I Paří ž i
v l. des€tiletí 20' slo|' Pod vIivcm Cé 7lrn.
no!ým. Gauguino{ m a van Gogho\'ým
kofiponova|i ob!a4 v plochách č istÝch
sví ivých baÍ e! a klajnč ulolněným Zkmt.
ko!ě qií ázo\'ým rukopisem š tětce' Názť !
vznikl 1905 z posmé š né hooznač ení (les
fauves š elmt)' Srovnej: erptetionisrnus.
flrcÍ ct ({ ranc'): fajáns
fcc'. la1' zkratka uvádč jí ci aulorskč oznn.
č ení | |ecit (dělal) na gralických llstech. na
obla7ech, ale také na plaýice. zv]áš lě na
drobné plastice medailí a plaket; tam né .
kdl jen f.
fedcrlhi sloh. ú hrnné označ eni LrŽ í vlnó
někd! plo alchitek|ulu iostatni llotbt|
(nábytkovou a dekota.ní ) pné ho oLrdolrí
spojených í átú arnerictýoh (po I. 1789).
ovlivněnou ang|ickýn j
lTancouzským kla.
ýclsmem'
fé nix (z ieč '). l '
zázrač ný pLák starověký.h
mytologií (zll' e8yptské a také č í nské ).
klcry. vž dvznolu vz|é tá omládlÝ l ohné .
kleí ]€j spálil. Taté v kiesť anské slmbo|r
fátin|orlké unlěni, architektura a umělec.
ká tvorba 10'-12' stol' v Egyptě av sevel.
ní Africe za vlády Fálimovců , kdy západo.
islámský uí nělecký v'.hoj v} Trcholil' s!av|
lelství se rozví jelo ! rollehlých meiilách fé í ir.l
/b3/
ce se staI 1. obrazem nesmrtelnostia Vukií .
š ení '2' v helaldice jcdno z bájných zviial
Í eÍ elrun'(]al ), nosí tka, máI} . pozdč jio.
statková skí ň noš ená pii nábož enských
obiadech; ve sliedo!č ku sc označ cní přc
neslo laké na pelné ostatkové památnik!
i na kamennó náhrobk]' nescné Zahalcní mi
postavami tZ!' p]erantů (!iz]. plač í cí ch
pÍ ú vodcÚ'
fcrncž (z franc')i lněná feInreŽ
fcÍ na bukoró dřcro| brazilskó dřevo
fcrocemcnl(7 ilal'). jemnozInný beto! Vv'
ztuž ený drátěnými sí ěmi. nolodobá sta.
vebni hmola lynikajicí pcvnoýi a pruž .
noýi, vhodná pro Zasli€š cní , ž cbÍ o\.óstÍ o'
py a k|enby š iroké ho Í ozponu, Vynalezená
ital' aÍ chiteklen P' L, NeNim'
í cs(on (franc.), Úzdobný notiv scgmenlo.
vé ho Faru, po|ověnec. plastický ncbo ma'
lo\'aný závás z lislů ' květů nebo plodů , nč
kdy pÍ opletený stuhou, už í vaný jednollivě
nebo v girlandách i č áÍ ýv omamenllce an'
tické ' renesanč nÍ ' baÍ okní i klasicishí ' Ne.
přesně se někdy raně barokní VýZdobný
moti! Í ouš kyoznač uje také jako látko!ý f'
figura 9erpentinata (lat.), 1ordonovitě,
š Ioubovilě utvářená lidská postava' hlavní
kompozič ní sché ma pozdní renesance!
nranýrismu, ale zvláš tě baroka' vyjadřují cí
v plas{ ice, i v Í nalbě neukonč ený pohyb
a lzruseny vyraz,
nguřa|isnl s (z lat'), tvorba malí řská
i p|a.!lická. jejirnž piedmětem inámětemje
lidská postava v obecná! i konkré tní m
smyďu, v lealistické m zobrazeni i ve ýa.
zové proměně, jednotlivá i ve skupinách
a v scé nické vazbě, v epické n ději i v ale.
go.ické m seskupeni a významu' Figurální
malihtví lze sledovat' zejÍ ré na ! e!Ť op.
ské m uměni. od stalověku. středověk chá.
pal lidskou postavu po syé m. a přece byla
jeho hlavní rn syž etem. obdobimi výhrad.
niho f' byla antropocentrická renesance
aješ lč manýrismus, v ba.oku' hlavné v již .
nÍ a středni Ev|opč ' byloí igurální malí řstvi
v naprosté převaze. V i9' ýol'jereprezen.
lovala hlavně vysoce ceněná historická
malba a ani ! nových směrech' které se
plosazovaly od sklonku Í rinulé hostoletí ,
ani v maliřstvi 20' slol. nezlÍ atilo figuÍ ální
zobrazení č lověka svú j ú střední qýznam'
- sochařství bylo přiroz€ně lNale a jďtě
Úhradněji domé nou lidské postavy od anliky
k dneš ku'
fi guřá|ni nalí řstvi: f iguralismus
í iguratirni uměni. laké zobrazují cí , obra.
zové nebo fyŽ ioplaslické , přednětná tyor.
ba na rozdí l od umění nefiguradvní ho' ab.
straktniho nebo ideoplastické ho.
fi8urina (ital')' kdysi název pro pomocné
nodelové fisurkv zDravid]a kloubolé
Í 8urlna 0ml')i
(oysl nazev pro pomocne
nodelové figurky zpravid]a kloubolé
(klidmuž )' uí vané v plastice imalbě, dnes(k]idmuž )'
označ ení velkých loutek pro módni návr.
háiskou č innost, pro výkladní skí né ap'
í iguroraná iazbai cih|o!é vazby
hetaldická znamení ,
n(hu (franc'): fií
|ikolé Ú|é ko. m|é č náš ť áva fikovnftil, od
středověku pouí vaná pií sada tempero.
vých bať ev'
Í i|igrán (z lal' filum vlákno, glanum Zrn.
fiála
|ialo!ób{ $l, violeli, připÍ avují se rní š ení m
modtí ch a č ervených pi8Ďenlů ' Kraplak
s kobal1em dáyájasné l lóny' s ultÍ amarí .
nen tlumené ' F' kobah svěllý. slouč enina
kobaltu s a$enem, je neýálý a jedoyatý]
l' kobalt lmavÍ je velrni stálé barvivo z foý
í oru, kobaltu a zinku' Tzv' norirnbe$ká
fialová. l mangan, ]e í os{ oreč nanmanga.
nu. tma!á a 7ce|a stálá violeť ' zvaná také
peřmanentní . Zprvu zářivé , ale n€stáló
jsou t tóny anilí no\'é '
fia|orý koball: fialové baÍ vy
fi.r|ový nrangan: fialové ban1
fibu|e (lat'), spona doby blonzové a stěho.
vií ni národů , uá\'aná přibliž ně od polovinv
2. lisiciletipřed n' l' Ýedle ozdobené jeh.
lice k spí nání š atu narameni č ina prsou'
F. byly hotoveny zprvu zkosti, pak2 kovu,
nejč aslěji lité z bronzu, ale také 1epané
Z dť ahých kovú , opatřovány š tí lkya boha.
lě lÝaro!ány, zdobeny dlahokamy. smal'
lem ap' Jednodí né ' již ni} opů vodu, po.
,ů ýá!aji z ]ehlice s pé rujici spnálkou,
dvoudilné , Í ordické ' z jehly a kovové ho
obIouč ku'
tide! (laL.)| ctnosli a Neřesti
figuÍ a plramiddis (lat. a iec.)' oblibený
kompozič ní motiv itahké Wcholnó rene.
sance, v malbě Iovnostran.ý tÍ ojú helnft'
y plaýicejehlan, vyiadřujicí podobně ja.
ko kruh a koule v sebe Uzavřenou doko.
nalou \Tváž enost'
;;;, -* -',' pod|e pí edýav afric'
kých národů ochÍ anný kouzelný předmět,
vyIobený z přirodní ch předmé tů nebo na.
teriálu v podobě zví řat č i í igurek.
Iiá]a (z řeč .) konstÍ uklivní ilí zdobnÝ č Iá'
nek 8otické architcktuÍ } v podobě š tihlé ho
jehlance, který ukonč uje opě|né pilí ře ne'
bo vimperky' Hran]r b} í ají zdobeny kraby.
vrchol kytkou. Kanennýn l na wějš ku
gotických staveb odpo!í dal) dřevé nÉ na
oltáiní ch alchách'
Iia]ó' anlická řecká nádoba k ú litbám, mč l
ká miska bez podstavcc i uch. iimská pa'
tera,
|igur} heÍ r|dické ;
znak
/64/
ko| |' Jruh jť mnť 7|aInicLd dekoracc. pÍ ať
|]||l] \ |cnIim] 5lňbÍ njml nebo zLaIjml
Iuz|Ó
(| c|án)m] \lakny, piiIeto\anjm]
L ooL||l.rdU a pn7d0b0\an)mI Ca\to |esÍ e
koiovými zrnky (granulacc)' Technika
ic;ána již z doby kolem 2000 př' n' l
í róje. z myké nské ho umč ní ,z Byzance
z doby s1ěhování národú ' je oblí bena
orienlálnim zlatnictví a laké ! lidové m
umč ni 2' v přenesené m smyslu v gotické
kniž ni nalbé způ sob pí sařské ýdoby inř
ciál kl0už cnou souí avou jcmných č ar při
oomí naií cí zlalnickÝ t 3' VodoŽ nal' pÍ ů .
ilitka. také vodotisk, znač lrapapí ru patt.
ná \' pÍ ů hlcdu.která je pomů ckou pii
uÍ č o!ání í áň a pů !odu papiru.
fi|igÍ ánoýó sk|o: nilkové sklo
fi|ozo|ic Úmč ni' od antiky jednollivé n' ví .
ce č imč něsoustavné názory filozofů a ide.
ologů na pů vod a smysl u' i tvolby' Do
\'Zn.iku esle k} ]ako samostatné ho vědní .
ho oboru (18. 19. stol.) zahmolaly ro!'
né ž ť ýetickó ú vahy o tlasnu ajeho vzlahu
k u.' o podslalě n přednoslech jednotli
Vých drLlhú u' ep'l navá]em se odliŠ ovaly
\iótoná7olo!č a v problematice poznání '
Vyskytují sc !e vš ech filozofických syslé .
mech picd Hegelem; nnohé lze pokládat
Za před$upně speciáIní ch nauk a metod,
Ďletiky, obecné teoÍ ie u',leorie ť t\,arné .
ho u, pstchologie isocioloBieu. ve 2. pol.
19' slol f' u. uýupule, ikdyŽ se toto ozna.
óeni objevuje v názvech řady záVaž ných
plací (např' H Tainel nedávno A' Hau'
sel).jejrchŽ př€dmět imetody spadájí spí š e
na pole sociologie u. atd. Ve filozofiipozdní
ho 19' aYe 20. stol' ses ucelenýn filozo.
fukl.nr pojetí m u' setkáme u jednotlivců
v něklerých č áslech jcjich sy$é nu u' ve
zvláí nich spisech (např. u stoupenců fe.
nomenotogle).
firnis (z franc ) Iakl
fi\cl(nó dicl0i Ž ]utá dřeva
fr\atj\\ (Z lat.). tckUtiny, slouácí k upe!'
nenl chou](Ďtivých povrchoÚch vrstev
maleb, zvlአlěpaí elovÝch. také kreseb.
F rú zné hoslož é nÍ .větš inou na pryskyřič .
ne haa. ]eŤ nně rozstiikované , zajhtí dí o
pfu(l opadáni. seticni č irozmazání ' ale
zplavidla poněkud zmé ní jeho baÍ cvný
vzhled.
fiž i. í iš í(Z franc' fichu), náprsní ozdoba
š atu' pů v' v 18' stol' ]ehký Ž enský š álek
zkóž ený na přsou, poŽ ději krajko!á nápr.
s€nka ž enskč hoi mu^ ké ho oděvu'
Í ládroiáni. obtazec, který dává ,,po le'
tech.. s€ří znuté dřevo' kresba let, zdú raz.
něná moření m nebo leš těnim, aletalé vzo.
ry uměle vytvářené symetrickým skládá.
nim f' ploch' Na měkké m dř€vě bí á
í ' rovnč Ž napodobeno nálěren.
f|akón (z fÍ anc'). lahvič ka na voňavku' nej'
č astěji skleněná nebo porce|fuová, ruzné
2dobená' uzaviraná také ozdobnou zá'
tkou, zPlavidla 2lé hož materiálu. oblí bená
!e Francii l8' slol', ale obecné už í vanájei
tě ! 19' a 20' stol', jako cestovní potřeba
i v souboÍ ech na toalelní m stolku.
flakón
fl ambolantni gotika. francouzské omač €.
ni pÍ o období pozdně gotické archi{ ektu.
ry' odvozené Ze zevní ho č lenění ,z pří znač .
né ho plamé nkové ho utváiení kruž eb; od.
lud také č eský název plamónková gotika'
Í lámská vazbáj cihlové vazby
nám9kÍ baí ok' umóní již ní ch,kalolických
pÍ ovincií Nizozemí v 17. sloi., charakten'
zované v€ vš ech uměleckých drulch
hmotnou plností . kypi\"ým boha$tví n fo.
Í em (malby P' P' Rub€nse), dekorativní
tí í ,dů rMným rea]ismem, ale také e)Qre.
sí vní silou'
f]é tnoiá č í š e.š tí blýpohár s vysokou ú zkou
kupou a ní zkou nohou, č asto jeŠ lězdobe.
nou kňdé |ky ap'' jeden z pří znač nýcb t!a.
rú benátské ho sk]a 16' i 17' sto]'
Í lé tnováváza, označ ení pro velmi š tí hlé ,
pouze pii základně a při hrdle rozš í řené ,
zpravidla ví ceboké fa1ánsové nádoby, oblí '
bené v delflské výfobě 17. a 18' slol' Po.
dobné lvary ve skle piinesla ješ tě secesni
móda kol' 1900'
fleur de lrs (franc.), motiv lilie, heraldické
znamení (Bourbonů ), ale také obecný
yýzdobný pflek' v rů zné ú pravě č astý
v lex|ilní m i jinóm uměleckořemeslné m
použ iti v Evropě i ! orientě'
í cur de-ll!
fleuron (franc.), stylizovaná květinová lin.
ka, otisk raádla na l(niž ní chvazbách
17. 19. stol.
flitry (z něm')| pajetky
l|occus. froc.us (z lat'), dlouhý' volný' Š ř
rol(ými rutávy a velkou kapucí opatřený
í rniš ský ú bor' kutna beÍ ediklýnů ,cisler.
ciáků aj. rnniš ských řádú .
FIóla. ií mská, sabinská bohyně kvetoucí
pí rody a jara' zobrazovaná ]ako kvělinami
ověnč ená dí !ka. obdoba řecké chlolis'
í ]orálDi ornnmenti omament
165/
noÍ cnllká hnóďl hnč di
I]orcnlská mozaika. ital' mosaico in pietla
dura, lechnika vykládání ploš kami bale!
ných mrunorú i drahých kamenů v geo.
melÍ ických Vzorcich i Í ealistickí ch zobÍ a
zení ch, už í vanáod pozdnÍ lencsance, Ze.
jmé na k výzdobě nlaÍ rofuvÝch stolní ch
desek, drobných schlánek' Palií s€m Yš ak
i minlalurní m' ]9. stol.. sestavuií cí 7 dro.
bounkých kamenných kostck zátiš í , mč st.
ské veduty i figurálni scé ny'
ť o' nebeš li psi č i1vi č í nskébuddhistické
ikonografie, alegoric sí ly a stateč nosti,
ochránci domů a domovú před dé mony,
lJlesaní Z kamene, nebo nadomácich ol1á.
ócí ch provedeniz kelamiky nebo polcelá.
nu. peslře barelní ' Jsou zobÍ azováni
! hÍ oivé m zjcvu. vŽ dy !e dlojici. Icv sví rá
Zdobený mič ' symbo| ákona, Ivicc má při
sobě lví č e'
í oli{ nl (z lat')' oznaóení pí o knihu nej!';l.
š í hoformálu' liš lč nouipsanou' Folio, zkÍ '
fo]., označ eni plo Í ranu iluminolané ho
nrkopNu,
fo|klór (, angl')' !ěda o lidové tlorbě
vš ech druhů . zejmé na o projevech ú stní ch
a tan€č ní ch; nepřesně se označ eni t uŽ í vá
ipro Í ů zné pokusy o použ iti lidových no.
tivů v nové umě]eckoiemeslné tvorbě'
fond (í ranc')' podklad. pozadí malby na
porcelánu apod'
fondi d.oro, ital' název pro \'7ácné skleně'
né pohárky a misky se zlalou \'ýzdobou
! dvojité m dnu, nalé zanó v ií mských kala'
kombách'
Í ontaineb|eAus|iá š ko|a, označ ení pro ital.
ské manýristické umělce. zejÚé na .nalí ie
(R. Fiorenlino, F. Primaticcio, N. Dell'Abate)'
kleré francouzský kÍ ál Franliš ek l'
povolával od r' 1530 k výzdobě zámku ve
Fonlainebleau. Podí leli se na nitaké seve.
řané ' společ ně vytlořili dvonký dekora.
livni ýyl (š lutové a malí řské výzdobv),
jeÍ ž se rozš í řiltaké do oblaÍ i Loiry a měl
znač ný vliv i na už ité urnění ' Termí nf' i. se
vl'sk} tuje od r' 1818' V novó ]iteratuře se
Iodiš ují dvěobdobi: 1. Za Františ ka I a za
Ie8€ntstvi Kaleřiny Medicejské , 2. za lin.
dřrcha IIi' a Iv. Gemř. 16]0),kdyjiŽ přc'
vládli í Í ancouzš tinlslň'
í onlána G ital'), ozdobná kaš na' kamenná
nebo kolová nádrž l lodotryskem' zpravr
dla s plastickou !ýzdobou, Z anlih pii]alý
moliv Zahradní , parkové i městské archř
tckn|ry. zvláš tč obiibený \r období |ene'
sance a baroka a znovu rozví ený
l 19' stol' i ! pří toí nnosti.
Í onirngc (í ranc.). ozdobá dámské ho Úóesu
z krajek, penlli a drátů vztyč ená na č ele,
na7vaná podle rnilenky Lud\í ka xlv. po
16E0. na poč álku 18' ýol' rozš í řená po
větš ině Evropy.
lbÍ mr. l' vnějŠ í výs]edná podoba lealizo.
vané umělecké předstaly, která je v dia.
lektické m vztahu k obsahu ut!áření stavby
umělecké ho di]a' 2' kadlub.l něnž se od'
Ié vá sochaí ské aj' dí lo'
forma jádrová: odlé vání
fornra pí skorá: odlé váni
Í oÍ ma s|epá; odlé vání
forma ztřacená: odlóvání
fornu ž e|atioú : odlé vání
formalhmus. lpění na formě umóleckóho
ploj€vu' zpú sob tlorby, v němž foÍ náIní
zietele převaž ují nad obsahovými a funk"
č ní mi'V dějinách umění l č asto ledl
k vnějš í muopatování '
Í oÍ Í novk{ cih]a
i'rnýr G nč m')| dýho!ání
fortifikace (z ]al'): opevnění
For(itudo (lrt.): Chosii a Neiesti
f{ } Í lí l (z nč m'). branka v hradbách, vslup
do k]áš tera č i postranní lslup do paláce
FoÍ una. ří nslú bohynč š těýí 'ale laté
osudu a náhodt (F' volubilis). odpoví dají .
cí řcckó Tychó, je zobrazována ]ako ž ena,
někdy nahá a okří d|€ná' s rohem š těsti
anebo s koulí č ikfuhem. jindy stojí cí na
kou|i nebo lelí cí '
Í otc| (z franc'): Ienoš ka
Í otonon{ Ꭰ(řec.. franc.). pů v' obrázky
seýavcné Z vyslřiluných í oto8lafií a spo'
jené v nové souvislosti, ! uŽ ité a !o]nó gla.
fice kombinace fotografie s lypogBlický.
mipnky na plalálech. kniž nich obálkách'
v ilustřací ch apod'
í oto\rlograÍ ie (2 ieč '). pomocný postup
\' 19' Í ol' při Í uč nim poňZování dicvory.
lových š loč kůk tisku' Naxylograí ickí š pa.
]Í č ek se kopí rovalobraz. podlc nč hož rytec
pracoval,
for€r (fianc')' pú v' ptoslor s ohniš těm,
dnes předsálí . vcdlejš i společ enský pÍ oslol.
v divadle nebo při konccrlní sini'
Frain. kameninar Vranov
frak (7 angl'), rnuž ský kabát vpiedu klát.
ký. vzadu ! dlouhýí ni cipy. ktelý vznitl ve
2' polovině 18' stol. Ž rokokové ho kabátu
sahají cí hoke kolenú Í r,jehož š osy byly za'
kládány k ]í ,dě na koni' Z rů znobarevné ho
vycházkové ho l', běž né ho ! 1. polovině
i9. slol.. vznitldneš ní č emý f. jako več er
ní slalnostní ú bor'
lraltuta (z |at.),lzv' lámané č ilomené pí s.
no, laké né Úecké , pí znač néplo středoYět
a něnecký knihtisk donedárna; dru.
hern tiš těné | je š vabach; rutophná l se
nazýlá kulent'
fřsncouzská střechai s|řecha
fřancouzlká z!hí !dn. zahÍ adní ú prava. pii
niŽ je pí Í odníž ivel do kÍ ajnosli podří zen
architektovu návrhu' clraLakterislictý je
t6b/
svmelnc|\y o\o\y qvLn-k Nh|edoÝé rnU cr
|',( nouŽ iti|I \obeÍ (l|!vch párteÍ u a pIocn
lorjirch zrcade|. { rňanich (pa||rů po
.tÍ anach. ioÍ Í n0Vanyc]) rUsI||n v ZemI L ve
;iheIech' Taro zahÍ adnl foÍ mace \e vyhrá.
irIa re FrancrL ]7' yo| (archlrckt L€ Nót.
Í eIa Í oA|i||a 5e \ l8' sto]' pocelť Evropě
iako r1p zahrcd1 zámecké á F|ácoVé '
fr'ncoo/5ki oLno. lll'enni UNoI sahdj|cí
nod 80 cm od podlahy. připádně až
jr
ú rovnipodlahy, a mí sto parapetu opatře'
ný balkónovoÚ mí ž í ;odtud také název
ba|konov€ 0'
?H#
# '&
vené lealistickým pozolování m, zvlአtč
citlir,ě rnalované (např' lisloví )' obdobné
snahy se pÍ ojevily v krajinomalbě na dvoi€
Rudolfa II. v Praza; L. van Valckenborch
vytvoň] pohlcd na Prahu (kolem 1580)'
frankÍ ur(ská č clň| č emč
fí anlo r|ánskó trnč ni' omaóení pro
u. sochařů a maií řů vesmé s v]ámské ho pů
vodu' č inných v€ 2. pol. 1.1' a 1' třetiné
15. stol. ve Francii v Paí ž iza Kallav'
a Vl' a od 80' lel 14' stoI' Ze]mé na v Dijo'
nu. sí dle vé lodů bulgundských, dále
v ccntrech !óvodů zBcny, odóansu a An'
jou' v jejrch lvorbč sc prolina|} novinky
italské ho, zv]áí ě severoitalské ho u' (laké
prostí ednicNí rn Avignonu) a sí licí hose.
lersté ho smyslu pí o ostré pozorování sku.
teč nosti Gea|ismus detailu)' Po sociální
stÍ ánce náleá do vrslly dlonké ho umění .
ieŽ vš akpů sobilo i v měš thnskč mprostřc'
dÍ ' Vrcholí na přelomu ýol'. kdy se í ává
vlivnou fianc' slož kou inlernacionálni]ro
gotické ho slylu (viz krásný sloh). Realis.
mus se v sochaht!í proj€vi] zprvu r ná.
hlobní skulptuře, dož adují císe portré tní
věrnosti, a poslé Ze ve větš í ch souborech
zahrnujicí ch také podobizny (dí a C. slu.
tera v kartouz€ ! Dijonu, kolem r. 1400)'
Záhy Zasáhl d€skové malí řství (Závěsná
podobizna Jana Dobré ho, ko]em 1360)
a rozvinul se ! kniž ní ma]bč pro adstokra'
tické bibliofily a sbč ralele' obrazy měsí ců
s
Úe\T v krajině, ilustrujicí Přebohalé ho'
dinky vé vody z Beny (bÍ alň z Limburka'
poč . 15. stol'), znamena]í vývojový před'
slupeň dí |a lana z Eycku' Podní til kÍ esbu
j už ité umění '
Í ranliš kán' (ofdo Fratrum NlinoÍ um.
oFM; ordo Minorum de ohseÍ lantia rc'
ť ,"
,,N
\a
F
í omarcrum; Fratres Minores Francisca.
ni), ž ebra!ý řád (viz)s řeholí sv' FrantiŠ ka
u Assisi. v němž se soustiedily dosavadní
pí snó sněrv ř. minoritů (!iz), od ktcÍ óbo
5e oddělil; bvl \ch!á]en I, ]5]7' Zahrnul
!měr!: f' obscrlanli (z!' také fÍ antiš káni'
u nás usazeni od pol. ]5' stol'; v r' ló29
uvedeni do Prahy ješ tě f' obseÍ lanti ilské
provincie, viz: hybeÍ ni)' bosi t (excalcea'
ti). Í efomati ap' V ]ednolný celek byly
směry řádu f. spojeny r' 1897' V č ele iádu,
k jehož ú kolú m patří nrisionáiská č innost
i' v Zámoí , Í ojí generální předýavený'
Rád' odč v: hnč dý hálrit s kapucí , provazo.
!é cingLllum s ruž encern. Znak: shodní
s Í linoritským'
trcchcn. sticdisko výrob-i německé kane.
niny v Porí ni. v okolí Kolí na n' R'' č inné
od poloviny L5' slol' do 17' slol' Pií znač né
jsou kulové dž bánl 5 lousatými hlavami'
lyřáběné také v Kolině ijindc v PoÚni.
Í l.scosccco' ital. náZev kombinované
lechniky náýč lrné malby podmalolané
freskou a dokonč ené al secco'
třcsk' (z ital' al fresco), nástč nná malba,
proledcnádo mokrd omí lky barvami' kle.
ré s€ nemč nivápnem' Malba s€ spojí po
uschnutí pevně s omí tkou,je slětlá a sú ti.
vá zásluhou uhlič ilanu vápenaté bo. ktetÝ
vystoupí na po!ť cb'
,|echnikr
l lyž aduje
rychlou pÍ áci. aby omí tka nczasch]a, malujc
se plolo jen po č ástcch plochy' které
nutno zač il idokonč it lé hož dne. Dodateč .
né f' opravy nejsou mož né bez odtesání
omí tkové vnwy. Poč átky f' by|y hledány
už le starovětu, ale pravá f' malba bez
tenperoť ch přena|eb (buon í řesco) byla
vypěstována teprve v renesanč ní ltálii (Mi
chelangelo ad')' aby pak dosáhla největš í
dolonalosli v ú dobí baloka, kdy se také
to^ í řila do vš ech ostatní ch evropských
zemí '
frit(ol.Í porcť |Án, |ehce pálené Úrobky
z tzv' rněkké ho p' qráběné ho (zvl' ve
Franciiv ]8' a 19' stol')z porcelánové ta.
venmy,
í roissagc (í ranc'): koláž
Í ronulc (lat'): anlependium
liontllita. způ sob pÍ avidelné ho, Zpravidla
frlncouzskí š ti(: š tit
Frmkenlhal' německá porcelálová ma.
nufakluí a ve Fa]cku. za|ož ená 1,|55
P A' Hannongem ze Š trasburtu,od
I. 1?ó2 v najetku falcké ho kur6í a, č inná
do J800' Vi'nikají ď jsou fÍ ankenthahké
l|8uru (přes 800 tyDú ) modeleru
J F' a K Lucka, K' Lincka a zejmé na
J. P' Melchiora' Znač kou byly modié ini.
ciá|y P' Hannonga, kurfiřtá (cI s koru.
noul a0.
frankenlhllská Š ko|a. skuDjna flánských
krajinářů konce 16. stol. s Ó' van coninx.
|oo a L' van valckenborchen v č ele' kteí
od€š li z katolických již nich nizozemských
prollncii do Flánkenlhalu ve Falcku- ob.
fi enovall lyp manýristické konponované
(Ia]lny 0 dech hloubko\"ých plánech' ož i
i67/
symetrické ho vyřeš eni archjtektonickÝch
nebo sochařských děl pro pohled z č elní
strany' v malběje projevem f' slaticky pú '
sobí ci Zpodobnč ní en lace'
frontispis, flontispice, (z franc'), pů v. ti.
tulní rylinav kniz€, dnes oblí zek umistěný
v knize pro1i tilulní mu ]islu'
tronton (, Í Í anc.), trojú helní ko!ýč iseg.
Í nentový prú č elníš tíbez oken. č aÍ ý
zvláš tě ! klasichtní atchilekruie; obecnč
laké š tí trů ,né ú pravy nad oknem nebo
nad poí álem;[ojú helniko\"i l, tvanr ní z.
ké ho rovnoramenné ho lrojú helnftu; seg.
menlový' uzavřený]ednoduchou ob]ouko
vou kňvkou; prolomený, jehož segnenl č i
ramenajsou ve vrcholu p.olomena; neÚp|.
ný,jehoŽ ramena nedosahují dé lky áklad'
ny; okří dlený. jehož malý trqú helnft se
zdvihá toliko uprostřed; Ioztrž ený l, uí .
\dny nad poÍ ta]y. jeho č as|i ne\po]u]e
naded\fmi řimsa' F' bFa č aslo zamé ňo.
ván s tympanonem, kleÍ ý piesněji znač í
pouze plochu i vymezenou.
ANTI 1]I
IrÍ nl0n' (IozlÍ Ž ení )
+
#
f.otᎠ(z{ ranc'), 8Í afická lechnita už í vaná
suí real|sty, Vzniklá z dětské hÍ Y' při niž se
na listě papí ru lahy tuž ky obtiskú je rů zná
ýruktura drsné podlož ky'
fruttiera (ital.): alzala
í rrgická č apka' kuž e]ová č epice se zaoble'
nou dopředu obrácenou š pič kou.ú daině
č ápka ýrÍ ové kychma|oaslskych Fry8ú ,
ktelá se sta|á souč ásti odé !u iakoblnÚ za
flancouzské revoluce a odlud symbolem
svobody, republiky.
Fulda, nč mecká, hesensltá porcelrfuka za.
lož ená (z keramitké výÍ obny] 17ó4 a do
sklonku 18' stol' v cí rkevní m maietku' Vy.
Iábě|a lechnicky \'eImI k!aljtnr fi8urk} iji
de]nIsoubnD' Znrč k) križ el, pnzLlejr prs.
mena FF s kní ž ť cÍkorunou'
Í undlce (z lal'), nadání , založ ení ,v ději.
Dách urnění zejmé na založ ení lrosteia,
kláš lera, dotováni k udrž ování nějaké ho
oln ap,
Iimerá|ní unění (z lat'), pohřební , veš kerí
Iitlamý doprovod Úmrtniho ceremoniá'
lu, katafalky (castra doloris) ap', ale také
epilaí y' náhÍ obky a hrobky' pro]evem
t. u. l\ou i hrnhnr kaple.
funkcc (z lat'), ve lýlvámé m umění vzÍ i.
kají Ze společ enských aj' polřeb, jsou za.
měřené k ú č elu(ú loze) uměIecké ho dila
a směhl]í cí k jebo ú č inku'Pří č inyamoti!"y
Í ' spnč i\a]| V rozmán|tých po|iebach spó
|ť č nosti rjedince. roz||iU]| 5e piede\\m na
p.aktické (např. Už ilkové 'hospodí řské )
a duchovnj (zá]mt. piedstav\', Ldealy' so.
ciálnč p\ycho|o8icke pohnuIky) n' zak|ad.
ni a vedlejš í pí padně následné . Dí ]o vzni.
ká zptavidla kjednomu základní mu ú č elu
a plni zároveň několik funkcí souč asně;
uměni proto ryznač u|e nnohafunlč nost
(po]ytunkč nost)' Je]ikož í unkce znamenaji
uzpú sobeni dila ú óelu (po sÍ Í ánce obsahu,
té natu' typu, forÍ ny), jeho l\'ů rce lc na.
mnoze řeš í odpoč álku procesu Zrocu dí a.
piič emŽ né kleloLr (hapf
]ako h|3Vn , .'rAa.
nizulrcr. Funkclm oLlnoqdatr hodnot\'.
F' procháze1í historickým vývojeml někté .
lé č asem ztráceJí ť znam a vznikají 'nové ,
typizujici novodobe potiebr (napr. pamarkova
t' U hÍ ddú )'olazla mnohaí Unkcnosti
vyslupuje do popředi zejné na u Urbanis.
mu a architeklury (viz funkcionalhmus).
Vyskytuje se vš ak i v zobrazu1í cí ch umě'
nich (napi. v podobizně přistupuje I r€.
p|ezenlalivni, politická' pamč hi atd.)'
sludium f' je lhodnou poÍ nú ckou poznání
společ enské podmí něnosti dí a i uměni'
funkcionaIisnus (z Ial.
), směr mezivá€č né
alantgardní archilektury a urbanisnu vr.
cholici zbruba v l' 1925-35, utvářelí cí ce.
Iek ijednollivé č ásti a slož ky stavby iokolí
se zvýš €ným ohledem na piedpokládané
í unkce (viz), předevš í m ekonornicl(é , so!iá|ni.
pÍ o\ozn|. h1gIenrckc' PirsluporaI
k ninn racionalisIick', Í eVido\'aI dosavadni
dispozice. ýaVbU opro$llUd vyzdoby' po.
Ž adova| ]ednoduchý Nar, i barvu, \'e formé
Jalně vyjadioyal vnah vnitřku a vnělš ku'
h|edal nová řeš ení konstÍ ukcí . Proto se označ
eni l přelrýú s názvem konsÍ rukli.
Vismus' Jelikož f' měl mezinárodní charak"
ler' ! anglosaslé literatuře bývá omač o"
!án také jako mezinárodní styl. Architek.
tonickou praxi doplovázela vlna |eorie'
F' vydamě za5áh| do výbavy obttné bo
l pí ovozni]ro inlerié ru. ovli\'nil uzilé uměni
a podnilil prů m} \lU\e VÍ varn|Ct\| r \ryUku
(\iz Bauhaus). Ve wloji srhral vyznam.
nou roli; k jeho slabinám \'š ak č asto patři
necit€lný pí slup k hlstorické zástavbě
a nedostalel \"ýtvarnosti. K přcdslavite]ú
í nmezinárodní ho l patří W. oropius,
tÍ on'on' (tÍ o]]iheln|ro!ý)
lwlI tlr+ \
Ř
Í í lnl0n'(segmentovÝ)
lÍ onlon. (Folomený)
/oó/
H IleVer, Í dz| f' pro(eI Lc C'lrbu5ier
, nt. ian acr Rohe. \ SSSR Tejrnena
c B Banhin, K' s \'Iť LniLoV Vť 20 le.
i.r, se ural
' n.r\ich zemich (0 Tll
i' Fuch\.-da|c ]' H]aVač ek' K' Honak.
R F ť odzť mnv. V tť oí iitake ]' E { oula)
Plcds|Upr!: Í ' \ dú IdU na spo|e.er!k0t|
i uzitl'olou funkc], jednoduchý |vaÍ a nové
hmolv i'e slavilehtví (ž elczné konstrukce
a sklóJ lze sledolal od neoklasicismu ve
:' pol] lti. stol', v leoretické lovině pak
u G. Sempela (Pol 19 slol)
[uricl Eí ny€
[ů lslenborg. nč mecká, brunš vická, porce.
|Í nová Í ranufaktura, založ ená l747 jako
kuďiřtská' od 1880 akcio!á, dodnes č innál
známá konceú 18. stol. !ýrobou váz. poz.
dó]i pod !li\.em porcelánky ! sěvres rov.
něi ú spč š nábiskvitoÚmi plaslikami vč et.
né poÍ řé tní chnedailonů ' Dnes lvÍ ábí la.
kó ze slaÍ Ýcb í orem. Znač kou byla malo.
laná iniciála F'
Ť Fr"
7ř
fulurisnlus. sí rěr malihké tlorby' vzniklý
! ltálii kolem 1910 (Manifesl í ut' maliř.
sl!í . t' T' Marinetti)' Vyjadřoval tcmpo
modemí civilizace, sí u, a piede!š í mllu.
Í noč ilpohyb' No!č řeš il vÍ varnou ploble.
maliku livěť a v pohybu. Mezinárodní
ohlas f' ulichá uŽ po l' svět' válce.
l\ziologrrs (iec.. lat.)l bestiái
Í yriop|ustickó umč ni: ligurativní rrmění
Ary ga|erie králorská: královská galerie
galeÍ ic piedků . soubor rodo!ých podobi.
zen, umisť ovaný v sálech a ná chodbách
hradů a zámků . v sí dlech starých lodů '
ga|cric trp$|ič i: |Ipaslič í galeric
galcrie v CS[R. sí ť veiejných sbí ek vý'
llamé ho umč ni rozlož ená dnes po celé m
ú zemí .epubliky' Piedni mislo mezi nimi
zau]imá NáÍ odni lalerie v Prazc. lznikláze
Stáini sbí rky st'ré ho unění (a ta opět
z obrazámy společ nosti vlasleneckých
piátel urrrěni. založ ené Í oku 1796), dále
z ]\'Iodemí galerie a grafickó sbí rkv Národ.
niho muzea (k tomu ákony č . 148/1949
sb' a 54/1959 Sb'). Ukolem Národní g' je
shroÍ naž ďolal dí la malí hká' sochařská
igÍ JÍ icl.a' pcč o\at oně. Věde(|'y fzpÍ aco.
vavat a z!h\tupňoval leřeinosti obdl'bné
po$alení a ú Iohu má slovenská nálodná
ga|ena v Bratis|aré RegionJl g' bllv za.
k|ádány po í oce ] 052 \'e } š ech krajich /pr.
vu jako trajská a dnes oblastní střediska
gagá(. č ernýjantar' druh asfaltu, podobný
lesklé mu uhlí ' í skávaný v Německu
a v Angliii už i\,alo sehok Úrobě iezaných
smuleč ní ch š pe!kú '
cáia. cé . V řecké n bájeí oví pů vodni bo.
hyně zemé , bohyně pLodnosli a ú rody;
malka Titánů iGiganlú , manŽ elka Urano.
va' Později byla zlolož ňována s bohyní
Dé mé |rou'
Gr|atcl: Po]yÍ óÍ l
galcric (z ital')' 1. dlouhá mislnost s řadou
oken. spoiují ci č áýi lenesanč niho nebo ba.
rokniio paláce. urč ená k slavnoslem nebo
k unistěni uměleckých sbí Iek' 2' vy!ýš ená
veslavba Y sále, ! hlediš ti diladla ncbo
! konceí ní sí ni' 3. otevřená sloupová
chodba domu (lodŽ ie)' 4. kÍ ytá ulice slou'
ž í cijako prů chod' zpravidla se skleněnou
střechou, 5' soukromá č iveřejná sbirka
obrazů a soch. jaká býlala pú vodně umir
tblána v palácové spojolaci chodbě 8a.
lerii.
gálerijní prác'e; staly se podporou souč asné
umělecké lvorby v pří sluš nóm regionu'
galerijní iní a|ace; instalace
g!|etiini k]n, neodbomý název pIo zlalo.
ž lulé ibarvení í aÍ ých maleb, nápadnó dři
ve zvláš lě v gale ich a vznikají ci Ž outnu.
tim, zpÍ avid]a oxtdací starých lakových
vrst€v Í a obrazech' Fahátoii jej dociluji
umé le. naploli tomu v některých světo.
vých galerií ch jsou dnes zež loutlé a ztma.
vé lé lakové nátěry sniÍ rány'
G |óho sk|o, dekoralivní nádoby a před.
rrč ty z vntvené ho a prořezávané ho. dznč
zbanené ho skla vytáběné koncem minulé .
ho stol' Emilcm Gallé v Nan(y.
galsko-iimské uměni. u. v í mskó Fovin.
ciiZaalpská Galie (dn' Francie)od l' slol'
př. n' l' až do 5' srcl., chálaklerřoÝanó
poří mš tění m galské ho, tj' keltské ho kul'
turni} to podlož i.Kromě přenesené ho ofi.
ciálniho ří mské hou- měia na jeho vývoj
hlavní podí nnohotvárná slož ka, vmiklá
\pojenIm prvků ňmskych (č á\ern lake ýa.
rokÍ est.án\ky!h) a kell(|'ý(h V něklerych
oblastech doš lo k rustikalizaci formy; pře"
devš í mv ]iž . Franciivš ak vyspělé kultumi
splývání piedurč il předchoí siyk s ieckým
světem' Vedle toho se samostahé pro]evo'
vala keltská lradice (srovnej keltské um')'
7ře|elná č ásteč ně v technikácb um' řemes
la, dále v omamentice a ve výběru ivst} li.
zované formě figurální ch motivú ' ' Ro'
manizace r1š la zjihu Francie, kde vznikala
města' v alchitekluře se uplatnily amí ite.
átry (Arles. Nimes ap'), ú tězný oblouk
(orange). mauzolea, chÍ ámy (napi' Au.
runJ. |iné i1lnzenýÍ skc stavby' Z pďálkú
kresť anstvi putházeji baptxteria. hudola.
ná při kosEIech' Památky sochařstvi (ná.
hrobnr sreLy, larkofagy, bronzova plaslika
ap')dok|áda]i mBrnr dllny' V už itenr Umě.
ni vzkvé tala heramika, zvláš tě 1erÍ a sigilata
(viz) \Tráběná i na expo ; v š perkařství
doš lo k spojení keLtské ornamentiky s an.
li.tými prvky. Galsko Í ománské tradice
piť l a|y misly rž do 7' Í 0l' (lyroba mra.
moroqch sarlofágu; antikizuiit.l stavebni
konstrukce).
/69t
galvanop|aýika. netoda eleklrolylické ho
í salvanické hol pokoloviú i' nazvana
s'použ ltrm ]mena rialskeho vé dce 18' sto|'.
aplikovaná také k mechanické mu poři,o.
váni drobných ko\'ových odlilků (Í nedailí
apod.) a v knihtisku.
galvanostegie. gaIvanický Ž pú sobpovlé
kání kovových, ale i nekovových předmělú
(z Lrmělých hmot) tenkou vrstlo rú zné ho
ganosis. iecký názcv pro z!|áš tní |eš tí ci
ú plalu plastik' Zejmé na mramoÍ ových.
k docí lení s]onovinové ho lzhledu'
6aniné dós' v iecké rnytologii č iš nft bohů
na o]ympu. náslupce Hé bé isyn kráIe
Tróa' unesený Z hory Idy Dien v podobč
orla' Nejč aýěji byl zobrazo!án t€nto
G' ú nos'
cardner. ruská porceláno!á výÍ obna zalo.
ž ená r' 17ó5 ve VeÍ bilkách u Mosklv An
glič ancm Fr' Galdnerem' Vyráběla figur.
ky ijí delní soubory' R' 1780 byla lovárna
doč as|]ě piemistěna do [ÝeÍ u, Í ' 189l byla
í skána M' S' Kuzněcovem' od r' 1917 je
státni s názvem Dmillolský polcelánový
závod' Znač eníbvlo zprvu ma]ovaným
i raž eným jmé nem výrobce' později piipo.
jován znak |Vloskvy a znač ka liš lěna'
gcison (řec.)' deska, hlavní č í stklasické
antické ří msy, středni pás nesený podpo.
rují cí mč lánkem (klmatem) a nesoucí
ukonč ujici č |ánek Gima).
8emma. gcmá (z icč '), křiš ť ál, vÍ st\'ený
achát nebo jjný dlahý kámcn nebo i skle'
něná pasta s gllplickým řezaným nebo ry.
lým plastickým zobrazcnim; g. negativní
řytá a řezaná do hloubk} se nazývá intag.
lio. s rypuklýn. relié í ně rypracovaným
obÍ azcm kamej'
Gcmini (lat')| zÝěrokruh
genere|rri plán. generel (z lat.), souč ást
ú zemní ho plánování a ří zelrí výstavby
Zp.a\'' měÍ ské hoorganisÍ nu, hlavní plán'
kierý !Fházi z Úzcmní bo Í ajonové hoplá.
nu, řeŠ í cí hov hlavní ch ryscch výstavbu na
vé tš imsoulislé m ú Z€mi. G' p' jsou podří .
zené podrobné a dí lč ísměrné plií ny.
góniové (,la1,), v ňnské rnytologii stlljž 0í
duchové . zobÍ azovaní někdy jako okí dle.
ne oyrosr.
genřť (fÍ anc'): ž ánr
geomctí ické umě[il abstraktní unění
geometrickÝ ornamcnl. (8 á omamenlř
ka). lineámí výZdoba vFváiejicí abstraktní
vzory z bodú , linií . ú hlú ,meandrú , spirál'
hvězdic. plamé nků a geometických ob.
razců (trojú helnfty. č tverce, kosoč werce,
kruhy). pií padně stylizují cí do geometrlc.
ké fomy lidské a zviřecí tělo, rostlinný
noti\' ap. G' o' je projevem abslraktní ho
uněIecké ho pojeti i geomelrické ho stylu
(viz). rfskyluje se od pravěku; mú ž emí t
symbolický výmam (např' ruzné symboly
sluneč niho kultu, !.yuÍ vajicí kruhu jako
základu obrazce)'
il trt I lt | !91 I ill trtil ilErt I I ltrr-rL::Jt-:::Jt:JL:
gcometÍ ický slrl. v š irš imsmyslu oznacení
pro ú dobí vývo]e umé ni. v němž převládá
stylizace Í eálných n. abstraklnich tvarů do
geomelrické formy a souběž ně se upla!ňu.
jc geometrický omament (viz), v už š í n
smyslu označ €ni pro rané ú dobířecké bo
unění ( ] l ' 8. stol' př. n. l.) s charakteriý
tickýn vázoYým malí řství m' pí padně pro
obdobné ú dobi v etruské m urnění .
Gera' německá porcelánka, jedna z men.
š í chdurynských výroben, založ ená před
1780 a ledená lodinou Greinerů , kteí
mě]i výÍ obnu ve volkstedtu a r. 1800 za.
koupili také č eskou továrnu ve slavkoýě.
Pří znač ným \'ýrobkem jsou dárkové koflí .
ky' Manufaktura pracovala až do poč átku
lohoto stol' Znač ka| G pod polevou n€bo
icncné Gera.
g
GcÍ a zn.
germánskó uměni, ýJulrnnlli 04ilieni pro
u' germánských kmenú a poslé ze tŽ \'. bar.
barských kráLovst\'í zhÍ uba od 1' slol' př'
n. l' do 8'' !e skandinávii až do
l1'-12' $ol-; charatterizované abstí akl.
TIP.AHEPZG
G
n*tc
garnáč (z tlanc'): kalnáÚ
glrnÍ ž (z řanc'): kamýŽ
gdoňskÍ nábrtok. nábylek 17' a 18' slol'
Vy!áběný v Gdaňsku, kusv charakt€Iistic'
kých Í nasí vní ch forem a boható řezané Ú.
zdoby pod holandským a s€veloněmec.
kým v|i!em' Nejč astějš ibyly mohuhé
(zpravidla rozkládací ) skří ně s výIazným
kladí Í n.
có: Gáia
geisipodes (iec.)| zubořez
f-r
L.l
e)
Es G
r% % v^ % w
/70/
lm prnlevem'-Plevaž né se upktňova]o
\ unle|ec|em Í cmes|e (vyZ0o0a \perKu.
Údé \n !h \ouč aí ija|o \pony. zbranr
' 7bI/ iť . l0d|. pnn0\nIcKlCn ]n5L8nLI
; [í ť \I?n5k\ch IiIuÍ 8ick} ch přemělú l^ á le.
jlí \! cd} em L! os[aln|cn oIUZcn u' ť Ieo.
itr'lnt r
't'rtmlm
pd\mu Evrop) \ době
bton/o\e !)znacule.ge0memcKy 0rna_
mť nl l\iZ). ktery se uurzuje a7 00 Konecne
|'.' \ ptť d|rn\Lť době ž erznt do nč j
rru ril,x I rlzr irh\1r4[tnr vjrzdoDnc prll()
i..'ILr|ch'' puvoJLr' 0d utnč ny IcIopUilu
a Zd \ttho\an naroiJů pú sobi|y nu
g' u, podněly z cernoí roří a ňmské antiky
isrovneigalsko řim\[é L|n.)' Vdobě lznr
iu barĎa'nkých královyrr na ú zemi ně.
kJciií západoří nské ří š e5e větvilo a q1'i
|ť io\ pť t prš dkar.JIin\kych kulIUrnich L'.
í rLrzcňl le Š panrl'kuV|si8olskem' \ !c.
\.ť nlí Itálii oslfogótské m a lan8obďdské m,
!e Fí ancii a západně od Rýna { Í anckóm
(ncÍ oleFké m). ! oýÍ olní oblaí i an8lo.
laské plolnutč vlivy Keltů (viz angio irské
Um']ave skandináYii (vendehký styl a po.
í é zcu' Vikingú ) Ve ýoji rozeznává.
nlc několik v$t€v ýyluadzdobných tech.
nik' Pnní (asi 1' 4. stol') chaÍ aklcrizu]€
rechnika í iligránu a gÍ anulace (viz)' \rý'
znamnč ]š íbyl 12v' barevný s]oh (aý
j5t] 550). palrný neiprv€ u cótů , kleí
dokl)na|e Z'r'ládli baÍ evnou inkrustacl ka.
ncny i tcchniky snallu (!i2): Í ozš iři]se
a ož ilil lladič níg€omelrickou dekoraci; !a
se vc ýyku s ňnským, zejmé na provinciálj
nin unč nim zač ala rozmnož ovat o stvli
Zované antikizujicí motivy' Na tomto Ž á'
kladě se pak od 5' 6' stol' prosazoval
a slož itč š í řilzví iecí sly| (!iz) dop.ovázený
p]etcnccn' Udrž uje se do poŽ dní fáze' jež
se ve viloji U' přek{ vá s u' předkarolin.
5kým (Ó' 8' ýol'). kdY naslupu]í nové
ú ko]y. styIizované Znázornění lidské po.
\1a\v. dopl'oláZené ornamenlen a křes.
Idn(\m| \ví rbU|]' \e obje\UF nel\plsť od
6' l v.-'| ' zprar Ljla s pocatky knLŽ nr ma|.
br.., llturgickÝch piedmělů a aIchiteklonic'
ké Í ' náhrobni skulplury' Dotohotoobdo.
5i spadá i poč átek vfioje raně středověké
archllektuN
!htl1o (ilal'. Z hebr., přip. Z řeč '), í dovská
ul|ce. Ž ' město. od dedověku r'esměs a;
do ]9' stol. č ást města wkázaná ž idovské .
mu obylalehllu, č asio oddč lcná zdi
s r|aí ní nlibranamin. pdchod\' uzavi€ný.
nL telezr' podří zená zlláš lní mPředPhů m,
opatřená panovnickými výsadaÍ ni' G.
zpÍ avidla obsahuje synagógu, š ko]u. hřbr
lova radnici. osudy ž idovské hoosí dlení
a ví .Voj těchto staveb např. v Praze lze sle'
dovat od 12' stol'' nejprve ! podhÍ adní m
osí d]ení (Malá strana), 2anedloubo již
v sousedí !í Slaróho Města aŽ do reforem
Josefa II' (odtud Josefov, od Í ' 1850 pátá
č Nť ia po asanaci a novou !Ýstalbu celé
č t!í iv l' 189ó.1917'
ginrdinetlo (ital')' ozdobná lenesanČ ni za.
hrádka, také zvlálmí . drobněji č leněný od.
dí ilalské barokní zahrady.
GielhŮbl. porcelánI Kysibl
Gigatlli. l' nestvú rní obři řecké mylologie
s hadí mi ocasy mí sto nohou, synové bohy.
né Gáiy.Země' !Ž eš liz kÍ ve Ulanovy] vze'
pieli se olympským bohů n, chtějí ce po.
mslí tTilány, a]e byli od olympanú rovněž
ýazenia zdoláni. Tenlo Zápas (giganloma.
chie) byl od anlity zobÍ azován v malbč
i plastice' 2. v archilektuře nosnó č lánky
v podobě obří ch poýav (adantú ), ! na!á.
zání na mytologický výZnam niizvu'
gigantomachie (řec.)] Giganti
gi|oš oráni. guillochováni (z franc'), povt.
chová ú p|ava dlobných kovovýoh pIoch
jemným' zpravidla vlnitým omamentá].
ní m rytim, prováděným sttojově' G' dcsek
se uí vá laké při tisku bankovek'
Ginori, porcelánl Doccia
girandola (ital'): ž irandola
girland!, guirlande (hanc.), ghirlanda
(ital'), ornamentálni notiý. dekorativní
pás segmentových zá!é sů 'festonů z ]isli,
k\'č 1ů nebo p]odú .
gřIandr
claukos. niž š imořský bů h řecké mylolo.
gie, ctěnýboiótskými plavcia rybáii, stavi
lel lodi Argó, na ní Ž se lásón s druž inou
plavil do Kolchidy.
g1rlo!rná cih|al cihla
91azL|Í á (z něm., lat'); po]e!a
glori€ (z lat')| svatozái
rlori(( (z flanc.). ozdobná drobná stavba.
sloupo!ý chrámek, pavilón v parku. zpÍ a.
vid|a na vylýš ené m mí stě k rozhledu i od.
poČ inku'
gloí ioIr (lal')| s!atozái
glutoIin. glutolino!Ý tlih, Í relylc€lulóza,
'vělle
š edá' ve lodé lozpuí ná hlrlota, uí .
vanájako pojí tlto barev nepodlé hají cíplí s.
ní m' ale na vzduchu ncýálá.
g| (řec'): tri.ql} 'f
g|rptika (z ieč .), umění řezu do drahých
kamenú , prastará umé lecká t€chnika zná'
má již v nezopotamské a egejské kukuře
(peč elní váleč kv zpracované způ sobem in.
laglio), byla rozvinula k nejvyš š ídokona.
loí i v anlice, zvláš tě v době helé nistické
a ií mské (gemmy z pří odně vrstvené ho
onyxu)' v renesanci umé nig. ož ilo a stalo
se i předměten sběIatelslli (v originálech
isádrových ollscí ch)' 19. stol' se'spoko]ilo
portretnml l(amelemr rezaaym ! musu
apod' Vnedávné době bylatechnikag' ob'
novena u nás (J' Drahodovský) ijinde.
ghplotc|'{ (z rť Č '].|ů \odně sblrka dč l
g|)plrky. nynl Vů bec sblrka pIa\tiky.
! už š í msmyslu plaÍ iky antické '
gobclin (z fÍ anc.)] tapisé ne
goblón (z ftanc'): lap[é ne
gob|é norá ma|ba. napodobeni tkané taptsé
rie rnalbou na textilní rn podkladu, ná'
hladní , výlvamě nehodí olná technika už i'
vaná v minulé m stoleú .
gombik, lrulový knoflí k, Zpralidla stří br.
n} . měděni ap'. dur} . rů zně zdobeny pro.
Lamovanrm. granulao ap,, znany uz zveL_
komoralských nálezů . ale chafakterisllcký
také pÍ o lidové kroje'
t 1I r
gondo|orá pohovka, Í ozměÍ ná rokoková
pohoýka, nazvaná pod|e charakteristické
benáhké lodice' formovaná podle benát.
ských Předloh z poloviny 18. stol., použ i.
|elná laké jako lehátko s poÍ ranní niopě.
radly vylož enými do slran, rú zně Utváře'
nou zadní stranou a zpÍ avidla s třemi páry
nož ek'
gonfrnon. gonlalon (z ital.)r korouhev
GoÍ gona| M€dusa
gorgoneion (řec'), hlava m} ,tologické ne'
sNú ry Gorgony, Medusy, klerou uthl Per
seus a darolal Athé ně iako masicld
ochranný motiv na její š tí t(aegis)'
'
colh!, pÍ vní porc€lánová výrobna v Du.
rynsku,za\ož ená 1757a anná ai dosklon.
ku min' stol', 2aměřená Zprvu na nenš í
jidelní soubory, po,ději na nádoby s vý.
zdobou v antické m slylu a dií kové koflí ky.
Znač eno (modře pod glazurou) větš inorr
iniciálami R, R G' G'
E fi-R
x'6: m
gotická ýiechai střecha
gotická vazbr: cihlové vazby
gotický barol| baí okní golika, golita
golický Š tí |š tí t
$(ih (z jlal.), golictý sloh, označ ení ýiť
Jověké ho vfivamé ho Únění mezi |oni|
ským s]ohem (li7J a rcn.lanci (li7). lhlu
baod pol. 12. stol. (ve Francii, kdc se zrodila),
do poč átku 1ó. slo]. (v sc\'' Evropě).
Náev zavedl v pol. 16' stol' G. Vasari
Z přezdivky pro
',barbarské .'
uÍ nění stře.
dotě].u (take ''né meck} '' Ýy|), spojo\'ane
mylně 5 coly, a Ieprve kolem po ' ]q' sto|
by|použ Li'ako ujasné ne označ enIprc doh
a ť puchu' casove hí an ce g jsou v iednol.
livých oblastech dzoé ' Po tlátké m období
pře.hodné ho slohu, zietelné ho zvláí ě na
severu' první slupeň ví 'Voje předslaluje
raná 8., ovlivněná 2esvětš tění m kultury
a p.onikají ď do vš ech dÍ uhÚ \ývamé ho
umění ; v prú běhu 1. pol' 13. stol' se š í ří
y Německu i do nďich zemí . Vrcholná
g. (ttLké k]asická g.), zač í nají cí!e Flancii
na pře]omu 12'-13. stol.' dovádí lkladeb.
né slož ty do rovnováhv a ve výstavbě a ví .
zdobě irancouzských' kated;ál dospí vá
k jednolilé mu dí u vš ech druhú a od!ěwi'
Zároveň se Vš ude zač í na]íprojevolat ob.
laslní i národni Zvláš tnosti (silné hlavně
v ltálii), kt€Ió rovněž zřetelnč vyslupují
v období tzv' krásné ho slohu, (také mezi.
národní gotický sloh koleÍ n roku 1400), po
němž v ltálii již nastupuie renesance. Po.
zdní gotiku (od ]. třetiny 15' slol') chalak.
terizul€ Úslavba velkých měýských chÍ á.
rnů a dalš í v:í ,\,oj realhnu detailu' Po etapě
lzv. lámané ho slohu. vmiklé ho v Nizoze'
mí ' se Í ozmáhá Zvýš ená hybnost a Úrazo.
vost (někdy se oaač uje jako gotický ba'
rok); pro konec výYoje je nannoze pří .
Znač ný dekorativismus' Vzhleden k ná'
rodnimu \'ývoji se někdy vyskytují zvláš t!í
označ ení tří hlavní ch období g' podle aÍ .
chiteklury: v Anglii se l' raná g. nazývá
raná anglická (Ea y English, 2' poI'
12' 13' slol.). 2' dekoraÍ ivní sloh (Deco'
rat€d style, před 1300 pol' 14' Í ól')' 3'
pozdni 8', lineámí sloh (Perpendicular
Stvle. od 2. ool. 14. srol. do dobv TudoÍ
ovců v 1' tř;fině ló' slol'); ve Fiancii se
toto obdobi naýá plamé nková g' (flam.
boyantniS.). Hla\,nr uloha dlouho piipadá
umč ni cřkevnimu' Archilekluru V!.
znač uje snaha o celjstvé utvářeni pÍ ostoru,
ÚŠ kovéqaí ení n.odhmotnění Í avbv,
umoznene novyml Konstrul(llvnlm prostř€dky
(ňmé tvary lomené ho oblouku,
Ž ebrová klenba, V pozdní gotice kl' sklí p'
ková a krouŽ ená, opěrný systé m). vedle
baziliká]ní ho typu kostela se uplalňuj€ sí '
ňový (stejnolodní ) s prostorem zceleněi
ií m. ved]e kostelní ch staveb kláš temí ' ved.
|e cÍ kcvni áIchltektut} \!óBká (hll(]
měÍ skó ope\'né ní , palác, móš ů nský dů n )
omanent použ í váne]č asté ji stvlizoli|'
ných rostlinných tl'arů , ie slále bohali|
a pohybovějš í . Plastika je Ž pnu souč áý|
architektuÍ y (zdobí stavební č lánky' portá.
ly, tympanon), postupně se vš ak uvolňuje
z archit€ktonické vázanosli' Kromě relié ť ú
a volných soch v kaneni vzniklo (zv1. na
severu) bohatstlí dřevěné plastiky oltářní .
V nábož enskýcb námětech se slí dají
a prolinají rysy drsné výazovosti (krucifi.
xy, pieÍ y), realhtické ho ož ivení i zuš Iech.
lěné ho pú vabu (knisné madony kol'
1400)' u nás brzy i rysy poftré lni' Malí řství
se lonÚí r deskových obřazech, v orna.
mentální a fi8urálni vý,době knih, ale
i v sklomalbě a v malbách niá.lté nných.
schematické pojetí raně gotické sepostup'
ně promč ňUje realistickými pÍ ostředky
a pozornost sochařů a zejmé na malí řů se
obrací stále vice k zobrazení vnějš í skuteč .
noí i, V malí řství se vyskytuje 7obrazení
prosloÍ u a kí ajiny, DaÍ ejí se poč átlry sku.
Eč né podobizny i zátiš í ' G. přinesla i mř
mořádnÝ rozvol a zdokonaleni uměl€c.
kých řemesel, zejmé na zlatnicní , zvonař.
ství ' textilď} o umění (viz paramenta) aj.
gouache (franc.): k\'aš ová malba
goÚrd{ (ila|'). poutnická n. ceslovní láhev
zploš lělé hon. baňalé ho t\'aru, opatřená
ú chy'tkami Í a zavěš eni. B]í \rá atributem
poutnftů (talé sv. Jakuba)'
crácic: Charitky
graduál (Z lat') graduale, meš ní kniha í m.
skokatolické citlve obsahují ci chorální
sborové Zpěvy, !e slředověku zplavidla
bohatě iluminovaná'
gralický |ist. otisk 2 pú vodní desky u dře.
vořezu' mědirylu' leptu, lilografii ad' Dří .
ve jej autor na znamení dokonč ení opatřo.
val nápisem liš lěným Záror€ň s listem,
dnes jej ruč né podpisuje a zpravidla také
č í slujecelé poč etně onezené vydáni. Limi.
Io!any poóeto||skó zdť sky (nakLad glaflc.
keho lisluJ poYaž n\anych za orjBinal: do
50 kusů suchá jeh|a,
Dtina s kreJónovou
manÍ ou a mezotinta' do 100 kusů uve'
dené techniky s pooceIení m a \'š echny typy
leptu, do 200 kusů o$atní ryliny ! kovu
i dřevě, lilografie, serigrafie.
112/
rrafika (z rť i'). pú vodnó umč ni'|'í e\by.
Dozdé l] zahrnu|á a Znamena vsecnny p0.
iLLlpy. jimiž |zt text. kreshu. maIbu.ne0o
\n|mť k reproduko\dt a í ozmnoz|r' Koze.
zna!r \ť g' Umé |ecka. kteráj€.oboffm ry.
l\arné ho Um.n|, a 8lállka lecnnlcKa neDo
relrodukč ni, ktela F pruny\|ov} iÍ n odvět.
rlm Ume|ecká p' 5e \vými technikami
ldřevořez' mědiryl' lept a litogÍ afie, se !š e'
;i Variantani) se řadí po bok Í nalí řstvi
a dólr se opé r na g' !oInou (voIne !IafiCke
llsL!' \]robcne a liŠ té nesamotnymr umé |.
ri-lratrkl)a g UŽ ltou(už ilkovou)' kteí a je
ur&na svnu í unkci, svym prakliclýn Úč e.
lcm í plakál, kniž ní obálka,ilustÍ ace, exlib.
nr, nororocenka apod.). Podle lechniky
]ozeznara \e v g' t|\k z !'yš ky (dřevořez'
dřevoÍ l,t, linory,t), tisk z hloubky (mědiry1'
le ajejich dluhy) a tisk z plochy (Utogí a.
liel
grafi( (z ieč .), tuha' uhlft s neroshýmipři'
ňí š eninaÍ ni'Dob]í ryá se ze Země nebo se
vyrábí zkoksu' slouž í kÚrobě tuž ek, č er.
né balvy a ochranných nátěrú na kovy'
gí afilti (ita]'), ú hmné omač ení pů vodně
jen pro rýé nápisy ve zdivu, v kaí neni,
pozr1é ji pro veš keré Exty na umělecké m
dí e' které mobou označ ovat autoÍ a č iob'
sahovat ú daje o vzniku dí a'
grunit (Z lat'), drahý kámen s} tě karmí no.
!ó.Iudč ale ihnědé , ž lulé 'zelenavé ič erné
bany, skelné ho l€sku a mač né pruh]ed.
nosti. Nejznámějš í je fialově č enený
odentální g' almandin a ohnivě č ervený
č eskýg'' pyrop, archaicky naýaný někdy
karbunkl. nalé zaný v podhů ři Ceské ho
stiedohoří a po staleti od středověku do.
dnes už ilaný nejen \' nároč ných š percí ch,
ale lakó ! biž uterii. Da]š í odrú dy g' jsou
andradil a grosulár'
graná(ové jablko. plod glanálovnftu (Pu.
nlca gIanatun)j l. od slarověku symbol
plodnosli a ž ivotodámé sí ly' 2. bohatý or.
namcnlální motiv vzniklý stylizaci pří Iod.
nlho plodu, č aýýve vzorech renesanč Dí cb
a baí oknich lkanin (b!okátu, samelu)
| !.|ido\e \ýslvce J' \yÍ rbo|icke zí arneni
Iadu miloýdných bra|ři' zobÍ azovane
praskló a s viditelnými jádry.
gr{ nÍ lovó sk|ol lubí nové sklo
granálové jablko
gr.lnit (Z lat'): ž ula
grrnu|ace (z lat'), od pravěku mámý zpl]'
sob jemné zlalnické dekorace drobounký.
mi zrnky dra!é ho kovu přiletovanými
k podtladu' casto doplňuje prasta|ou
technitu liligránu'
gruvirováni (lat'' něm.), technika Úzdoby
rýé do povrcbu tvrdých hmot' G' na kovu
se popí padě kombinuje s jinými dekorač .
ní mi technikami (s niellem, tausování m
40.)
gravuí a (z fť anc'): graví rování
gřenir|e (lat')' liturgická textili€, č tverco.
vá pokrý"vka hedvábná n. lnóná, v pňďuš .
né lilurgické barvě, herá se při bohosluž
ebnýcb ú konech klade na klí n (kolena)
sedí cí mbhkupů m n. jiným vyš š í mduchov.
ninr ří mskokatolické cí rkve.
gril (z něm.)| drápek
grisail|e (fŤ anc.)' malba v š edé mtónu, na.
podobujicí relié f'
groteska (z ital.), druh pestřobaÍ evné ho
malované ho omamentu z jemných rozvř
lin, do nichž jsou rplé tány květy, plody,
architektonické moti\'y (baldachýnky aj')'
vázy, t.oí Ee, podoby Zví řat apod. Pilvod
g' je antický, heLé nis cko í mský, zvlá.š tě
oblfucna a rozvÍ ena byla v renesanci(Ral
faelem ad') podle antických vzorů , nalé za'
nýcb v s€su|ýcb sklepení ch, omač ovaných
jako jeskynč grolty; odtud název.
gÍ olh (ital'), jeskyně v parku
1ó'.18' stol'' nejč asté jiumělá a zdobená
muš leni, kÍ ápnfty apod' Jako g' označ o.
vána v ltálii také sesuú antická skl€pení .
grunt (Z něm')| podkIad malby, balev
gryf (z ieč .), okňdlene zviře bájesloýreho
pú vodu s lělem lva a hlavou a paÍ áty dra.
vé ho ptáka' objevuje se jako plaslická o.
zdoba v mezopotamské , antické i román.
ské architektuře, jako výzdobný motiv na
antických i středověkých mincí ch, na stře.
dověkých tkaninách a v heraldice, kde pat.
í mezi nestvů ry.
gryÍ
Gubbio' slředisko majolikové výroby
v Umbrii, č innéod 15' slol.' od 1. pol'
16. slol' proslDlo Úrobky s kanniloÚm
l$lrem,
gué Í idon (franc')' odk]ádaď stolek s kru.
hovou, polygonální i č tveÍ covou deskou,
nejč astějina jedné noze, slouž í cijako pod.
/13/
stavecPod vázy, ap', někdy také 1ehký sto.
lek s ví ce odkládací mi plochami.
gr|i|locholáni (franc.)| giloš ování
guitlanda (z franc' a ital'): gií landa
guna árábskí i ařabská guma
gumigutta (něm', lat'): ž lutě
guri Úap.)| láková práce
cuýafsberg, š vé dskáto!áma na polcelán
u slockholmu, č inná od r' 1825 dodnes.
Kojem 1900 ož ivily její Úrobu vzory lido.
vé keramiky a sgÍ afitová t€chnika'
guttre (lat.): kapky
hAbá skáfajáns. k€ramika s bí lou cinič ito"
olovnalou polevou, malovaná č tyřmi baÍ '
vami tzv' velté ho ohné . v} Ť áběná ,'habá.
ny''. novokřtěnci, toufarv, sloupenci Jako.
ba Hutt€la. kteří se nasvé Doutiod iihu' ze
Svýcar a Š vábsta,usadili na stlonku
1ó' slol. na Mo!a!ě (\' Buč ovicí chap')'
pozděii na slovensku v Dech1icich' Vel'
kÍ ch Leválecb a]'), a lytvářeli toto j€mné
nádobi v koleklivoí ch di]nách' Když i od.
tud byli jako nekalolí ci \Tpuzeni, Zů stali
nč kleína lesnicí ch jako dž bánkáři řeme.
s]ní ci a přenesli habánský výz'lobný syý
té m do lidové keramik\'' Pů !' název habá'
nů je snad Z něrn. omač ení toufarské ho
sidliš tě Haushaben'
hábi( (Z lat'): kulna
hadcc, serpentin, v} ařelá velni tvtdá hor
nina š edozelené , tmavozelené i hnědavé
barvy s ž ilkani azbeslu, jindy se zbytky
o]iví nu. pro svou jemnozmnoí a leš tile|
nost uávaná laké jako sochaiský mateÍ iál'
Hidé s. v iecké mylologii buh a vládc€
podsvětí ' syn Kronů v. bratr Dlů v a Posei
dónú !' nanž el PerseioniÍ t, nevidit€lný'
Později zlolož ňován s Plú tem,lal' také or.
h{ giogrnfie (Z řeč .), nauka o ž ivotech, č r
nech il€gendách svělců , té ž ojejich zobÍ a.
zování ' Předmětem legendistiky Jsou le.
genoy.
hak]í koré zdiÍ o. také kopákové , novodo.
bý druh vazby kamenné hozdiva skládané .
ho z n€stejných kanenú v pravoú hlých
vzorcí ch b ez loyné lož né spáry' H' č ikopá'
ky jsou na výš ku snvěné kvádry, kleré
provazují nep|avidelné vrstvy'
hNk|ikoYé zdiro
hákr. 1. hákovité kIenák} , kameny, kteró
prostředkují mezi Vrstvami zdiva a obiou.
kem !e Zdivu; převádějí jeho vodorovné
vlstvy do rubové plochy oblouku. 2' kera.
mická krytina esovité ho ú tvaru.lalé spod.
ní dily plejŽ ové tr} tiny Ú€ptiš ky, ko{ tka)'
hály bechyňské : bechyňské háky
ha|a (z aí gl' a něm'), velký ú střední pro.
stor v domě, v mod€rni bÍ ové ďchitektu.
ře komunikač ní i obytná mí stnost s otevře.
ným schodiš lěm' obecně uké kaž dý velký
rů zně krytý sálový plostot ve veřejných
nebo výrobní ch budovách. popř' také 5a.
i]ostatná budová rů zné konstrukce
a 1unkce (koncertní , nádí až ni, lovární ,
kostelni h.).
halorá krJpt' Gí ňová k.), typ trypty (viz)
zpravidla o třech lodí ch stejné výš ky, kle.
nutých zprav. na sloupy. Touto dispoziď
5e odliš uje od slarš í hotypu tz\'. š tolové
k. Vmikla nejspí Š ev 9' slol. v ltálii, zí skala
také funkci bohosluž ebnou a rodí řila se
hlavně v období románské ho slohu (viz).
KdyŽ je polozapuš tč ná, lvoií substfukci
zvýš ené hochóí u (u niir např. u sv' Jiří na
Pra^ ké m hfadč )'
hl olÍ kostel| chrámové |ypy
ha|š tatská ku|tuta| doba ž e]ezná
ha|Ž c (z něm'), arcbaické označ ení pro zá"
vé sný nátrč ní š perk, návěs€k na náhrdel.
hamba]koú soustri,: krov
hambalkr (z něm'), v dřevěné konstrukci
ttolu vodorovné sto[č ní trámce mezi
krokvemi.
hambNlkl
hameau' Í ú nc'název pro umělou vesnič .
ku, seskupeni venkovský.h chalup, jaké
patřjlo k ož ivenípřirodní ch parlú na
sklonku 18' stol' ! módní snaze o návral
k přilodě'
Hannong, znač kafajánso!é výroby ve
stlalburku v letech 1720-1?80' v dí ně
rodiny HanÚongů . charaklerislická je ž ivá
květinová výzdoba, provedená v muflo.
Úch barvách, která také zapu5obila na vý'
robnu v Holí č i.Znač kamijsou í ů 2néiní "
ciálky ýýrobcú a dekoraté rú '
hansovni umč ni, přesněji umění halsovní
oblasti, nověji raž enéoznač ení pro architekluru
a ostatní uměleckou tvorbu po.
baltských a severoněnreckých hansovní ch
měst od stiedověku do 17. stol' H. u' sou.
riselo s unré ní m německé bo vnitrozemí
a]e také Nizozemí a skandi!ávi€.
/14 I
hlppcning { án!| ).,uda]o\t. nahoú Í i\e.
sLupen| v.c| a
^ al\cl'
pÍ o8ram.olana L nc
ní oqramulana Í onna v|zualnIn0 pro]evu'
|n.nemŽ sc uŽ rva;r Ť ů me aÍ tefalty a tf.
irarne e|cmtnq a dochaui k zrněnam im.
oÍ o\ial} dnym neDo casÍ ecne pflpraveny.
mi za\ah} zuč a\tněnych K piedchů dcú fi
h 50 a 60' ]el palň divad|o dada' kineli(.
ké umění , pop aIt atd'
Hardtnulh. lo!árna na kameninu založ e.
ná 1798lc Vidni, od r. l84ó č inná ! ceý
kých Budč ]ovicí ch' poslé ze vytábějí cí také
pórcelán' Výroba byla zaměřena nají delní
d ||ne uztko\ré nadob|. Zejmena umv"Vaci
roupral1' Zduhi|o se nejč astěji modrym č i
hnědýli liš lé nýmarabeskovýn omamen'
tem nebo byly napodobeny ýedgwoodské
!20ry.
hrrfa Acolota| Aeolova harí a
haí pllie, v řecké m} tologii napú l ž enské '
napú l ptač í bytosti uchvacují ci a treslají cí
lidi' v heraldice patří t obludám'
haulnla|cÍ (nóm'). náze\' pro nalí ře faján.
se' poÍ ce]ánu i skla ! 17' 19. stol'' kteň
pracovah samostatnč ' nimo manufakluly,
odkud zí skávali jen n€Zdobené . někdy
r lyrazenc naoooy,
haulrelicf (franc'): Ielióf
hazuka, svrchní ž enský oděv uávaný u nás
v 15' stol' jako bč ž nýkratŠ íkabátec'
V Ló slol' iako sla\nostnl dlouh! olaš ť
z ič ž í clarký. ruzne zdobeni. rakeio'ž tii.
nou, opalioraný velkým limceÍ lr'
Hé bó' v řecké mÍ ologii č í š nicebohú na
olympu, ktelá jim nalé va]a neklar; dceta
Dia a ljé ry, manž elkazboŽ 0ěné ho Hé .
rakla.
hed!ábi' jemná přÍ rodní lextilie zpracovaná
z kokónů bource moruš ové ho,pů vodně
ien název vlákna soukané ho z těchto kokó'
nů ' V Č í néby]oh' znáno od 3. thí cileú př.
n' l', odtud se pak tajemstvi výroby h. lálek
Lozš í řilodojiní ch ari1kých zemí a poslé ze
do Evlopy' V Itálii se h' vyrábělo od
ó. slol., od J7. stol' proslulajeho výroba ve
Francii (v Lyoně)' Už í valo se' a dodnes se
uí vá' lt výrobě \'zácných oděvú ; v Asii
odedávna, v E!Í opě výjimeč ně, také jako
podkladu malby a 8rafiky' Dnes pra!é í ]u
h' lesklé mu,i.natové muGurové mu) kon'
(urule levne D. umele,
Hedvič ino sklo. název pro masí vní egypl'
ské poháry z 1l' a 12' slol', Zdobené Úraz'
nou řezbou zoomorfnich motivů ' svatá
Hedvika prý měla celýsoubol lč chto vzác.
ných č iš í ,odtud název'
Hé fnistos' ! řccké mytologii j€ bohem
ohně a zÍ uč nýmkovářem, patronem ko\T
zpracují cich řemeslnftú i hrnč í řů 'Vykoval
ž ezlo Diovo' š til Athé nin, zbtoj AchilIeo.
!u' H' byl chÍ omým synem Hé ry a klama.
ným manž eIem Afrodity; v ií mské m bájc.
slovi ztoloŽ něn s Vulkánem'
hcidatsu. japonský název staré techniky
lakování s vkládání m kovových (zlatých
a ýří bmých) !ýzdobných Š ú tků '
Hekaté , iecká' pli!. naloasljská nocná
bobYně osudu a kouzel, vládkyně mrt.!"ých'
zobrazovaná s Í ojim tělem' Někdy byla
Í orcž ňována's Penefonou, jindy ! Ane.
midou nebo hidou.
He|ena, z Homé ra znán]á nejkÍ ásnějš íž e.
na řeckých báji, dcera Dia a Lé dy, sestra
Dioskú rú a KlYleimé stry, manž elka sparl.
ské ho krále Meneláa, unesená Paridem do
TÍ óje' Její ú nos byizáminkou k tozpoutání
dlouhé tť ójské války, po ní ž se s vitě,ným
Meneláem vÍ átila do Spaty. Podle 1iné
pověsd unesl H' Thé seus a byla osvoboz€.
na DioskÚry.
he|ónistickó uměni. pozdnč iecké u. anti.
ky. přibliž ně od doby Alexandra Veliké .
ho; vyzní vá v období ří mské antiky, kterou
velice ovlivnilo svou Ýelkorysostí a rafino.
vanosti v archilektuře' dynamismem a pa.
tetickou výrazovos ti v p]astice až natuů lis.
tickou ž ivoýí v malbě' Pro tyto chaÍ akte.
ri'tické rysy byl spatřován v h. u.
''antjcký
bafok..' Hlavní mi í ředisky h' tvorby se
stala sidelní města diadochů a dalš í ch,
zvláš tě maloasijských dynastiÍ (Alexan.
dfia, Pergamon atd.).
hc|é nistický dů n: anlický dú m
hc|iogrlvuÍ r (z řec' a fianc.), druh repro'
dukč nfto grafi cké ho po$upu vynalez€ný
(1878) K. Klič em { ]841-1926)' v podsta.
tč přenesení a vyleptáni fotogaÍ cké ho
sní mku do poÝť chu kovové liskové desky
s použ ití ncitlivé ho krytu. H. dá!a]a velmi
jemné , tónovó odstupňované lisky, poři.
zované vš ak jen ruč ní mlisen. a už í vané
prolo pouze k \rybavení luxusnicb publika.
ci o malé n Dákladu' sirš i !} ltž itíprincipu
h' dovovlil teprve dalš íKlí č ů vvynález
- hlubotisk.
Hé lios' ztělesné ní s]unce v řecké m} 'tolo.
gii, bů h slunce z pokolení Tí tánů ,bratr
selé ny-Luny, bohyně měsí ce, a Aurory-Jitřenky,
který kaž dodenně v sluneč ní m
voze pro1í ž dípo obloze' Později - právě ve
funkcisluneč ni} ovozataje bylspojován
s ApollóneÍ r.Foibem'
he|iotřopi drahokamy
he||ónistickó uměni| helé nistické uměni
hclm' helma (z něm'): zbÍ oj
heln|ice: střechy
hemiglrí : triglyf
hennin (flanc'), ž enský č epec15. stol.
burgundskolrancouzské ho pú vodu ve for.
mě rysoké bomole, na její mž vrcholu byl
upevněn Závoj' Později se kónický tval
promč nil v měsič itý nebo dvourohý.
Hé ra' řecká bohyně' v řecké m bájesloví
manž elkaDiova' ochránkyně manŽ elství
a rodiny, malka Area a Hé faista; v í mské
mttologii luno. Bí ryá zobrazována s alr|
Dutem pava.
/75 /
U
B
E
VI
tE
N
I'IóÍ aklós. Helkules (z lat')' ZboŽ něnÝ hl'
dina řecké a ií mské mytologie, syn Diú v
a Alkmé ny' 7obrazovaný jako silák pil.
odllr h í l.ů ž í 'Irl.:m t'ntcL' Ii akodí té
zneš kodnil dva hady seslané Hé rou' poz.
dé ii klonrě ]iných doblodruí lví !"konal
zejmé na dvanáct slavných č jnů ve duž bě
myké nskóho král€ EuLysthea| l. zabil ha
nemejskóho, jehož kú á se pak odí val, 2'
de\'í tihlalou hydřu lemskou' 3' ch} lil AI.
tenidinulaň keřynejskou a 4. kanc€ z horv
Elymanthu, 5' zahnal lidož ravé pláky ?e
stymfahké baány V Alkádii, 6', vyč istiI
chlé ! krále Augeia (Au8iáš e) v Elidě, 7.
chytiI a do Myké n na lamenou doned di
loké ho klé tské hobýka, 8. zkrolil a přivedl
lidož řavé koně krále Dionré da, 9' dobyl
pro princeznu Admetu plis královny Ama
zonek Hippolyty' l0. zmocnil se sláda
klav hlí danÉ hoobrem Gé ryoné micestou
přeÍ nohl obr! Antaia (Antea)a Káka, 11'
piinesl zlatá jablka Hesperidek, přehtilob'
ra Allanta a osvobodil Promé thea, l2. pň.
vedl z pods!ělí kojhlavé ho psa Keí bera'
K dvanácti hlalní m č inumH' připojují se
ješ tě č etná dalš ídobrodruž ství ve služ bě
u tlálovny omfaly, na cestě s Al8onaut!'
KentauÍ Nessos zpú sobil H' konec, kdyŽ
navedl H' manž elku Dé ianeiru, aby mu
dala I(oš ili namoč enou do jeho krve. Aby
se zbavil nesnesitelných bolestÍ , dal se
H' spálil na hoře oitč ' Byl pak piijat na
oli'mp rrezi bohy a Hé bé 'bož ská č iš nice,
se lam í alajeho manž elkou' V he]é nistic'
kých komedií ch se objevujc H. ve zkariko.
vané podobě, kynič Úfilozofo!é ho naopak
idealiZovali jako pra!zor lidství '
hera]dická znam€ni. znamení erbu, Zahr.
nují cí figuÍ y hefoltské aobecné ' Heí oltské
figury. názvané podle heroltů (heloldů )'
hlasatelů a znalcú znaku, se týkaji děleni
š tí tu'svisl€ je š tí tpolcen č iš tí pen(je li
po|cen !í cekrál), vodorovně je dělen, a 10
č arou rovnou č ilomenoul svisle a vodo.
rovně je č tvřcen' sikmo z]eva do prava je
dělen ná pokos (kosmo), obráceně poš i.
keml spojení m obojihoje č tvercován, ruz'
nÝrn č tlrcení n vzniká lozděIení š tenýřové '
VodoÍ ovnó odděleni homi č ás1i \ryznač uje
hlavu š tí tu,dolni č ásd ieho patu. obruba
(lem) š titu obihá po okLaji š tí tové hopo|e
a1d' obecné figury Znázorňují ve š lí tu
vé ci a bytosli přiÍ ozené i nadpřřoz€né ,
vš echnv ve výrazné stylizujicí ú pra!ě'
htrlldiclé barr'r: Znak
hcrohskó figÚí y: helaldická znaneni, mak
heÍ r|dika (z ftanc'' něm'), nauka o zna.
cich, erbeclr jako hhtorických pranenech
v dějinné m vjloji; v uXim významu ú hrn
pravidel pro tvoření , popisování a urč ová.
mal(u,
heÍ alil orientální kobelce
Hel€nd, madanká továrna na poÍ celán'
založ ená M' Fhch€rem 1838 a č inná do'
sud jako státní výrobna. v 19. stol. napo.
dobovala oblibenÉ vzory starš í ch lovárcn
v áp' cechách' později Mí š eňi č í nský
porce]án' po 1900 hledala llastní cesly'
Znač kou je uherský mak se jmé nem vý.
robny.
Herku|es: Hé Iaklé s
Herkulovy č iny: Hé raklel
herrra (z řeč '), hermovka, kónický pilí řek
nesoucí hlavu, č aslo s poprsí m. V antice
Zprvu s hlavou boha Herma, odtud název,
i s vyznač ení rnpohlaví ' později byly taklo
upravovány plastické podobimy (se jmé ny
!TÍ } 'tými do podslavce). Dekorativní h. se
objevuji také jako nosné č lánky v stavitel.
st!í renesaí ce a baroka'
h€rm€|in, hranostaj, heraldická kož eš ina,
znázorňovaná pravidelně rozesetými č er.
nými ocásky v bilé rn poli'
t t ,l
t
t
t
t I
hermelin, helaldická koŽ eš ina
Hermé s' v řecké mýologii s} ,n Diú v
a Maie, bú h stád, obchodu' řeč nicM,
spánku, ochránce cest, ale také zlodějů ,
posel bobu, prú lodc€ zemřelých a pÍ o.
středÍ í kmezi svělem a podsvětí m' Byl
/16/
Zobrazován zpNu jako pastýř' později jako
Í nladft s okří dleným kloboukem a okňd.
|enými opánky, přioděný chlamydou,
v Í ů ces kouzelnou hů lkou s dvojicí splete.
ných hadů (caduceus). V ří mské mýologii
MerkuÍ '
]rcÍ molka: henna
heroická krajina: ideální kmjina
hclollské figUry heÍ aldická znamení
Hcspcridky, v řecké nytologiinymfo, dce.
ry obra Atlanta, kleÍ é slřež ily zlatá jablka
nesnrtelnosti v bož ské zah.adě na západ.
ní m konci světa'
Hestiii Vesta
heuristika (z řeč .), první metodický slupeň
histoÍ ické a umělecko.hhtorické vé decké
plác€i Zahrnuie shlomaabváni a vstupní
kntické hodnocení materiálu, plamenů
a podkladů Yš €ho druhu' K tomulo sběru
nateriálu má h' soubor praktických ná.
hcustrlos (řec')' typ antické ho chÍ ámu'
IlcrÝ má v prů č elíš eslsloupů '
hicratický (z řeč '), ozna&ní pro pí sně,
slavnoslné a rcpřezenlatilně poiatč í iqu'
rální dilo n' slvl- Č asto s€ \'áž . i fÍ ontá.lní
kompozicí a i monunenlální m pojelí m
(např' raně byzanlské mozaiky. s' Vitale.
Ravenna).
hierogltfr piktoSram
himalion. vlněný svrchní š at nuž ů i Ž cn
antické ho Řecka, pláš ť obdé lní kové ho
střihu, sahajicí pod kolena nebo delš í pie.
hazovaný přes lcvé rarneno a vpředu Za.
chycovaný rukou.
hipodrom (řec.). antický cřkus, vozová
Závodní dráha podé lDé ho pů dorysu, na
jedné straně zaob|cné ho; po ob\'odu bylo
umí stěno stupňovilé blediš lě' K h. patřily
i budovy stájí a oýatnÍ pří sluš enství .
bippoccnlauř (řec'): obludy
Hipponcnós| Atalanté
hi(oÍ ická Arche0|ogieI archeologie
his(orická rna|ba' malí řství na námé ty his.
torických událostí , legend a literární ch
předloh' H' m' je známá již z ranných
orientální ch umění , byla lozví ena v anti'
ce. ale pč Í ovánalaké v renesanci, balokL|
a klasicismu' Zásluhou historicky oriento'
vané ho romanlismu byla zvláš tč oblí bená
v 19' sto|. Variantou hislorické ho obraa]
je hhlorický ž ánI'
histoÍ i(kó jódro mč \t i né stské blstorické
jádro
historickÝ ž ánr| hislorická malba' ž ánI
historismus (Z lat'), !e výtvamé n umé ní
rú zných obdobi už š ín' š uš í ďohovéhnutí '
jež se vědomě obracik lvarů m, architetto.
nickýÍ n č lánků m, ornamentice. lypů Í n.
ikonog|afickýn prvků m ap' slarš í ch,vý.
vojově uzavřených slohových epoch
a vnových dějinných auměIcckých (s|oho.
vých) soulisloslech je ví ce č i mé ně lvů ú irn
zpú sobeÍ n napodobuje n. se jimi inspil.uje.
H. jako projev aktivniho vztahu k rninu'
]osti bÍ á zpravidla molivován ideolo8ic.
ky, sociálněpsychologicky i eí €tickr' His.
lorizují cí nápodoba minulosti bfrá sp]ala
s postojem umělce i s lendenceni ýavební
ků a objednavatclú a mú ž ení l i prak1ické
cí e (např. přeslavby n' dostavby chrámú )'
Jestliž e výtvarný h' má prolějš ek v doboÝé
|iteratuie a v š irš í mvkusu (např' prero.
manticlé hnutí a golizujicí stavby i umělé
zřiceniny v 16' stol'), je sortč átlí celé ho
kullumí ho hnutí . od konce sÍ edověku do
nedí Vnó doby záměrné ná\Ť aty lěž ily té .
měi ze vŠ echú dobí a slohů staré ho umé ni'
0d 1ó' stol' jsou z\'láš ť pií znač nélypy
..oŽ ilení .' 8o ky (rozliš ované od..přež í vá'
ni..), panné také v dé jinách naš eho umč ni.
zejmé na cí rkelní architektury' např. nápo.
doba středovělé ho pú dorysu a gotjckých
oken v pozdně renesanč ní stavbě votivní .
ho koýela sv' Rocha v PÍ aze na strahově
Za Rudolí a II' (po 1603) snaha o iluzi
minu|osti a lormální přiměienosli cirkevní
$a!by ú č e]ulv obdobi protlÍ elormace č es.
ká baÍ okní gotika' osobilý ývl, spojený
předevš í ns dí lem J' B' santinibo-Aich]a
(po ]700) při obno!ó n' přesta\'bě středo.
!č kých chlámú starýclr řehoIí a promitajicí
se idojeho pů vodní ch návrhů u restau.
rací vedle elokace piedhusitské minulostj
laké raný pÍ oje! zeÍ nské ho palňotismu.
umělecký výraz piehodnocují ci slaÍ é foť
nl v rámc] vrcholné ho baloku; v obdobi
Í omanlické ho h' na konci obdobi empiru
přestav'.: zámku v Hluboké n' Vlt' (F' Be.
eI, D' Delorecký, od 1841) n' pomniková
tlorba (J' Kranner. J. Max. pomní k FÍ an'
š kaI'' P|aha, od 1844)' Zvláš tní význam
má h' v období hisloÍ ických slohú (u nás
2. pol' 19' slol'), chárakterizované n již
slohovým plura]ismem. také vš ak snáhou
o národní alch iEkturu (např. ,,č eská lene'
sance'.) a pronikánin h. do sochařsNí , ma.
liřství i už ilé hoUmění '
Hizcn' japonská provincic na oýrově
Kiu siu a odtud i náZev japonské ho por.
celánu' vyráběné hotam od 16. stol'' Zvláš .
lě v Aritě. Hizenský porcellí n, zvanýjindy
laké podle vFozní ho přistaw Imali, byl
zdoben kobaltem pod poleyou, č e.veni,
smally i zlatem na polevě' Pří Znač ný je
květinový dekor volně rozlož erlý po celé m
povrchu' H. porcelán byl Holandany do
!áž en do Evřopy od 17' stol.
h|aditko| modelo!átko, Iajblí k
hlava š titui heÍ aldická znamení
hIaricc, atchiteklonický č |ánek ukonóují cí
nosné č á5d a tvoří cí piechod t č iá5tem ne.
/11 i
senÝm,zpravid|a ke kladí ' Anlickó ýaveb.
nÍ řády měly svó lyhÍ aněné h.ary h|avic
(dórskou' iónskou, korintskou, kompositní
a loskánskou); ]iné typy hlalic piinesl
střcdověk. Ž v1' slavitelslvi lománskó (h'
krychlová' fi8ulálni, Zoomolfni aj') a go'
lické , Ý podobč hlavic geometrickó vcge
Iabilni foÍ my (kalichová h.) s výzÍ lobou
Iostljnnou (lislová a bobujová h')' Renc
sance, baJoko a da]š í slohová ú dobí senei
č asÍ ějiYraccla k voIně už itým h]avicí m an.
tickýn'
bl!!ic€' (loskánskti)
hlalke. (kolinNká)
hhýiť ť .(dóÍ ská)
/------_-\
ffil'laýice' (iónská)
hlavni ctnoýii Chosti a Neřesli
h|avni řimsa; ří msa
hlinik aluminium
hlirice. (kompoatni)
hla!ict' (iimsko-dónká)
hhvi(. (krychb!á)
h|athe. (figulální )
/18i
hh!ht. (řinlko ion5|a)
h]a'ice. (í msko kolintsknl
h]in|iI' zeniny n€Ioslné ho pů !odu, ruzné '
ho í ož eníi zbarvení , bí é i barevné . Nej'
č i51š íbí ou h. je kaolin' uí vaný k výřobě
porcelánu a přidávaný také do křidové ho
podkladu barokní po|ychromiel Z barev.
ných hlinel č ervených, ž lutých č izelených
se připravují pigmenty'
hli70vó Zdivoi zdivo
hl[hinni re{ |isnus. označ e!ínč kteť ých
leoreliků kublsÍ ru i abÍ raktní tvorbv plo
lnináni skuteč nosti pietvořené intel€k.
l€m i osobní m proŽ itkem, na Í ozdí l od vi.
zuálni} to povrchové ho r., který vidí sku.
teč noítoliko senzuálně. Pí roda je podle
nich spí š ev bloubce než na povrchu' Pí in.
cip h' r. souvisí s teoií vnitřní ho modelu.
hnrlací kruiid|o. objí mací k', sochařský
nástroj k přenáš €ú rozmě.ů ; dvojic€ zakři.
venÝch a přihrocených raÍ nen kovoyých č i
dre\en)ch. v tup)ch koncrch \Nien)ch
a UlazenJcn sroubeÍ n'
hnědi. hnědé pigmenly oIganické ho č i ze.
Í nllé ho pú vodu, v malbé větš inou velmi
stáló. rozlož ené v š i.oké š kále od s!ětlých
Ž lutohnědých tónů . jako svěllý okr, satino.
Dr. slnope' pů lodně z Asie, přes ilakké
ceNenavé sien!. Dří odni a oálenou' až
k tonú m tmavt hnedým,1akole napt |a.
zulnj kassekká h', ob|ů ena ! nEozemske
Í na1bě 17' stol', kolí nskánebo van Dyckova
h'' !'yráběná z hnědé ho uhlí nebo
umbry, lěž ené v ltálii i v 2áD. Evropě' které
pá]cn]Í n ddVajI pl8Ť nent!'tmavš i a Iepe
\chnoLrci Tmavd h pÍ U\ká vzrika Ž hanim
prusk. mndň' Asfall l\Wskvl. zbanen''
uh em' ]e aŽ hnedoóer,n1. iic ma iadí
závad (lrhání bare\'né vlslvy ad')' pÍ o kle.
ré se dnes opouš tí . Tmavohnědé báIvilo.
uí vané hlavnč v ak\'ařelu a k laví Í o!ání ,
\'yluč lrje v pří Iodní m slavu hlavonož ec
sepre,
HodcPclí ia (řec')| mariánská ikonografie
hodinky, kniha hodinek. í rodlitební kniha
urč cná laikú n, sestavená pod]c denní ch
dob, zahmují cí zptavidla i kalendář. Ruč .
ně psané a honosně i]uminované h' jsou
charakte stickó pro d\.orskou kuhuru
pozdní ho $ředověku zejmé na na pře|omu
14. a 15' slol' v oblaýi fÍ ankoflámské ho
uĎění (viz)'
hodin! a hodinkl, historické č asoměmé
přistroje, č asté ve sbí Ikách nebo najiž nim
pruČ elí budo! (sluneč ní venkovní ), závislé
na Způ sobech obecné ho n. mí slní ho dělení
aurč oyání č asuhlavně dne a noci' se zpra.
vidla dělina sluneč ní (venkovní n. přenos.
nó), přesýpací a nejobvyklejš í rnechanické ,
vzniklé na přelomu 13' a 14. stol. (s poho'
nem na závaž í n. pé ro]. Ty zabmují h' ýo'
laci(podlc podsra\ce pilastrorc n. \loupo}
e), slolni (pnd|ť konstrukcc a tvaru
schránky slrojku prismové ' věž ič kovó, ta'
beÍ náklo!é . lucemovóho typu, sloupkovó,
vázote ap'1.' nastěnne a hodllky kapesni
n zavesne; 0áLe se u nlch r0z|AU]e mecna.
nlsmus bicí hrací ' kalendáini' budicí ' Ve
výzdobč óástí kon$rukce, schránky, č í sel'
nftu, pří padně kyvad|a a závaí se uplat'
ňuje dobová malba' rylina, intarzic, plas.
tické prvky í igurální i ornamentální nei'
&slějis ikonografií n' noliif č asu.
Hóchst' německá porcelánová ýrobna,
ZaloŽ ená d!ěma finanč niky a malí řem
Z Miš ně r' 174ó;r. 1778 přeš lado majelku
mohuč ských kuňřtů ' 1796 uzavřena' Vý.
znamná je odtud blavně drobná í iguÍ ální
plaslika - na 300 pozdněrokokoÚcb lypů
modelé laJ. P. Melchiora z lel 1770-79'
H' rnodely byly po r' i840 znovu použ ity
pro jernno! kameninu v Dammu u Aschaffenburku'
Znač kyi vliš těí éi nalova.
né š estiloukoť ovó kolo, někdy s tní ž ecí ko.
runkou, kamcnina z Dammu připojovala
ješ tě D'
ho|sndkr. holandské esovky, také pánvi.
ce' pálená trylina formovaná do esové '
E.'r;t.
rc
Htiť hí zn'
ho profilu. spojují cí ho oba dí ]y prqzo!é
krýlnyho|andská
rl'ba: cihlové vazby
ho|andská zahí ádá' typ urnělé z. variklý
v 1ó' stol. v Nizozemi ze severské pozdně
středověké z. a z italské renesanč ní 'cha.
rakterizuje ji tombinace travnatých a kvě'
rinot]'ch zahnnú (s tUhpany). uŽ il| kryrlch
loubi' Ž i\rych plo|ú a hatovantch keřu'
ho|rndské esovky: holandky
ho|andskó m{ lí řstri. označ eni už jvané ob.
vyk]e pro malbu severní ch nizozemských
pÍ ovincií v 17' stol', kdy politické a nábo.
ž enskéosamostalnění přhpělo k rozvoji
maliiské t\,oÍ by osobitých rysů ' Realismu$.
jehož nejvč tŠ í mpředstavitelem se stal
Rembrandt. s€ rozví el ve figurální ch ná.
mětech č asto profánní ch, v podobiznách
(u Halse), ale nemóně chálakterislicky
i v nově rozvÍ ených lemalických dlu7Í h
domovní ho interié ru (u Vermeera), veý
nické ho ž ánru (u Steena)a zejmé nakraji.
ny 0an 00\en)a zatiš i(Ka|ff). kleDm se
dále věnova|y ce|e řady speciaIi\tů ! jed.
notlivých městských střediscí ch (Amster.
daÚ' Delti, Haarlem ad')' V ]8' slol' s€
Yytrácí předchozí napč tív zjemnělé rn opa.
kování .
holandski |uslr: sví tidla
holands|ií ránl rám oblazu
holbr (z něm.), objemná válcová. Í ů 2ně
zdobená nádoba k pití z kovu, dřeva nebo
jií é homateriálu, obsahují cí zpravidla pul
mázu, tj' 0,7l, opatiená uchem a ví kern.
a
&
&
/19/
Iholbr
Holič . keramická í ]anutaktuÍ a,založ elrá
Františ kem Lotrinským r. ]743 na sloven.
sku, poblí ž moÍ avských hÍ anic, která vyrá.
běla nádobí pro ví deňský dKlr a Š leotu.
Pracovalo se zprvu podle lzoru i1alské ma.
joliky (caí elli) i francou4lté (stra.burk)
a později podle předloh rokokové ho por.
c€lánu' Uplatňovali se lu vš ak i potomci
habánských toufarů a vŠ echnycizí vzory
byly postupně Př€pracovávány. charakle.
rislické jsou plynulé tvarJ a ž ivý dekor
s č ervenými květy v muflovýcb barvách'
Pí znač né jsou dál€ b' nádoby v podobě
zeleniny a ptáku. Neietná je plas ka figu.
rální ' Znač ka H man8alen. od r' 178ó se
v H. vyráběla kamenina malolaná i potiš '
těná klasicistnimi vzory' 1827 byla továrna
zavřena' H' produkce nemálo ovliynila na.
š i městskou a lidovou výrobu (Vyš toÝaj')'
HH
rÍ d Í Í Í .rL
Fff
í .IŤ HPw
HoXlttsak
Holič zn'
Ho||ar, sČ UG: unělecké spolky
Holofcrnesr Judil
homi|iář (z řcč '). středověká kniha biblic.
kýú Útladú ' zpravidla iluninovaná,
uspořádaná podle kalendáie, také sbí ka
kázáni (např. cirkevní ch otcú )'
horizonta|hmus (z řeč .), ve vÍ varné m
uměni tendence 2dů razňují cívodorovné
prvky' linie a kompozič ni osy' opakem je
vertikalismus í viz)' oba základní směry
doplňuje diagdnáÍ a, ú hlopií č ka,dů lež itá
v kompozici i prostotové rn řeš ení dí a'
Harmonické skladbě přispí vá lovnováha
horizontál a vertikál'
hors|.á modři azuí it, modře
hoÍ ský kiiš l'ó|: křiš ť áI
Hóry, v řecké m bájesloví tii dcery Dia
aThemidy' dobrotivé boh} ,iě roč ní chdob,
po^ lěji elických bodnoti Eunomiá (zá"
konnost), Diké (spravedlnost) a Eiré né
(Mí Í ).
hořickÍ piskoveci pí skovec
hrad, středověké opevněné panské sidlo
s funkciobrannou i správní , umí sé ované (u
nás po r. 1200) na skalní m ostIohu nebo
v ní ž ině,v č ásteč né mobklopení vodou,
pňpadně na jiné m lěž ko dobyvalelné m
a snadno hranitelnem mhtě l]\tředni č a\h
byla zprvu věž (donjon), poslední ú toč iš tě
při obť aÍ ě, později byly oby'tné pí ostory
umí sl'o!ány ! paláci s kaplí ' Celek, v němž
postupně přibývalo ješ těstaveni hospo.
dáhké ho urč ení ,byl uzaví rán slále doko.
nalejš im obranným systé mem hradeb
s baš tani a přftopy. Teprve rychlý ví oj
váleč ných technik v 1ó' slol' jmenovitě
dalekonosné střely ' zpú sobil, Ž € h' arati]
í Í ategický význam a byl ijako panské si
dlo nahrazen ámkem'
hradebni koruna: koruna zdiva
hrádek, panské sidlo menš ich roznrěru,
kruhové ho nebo obdé lnftové hopů dory.
su, budované na návrš ich (h. výš inný) ne.
bo v ní ž ině,v mí stě chráněné m vodou (h'
blatný). Útvar h' je pií znač nýpro mladš í
dobu hradiš tni; měl' podobně jako hrad,
funkci obrannou i správní .
bradiš tě. pravěkó a raně historické opev.
něné sí dlií ě,kteÍ é dalo název celé mu ob.
dobí (doba hradiš hq' přiznač nó pro slo.
vanské osí dlení ' v době miÍ u bylo h' stře.
diskem výIoby, obchodu a kmenové sprá'
v'. ve váleč né době posk} '1ovalo ú loč iftě.
H' byla budována č aslo ve velké rozloze na
výš inácb, na ostroí ch nebo v niŽ ně, v ba.
ž inách (blatná) nebo při soutoku řek, byla
ope!ňována prí kopy, valy, palisádami
i kamennými zdni do kruhu, oválu, obdé l.
ní ku nebo nepravidelně'
hradiš hi dobá| doba hradiš lni
Hranice (weisskirchen), moravská keť a.
Í nická manufaktura hrabal DietrichsteinÚ,
pielož ená tam z Ploskova v€ sle^ ku po
r' 1786 a wrábé jí cínádobi pozdně roko.
kových a klasicishí ch lorem s jemnou, až
kresebně suchou květinovou výzdobou,
č aýopod vlilem Holí č e'Pí znač né jsou
i figDÍ ální \.iŤ obky Glánky)' Znač eno
zpravidla D' w', někdy idatováno'
:\l
í t1
DW
Dvr
Hnnice (weislkiÍ hen) zn
hranostaj| heÍ melin
hráňová k|enba: klenby
hrázdé né zdivo, kombinované z. ze dřeva
a dalš í homateriálu, lÍ ámová konstrukce
s ruznou výplni' H' z. bylo uí váno již
u maloasijských národú Í arověku, bylo
pak bé ž néve středověké a ren€sanč ni
m&tské architettuře a už váno také v roz.
sáhlých oblastech lido!é ho slavitelství se.
verozápadní Evlopy' Dřevěná rámová ko.
stra, spojená č epo!ánim, sto]í zpravidla na
pod€zdí vce a v'llňuje se cihlami, kame.
nenr č ihlí nou (lepenič ným zdivem) ap'
v 7ákladÍ ě lež í cívodorovné trámce se na.
Zí aji prahy, veí likální sloupce, š ikť né
vzpěry nebo zápory; dÍ obné lrámcové
\pojk), zpraudla vodorowi, se imenuji
paž dů y'Vaznice, liž iny a stí opnice váž ou
konstrukci nahoie, kde na5edá krov.
T|ámce bí ryají barvenv tÚavě, výplně se
/80/
omí aji a tónu]í zpravidla svělle' což dává
h' z' charakterislický vzhlcd.
} í nč i''a,označ eni bé ž ných hrnč í kkých Ú'
lobků . pólovitých' 2 pálené hií ny' jedno.
duš e zdobených, opalřovaných zpravid]a
]ť n hnědou č i zelenavou prů svitnou zeni.
iou polcvou solnou, na rozdí od fajánse
(majoliky)' ktelá je polé vána nepruhled.
nou glazurou cnlclloolovnatou.
hí nč iiský kruh' zařizení k vÍ áč enÍ hlinč .
ných nádob. ! EWopě už ilané od mladš i
doby ž elezné ,pňstroj hmč í řú adž bánkáiů ,
pozů ýávají cí 2e dvou kotooč ú na svislé m
hří deli;dolní m se uvádí k. nohama do pohvbU.
na hornim se pijtom rukama \} t\ aři,
\)lahule naoona, volne ne00 pomL'cl pn_
lož enó š ab|ony'
hÍ obka. lyzděný hrob v zemi nebo nad
zcmí , Ý nč mŽ rake! spoč í vá ve volné mprostoru.
od hrobu se odliš uje také vnějš í ar.
chilcktonickou ú pí avou,jejiž náÍ oč nostse
obwkle ří dí společ enským významem ze'
mřelé ho' od přcddč jinných dobje známo
mnoho lvpů h' se
^ láš tní mi
názvy (pyra.
mida. mastaba' mauzol€um ad.)'
hrob í dÍ ám.svatyně zbudovaná ve ýa.
lo\.ělu nad hrobem Zbož něné hopanovni
ka č ihrdiny, později hrobní kaple postave'
ná nad hrobem světc€, umí stěným l kryp.
tě'
hí obni kap|c: hÍ obní chÍ ám
hr0nudné iednotné un|qleckó di|o' laké
!š eumělecké dí o,překlad z něm' Gesarnt.
kunÍ W€rk' název umělccké ho projevu pú .
\obí cí } osilným celkovým dojmeD] v ú hrnu
viech svých slož ek. označ ení se už í vá
Zlláš té plo Í ředové kéa barokní architek'
lonické celky, ! nichž se podí y alchiteklu.
ry. plastikv, malby i uměleckých řemescl
spo1ují a vzájemně umocňují k maximálni
mu ú č inu; platí vš ak i pro dalš íepochy'
0 podobné pojetí h' j. u' d' jakojednotnó'
ho celku programově usilovala napií klad
tiLé nč mecká š kola Bauhaus (viz)'
hrol. hcloltská figura v heraldice, klí n
snč iujici vzhuru. š ikmo i kosmo.
hrotnicc, lyhrocený námec pieč ní vají cí
vrchol vč ž niho krovu, slouž í cík upevněÍ í
plechové ho hrolu věŽ ni střechy'
hrotJ, piloví řez, heroltská Í igura ve í ormě
klilarky.
hruš kové diero. dřevo hruš ně (Pirus com'
munis), tvrdé a nesnadno š tí patelné ,narů .
ž ovělé č i své tle hnědé barvy; bylo už í váno
v řezbi'istvi drobné ho formálu' ale hlavně
při výrobě dýhované ho nábFku v období
pozdnilo enpiru a tz!. biedemaieru.
hruš kolé ž ebro| ž cbro
hÍ uš kovcc. charakleristický profil kleneb.
ní ch ž ebe! (vi,: ž eblo) a prutů portálú doby
golické '
hřbcl oslí : oblouk
hřeben, l. v hÍ adební ch, zejm. městských
branách padací mřiž , svislá uzávěra, pohy.
bují cí se svisle na \'nějš ku brány n' za ]e]í m
prů č elim, 2. ozubená krokev, hero]tská fi"
gura v podobě hrotitě zalomené ho pásu,
nahoře posrázené ho š picerni'
hi.bcn. 2.
hiebenáč ' tvámice z pálené hlí ny rů zné
formy' ale v zásadě pů lknrhové ho prú řezu'
pňzpú sobená k€ kr} ti hřebenc a nárož í
laŠ kovónebo prejzové střechy'
hř€binková k|enba: klenby
hřcbinkový ornarnent| rokaj
hřič ' obecná helaldická figura v podobč
vidlic€ o lřech hlotech'
hub|té !(ievice, obuv pod]e německé mó.
dy se š iroce zaobleným č i Í ovným a ješ tě
Í ozš í řenýÍ npřednim okrajem' kleÍ á vystň'
dala l(olem Í ' 1500 obuv s rů zně pť otaŽ e.
noŮ š picí '
hubcná ma|lai malta
hudcbni autonatt: automaty
hL|dcbni náslroje, ve výtvaré m umění se
\Tskytuji od starověku v zobrazení jednol.
livých hudební ků n. ce]ých hudební ch vý.
]evů kultovnich i své tských' dělitelných
podle námětu na ZYláš tní typy (např' hU'
dební Zí nry' alegorie smyslú )' casté jsou
iako alribuly alegorie Hudby samoslatné
n. v rámci pe$onifikaď sedmera svobod.
ných umění ' dále postav andckých bofotev
(ví evy s Venuš ía Marsem ap') n' pěvců
v anlických bájich (např' orí eus) a koneč .
ně! křesthnské ikonografii (např. kIálDa.
vid. hudoucí a zpí va]í ci ándělé v marián.
ských oblazech n' ve smys]u oslawých
zpěvů v Knize ž almů 'Zejm' 15(). ] 5)'
H' n hi.lií i souč ásti llole]í í \ /l l,
'j.
cií ní ornamentiky až do 19. stol. Ve vš ech
uvedenýcb připadech jsou ob!a7o!ým pÍ a'
meneÍ r dějin hudební ch památek a vnahu
hudby k ostatnin umění m'
hú lky.laké pí š ť aly'hů lkám podobné výpl
ně v kanelurácb korinlské ho sloupu' saha'
jicí do třetiny sloupové ho diftu'
humcrál, hunerále (, lal'), amikt, lněný
č t!'ř.í pýš átek kladený kolem krku, přes
ramena a hruď upevňolaný stuž kou kolem
prsou a zad, oblé kaný pod albu; souč ásl
liturgické ho oděvu katolickóho knč ze'
humpen, něm' název už í vanýpro korbel
nebovelkou č í š i,kónickou nebo válcovou,
skleněnou nebo fajánsovou, obyč ejně
opatienou ví č ken'rú zně zdobenoui pří .
mač ný tvar pí o severskou renesanci
a 17' stol. Druhem h. je vilkum, už í \,aný
k slavnostní m připitků m'
hurdisky, dlouhé duté a otvory opatřené
hliněné t!ámic€ trámcové lonny' uí vané
v soucasné m slavebnictví jako stropni deý
kya překlady' Název podle pú vodní ho vý'
í obce fÍ anc' firmy Hourdis.
huť i stavebni huť
hutnické sk|o: sklo
hrězda, v heraldice obecná iigura, nejč as.
těji pětiďpá až osmiú á' ale také až š est'
náďicí pá.
lSrt
hló/dicorá klenb': klenba
hvězdotá k|enbal klenba
hvé zdove(: výbrus drahokamú
hva|itoré sk|o' č crné nepruzrač Í ó sklo vy.
ráběné s přiměsí bazahu a kolovýcb kys.
lič ní } úv č eských sklárnách (u B. EgeL'
naú na v No!óm Boru)od 2' č tvlti ]g' slol'
hvbcrni. pí sná !ěte! řádu flantiš kánů
(vrz)z rrski prorrncre (lat. Hybernra), krcn
zá Alž bé ryl' opusli|L oí Iovy a přcš li dU
lovaně a funa' Do Prahy byli uvedeni
r. 1629 k někdejš í mukoýelu sv' Ambrož e
na Nové n Městě' vesmč s pů sobili jako
uč itelé bobosloví .
Hydra: Hé raklé s
hrdrie, antický dž bán na vodu s ú llým hl'
dlem, s ]ednim svislým a dvěma vodorov'
nými uchy na výduli'
hlTetÍ álni cbrám (z řeč .), slarověká chrá.
mová stayba bez střechy, lak rozlehlá, Ž e
nemohla b:fr opatřena střechou, vlastně
volný chrámový dvů r'
Hrpnos, starořecký bú h spánku, bratI
Thanatú v. který byl nylologickou pelso.
nií ikací smrti, synové Noci (Nox)'
hwosty|. 1' sloupová sí ň slaÍ ověké ho
chrámu s přcvýš enými slouPy v některé ,
zpravidla ve střcdní č áýi, kudy byl pak
os!ětlo!án celý pÍ ostor' H' e8yPtských
chrámú je v toÍ nto směru předstupněm an.
ticl é ba?iliky s pře! ýš enou a shora osvěl le.
nou střední lodí . 2' obecŤ č sloupo!á sí ň
nebo chodba.
hypotctická rekonstÍ ukcc: .ekonstrukce
h).pofachelion (řec')] krč ekhlavice
CH
cháise tonguc (franc'), č alouněná lenoš ka
s plotaž eným sedadlem pro nohy !e vodo.
rovné poloze; ve Francii již od konce
17' stol''
^ láš tě
byla oblí bena v 18' stol'.
kdy byl lento přechodný typ nábytku mezi
sedadlem a lehátken obměňován pod rů z.
nymi ná^ y (duchť s\e al']' ch' |' sestava
někd! táke ze dvoLr i |ň lolnych č ásli.
z vlastní ]enoš ky a č alouněných sedadel
bezopěradla' Někdybí á náze! ch.l. pře'
nesen i na rů znó rozměrné pohovky, zpra'
vidla s dřevé nou ohrádtou a pevnč č alou.
něnými polš táň'
ch. át (z arab'), volný domácí š at orienlál'
ní ho pú vodu'
Chslccdon: dú hokamy
cha|el (franc.), chýš c,š výcarský senft, ně"
kdy ]€n pří střeš ek' ziizovaný v rornantic.
kých parcich podle dobové módy.
cha|kogralic (z řeč '): mědiq1
cha|koIit (řec.)| eneolil
chambí anlc (lranc'): š ambÍ ána
champleié (fÍ anc')| snalt
chanti|ly. porcelánová výIobna založ ená
i725 princem Condé , č inná do konce
i8' ýoi' vznika|tujemný' měkký, bí le po.
lé vaný porcelán ]í delní i figurální podle
rů zných vzoú ' Znač kou byla malovaná
itlač ená tÍ ubka' v ]9' stol' se vyrábé l
v ch. v několika manufakturách jen běž ný
už itko!ý porc€lán.
chanukl (hebr'), osÍ niramenný svicen,
s rameny uspoiádanými v jediné rovině,
už í lanýpii ž idovských svátcí ch'
charitkv' GÍ ácie, tři antické bohyné pů va'
bu, krásy, dobró pohody a vš eho ulěš ené .
ho v ž ivo(ě' dcery Dia a EuÍ ynomY: Ag.
laiá, Eufrosyné a Thaliá' Zprvu byly zo.
brazovány v doprovodu bohyně Afrodí ty'
podč ji jen pospolu v lanci. podáva]í cí si
Charón. l řecké mytologii převoznft v
podsveh pie\ ieku styl. klerý dopÍ a.'oval
zemie|e do ňie \l|nú za obo|os lkládany
mrtvýÍ 'n do ú sl'
charybdis, ch!Í ybda: skylla a chaÍ ybdis
chcbská pÍ áce' Í eliófné !.yřezávaná intal.
zie z ruznobarevných mč kkých dřev' dÍ ob.
né vykládané relié fy rú zných námětú po.
dle grafických předlob, už í vanézlláš tě
v 1' pol' 17. stol' k výzdobě skří něk, sekÍ etářftů
, schránet na společ enské hry ap'
Touto praci prosluly dí lny v Cbebu'
cheirón. v řecké mytologii kentaur. pro.
slulý moudrostia znalostí lé kaislví , \Tcho'
latel Achillea' Thé sea a |ásona; zasaŽ en
182t
iedovalým š í pemHé ráklovým, odevzdal
ivou Dósmrlelnost Promólhcovi.
cheIlócn: paleolil
Chehca. mí sto výroby a Znač ka anglické .
ho měkké ho poÍ celánu' oblí bené hozvláš tč
koleÍ r l7.\0' Továma v ch' pracovala pod
vliven ]\'Í iš něa Sěvres' ale holovila lakó
chaÍ akleÍ isticNč figurální flakónky, dózič '
kY a fialově a č eÍ venčzdobené nádolrí . Po
I' l7?0 byla spoj€na s výIobnou v DeÍ by'
l' l784 zruš ena.
ch€í ub' chcrubí n (Z hebr'), v izraelské m
nábož ení ví plů lodce Hospodinů r, o.
chranný gé nius trú nu a oltáie' andělZobra.
Zovaný zpmvidla s hlalou \e č lyřmi lváře.
mi. sc č tvřmi perutěni'
chcsterfic|d. angl' název pro dlouhou č a.
loLlněnou pohovku.
chetilskó umóni. ýarověké u' indoger.
mánské ho etnita ve stiední a vých' N,Í alé
Asii a poslupně mocné ří š e(esi po pol'
2' tis. tol€m 1200 pi' n' l') s hlavnim
Í ]ěsten chattuŠ aš(! sev' č ásti dn. Turecka)'
Vylijclo se na stadí m kuhurnim pod'
|ož i (dolož ené m kera0ikou) a z podnětů
mezopolárnské ho i egyptské ho u' Pamálky
dokládají měststč sid|iš tni typy, chráÍ ry
a Zejm uzavicné palácové soubory slož i.
tých pů dorysů budov (zdivo z nepálených
cihel obkládané kamennými deskami)
idlorů a mohutné hradby iopevněné brá'
ny z kamenÍ ých bloků . Dú lež itou roli se.
hÍ ála tcsaná figurální a symbolická výZdo.
ba nizkými r€lié fy a socharni'
chiaro!curo (ilal.)t tennoslil
chimóí a. řec. chimaira, oheň chrlí ci ne.
tlol ieckých bájí s drač í mtělem a lú hla'
vou, kleré ho piemohl hrdina Bellero|ón
na Pé gasu'
chÍ Úi\tÍ ic (|Il,lť '): iinoaserie
chin17 (hind' a an8l'), pcstřc p01iš lč ná báv]něná
látka, dováž ená do Evropy od
17' ýol z Indic, vyráběná pak iv E\'Í opč
a použ í vaná' zejmé na s jcmnou voskolou
apÍ elufuu. k polahováni nábt'tku'
Chippendale. sloh anglické ho náby* u ko.
lem 1750, nazvaný podle Í uhláie Thoma.
se Chippendala; spojuje konstruktivní ba'
rokní pojetí s Í okoko\'ýrni molivy š inoasc
lii' pohodlnost s dekoratiÝní pú sobilosti,
pouí vá také exotických dřev T' Ch' zve'
řejnilsvé návrhy ve vzorní ku vydanóm po'
pné roku 1?54'
chitón. spodní š alanlických Řekú ' koš ilo'
!ý ú bor z vlny nebo plálna, ! ruká\l i bcz
nich, najednom raneninebo na obou spí .
naný sponou' v pa"se podkasaný' DóIský
ch' bYlkrálký' iónský bvld]ouhý' Přes ch'
s€ nosila jako svÍ chni oděv \'lnč náchlaina'
ch|aina (iec.)| chilón
ch|anrys. ceýowí a lovecký i vo]enský
pláš tí kobdé lnilo!é ho střibu. na rameni
ipí naný,l antickč m Řccku výhradnč muž
ský. v hclé nistické m období patiila pulpu.
rová ch' k ú honr vládců : v cí sakké m Rí mu
ch. nosily i ž eny. obyč ejný š at řenreslní kú ,
rolnftu i olÍ oků hyla vlněná exómis té hož
Chkló: Dafnis
ch|orisl FIóra
chodba kiiž orá: kiiž ováchodba
chodol, porcelánová výrobna na Karlo.
varsku ! Dolní m Chodově, č inná v lelech
1835 1872, zprvu oÍ ganizovaná jako Í na.
nufaktura kameniny. Za Ponheií rů (od
r' 1845) pou v chodovské { robě nádobí
i bisk\,itoÚch bust zřetelné v]ivy Pú hy
a ví dně, později i Lokle' V ch. se vš ak
lTrábč ly laké ruč ně malované dózy s natu.
Í alistickou Úzdobou a q'nikají ci ž ánrové
soš ky' Znač kou jsou výlač ená nebo malo.
vaÍ á pí smena v' P' P s i náplsy Kodau,
chodau, von Poí heim'
chór (z ieč .). |' pů v' sboÍ táneč nftů , zpě'
váků a j€jich stanoviš lĚ v anlické m divadlc'
2' pozdé jimislo v katdické m kodele uÍ č e.
DH cmcmmr
nó plo knr70. chl.ln0\c ZpÚ\lh' \ iild1,
!é m kostele pÍ o řeholniky: kné ž iš lé .pÍ c\
bylář, pÍ ostol m€ziapsidou a (hlavní )lodi.
vzniklý jcjim prodlouž ení m. č aslo zyýš ený
poněkud nad dlaž iou koí ela a oddě]ený
od lodi piepáž kou. v románských bazili.
kách býaaly ch. dva' Ve !ýchodní a západni
č rí stikostela. pod nimi pak byly umistová'
n]' krypty' V obdobi goliky b'fua] chóÍ ovl'
nut ochozem s kaplemi. vystupují cí mi č as.
to z vnč ]š kL] stavby' Niiev ch' se ntjkdy
už í vái pro hudební kú r. varhanni a 4ě.
váckou kruchlu ! záp' č ásti kostela'
choÍ ál''i knihr. sbí ky evangelických zpě'
vů , chorálů s pomámkami o notaci pro
varhanfty' Nesprávně b} ,vají tak označ o.
vány liturgickó knihy katolické ho dlu.
chořrsin (peIJ'): orienlální koberce
chóroú přepáika. ní zké zábÍ adlí ' pňp' aF
káda a poslé ze mří Ž s brankou mezi chórem
a střední lodi kalolické ho koslela'
Vyš š ímí ž oddé lovala zpravidla mniš ský
chór v kostelí ch řeho]nich.
chórovó lalicc. ]al. dolsale, také Í ally.
dřevěné lavice umí st.ovanó po í ranách
v chóru kláš lernich a kapilulnich kostelů
k spoIeč ným modlitbám řeholní ků a ka.
novní kú ,č asto ve dvou řadách sestave.
ných stupňovitč ; mají zpravidla vysoká
opč radla' puhovč upravený poprsnft
s klekálkJr a oddč |ená sedadla; nevelký
konzolovilý !ýí upek na lpodní suaně se'
dadIa (zv' misericoÍ dia. Ial', rnilosrdenstvi)
slouŽ il jako polosedač ka ! pií padě č ásti
bohosluž by ve stoje. Zvláš tě v obdobi ba'
roku bl|y bohatě zdoben! vykládánim
I iczbanri.
FsS
Á^ A
L-H&C,/
@
AA
T
t83 I
chórorý ochozi ochoz
chóro{ zálěř| apsida
chtámck. lempl' zahradní pavilón v podo'
bě antické ho monoptcru s kupololou stře.
chou, oblibený architektonický motir em.
pirolých parků '
chrámová |od. u kieýanské ho ch' proslol
mczi lchodem á kněŽ iš tč muróený prc vé .
ří cí , ohranič ený zdí , pilí ij, s|oupolim ap',
v pú dorysu Závidý nadispozici a plostoro
vé n ú llaru ch'. Zprayid|a oriento!aný
(viz)' Podle poč Iu l. sc rozeznávájednolo.
dí dvoulodi, troj]odí . pětilodí , u liché ho
poč lu l' hlavní (střcdní )a1' boč ní(vedle]Š i,
posÍ anno. Při kí ž ovédispozici pfi stupuje
přič Irá |oď (ransept)' lesI,něs jednolodní '
U ba7ilikálniho typu ch' je loď hlavní pře
výš ená a š irš íneŽ I. boč ní(viz| bazilika'
kl€nebni pole), u slejno1odní ho lypu (5iňo.
vý, halo!ý typ) mají lodi tulé ž výš kua do.
jmově vlt!ářejí Ucelenějš í plostor'
chránmvé tYp} ' zásadni dispozice sakrál'
nich staveb; od starověku (typr řeckých
chlámů )' a zietelné ji od slředověku, se
ro7eznávají dva zásadné odliš Í é typy;stav.
by centÍ ální . středové . organizované ko.
lem pomyslné yertikálni osy, jejichž š iika,
dé lka i výš ka jsou v rovnoviize (nad pů do.
rysem kruhu' polygonu' č tverce. hvězdy,
řecké ho kří ž enebo Lombinací těchto ú tva.
chrí moýí llpl' (cenlrá|n' pů dolys po]vgonu
chÍ árnoté lrpl. (cenlÍ áln' pů do s č í eÍ ct
rú ) a stalby podé lné 'uspoiádané podle
ponyslné osy horizonlální a pÍ olaž enédo
dé lky' U podé lných ch' t' se rozezná!á
koslelní proýor jednolodni (jednolodí )'
dvoulodní a vicelodni. u tohoto t. bazili.
kální s převýš enou slřední loď a t' Í ejno
1odni (stejnolodí ), halový nebo sí ňový' sá
loÚ, kde mají lodi tulé ž Úš ku a vrví ejí
vizuálně souvlslý plostol'
chrí nÍ 'ó tvr' (c€nt'ální ) lú doÍ vs
\\!hí iejí ciz řecké ho kií iť
chrjnoýó l)pv' (É ntlální ) pů dory\ h!č zdy
chránolé tlpr. (cenlÍ á|ní ) pú doÍ ys kÍ uhu
/84t
dránllrótlpr.(podé lné ) Fdno]odní
ť hni é I\lt. (podólnó) vicť lodní
thri5nrií iunr. chÍ ismatorium (iec', 1ai.),
01eadum' zdobená skleněná nádobka nebo
schlánka Z jiné ho maleriálu na kiiž mo,
s!č cenou mast z oleje a balzámu, už í laná
v iinsko kato|ické m kultu' Pů v. ampule
ť ilL\|s h} la pozdějL nahriLzovana rohem na
podýaVť ' zo.hen!n] pslroým { e]cem nc.
bo seskupení m tří nádobel'
chrismonr l(istovy monogramY
chti(ologické ví ljcry: Kdstova ikonogra.
he
chrlič . střeš ní lyú stění olapu r gotické ar.
chitektuře ! podobě kanenné 8roteskni
postavy lidské nebo zví řccí , od renelance
laké plechový' č asto umělecky ztváměný
piesah ž labu nad ulici.
chronátr. ž ivčpů sobicí s} tá, ale někdy
Í rá1o stálá baNiva. vyrobená z kyseliny
chromové ; patří sem chonová ž luť ,chÍ o.
man olovnatý a stálejš í chromová č erveň,
dále stálé chromové zeleně, lazuÍ oÚ chro.
moxid zelený č i hydroxid chÍ omitý, ohnivý
č i tupý viridian, laké smala8dová zeleň'
chromoiá iluť l ž luti
chÍ onogram (řec'), nápis v plóze skrýva]ici
lelopoč et. který je mož no v} ryodit ze sou'
č tu velikostí nebo barvou lTznač ených pí s.
men - řimskýcb č í slic'Ch. vmiku dí la
castý v době renesance a baroka - bý"vá
uní sl,ován v archilektuře zpravidla nad
lchod€m, na podýavci plestiky nebo 1 na
obraze' Letopoč et ve veÍ š ované mtextu
obdobně udává chronostikon'
Chronos: Kronos
chronostikon (řec.)| chÍ onogram
chruprvč ilý ornamen(: bohcový ornament
chí Ýzel€í antina (z řeč .), slonovina a dato,
lzáiná materiálrivá kombinace použ í vaná
v áí tické mŘecku ke zhotovení chráno.
vÝch soch bož stevlna dře!ěné m jádru byly
lělové č ásti obkládány slonovinou a oděr1
i vlasy nodeiovány ze Zlata'
chri/ollAí ie lz ieč '1, psanIzlalem' Byzanl.
sle.raí é sliedo\é Le Í ukopisy by|y né kd}
celé psány daten pozděiise ch' omezoÝa.
lajeň na jer1notlivá slola a pí smena (iniciá.
lv)
chlvzolii: drahokany
chryzopras: drahokamY
thuÍ riguorismus (Ze š pan'), sněÍ š paněl.
ské barokní arcbilektuÍ y, nazvanyj zpllu
posměš nč , podle alchitekla José chuÍ ri.
puery 1do t)2J1 a lynika1cr mrmoiádnou
óekoratl\nI plnosIl. V nlŽ se glllick. pNky
spojuji s barohimi.
Í
I
lanus. v ií mské my'tologii bú h zač á|ku
i konce. ochránce městských bran, Zobřa'
zovaný s dvěma tváiemi, hIedí cí do minu.
losti i do budoucnosti; později také o'
chránce obchodu a plavby'
|apdosi Tiláni
lásón. hrdina ieckich mýlů . thesakky
Drinc' !ú dcc padesátij|ných heroú . \ nimiž
ie lypravil ni lodi AÍ go na dobÍ odÍ už nou
pouť do Kolchidy pro zlaté r0un0'
ibcroaneřické u ěni, souhrnné omač €ní
pro u' v někdejš í chš pané lskýchko]onií ch
ve středrrí a již 'AmeÍ ice, na Kubě a na
Filipí nách od 1ó' zhruba do 1' pol.
19. stol.' přenáš ené ze spanč lska' podle
okolnoslí přizpů sobené ní slnim podmí n.
kán v lypech. v stalebnin materiálua iko.
nografLi' Proievolalo se ve vš ech druÍ ch
u' vš ude byla zakládána né sta pravidelné .
ho pů dorysL], pevnosli, pa|ace llidců .
sprainra lojenske budoly' opelněnť l'Idš .
t.ry' ob} Í ne s$vby (zpraVLd|a patiovcho
tviu)l sochablv| a mabistvi se Větš inou
ia'býalo nábož enskými námé ty' Vývoj lze
neidé le a přftládně sledovalpolrz€ l boha.
té m Mexiku, jež se stalo centrem ámořské
í š e'vÍ sNeni iednol]ivých slobu r M. se
zoož děnim navazovalo na vývojv jednotli.
vých oblaí ech spanělska (od goticko
'ienesanč ní boÚ 0bí aZ po vyaÍ vají cí ba.
tok)' v M. dokonce vznikly mí stní Š koly
architektury a rozvinul se koncem 17. slol
7\']áš tní dekorativismus chlámo!é ho inle'
rié ru. |asád a zakonč enivé í ,patnrý i v pa'
lácich (sochařské pÍ áce a barevné kera.
mické obklady)' V 18' slol. se vyskyluje
portré mí malba' v pruběhu 19. stol., kdyŽ
ie kolonie postupně osvoboŽ uji' plojevuje
se dotyt s historizují cini slohy a s atade'
nisnrem' I' a' u' býrá lykládáno jako
^ láš tni
pÍ oud v rámci tz!. koloniální ho
stonu.
idealismus (z lat.)| ve !í Varné m umění
na Í ozdí lod i' jako filozoí ické houč ení
znač i zpravidla opak nauralismu, tvorbu
formovanou podlé ideáIni představy č i
přesněji, podávají cí idealizovanou skutc..
ch ič . (ie4
ť |'.li.. gotick).
i85i
nosl.jako např' v UIč ité etapč icclió ántiky
Í tcbo !e figurá|ní m pÍ ojelu 19' stol'. zť .
jmé na v akademisí nu' ztě|esňujicí m doho.
ví ideál krásy. N'Iax Dvořák označ ujc jako
i' spiri1uální cí těni a vyjadřováni gotik} '
idcálni lirájina. v malí řství uměle kompo.
novaná krajinná scené €. vysnč nó ideali.
zorané prostředí ' I. k' se vybavila jako sa.
mostalný dnlh z kÍ ajinnóho pozadi obrazů
ko|cÍ r ]ó00 ! iimské malbé a b!la oblibe.
na jmenovitě ve fu ancouzsklm kla!icistní m
umč ni 17' slo|' aješ tě ! lomantické malbé
minulé ho stol. Je li i' k' ož ivena antickÍ í ]i
í avbamia figulálni stafᎠí z anlických dě.
jln ncbo bájesloú . nazývá \e také k' hero
ická'
idcogram (2 řcč '). dl.uh obrazné ho Znaku'
jenž svým Í ylizovanýn t\'areÍ r vyjadřuje
Její dobové pom]'"slv, (konvcnč ní ) Piedsla'
vy o zobÍ azené č ásli skuteč nosti n' je]í
vlaýnosti lnimalclnó smysly a zpravidla
neseješ tě dalš í ,hlubš í smvsl (např' pro$1
kruh n' doplněný o paprsky ap' zastupuje
s]unce' mů Ž e svmbolizovat teplo, svč llo.
den' rovněž boŽ sllo váZané se í uncem.
v ab\lrakci také ž ivotadárnou sí lu)' l' pro.
lo palří k ákladů m Forbv idcografické ho
pisma, omamentu. diagramů , piklogra.
mlckých Znač ck. kdysi i kaligramů (t€xtú
psaných n. typograficky upravených do
s]'rnboIické ho n' jen dckoraLilní ho ob.
razce).
ideophýickó rtnló i. lvorba v} iadiu]ici
ideje' předí avy i city unrělcova Ditra,
u' abstraktní ' dí ve také nazýané sctema.
tické ' na Í ozdí l od figulativní ho, oblazi\.é .
ho č ifvzioplastické ho u.' klcré zobřaŽ uje
reahlu vnějš í hos!ěla'
idol (z řef'). m.|]|a pralckych a pohan.
5l} ch kLrIlů ' zprcvidId /obrazo!aná oIa\.
ticky v stylizované lrdské podobě. i..jsou
např. pravěké soš ky ž ense zdurazné nými
pohlavnimi znak), irzby afrrckych pnmrl|Ýnich
c \iIiZao /pod
Ifigenic. hÍ dinka řeckých bájí . dcera kÍ á]c
Agarnemnóna' klerou v Aulidě chté l obě.
tolat Artemidě, ta ji l,š ak nahradila laní
a uč inila svou knč Ž kou na Tauňdě,
ignudo (ital'), Í encsanč nináZe! pro zobÍ a.
zenou obnaž enou muž skou postavu, muŽ .
ský alil.
ItIs (lal. iec' Í H:), zkratka jmé na JeŽ í š o
va. monolram Kristů v' už í vaný! zobtaze.
nich od rané ho slřcdovč ku' od 16' slol.
dop|ňuje s)'mboly a iápisy na Jezuitských
stalbách iv]ejich výZ{ ]obě avybavení ' Pie.
nesenč se talo zkralka vykládáleš tě jiným
způ sobem. např. IesLN Hominum SalvaloÍ
(lat., Jcž í šlidi spasit€l),ln Hoc signo (lal..
V tomto znameni . zví těZiŠ )ap' Nč kdyse
nad střednim pí s.nem lTskyluje kří ž Ek'
ikaÍ { } $. v iecké m bájes|oví syn sochaře,
ýavite]. a mechanika Daidala, vizÍ ěné ho
na Kré lě' kte{ 5i sestrojil kí dla a lak unik|
ise srnenr' cestou \zlé t| Ikaros piiljš wso.
ko k dunci.jeho vosková kií dla se roupuý
llla a l' ulonu] v moři
ikona (Z řeč '), u východní ch cí !í nábo'
ž enskíobraZ, přenosný nebo louč ást iko.
nostasu, malolaný na dřevě v ustálených
opakovaných tvpech' Jední m z kořenů
i' bylo helé nisticko.egYptské maliislví po.
dobizen. odkud pie\,zala zprvu i voskovou
lechniku (enkausliku). V rané m středo!ě.
ku by|o inokopiseclví rozš í řeno v oblasti
bvzan$kó í š e,kde vznikaIy dokonce také
i. mozaikové ' Nejstať š i docholané památ.
kvjsou z konce 5' !tol'. z oblasli koptické
ku]tury' V CařihÍ adě ! E' stol'. byly uclí vá.
ny i' tak intenzivnč . až se staly záminkou
k revoltč a dlouho trvají cí m obra7obol€ř
kým bouí m' kdy kull ikon bylvů bec zaká.
án' s novým lzeJtup€m Byzance vznikla
dú lež iláýiediska malby ikon v již níhálii,
č inná ai do 14' sld' s pří chodcm ptavo.
slaví do slolanskich zemí zrodily se pak
ilam ikonoph€cké š koll,
^ '1áš tě
v Ru* u'
kde dosáhb toto umění Velké ho rozkvč tu
ve 14' 15' slol. v NoltoÍ odé ' vMosklé aj.
od 1i' srol' upadá ikonopii v řeneslnou
manýru' hodnota obrazú se zlyš ujejen t€'
panými kryty z drahých kovú s per]ami
a drahokamy.
ikonogrrfie (z řeč .). obraŽ opis, nauka
o nábož enských námělech Útvarné ho
umč ni, později nauka o námětech !ů bec'
I' popisuje a lozcbiÍ á náměty Zobrazeni,
Zabýá se j€jich typologií a poznávací mi
znakt, atrjbuty a i' typy' zatí mco lkonolo.
gie vykládájeho význaÚ Y intencich dobo'
vých filozofických, historických a nábo.
Ž enských piedpokladů
ikoDoduIstril obraZoboÍ ccl!í
ikonoklasmus (řec.)j obÍ azoborcctví
ikono|ogie (z ieč '). nauka o význan]uj
vznjku a promč nách dí a, vycházejí cí ze
!š ech slož ek uně]ecké ho dí la. Melodolo.
gická koncepce dějin uné ní ' inierpretují cí
dí lo r rů zných lÝznanrolÝch vrslr'ách.
ikonopis. ikonopisectví (z řeč '): ikona
ilono\(a1 (řec'). pů vodně nizkó dřevěné
přepaŽ ení v chrámech Východní lilurgie
fieziapsidou a lodi. na němž bylr upevňo'
Vány nepienosné ikony. od 14' ýol' narú
slá do výŠ kvklenby (tzv' \rrsoký ikonoý
tas). lkony jsou \' něn řaz€ny podle pieý
né ho srsté mLl' I. mi!á troie dveřei stiední .
bohalě zdobené s€ jmenují
',carstá
!rata.,'
v ma]ých pMtorech bývaji jen dleře je'
diné '
Ilnrnau' výÍ obna porce|ánu \, Du nsku
(NDR), založ ená 1777 adodÍ es produku'
]í ci už itkové sto|ní nádobí ' Znač ky jsou
malované modře pod glazurou, pozdč iitií
těné pí smeno I ad'
iluminacc (z 1at'). kniž ní malba. piedevš í m
středověká výzdoba rukopisných liodexů '
Maliř. k1eí z'lobil pergamenoyé rukopisy
iniciálami, nrinialurní marginální výzdo'
bou. Í riniaturami na okrají ch listú i c€lo.
í lánkovými obrazy' se nazýlal ilumi'
nátor'
i|umirrátor: iluminace
r* , i
^ É 4&
P WXWtPt4 V \7
r0@
t86i
ilusionisnrus G lat )i iluzionismus
ifuslrl((. U|va7o\y. zpí a\'id|a 8lafick} dU.
oro!od pýncho nebo t](|ť né ho lc\tu. zdú .
iaznr,trcr rlnitc pa\cŽ c a zdobici knihU'
I isotl Známy jiŽ Z egyptských papyru.
iluzioni\n|U\ (z |al )' vť ť tvarnem umč ni
ool|cLy niť \Vódč |\é lobÍ azenrlěo č r dějů
v'pIoie ohí rzU. fí esk) nebn reIiefui iIuze
skilteč nosti. docí ená pÍ oslředky ma]í iský.
mi nÓrr sochařskýrri. pcrspektilou lineár.
ní . berelnou i světelnou. ZjeWé i]uzionis'
lické snahYjsou parné již v pozdně antic.
kóm umění a pozdč ji ! renesanci' Baí okní
i' usiluje Zvl. o qvoláni velkých pÍ osloro.
Ví ch předsta!' oh,í rá fÍ eskolr pÍ ů hledy do
Í án(astickÝch architeklur a umí sť uje do
rrich fi gurálni vý.jevy s piesvědóilostí dove'
dť nou až ke klamu oka (hanc' llompe
ocll).
i afi rtilni umóni| [)cllsmus. surleahs.
i'nagi cs (1a1., obla4, podobizny), v pi\emných
pÍ amenech a staré liÍ eratuře č aý
to také označ ení plo obÍ azy předků ' tj.
ideálni a skuteč né podobizny Gochaí lké .
nalorané ' gÍ afické ).mnohdy sestalené
v $uboÍ !.
Imari. japonský pří stav v provincii Hizen,
jehož jmé no se ýalo €vropským názvem
japonské ho porcelánu vyráběné ho r té to
provincii. zvláš tě v městě A ta, a z Imari
vrvá-ž ené ho do Evropy' Také název plo
Způ sob vý,doby delftské fajánse po způ so'
bu tohoto japonské ho porcelánu z I'
Immacu|rll (lat'): manánská ikonografie
intpas (z lTanc.), označ ení slePé ulič ky
!. ulbanistické Erminoio8ii.
itllprrlo (ilal'); pastózni malba
iÍ npluriunl (lal ). nádrž na deš é ovou vodu
v atdu andcké ho domu' někdv taté pisci.
na. pú l' wbní č ek.
imp|(s, (2 lal), druh symbolické ho !ja'
diovací ho 7pů sobu zejm' slovní lro lázu,
lesrnč s nápis s osobní m heslem. č asÚ
l Itálii !e 2. pol' 15. slol'. rozš í řený ! 1ó'
a 17' 5lol' Podle stalš í hovýkladu i'.ie iu|
ské označ ení pro lemmu, molo, deví zu
aú m souč ást emblé nu(viz)' podle dalš iho
názoru je spojení m jcdnoduché ho obIazu
s osobní m heslern' motem, podle jiné ho
Úkladu
je pouze osobní m beďem, motem'
napsaným na d€korativní stlze' oblí bené
jako výzdobný motiv'
inprcsionismus (z franc'), směr uměleckó.
předevš í m malí řské tvorby; vzniklý le
2. pol 19. stol. !e Francii a obracel se
k zobrazení smyslových ljemů ' předelš í rt
zrakových dojmů ' Zachycuje pňrodní re.
alitu v atmosfé rických světelných promě.
nách volným dolekoiým rukopiscm š tět.
ce, uí !ájasných č istých barev (bez č erné )
a pollač uje obnsovou kresbu, Podobně
laké v sochaí tlí i' ulo|nil povrcholou
modelaci k postiŽ cní s!ětelné ho ož iyení '
Niizev směÍ u vznikl pod]e názw obrazu C'
Moneta (lmpression Soleil levant) na paňŽ
\kó Úí avé r. ]874.l' výllamé ho umč ní
nč lobdoby a ohlasy i v budbě a v literatu'
ře. Teorie i' byla pak Úchodiskem pointi
lNmu.
impÍ ini(Ura (lat'). lehký olejový nátěr,
kleÚ ! někEÚch období ch uzaviral š epso.
lou podk]adolou vÍ slvu malby. v Nizoze.
mí od 15- stol. byla i. pleť ové holónu, poz.
dé ji ! 1?' stol' stří biitě š edá, hnč doš edá,
jindy okrová. I. prosvěcoÝaná bí ým pod'
kLadem byla významná pro da]š í balevnou
\.ýsta!bu obřazu.
in anti! (templum in anth, lat'): antoYý
chram
incipi| (Z lal poč iná \e). zač alek lexlů
\ psan!ch l ne](tár(|ch tiš Í ěnych knihach'
indická č €neňj č ervenč
indická ž |uť lŽ lutč
indické uměni' souhrnné označ ení pro sta.
ré u' na ú zemi l.die, Pakistánu a oblastí
v]ivuvj.v' Asii (Zejmé na sí Laí ka-cejlón
a Indoné sie) s předslupněn v kultuie
mé stské ho osidlení na lndu, zaniklé nejspí .
š e za lpádú vé dských Arijců (a\i od 1500
pi' n' l')' l. u. lze sledovat od 4' stol. př. n' I'
do 18' stol' Dú lež itá]sou ú dobí dyn'
Maurjů (4. 2' slol' př' n' 1.)' Guptovcú
(4' poč . 7' s!ol'), kdy doŠ lok doč asné mu
sjednocení , v pozdní dobč za Mogulú v
období mos]irnské nadvláLly (od 1l.
do 14' Í ol'). v celé m prů běhu jsou 2ře.
lelnó rozdfly Í nezi s' a j' sLů konlinentu
i mí stní mi okruhy' Bvlo s!ázané s kuhem
(buddhjsmus. hinduismus. poslé ze is|án.
ský smč l), námět! 1ěá1o z mí lů a |cgcnd'
wznač ovalo se tÍ adicionalismen l(nem
isilnou znakovosti. Mezi Zák Iadni \) l)1bol!
mediiativní ho Í iiu patři nundirll L\.lil
stí .-kruh), kosmický diagram kombinu'
jí cí kÍ uh a č lverec. Y]'už itý v malbé i so.
cbařství . Zásady alchi1eklury lš ech Údobí
ncjlé pe dolrládaji chrámové okrsky lzniklé
postupné ' vé ž o\irepamatniky (\lupy)
c poslé ze pa|ácc Mogu ů ' Pů Ýodni skalni
chráÍ ry UÍ oupi]y monolitickým tesaným
stavbám í asi 5. 8' stol') a koneč ně kon.
stÍ ukcí mi cihe] a kameí e (od 7' lE' stol.)
s nepravou tlenbou' HiIrduis cký ch|ám
se Zpravidla skIádá zc vslupní sloupo!é sí né
(rnandapa). předsí ně a !|aÍ ní svatylrě]
z těchlo jcdnotek \.ZnikalY í ů -iŤ épů doryý
né sestavy' Dle sestupení a llaru zaslieš e.
ní se po staletí í ozliš ujidva hlawi lypyi
1. se stupňovilou pyramidovou stiechou,
na pů dorysu č n''elce n. krátké ho obdé lni
ku. navázal na starš ivýlo1. bllchápánjako
symbol kosmické bo těla; 2' s rysokou za.
kň\enou í ř€chou tvaru vč elí hoú ]u. na
pú dorysu kosoč tvcIce n' rozmanilé ho kří .
ž e,chápaný jako symbol jrnenolilě kos.
mické hory: š í řilsel j'-v' Asii. Pro umé ni
moslimské nadvlády re u]í má označ ení in.
do islámské u' Do vrcholné lá7e dospělo
! ló' a 17' ýol' Ve stavitelslli se projeviio
Zřetelnč až v 17. stol' í sloh Mogulů )| náh.
robek Velké ho |\,Í oguli v Agř'(po,ló30)
nál€ž i k Základní m památkám islámské aÍ .
chitektuÍ y. sochaiství lTsoké ú rovně. oha. , Iakterizolané
Í ylisnem a znač nou h!b.
no$i. se uplatnilo v bohaté ornamentální
a figurální .vÝzdobé č lántú a í ěn vně]š ku
chú mů i památní ků ' ! ,obÍ azeni jednotli.
vých bož stev a výzdobě sté l' vynikají cí
jsou bronzové figuí ální plastiky, od
4 -5' \|ol' také ve velké m měí tku' v ma.
lí řství se lozvÍ eIa nástěnná malba ! interi.
é rech chrámů již dlouho před změnou le.
lopoč tu; v ú dobí Guptovcú náleŽ ela do
dvoÍ ské houmč ni' Miniatumí malba. již lze
sledoval od 11' do l8' stol', pÍ oš IanoÚm
v1fro1em pod vlivem islárnské ho umč ni
a v ]ó' slol' í ozklella ! několika okÍ uzich'
Dávné umělecké řenreslo zí skalo v té Ž edo.
bě nové technické ' motivické a lvaro!é po.
pudy (extilie. intarzie' kerarnika, řezba ve
/87 r
slonovině' laky, Š perkařstvj s velkÍ n poz!.
dim drabých kanenů ). v 19. s!ol' se
v ránci evropských, zejm. angl' vlivů projevi]a
vlna i' hhtorismu (např' veřejné stav'
by v Bombaji).
indigol modře
indiscrct (franc.), označ ení pro pohoÝku
bizamí ho stoč €né ho tvaru se třemi mí sly,
oddělenýÍ ni esovými opěradly, také po.
hovka typu dvoumí stné confidente, roz.
ú nož enáo třetí misto v sezeí í ,ť střední ,
a prolo jen Úimeč ná souč ást mobiliáře
minu]é ho stolelí '
indushie (z lat.), tradič ní archeologické
omač ení pí o výrobky z urč ité homateriálu'
typické pÍ o jistý &soÚ n' kultumí o'
kruh zpravidla v předhistorické n. raně his.
lorické době (v pravělu např. i. kamenná,
parohová. bronzová atd').
informač ni systé my' v oblasti vÍ vamé ho
umění sledují (u nás od 70' let) shromáž .
děni a utňilěni ú dajů k rychlemu poskyt.
nuti inlormar] pomoci poč itač ezejmé na
ve dvou směrech, jednak k í dí cípráci mu.
zejni a galerijní cenlrálnj evidencí vlastní ch
a dalŠ icbfondú ,jednak v budoucnu také
k v|ashi vědecké č lnnostl. pá n|Ž pú ]de
o znač ně komplexnějš l inÍ ormač fu poz,.
davky nejeo o dí ech a tvurcí ch, ale tďé
o data bibliogÍ afická, o signály č icelkové
infbnnace o archir,ní ch fondech t sledová"
né mu ú kolu, o infoÍ mace tematické ho rá.
zu apod.
inÍ u|e (lat.): mitra
iniciá|á (z lat'} ' zač áte.D p$meno V psa.
nem nebo tiŠ té nemtextu' zdú razné neveli.
kostí , výzdobou nebo barvou' I. přichází
v rukopisech 5. stol. v iednoduché .kresbě'
ale od.7' stol. je už hiarní ozdobotr psa:
ných knih, v 8' stol' byly i' až celoí ú nko.
vé ' v goÍ ice byly oblbeny i. figurální ' Také
V prvolisoch byly zpoč alku l' rutné lmalo.
látany do tiš těných stranek'
inkarnól' kamace (z lat.), zbanení lidské
p|eti v malbě nebo v polychrornní pla5tice'
inkousl (z lat'), iekutiDa k psaní a kreslení
perem, uí vaná od Í arověku; intenzivně
barevný roztok, dnes laké suspenze orga'
nických látek (duběnkoÚ i s laninem,
kampeš koÚ z barevné ho dřeva) nebo
umělých barev (dehtových)'
inkrustac€ (2 lat'), yýzdoba předmětu vy.
kládání m do !'yhloubených č ástí povrchu.
uÍ něleckořemeslná technika zalo;ená na
p]oš né kombinaci rú zných, kontrastně pú .
sobí cí chmaleriálů . Vykládání dřevem č i
]iným nateriálem do dřeva se nazývá i!.
tanre nebo narketerie, i. kovem do kovu
je tauzování , 1'plňování 4ýh v kovu jinou
hmotou niello, i. rnramorem do mramoru
se ital. nazj'vá mosaic{ in pietra duÍ a'
inkunabule (z lat')| pÍ votisky
INRI. zač áteč níDí smena lat. náDisu í lal.
titulus) Jesus Niarenus Rex Judeoňm
(Jeí šNazaretský kÍ ál zidů ) v nadhlaví na
Kristově kří á' souč lí stzobrazení krucifixu
běž ná od romií nské ho umění ' Ve třech ia.
zycí ch (podle Nz, Jan 19,19)' latinské .n'
aramejské n a řecké n se vyskýtuje až v ob.
0o promelormace.
inro (jap'), dřevěná, zpravidla ú cedí lná la.
kovaná schránka na lé kv. Dsacináání aD''
piedmět laponské domáď potieby' krdry
nosi|i nuzi na hedvabnť š iů ieu Dasu na
knofliku-netsuke
inscenace (z lat'), uvedení bry na scé Du
(vlz)' z hlediska \.Í varné tvolby divadelní
Úprava spí š enež ýdoba (ve 20' slol.
předměl rvl. oboru. jeviš tfu,ho výtvamic.
t!.l]; zahmuje Zejmé na kulisy, scé nickó de.
korac€, rekyizity, kostýn, mastu' způ sob
a barvu osvětIeDí ' Je souč ií stíscé nografie
(z lat'). jež se od antiky r'} Tí ji ve vzÁjem.
ných souvisloslech s dobovou architektu.
rou divadla (viz; předevš í m vaah ievií ě
a hlediš tě)' s tendenceÍ lri divadelní ho umě.
ní i Úvarné ho dč ní (slohu) a zasaltuie do
pří bumých oblasti. Ť at se od středověku
uplatňuje v pňpravě nábož enských h€r
i světských slavností , od renesance al€qo'
nckych prú lodú s vnzy n' tiezdú pano\'ni
kú do mesl s triumfa|nlml bránaÍ nl a Ž iv.\/.
mi obra4, ohňostrojů , vodní ch pří strojú ,
maiel a koneč ně kalaÍ a|kú plo smuteč n|
obřady 1uz castrurn tlolorrs;' Na navzich
s€ podí eli přední mďí ři a architekli. č asto
z dvoĎké ho okruhu. Dnes se scé nogafie
rozč leňuje hlavně na divadelní , filmovou
a televiz ; zasú uje do i' pří ež ilostných
slavnostnÍ , sporlovní ch her ap' K dávnÝm
ú kolů mpalří návrh malovaných kulis { Z
Í ranc'). pů vodně posuvných a dop|né nJ!h
zadnim prospeklenr: té á| ze za\ad pc|.
spcktivy (viz)a od 1?' stol' kvadraluí ní ho
malí řství (viz)' Pří nosem bylo zavedení
opony v portálu jeviš tě, jenž tradič ně od.
děluje jeviš tě od hlediš lě (typ tzv. kukátko'
veho divadla). dale rlroj od kuhs r]'pnt]'ch
(interieÍ komnary, vysek zahrád} )
k individuální m' Avantgaldní ieviš tni vÝ
tvarnicní rychráí z ú silí -osjednocení divá'
delní ho pro$olu na niz'é m techniclé m
ák]adu a v tvoÍ bě scé ny se odk]í ní od
kulis ye prospěch niinaků a baí eYné svě.
telné hybné fomy. U nás v toÍ nto ýoji
sehráli od poč . 20' let výnamnou roli vÝ
tvamí ci a scé noqrafové rů zných stvlú ' ze.
jmé na V. Hofinin, F' Kyseia, J' Č apek.
A' wachsman, B. Feuerslein, J. W€nig. F.
Zele'ka, E' Mjlé n, F' Mu2ika. F. Tróstel.
M' Kouňl. ná slorensku L' Fulla.
insignie liturgické (z Iat., ř€c'): liturgrckó
rnsBnle
insilni urněni (z lat.): nai\,ní umění
insta|áce (z lat')' v umělecké m smy\|l|
uspořádání inErié fu s jeho Zaří zení m, se.
skupení urně]eckých děl v sbí rkové m pÍ o.
storu muzea č igalerie' pú sobivé uplatnění
e\Ponátů na výstavě' Muzejní i' Zdú razdu.
je ponocí specifických technik G použ ití m
vitrin, soklú , panelů a speciální ho osvěde.
niJ kultumě historickou áyaŽ nost vysta.
!ť nych přednelu. 8alenjn| I' up|alňuje ob.
dol]nou melodou iejich umč |ecke hodllo.
ty' pňč emž někdejš í přeplněnou i' s pane
lolim ci mozaikovým zavěš ení m oblazů
rystňdalo tu volné rozmí sÍ é níděldovoltl
jicí co nejú plnějš í jejich vnimání ' Pamálko
va i' ie buď opět muze]n| č i ga|eÍ Unl. pre
zentu'i(ihistoriclé í edy č i temahcke 50!
bory e\ponátú s Fuž itun mUzť jnI o !J|L
riini Iechniky. nebo interřro!á' pnlozenc
v hislonckých pÍ ostorech hradú a zam|'u'
rycházejí cí Z historické individuality ob.
jeklů . zjejich aIChItť ktury á pú vodnI fUn[.
ce Vn|lřkú ' Památkove qbavenl Je \' ni(h
uplatněno bez muzejnich pomů cek, ale
s ohledem na pú vodni usDořádání . v re'
konstrukci nebó námaku pů vodnich sou'
vi\lostr Inleriero\a i. odli!na od puristicke
i' ..sIohovych V0itikú '' né kdciŠ l(hmU.
/88/
zeí ' í ává se tak or8anickou souč ásti pa'
mátkové ho celku.
in\U| (lat' oýrL'v). naJemný mé sI\ký dú m
ilmsIe anLlkt' né koIikaparIov). budovdny
az do qš e 2] m. nejč aslěji z hrazděneho
zd|Ýa. \e \|oupy a bd||'ony. ale bez atria'
odlud \e dne\ názvu L' u'!a ! Ulbanlsnc.
ké m snyslu pro v€lký dú m č idomovni
blok mezi ulicemL.
i$iU |átni urnč ni (z lal. ): anglo-1$ké umění
intaglio (ital)r Semma
intarzic (z ilal.), dekoí ativní !rykládáni
dřeva jiní m dřeien nebo té ž kontrastní m
matcriáIem Glonovinou, peÍ Ielí ,ž eI.
lolinou i kovem)' na Í ozdí od inklustace
kovem do kow č ibar€lným kamenem do
kamene í mramoru). l' se už váhlavně
k ozdobě ;áby* u i
jemná i' se také nazývá
marketerie,
intcrié r (z fÍ anc.), l. vnilřek architeklury,
zpra!dla VnIlIek zaizený nabylkem ap'
Ý piencsenem \myslu v ma|iř\tv obÍ ď
zobrazují cí inteňé r' od 15. stol' byly oblí .
beny bibLické i jinó výjery zobrazené v i',
lepfle vš ak holandské malí řství 1?' slol'
vlivoiilo i' iako saÍ ]ostatný obrazový dÍ uh
! zobrazení plostoru kostela, sálu, ob} ,lné
mí ýnostiibez děiové motivace, pouze s fi'
gurání stafáž í . Ani romantická á Í ealistic.
Řá malha ]9' a 20. slol' 5e toholo námětu
nelzdává. 2. v urbanhtické m významu
č asté označ eni plostoru náměstí , ulic
n' celé ho souboru prostran$ví a komuni'
kací vytvářejí ciho celek'
inleliórová archilclitura' obor architeklo.
nické práce zab1|rají cí se řeš ení m interié rú '
navrhovánim náby.tku a vš ech doplňkú in.
tené ro!óho vybavení .
in(erié rorá inM|acel iní alace
intcrkolumnium (lat.), mezostylon, mezisloupí
' interval' vzdálenoÍ mezi sloupy
anticlé ho chrámu, měřená zpra!'idla od
osy k ose a vyjadřovaná ! dolnich prů mě.
rech sloupových dřftů ' Podle i' byly řecké
ohrámy děIeny a omač ovány jako pyknos.
iy]os (i. 3 pTů měry), systylos (4 prů měry)'
eust} los (4,i pruměru), diallylos (6 prú .
mč rll)' acÍ ostylos (ú c než 6 prú měru)'
inteÍ nacionálni gotika| gotika
intimhmu' (z lat.), označ ení pro plosté '
ž ánro!ě laděné (viz ž án4 zachycení posla.
vy n' drobné ho výjevu, dopÍ ováz€né ho ly.
pickýni kaž dodenní mipředměty a zasa.
ž ené hodo soukromí zpravidla uvnitř pii.
b} tku' Bývá spojované s obrazy impresio.
nistické ho fáZu u flánc' malí řů ,zeimé na
u P. Bonnarda a E. Vuillarda, a 10 po
Í ' 1900.
inlonaco (ital.): omitka
inv., zkratka lat. invenit (vynalezl), ozna_
óení t!ů rcepředloby na sÍ aÍ ých grafických
lisrech.
Ió' v řeckých mýlech pť incezna z AÍ gu
í doeÍ akrále lnacha], milenka Diova' kte'
iou Hé ra ze ž árlivosli prorněnila v krávu
a dala hlí dal slooké mu neslvů rnómu paý
ryfi ArgolL. kreré hu pak na pň} az DiÚv
Zdbl Hermé s. ale Hé roU poslan! slřeč ť k
zahnalI' až do E8ypta. kdeporodila Diova
s)na Epafa.
iónské klmai kyma
iónskÍ řádi antické stavební řády
hánské niniaturyi peÍ ské miniatuÍ y
iris' v řecké m bájesloví zlělesnění duhy,
poselkyně bohú , Zobrazovaná jako okří d.
lená dí \'ká s hlasatelskou beřlou.
ks|ié uměnii anglo irsté umění
isfahanl orieotální kobelce
I\i\. É 5et. eg} p|5ká bohyné ž ivotJ. iadu
a zdldvl, vladkyně svĚta, tslra imanŽ e]ka
osí ridova' ZobÍ azována ! modré n pláš li
s ditětcm HóÍ em narukou, stalase.]akýmsi
piedobrazen Panny N{ arie.
is|ám'ké umč ni' souhrnné označ ení pro
ýaré u' ! oblaí ech expanze mohaÍ nedán'
ské ho nábož enslví ' Vzniklo v 7' stol.
v alabské m kalifátu ze zdÍ oju helé nistic.
kych' FÍ sklch. hyzanrs|'ych ad' a byio
urceno Viroukou ů |ámu i dvoí ským plo'
střediÍ r' V Zemí ch' kam Za arabských ad'
v\rbo]ú po\Í upné pronikalu (předeví m
egyú '
''
nf.ito' doóasné pitvazna č ast
Š panělska a sicí i€. Piední východ a poslé zé
tureckó ří š e. střed. Asie, lndie), se od
loč átku piizpů soboválo mí stnim umělec.
iÝm tradicí m' v aÍ abské n světě a na dal.
š ich ú zcmí chsc dějiny i u. dé lí podle
ú zemní ch okruhů i podle slohů nazirya.
ných dIe dynaslií ' vzhleden k nábož en'
ským zákazirm a zpú sobu kultu se
! i' u' neujal kultovní oblaz, rozvinuly se
!š ak světské náměty a bohalá. stylizovaná
omamenlika' lí ombinují cív symetrických
Ýýavach pnky 8ť ome|ricke' roslIinn.
a |anta5IicIe z$ie(|; pronikla do \š ech
druhů a tcchnik u' ovládané ho dekorali.
vismen těž icin 2 barelnosti iz kombinace
ornamentu s phm€m nápisů . charakteriý
dcká ie alabeika a nraureska (viz). fuchi.
lekluia se vy!í iela ve stavbách chrámů (viz
me!ilal. piiIeiIich m naretú (viz), š kol.
knIhovcn; nraUzoleI (\ iz). pa|áců s Vnitřn|.
m d\ory. \oukrom} ch domú , lelohradkú .
laznr ap' Dokonale by|y \lavby ope\něnr
a mu\Lů ' Matena|ern aÍ ch' ie dřevo. cihla'
né kdy kámen, sádla. rákos, jako obklad
faiáni (liz)' mramorová inkustace (viz)
n..moáika; obvyklé jsou keramické dlaž .
dice' staYebni konýrukce a č lánky zahr'
nuií ci sloup mnoha mi$ní ch typú , arkády,
ob]oukY několika základnich tvaÍ ú (zejmé .
na podkovilý. maursk} ' nsl| hřbel. hÍ otr
ty), kupule oble, veicuve, cibuLo!ile, splla_
lóvrte, č artn na tamburrr. v né Lterych ob.
lastech ž eblové , tí ompy (viz)' klenby sta'
laktilové , někdy valené , kí ž ové 'sochařská
Dřáce se uplalnila hlavně v omamen'
tálnivýzdobě č lánků (ní zký relié f, vrtán''
V Dalácí cb a vzneš enÍ ch domech doplňo.
va\ vnitřní š tukovou výzdobu nástěnrré
malbY s!ětské ho námětu. Hlavní m polem
v malí ist!í je miniatumimalba (v kaligra.
fických í ukopisech, ve zvlájlní cb albecb
i samostatná|, rozví jená ve č tyřech okru.
í ch' arabské m, pe$ké m, tuí ecké ma in.
dické m (laké í ránsko indické m) a v mno.
ha nismí ch š kolách. chalaktenzuie ji ne.
obyč eináž ivosl'námětová mnohost
a í echnická dokonalost' Ž ivotni styl do.
kresluií rů zná odvětví uměleclé ho ienesla
ú eraňika, zpracovánj kovů , š perkahtvi,
iezba ve dřevě a slonovině, výroba hed.
vábných látek, orietnální koberce)' Ve
Š paněhkuse i. u' rozvÍ elo od 8' stol. do
ré konkvisty; v 13' 15' stol. již jen v G[a.
nadě. Projevilo se v 8. 11' stol' v moza.
rabské rn u' č islohu (viz)' od 11' stol.
v mude]árské m slohu (viz), zahmují cim
189/
Iovné Ž výřobu majoliky (vi,) s Ihlrem
(viz), jež byla vylr{ ž ena. l' u' tvoří rovněž
slohovou \Ť slvu v dějinách u. na Sicí ii (ze.
jm' Palernro) a j' Itálii.
isokcfa|ie (z řeč '), stejná výš ka hlav' při
znač nÝ formální Droiev některÍ ch sloho'
Úch iidobí (řecl(. ů lě0í ří ml,ké uÍ něni,
středověk)' Vš echny postary malby nebo
telié fu mají hlavy v té ž eýš i,Ziné rná
i' slouí názornó přehlednosti Úevu.
isomclí ická projelce| axonometrická pro.
JeKCe
isprhan; orientální koberce
ili|iotskó !á2y' také italické , souborné o.
znač ení pro řeckou keramiku qŤ áběnou
r rů znÝch oblastech Jtálie v 5' 4' stol. Dř'
n' |'' zdobenou č ervenofigurovou rechni.
itals|'á Z{ hrada. iihoevrop\ky !p' z' ital.
\kých reneQnČ nich a baroknich ú l. |ehož
kořeny jsou v zahradě antické ho domu.
charakterhtická je osová, terasová, troj.
dí lná disposice (květná zahrada, tvarovaný
sad a lesft) s Úrazným podí em architek]
luÍ y (schodiš lě, fontány, lQskády) i piaý
IlI(y,
ild|skÍ š lí t:š tí
lustiti! (]at.): ctnosti a Neřesti
h'|l (pers'). klenuty obdeiny 5ál pň se|d.
Ž uckých nreš Itach ] ]' ýol' oie!ien'ob|ou.
kem do nádvoři areálu'
ilblko| granátové jablko, ří š ské J.ablko
jJhol(hanc.), Ž abó, zabol, kÍ aikorry naplý
ni š atek damskeho Š aÍ u.ale láke [raik;vá
ií o':|i..,'J:o.'.'* "
pánské ho óděvu
jad (hebr'), ž €,1o tór]', ukazoválko uí vanl
přj obřadní m č tení lóry v s).nagóze, ulvá.
řené č asto v podobě tyč ky zakoo&né ko.
vovou ruč ič kous prodlouž enýn ukazo.
váč kem,
jddeit. iade (ze š pan'). dÍ uh áU8itu. luhi
a lvrdý neÍ ostZelené ,modÍ ave č ibě|oš ede
banf, pří bualý s měkč jm nefritem, s ní mž
byl dlouho zamč ňován. V orientu a Zejmé
na v cí ně se z j' qŤ áběly od pravěku
drobné plastiky, nádobky, š perky apod'
jáhen' diákon (lat. diaconus), dDchovní ,
lcerý přijal niž š ijáhelslté svecení ' před.
stupeň svěcení ke kněž ství ' Vykonává mi.
mořádně někleré lituí gické ú kony' Ve sta'
rokřestanské m období jfiensl!í předsta.
vovalo trvalý slav ni^ í ch duchovní ch' !es.
měs pomocnikú biskupů ' v rané n sÍ ředo.
věkul. lcsměs.spravovali litu.gické knihy'
naoooy a rcucna,
jlkuborslý sloh, umč nízvli{ š tě archilek.
lura období vlády Jakuba I' ! Anglii na
poč átku 17' slol', charakterizovaná s)'n.
kretismem r€nesanč ní tradice a manÍ is.
tické dekorace.
jámkoyÍ sma|t; smalt
.iamut orientální koberce
Jln Elangclistli evan8elisté
jantal' sukcinil. zkamené |a pryskyňCe ora.
té kých tieIihoÍ uch jehIicdatycň srro'mú ,
pÍ ů svltnaaž pÍ ú zrač nahmola s!ětle Ž lU|e
az tmalohnědé banT, nalé zaná Da pobřeí
Ba]tické ho a selemí ho moře. od 2' tisí ci.
Ie|i př. n' |' se |' uivalo k vwobé sDerkú .
ze]menaj' korá]ů 1r Řecku, v fumé j. poz.
ději ve středověku a ješ tě v období baioku
se z j' ře2aly kazely i soustruhova]y nádo.
by, zdobilsejí m nábytel' Z jaotaru se také
í skávaji velmi t!Ť dé naž loutlé j, Iaky.
ja'pan,,ruč ní
.papí r
jap.onské ho pů vodu,
uavany v umetecKe gratce,
japoné riei áponé rie
japonská zahÍ ada: zahrada; japonské
umenl
inponské uměnil staré i novodobé u. !a
Japonských ostrovech s předstupni v dobč
kamenDé a bronzové (až do 3. stol' n' l')'
Rozví jelo se z č í nskýchpodněiů
a v 10. 12' sto]. dospělo k nárďnim 1oÍ
mám. Vztahy k Cí ně č asto obnovovalo'
V ikono8rafiia qÍ nbolice těá]o z předsla\'
š inIoismu a od ó' slol. zejmé na buddhiý
mu, od 13'-14. slol' z vlir,Ié ho Zen.bud
dbismu' Ve vŠ echdruzí ch se wznač uje cit.
livým lztahem k pří rodě a kraí ině' Pó spo
leč enské stú nce se vázalo k vládnou.í m
vrstvám (!ýsk} 'l dvorské a aŤ istokralické
kultury), k mniš stvu a od 17. stol. stálc
těsněji k prosperrjí cí m vrstvám ve měs.
lech' Dqiny staré hoj' u. se někdy dělí na
lň hlavnl epo(hy (] 9'. ]0 pied poL'
14' stol'. l]]J/4-l57J)' V} 5tlŽ né jí ]e Je.
|enina iádu obdobi naz)ivan} ch 7pravid J
pod]e lokalil. vesměs rezjdenč ní chn' Ylád'
ní cb sí delí n.Í odú š ógunŮ) a center umé ni:
Zejmé na obdobi Nará od í . 7l0. Heian od
r. 794 (dneš níKjóto), Kamakura od
r. 1185, Muromachiod r. 1333, Momoia,
ma od r. 1573 a Edo(dn. Tokio) č ili Toku
ga$'a (dle rodu)' 1615-1868. V kď'dé m
období se uplalňují ruzné unělecké styll'
R' i868 zač í nív]í ryoj iovodoběho
j' u. Vzhledern k podnebí a zern;rřr.rní m
aÍ chilektura vyuí vá hlavné lehké oateriá
ly (dřevo, rákos, keramika ilehké omí lky)i
v ú pravě a výzdobě poč í tás řezbou a 6á.
revností ' Ve staré době se Wí iela Dři ýav.
bé hÍ obek, Chramú vč etné ňasod trrzl.
chrano{ ich a k|aš lemich io'Uboru \l
zvláš tní mibranarni. pa]áců , zahradní ch aI.
chiteklul (viz pa\||un)a obýneho domu
Budoq o vrce podlazrch, s ochozy, \e
v obrysu stupňovité zuŽ ujl' charaktenýic.
ké je silné přesahovánl ma|o sl|onlte stie.
chy se zakilení m č í nské hopú vodu. Č astó
]sou !.ysoké i nlzke tera5v Í naoi' ZlaIV Da.
u|on r' 1J97, K|olo]' Ú své tikych siaieb
skeletové sou* avy jé dnoduché hb n' slož i'
leho pravouh|eho pú dor1su, ze]mena
u pňiemní ho ob} ,ineho domu (o\|ilŤ é nť .
ho v pojetí vnitřnilo prostoÍ u ideami zen)
]e vnilřek tradič ně dělen lehkýrni sloupko:
yjryi konstrukclmi, posu\'nými dvé Í ni,
pa'ely a rchož emi'Mohulný náb!'lek ne.
ruš i vnitřní prostor; sedací sé neuial' Sou.
zwk ! krajiDou prosriedkLrje zahrada { viz),
kterd slouž i okrase i medltaci' Jeil v$Ui
vrcholil ve 14.-16. stol. Materiálem'so]
chařství je pálená hlí na, dřevo a sádra s Ia'
kovou polychromií a zlacení m, brcnz pÍ o
drobné i monumenlální dí o. V buddhis.
/90/
dckÍ ch chrámech převaž ují socb} bo^ tev.
s\eí 'Ia iigUra]nl p|astika-br'\'á zallojend
.l() mcť aí ch||eklury (slra2cI Dran)' calÍ a
ie lcaIislická podobizna ! celé í ojici po'
iuvč ' Dů |ež itýmodvětú m byly řezané
na\k! polychÍ omované lakem (rituální
a di!ádelno' Významnou roli v ž ivoÉse.
hú lo Í nalí řilvía grafika' Nástěnná nalba
neměla vhodné podmí nky' Typická je vš ak
interié ro!á malba ásté n, dveí , panelů
a svitků na papí ru n' hevábí dvou tvpů |
Závč sIré kakemono (viz) Ýýš ko!é hofolmá.
tu a makimono s !ýjevy řazenými odleva.
světská oblaí zahmula obÍ a2y z dvorské .
ho ž ivota a dějin' erotické výjery, ánry
(ukijo ť ). obla2y zviřat a květin' Do vš ech
ódvč tlí zasahujc krajinomalba, její ž ásady
sť odliiuji od elropské ho po]€tí pří rody,
koÍ npozice v plánech i perspektivní ho vr
děni' V 11' a 12. stol' vmikl niirodní sloh
(iamalo e)i od 14. a 15. slol'j' nalí ři nově
piehodnocolali piftlad č í Í skéluš o!é mál'
br' Prc j' malí řství je pí znač nák|esebnost,
schopnosl náznaků a zkÍ atek připominaji
ci kaligrafii, dekorativnosl v kompozici
a smysl pro lypič nos!. v někteÚch zvliáitě
pozdní ch období ch se prosa2uje bohatá
balevnost linií i plocb' V 17' Í ol' doš lo
k opětovné mu roŽ květu. Do té to elapy
spadaji poč átky proslulé ho j' dřevořezu
(!iz) 17' 19' stol', urč ené ho š irš í nvNl'
vám. Po starš í ch buddhistických tiscich se
rozvinula ilustřace knih, obrazorá alba
s texly i volni glaí ' IisL V š iroké stupnici
námč tů ]sou č asté ž ánIo!é vÍ evy 2 diva'
del, Zápasnickýcb aré n. č ajoven, elotika
ap Z né kolika technik dřevořezu se hlavně
Llplatňuje óemobí ý (sumizuri €), kteÚ
rnů Ž e být fuóně kolorovaný. dáleÍ sk z2 až
3 balevných í oč ku(bcnizuri e; asi od
Í . ]710). nč kolikabarevný tisk v tlurne.
ných odstioech bez č elvené { benigirai-e;
z€jnróna 1790 1800) a poIychromní tisk
zv' blokáto!ý (niš iki'e; od r' 1764).
K s|avnÍ n a známým t\'ú rců mpatií Hiš i.
ka$a NloÍ onobu ( 17' slol')' okumura Ma'
sonobu (i8' srcl'), Tóš usai salaku (konec
]N. stol')' Kacuš ika Hokusai
(1760 1819), Ve vŠ echodvětvich už ité ho
|lmč ni slouž í ciho kuhu, bydLení a odí !áni
omamentika č erpala pi€de!š im z pí rody
(moil\.y rosllinné . Zví iecí , ptač í )'Fantask.
n| ]e ]' drak a fé nix. Rodové makv tsou
lorrrror'anó geometricky' Ví ce č imé něity.
|lzovaná výzdoba těž ila Z konlÍ astu jeÍ ]né
u.rc a plocb\' i z harnonie barev. Vzhleden
k tvaru předmětu si vž dy zachoválala
lolnost: vyhýbala se symetrli v evropské m
slova smyslu n' ji do\'ednč zastí rala' od
doby kamenné lze sledovat kenmiku (pá'
lená h]í nd a kaÚrenlna' např' vykuřovadla
a stolni nádobí Yč elně nisek a konvic na
č aj)' Po nápodobó č í nských!Ž orú
v ]ó' ýol. porcelánová výroba ! J. zač ala
poč átkem 17' slo1' Luxusní typ předýavo.
valy výrobky zv' Kakiemon, zdobené
! mnoha barvách. č asto ulč €né k expollu
do Evropy. Technicky i výzdobou vynika.
ly piedměty z kovú (bronzo!é rituální zvo.
ny a zrcadla' ve zbrojaistú ž elemé brnění
a zí š tityneč ú .tzv' cuby, tepané lonvice)'
siroté pole zí skala Úroba Z€ dřeva. v ná.
bvtkářství (bez sedací ho náby'tku) se
uplatnily ní zké stolky. skří ňty, police se
Zásuvkami;t Úbavě obydlí patňly schrán'
ky na lé ky, lí č idla,psací náč i'í ' dózy na č aj
a podltosy. Ve !ýzdobě 1akoÚ'ch předmě.
tů převaŽ uji dokonalé t€chnikylaku, naná.
š ené hov mnoha jemných !Ť stvách a;
k č erné svrchní ploš e, pokryté malbou
n. pňzdobené i popí aš kem zlata č i střibla
a perleť ovou č ikolovou inkÍ ustací (viz)'
Ve donoviné a dřevě byly řczané velké
knofIll(y (necuke).limrŽ se rú zne propriely
Upe!no\a|} k pa\u Po \š ec} na ýaletibyly
!'yráběné dokonalé dekorač ní i oděvní tex'
lilie z hedvábí a poslé ze zballny' J' u' do.
š lov EWopě 17' a 18' stol' menš í hoohlalu
než č í nské(viz: š inoaserie, Ž aponene)'
Změna naí ala po pol 19. stol. vliv měl
zejné na barcvný dřevořez (např. Ulama.
Í q €okusai), ]enž zaujal Degase a ye vl.
nacn nsplroval lÍ ]pť eslonlsly. pompresr
onisly a ruzná hnuti vč elně secese' spolu
s dalš imi ývory se stal přemé tem sběřa.
t€hÍ \í , a lo i ! Praze a Brné . Na pielomu
t9. a 20' stol' se j' u. Zaólenilo do výloje
svělové ho u' zvláš tě na poli architektury'
Pňjí mákáÍ nen' cihlu a ž elezový bť ton, ne'
ustále přehodnocuje tadice v konstrukci
a funkcich a n€vzdává se pí řodniho pro.
středí miniaturní zahrady. Podstatné jsou
přimé a mnohdy obouí ranné vli\T
F L. Wrighta, W. Gropia, B. Tanla, Ir
Corbusiera aj. Od 50. let se v J. \Tviieji
osobité a podnětnó směry nejen architek'
Iury (např' aÍ ch' K' Tange). a|ť prÚmyý
LoVeho \]lvamIct!|' vš cstranni ho\Ndář.
ský rÚst a přelidněná mé sta ve z\láš hi ze.
měpisné poloze polož ily nové Úkoly před
ú zemni plánování , urbanLsmus i výstavbu
jcdnotlivých souborů budov' Radi|ální
niioÍ v razí od r' l9ó0skupina mctabolislů
(K. Kikutaki, N. Kurokawa ad.. poslé ze
i K' Tange). Poznatky o slálé přemé ně lá.
lek a eneÍ gií v organhmu a teorii infonnaci
aplikrrjí na ž ivotv ohrož €né m prostředí
velkorněsl' Utopické pí ojelty (měslo plo.
voucí v moři, věž ovéměsto, mé sto na pře.
mostěni moře ap.) zakládají na cyklické
funkč ní obnově velkoslruktur a v jejich
rámci i malých struklul' Jejich urbanismus
je trojlozměmý a usiluje o umč l€cké vyjá.
dření stálých i proměnných funkcí ' Dí č i
předstalT vkládaji i do návrhú jednotli.
Úch slaveb n. souboru'
japolský dřcrořez (nesprár'rrě dřevoryq.
pří znač ný přojev východoasi]ské ho umění ,
odliš ný od elropské ho d. !ýlvamým poje'
tí m i technickým provedenim. Jeho kreý
ba, dekorativní . v detailu realistjcká, vy.
znač uje modelaci, osvč tlení i peÍ spektivu
osobitým zpú sobem' Je tiš těn na jemný.
silně savý hedvábnýpapí r' 0d 18' stol' byl
uvIájtě oblfuen barevný, ví cebať evný
d' (niš iki e), dš těný z několika desek vo.
dovými barvarni (benizuri e)'
j{ ponský porcelán' japonská porcelánová
produkce od konc€ 15. $ol', kdy byla
technika Úroby p. přijata z cí nv' Utváření
i výzdoba byly laké zpoč átku ovlivňovány
č í nskýmivzory. Výzdoba (kobaltem pod
polevou, nebo pestrá 5 charakterislickým
podí en č elveni i ÚaIovaná Zlaten) byla
č asto bohaé i, ale provcdeni zpravidla ne.
doí ihu]e č í nstýp' výobou j. p' zv]áš tč
DÍ oslula provincie Hiz€n,lam měslo AÍ ila,
a ýozen do Evropy přistav Imari] odtud
l názry ]. p'
japonský vork. hmo1a ifráběná z plodů
v ]aponsku a V cině roýouců o druhu
skumpy (Rhus vemlcifera): uiva \c k pn_
pí aVč pohlUr a dři\e lake riskařsk\'ch
barev.
jasanové dřcvo. tvldé d. ja-sanu (u nás
Zpravidla FÍ axinus €xcelsior)' už lané pro
svou pevnoí a Úraznou kresbu lelz€jmé .
na k výrobě nábytu; k řezbám je nezpů so.
bilé '
jlspeÍ arc (angl.)| wedgvood
jalpisi drahokamy
/ 9l /
jaspisoYý poÍ ce|án| Boettgerova karnenj.
na, WedgÝood
javorové dřevo, twdé , těž ké d' někleré ho
ze č tyř druhů u ná5 rostoucí ho jayoru
(Acer pseudoplatanus kleD, A. platanoi
des m|eč ad'); už va se k v} Ť obé nábylku
a da]š im prafiÍ n truhlálskym, k Í ezbam sc
jed|ové dřevo, měkké , lehké , suché d' ied.
le, ve středni E!Ť opě jedle bělokoré (Abies
alba), uí vané k dřeyěnýrn konstrukcí m.
k š í páníš ind€le' k truhlďské práci; jen
vry]imeč ně pňchaz jalo maleriáI gotickych
jednolist, !ázev pro rané dřevořezy z kon.
ce 14. $ol. e z poč átku 15. stol', zobrazuii
cí na jedlotliÚch listech světce a hlavní
biblické Úevy. J', pú vodem ze západní
a středDí Ewopy, předcházely dřevořezo.
vým ilustraďm prvých tiš těných knih'
jedno|odi: chráfuové t} ?y
jcdnorož ec, divoký koní k s rohem na č ele,
s rozpolce[ými kopýtky, faltartické zví ře
í ředověké ho besliáře, s} 'mbol nevinnosti
a cudnosti, zobrMovaný tató v detai]ech
arcbitektury' Patří rovněž Í 0ezi bájná zví .
řata v heÍ aldice'
jeh|ice' ]ehloYé š atní spí nadlo s hlaviď na
vrcholu, uávané od právěku, nejprve ho.
tovené z kosti a parohu, nadále vesměs
? kovu. Typy se rodiš ujÍ dle druhu a pří .
zdobyh]avice' K š alnlmj' &sem pÍ istoupi'
ly jehlice do kloboukú a poslé ze i do páIl.
sKe vazan(y,
ieh|ori'tI suchá jehla
jchly: piloty
jep|iš la' l' kojIa|ořÍ y iŤ choIový ú Nar go.
tické kniby v 2á!ěru goticI(é ho okna' 2.
dolní konkávně polož ená \Ť s&a prejzové
krytiny (kú rka)'
jcptŠ ka'l.
jeruza|é mská laple| boá hrob
jeruzalómský luslr, osvětlovací těleso
Ý podobě vol!ě zarěš etré bokola, z něhož
rybí } ají rámena se světleÍ d' Nejstarš ítako.
vá kruhová sví tidla jsou dolož ena z ro.
Í nánské doby a byla přizdobena věž ič kami
a bní nami, aby s1'mbolizovala nebeský Je.
ruzalé u Pro pozdějš í zjednoduš ené tÝary
kruhrrvé ho'č i korunoré ho lustru se někdy
uztva snreno niuvu.
jcřáb€k; panlograf
jcskynní Uměnii pravěké umění skalDí ar.
chitektura' skalní malby, skalní relié fy'
jcs|ič ky, betlé n, znázomění KÍ istova Da.
Iození s k]anč nim pastýřů i kú lů ,o { í no.
cí ch vystaÝovaÍ é v koýelí ch. J' sestávované
2 dřevěných fiBur v ďvadelDě uptavené
jí nce se lTsk} tují od i6' stol. a rozl-í její
v období baroku v iluzí !Ť í cbformách. ze
jmé na na jihu E} Ť opy (v JaDově, v Neapo.
li), ale také u ná5; v 19' stol' Datí výroba
j. zvlď|é ! né kter'ich krajtch k.pií ,nať n]n
prqevú m lidove tvorby (rřebič )'
Jessei kořen Jess€
jesuité : jezuité
jete|oť ý |ist| obloul(
jeviš tni { Í rarnictvi: inscenace
je'decké schody, š iroké ,zvolna se zlviba
jí cí kamenné schodiš tě s š irot]ýIDi stupni
v hradní ch, aí meckýcb a palá.'ť ch sta!.
bach pozdni gotiky a ren€saDce. po né Í ]i
jezdec mohl dojet až do pÍ ostorú v p.]rrc'
jezuité . Tovaryš stvo Jeí š oÝo(lal' societas
Iesu)' zkr' TJ, sJ, muž ,ský kněž lký řád ,a.
hmují ď i laické č letry, š iroképů sobnosti
v ducbovní spr.í vě, misií ch a kazatelstvi,
zaÍ něřený k Úchově mládež e vč etÍ lěstřed
ní ch a lTsokýcb š koli k badatelské č innoý
ti, založ ený sv' Ignácem 2 Loyoly r' 1534
v Paří ž i, potwzeDý r' 1540 papež em. ZÍ u'
Š eíbyl Klimelten XIV. I' 1773 a oblovcn
t. 1804 v Neapolské m kí lovsM a r. 1814
obecně. Do cech byli uvedeni r. 1556
(Pralu-Klementinum). Mezi domy j. se
podle funkce rozliš ují zejmé na semináře
a Doviciáry, profesDr domy vé LjiDy ólť .
nú k!ěí se č tyřmi sÍ by, kole]e ruzneho
typu, reád€nce (Dapř' v poutní ch nis
te.h). R'ádoÚ oděv: č emý talár s cingu
lem, biret' zoa} : v nodré m (č ervené m)
poli pí smeDa lHs (vi7); nad H kh?' pod
J hřeby;věnec paprsků s řádov1m hes|em
O. A. l\4. D. C. (Od a ad majorem Dc
gloÍ ian Vš ek větií slávě lctil boí )'
jezuitskÍ ďoh' l. nesprávný název plo
elŤ op6kou ra!ě barok kostelní aÍ chitek.
turu. 2. sloh kostelů látinské Aneriky'
jiazhu (č í n.):tecbnika suché ho laku
Jednotr umě|ců
spolky
yÝnsmých: Umé leckó
jcdnotiski monotlpie
jeh|áÍ cová bosáÍ boslí ž
jeh|ancová střecha: střechy
j€h|ancový
ť bÍ usi Úbrus drahokarnů
jilmové dřeYo' lehké ří dké hnědavé dřelo
ji|Í lu č ibřestu (Ulmus campestris ad ).
které se uí vá blavně v náb} tkové m kuh
l|í řství
.K
řezbáňské Fáci bylo j. d. uí váno
]€n znoKa'
/92/
iizba, světnice, jediná nebo jedoa z mist.
;os ob} 'tné ho staYení , vlastní oby,tný pro.
í or lidové ho domu'
ií zdámá' rozlehlé staved obsahují cí ová|
'nou drahu pro jtzdu na koni. vč leněné
v zameckych a pa]a(ovych areálech, při.
dL]š enstvi baroknI paoskť readence' Ve.
dle slavby' zimnijizdárny, se někde rysky.
Í uie ieš tějejí letní doplněk, oEvřená, n€z2.
stieš ená plocha zpravidla Po
její Í nboku.
iohanité ' řád sv' Jana JeÍ uzalé mské ho(lat.
bÍ do JoanilariuÍ n, o' sancti loaDnis Hie.
rosoliÍ litani), pů vodně ilalské š pitální bra.
tlstÝo peč ují cío poutnfty v Jeruzalé mě, od
r. 1048 řád s |eguLí s!. Benedikta pň hospi
ci sv' Jana !anté ž 'po r. 1118 přetvořen
v ryIIi5l'V iad (í ýiřů ,í fholorch kněí a la.
rcklch č lenú i'Řado!,y odé !| č emy p|ďť
s bí lým osmicí pým kří Ž em (1j' se č ryřmi
rodiřují cimi se rameny' na kooci lryří mu.
|ymi v tupem uhlu)' Představeny, od
r. l2o7 s tilulem velmistra, sidlil v Jeruzilé
ně. Po jeho pádu se centrurn přesunulo
na Kypr, Rhodos a na Mallui podle toho
od r' 1530 Í ralté ^ ký ř', malté zí íýí ři.
RádoÚ oděv: č emý lalár s maltó^ kým
0ohanitským) kří ien, &rná nozzetta
(viz) s lýmz kří ž em.Když se ve středověttl
iád rozš iřil' byl organizová! do p.oviocií
zv. převorstú , poslé ze velkopřevo$tví '
Hradj a konvenly se oaryváji komendy'
Do cech byll i uvedenimezir' 115ó'59
(Praha, Malá strana, u P' Marie pod řelě.
zen); velkopřevorsM vzniklo r' 1ó2ó.
johaí itkt, ž enská vělev, druhý řád johali.
tů (viz)!znikly ve l2' slol. pň hospicivJe.
ru7á|ť mě' V Cechách doloŽ ene v předhu.
sitské dobé '
jónskó kyma: kyma
jónskÍ iád| antické řády stavební
jubó (fú nc'): lettner
Judit, Judita' biblictá staroákonní Í 'osta.
va' ž idovská ž ena. která lstí odstianila
asynké bo vojevů dce Hololema a zachrá.
ni]a ú m město Bethulii. J' s hlavou Holo.
temovou byla' zejné na od renesance' č as.
tym námělem zobrazování '
Jugendstil, něm' ná2ev yÍ vamé hostylu
kolem 1900 podle mnicholské ho č asopist,
',Die
Jugend... Jinde nazfaný talé (viz)
secese, style moderne, sloh Liberty ald.
Juno| Hé Í a
Jupiler: Zeus
jury (fraDc')| Úslaq uměni
justeaucorps (franc'), š osaý kabárcc dánr
ské ho i pánské ho obleku podle fřancouz'
ské módy 17' stol., v pase těsně přiláž ený
k tělu'
Justilir (z lal'): ctnosti a Neřesti
kabinet, 1. nevelký, č asto ná|oč ně dekoro
vaný prostor v renesanč ní m paláci, kdc by'
ly ukládány sbí Í ty cenlýcb předmětů ,
později pracovna. 2. druh renesanč niho
a barokní bo náb} tku, skí ňkasmnoha pň.
hrádkami a zásuvkami na rysotých no.
hách. Název k' býlá nespráv!ě uávlin takó
pro dvoudí ný sekretář s psaci deskou'
ksbinot rrrit, umění : sbé ratelýví
klbřine(, kavřinec (z lat'), l' furdá cihla,
zvonivka pálená nejmé ně do poloslinuti
a urč ená k obkládáni, také kanenná ob.
kládací deska' 2. v dřevěné architekluře
menš í ,ní mě předsazená stí š I(a,rú zné ho
tvaru (pú lkuž elová, jehlancová)' opatřená
spodni deskou (záklopa, sklopec), umí stě.
ná při vrcholu přední lto n' i zadniho Š tí tu,
známá od středověku a renesance, castá
v lidové m stavitelstú (zv. také kukla, ka.
belka).
kadidclnic€ (lat' turibulum), přenosná li.
turgická kovová nádoba opatřená otvory
a zavěš ená na třech řetězech' v niž se při
obřadech spaluje kadidlo z vonných prys.
kyřic; od středověku byla zdobena rů mý.
mi technikamijemné práce v kovrt'
kad|ub, í orma k lisování č i k jednoduché .
mu odlé vání , a podle lohodlabanáze dře.
!a. vJtesaná z kamene nebo zhotovená
7 jiné hÍ noty' jednodí ná i ú cedí ná'
|iadmium (řec')| č erveně, zelenč , Ž luti
l'{ ftán (z pers'), orieltáni volný svrchní
š al se š irokými rukávy, později dlouhý vo!
ný tabál'
kach|e (z lat' cocula)' d€sky z pií lené hlí ny,
miskovité ryduté , později duté tvámice'
na vnějš í stí aí ěplasticky zdobené ' malo.
vané a hlavně polé vané , od středověku vy.
Í ábé né k obkládání kamen. Jednotlivá slo.
bová období qtYářela své foí Dy k' podle
tvaru kaÍ ]en. Goticté k' měly č aslo figu.
rálniÍ elié í nívýzdob!, větš í k' severské re
nesance byly zdobeny malbou. N€př€sně
se jako k. omač ujíi ploché polé vané ob.
kládač ty.
káj€táni; theatini
lakemono, japonský svislý obrázkový svi
tek, naboře i dole upevněný v lfitě' Svitko.
vý obraz' k|erý se rouí í jívodorovně, se
nazý!á matimono.
Lakienon (Jap'), druh porcelánu z Arity,
nazvaný podle rodiny Úrobců v 17. stol',
ú cebarevný, dekorovaný Plasticky na po.
levě, způ soben napodobeí ýÍ n později
v elropslých ť ýrobnách.
Xákus: cacus
ka|athos (řec'), koš ft' kalich korintské
hlavice a aároveň potýka hlavy kďyatid
v anticté architekluře.
k. endariun (z lat.), 1. ve středověkých
liturgických a modliÍ ebnicb knihách (vu
breviář, epiš tolář, eva0geliář, evangelhtář,
lekcionář, misáI, ž altář) kalendářní semam
dní , sválkú ' slamosti a památ€t v pruběhu
cí kel.rrÍ roroku řazený po měsí cí ch. Býá
zdoben niniaturami, zejmé na obraE mě'
sí ců s personifikacemi a zví řetnften. 2.
samotné obrazy měsí ců v malbě č i relié fní
pia$lce.
ka|enicc, kalen€C, doš €k proli ohni máce.
ný v í dké hlině, popř' celý takto upravený
hř€ben doš kové střechy.
kaligř!fie (z řeč '), kra5opis, ozdob!é , pra.
/93/
videlné , zpravidla sÍ nované pí smo psané .
ale i |iš těné ,v Í lkopis€ch (evropských'
asijslých, islámských) doplněné obvyk|e
omamentem a usÚaceml.
ka|ich (z lat'), obecně č iš ena noze, lilur.
gická nádoba křestbDské ho meš ní loobřa.
du, q'náběná z uš ]echtilé ho kovu a od stie.
dové ku bohatě zdobená dÍ ahokany' smal.
lem apod. Sestává z llaslIrí č í š e,kupy (iat'
cupa), která musí být uvnili lyz]aculi|
n' ceiá zlatá, a nohy s dří kem přeluš enýú
obrykle tzv. ořechern (lat. noduE' Ke
k' patí patena, kuhová plochá mlska na
hoí ii s vryrýým kí ž emna okra1i, málo
přesahují ci č í š i,kErou pňkrý1á'
kaliclr
kalichotá hlaÝice| hlavic€
k||iopé : Mú zy
(állistó, v antické m bájesloví nymfa z dru'
ž iny Anemidy, proměné ná Hé rou v medvědici
z! lásku k Diovi' Zeus ji za to po'
vmesl mezi hvězdy (soubvězdi Velké ho
medvěda, Velké medvědice)'
ka|ota (řanc'): klenba' pileolus
kalpak (z turec.), kož eš inová č epice ná.
rodní ch krojů i uniforem 18. a 19. stol.,
někdy s chocholel! vpředu, jindy se sou.
kenným vnitřken prolaifnýn až na áda'
} fu|várie (z lat' calvaÍ ia, l€bka)' znáZornění
ukňž oÝaié hoKrista s Bol€stnou P' Marii
a sv' Janem, č aslo také s Maň Magdalé "
nou, někdy také s dvojici ukňž ovanýcb
]otru po obou stranách Kristova kří ž e
a s dalš í miposlavani' Pod kií Zem bývá
zobrazena lebka Adamova a zkří ž enéhná.
ty, nalezené podle legendy na Golgolě'
Mďiřská i sochařská zpodobeni K. jsou od
14' stol' č aí á! kostelnim inlerié ru, so.
chařská zvláš tě na břevÍ u ve ví tězné mob'
Iouku' kde se vysky1uji až do 1?' slol', od
pozdní ho středověku jsou umisť o!ána ta.
té ve lolné piirodě'
k|mařr (z lat'), zlaló č ijiné kovové ob'
louč ky, kleré se kří ž í vevrcholu panov0ic'
ké koÍ ny a lyNáiejí jc]í klenbu (odtud
název).
kaÚej (z franc.): gemma
l(r|tpt€Í €s (řec.)' a.tické hřebenáč e' pále.
né hiebenové taš ky'
kanrenická ko|ibka; kolí bka
|iAmcnické nástrojť , kladiva a dlála k hru'
bé ijemié jš íkamenické i sochařské práci'
Patí sem ž elezné kladiYo s řovnými plo.
chami na obou stranách a s kÍ átkou ruko'
jetí ' výjimeč néidievěná palice, dále š pič á.
kv s iednim hrotem. zubákv s š idí mZuba.
{ m osří m, lernovaďo s š irokým ostřim'
rozmí lač (prýskač ) se š ikmou ploš kou
a dalš í dÍ Uhydlát. Kladivo s neÍ ovnou hro.
dlě č lenč nou plochou, slouž í cíke kame"
nické mu opracoýání kvádru, se nazývá pe'
mrllce.
kaneni(ké znač kY' na viditelné straně sta.
vební ch kamenů qtesaná lineárni zname'
ní ' od starové ku slouž icí budk správné Í ]u
osazení kamene nebo jindy jako signatura
kaneÚika. V gotice k' z. byly aulorskými
označ ení mi mistrů i tovaryš ú hutl'
kamcnina, pá1ené bliněné zboŽ í s pórtltr
týn slřepem a pruhlednoll polevou. jen|
nějš í než Í ajáns a snáí ejí ci prudš í slřidí |i
teploty' K' nádobí bylo oblibeno
^ |áil.v Anglii od 18' sto]'; také U nás byla k \]
ráběna od sklonku 18. ýol' (vTýncin' sál.
aj'). Poslé ze byla k', která nahradila fajá|.'
v mč stské m proslředí vytlač ena polct]Í .
lllnnna aoln, n"orir, pa.orir
kam€noÍ Jtina, klesba lyrylá o{ e]ovými
jehlami (ryjkami) v hladkou plochu Lr(|
grafické ho kamene' drub kanenotisku (||
tografie).
|iamenořez,č slri: řezba, ýbrus dtaho
kamu
kamcnothk| litogť afie
kanizo|a (, ital'), lehký kabálek Í ů znlth
typú lidové ho kroje, dí ve také souč ást
ste]nokroje vojenské ho, lesnické ho apod,
krmna (z něm.), krylé hliněné ohnií Ů
k vrápěDí mí slností ,kleré se v} rylnulo
z pece, u nás již v rané m středověku. Dutí mikachlemi
cibloyými a později polela.
nými byla zpí vu obkládáná jen č elnístra.
na, podě,i z nich stavěna c€lá k' vně]ii
ú tvar a Úzdoba k. nese maky jednotliYÝch
slohových oMobí ; zvláš té pří atacná 1sou
renesanč ní a barotni tzv. wintelthuÍ ská k'.
z malovaných kachlí , nebo rokoková polé .
laná k' rllmě promodelovaných forcm
s Í okajovou výzdobou'
lamponih (z ilal.): zvonice
kanldský ba|zám: balzámy
kanape (z lranc.), č alouněná pohovka. 7ť "
jmé na omač ení pro lehátko pojedné stIN'
ně z!ýš ené voiutou pro ulož eni hlavY. klť .
ré bylo přimač nou souoí sti běž nóho brlo'
vé ho zaří zeni kolem 1900'
kancioná|. nábož enský zpěwí k' sbirka L1Lt.
chovní ch pí sní s nápěry, které lvoří s()Ll.
č á5t bohoduž eb křestanských ciť kví '!clké
rukopisné a miniaturani bobalě zdohc
né k' vznikaly u ní s hlavně v 1ó' stol' prrl
lit€rátská' zpěvácká bratrstva' Znám. l\otl
také tiš těné k. braltské .
t94 I
kandcl,ibr { z lat'), sto]an osvědovacilro tě.
lcsa. dřevěný, kovový i kamenný, profilo.
vaný a rů zně zdobený, IoÍ moÝě rozví jeÍ ý
7\rláš t v antlce a rcn€sanc|; v renesancnlm
období také omamenlální motiv k vyplně'
ni vertikální ch ploch'
krnefoÍ a (řec'): kaÍ yatida
krnebráni (z lat' a franc'), svislé ž ]ábko'
vání dnlu sloupu oebo pilastru. Zlábky
í kaneluÍ y)rů zné hloubky se stýkají bud
i hranč (r řádu dórské m)' nebojsou oddě.
lovánv pravidelnými mezerami, stczkami
1v řádu iónské m);l korintské m řádu jsou
idola q,piňovány hú lkami, pí š tblami'
ra, zpravidla celostranná, lkládaná v ilu.
Í ninovaných středovč kých knihách misálú
před text kánonu, Í eměnné č ásti meš ní ho
obřadu' V tiš těných knihách vystií dala
nalovaný nebo dřevořezový a koiorovaný
ltsr ryuna,
klnop€ G řeč .), egyptská pohřební nádo.
ba, zhotovená 2 rllzné ho materiálD, zejmé .
na z a]abaslru, n€]č astěji s figuÍ álně ut!áře.
ným rrtem' do ní ž byly ukládány vnitřnos'
ti zemřelé ho, jehož lě]o bylo munifiko.
kanš icu Úap'): technita suché ho laku
klntharos. kantaros (řec')' antický řecký
dvojuchý pohár s oblemí ou vlastní č í š í
(č asto zdo'benou r€lié fem ap'), na ú tlóm
onKu s stlsl nolrou.
kao|in (z č í nské hokao ling), bělavá h|ina,
vzniklá zvč trání m ž ivcovité hmoty a ru?.
ných hornin, hlavně kaolinitu křemič itanu
blinité ho. surovina slouž cí k výrobě oor.
celánu' Č istí se pla\'ení m, kleré odstraňujc
zrnka křemene a slí du.
kapa (z lal.): cappa nagna
klpa|inl přilba
kápó' l. krátká pláš těnka středověké ho š a'
tu, Zpravidla spojená s kapucí , kuklou. 2.
v architektuře samoýatně zaklenutá ďé .
lcká p]ocha qÍ nezená ž ebry (prsa klenby)
nebo také klenebni výseč vzniklá prů ni.
kem dvou valených kleneb o rú zné výš ce
a rozponu.
kapitó|á (Z lat')' pisÍ nosestá\'ají cí jen z vel
kých pí smen lalinky' majuskule. K' byla
už ivána v oficiální ch antických nápisech.
později také v rukopisech (ješ lě v 7' stol')'
Zaoblovijnim tvaru k' vznikla pak unciála'
K' v typograiii ]sou veÍ zálky'
kapilu|ni 5iň, poradní siň kapiluly při bis.
ltupských chrámech. ale laké č lenů kon.
venlu Y kláš terech; ob\Tkle náÍ oč něarchi.
tektonicky utvářené i malí řsky a plastickv
(l 17' a 18' stol' š Í ukalurami) vyzdobené
sí ně. \rybavcnč sedadly podé lÍ ěn, přilé ha.
jí ď k ambitu (kří ž ovéchodbé ). zpravidla
k jeho
Úchodní mu kří d|u.
káne|ury (z franc.); kaneIování
kánon (řec',lat'). ve výtvamé m uměnislo'
hově podmí něný řád propoí cí , správné
mí ry, dokona]á ú měrnosl jednodivých č ás.
tí uÍ nělecté hodí a a je]ich \',ájemných
vztahů ' ojakou usilovala Norba od antiky'
V architekluře pÍ avidla dokonalé skladby
a poměrnosti hÍ rol a č lánků .
kanoni(kó lab0|ky. lii texty v ozdobených
rámeč cí ch,obsahujicí tz\'. meš ní katolický
kánon' uní sť ované na oltáři'
kanoni7ace (z lat'), svatoi€č eni' prohIáš e'
ní blahoslavené ho za svalóho v kalolické
cí Í kvi. Kdysi docházelo ke k' loliko na á.
kladě posrnřlné ú cty, později po cí rkevní m
procesu, který proš etřuje ž ivotj smÍ t' po.
hřeb a divy blahořeč ené ho' klerý ]€ pak
zapsán do seznamu (kánonu) svatÍ ch'
klnonoió tabulkr, v evangeliářch (viz)
zejÍ n. z rané ho středověku synoptické la.
bulty srovnání nrist evangelií podle námě.
tu, seslavené ve sloupcí ch, ť ámovaných
a oddě]ených malovanou ďoupovou archi.
tekturou, opatřenou polopo$avou n'
symbolem cvange|istů .
kánonový lisl. zobrazení ukřiž oyané ho
rÚlsta mezi P. Marií a sv. Janem. niniatu.
/95/
l.aDkr IIaL' guttae), vyzdobn! d€talI doí .
ské hó stave6nňo iadu ! podubé su\|ych
váleč kú nebo drobných komo]ýcb j€hlalr.
cú č ikuž elů ,pí alidelně lozmí stěnÝch na
deskách (lat' muÍ uli nebo regula) pod ňm.
sou dórslié ho kladí ' ]ednodivé motivy k. se
iďtě objevují v š ambránách baroknich
oken nebo při poÍ áech'
káp|e (z lal.), malý křesť anský kr towi
Drusrcr. zDrvu samostalny sfuveDnI UÍ vaÍ '
vzniklv oaimé z malych watynrna hrobech
muč eónů ů , pozde]l lake piidruž eny k dis.
pozici kcsteú , zat|enč ny v ce|ek kláš |eí a'
irladui zamku' PodIe ú č elUse lak( roi.lIsu.
je kaple křtici (baptisteÍ ium)' rodinná,
hřbitovní aj'
kappóí et (hebr.): páróchel
kaDucini (lat. Ordo Fratrum Minorun S
P. Frarcxci Capucinorum, OFM CaP;
Caooucini. o Cáp), pfisny ž ebrav} řad
\'aiiidv z vé t\,e i' franiiš kanú ! llahi pé č i
M' z
.Bascia
r' 1525' scb\alený r' ]528,
s vlastni organizaci, vyvinutou před
r' 1ó19' zaměřený ke kazatelské č innosli,
misiim a lr duchovní správě rowěž ve voi
skr-r a ve věmicí ch. Dó Č ech byli uvedeni
nezi Í ' 1599'1600 (Praha), na Moravu
r' 1ó04 (Bmo)' Předsiaveným ř. je generál
i' Konventy ikosle|yjsou lypilolane' pí o.
sLé lkostelv |ednolodni' bez vé Ž c.5lro]u.
helnvm í ňem V prú tcL' za hlavnlm ol!a.
iem;iedé luie pÍ .sbYlerium piitka, za ní ž
zú stdva choiteirolnrlú 1 Kné i l Iaič rl brat.
ři nosi vous a mají velkou tonzuru' Rádo!ý
odě!: hnědý hábit s kapucí , bilé prova?ové
cingulum s rů ž encem.
kapucinská podlaha: paÍ kety
krpucinská ž idle, označ ení uí vané né kdy
pÍ o ž idlivyplé tanou slámou'
kaí af! (z ital' a arab.), skleněná nádoba na
vodu č ivino, baňatá, ale s ú zkým hrdlem,
se zabrouš enou átou.
kaÍ arský mramon nlamol
kaÍ b (z něm.)' nádoba, v ní ž se pii stavbě
ro7dělává Í ]alu'
ksrbunkl (z lal.)] gÍ anát
kardiná|ni ctnosti| Ctnosti a Neřesti
kaÍ dinálské nis!, k. talí ře, označ ení UŽ iva'
né přo habánské fajánsové výrobky
1?' siol. ve tvaru k' klobouku,lj' s Í lalým
a málo zploš tělým vrchlftoý dnem a se
š irokým rovným oktajcm'
karikrtura (z lat'), ú nyslně Zk|eslený, pie.
hnaný obí az, zesměš ňujicí ně]akou osobu
nebo představu. výloj t. lze sledovat od
antiky, ve slředověké malbě a plastice,
v rcnesancii baroku' Jako sanoýalny gra.
6ckí obor vyhranila se k. teprv€ na sklon.
kU'18'stol.' hlaýnč v Anglii, doba po
Í ' 1830 blla klas|ckw obdob|Í n karikalu.
ry francouzske (H. baumier) Ve 20 slol
si k. vy'í jí směrem k pů sobivé gratické
zkÍ atce.
liaÍ ku|e lz lat'), Ž ensky a dětsky Č epec.
Uvazovan! pod krkem, zllaŠ iobLbena
oděvní souč ást od středověku po 19' í ol'
karmelitáni í lat. ořdo í latrum Bea1ae Ma.
í iáe viÍ gilii de monte Carmelo)' laké
oburi k', muŽ ský iád zaloŽ eoy po pol'
12' slol !a hoie Karmelu V Paleslinč . po.
tlrzenl po Í ' l224, zameieny na kontem.
pbci á (iieni marianske ucly' Pied pol'
i3' stol. se lozš í řilv E!Ť opě a byl zařazen
meziž eblavé ř. (viz)' V 15' slol. byl retoÍ .
mován' Řádový oděv: hnědý hábit se š ka.
pu||iem, iemým lož en)im opaskem a ma.
iví n hnedvm Dlaš l|](em s kapuci' Ve maku:
ia terneÁ ihnedé m1 poli stň} mákapuce;
š Dič kač er.pole konč i v kří á doprováze.
n.é m třemi itvězdami; klenot maku Noí
zlatá koruna, z niž vyrú stá oděná paŽ e (ru'
ka sv' Bliijš e) drž í cíbořicí meč , god korun'
kou osmero zlalých hvězd. Do cech povo.
lalk' KarelrV' r' 1347 (kláš ler u P. Mane
Sněž né ). Při relormé řádu v ó0' letech
1ó' stoÍ ' vznikla pňsná věte!' bosí karneI.
táni (ordo caí melitarum
'
Discalceato.
rum), iot!Úenir. 1593. Do cech byli uve.
deni r. 1624.
karmc|itkr. kaÍ melilánky (caÍ melitae),
ž enská vělď. druhý řád kannelitánú zalo.
ž enýpo pol. 15. stol' PřiÍ eformě sv. Tere'
ziei Avilv v 60' letech 1ó' sto]. vznikla !e
Š panč |s|'uje]ich pirsna vé le!. bosé karme.
litl'v (C. dr\calcearae); k nam byl) uvede'
ny v i' 1ó5!5ó (Praha Malá strana).
kannin (z franc')| č elveně
káÍ nace (z franc.): inkamát
|uÍ náč .qamač { z Í Ť anc')' název modnň.l
kabatce'č i svrchnrho odevu bez rula'Lr
běmé ho ve 14. slol' zprvu v Úódě muž skó.
později také v Ž enské '
karncol drahokamy
|iamco|on} \| achál
krmer, sť edověká, hlavně román\ká
dvouDodlaznj hřbitovní kapie kruhov.h(].
&yřú hehé honebo polygonální ho pů dory
sí ; dolní podzemní prostor byl utč cn pto
kostnici (ossaŤ ium), v hořejš í m bylalla\lní
kaple, zpravidla s apsidou.
karnýzor.ý obloukl oblouk
kArni'. !am]i (z fÍ anc'i' zác|ono\á iimÝ
tlc jdievé nim, zpŤ avid|a ozdobn)m ((L
nIm krv,tem k zavěieni stor. oblňť nj \
'
oást rokokové ho a neoÍ okokové ho !-vbi1.
vení interié ru'
karo|inská minusku|e: minuskule
kaÍ o|inská Í cn€sance: kaÍ olinsi(é uť nč ni
karo|inské uměni' Í aně středověká. hll!.
ně dvorská tvorba 9' a l0' stol', umč niiiiť
Kalla Veliké ho a Karlolců ' vŠ eslÍ annčna.
vazuií cí na anliku (odtud i ná?ev kalohn
ská ienesance)' ale přetvářejí cí její odkaz
po své m a kládouci zálrlady dalš imu slic
óověké mu hnutí ' V architektuře lsou |ir.
znač nými projevy mohulnesďráln| \L.\ \
lballlikt, centlaly) a paláce (la|ce) \ \"
chďý\,i plast|ka dÍ obneho Í orÍ naÍ u( |l(.
fv ze slónoviny; charakteristickó jc lakÚ
ziatnictvi. l malí isM monumenlální |ii
stěnné m;by a mozaiky v tosle]í ch. 1\lil(
tě Wnikaií cí ú rovněie knimí malbir. \/|l
kají ói v b'iskupských a k]áš temí ch dí liiich
Gk plorií ch).
kaí !peí a(ita|'). papIrma5e. IehIj hrnl L.L
7 rozmoÉ eneho Dapiru 5 pÍ isadaml \J.L \.
lřidr a tmelů , kieňu mož no tlač i1 do ft'
rem.i podle slož enímodelovat; lysuiL'ntnl
tlrdne a snese poÝrchovou upralu ]llLlcr}
i ko]orování m' K.. známé od 15' yo| . lc
,96t
DuLjz|valo z!|ádč \ 18' a l9' ýol' k zhoto.
ienr reILeÍ nrch piizdob i pIastiky napodo.
bují cí dřevo, kámen nebo kov'
kiÍ lón (z itál.)' l' tuhÝ papir si]y do 5 rnm'
z. v nialí řské teřminologii také kresba
uhl€m, tuž kou nebo š tětc€m na tomto sil.
nem pap|ru' pÍ Ip|ava pro maIbu nebo fÍ eý
|u. pňpadné pÍ o taprserii' K b1na té ž e
i'efikbsii jako delinitivni dí lo' jehož kre.
sebný Í ozllh se z k. pří mo přenáš í .
krrlouza. označ ní kláš tera kaí uaánú ,
kleÚ by]hrazenou sousjavou jedné i dvou
kí ž ovýchchodeb, cel pousteven a kos.
tela.
karluš G ital. caÍ tuccio š tí t),plocha rů 2'
nč hoNaru s ozdobně YlTinu1ými okraji,
ákladní motiv renesanč ní a barokní orDa.
í n€ntikt probí jené .zaú jené a boltcové ,
uplatňovaný v plaslickó (kamenické ' š tu.
kové , řezbářské ) podobě, ale také v malbě
a zejné na v grafice. K' byly uí vány jako
n'ze dckoratiwi praky nebo nesly znakt
a náplsy'
;,:;,* , ."." cartusianorum), pií sný
mniš ský řád ustavený pé óí sv' Bruna (r'
1081) v ú doliLa cbaÍ reus€ (lat. canusi.
um)u crenóbiu, kde vznikl mateřský kon'
Vent, !€lkokaí ouza. Rád sNrzený r. 1176
5e ňdil řeholí sv' Benedikta a slouál pou'
$evnický a nniš ský zpú sob, rozjí mání se
sludlen a nanuií ní prací .Zahrnuje ilaic.
ké bJatry' Konventy se nazfiají karloury;
scslávajj z malých domků cel' K' byli
uledenido naš ich zemí kol' r' 1342 (Pra.
ha, sní cho!, kať touza Mariánská zahra.
da)' Reholní oděv I bí ý hábit s bil]í m kož e.
niÍ n opá\kem' b y ikapulis lapuc|, É emý
p|aiť ' Znak: ve stňbmé m n' mrjdrem š trtu
rnodrá n' slří bmá zemé kou]e s€ datým kí Zem
obklopeným sedni ZlaÚmi hvěZdami.
karuse| (z tranc' )'
jezdecká slavnost probí
hají cí v kruhu (odtud přenesený význaí ]
kolotoč ); jezdecká produkce, při ní ž defi.
loval krojovaný pruvod, oblí bená Da pa.
novnických dvorech od ló. sto]', v zaalp.
ské Evropé hlavně v období baroka'
karyatida (z řeč '), plaslika ž ensképostaq
ve v} '!ájené m postoji, na hlavě s koš ftem
zv' kalathos; zaslává v architektuře funkci
podPú rné ho č lánku' Jako architektonický
č ]ánek vmikla k. z konkť é tní chzobra7rní
ž eny' která nella na hlavě koš k slavnosti
- kané fora' K' se objevuje v řecké (iónské )
archilektuře a uplatnila se movu ]eš tě
v obdobÍ renesance' MDž -skýn protějš kem
k' ]e atlas. telamón.
kasein (z lat')' biikovina (foďoproleid)
obsahují cí sí ru a fosfot, í skálaná sráž e'
ní m z m]é ka, od antiky použ vaná jako le.
pidlo i jako pojidlo barev, ze]mé na v ná.
stěnné malbě baroka, kde se k' použ lalo
ve vodní m roztoku'
kaseinová na|ba: kasein
kasetováni. č lenění ploché ho stÍ opu č i
klenby (již ! ří msté antice) nebo také ob.
lož ení stěn]' č tvercovými ú tvary l(aset
s vpadlými í ředy' v renesanci a baloku
s ruznou omamenlální i figutání výdo.
bou, poslé ze laké s rú znÍ nitvary kaset'
kasetoť strop' (lat' lacunaÍ ), dluh trámo.
vóho stropu, sestavené ho z tní mů nosných
a pří č ných. výplňových deset a lií . celá
konýrukce (ze dřeva, pů vodně kamenná)
lyfváří v podhledu kasety, vpadlá č lverco.
vá pole. Z tohoto typu, znáné ho v antice,
lznik] v Í enelanci nekonÍ rukč nílyp,
zpravidla zavěš €ný na stropní konstrukci,
vylvářejí ci v podl edu pole rú zných geo.
metnckých tvarú n. s€stavy' kombinujici
několik tvaru' Piisma tvořicí základni os.
novu i boč ni pole biryají zdobena oma.
menlání a figuÍ áIní malbou, doplňovanou
řezAnou pí zdobou' U niá-s jsou známé Vel
ké malovanó k' s' zejmé na z 2' pol'
16. s!oi'] v renesanč dch zámcich a palá'
cí ch byly osazovanó v hlavnjch sálech.
kasino (2 ital.), pů vodně lenesanč ní leto.
hrádek v itakké m slylu, hlavní dú rn viiy
v zahradě na okÍ aji měsla č ina ýenkově,
později společ enské stř€disko v lázní ch
apod
kaskáda (z iÍ al.)' vupňový vodopád, pň.
Ť ozený nebo umč lý' Umělé k' byly č aslou
souč ásti llrchitektonickó kompozice rene.
sanč ní cha baÍ okní ch zahrad a paÍ ků '
kasse|ská hněď| hnědi
kasse|ský porce|án. produkce manufaktu.
Í y v Ka$elu v Hessensku, óinné v lelech
17ó6-1788 s výmarnnějš í figulální plasli"
kou' Znač kou byl hessenský lev n€bo
modré iniciály HC'
kastel| kaŠ tel
kaslor (z lat')' klobolk z bobňch chlupú ,
pří znač ný zlláilě pro prvo! polovinu
19. stol.
Kastori Dioskurové
kasule (z lat')' také planeta, ornát,svrchní
obřadní roucho katolické ho kněze oblé ka.
né př€s albu' Pů vodně ? antiky převzatý
nonoÚ pláié bez ruká!ů , !e středověku
po stranách rozdělený, poslé ze od 1ó. stol.
eliplické ho střihu s oborcm plo hlalu,
v barokuješ tě ze stran probÍ aný segmento.
/97 /
vě' Na plsou i na zádech je k' oznacena
kří ž em(dorsálnim), kdysi vidlicovÍ n,
později latinským; nosí se v rú zné baJvě
podle období cÍ kevní horoku' Zvláš té
v obdobi gotiky a baÍ ota bylabohalě zdo.
bena vyš í vání m.
kasu|ové okno, omač ení barokní ho ú tvaru
chrámové ho okna' kleré je zč ásti vyme.
zeno segmenty a připominá podobu ba.
Iokni kasul€' K' o. je č a5té Ý na'š íkoslelní
architelfuře l8. slol.' v menš im formátu
také ve š titech a vikýií ch světské aJchitek.
tury, městských doÍ nú ,radnic ap'
kafu n: orientální kob€rce
kaš í rováni (z franc.), lepení , v sochařství
a š tukaté í sMzholovování sádrových plas.
lik n. modelů nanáš ení m sádry na kostru
ze dřeva, kovu, juty ap.' rychlý způ sob
zholovováni maket, nalepení kresby na le.
penku' rnalby na plátno n' desku,vknihď.
ství přelepení lepenky pestrým n. jiným
papí em.
Iirš Í á(zněm'), vodní nádd s vlasÍ ní mpří .
lokem i odtokem, Zpravidla kamenná, rů z.
né architektonické Í ormy, s kruhovou'
č tvercovou' polygonální obrubou a s !od.
ní ni vývody na ýřednim pilí ři; obrfklý
funkč ní i dekorativnj motiv nán&tí nebo
zámecké ho nádvoří ; vysk} 'tuj€ se od slře'
dověku' Proti ývarně nároč nějš ífontfuě
bývá k. jednoduš š í ,ale ásadnÍ ro rozdí u
není '
kaš tanoré dřelo' ří dké d. kaš tanu koňské .
ho (caslanea eguina), strornu přinelené ho
z Asie do Fran.ie ! polovině 1ó' stol. aod.
lud velÍ ni ro^ í řené ho zvláš Í ěv minulé rn
stol' K' d. s]ouí jalo í avební materjál
a t výrobě nábytku. K řeŽ báisté pÍ áci se
pou-í vá jen zcela v:í imeč ně.
kaš lel' laslel (z lat.), v ří nské í š imenš í
opevněný vojenský tábor n. pevnustka ob.
vykle pÍ avoú hlé hopů dorysu' zakládaná
k obraně hranice (napi' Rusovce), ve sť e.
dověI(é ltálii hrad vesměs pravoú hlé dis.
pozice s nárož ní nivěž €mi, budovaný ob.
rfkle na okraji města z€jmé na vládci feu.
dální ch domé ! (např' got' ren. v Miláné .
F€nare)' T)p k. se během 15' a 1ó' stol'
rozš í řil do lehdejš í chLher' kde se uplatnil
v obraně protiTurků m. Kaitiely, č tyřboké
blokové záneč ky áánky s nátož ní mibai
tami,jsou nadále charaklerjsdcké pro slo.
vensko; mezi největš í patři velká B} 'tč a
(po 1571). K. v přelescné m význámu je
označ ení pro přední nástavbu slředoGké .
ho i pozdějš iho plachetnicovóho kor.{ bu'
kaš tie|l kaŠ tel
kalafalk (r ital.), pohřební konstrukce, ná
nzle lyslavena mKev \Tznamne 0soDn05ti,
v obdobi ren€sance a baroka celé honos.
ně dekorolané dí evěné architektury (ca.
slrum doloris).
ka(akomby' starokiesé anská podzemní
pohřebiš tě, dochovaná v Itálii ze
2' 1. stol', labyÍ int]' dlouhých chodeb
s nevelkýÍ ni pÍ ostoraí ]i' chodbJr k'jsou až
9 m vysoké , někd! lyhlouben! i nad sc
boll, ve stěnáchjsou výklenky pÍ ojcdnotlr
vé pohřby, uzavřenó deskou se ]mé nem
zemřelé ho. Nástěnné malby v k. patí
k pnnim projerun stalokřeslanské ho
umění ; zpÍ \,ll se tu ve zjednoduš ení už ivalo
pozdně antických motivů , k1eÍ é !š ak vyjá.
dřují nové obsahy, pozdč ji piibývalo no.
vých symlrolů (kfiu, věč né hož ilota atd').
Ve 4' stol' s€ sloh těchlo maleb Zrnč ni|
vowé býný pÍ ojel nové ho ž ilolniioná.
kata|og (z řeč ')' v rámci uměni soustavný
soupis, seznam uměleckých děl a předmě'
tů (např' muzejni fo[d, celož hotni dí lo
umé lce ap'), tvoří cí ch urč itý celek. Sou.
středuje ú daje o autoĎlvivč etné sj8natur,
době a mhtě vznilu, o t)pu, náÍ rělu
a funkci' o hmotné pova7e, č áJtech, roz.
měrech, stavu zacho!áni a adjuslaci' o pů .
vodlr, osudech a akvizici vč etně invenláJ.
ní ho č í s]a(sí ovnej: rodokmen ob|azu).
Zaznamenává výsledky ť eslauÍ ace n' kon.
Zeí vace i soudy slarš í hosludia a biblio'
gÍ ďii' Krilicky piedmět urč uje, tí dí 'inter
pí etuje a hodnotí . v muzeí ch, galerií ch
i v soutromých sbí kách jsou odbomé
a vědecké ú daje zplacované formou tí a.
dič ní lolí jtkové ho katalogu, doplo!áze.
né ho pomocnými indexy, dnes také systé .
mem děrných š tí tkůn' tezaurované v pa.
něti poč iiač ů 'zavádč ných š í ř€od doby
tolen l9ó5. Tro pomů cky představují
Základnu plo vydávání liš lé nýchk' dopro.
viáZených reprodukcemi' Podle ú č eluse
rozliš uje k' urč ité hofondu (\"ýstavní i stu.
di]ni strí Í kv). k' výýavni sbí Ikt a t' \r.'L
v} . podlc poskro\.aných infornllcl L. '|
vš eÍ riú daji(1,v'vč decký katalo8. k.\. /'
popš ný, také krillcký h'. viZ)' k' 5 \í l);|.]|!
informací a seznam 5 pouhýml7ákhL|l l'i
ú daji. Nezií dka jsou ú stavní kata|Llgl .
'
dá!ánr ! edič nich řadách. stejné 7iť tť L..ť
uplatňují při vydávání k' velkýclj /\ iiL.
ní ch výí av, připralovaných zač a,lť /x
mezinárodďú č asti, k. uÍ né leckých.} )L|l)'
k' jednollivců ' V k' není zpÍ acolávirlt 1ln
dí o Zobrazujicí ch umóní , ale ialchrl..\1!l\
a uŽ ilé houmč ni.Vědeckáka|aloť i7llc. ll|i
syů j pů Yod Y ro?voji klalifikač ní ch .\nŮ
rnú ! pozilivistické m obdobi vč d ]9 noL,
Předí upněm jsou í aró inventáic ai|],'c
kí ch sbiÍ ek istaré popisy sbí Iek, k|.lJ 1t
ďedovat od 1ó' stol.
klttdra (z řeč '). !.9ýš ený .ů 2nč zil(ll]|]li
trů n biskupa, zprvu v slarokicstrn\|ť llj
chrámu umí stblaný Za o]t]iiem' |.,l(lť ]
od pozdni8otiky pii levé , eýrn!ť iLl|li
straně apsidy biskupské ho kostť la. klLLť J-
rary.
kttodřáh G řcč ')' 1' dóm' blskLlpsNv |'.'
lel s kapitulou. 2. chráll s katedl1iliil]
uzrivěrem (věnec kapli)' pří č nou].l.b l ,'
katedrá|ni dispozice. pů dorvsná rJrsp'l.'ll.i.
odvozená z fiancouzských gotickiů l'i.
tedrál, k její mž charakteristickÝlrr 7Iril(unl
palřipří č ná lod, chóIový ochoz (aml.!lij.
lolium) s věnc€m kap]í a dvojice i|:L']
ní ch vé á s nojdí ným záparlní Í npo|ll].]nl'
katedrá|ni sk|o, omaČ ení pro modť ||j
sklo prů svitné , ale nepruhl€dné . Ž í \ilnť
k zasklivání chránrových oken k prtr.lr,rrl
lé nru zklidnění při plné m osvětieni'
ka(eřinskó kolo: okno
katholikón (řec'), v iecté ortodolní ť rr[\
označ eni pÍ o hlavní (obecné pií ll]|n\)
kostcl kláš tera.
kava|hni peřspeklirai perspektiva
kaviinccl kabřinec
k!'aki oÍ ientálni koberc€
/98/
kazrtclna. ambona (ambo), v],.yýš ené Í ]ní s'
rcv kostele, í ouácí ke č lení e\'angeliaa od
4' stol' jako mí slo pro kazatele' Později
v katolické m chrámu byla k' umistbvána
pii ví tč zné mob]ouku' zpravidla naselemi
evangeliini straně lodi' V evangelické m
(lutcrské m) kostel€ b]rlá k' spo]o!ána ně'
kdy s oltáiem uprosť ed závěfu' Poprseň
řeč niš tči později piipojovaná stí š kaí z ka'
Í nene' zc dře\'a) bývají plastrcky Zdobeny
(zobÍ azeniÍ ni evangelislů . alegoriemi
apod')' Poulni kostelv. zcimé na ! Itálii'
mají nč kdy 1até vnějš i kamenné k' Islám.
ská obdoba k' v meš itě ie mimbar'
kazcloráni| kasetování
telimr kilim
kc|tsk. umět|i. u' kehstých kmenů indo.
e\'ropské ho pú vodu ! době od 5' do
l' stol' př. n. |..]eŽ se překrýá s období m
laté nské kukury (!iz: doba ž cIczná' mlad'
š í )'Hiavní sliediska k' u ]ež í v oblaí i od
FÍ ancie pře"( j. Němccko a Rakousko po
naš e země. V né kolika llnách sc rozš iiilLl
do oýtolní ob|aí i!č ctnčlrska. na lbcrský
poloosllo!' ve 1. i2' Í ol' do ltá|ie' dáledo
karpalské kotliny a v'limeč ně do Recka.
Předstupnč k' u' býYaji hledán} ' ! halš tat'
ské kultuie (vizi doba ž elezná. starš í )v-ok.
ruhu homí Podunají a Por1Í ní . s'.z. SvÝ.
canko a !' Francie (ó' slol')' Zhruba do
3'-4' stol' se vázalo k ncjvyš š í m\'Í stvám
keltské společ nosti (králové . vojenská
aristokracie, kněž ské sbory druidů )' Trva.
le souviselo 5 řadou tullů . bož ste! v pozdni
fiizi romanizovaných a he|oů rodu n' tne.
ne' Znakově v!]adřolalo č as měřený nocí
(měsí č ni symboly). př€dÍ a\T o smÍ i
vč č nánmlč ení i o sile dokonalosti
(trojč elné symboly) ap' Utvái€Io rituální
předněty(maska;obřadní kotel s]'mbol
hojnosti a nesnÍ elnosti aj')' Na vý'!oj
k' u' od 5' ýol' pú sobilt vliv! etřusló' ř€c.
ké , v importech í |ánskó peÍ ské a v pozdni
fáZi hlavnč řimské ' K' u. vš ech €tap cha.
rakterizuje silná s1ylizace (napi' antických
motivů ) a 8eoÍ reldcké pojetí tvaN tí hnou.
cí k absuakci. Hlavnim poleÍ nje uÍ rělecké
iemeslo. jež Yyznač uje jednak dokonalosl
technik (kololitectvi. kovolepectví , zlatnict!í
). jednak pů sobivá kombinace barev
(např' kov s korálem, email€m ap') tvarú
a výzdobných prvků ' Dok]adem jsou lu.
xusni nádoby už ilkové i kultovní . zbrané
a zbro1, kování opasků , opasko!é řetě?y
ž en, zrcadla' š perky, oděWí spony á 2e'
jmé na oválné nákrč nfty (torqu* y, odzla.
ky postavení a í roci)' plné n' dulé , s plaý
tickÍ n dekorem' vyrobené ze ziata
n. bronzu' Zálrladern k' omamenlity jsou
esovité molivy sestavolané do obÍ azců .
n' iad, spirály' trubkové rnotivy, tÍ ojra'
menné n' trojč ehé ví řivé obÍ azce sjasnou
Znakovou funkcí (triskeles n' lriquetÍ um)
vesmé s seviené v kruí ch, dále stylizované
plvky antické ho Pú vodu, např' palmety'
rostlinné ú ponlry, moiská vlna, výjimeč ně
lidská postava a koneč ně silně schemalizo.
vané masky znakové funkce a drobné ho
iomátu a zviiecí . rybia ptač í moti\ry' Ploš .
ný dekorativni systé m se v době od 3' do
2' slol' př' n' l' měnil v trojrozměrný' re.
lié fni (plastický styl). stavilehtví se proje.
vilo ! budování pevnosti hradů a opev.
něných oppid (, lat')' ú toč iš ťn' slálých
sí dliiť . polož ení ch ,plavidla ná vyrÝš c.
ných mí slech a ! blí 7kosli toků ' mnohdy
velni í ozsáh|ých středisck rýroby a min.
col'nictví .jež v někte1Ých oblaslech zí skala
mé s|ský charakleÍ ' U násjsou zjiš těna op.
pida Hradií tč u stÍ adonic, Hladiš lě nad
Zálisti u Zbraslali, Hrazany na sedlč a0.
sku. Tí so! Ll c. Krurnlova. staré Hládisko
u okluk na Drahanské vrchoyině a snad
i da|š í .slož ]tÝ ]c problé m architektury,
např' lvatyň sc slouporim.jež se vyskytují
l pí mořskó již níFrancii, charakieÍ izované
ieckými vlivy (3'-2' stol.)' Menhiry
a dolmé nv (ýiZ) zřejmč K' nelzlyč ovali;
pří padně jich použ ilali druhotně' Typické
jsou posvátné okfsky se stromem (n' sku.
pinou ků lú ói doupů ), studni a obětní n
í olem' sochahtvi zahrnuje kamenné
i dře!ěné ligurální skulptury nábož enské '
ho a kuhovní ho urč ení(bozi, hé roové ).
scstaly Zviř€cí ch a lidských těl Gymboly
smrti]. sloupy s relié fní nihlávami ap' Me.
zi !ýznanné památkY patií i silnč stvlizo.
vaná hlava k' hé roa n' boha z MŠ eckÝch
Ž ehfuvlc. Vltesaná v č cské opuce !e
2' sto]. př' n' l' (Národní muzeuí ] v Praze).
SirokÝm odvětvim isou kuhovní Í nasky
s t!áí emi bohú a hé rcú (lepané v bÍ onzo.
!é n ple.hu)' Umění Í elié fu zasahovalo do
\'ÝÍ oby razidel mincí ' V k' mincovnictví
picvaž ovaly d\'a syslé my dolož ené i v č es.
kÝch Zemich| zlalý a stntrný' Nejslařš í
k' mince ze 2. stol' pí ' n. l. s!ědč í o make.
donsko iecké m vlivgl později pňstoupily
monť lární podněty fuma' V oblazech na
mincí ch se objevují molivy antické i kelt.
ské ' K' kultura uzaviela vývoj pravěké ho
uměni a prostředkovala styk z' i sti€dnÍ
Evropy s řeckým a etruským sYětem'
V ií mských provinciich byla poslé zeroma.
nizována' jinde převrstvena novýn etni
kem. Po zmé něletopoč tu vš ak pokrač oYa.
la v ostrovní oblasti (Zejrné na lrsto a skotsko),
kde vytvořila podlož ínové ho !ývo.
ie v Iané m středověku (\,iz: anglo-ií ské
umé ní ).
keno(at (z ieč .). od antiky hÍ ob bez po.
hibu' painálnft v podobě náhí obku, kteí
vš ak ncobsahuje ostatky Zemřelé ho'
Kentnuři (l ieč '), podle antické mytologie
bylosti, pololidé a polokonč , Zobrazované
na antických relié fech i v malí kké výzdobě
váz. castým anticlÝm i |enesanč ní m ná.
i99i
mělem byla bitva K. s thesalskí í n kmenem
Lapithú (kentalromachiá)'
kcramika (z řeč '), obecně vš ecbny ýrob.
ky z pálené jí ovité hlí ny, v už š imsmyslu
jen hliDěné nádoby nebo dokonce pouze
nádoby polé vané bilou cinič ito olovnatou
polevou (ť ajáns' majolika)' ' V ařcheologri
je k. charakterislickým znakem jednotli.
vých pravěkých kultur od neolitu až po
raný sliedovět.
I(erberos (lat' cerberu', v antické m} to.
logii tÍ ojblaÚ pes stieí cí bní nu do pod'
světí ; platí jako symbol podsvětí . ří š eHá.
dorT.
kerč ské vázt| vázové nralí řsNi
lieí man: orientálni koberce
ketertóra (hebr')' stří brná. rú zně zdobená
koruna tóry, symbolizují cí její moudrost.
ki|im, kelim, tkaný koberec' na rozdí l od
ruč ně vázaných orientálnich koberců tenč i
aobouýřanný' stará technika k' j€ podob'
ná technice tapisé rií , barevný ú tek kryje
nebarevnou osnovu' orientální vzory jsou
8eometrické , podobné vzorů m na kober"
cí ch, ale k. jsou tkány nejen v předni Asii'
nýbrž i v Meliku, v Evropě pak na Balkáné
ataké ve Skandinávii' Dí uhem l.jsou per.
ské koberce senneb s drobnou vegetabjlní
kr€sbou'
kinetickri p|asti|ra. rnobily, sochaiská dila
nové tendence, kteÍ á tepNe v pohybu a je.
ho proměnách hledá sledovaný ú č iÍ .Patí
sem i mobily z lí slků lehkých kovů , volÍ ě
se pobybujicí ch v kazdé m závanu' Ke
zhybněnis€ také už ivá hodinoÚch mecha.
nismú ' elektrických č asovaných strojkú
ap' V k. p' převaž uje ko! a umělá hÍ nota'
kiosk. název z turecké architektury pro za.
hradní pavilón' později drobný poulič ni
tÍ ámek, ť stavni stán€k apod'
kirmán: orientální koberc€
I0adeni do hrobur Kristova ikonografie
klrdi, břevnoví , vodorovné č ásti č lánko!é
archilektury nesené svislými podporovací .
mi (nosnými) č lánky. V anlické architek.
luře se pravidelné sk]ádá zarchilrávu, vly.
su a nmsy.
klan okar lluzionismus
(|aněni pasýřu a králů l Xrhbva ikono.
graie
klMsly (odo Clarissarum, O. Sanclae
clarae), Ž enská Větev' druhý řád minoritú
(y|z), za|oŽ ený r. 1212 sv' Františ kem
z Assisi a sv. I(láIou, první představenou
jejich konvenlu u sv. Damiana v Asisi,
pú vMně prolo zlané damiantky n' také
řád chudých paní (o' pauperun doniná'
rum) a tepÍ ve po smlti sv. Kláry (1253)
klafisky. Jejich konventy byly zprgvidla
zakládané při konventech minoritů ' Rádo'
Ú oděv| č emý hábit a ávoj (u laických
s-esler bí ý ávoj), provazové cinguluÍ n. Do
Cech je před r. 1234 Uvedla sv' Anež ka
Přemyslovna a usadila v kláš leře u sv'
Flantiš ka v Pra?e na staré m Městě.
k|asicismus (z lat'), v dějinách výtvamé ho
umění název styloýh tendencí , navazují ďch
na helé nistické umění antiky (kol'
poč ' n' l.) a renesance' V ltálii se uplatnil
hlavně v archilektuře pozdni renesance
a vyhranil se v dí e Andrey Palladia' v po'
době š iroce napodob€né m na severu a na
ápadě Evropy' kde ovlivnil ješ tě tvorbu
17' a 18. slol. v poslední č tvni 18. stol'
ovládl pak k' celou Evropu (k. Ludlika
xVI' a enpí r), Zvláš lě dlouho byl obliben
v Rusku' JiŽ po roce 1750 byl J' J' winc"
kelman hlavní m teoletickým mluyč í mkla.
sicistní ]o hnutí , kleré sejmenovitě v letech
1780-1830 rozvinulo jako novoklalicismus
(neoklá-sicismu' předevš í m v evrop.
ské architekluře a so{ haistú . Tendence
k. se uplatňuje i ! zobřaŽ ují cí chumění ch až
do 20. slol.
klrsoré zd;yo: Zdivo
kláš ter (z lat' a něm'), ohÍ ázená skupina
budov, slouž í ciza obyd[ a pů sobiš lěmnií
ským řádú m (viz) muž ským i ž enským'
PÍ vní k' vmikaly v západoevropské m okruhu
od 5' ýol' Dobou zlláš tniho rozvoje
k'' zakládaných !e městech i mimo měsla,
bylýředověk' Komplex k' (opatstvo, v} ai.
nutý benediktýny, lvoří opatský kostel,
kňž o\'á chodba (!i,: ambil)' pňlehajicl
l němU zpra!' najiž ' í Ianě a obklopená na
třech dalš í chstranách kří dly' Tato Č á\t
uzavřená k]ausurou (odtud k' lat' c|.LU
slrum), zahrouje sakrislii, knihovnu a \|)oleč
né mí stnosti'zejm' ve ých' Irří dle lrrž nl.
ci(viz: dormitář) s oteplovací m plostolť nr
a umfárnami v pří zemi, v již .kří dle pir.
zemní jí delnu (viz: refektái) a š atn! | pll
ře, v záp' kří dle kuchyni, spií rny' sk|cpv
a v palře pů lodně i poradní kapitulní 5iň
(viz), klerá byla č asem situována poh]iŽ
chóru kostela' Vně uzavřené ho jádÍ a jc
opatsM, noviciál (dú Í n kandidátů č lený\í
v řádu), zahrady, budova laických i|enú
řádD (např. konvrŠ i, z lat'), dí lny. ho\p(]"
dářské budolry, hřbilov' vodárny ap' AI.
chiteklonické uspořádání a výzdoba k, sc
ří dily zvl. zásadami' plynoucí mi z iehll]c
(ýolneji monaslická arcbilektura) a lr()
cházely také dobo\^ ými dispozič ní mi zl]]inami.
patmými Zejm. v 17. a 18. stol. \.."
dje teí ní nu k', konvent (viz), t.i1ají
u mnoha iádú zvláš tní o?nač eníp|o iido
vý dů m Grovnej: řády)' Kláš temí budo\a.
v ní ž přiněkErých ž enských k. bydlel pí (|
boš t, se nazýlala ploboš tsfuí n. IolněŽ plc
latura. Pravoslavné lr. (monastýry. lá\ ]
nalazují ď na tadici k' východní cirl\ť
(viz| monaslická architektura' mniš kó řá.
dy, řády). Buddhis|ickó k' vmikaly již ,]d
6' až 5'stol' př' n' l' apostupněse ut\ářc|\
v né kolika lyperh; č asem pro k' Zobecn']l()
označ ení vihara, pú v. po]menování poulť
plo obytnou č ást k'
X|áš terec' K' nad ohří 'jedna znejslaliÍ ch
a hlavnici Úroben porcelií nu v sev€Iozá.
padní ch Cechách, založ ená 1793 za ponr.r
ci durynských odbomí tů ,od í ' 1803 |hu.
novská. zprÝu š edavé , nekvalitni výl)hh
byly technicky vylepš eny v r' 1820 a |o
1835. Kol. Í ' 1850 bylo k]áš terecké ná{ l(]hi
v popředí č eské ýoby (cisahkí scItis
t' 1851) a porcelánka měla i ro^ Ól\tní
vý!oz. Tvarově byly obměňovány zllaŠ tó
předlohy z Miš ně a Ví dně' K už itkovin)
nádobám leprv€ před 1840 piistoupila f|
gurální ozdobná plastika (zejmé na ! koi.
rované m biskvitu), po Í ' 1850' v obdlňi
Venierově rovněž v popřeď. Zna.kou
bylo do r' 1803 malované K s parciim.
později pí smena TK' do 1830 ma]orlrnl.
posIé ze tlač ená' Znárodněný a do porccJt
nové hokonc€rnu zařazený podnik pllcu ť
dodnes.
k|áš terni kl€nba| kleÍ ba
/100/
L.Ý
.K, ,E
K
(rTK
+ .. Tx .š s
,\= -n
JHG
li|ií cŤ ec. l(' nad ohň. ň.
k|cinneislii (z něm')' souhmné oznaóeni
prU 8mfi|') lI ma||ie gÍ afiky)
.]6'sIol'.
Ilť ři pÍ U sle dÍ 0Dn0pIsnť práIlc|ie pIace
í Zcim;na v nč dirytu) volili malý í ormát'
řtznač ení ..malí mlstři. nemá hodnotí cí
ví znan' V |istech i sé ní cha ! ilustraci se
vč novali nánětů m z anlické ho báieslovi
a histotie, n' elickým a nábož enskFl č asto
\. duchu reformace i n' ze ž ivota měš é alr.
\Na a lolniků ' Dalš i vrstvujejich dila tvoří
ornamentálni předlohy, ná!Í hy ozdob.
ných už itkových předrnělů a Znázornení
alohilcktonických delailú : š í ňlyfenesanč .
ní . pozdné rcnesanč ní a manýristické slo.
hové pnki' obé sloŽ ky glafiky k. í ouž ily
]ako nálod mnoha zaalpskýÍ n malí řů m,
\ochaiú m i \talební m kamení ků m' s!á di
la označ ovali: monogramern, jné nem. le.
topoólem' Mezi k' pať í hlávnč němeč tí
lrafici. v pÍ lni leneraci vesměs nás]edov.
ní ci A. Dú rera (Beharnové . G. Pencz aj')'
Vedle No|imberka a FÍ ankfunu iejich cen.
tra |ež íz!']mé na v PoÍ !.ni' V š irš iĎsmyslu
býají mezi k' 7ařa7oÝáni rovněž někteí
gmfici a architekli ve FÍ ancii a NizozeÍ ni'
klej. lepidlo, např' klihoÚ. kaseinolý,
pr1sk1iič ny. roskoro pryskyiič n} ald'.
lenoz \e pouz!a V Í e\lauratolsKe plaxI'
|ilekátko. ú zkástolič ka n' lavice k motlitbě
vk|cč ť .opaliená mí rnč sklonitým stup'
nč n' n. jen homí deska ýupně bez podstupnlce.
sevřená mezi postranice' K' bývá
opatřeno sklonitým pullí kem, č asto
l skří ňkou. ]e souč ásti zpovědnic, jako
podnož chóro\'ých lavic, patronální ch la"
\rc. Ioslelnich la!ic d p Zakladnim maten;
em jc dře\o K' mů Ž e byl piizdobeno
dýhovánim. řezbou ap' Roví ěž ie vystytu.
jí k. zděná' iTEsaná z kamene, a 1o ]ak
uvnili stavby. tak v exterié ru.
klcnák' klí novč přitesaný kámen kleneb.
ní ho oblouku'
klenba. alchiteklonická konstrukce z ka.
menú , cihel i z li1óho Č i dusané ho zdila'
spoč í vají cine zdivu a uzavirají ci prosto!;
usDoiádání m. vahou a Narem nese sama
seňe' Tlakr z klenební ch polí směřují do
pudpurne č asti V pruřczu cí ld k' vŽ Jr po.
dobu zdé neho oblouku' jehož !nilřni(lí ana
je lí ceÍ rk' a \,nějš í řubem k' V hmolé
obloulru probihá tlaková křilta urč ují cí
p€!noí : probftá li blí zko lice je nebezpe'
č ídlceni k.' blí ž í -lise pří iš rubu, hrozí
uháni k Klenební oblouk nasedá na pod.
khnb!. (knŽ ová)
pů mé zdivo v pa1kách k'' j€ho světlost
urč ujerozpon k'' jeho mezná výš ka1iš ku
k' Kde rystupuje zdivo podpoÍ y nad k''
Í rluú meo nadezdi.lce. Během vý.Voje ar.
chil€ktun., zvláš lě od ří mské antiky. se iT'
vinula iada klenební ch typů odpoví daji
cí ch dobo!ým pož adavků m slohovým
i konstrltč ní m. A' klenby zavřeÍ é i valená
k'. pří znač nápro archi|ekturu románskou
a r;nesanč ní , je podé lná a č asto poloku.
hové ho řezu;leji patky' opirají ci se o pro.
tilehlé . zpralidla rovnoběž né zdi, spoč ivají
na zdivu po celé dé lc€. Zcela kátká Valená
k. se nazýaá klenebni pás' Podle oblouku,
kerí se jeliv iezu' se mluú o valené k' pl'
né .. ač ené ,ploché apod' Polovalená k' je
Llť n|'!. (\a|ená s lunelami)
khnh'. (polov!]ená)
/ NI/
kIenbl'' (hvč zdo!á)
polovič ní valená, opiená vrcholem o stě.
nu. Pří mač ný renesanč ni a raně baí okní
ú tvalvalené k' s lun€tami Grovnej)- |une.
tová l. . lzniká kolmým p.ú nikem vé lš i
valené t. soustavou menš í ch (niž š í ch)
k' valených' Také utzv' kláš temí ch k', kle.
ró vznikají kolmým prů sekem dvou k. va'
lených, spoč ivajípatky po celé dé lc€ na
Zdech. Výjimkou je oEvřená kláš terní k''
vznikají cí 2 k' plné odří Znuú m Í ohoÚch
č ásti svislými ro\inami, kde tlakyjlou sve'
deny do né kolika mí 't' Tvar a rozměI !aIe.
ných k. lalářejí cich k' kláš terní , uÍ č uje
v pruniku laké k. neckolou (neckovitou)'
Plochým seří znutí m k. kláš terní nebo neckovó
vzniká pak t. zrcadlová' Mezi k. za'
vřené paň LiŇť kopule (kupole, báň, sfé .
ra, k' eliptická nebo oválná), kopul€ vy.
tlořená nad uzavienou paleč ní linií kruho.
voLr nebo eliplickou !e tvaru polokoule,
klenba' (krouž ená)
ku]ové ú seč c(calotta, kalou) ap' Podle
oblouku, kteÚ lykazuje řez topu|í , se ho.
voň o kopuli stlaóené . ploché i hrotlté '
le-li lieba konsln|ovat kopuli nad č tver.
cem. pak obýarávaji přechod buď lzv.
pendanlilv nebo llompy' Přibuzná je
k' melounová, \'ytvořená dilci \' podobě
prohnulých valených k' Zmenš ené ho pru.
řezu' Ta' č esIrá k' je polokulovábáň' sviý
le odiezaná zdmi, lzlyč enými nad č tver.
ceq vepsaným do kruhové Ž ákladny bá.
ně. Je li nisto poIokoule výchozí m kle.
nební m Narem kulo!á ú seč .vzniká pla}
ka, nad č tvercovým pů dorysem obvyk]e
zvaná č eská placka. nad obdé lnftem plac
ka pruská. Sem se přimyká řada slož ilč j
€nba. (Óeská placka)
š í chsfé rických k', ob]í bených v pozdnim
barotu. Jako pú niková (proniko!á) s|Ú'
Í ická k' 5e pa-k někdy označ uje tako!é la'
klenulí prostoru. které \"niklo pÍ onitť n
a spojení m sfé rických klenební ch č áýí
B. klenby ote!řené | středověkou k' kí ž o
vou lze odvodit rolněž z kolmé ho proniku
dvou val€ných k' HÍ any, kleré !2ni|iL]i
v mí stech proniku, s!ádějí tlaky do č l\i
opěmých bodů v ú hlech tlenební ho polť
(travé ) a děli k. kří Ž olou na č lyii káp.
Jsou-li hrany zesileny karnennýn]i ž eLl|\.
ktelá pak mají hlavni nosnou funtcj. ]d|
o ž ebrovou k. chalakteristickou plo g()lj|
ké slavitelslú ' sled k|enební ch polí vrl!áir
||.nbu kostelní lodi apod' JsoU li 1l
/102i
chlh lc[o\c L \ lclc \i\i iaku č elnt:ob
|nu|) hl \ ln k (' [' ro\ rť DL|u l| \TcnoL}
\!d. |d( Ú Ž ť hr'\( U |\ í nupJI|(| UoKfoc.
nJ |' ]c \\el](nJ Úl po.fol Un LJnncne
prnri \ibi forlr\!n\ch .scsn0llnr
neno
,,smr,lrlni i. irhrota \znrr'a,l)0rr lr \ po_
dl|n.m (:ič neIcU\ť m n a\. mezlouluna|.
ni ž ebra vlož cna]eš té kolmá a vodorovná'
\' pL|7dnL ! Í ](ť Ž chfu opč t Í ráceii lun.
\rru[]i\n ulrhu d \ta\i | \e lrc\arne 0c
koÍ alilllí ni ú unk! lako k' h!č Zdové
Í h!č ld0\il.'h\č Zdjť o!ó)' vznik|é pdni.
licm né kolika valených k', na jcjichž lici
Ž €bra rvt\'áicjí h!ězdo!é motivy, podobně
u k, sitoYé ' kd.sc ž ehÚ splé tají !plavidel.
nú \í iov!. \1olec. u k' vč jí iolé .ohlrbené
\;nq]ickj po7dní goticc' kde se ž cbra !ó]i
nrviló tfik]ádeií poliÍ ýva]icc celou klc.
ncbní lí c.a U k. kfuUž enó. kde1\'oří bohalé
klouž .né obra7cť ' U k' visuté je svolnft
\puš lč nh|Lrbol.o pod vrchol' V k' sklí pLo.
\t č idiamanlolé naproti tomu ž ebÍ azcele
mi7í v plásticky pú sobivóm, konú astní m
se\lavení ploch a ploš ek kápi. K' hláňová
má loliko mě|kó sklí pky a koneč ně Í ene.
sanč ni k' hřebinková (rů zné hotonstrutč .
niho typu) je Zcela zploš lěIá, až na tenké
hranvvytaŽ ené vomí tce' Uklenebroz]iš u'
jemc 7€jm' lylo č ásti a vztahy: palka
k' (horni č ásl Zdč né podpů rné konslrukce
n' podpory. slouiicí k ulož ení k'). výběh
k' (poč álek k'' peleč ní č áík')' lí c
k' (!n]třní plocha,jí ž sek' uplatňujc! inle'
rié Iu. podhled l. ). prsa k' (u ž eblolé
k. vnilřní plocha rnezi li' ž ebry)'rub
k' (homi, Í ubo!á plochak,), č elo k' (neza.
tiŽ cni okra] k. !!islá licní plocha n' styč ná
spára Í rť zik' a ob\'odovou zdi). Ž ávěI
k (lrcholo!á iást k.)' rozpon k' í s\'ěllost
k'). výš kak' (nrěiená od lini€ rozponu
lzhÚlu k ť rcho|u k.). sí a k' (dimenzc
K' konýlukce), 1.cholnice k. (spojnice vr
cho]u č clní ho obl0uku. č ela kl€nby se Zá'
velem } .')' Z\,lí í nisť sLava malí clr klenbř
č ek| Í iLlxkt1Io\ú klcnh'l
l'It hi sLoicpino\l: \|iořepinoyá klenba
l(ltnč í 'i]irobna kameninv a keramik! Za.
lož ená I' ll]10ikť ramickó dí ]nlse v ní stě
ÚLlÍ Ž e|] !jo lnlomnUst|. krly hr\ lpnjeny
\ umť lctIcnr druž v\U chodn\ia' 9|ahi.
lrc|m licrannku 5 pestŇm k\rělo\ání m'
Llencbli ohhukr obtouk. klenba.
k|enebnipjs. také pas, zdč ný oblouk' ruz'
nč š iÍ oký,kleÚ 7pe\.ňuje konstrukcia í yt'
mick]' odděluje jednotIi\á pole í iedověké
k|cnbv kiÍ Ž o!. nebo ú \eky k|enhy valené
(neJklenebni p')' K' p. uŽ í vala hojnč laki
balokni architektura. ktelá zejÍ né na ve
s\é Í n p€Í lpektiuim pÍ oudu zvyš ovala dy'
namický ú óin pasy přiklánč nými a odklá.
něnými'
klcnebni pole. tlavé . oddil kl€nby v sledu
da|š í ch(! chrámové lodiapod.), prostoro.
vá. samoslatně zaklenutá jednotka ltiedo.
věké architektury' vymezená v zásadé
č tleřici pilí řú a ! k1enbě pasy, poPří padě
diagonálnč zkřiž cnými ž ebry'Ve !ázanóm
syí ómu románské baziliky se k jednomu
č n.ercové mu poli lodi hlavní přimrlrají dlě
pole v iodí ch boč ní ch(1;2)'
klť nÚni Ž cbÍ o: ž cl]ro
kl(not (Z něm.), l. archaické označ ení pro
iperk vš eho druhu. 2. heraldická ozdoba
přilby' Pomocrtý k' zpÍ alidla opaluje zna.
mení na š lí tě'(' samostatné se liŠ íod zna'
meni;b'í raji to chocholy z pavich č ipš tro'
sí ch per, rohy, tou]ce, květiny, !ělce
apod'. tak'r poloposlaw lidské nebo zví ře.
cí ' ]. k' kořunolač ní ;kořUnovač ni k'
li|eprdlo. signálni zařizení na domovní ch
(palácových) dveií ch, pozů stávají ci z pa'
lič tyč itladí vka dopadají oí cho na kovo.
vou desku' zviáš tě v období pozdní lť ne.
sance a bafoka se k' lilé mu zbronzu dosÍ á.
valo nároč né hosochahkóho Ztvárnění '
klcrika (z lal.)r srtana
k|cš tó. kovová táhla uí vaná k staž ení zdi.
la vystavené ho vodorovným tlaků m, uklá'
daná do zdiva nebo volná (v palkách ob.
loukú renesanč ní ch aí kád)i také trámy
ýahují cí dřť !ěné stÍ opní konslfu kce'
lileili r. lodoÍ olné tÍ ámce. slouž icí
! konstrukci lrovu k pňč né mu vyztuž ení ,
zvláí ě ve střeš ní Í oviné ,a to spojení m
krok!í . nebo staž ení rn krokvi, lzpěf
a sloupku. Dnes se die!ěné k' č astěji nahlazují
ž elezobetonolou konslrukcí '
k]cto!aná omitka: omí tka
klidnrui (Z něn')] manekýn
klih. lepidlo a pojidlo barev' vyÍ ábé né
z bí lkoviny kolagenu, obsaž cné m hlavně
v kostech' slouž ítáké k pňpravé Úalí í ské .
ho podkladu.
k|ihorá forma: odlé vání
k|ihová malba. rnalba pro!áděná barvami,
jejichž pojidlemje klih. K. m' se už í va]o uŽ
v EByptě (náltěnié výjevy) a v ří nské anli.
ce, od středověku hlavně ! zaalpských ze'
mí ch Evropy, dří ve uŽ v Indii a cině'
k]ikatka, 7a|amovaĎá vlnovka' cikcak, ta.
ké pilový vzoÍ . ákladní motiv geometric'
kóho, abstlaklní ho ornanentu, Zvláš lě při.
Znač ný pro ysy románské alchiteklury.
v&klikarka
k|inkoiý rÁm; rám obrazu, vnitřní ráÍ n
k|ink!. pravoú hlé dřevěné trojú helní č ky'
zpravidla z bukové ho dřeva, kteÚmi se
vypiná vnitřní (Mlud také klí ntový) í áí n
obrazu malované ho na plátně'
klinorá Í orma| odlé vání
klinová věž l věž
klí noré Ž ebro: ž ebro
k|inož ka| dláta
Kliol Mú zy
klobouk v heraldice, odznak cí Ikev hod.
nosti nad znakem. Kardinálové maji č ene'
ný s patnácti střapci po stranách, patriar.
chové zelený' |ovněž s patnáclistřapci, ar.
cibiskupové zelený s deseli Í řapci, bisku.
pové zelený s š estistřapci' opati a proboŠ ti,
generální a kapitulní vikáři' řádoví generá'
loyé aprovinciálové nají č erný klobouk se
š estislřapci, kanovní ci č ernýse třemi, dč kania
vikářič ernýs dvěna a lroneč ně fará"
r l03 /
ň č erný k]obouk s jedí í nstřapcen po
obou stanách'
klok (z lat')' od slředověku uávané ozna.
č ení
'pTo
svrchni roucho, pliáiť , zvláš tě
mua(eno kr01e,
klÚuzek| maslek
knč ž iš tó:apsida
knihá hodinek bodinky
kniha perikop| evangelistiÍ
knihtisk, technita tiskuknih aj.lextri. Pnní
pokusy v Evropě předslavují tzv' deslo.
tisky ve 14' stol', blokové knihy; řeš ení
přinesl lepNe způ sob sázení stránek knihy
z jednotlivých kovových liter, objevený
v polovině 15. stol' J' Gulenbergem v Mo.
buč i. Podobný zpú sob byl znán již
Y 11' stol' v cí ně a Koreji' kdy byly pouí .
vány litery z pálené hÍ ny a později ve
13. stol. lity z bronzu.
kniž ní mllbn; iluminace
kniž ní lazbr' ochranná obálka (desty)
psané ho nebo liš lěné ho Extu, jehož archy
vzájemltě spojené proš ití nap., jsou upev"
něny do desek. Liturgické knihy rané ho
středověku mí valy lěž ké desty bohatě
zdobené slonovinou' drahokamy, drabými
kory s r} Ť ými lebo Í elié f!í mivÍ evy. Poz.
ději byly knihy váály do desek potaŽ e.
ných kú á a opatřovaných kování m a spo.
nami' V renesanci a baroku k. v' Ztrácé la
někdejš í masí r.rtost, až poslé ze se proměnila
! lepenkové desky, potaž ené ků ž is da.
č enýn a zlaceným ornamenlem, kteť ý pro.
š el dalš í mislohovými proměnami' K pou.
ž iti noÚch technologií výŤ oby i materiátů
k' v. doš lo v 19' a 20' stol'
kniž ní znač kai exlibris
(nó||eřor' fajáns| Bayreuth
kobalti modře
kobal(oiá č eí ň:č erně
koballorá ze|eňl zeleně
kobal(ová ž luť lž lutě
kobakové sklo' modře zbaNený druh ba.
revné ho skla, jalé zvláš lě č eské sklámy
ryráběly v 1' po]ovině 19. stol. K' s' zpra'
vidla masí vní chtvarů bylo brouš eno
a zdobeno č a$o zlatem.
kober(€ nástěnné : tapisé ne
koberce ořienú |ni: orientální koberce
kobcrcorý vzor, 1. označ eni pro způ sob
1ýzdoby řeckých' hlavně korinlských keramickýclr
!ádob 7' stol' př' n. 1. pásy zví '
řat a rosdinné ho omamentD' 2. způ sob
lgrafitové dekorace v ohranič ených plochách
volně rodož enýchpo ploš e fuády'
Iobi|í h|aili oblout
(odaň, královská dánská ýrobna fajánse
a porcelánu' zllož ená l7ó0 jako soutÍ omý
podnik, od ť ' 1799 křálovská, od Í ' ]882
znow soukromá tov|ima firmy Aluminia'
Pracuje dodnes' specia]itou je jemná pod.
glazurová malba (v mďrých' š edých
a hněda\.ých tóne.h)' také podle náwhů
známých unělcú ' Nejč ajtějš íznač koujsou
lň vhovky a kálovská koruna'
loimé sis (řec.): mariánská ikonoglafi€
kóje (Z holand')' pú v. oddělené mí slo nJ
lodi' dnes technickýlermin z oboru mu7c]
ní a Úslavní inslalace; č ást prostoru (.r'í .
slavní ho sálu apod' ), oddělená a \Tmezenii
ni^ í ' zpravidla ptol'iŽ omí pří č kou,panc
lem,
kokoš nik (z rus'). pů v' ž cnská pokrÝ\kil
hlavy s qsokou hřcbí nkovou ozdohou'
později také vrcholotý ú Nar pravoí at.
ných koslelů s bohatým nakupení m š tí ů
kolem střední vč áce'
kokoš ni1.
ko|óž (z fTanc. co]ler nalepit' přilcpil).
v pú vodnim snys]u obraz vzniklý spojc.
ní n malby n. kresby a vlepených ú stiiž ků
novin, vinět. plakátú , tapet' i pomalovu.
ných kusů papí ru ap' (ednotlivýcb n' kla.
dených vedle sebe n. se překýajicichl
K' vnáš ejí cí do obí azu prvky bmotné sku.
teč nosti, zavedliG' Blaque a P. Picasso (v
l. 1912-13) pí ávě na přelomL] analýické .
ho a syntetické ho období kubismu (viz)
Pokud je zuátko!án pouze papí t, raný po
$up k' bí á někdy označ ován jako ,,vlepe
ný papfu.' (í ranc. papier collé ), což ]e
o!š em technika známá ]iž dí ve' K' vš ak
rozš í řila Úběí hmot a přivodila nový ilp
umělecké ho dí a. Mož nosti k' ! kombinaci
s nol"ými pří bu2nými postupy a technika
mi Í ozš í řilidalš í jednotlivci i směry a bnull
(viz zejmé na dada, í uturhnus' surlea|is
mus, abstraktní umění , pop.art)' oboha
ceni annená již dadaistická lotomonláŽ
a její technické i ýnamové odrr]dy. Pod
kodex (z lal.), v a'tice pú vodně svazek
destič elis voskovou vrstvou ku psaní , poz.
ději pergamenová rukoplsná knjha, slož ená
z lNatemú (č tyři dvoulisty) č i kvintemú
(pěl dvoulistů )' spojených ve svazek
v perných deskách'
--/o\I
-.1
Ru/
E
JOI&.
o. 9t
Kodaň zn'
/104/
oznať enr k' v í rí msmyslu bJ^ ajI zahrno.
vany iť ilějiné ť \perlmenIah| |ecinIey: na
pÍ |ncipu pÍ ú hhdnosli n IvarU v|epenvch
óloiných matenaLu: cast€cne slÍ nava!|
pirvni ph epenych papiÍ U motnovane n;.
irodn'|sI| (deki|laŽ ' z tÍ anc'; ýovne] deLalk):
\trha\afu. pomač káni aj' defoÍ mace
lfroasaŽ ' z franc'). jei detailú m dodavaji
r.řelí rozměf' vedle k.' v podstatě ploš nó,
5ť ro7\l]ejI Uhdubne. Vys|o\í ě lroí ozměr.
ne 17 plnslorotvome k0m0lnullcl poslupv
(vil: asambláž , lrotáž ).
|io|č i š til: znak
kolekti} ni dů m. koldú m (z ruŠ ')'obylný
d. DaÝlač ové ho'chodbové ho n' kombino.
vané ho tvpu, dimenzovaný pro několik sel
ú tisí c ó6yvatel, zahmu1ici společ né pro.
vozní a sociálni Yybaveni. seslává z č ásli
l-Ze obymé (byty s ruzným poč lem pokoju
a hvt|enr!k]ch zaňzeni' v jedne uroui
n' d\.upod|inl)a z oddé |ené č ást|spo|eč .
né (jesle, jí delny, tnihovny, klubovny,
rní slnosli služ eb, plodejny ap')' Kolekti'
vií ický plo8laÍ n [' d., domú koÍ run,
propon!|!| pú \ndné pokoj ( plo ka;deho
i]ospé |cho r,bvvaLeIe' propracovaIi sové tš ti
archltektia urbanisté 20.let. PoÍ ' 1930 se
od loholo druhu ob} ,l. domu upustilo' Né .
kteÍ é námč ty (např. společ né sociáLni \y.
baleni, kombinace dispoáce typů bytu)
VŠ akzobecněly a za rů zných, tř€ba rozďl.
ných podmí nek i archit€kbnických před.
í av se nalóhavě rynoiily po 2' s!ěl' válce'
Pří klad dvou koncepcí (větš í n. menš í dř
Í renze) poskytují dva [. d' u nás, v Litvi
nově(návrh E. LinhallaV' Hilský r' 194ó,
cclck dok' I' 1958) a ve Zlí ně (návrh
J. VoŽ ení et' výsl. 1949-50)' osobitou
!áIiantu k' d !e smyslu
',malé ho
města..
t,c velkoměstě uskuteč nil Le Corbusier
(NIaJleille, obytný blok Unité d,habitati.
on' výst' 1946-52); obměny lze sledorat
aŽ do 60' let'
kolibka. kamenická' už od egyplské ho sta.
rověku použ í \'aná pomů cka k zvedánib]o.
krr' polovič ní kuláč , na jehoŽ rovnou Plo.
chu se kamenný blok pře\'ali a při kolóbání
stňdavě podkÍ ádá sů le qš í inipodlož .
kaml.
kolik. herol$ká fi8urai kú l
ko|inská umbra; hnědi
kolkotal č eN-eně
kolo Š lěstěny.k' š É stí ,l. jeden z atributú
ří mské bohy'ně š ť astnénáhody a pří mi!é .
ho osudu s' (lat' For1una)' ztotož něné
s řeckou Tyché ; znač ínestálosl. ncp€r'
nost, ploměnlivost, vlaslnosli, ploti nimŽ
v lenesanci kladli pevnost ctno$i. např'
staleč nosti (]at. Forlitudo) projevují cí sí lu'
2. v alegorické m !ýjevu rotujicí n' poza.
stavené kolo (na hří deli upewěné Í n na
sto]anu), p-oháněné ž enskou personifikaci,
zpravidla stěstěnou, někdy se zlvázanýma
oč ima, po jehož obvodll n' na loukotich
nahoře, po stranách a nejní ž esc přidrŽ ují
lidé prosti i korunovaní ' Kolo tu symboli.
Zuje proměnLivost osudu, š těstíi neš těsí ,
vzeí up i pád' Poskytuje norální pouč eí í '
Melafora kola osudu - š lěslí s figurami
vč etně vládce se objevuje v lal' filozofické
lile.atuře staí okřestinské ho období a pře.
cházi do u' í ředovč ku a renesance; od
12' stol. je č astá ve ť zdobě knih a za re'
formace 1ó. stol' i v iluýraci l€tákú
ko|ofón (Z řeč .), poznáÍ rka o pů lodu knr
hy, o aulorovinebo tiskaři, pií p' i o tema.
tice' mí stu a roku vydáni na konci pnotis.
ků a starých thků , předchů dce dleš ní
liááe'
ko|onids' sloupořadí ' neklenutá ďoupová
chodba' oblibená Zvláš tě v kiasicistni ar.
chilektuře 17., l8. i 19. stol. Předchú dcem
k' byla antická stoa'
ko|oniá|ni s|oh, styl architeklury inábylku
van8lických koloniich, Zvláš lě! se!' Ame'
rice, odvozený z an8lické ho tlasicismu,
oblí bený ve spojených slátech ameřických
jí ]enovitě v 19' slol. K' s' chaÍ aklerizuli
jedioduché slavby se sloupy při vchodu
a v Zaí zení soustruhovaný, l.yplé taný ná'
býek z ořechu a dubu prostých, š lihlých
tvaru (kvakerský náb} t€k).
ko|orismus (z lat.), znamená v malbé zdů '
Iazněné uplatněni bar€v, baievné ho poje'
tí , kteí é přejí má i mode]ač ní a pÍ ostoro.
tvornou funkci ve Ústavbě obruzu, s po'
tlač enim l(|esby a linie (např' v benálské m
k' tó'-1'. stol')' Tlumoč i také rýrnamové
akceí ty'
kolorit (z lat'), ! malí řstvi barevnost ob!a.
zu, ]ehobarevná skladba. !,tvářená bafla.
ni ajejich valé ry' K' palří k charakleí istic.
kým rysů m umělcova projevu.
Iotoí o\lni (z Iar'). Už iÝeni kÍ esby ploŠ nym
\vha cnlm. IaLé ruč ni obaneni nskú
(pozdné středové kých kánonových listů
a kniž ní ch ilustrací )' v 16' 18. stol' se
k' uávalo na vedutách. devoč ní chtlscí cb.
kukátkových obrázcich' později pÍ o nód.
ní přcdlohv apod' Bylo něldy také prová'
děno podle š ablon.
ko|os (z ieč .)' obrovská, rrysoce nadž ivotni
socha, pů !. volivní i později Zobrazeni boŽ .
stva (K' rhpdský)' nebo panowfta (v
Egypté a l fumě)'
kokrsálni iád. sIoupový iád. kde výš ka
s|oupu (pilastru)dosahuje dvou č iví cepo.
schodi. okenní ch iád: archltektonické ie.
š ení oblí bené l klasicistnich období ch, ale
zejné na v baroku'
kokné sla\bI nákolní slavby
Lolumbárium (z lat')' pop€lnicové pohře'
biš tě. v antické m Rimě zvláš tní sBýení '
hrobní komora s řadou polokÍ uho!ýcb nik
!e stěnách. v nichž byly umí sloýány popel.
nice s pozů statky zemielých, v souč asné
době urnová hala' nebo pÍ ostor ryhrazený
umám při krematorií ch a na hřbitolech.
I(omlrkoré . č lcnové $avební ch dÍ už in,
v nichž seod sť edověku sť skupovalistali'
leló, kamení ci a zední ci 2 ú dolí v okolí
comské ho jezera v selemi Ilálii, budova.
tc1é nároč ných chrámovýcb staveb v té lo
oblasti. Názvu se někdy už í vái plostavba.
ře a jiné urnělce óinné hlavně ve střední
a s€lelovýchodní EvÍ opě Y období rene.
sance a ú né hol]aroka.
kombinollná (cthnika, doplňko!é spoje.
ní dlou i vic€ Ealických způ sobú na té ž e
desce k doci]ení no!é ho, Zplavidla jemněj.
š í hoú Č inudsku (mědirylina a suchájehla)
apod' Konbinované t' se uplatňuji také
v malbě (lenpelo!á podmalba pto olejo.
vou m. ap.J
lion|cno|Blilni uněni (Z lat.), souhmné
označ ení plo u' vš ech druhů připomí najicí
památtu zesnulých i význam souč asnftu,
! už š í msmlslu veš keÉu' zvané funeÍ ální
G lat', viz)s funkciucbo!ání tělesných po'
/n5 I
zuslalků i pamálk!, podmí něné dŤ uhem
kLl|ILl ll[(!ých. piedstavami o posmr1nóm
ž ivotůizpt\obenr pohřbí Váni. jei zahmuje
ť !ha\ení pohřehiš tě. obé lní pied|rré ly.
nonuÍ nenú lníf sta!h\. /nani Vi7 nvÍ amr'
dv, náhrohky' mauzoí d: pohřeb;í 'kaple
Iů 7n.ho Llpu. kostnice ossaria). y pápa'
dč mu.ednikú mart)'ria (viz). dále vš echny
druh\ urť n. Iakví ináhlobní ků . podobizny
(\iZ fajjum\ké poÍ róty)' pobiební (tí y.
kon|h\'e i castra do]oÍ is (!iz). posÍ nÍ né
nr$k\. I koneč né epitah (viz), r š irš í m
smys|u leš kelé typy sakráIní ch i své tstých
pamámftů (Viz'i vytvářených k oí a!č
osobnosli. ideje (sÍ ovnej apoteóza). sku.
Iin n' udáIo\lí \č clnép' na bojiilí ch' os!o'
boz.ni ap.
kon]in (7 né nl. a lal). trubicovÝ prů duch !e
zdilu č i piizdi. slouÍ ci k odvádění kouře
Z topeniš tě v doně' Homi óást k' nad ýře.
chou b} la Z\'láš tě ! rcn€sanč ni architektuře
dckorativné fornrována ií msami apod'
Rí rnsové n' jinak ozdobné ukonč ení [. se
nali\á hla\^ k K zv áiln|rn rypú nr paÍ i]
IzV k' \lai\ki' jchož lě|esoje \$azeno na
krako|cich před obvodní zdi budoq a je'
hož hlava bý\'á ozdobnč provedená. V mr
nulosti se Zdily k' vělš ich pruřezů . tz!. prú '
lezni k., t€prvc od ]9. stol' 5c zaváději
k' menš í chpruřezu lzv. ruské k.
l.omnatn (z]at')' obyhá ireprezentač ní sí ň
na hradě. pokoj v paláci apod.
konÚda (Z lat' a franc')' prádelnfi, ní zká
pií 7ední skří ňs velkými zásuvkami, spoč í
vá]í cí na nož kách, nebo pří mo na podlaze,
oblfuená ve fuancouzské m trLrhlářství od
l' pol' 18' stol' odtud se typ k' rozš í filpo
cť lé Evropč a prodé lal v tvaru i Výzdobč
da]š i stylovó proměnl od rokoka k €mpiru
a biederÍ naicIu.
komolec: výbrus drahokamri
konlota (z ]al.). pů v' srubová i zděná ved.
ltjií stavbapřiobytné mdomu.pozdějič ást
!]astní ho \laveni. vcdlejš í proslor skladií
tč 'ale ispircipro č el€d
|'0nip|enrentjrní bar\\l doplňkové barvy
konlpozict (Z lat'). skladba Umělecké ho
d'la' u\poiádání ]cho sloŽ ek ve { tlarný
celek, jeho fonnální výstavba vedoucí
k výrazové mu ú č inu'v malbějde o roŽ lo.
Ž eni a sepětí zoblazených traru v plďe ob.
la2u, o výstavbu baÍ evnou a své t€lnou,
o vcdení linií které navoZují t]id i pohyb,
v plaslicc o |oziož ení a spojení hmoty, ob'
dobnč v architektuře o seskupení , lzájem.
nou vazbu pÍ lkú hno1aplosto|ů . Pro ruz.
ná období a oblasli hhtorické ho ýoje
umění jsou přimač né urč ité zásad!í před.
staq o k' umělecké ho dí a' která vš al 7á.
Í oveň Zů stává l!ů rč í mprojevem osobnosti
uměhovy' V Í aných a lidovÝch umění ch
jsou vědinou dí á komponoí ána řazení m
a jednoduchým seskupování m kolem
střední svislé osy, pro ren€sanč nik. je při.
znač ná harnonická v} '\'áienoí s]ož ek
Y piehlcdné m u5poiádáni (trqjú helniko.
!é m č ipyramidání m), barokní k. j€ na'
pro1i tomu dramatickáa pohybová v před.
ýupech a křjvkách' klasicistní skladba
zdurazňuje znovu plavide]nou pří snou
Jednoduchost apod' v přenesenón smyslu
ďitina kovú , skloviny (viz: sklo) ap'
kompozice urbanisticlá: urbanhtická
kompozce
kompozitní h|áricei aDtické stalební řády
koinpřele (z lat.): akumulace
konů rkoť íemai|| sÍ nalt
komž e (z ]al.), cotta) superpelice č isuper.
pelliceum. krátké bí é roucho tatolické ho
kněze s č tvercovým ,ďstřiheÍ n' š iÍ okými
rukáry a krajkovýni lemy. K' odpoí dá
v ú boru biskupa rocheta.
koncefuí ha]a: hala
lioncha (z řď'), tlenební ú lvar ve tvaru
č tvrtinY koule uzaví raií cí aDsidu nebo vý.
klenek' pů lkupole' K',výklé nku býá mui.
lově kanelována'
konlré tní uněni: abstraktní umění
lionsckÍ ač nikřiž , kří ž vepsaný v kruhu'
nalovaný na slěnách na znamení Zasvěcení
koslela č i oháie v katolicté n ritu;jc plo'
Veden dyanáctkrát na vnitřní ch ý. ach
chÍ amU (\ymbo| |2 apo(to|ů ) á pé tkrat
na o|taini menze (\ymbo] elange|jslů a
KnstaJ.
konsola (z franc.): konzola
I(onstanlí ti zemš típatroni
konstřuktirkmus, směr novodobé archi'
tektury zd|irazňu]í ci v celé koncepci
a ú tvaru stavby poŽ adavky a mornenly
strohé lonsÍ ukce inoÚch materiálů aje.
jich Ý|áslností . zamí tají cí dekorativni pn.
ky. o k. 5e mluví také v sovětské m nalí ř'
ství a sochařýví porero]uč ní doby 20' let
20. stol.
/ t06 /
kontinuitni
'obtazelí
(z lat'), také poslup.
né lí č eniděje, zniioměni několikanásledí
lch Výievů n'jednolIilych d č řh fazr dě
|.. pnbé hu. ]ež óasové probihaj| po sobě.
j5pu vš ak sřetězené v jednon obrazové m
celku (relié f' obraz)' kompono\.ané m
zpravidlá odleva doprava. Hlavní ú č astnft
děie se pňtom v (souvislé m) obrazové m
pásnru vysk'tuje několikrát' K' z' vyma'
iu;e vypravěcí způ sob' Zásada L' z' má
Ioiť n} !e staÍ o!ě} dl.n uměni Přcdnňo W.
chodu. UplarniIa se ! ří Í nské m histofické m
relié frr (např. fuin. Traianů v sloup. kol.
Í ' 1l3 n' l.), v relié fech některých sarkofá"
!ú , v starokřestanské kniž nímalbě (např'
iluýrace biblických !€xtů )a ož ila v u. stře'
dověku (nás1ěnné malby. iluminace, re.
|ié fl' v reDesanci u$upuie' Protik]adem
k' l' je zásada jednoty ňí sta, č asu a dé je'
kontraposl (z ilal'), v sochařství i ! malí ř.
sbí (antiky, Í enesance a baroka) 7narnená
pohyDole vlryazery pos(ol, ozlullc1 p&
stavu tí m, ž e váha Í ěla spoč ivá pouze na
jedné noze (pevná noha), zatimco druháje
uvolněná (volDá noha)'
kontrasgrafi to (ital.)r sgrafi to
kontrf€it (z franc' contrefail). doboÚ ná'
zev pro slonovinové hří č ky,zvláitě oblibe'
né mezi sběrateli kuriozit v l7' stol. K' po.
Zů sú valyz několika do sebevlož ených du.
tých kouLí , lryřezaných Z jednobo kusu, na
odobné m podstavci' Prů hledy v koulich,
otáč enýcb lilkami, je mož né spatřit uvnitř
obrázek apod.
lontura (z franc'). obí y\.l' ma||$lvIa grá.
hce obrysova linie. oddé |Uj|c| a zdurazňU.
]icí jednollivé zobrazené wary'
lonluŠ (z ftanc'), volný ž enský ranní pláš i
zupan' rodí řený z Francie v období ro.
t(oKa.
konvářství i ďnařstú
konl€nt (z ]al.), nniš ské osazenslvo kláj.
tera' také přeDeseně kláiterní ob} ,tná bu.
konvenač nikus, omač ení z malí hké pra.
\c 17' a 18' ýol' pí o hÍ omadny poriÍ el.
/l'ravidla rodinny. kde j\ou jednbrh\e poýavy
zobí a?eny ve vájemné m hovoru,
profánní pí otějš ekÍ enesanč nís\,até kon'
veÍ zace (viz sacra conveřsazione)'
konrikt (z lat'). název pro š kolníinlernát
mládež e' Zřizovaný zejmé na při klí š te|ech
(při lezidcncí ch jezuitů ) ! 17, a 18' stol.
konzerracc (z lat'), zajiš té ni naruš cnóho
ví vamé ho dí la, zastavení nebo Zpomaleni
rozkladu nrateÍ iá|u. balevné ho povrchu
plaslikY č i barevné vIst!} malby' ale také
zajiŠ těnízdiva staYby' Při reslaurátoÍ ské
prácije k. základnin pož adalkenr, po je.
hož splnění někdy náí edujeješ tědoplnč ní
- rekoní rukce pů lodní ho stavu.
kon7olI\ konsola (r franc'). nosný kamcn
ný č lánek \'ysunutý 2e Zdi. podpí rají cí bal.
kón, ií msu, nesoucí sochu apod', dekora.
tiv.ě uÍ vářený zc í ran esovkou, volutani
nebo podobnou proí ilací 'Gotická k', pod.
pí rajicí ž ebra nebo připory, má tvar profi.
lované ho polojehlance s po]ok.uhovou
nebo poly8onáIni deskou ap' (např' listová
k', kruž bová, í msová, zoomoí ní ,anlro.
pomoďní aj')' RenesaÍ č ník. ní raji Nar
odvozený z blavic sloupů ' K. ií msy
nadpIaž í se naZfud ankona' Jako k' b} jvá
laké nesplávné označ ován malý konzolo.
vý stů l'
kon'ololá noha' noha renesanč ní lavice
nebo ýolu ulaářená v podobč konzoly' ta
ké !e tvaru dvou konzol opřených o sebe.
konzolotá řims!, í Í rsanesená řadou ma.
lých konzol; č aýá v období renesance
a Deoren€sanc€.
kolzoloYÝ í ů |,pří zední í ů 1se Zadní sua.
nou vyovnanou do roviny zdi. Nohy zp[avidla
plohnutó - bývají spojeny moŽ í
a sestupují ke středu. vzadu č asto vú bec
chybějí . Malé l' stolky kza!ěš ení naZed se
někdy nepřesně o2nač ují jako tonzoly'
konz lská diplrchs (z lat' a řeč .)' přepy.
chové psací náč ini z pozdně ií mské hocí '
sařské ho období , dvojic'e podlouhlých í o'
novino!ých labulek, vysoká přibliž ně
30 40 cm, spojená stč Ž ejkou.Na vnč jš í
strané je zpravidla zdobí relié lni podobiz.
na řinské ho lionzulav medailonu (popní )
n. ! celé sedí cí poýavě,pří padně doplněná
výjery' synboly a doprovázená nápisem'
Na vnilřní slraně jsou opatřená ú mova.
nou VÍ stvou vosku urč eí ouk psaní ryd'
lem' Ní zká řezba ve sIonovině b:ývala po.
lychromovaná' Konzulové ze ápadní i Ú.
chodní č ásti řiš e je rozdávali ýnanným
osobnostem při nastoupení své ho ú řadu'
Podle jmen je lze sledovat od konce 4. do
1. pol' ó- ýol' Vedle k' d' se vysk} 'tují
i d. jiných ú řednftů a cisařů ' Mnohá
k' d' byla v lané m středověku upí avena
n' přeřezána a nově využ jta při výzdobě
nádherných vazeb liturgických knib; záro.
veň pú sobila jako lypologický, ikonogra.
fický a formálni vzor'
kopijský brlzán: balzámy
|iopák: haklftové zdivo
kopálorí Ltk laky
/ r01 i
kopie (z lat'), opakování nebo napodobení
uĎělecké ho dí la ]inou rukou, nejč a5těji
k ú č elů msběratelským nebo studijní m'
AutoÍ ská k. se zplavidla naz.í ryá í eplika,
k' 2 doby originálu je dobová k' K' mú ž e
být pÍ ovedena i v jiné m materiáu nebo
měřitku, jde-li vš ak o záněmě podvrž e.
nou k' mí $o originálu' jde o Í alzum' Me'
chanické roannož ení umělecké ho dí la ne.
ní k', nýbrž reprodukci.
koptské umění (z řeč '), u. domorodé ho
křesthnské ho ob} Ť atelstva Egypta v pořič j
Nilu. obrrykle se dělí na ť i období : po
prololoptské etapě staÍ okřesé anské ho
umění : 1. poci{ teč ní obd' od doby před
Pol' 4' do pol' 5' slol',2' obd. rozkvělu od
pol' 5. do pol' 7' slol', 3. pozdní obd' od
aÍ abské hoáboru B' (639 41)' po němž
áje z dosavadní tradice postupDě překÚ.
vané islámským u' (ú 2) a uplatňuje se jen
v kniŽ ní malbě, Úimeč ně v m. nástěnné ,
v uměleckóm řemesle kromě Úroby luxuý
ní ch předmětú . Dú lež irýmč idtelem roz.
květu a ároveň jisté i?o]ovanosti k' um'
v 2. období byl věí ouč ný a liturgický ť .
voj| odsouzení monofysitismu (uč ení o j€.
diné , pouze bohké přirczenosti KÍ is1a po
\,tělen' r. 451' jehož byli K' pří vrž enci,
vedlo k zvláš hostem Dejen národní m
a cí rkevní m' ale i náměloÚm. Ze sociá]ní .
ho hlediska je dú lež ité ,ž e v př€vá.ž 'é č futi
dé jin k' u' objednavatelé i umělci nálež eli
k niž š í mmwám (řemeslnftů , rolnftů
ap'). Kořeny k. u' tl|.ví v tradici u. staré bo
E', ve !ýcbodoří mské m u' období helé nis.
mu.a v taÍ uí n slarokřesé alské m u'; ca.
sem přjjí malo podoěty ze s} Ť ské bo okruhu
a z byzanlské ho u., fí mto proslřednictví m
i z Persie' Poč átky silí olo vlinl islámské ho
u' jsou lrledány v 8''9' stol' V architektďe
cbrámů 5. slol. jsou dolož eDé lrojlodni ba.
ziliky syrsko-palestiDské ho rypu 5 vesta.
yěným trikonchální m závěrem (Dapř' Bí ý
a Rudý kláš teÍ ,sohág, $ř. Egypt' kol.
450)' AJchitektonická skulprura je boha.
tá' leč ploš oě pojatrí a schematizova[á. so.
chařsM i malbu qznač uje sí í cístylismus
a sklon k ikonič nosti' Projevuji se synké
i byzantské vli\T. V řezbě ve slonovině
i v nástěnné a kniž ní malbě se č asto !]'sky"
tuje P' Marie v postoji oranlky n' i lru!í ď
s děcken. Poměmě vzácné jsou stylizova.
né pďobizny typu fajjumstých porlré tů
(viz). Mezi s} ,lnboly je charakteristický
eg} ptský kí ž (vi,)' dávný angh s kruhem
nad vodorovným břevnem n. lalinský kří ž ,
jehož homí rameno má traí velké ho P
(řecké rhó)' zrrámé z Kristova řecké ho mo.
nogramu XP (chí rhó; viz KristolT mo!o.
gramy)' V omamentice převládají : Í é va,
rostlinná ú ponl(a snad helé nistické ho pú .
vodu, rozetka, medailón, rů zné pravoú hlé
molilT a zvláš tní pletenec' K památkám
uŽ ité ho umóni patí zejmé na břonzové o.
Zdoby kostelní ch lamp a lextilie vesměs
liturgjcké ho ú č elu'tkané z llny technikou
tapisé rie na lněné Í n podkladu n' z hedvábí '
Výzdoba ž ivých barev spojuje figuru a or.
namelt v sestavách piisů , medailónú a kí .
Ž ů 'schematizáce tvaru odpoú dá ýoji
v malihM. Dfuy suché rnu podnebí se do.
chova]o mač né množ stú vělš í chč iÍ ]en.
š í chfiagmentů (u nás z'ámých hlavně ze
sb|rky muzea v Libelci)' K. u' přizpú sobo.
valo a přetvďe|o cin podněty' Zaroveň
dosáh]o jisté pÍ oslulosti' K' látky byly v ra.
né n stř€dověku importované do Brtopy
a některé figurálď a omamentální slož ky
i sestaly textilií a klihí malby podněhě
zapú sobily na vývoj kniž ní malby v okruhu
anglo iÍ ské bou. (viz)'
kopule (z lal.)r klenba
kopuloví stavba| kupolová stavba
korál (z la|'), vápenatý produkt nořské ho
polypa (corallium rubrum), ž ijí cí } ove
stedomoí v Indické m oceáně a u japon.
ské ho pobřeí a r'rv# ejioto na dně keří č '
koré ú tvary č erveně, rů ž ověnebo ž lutoo'
ranž ově zbarvené . Zaoblenó ú lom\ k' se
od 15. stol. navlé kaji v korálové náhrdel.
nfty v ltáJii ijinde' Pozdní renesance uí .
vala ! z]atnicM celé k' keřfty' Zí roveň
vš ak název k' přenesení n mbeměl pro
kaž dou brouš ení m zaoblenou a k navlé ká.
ní prowtanou perlu č ikulič ku ze skla, jan.
taru, kamene apod.
korbe|' l' větš í kovová č idřevěná nádoba
na pití ' zpravidla s vitem' 2. heraldická
figura v podobě č ásti vozové bo ko]a se
střední m ú tvareÍ n zv' k., se dvěma š picemi
a loukotí '
koí donotá řimsa; ří msa
kordován (ze š pan')l saí ián
koré (řec.)| archaický ú směv
koridor (z ila].), pruchod, spojovací chod
ba, š iroká chodbová komunikace v bLl.
dově'
korintský řád (s|oh)l a]rtické stavební řády
korkorá č €ň: č emě
kornelai korouhe!
koromande|ský |ak, indicko-č í nská lech.
nika lakové Úzdoby spoč ivají cíve vyřezá
vání tmavé ho lakované ho povrchu a rna.
lování ve t1řezaných ploš kách' K. I', na.
zvaný podle zeně na pobřež í Přední Indie.
byl aplikován zejmé na pii \'ýzdobě skláda
ciclr ástěn'
korouhev (ze staro8€rm.)' přenosný pra.
polec na ž eldi,buď up€Wěný nebo volně
zavěš ený, se makem č iznamení m. Laba
rum byla č tvercová, nachově zbaryená
k' ří mských cí sařů , od KoÍ slantina s Kris.
tovým monogramem XP' standai1a je
pozdějš í k. cí sahká nebo nejrryš š í hopřed.
stavitele státu; penon č igenfalon (gonfá'
non) je podé lná, rozeklaná' volně zalěš e
ná k' královská' Velká k. č |vercová nebo
převýš enóho tvaru je banner č i banderium I
menš í č fiercová, trojú helní ková č iroze.
klaně ukonč ená je kometa, k' jezdeclla'
Cí rkevní k', noš ené připrocesí ch, bylyvol.
ně zavěš ovány na pí č cea od středověku
opatřovány ob.azy svatých; podobné
i k' cechovni, také s emblé my cechovni
Úroby' od 19' stol. se označ ení k'vztahu.
je zejm' na vojenské prapory jí zdy a poslé .
ze motorizovaných a mechanizovaných
jednolek.
|iorporál, mrpoÍ ale (lat'). č Neí covyš alek
ze š kobeoé hopldtDa. proslí í anypň kalolické
liturgii pod kalich a po obřadu rrklá
daDý do bu$y.
korpus' v dijinách uměni l. ozlač ení pro
saÍ dot!é { č loukřiilvané ho Krista (corpus
christi)' Dávané zejmé na ve středověké ,
ale také v barokní pla5tice' 2' název soupisu
panátek, umělecký.h děl, který zalrr.
nuje pouz€ materiál urč ité hodruhu (k'
skiomaleb, apď').
koruÍ r (z lat. corona), l. od raí é hostaÍ o.
I r08 I
Ýěku odmak panovnické nocj y Í uzné po.
době, od andty dary kruh, vzniklý z věnce
ví těze a z diadé mu, později rŮzně doplňo.
vaný oblouky a hÍ otitýrni výběž ky, kama.
rami, zdobený kameny a perlami, doplně.
ný poslé ze pokýkou hlary do podoby
dneš ní k. cí ařské , kráovské , Ýé vodské ,
kní ž eciad' 2. k. v hera]dice má rlzné tvary
odstupněné podle hodností | cisařská je
spojena s mitrou, na vrcholo!é m obloutu
jé ří š skéjablko; krá]ovská a vé vodstá
i{ ' Í ná pět vidirelných lí stkových Úběž Iú
s pěti oblouky posrí zenými perlami, nahoře
kouli s kí ž emikní ž eci k. má tň viditelné
oblouky a hranostajoÚ lem, hraběcí má
obrouč ku s deví Í viditelnými perlami na
hlotitých \"i'běž cí ch'baronská k. ukazuje
sedm a rytihká Pět perel' (. městských
znaků , hradební k. byla děná s cimbuří m
(corona rnuí alis)' 3. k' se DMývá talé hor.
ní č ást výbrusu drahotamů '
koruna zdira, vrcbolová' ukonč ují cič á5t
zdiva' hořejš í ploš ioa odpoú dají ďš í řizdi'
korund; drahokamy
korunová kntina: bobrovty
korunová ří nsa: í nsa
koí Unovač ni klenoty' k' insigDie (lat', odZnaky)
světské panovnické moci, uávané
podle zryklostí n. dané ho korunovač nfio
řádu při krií lovské n. ďsďské korunovaci,
Úimeč ně při jiiých aláš tní ch pií ež jloý
tech, Zároveň symboly státu n. í š e;odběž .
ných a pohřební ch insignií se obrykle odli.
š uji lunkci a 2pravidla i nádherným mate.
ná]ern' Podobu n€zachovaných Dřemvs.
lovských k' k' dotládají zejmé na obrazy'na
mincí ch. souboÍ č eskýchk' k', ulož ený
! korunní komoře nad iifuí předsí ní chrá.
mu sv. Ví ta, má iádio v.insisnií ch ze
l1' stol' Tvoří jej l..č eská královš tá koruna
zv. Svatováclavská, poí zená Karlem
Iv' r' l34ó pro korunovaci r' 1347 iako
nově pojatá reprMul(c€ zaniklé k. iře.
myslovců , zasvěcená sv. Václaw, t} !u lzv.
ostatkové k'; patři k ní ozdobné lož ené
pouzdro zr. 1347j2. ž ezlo a 3'jablko, obě
|ns|8Irie byly provedeDe za RudolÍ a Il'
Í ' ló02 t Pí aff a pňpojene k č eské koruné
nekdl po korunolaci nastupce Matyáje
(zat|mco pú vodni z doby Karla lV' by|y
o0\ezeny do Vidně, slaIy se souč ás! insig.
nií rakouských arcivé vodú a byly ulož eny
v dvomlm pokladu); 4' meť z dobY pied
Í ' l]54 (č epe] a flec, aracenou loihulr
nahradila v 18. stol' no!á); 5' pláš l: š tola
a pás z 1' pol' 18' $o]' Dalš íkl€noty, ob.
řadní roucha, nádobky ap', uvedené y č es.
ké m korunovač ní m řádu, rydané m KaI.
lem IV',jsou ztracené n' dosud nezjiš lěné '
Teprve od 1ó' stol' byl při korunovaci.h
pouŽ jvá]r ostatkoÚ kří ž zv' korunovač ni
(kol. 1357; svatoví tský potlad)'
koÍ unoÚ |ustr: jeruzalé mský lustr
korií k!: pť ejzy
(ořenJese, od 12' stol' zobrarovaná ú ze
starozákonn-í ho praotce J€saja (Izaiaš e),
(Iz 11,1-10), olce ž idovské hokrá]e Davi.
da' Z těla leáolo, Dejč astěji spí ciho pť aot.
ce ryrustá kmen stromu, v jehož větví ch
Jsou posta\,J nebo polopostaly Adana
a E!.y' sIarozakonn|Ch králú a plorokú zo.
sobňují cí rodokmen Jeí š eKrista (Mt
1,1 1ó)' v koruně stromu biryal zobrazo.
ván Krislus jako salvator mundi (Spasilel
svělá), Kristus ukřřovaný, Kristus soud'
ce' od 14. stol' laké Madona s Jeí š kem'
Nesprávně| strom Jesse.
kořeÍ ice, dřelo z kořenů , Zvlfitě z kořenů
ořechu nebo vřesorce (bruyerové dřevo),
které se pro ví Ť Mnéobrazc€ své ho fládÍ o.
vání uzí valo od 17' stol. zvláš té k výrobě
dýhované ho lďtěné ho nábytlu'
kosin!, bomí skosená plocha, pullová
střiš ka gotické ho opěmé ho pilí ře'
.
Kosmaté , cosmati, ří mš ímozaikáň
12'-14. stol', vzí j€mně pntumí a uzí vají cí
č asto jmé na Kosmas; v} tvářeli nástěnnou
výzdobu, podiahy, kMatelny a celé oltáie
Y jemné nozaice z mramoru i skla'
kosi s|onorá: slonovila
lostelni halar hala
kostni č erň| č emě
kostí i porc€|án, měkký, pfusvitný porce.
Iao vwaběný
^ |'
v Anslli od 2' ool'
18. stól' a v l9 srol' z klstnňo popele
s mastkem, al€ s menš í mpodí lem kaolinu'
kostni sk|o| mlé č nésklo
kostnice! samostatná ú č elovástavba
n. zvliiš tní prosior pÍ o pietní uchovánj ex.
humovaných kostí a lebek, č aJto v dekora.
tivtrí cb n' sFnbolických sestavách. Ro.
málrské , golické n hhtorizulí ci stavby bý.
Yajl omacovane leÍ nn€m camanum
(lat)' kameí (viz)i obecnějš ivyznam ma
rermln ossar|um (vŽ kamer)'
(oš ice, !:ýŤ obna kameninové ho nádobí
s měkkou oloviatou polevou, založ ená
I' 1802 a č inná v pné pol' min. stol' po
vzoru manufaklury v Holí č i;znač ená \t]a.
č enou mač kou Kaschau v Í uzné upravě'
koš t'á|(z něm'), krautš trunt, č í š kave tva.
ru soudku s miskově rozš í řeným hrdlem.
zdobená č asto pupky a jinou natavovanou
dekorací oblí bená v 16' 17' slol' v Ně.
mecku a ve střední Evropě.
I(othgasserotJ sk]€nicei Mohnovy skle.
nlce
kotolic€: cihla
koty|é (lat' colula), antický koflft na pití
s dvěma vodorovnými uchy pii okraji.
/109/
koulnik: rohovnice
korolitccttí , zahrnuje práce s od|é vání m
už itkoÚch předmč tů i uměleť kých děl
z rů zných i drahých kovů rú Znými způ so'
by, z nichŽ některó jsou známy od pÍ avěku.
kororil, souhmný archarcký název pro ry.
linu proy€denou v kovu. Podle použ lté ho
kovu se rozliš ujehlar,ně mědiryt a occ
lo4't.
korÚlcpectú . dfuh uměleckóho řemesla,
které zpracovává kovy tepániln. oblTkle
se sem vš ak neřadí práce se stří breÍ n, která
patřila stří bmictví , se Zlatem, která patřila
zlalotepectú a dnes zlahiclví ' ale ani prá.
ce s ž elezem (kování mří ž íapod.)' kÍ elá
nálež i umč lecké mukováhtví a dří ve zč ásti
také zámeč nicM'
kozi nož ka: dláta
xozoroh| zvěrokruh
koz b' l ' niiev pro dymnit nad ohniš těm,
lidově sopouch, pak proceIé zděné olevře.
né ohniš tě v č emé kuchyní středověké ho
a lidovóho domu' 2. jindy také 1o1é ž co
š tí rcÚkabiinec'
kož eš inahenldická| znak
krab' řidč eji také ž abka, ába' plastický
r.ýzdobný ú tvar kamenické ho dí a v golic'
ké aIchit€ktuře, ož ivují cí hrant š tí tú(vim.
perků ), fiál, !ěŽ ic' K' má podobu svinutó
ho listu.jeho v:ý!ol v golice spěl k dekora.
lilní mu ú č inku.
krrjinářská archilell lr. moderni obmé '
na krajinné ho parku, ulláření přirodnilto
proýiedi Vč ctnč ú pra! teré nu' vedení ko.
mUnikací a rozlož eni výstavby nejen z eý
tetické ho hlediska, ale také s ohledcm na
společ enskou funkci a ekologické zásady'
kÍ ajinářshi, klajinoÍ nalba, zobÍ azování
kmjiny skuteč né i fantastickó, konklé tniho
ýseku piirody č i ideální ho krajinné ho se.
skupeni jako zvliájtní ho maliřské ho druhu'
v e\Ť opskóm nalí řství přicháZÍ !ryinulý
námět krajiny s figurální mi stafiiž emi již
v pozdni aÍ lice. Ve středověku nadlouho
mil a objevuje se teprve!e 2. pol. 14. stol.
v náznací cb v pozadi figurální ch zobraze'
ní . Renesance rozví jí t- ý í ánci své ho á'
jmu o pří rodu a staví krajinu jako jeviš tě
|igurální ho výjevu. Teprve vš ak koncem
1ó' stol' a kolem 1ó00 se (nejprve ! 8rafi.
ce)znovu \Tbavuje kmjlna jako samoýat.
ný námč t. Typ idcální krajiny se ryví í
zvláš lě v Itáliia !e Flancii, konkÍ é tní kraji'
na \'Nizozemí , kde se k. \' ]7' stol. dále
specializuje podle námětu (nápř' horská
k|ali.a. lesní , ří č ní ,pobřež ní , mohká č i
í rarina) nebo dokonce podle roč ní ch
a denní ch dob (krajinalehí , zimni, noč n',
ncjč aslěli s figurálni slafáž i, ktcrá holand.
skou kfajinu č asÍ opiibliž uje k ánru. Kon.
kré tní krajinný Zálré r vyú sti| laté ! Í něsl.
skou vedulu. výZnaÍ nnou zvláš tě v barokni
i pozdé jš ígrafice' V období klasicismu
a romantismu se rozvÍ c]a předevš im zas
krajina ideální . hcroická, v dlamalických
náladách a s rů Znou archilektonickou ná.
plni' Realistické k' a zvláš tě plené rovákra.
jinomalba impresionismu řeš iIy pak stále
duÍ a7né jiotázky wětelné !ýstalbi kÍ ajin'
né ho záběru' Po,dějš í vFo] vedl přede'
vš í mk explesivní mu uhodnocení krajiny
jako malí řské ho a grafi.ké ho námětu'
kí ajinní park. rozlehlý pří rodni p.
19' í ol', Zabilají ci větŠ íÚsek krajiny
s vodní mi a lcsnimi plochami, ulvářejí ci
monumentální krajinné proŠ ory,spojova'
né dal€kými pfů hledy'
krajino'nalb!| krajinářství
kÍ !jk!, ploš ně rozvijená ozdoba 2 nití , š itý,
sí ť ovaný'háč lovaný' pletený nebo palič .
kovaný piis t dekoraci š atu a prádla. závě'
sú , ubrusů apod', zpNu geometrické ho,
pozdč jitaké vegetalrilniho vzoru i s figu.
rální ni notiry' sitá k., při niž se obš í vá
nakresl€ný lzor na podlož ce, klerá se Pak
odslraní , byla známájiž v antické m Řecku
av Byzanci, odkud se doslala do hálie, kdt
se pěstovala zejmé na v Benátkách od
l5. stol. K' pletená č ipa]ič k ovaná' vznika.
jicí proplé tání m nilí s palič kami v řetizcí ch
na válcové poduš ce, pochiií z ť cbodní ch
oblastí Evropy' později zobecněla na ]ihLl
(opět v Benátkách) a na západě E!Ť opv.
kde se vyhřanily dalš í osobilé lypy k
v 16' slol' se kÍ ajkářství rozš í řiloa od]iš ilo
!€ Francii (a]enEonská, valenciennská k.)
a v N izozeÍ n i (bÍ usekka k')' později \ Ne
mecku' Vedle pí arrych, í uč nichk' !e od
19' stol' k. \} Ť ábějí také strojově'
krajská 8al€riel galeÍ ie v Č ssR
kr!k€|áž (z í Í anc.)' l' souí ava trhlin€k,
krakú , krakelů č ikrakelur' drobné roz
praskání bare\'né Ws&T obrazu. TZv. slard
kraky vznikají dlouhodobě, hnutimi pod.
lož ky. prostupují celou malbu, a jsou nc
pochybným zí akeú jeji} o stáí , Da rozdí |
od tzv' č asnýchkÍ akelur, vznikají cí ch nč .
kdy velmi rychle z tecbnologických závad
pň malbě, al€ zasahují cí ch jen barevnou
Wslvu a její podmalbu. 2' k. uměledocilo
vaná tvoří také charakteristickou povrcho
vou Úpravu některých dřuhů orienlální .
východoasijské keraÍ niky a poÍ celánu (!iz:
krakele), al€ také modemi keramik!
evropské i skla (viz: ledové sklo).
ktake|e (franc. craquelé ), pů vodně ozna.
č eníraž ené pro č inský krakelovaný porce.
1án (s popť a.kaným po!Ť chem' jakoby po'
taž eným sí tí jenných vlasoÚch trhlinek)'
Krakelování se při výrobě dosáh]o ocbla.
zenim pol€vu' omač ení zobemělo a zahr.
nDje zejmé na keramické výrobky, opalio.
vané lrhlinkovou glazurou.
kÍ Ake|orlnó sk|o; ledo!é sklo
kÍ ake|ovaný porccláni krakeláŽ
krale|J, krlkelury. křnky (z franc'): kllr.
keláž
kí lkorec. masí vní kamenný nosnft !Tsu.
nutý ze $ěn} k podpoře vystupují ú 1h sla'
vební ch č áslí (balkónu' pavlač e, aÍ kýře).
směrem ode zdi zpravidla ve hmolě stup.
ňoú tě zmenš ovaný'
králolská galcric, řada soch starozákon'
/ 110 I
(výzdoba Belvedé tu ad
')' vc 20. std, utlu'
ncná onnost K. j. bi'la zbstavena teprvc
r. 1940.
kÍ Í ló. (řec.), měsidlo, objemná antická
nádoba se iirokým hrdlcm a d\'ěma uchy,
nejč aslěji hlinč ná. urč ená k mhení vina
syodou' Pod]e Naru se Í ozeznává k' zvon.
cový (s uchy při hrdle), kalichový (s uchy
při dně), sloupkový (se sloupkovými drž a.
dly)
.á
volutový (s volulově uNářenými
ucny).
kraulš trunk (z něm')i koš tál
krb, architel(onicky upra]€né , otevřené
ohniš tě k vyhí vání mí ýnosti, už vané
u nás zejmé na v golických hradní ch siní ch
a v renesanč ní chámcí ch. vnějš í obklad'
č elo k. bfiáz karnene, cihelnebo polé vané
hlí ny s rumou relié iní ÚZdoboú , zvláš tě
v ápadoevropských zení ch až do konce
18' stol' niiroč ně zdobené . V soudobé n
býové m interié ru nab]í \rá k' znovu obliby
jako dominanta ob} tné ho pÍ ostoru'
krč €k h|aÝice, hypotracbelion, p$l€nec,
nealobeny i zdobeny (zpravidla asrragalem).
nebo uNařeny jako odstupné ne ie.
mjnky (tal(é anuli), pro$ředkují cí pflrek
mezi hlaviď a dřftem sloDpu, vypracovaný
oblrkle ve spojení s hlavicí dórsl(ou' ión.
skou a toskánslou' vž dy o něco rnenš í ho
pruměfu DeŽ sloupový dřft'
kredenc (z ita]')' přiboroi} , skří ňka s ná.
stavcem' zprul (v 16' á 17' sto|') na pod.
pěIach, později (od 18' stol'J na mas|\Ť |,
roi!č žskří ňově upravené spodní č ásli,
slouácí k pří pravě, odkládání a ú schově
nádobí ' Roziněmá ú zlá I(' bjryá někdy ta.
kó označ o!ána jako bufet.
krejonová manýral fuž ková techlika
kremž ská bě|obr: bé loby
kren€|ování , krenelace (z franc'), přizdoba
domovní ch fasád opevňovací mi molivy'
cimbuí Í n, nepraÚmi stří nami apod., de.
koí ač nípojetí objevují cí se na piofánní ch
stavbách renesance a znovu v hislorizují cí
neogotické alchitektuře 19' stol.
krepidoma, kÍ eph (řec.), trojstupňovitá
podezdivka, podnož anlické ho chrámu;
hoÍ ní mí rně vp]alá p]ocha k' jc \t\.|obal'
Ieho vnitřnÍ hmota. rozloha. ktelou Z||rí rí
v]aslní slavba. se nazí vá steleo|rat' Yť \'v.
sokÝch stupní ch jsou t€prve Vlcsán\' ncbo
vlož eny pí stupovč schody'
krcpna (Zr]ěm'), !ll. od stiedověku Lrž í a.
ný nástrq k uchopení a pienálení opraco'
vané ho í áVební hokamenc' l]o kónickóho
whloubeni v kameni se Ysadila Jedna č i
dvě kónicky lo2š í řené ž eleznóv|ož ky
(podle toho jcdnoduchá č idvojilá k']' ia.
hoře opalřené okem k zach.\.cení . a ulč \ni'
h se Ž cleznÝm klí nem' 01voÍ po k' byl ve
zdj\,u obracen na lohou stranu' Né kdv \e
k' naýaly i Ž elezné stavební nů Ž ky. 7ná.
né rovněž od 14' stol', jejichž do kamcne
obrácené a 1am ve vyhloubení ch usazené
hfoty se samy upevňovalv vahou kaÍ r€n'
né bo břenene při zdvihání ' Dů lkv na bo.
cí ch k\'ádÍ u byly někdy zatne|o\'ánv. iinill
ponechávánJr. později takó jáko d€kolatjv
nr moilv,
kÍ a|.orec
nich izraehkých králú , ale Jindy také stie.
J(Ňč kých panovniků . umí st.ovaná v s]e'
1lcb irkádách nad ponálv západní ho pru.
.ť lí golických kaledrál.
krá|olská ž |uť :auripigment
krap|ak (z něn')| č enené
|irárrró mrdon1, označ ení pro sochy, ale
i pro deskové obra7v madon, kleré jsou
pí iznač nýnpÍ ojevem tn' krásné ho nebo
mč kké ho,inlemacionálni} o gotické ho
slohu kolem r. 1400 (1380-1420).
K. m' Vynitají zvláš tní m ltŤ ictým pů va.
bem a formá|ní dokonalostí bohaté ho zá'
h} bo\eho sys|enru' sochy k' Í n' jsou č asto
pÍ o!cden\ z ve|mi jemneho nateria|u
unělé kamenné hmotv.
krásnó pietr, né ně obl'yklé označ ení oro
sochy piet (!iz) z obdo6í krásĎé ho slóhu
koleÍ n I' ]4()0.
ktásní s|oh| golika
Itrsounná jednota, uměleckó sdÍ uřní
z2|oŽ ene r' L8 ]5 pi|spo]eč nosIivIa!tenec.
Kyclr pmlel uměn|. jehoŽ ú kolem bv|o po.
taoanl vyroč nich q,stav v Pnze iod
r |ó4()). iichž
'e
Uč astni|i praziti i záhÍ a.
nlcn| Umělci. pre\Ꭰnť máiti' Na r.ýsra.
vacn bJ|a za|upovana dlla. klerá'bv]a
pledn.tem \|o\o!ánl mezi tzv' akcionári.
(ren.pomihalr
č innos| sdrL]Ž e financo:
Vaj K |' zi\kJla|a tyto DiAonallci č len\
! slroken zahranič nim okruhu í ze svehó
veÍ qn.ho londu hrad |a pak r vé tš lakce
ktepnl. paií Í ká
krepoliné k|adi: oblamovani kladi
kresba, Iineární výnarný pro1ev na ploie
papí ru nebojiné ho rnatcriá|U (i na hladké
omÍ tce), provedený fuž } ou, uh|em. perem.
š tětcenr. ale také rrdlem (na ko\.ové deý
ce)' K. na papí ru lze dop|njt kolorování m.
perokresbou rozmývánirn (laví Io\.ání m).
K' je od samých poč álků lyilarné ho plo
/T]I/
jevu samostatným, autonomnim umělec.
kým druhem, ale později také pří pravnou
technikou náč Í ú ,studí ' ná!Í hú pro jiné
druhy výtvarné ho umění , uÍ ]ěleckÝch ře'
mesel i architektury' V malbč se použ í vá
k' také k podkladové mu Í ozvrbu dila'
kres€bné pojeti, lioeární p' (z lat'). také
kresebí ý n' lineární styl, umč lccký pro]e!'
1ehož wárné a ýazo!é pÍ ostředky jsou
založ ené Úhradně n. převájné na kÍ csbé
Grovnej)' V]|adřuje umč lcckoLl a duchov.
ní orienlaci tvů rce, sÍ nč ru, období ýoje
n. jen slouá urč ité muvýtvarné nu Záměru'
K' p' býá chápané jako ptotějš ek malí ř'
ské ho n' malebné bo po]elí (!iz)a patří me.
zi zí kladni pojmy teori€ ývarné ho uně.
ni. Rozdí l meá k' p. a n. p' bý.ýá patmý
např. při vynezení lvarui oslrá obrysová
liniezřetelně izoluje tvar od pozadí n' oko'
lí , kdeí o m' p' hranici tvaru spí š estirá
n' znejasňuje. obdobně se k. p. projevuje
v kompozici (linie ulóuje l1v' vnitřní kres.
bu, spojuje, rozliš uje, ož ivuje plochy' nese
pohyb)' V malLřsrvia sgrďiIu (přip' kÍ c5bě
a gratice) je v tomlo smyí u uloha kresby
zjevní ' Kresebnými prostředky mů ž er1.
stihnout plastič nost !ěcí i světlo (peÍ spek.
tivní zkí atky, š rafování ,rú zná 5í a vedené
kresb');linie se váž ez€jmé na k ploŠ e'Bar'
va s í unkcí napodob€ni n' symbolickou s€
podřizuje ploš né rnua kresebné mu zřeteli
(DaPř' v gotických vitrají ch ' viz). Kresba
a nalí řské pojetí lvaru bý!á také v rovno'
váZe' K. p' ! aÍ chitektuře, sochďstvi (zejm'
Í elié fD)a v už ité mumění se projevuje ze'
jmé na přilrymezení a č lenění tvaru adelai.
lů , v osnově kompozice (prů č eli)a forrnu.
lacič lánků (např' gotické ž ebrc). V relié fu
(např. porlré tní medailóny) je pří tladem
k' p. zřetelné (ozliš ení tvaÍ u a plochy poza'
dí ' obdobnou ú lohu rná k. p' vomamenlu'
kreton (z f.anc'), pestře potiš těné plátno,
obvykle !e lněnou osnovou a lonopným
ú tlem' uí vané zvláš tě od 19' stol. k č a'
lounění nábÍ ku; zpravidla hrubš í struktu'
Í y než chintz.
kré tské uměni; egejské lmění
kreussenská kamenina. nádoby - nejč as.
těji dŽ bánky a ní zké holby - s dí obnou
lelié fní ,peslrými emaily malovanou i po.
leýou opatřovaú ou omamenlální i figurál'
ni !ýzdobou' K. k' byla vyráběna z jemné
mavohnědé hlí ny v německé m městč
KÍ €ussenu v Homí ch Francí ů (Bavofsko)
od 1ó' do 18' slol'; v minulé m í ol' byla
č asto napodobena a falš ovárra'
krinolina (2 franc.), velmi š itoká odsú vaji
cí Ž €nská sukně, hotovená z tuhé látky se
áněmi (odtud flanc' niázev), nebo noš ená
na
^ láš tní
konslrukci. Předobrazem poz.
dějš í k' byly v 16' slol' a na poč átku
17. stol' sukně podl(ládané v pase váeč ko.
výÍ r polš táiem a zvonovitou konstrukcí
zv' VeÍ tugadin. jakož i do sllan š iroceroz.
lož ené sukně š paněhké módy pozdějš í ho
17' stol' Zejmé lta pak ve 2' a 3' č tv.tině
]8' stol. se nosily š iroké obruč o!é koo.
strukce, pří znač né pro rokokovou módu.
K' v už š í msmyslu ďovaje vš ak sukné ztu.
hé ho materiálu a na obruč ich, znovu zave'
dená jako moda na pařiž ské údÝoře Na.
poleona III. a odNd rozš í řenápo celé
Elropě během 3' č lvť linyminulóho stol'
kristologické týjcvy: Kd$ova ikonogratje
l$istova ikonografie. hlavní typy zobraze.
ní Jeí š ova,které patí k nejč astějš í mhagi.
ografickým námé tů nr' Kesé anská antika
Zobrazovala K. zprvu symboly (ryba' berá.
ne|;, pL,zději přitupuje a|egoricky lyp
m|adeho Dobreho pa\tyře neboK. uč itele'
Až do konce 5' stol' byl K' zobrazoyán
zpravidla bezvousý, od 6' stol' převaž uje
Úchodní ryp s plnovousem; ! lé podobě
rTstupuje jako Pantolí ator-Vš evládce
mezi anděIy nebo ]ako Maiestas Domini,
lrů ní címezi symboly evang€listů ' Typ
s vo$em a bradkou upevnily obrazy rouš
ek,,s pravou tváří '. K' (uv. vera ikon;viz
vera ikon)' Tak lTstupuje Dadále v samo.
statných zobraz€ní ch i ve scenách, Y ty.
pech, které byly zvláitě rozliš eny v období
ýředověku (vir dolo.un ' znuč ený K.,
Ecce Homo zbič ovaný K. a předevš í m
Ukřiž ovaný krucifix, typ rouvÍ ený již od
5' stol'). od stďokř€staí ské epochy do.
mato sloí ý ýoj zobrazení K. . dí těte
(n€jví ce s P' Marií v typu nadony s děckem,od
14. $ol' také samostatně). od po.
č átků je K' i' spoj€na s ikonografií P. MaÍ ie
v hlavní ch ikonogTafických É nalech: Na'
rozeni, obřeání ' Svatá rodina, odpoč i.
nek na ú těku do Eg} pta, ale také Kalvárie,
Pieta a Korunování P' Marie' Přirozr!ýn
středem je K. ve scé nách z jeho ž i\'ota.
které nalazují na vš echna hlavní ní sta
evangelí a apokr} 'fu M K' narození s Kl]r.
něnim (adorací ) pastýřů a králů , od scé n
mládí (lnfaltia Domini lchristil, K' Í rczj
zákoní ky) k té matů nKitu K','Vzkřiš ení
Lazara' Vjezd do leruzálé ma, Poďední vč
eře, až po paš ije, Úevy 2 K. utrpť ní
a smrti (soustředěné od 15' stol' do cyk|u
Kí ž ovécesty)' scé nicky rozví jeno by|o
zvláš ť Ukřiž oví nía (alvárie, snětí Z kří Ž ť '
Kladení do hřobu, oplakávání , Vzkňš ení .
(Zmrtvýchvstání ), Nanebevstoupe0i K.
á Podedií soud' Zálož eníkřestanské cn.
kve připomí ná Předání klí č ůPetí ovi (TÍ a
ditlo legis)' V 8otice a v baÍ okujsou ia.rc
viery K' ?azakú (cesta po hladinějczlr.l
svatba v Kí ni' RozňnoŽ ení ch]cbu.
UzdraveDí dcery Jairo} 'y až po Proměné ní
Páně na hoře Tábor). v sochařstú se v!.
skyluje Ev. olivelstá hon (vlz). K při
mým i alegoricky vykládáí ým biblickýrn
zobrazení m přislupují od středověku a zc
jmé na v baroku mystická zoblazení K. sc
světci, zejmé na s řeholní ni, zobtazeni Srdce
K. s krvácejí cim srdcem v tmové koruně
ad.
Kristory monogramy, zkratky jmé na JeŽ i
š ekista (chí smon; nejč astě]i v řecké
n' latilské podobě) utváiejí cí monogra'
mická znanení (synboly), jež se !ryskyfuJí
od starokřesé anské ho uměni, zejmé na l.
sestava X a P (velká řec' pismeí a chi a rhó.
první pí smena řec' Olristos), rozš í řenáod
doby cis. Konstantina Vel., č asto sevřená
layří novým věncem, synbolem ví tč zsNí .
a korunují cí kí ž (ú zi labarum)' 2'T (s0ad
z řec' TaÝ, ve smyslu mamení ) s P Ghó)
piipojeným na vrcholu s€stava \Tkláda.
ná také jako spoj€dí egyptské ho kňž .Iva.
ruTa P (rhó) skrývají ď Úznam K' m' (tZ!,
cÍ W monogrammatica, také forma recta.
lat', pravoú hlá), 3' sestavy pí smen
I a X (velká řec. ióta a chí ) jako monoglan
jmé na Iesus christos, v stďokřesé anské m
období nejednou zá5tlrpovaný ideoglatjť '
kým K' symbolem ryby (řec. lc} TTHYsi
vi, lHs), doPlněné m pak kowou ap.. J'
pismena IHs (viz), řidč ejiIHXP n' lHC.5'
l' N' R' l' (viz) a 6. A a o (řec. alfa a óme
ga; viz) samostátná D. v kombinaci se svm
boly a v obrazech.
krilický k!ta|og, podrobný soupis !eš kť -
/112/
lú ho dí ll ulč iióho umč ice. krltlck! zkou.
mriicí vš cchnapiipsáni a shronraž dujicí
!ic;hnr.. dosaž itelné ú Ltáje o kaž dé práci
!č ť t|rčbiblioglaile' V naš íliteratuře použ í '
\.án t|ké franc. ná7ev calalo8ue raNonn€
nť b0 lirké cuv|e cata]ogue'
krilil'l umč |.clá; umč lecka kIitika
krli0 oiskó \k|o. louhmnÝ náze! plo ú '
Iobkl sevcroč eskÝch' ale také sle^ kých
\kIlrcn l pr!é lictin! 18 stol'. matcrlálern'
tcchni|ou i výzdobou shodné '
klok(t. |
'
š ikí rýlrám kÍ ovu. koImÝ k oka.
pu. o|icný o vaznice a upevnění k pozed.
nicí n K' ]sou spojenl laté mi nebo pokrytv
l'cdnč ní m k lozlož eníkrÍ inr' 2. k' v he.
Iaidice jc heloltská figura !e tvaÍ u rzhú ru
7alomelré ho břelna. Zlrác€ná k' je Zalo.
.nena dolú '
kruklict. jednoduchý nástÍ oj k ,ejií ění
\odoroY!é ú roYně Zdi. trojú helní k ý svis'
]{ )U pií č kou a olovnicí zavč š enou \'e vrcho.
lu nld pi'č kou'
kr0Dllcch: nlegá1ily
I(Í (nnls. dlu]rÝ svč tovládcc anlické ho bá.
iť slo\í , svn Urana a Gáie' kle|í zbavil své '
ho oice \lád]' a spolykalsvé děIi, kleré měl
\e svou se\lrcu Rheou, aby ho nesuhly
z lrů nu' Rheá liak piece ukí yla Dia a na'
hŘdila ho balvanen' Zeus později se s!Í .
mi bral Poseidónem a Hádé m a s dalš í mi
o|ympskými bohv uč inil konec K' vládě'
svrhnuť ho s Tí tány do Tartaru. V ří mské
mvlologii byl K. Ztotož né n se saturnem
a pozděiiÍ chronem' Jako toto Zté lesnění
prcha\'óho a nič ivé hoč asu j€ K. zobrazo.
Ván v podobě okí dlené ho starce s tosou
a piesÍ paciÍ ni hodinani'
klopenla. nádoba na své cenou vodu. rů z.
né le|ikoí i. tvatu a \'ýzdoby, l. kamenná,
|elanlcká n' kovová. při$ěnná B. volně
postavená na noze! č aslo piipominají cí
kititdnici { !il)' uní stěná při vchodu do
koí cla. kaple n. i řeholní ho domu a své t.
skeho obydli,2. pienosná, zpravidla tovo'
va, urÓená k vlkropováni, dle pramenů
ne]prle piibylkú ' od lané ho středové ku
Í ovniŽ ! kosle|e' Nejstalš í přenosné k' po.
cházl:']í l dobl lománské . Klopení sc kona.
lo pomocí slazeč kuvětvič ek (hys p)n' ko.
vo!Ým kropáč em (il\pelgil), známým od
lanóho slicdověku] scstá!á z duté dí |ko.
lané h]avlce. ť niŽ je houbič ka' a z nrko.
kn} pii G ftanc'), až ke kop.'tů m sahají ci
pok{ Ť ka konč při lunaji a slavnostech,
\.banáchjezdco\'a znaku a sjeho heÍ aldic'
kýIiznanení mi'
krouŽ ck| modelovátka
krouž cná klc'lba: klenba
kro ž koló brné ní i bmé ni. drálěná koš ile
kr{ n. střcš ní konstrukcc uzaviÍ ají cízděnou
stavbu a nesouci krytinu. pů \,' dřevóná,
pozdé ji také lehč íkovo!á nebo smiš ená'
anebo v posledni době 7 preÍ abrikovaných
dí |ct] z ž elezobelonu' Z rů zných soustav
k' (pro sedlolo! Í řechu)je nelslarš í a nei
známč jŠ ísolrstava hanrbálková (němccká),
na^ aná podl€ vodorovných pií č nýchtrá'
nrů . hambálkú !e í olicí chstojaú ch se
svií ými í oupk! nebo ]ež atých s š iknýrni
slmpky' souslavu laznicovou chalakteÍ i.
Zují plnó lazby. klcré nesou vaznic€. vodo.
rovné lrárny střední a okapové č ipozedni.
ce. leÍ ci na obvodolé m zdivu. Sikmé
trámce' které urč ují sklon střechy' jsou
krokve' Zlepš ená hambálková souslava
k' se názýlá Ránkova; pii ní jsou krokve
upevňovány do pÍ ahů nad pozcdnicemi'
slicchám o malé m sklonu postač ila v]aš
ská soustava s vé š ad]em spuš těným od vr.
cholu k zavěš ení lazebnich t[ámú ' Pro
krouž ené stieš ni prolily se už ivalo skruž o'
vé soustavy (Deloí í neovy, podle franc' Í e'
nesanč ní ho architekta) 5e segmentovými
skruž ovýrri krok\emi z foš en, pÍ o mansar.
dové střechv byly konsuuovány dva
k. o rú zné msklonu pÍ o dolní a homi č ásl
í iechy otevřený k' (v někte{ ch nejslaF
š ich bazilikách) má volný' strope.n neza.
kÍ rtý pruh|ed do 5vé koní rukce'
krucifix (lai.)r (ristola ikonografie
kruh hrnč iřskí lhrnóiiský ktuh
kÍ uhoró í albl: centrální dispozice
Lruholi lustr| jeruzalé mský lusll
kruchla (z něm'), hudební trjbuna, situo.
laná v koýele zpÍ avidla na západní ýraně
a přistupná zvlአtnim schodiš těm.lTbavc.
ná varhanarni a urč ená pro zpé vní a hu.
dební doprovod litul8ie.
krunÍ i: kyrys
kruž ba, gotický architektonický č lánek,
slož ený z prolilovaných kamenných prutů ,
aplikovaný na zdi (lichá' slepá, pane|ova'
ná, lipaná k.), ale nejč astěji !olný, prola'
movaný. vyplňujicí
^ láš tě
okenní oblou.
ky, zábladlí a rosetová okna' vJrvinutý
v ploš e v geometrický, krouž ený obrazec.
Tento omanent je od 13. stol. postupně
propraco!áváú a obohacován' Pro
14. slol' je pří znač né paprskové ltváiení
k' (odlud i fÍ anc' n&ev raYonnantní goti.
ka), pro pozdní sloh poslé ze spleť asymet.
rických plamé nkoÚch ú tvarú (odtud ná'
ze! plamé nková kruŽ ba a flamboyantní
gotika)' Vytajenóhlotilé konc€ k' prutů se
nazývají kruž bové nosy'
k4.cib{ ny, nepňhledná barviva. která na
Í ozdil od barev lazumí ch knií podklad.
i kdyŽ Jsou tence naneseny' o jejich kryci
schopnosli rozhoduje specifická !áha
a dalš í paí ametry bar'.iva ! práš ku'
kr!cideska: abakus
l'.o'. (hambálkova s0[ýa\|]
r 113 r
krrp(8 (z řeč .), podzemní č i polopodzenní
klenutý. né kdy i ví celodní prostor, umí stb.
lanÝ pod chórem koslela, ltcÍ ý slouž ilja.
ko martyrilm světcú nebojako pohřebiš lé
řeholní } ů a význač ných osob' K' se obje.
\'trjí v Í aně středovč kých kostelí ch a jsou
č asléješ tě V románských kostclnich star.
bách podé lné ho lypu. Rozlehlé vicelodní
k' pod ZvÝš eným chóten pnměňují koýel
v podvojný'
krlplogram (Z řcč '). ndpis n' i š 1fš ítext
skryté ho výZnamu Y\.jádřcný kombinací
pí smen a slov' casto zahmujc chronogram
(viz), býrá doplněn piedmětnými symbo'
ly, dopro!áí erby.
křYptoporlré t (řec'' franc'): podobizna
kn't. mč kki: protisk
krylina. povrchoýý kryt sť echy, polož ený
a upevňovaný na ýieš níkonÍ rukci k o.
chraně proli povětrnostní m vlivú m. Mate.
riál a sestavení k' s€ vÍ razně uplatňuje ve
!Ž hl€du stavby. j€dnotlivé druhy jsou při.
mač né pro rů zné stavebni typy i slohová
období . K spalným k. patí slaměné doš ky
(k' lidových í aven' adře!ěné š indele uá.
vané od Í ředověku; k nespalným vš echny
k' Z pálené hlí ny (laš kv, pre]zy, háky
a esovky), z břidlice nebo z azbestocementových
d€sek eternitu anebo také z plechu
(měděné ho č ipozinkované ho)' Keramic.
té . pálené k' se kladou na latbvání krovu,
ostatní se upevňují (pňtloukají ) na b€d.
nění '
krzno (Z lat'), náZe\' svrchní ho odělu
u Slovanů , ob.ryklé ho palrně ď pralěku,
pro kož eš inový, koŽ eš ií ou podš itýnebo
lemovaný pláš ť bez rukávů , spí naný na
pravé m rameni' Později také niizev kabál.
ce oblé kané ho pod bmění '
křemeláli: dubolé dřevo
kicmen. velmi tvrdý i křehký, ne1rozš í ie.
nějš í nerosl. Varianty kiemene (křemič ita.
ny): č řé (křiš tí l).luzně zbarvenó (citrin
am€tyst, ruž enin, áhněda aj. drahó kame.
ny), neprů hlednó (kameol. pazoLrrek).
Křemič itý pí sek slouzí k výrobě skla ijako
pí sada kámeniny a poÍ celánu'
křestni rnisa. větš í rnělká rn. rovné ho dna.
vytobená z plechu barevné ho kovu, yzác.
ně 7 lepané ho í ií bra'z cí nu. zdobená rv'
tým n' tepaným omamenlcm' symboly
n' obrazem křtu n' PNní ho hří chu, oPať e.
ná pamělní m nápisem' objednávaná nei
č astěji knotrť m jako dar, slouž ilapři
kiestní m obřadu' Nejstalš i pochlie]í Ze
12. stol.
křida. pií Iodní uhlič itan vápenatý. měkká
homina dobývaná na pobřež í západní
a sevemi Evropy, ale také ve Í řední Evro.
pě. nelost mnohostÍ anné bo použ iÍ ív ob'
lasti ývarné ho unění ' V pevné m a óiš tě'
né m stavu se uává k studijni kresbě na
tmavé m podkladu. mletá slouzí jako pří sa.
da v kvaš o!Í cbbanách, při vý.obě baÍ ev
past€loYých, od střcdověku soucí st pod.
kladu d€skových obrazú , později v š epsu
při pí pravé malí hké hoplátna'
křid|o. č ást stavby piedsupují cí po celé
Úš ce budovy nejné ně o dvě okenní osy
zjeji ú středni hmoty' Mezi [' vznika]í ná.
d!oí , připadně, jde li o podkovovou dis'
pozici ámku, č estný dvů r'
kiid|ové pohárv. skjeněÚé č í š ena vyso.
kých nož kách se š tí panounatavovanou Ú.
zdobou v podobě kňdé lek, vyráběné ve
druhé polovině 16' slol' v man:í ristické m
stylu nejprve v Benátkách, ale později,
v 17' slol' pod benátským vlivem iv Zaalp.
ské Evropě, ve Flandrech a v š iroké stř€.
doeví opsté oblasti'
kří dloyý o|tái archa' oltář
křidová |itografi e: lilografie
křidorá technika| fuž ko!á lechnika
křidoYý š eps| podklad malby
křiš ť á|(z řeč .)' bezbaNý a č irý křeÍ ič itan,
! krystalické i amorfní pí lodní formě. Byl
brouš en .lako drahý kámen a byly z něj
řezány i ozdobné nádoby v anlické m Rí '
mě, v Í enesanč ní ltálii' v Pra?e v době
Rudolfa ll' se z !é to technily lyvinulo ie.
Zánisk]eněných nádob. Jako k' se také o.
znač uje č iré jiskřivé draselnovápenaté sklo
ceskó a sodné benátské '
křiž (zlal.), od pravěku a í arověku známé
znarriení . ód starokřest.anské doby zobec.
nč ló jako symbo| Kriýolv smrti'
,l.r.:|]
k' se lyvinuly l č etné rů měny pod !]|\!']t
nábož enských
'oren'
al€ také herllllr|.\
Nejč aí ějš ípodoby k' jsou: k' ieckí 1crLjl
quadrala)' s rameny té ž edé ]ky; |ati|\i'r
(crux immissa). běž nÝ llar s p|odlo']l..
ným svislým ranrenem óiků Iemi ondřc|\]'.
(burgundslý), s břevny š ikmo zkií ž eninl:
€8yptský nebo antoninský (cfuI conn^
sa) r podobě velké ho T] 7áIěsný k' nirhl]i|
s oókem (crux ansata). eglptské znarnť ni
ž ivota: vidlicový (té Ž !č lvový) č i ro7sochl"
Ú ve tvaru Y] lolrinskÝ, s dvěma s1cjnirll
pří č nýmibřevny; patriarchální (krrdinlL
ský)' s dvěma pií č nýmibřevny. z nlchŽ
dolni je delš i; papež ský sc třemi pií č ní ni
břevny. z nichž dolní je opěl nejdelš il prl.
voslalrrý č iruský se ť enri přič nými bii'r.
ny, z nichž dolní je š ikmé ; nalté zskÝ '.:
č tynni í odiřujicí Í ]ise rumeny, na ko|cí ch
v lupé m ú hlu qí znutými' D\'ojitÍ l.' ].
hvězdovitě zdlojený k' řecký; hvězd()lÍ
k' naproli tomu je č tyřcí páhvězda' \' hť '
raldice přicháze]í ješ tč dalš í podoby k' Í o1
liš ené podle ukonč eni ramen (bellič k!\i'
jetelovÝ, lilio!ý' kotvico!.i ap.).
+ Ť X-[
|.řiž iecký. kdnský. ondiejský. eg\pl\|'i
vidlicový, lotlinský. pÍ a!o{ ]amÝ' palnalchl]|ni
.,r- o v í ].
|É c]$ > < Ě]|--.
= F
{ 5 /\ di
tapeŽ ský. ]etelový.'na|(é ^ ký. llL]\r
křiž eni' č á5t kostelni]ro prosloru vymc7ť
ná pIotí nání m podé lné lodi (hlavní i pii.
padně boč ní ch)s lodí pří č nou(tÍ ans.]rtem).
V karolí nské m období k':iskalo ttltI
křDolá cesl{ . cyklus zobrazení KIií lN\
/r14/
c. s kií ž emna Kah,á i' Í ozč leněné
v 15' ýol' na sedm etap. ! období baÍ oka
Í ozÍ nnož enéaž na č lrnád zaslaveni, zob.
ra7oť antch zpnu l|$licky re|ii|J. později
iUvnrIi ko\leIaJ ploině. mďii\ky' Ikonn.
graí ]ď1 qk|Lrs k'' c pled\tavuje í ěŽ eini
udá|oýr Knsto\ych pácLJ|'
kří Ž oláthodbai ambit
kiÍ olá |ilcnb': i(lenba
kiiž oiá kvlkai k} 'tka
křiž olí ýřechai s|řecha
kří ž orá lázbai cihlové vazby
tiřiž ornici (lat' crucigeri, cruciferi), oma.
č enící rkelnich řádu. pú vodné š pitální ch
brat$t€v, zakládaných v období kiiž ác.
kÝch válek k pé č io nenrocné a porrtnfty
i k práci v duchovní správě' Sdruž ovali se
oodie vzoru au{ ustiniánů - kanovní ků
iřeholÍ sv' Auguš tina' Postupně se přetvá.
ieli v Í !1ihké iády' Nutno ]€ odliš ovat od
iádu německých Í ytifij. V cechách pů so.
bili l. Křiž ovní cis č ervenou hvězdou (lat'
Ordo nilitaris Crucigerorum cum tubea
stella. o crucig) řád č esté hopuvodu, za.
lož ený sv' Anež kou v l' 1234 37, od
r. 1252 usa7ení na slaroměstské straně ka.
nenné ho mostu v Praze, kde vznikl š pitá
akostelsv' Flanliš ka z Assisi (patrocinium
trvá)' V č €le stál mislr, pos]é ze v€lmistr;
v letech 1561 aZ 1694jeho hodnost přeš la
na arcibhkupa praž ské ho'TiNl rytí řské ho
řádu zí skali r' 1ó4ó. Rádo\"ý oděv| č eÍ ný
kiiž ornici s č ervcnÝm ýdceni cyÍ iaci
kří Ž otý nimbusi svalozář
lalfu s d!ěma bí lými jazýč ky Ďa tolářlu' ků l, helaldická' heÍ ohská figurai svislý pás
osÍ ]ihrotý č enený kňž ,pod ní m š esticí páuprostřed š tí u(š iie 2/7); kolí } uXí pás
č crvená hvězda' Rádový maki na č emé m(š iř€ l/7);ptut tenký svlslý pásek (uŽ š ineŽ
pol;\\iť u\edeni iš rven} \ňŽ a
Lvé zd.' 2. .eom|na
Po|e)'
KřiŽ ovn|cis Óervenym kizeÍ n (Ki Boá} o
hróujenjzalé mské ho)' řád založ enýv Pa. kulÁč c: dřevěné konstrukce
leslinč ! l' 1114-21. Jeho představenýÍ n
bvl l€ruzalé mský patrialcha' K nám uvede. lu|isa (Z franc.): insc€nace
r' 1190 do PrahY na Zderaz. Zenské
vělvi patň1 š pi|ál ve svělci u TepIic' Řádo. ku|oÁr (z franc'), oběž ná chodba. zpravi.
výodě\':č emý talár'na levé stranč č erv€ný dla kolem nějaké shroÍ naž ďovacíprosiory
d\oirJ talrid i'kri/ s.olcr nd lodicce. cot (d'vodelar nehn loncennr sine aood J.
rVoň jeiich znak ]' Ki]ž ovnIci s Č enne.
nÍ } r srdcem. (viz) c]rriaci' ku|turni pamálla| památla
křiŽ oYí piIiř: pilii
křti(c|nice. tomé rná kovo!á nádoba. uí .
laná kc křtu, slabjlně umistěná ! katolic.
ké m kostele v kiticí kapli u vcbodu nebo
u chóÍ u' ! elangelické m v chóru' od
13' stol., kdy křeÍ ponoření m ustoupil
kí u lilí n s!ěcené !od!.jek. menš í av!š š i.
Zpflu ! kamenné m, plasticky formované m
podstavci, později kovová, cinová. na noi
kách a s dÍ obnou relié fní dekoÍ ací . v ob.
dobí baroka zplavidla ! dřevěné m masí r.
ní m podslavci' obqkle s iezanou skupin.
kou kňu Krisiova na !1-ku'
kuhismus. malí řský směr. kleÍ ý sevyhranil
v dile P. Picassa a G. Braqua kolem 1910
v Paií Ž ipod vlivem č emoš sképlastiky
a Cé Zannova návrau k trojrozměmoí i !ě.
cí ! prostoru a upoutal svou no\osti'
opustiI perspektivní zobÍ azo!ání ' ale 2dů '
raznil elementámí geometrickó tvary'
Př€dmět podle teorie k' nemá jcn j€dnu
viditelnou formu. ale několik' Anal} tickÍ
k'(1910 j2)rozkladal plaýicl'} lvaÍ ploi
Ly, skladaiici pohledy z lú zn} ch Ýran.
'!n'
tetický k. (1912 14) seskupoval nově cel.
ky a doplňovalje lsazenými Zlomky sku.
Eč nos metodou koláž e' K' 2asáhl doč as'
né i oblast plastiky, aÍ chilektury a už ité ho
umění ' Hlalní předsravilelé k' u qí si
E' Filla' B' (ubiš ta' A' Procházka, J' ca.
pek, V' Spála. sochď o. Gutfieund, arch'
P' Janák, J' Goč áÍ ad. Teorii k. se vedle
Filly věnoval historik uí ]ění V' KÍ amář
kuk|a: kabňnec
funkce p' ZahÍ nuje nejen zajiité ni a Utč ení
p Y pÍ o kuhurní ú č e|y.nýbrŽ É kévhod.
nou vnltiní pÍ o(oÍ ovou komunikaci a in.
stalaci. výk|ad (inteÍ pletaci), odborné
i populaňZují cí pubIikace o p ce i rú zné
mož noslijcji} ro obč asné ho v' (koncefty.
Llivadla ap.).
Xuncli.eIrno sli|ol rubí nolé skIo
kupr (z lal.)i kalich
kupole (z itál'): klcnba
tupo|orá ýÍ lbr. stavební konstrukce, její ž
hlaYní pÍ osior je zaklenul kupoli (bání .
\fé rou)' J€ ]i tenlo pÍ oslol Zbudován nad
č tyřú helnftem nebo polygonem' je třeba
převé st tuto disposici do kruho!é nebo
oválnč pa1cč ni linle pomocí pendanlvů
nebo tlomp' Mezi nč a llastní báň se zpla.
dla vkládá jcí č nizký. okn]r prolomený
válec, buben zv' tambur; vrchol b:í Yá oteY.
řcn oknem nebo ukonč en !í ž kous okny.
lucernou.
kuÍ ent: traklulá
kuí iitskó pohá.t. č iš cZ€ zelenavóho sod.
né ho skla, zdobené podobamicí saie a sedmi
kurÍ iřtu (stojí cich' sedí cí chč iZobraze.
ných na konich), malovanými emailovými
bar"-ami' K' p. jsou pií znač ným proJeven
německé ho sk]áiství od konce ló' dokon'
ce 17. slol.
ků rkr: jepliika, prejzy
kú Í os(iec'): archaicld ú smč !
|.rlrzila (zlat' cursiva scriptula)' druh běŽ .
lré ho pí sna volných a 4ednoduŠ ených1va.
ril. spojují cí plynule pí smena' v 1at. p'smtl
sc objevuje od 1' stol' př' n' l' v přenesc.
né m srnyslu k' je dnes v trpografii leŽ até
tií ěné pí smo nejbliž š ípsanónu.
kusá piipora: pí pora
kuslodie (z lat'). lituÍ gická nádobka, l.
stojalá. z drahé ho kovu' uróená k přecho.
váváni hoýií do monslÍ ancí , 2. schránka
na nalo hoí ii k Zaopatřování nemoc-
ntcll.
ku|turni luž ili památck. ne zcela !Í sliž .
né . ale č ayo uávané označ ení pro vš echny kutnr (Z něm'). hábit. mniš ský oděv au'
způ soby rozvijeni kulturní a os!ělo!é guÍ iniánů . františ kánů . kapucinů ad.. š l'
/ 1t5 I
Ioká, al ke kollrrkun) saha]ici lunlka s La'
pucí a š Iokými Í ukáry. přepásaná řene.
nem cl snurou s u?ly,
kutrolf (z něm.): angste[
kuž e|ka: baluyr
kuž elorÁ ýřccha; slřecha
kladrátek (z lat')] bilet
kladratuřa (z lat'): ambil
kvadraturní nlliřstvi' quadratumí rn'.
(z lat'), fresková malba archlteklur. klerá
usiluje o iluzí vní zrÍ š enínebo proměnu
reáIné ho interié ru (č asrc Ž ároveň olevře.
ní m do volné bo prosloru nebes) perspek.
tivní mi 2kí atkami. kladratumí ňetódou
ótvercové ho dé leni (odtud názel), Iozvi.
nutou k tomu ú č e]uzejmé na ! obdobiba.
Ioka. Fi8ury jsou podávány rovné ž pod'
hledovýrni zkralkami (z\' v ilal' solto
rn sul,
IYadriIob (z lat'): č tyřlist
krádrolí ni. také nepravá bosiiž , vněiš í
ú prala zdiva napodobení rr kamenných
kÍ ádří kové zdivo| zdivo
kyádřikr' tanenné ' u nás vesÍ něs oDlrko.
!e. pť ť |ivé opraco\'ané stavebnr hiano|v
o výš ce 8 až 24 cm, pňznatne pro romál'.
ské ,, pravidelně kladené zdivb Gvádří '
KOve z.l.
lMk(r\lj náhttek. pros|i, ale lvaí o\é v].
iibeni n'. !'yrábé ný od konce 18'ýo|
a v pruběhu 19' stol' nábož enskými obc€.
ml seveÍ oamenckých kvakeru. cha|akte.
n5ljckd]so! ž id|e\ v) sokyÍ n |enocheÍ r. \ry.
pleEne í akosem'
klant|ikJ (z něm'), název pro č wrtiny ci.
hly' a]e také pro tvaÍ ovky iú zné forÍ ny'
kvnš oró rna|ba. kvaš (z franc' gouache)'
malba krycí mi vodovými barvaňi sní š é .
nymis bě|Uir]lu, bá^ l' poi|pryskvňč ne s .
né |epi\é ko/oidn| |atliy 1áraiski uuma1'
'lechn|ka k m' na papiie by|a oň|ňcn
/r]áí ě v pnré polovině ninulé ho s1ol'
lilll€|n (z |at.): kodex
krč t abákol.ý abakový kvé t
krinlcrn: kodex
ktí tkované sk|o: nillefiori
kll'aÍ t (holand'): coperta
kYáthos (ř€c'), antický kalí š et(obsabu asi
pú I decilitru) s vysokým ouš ken č idrž a'
d]em k nabirání z měsidla a k nalé vií ni
ví na.
(\h€|é . boh} né maloasi1keho. fryŽ skeho
pu!odLr. v anlicl'; m} tologiI zté lť !ňuIIci
pňrodu a Její plodivou sí u; odlud její ná.
zev Velká Ma&a. V někteí ch kuhech by.
la K. nejvyš š ibohynj' ovládajicí nebesa
i po s} č l|' ByIa zobrazovdna Í ú Zné 'ne|.
Č aslé jiia|'o ž enska po]opoýava \ mnoha
prs!. \ naznakU ž iVn.; p nosti pňrod} , ne.
bo iako ž ena s hladebn| ko|unou oa voze
laž ené nhlr.
kÍ č (z něm'), zobecnělé označ ení pro od.
vozený' podbiivý výtvarný proiev souč as.
nosti i minulosti bez oravÝch umč leckÝch
bodnot' využ í vají cíobiibu urč itých námld
a notivů . v podání tradič ní mi módní m'
obecná srozumitelnost nebo citovoí vý.
tvarné ho dí la není \rš ak ješ tě znakem k'
kÍ . hů l na konci rodí řená a ! kulovilým
zakonč ení n,primitivní dřevěná zbráň,
v anlické ikonografii atribul Hé ráklÚv,
! křeýhnské apoš tola Judy Tadeáš e'
Xyklópolé , jednoocí obii ř€cké m} tologie,
synové Urana a Gáie' kleií s€ zabývali pas|ýřýví
m (z nich byl Homé rů v Polť é no$,
pozdějibyli pokládáni za dělnfty Hé |aisto.
iJ (pracují cí r sopce EtDě) a jindy za stavi.
t€lelytlopských zdí z nespojovaných bal.
kykloprké zdirol zdivo
ky|iri (iec',lal' calix), antická miskově roz.
š iřená nádoba na nož cea s dvěna pozdvi'
Ž enýmj uchy. č asto zdobená Í nalbou' č í š e
k pití vina'
kÝ|orÍ ob|ouk; oblouk
kina (z řec' kymalion), horizontální . Dro.
fi|ovany č i plasticky zdobeny podDoroi.l.i
archileklonick' clanek antlcké ho'pú VodU
Podle profilu a výzdobY se rozeznává
k' dóĎke (l€hke). Vydule. p|astickv mod.
lovane. č ]eněne sty]|zovanynI l]st! l]6l.r
vec);dá]e \Tputlé , těž ké k' iónské (pod!a.
lek), zdobene zpravrdla lelcovcem; rlpu
klotfdUle k' lesbicke (laIoš ka)'
tru tnu lru-lt^ .'t-
11
9* .'orcro,a@.c i l
klma' hsirklé (|aloš ka)
kma' dó^ ké (listolcc)
kyrys (zÍ ranc.), krunýř, h]avní č áý brněni
kryjlcí prsa. take hrud!i p|at (d\o]lr\
k' kry i zada). od anl|ky zhoIo\ovanť
z kovu, velitelský k' nároč ně zdobený' Re.
nesanč niubÍ ojiisttl (zvlďle llakke)poUi.
talo pň vyrobč k' \'š ech lechnlk koto\ť
lýzdobné práce, hlavně tepání , niella
a Busovanl
I{ ysib|, výrobna porcelánu na Karlovarsku
vzniklá z dí ny na kameninu, založ enó
1803 durynskýn podnikatel€m K' Non
nem' Rozvoj ivzeýup výŤ oby zaznamcná'
vá teprve v prYni polovině minulé ho sto]'.
nejPNe ve foÍ mách a Úzdobě pozdní antř
ky (nalí ř J' Mú lle4' později ve stylu dlu'
hdho rokoka (F. Quasr). Tehdy b)l porceIan
Z K' \)ryařn oa \i(hod a na Ba]k.rn
V období Neupergů ( 1847 1902)sevýro
ba nádobí zjednoduš uje. ale za\'ádějí sc
i figurky (světců a ž ánrové ).Znač eno ba
I116/
í ť \n!mLmolloeÍ an]vpod po|e\||u na po.
Ie\.. puzdé |i \)llač ť nymI n.lpr5y (U prota.
Ie npť m. inl!idIy. c]eshÚbeI ap']
EK
NG
Xr\ibl ,0.
k!lLl. kJmcnna Vrcho]oVá ozdoba gotické
tl;h', \inrperIu apud. V} ,lesaná \ podobě
ooupč te a listů , uspoiáda.ých i ve dlou
'vrsti'ách
a l} linutýcb zpravidla kří ž ově;
odtud i oiie! kří ž o!ák} lka.
htnó okno. o modemí archilektury, je'
hoŽ kňdlo se o1áč í tole vodorovné osy
a\. ž ádoucipoioze je zajiš tbváno brzdiciÍ ri
závaž í mi'
labarum (lat.)r korouhev
l!b'rin( (Z ieč '). l' pú vodné seskupeÍ í
přcdhiýolických objektú splelité dispozi.
ce na KIé tě. 2' podzemní bludiš lě (taby'
rint) zbudované n]} dckým stavilelem Dal.
dalem ná Kré tě. v něnž podle řeckých bájí
pi.biTal netvol ]t'lí nótauros s bÝč í hla\'ou'
]. obwklá souč á5t zánreclré zahrady 1ó'
iješ lě 17' ýo|'. bludiš té |orÍ nované 2e í í .
huÍ ch Zelených slé n'
|uccnra (lal'). ří nský ceslovní p|ájť obdé |
nikovóho stiihu. spí naný na prsou, noiený
ZpIavldla přes tógu'
Iuť LInar (lat'); kaseto\'ý strop
Luchť \is: ivloiIy
í l'|-ll
cu 6 r
l' I I b\
vY
GilESHL'EBT
."ě'
lllková prácc. umění laku. východoasijská
výzdobná lechnika. pěstolaná přcdevš í m
v cině od 2' lhí ciletí př' n.l' a v Japonsku
od l0. stol.i pollé káni drobnýcb předmč '
1ů Ze diela. b]í nt. kolLl (v Japonsku také
Z papí Iové hmoty) barevnými lakovýni
vntvami. znač něodoliÝmi !ů č ivodě
i ohni' Č ema]í ci nebo ruzné zbalvený lak
z pÍ yskyiice š kuÍ npy leí Ť než o!é(Rhu.\vcl'
nicifcra)bll nanáš en v mnoha !Í stvách na
předmět (popřipadě na |ilkolý podliled),
několiklál brouš en a leš těn a !ělš inou do.
Dlňován dalš ívýZdobou $tí m. ieání m
(v Č inčoa t3' í ol'. technlká gu znač i
!!řczáváni geoÍ retlických omamcntů do
rú ZnobaÍ ewých lakových Ws|ev) nebo re.
lié fní m vrsllení m, inkruýací (ping !uo.
kovovými č ás cemi)' ale předevš í m ma|
bou a sypánim zlall.n č istribmým pra
chen' Kombinací řezu amalby byltZ!. lak
koromandehký. Z hlavní ch dvou lypů la.
ku bylč erný (jap tsrrikoku) už iván zlláš tě
k malbě a inkNstaci a č eNený (tl-hong'
pekingskÝ lak' jap' tsuiš u) t vyiezáváni'
V Japonsku' kam l' p' pronikla z Cí ny, byly
lechnikyješ lč 4cmněny (zejmé na v makie,
l' p' s prachem drahých kovů , v inkruýaci
peÍ Ielí )a výzdoba zpestřována Zejmé na
vegelabilnimi motivy' Charakteristickýni
projc!,japonské l' p'. jejiŽ tradice !e udr
Ž uiedodnes,jsou masky. inro' ne$uke' zá
stěny ad' V |ů zných obměnách byly tylo
technikv použ ivány také v Kore1i, v lndii
aj' Do Evropy-se l' p' doýala v 17. stol'
dolozem z ciny a byla zde hlavně
v 18' stol' napodobena zejmé na v malbě
ní bvlku, v provedení o!š em znač ně hrub'
š í m'T€chnické dokonalosti dosáhla
l' p' v rodině Martinů , francouzských
dvoÍ ní ch dekoÍ até ňv ll]' ýol' (\'eÍ nis
Maí in)' K nalovaným l. p' pať í takó
dneš ni lidová výroba v Palechu v SSSR'
lrkr. pokosty' rychle tvrdnouci Í oztoky
pří rodní ch nebo syntctických prlskyiic'
V malí řýví se k ož ivení barcvné lrsN-v
i k její ochlaně |akor'ým filmem (fimis)
dosud už ilápn.skyřic pří rodní ch, tozpui
lěných v lihu net]o ! oleji' Rychlejiscbnou.
cí l' lihové neplaskají . ale mohousmýl lch'
ké nánosy lazul a zpú sobil bobú ní baÍ ev.
né !Í stv} i olcjové . zp.alid]a teryenlÍ lov.
1. !Í dnou pomaleji, ]sou měkč í ' ale v sil'
né jš í mnánosu mohou vytvoiit systé m
prasklinek' oboji druh l' má býl snadno
Iozpuýný, aby je] b]'lo lle odÍ ranit. ah
záro!ť ň lÍ vanlivý Pií lii tvÍ dé . prolo mé ně
vhodné , ale č aslo už ivané jsou l' kopáIové
(např' zanzibáĎký kopál). NejznáÍ nějš í
a dosud nejuŽ ivanějš í jel damarový Z tro.
p c[\(h eh||cnanů s IeÍ penlJnem č ilihť nr.
Llale nrrrne zloutnourt zaverecnl lak mastr_
xoq z \onne pislJcio!é prysk!řice a 5 bď.
zamem elemi, nebo srlné 1erkli. ale Ž |our
noucí l. z africké pryskyňce zv' sandatak.
i\'Í alným nimým leskem pů sobi l' voskový
z rosku a |ihrr' Jlko l bll! uí vánv také
někleré balzámy'
|aloš ka| kyma
1im'nó phrno: haktulá
lámanÍ s|ohi gotlka
lan]brekí n. lamb|equin (z ho]and.
a ftmc'): č abÍ aka
lambric (Z flanc')' ní zké oblož ení zdiv in.
terié ru při podlaze pásem jiné ho materiá.
lu. neióastěii dřelem' ní 7ké panelováni,ja.
ké ho se uŽ í valo v obrazáÍ nácb aj.
|amporá č erň: č erné
lantelo\ý ob]oukl oblouk
langobardské uměni| piedkarolí nské
Láokoón' Apollónú ] [něz, k€fý varoval
Tlójany před hti Rekl] a před dobytim
mósta;bylisdvěmasynyzahubenmoiský.
mi hadv' Znáné helé nistické sousoš í té to
scé nv o]]jevené ř' 1506vŘí mě, inspirovalo
misny lrcholnó lcnesance i manýnsmu.
zapusobilo na sochahtví barole. ale laké
na e\telické názoN osví cents!í i minu]é ho
í ol'
|apidářiu (lat'). sbí Ika kamennč plastiky
a její ch zlomků , archileltonických frag.
nentů zÚkopů a ze zí uš enýchč i poš koze.
ných hlstoIických stalebi plastické ori8i.
nálv na pú vodní m mí stějsou nahrazovány
kopiemi' L. \.znikaji při nuzcich nebo pii
lýznanných panrátkách s dlouhú n í a.
vební m výo]cm.
laph tazuli (lat'). lazudl. azurově modrý
dIahokam, vrbro!š ený byl aplikován jako
ozdobný kámen| roz€mleŇ piilozenÝ
/ IIT i
ulÍ anaí nbyi už í !ánJiŽ ve slarověku a Ve
středo!ěké malbě ]ako vzácnó baÍ vivo.
|'p|e (z něn')| biffy
I'aÍ pour l.aí (lanpullarljsmus)' fran'
couzsKe oznacenl sanoucclneho umenr.
vmikají cí ho jen z Uměleckých podnč lů bez
vztahu k okolní mu ž ivofu a popirají cí ho
svou spolcč enskou podnriněnost i ú lohu'
Pojem vznikl v Paří ž i kolcm Pololinl
]9' stol'] obráž cl slož ilou situaci umé ní
a estetikv v obdohí ch od romanlismu a Í e.
alisnu až po \vmho|ismu5'
Llskai Ctnosti a Neřeýi
|alón| doba ž clezná
htinskÍ kiiž : kií ž e
|álkorÍ fcston: feslon
Latonai Lé ló
latrán (z lat'). pů vodně postranní komuni.
kace ve městě. pozdč ji v š irš í msmvslu o'
liÍ ajo\'á č ásl města (oddč lená ř€kou)' osa.
da pod hí adem apod' L. ]e č aí ousouč áÍ í
měst založ eÍ í chRož mberkv.
lalabo (lat.), |itur3ické umFadlo \.koste|.
ní lakÍ ií li5 tamennou lebo kovovou mí
sou a kovovouj nejč asté ji cí noYou nádrž í .
v 17' a 18' stol' rú zně zdobenou. Velké
l' bylo umí sť ováno také v refettáři k]áš .
Iera.
|aÍ icc chóro!ó| chóro!é lalice
|aricorÝ sok|: podnož
larirormi kresba. kresba perem,jejiž linie
]sou tozm1í ány š tětcem, aby se docí ilo
větš í plastič nosti i měkké malebnosti' Ně'
kdy také je č eÍ stvákresba perem pouze
doplňována š tětcoÚmi tahy ]ednou baÍ vou,
na |ozdí ] od kolorované kr€sby pro.
váděné vice banámi'
|azurr (z p€Is')' lenká' prů hledná vrst\'a
baNy, kleú spodní barevné vrstvě dává
sú livou pÍ ů zrač noÍnebo ijiné zabarlení '
V 18' í o|' se balevné l. č asto nanáiely na
stří bř€ný podklad'
Ia^ řil: lapi5 lazuli
lazuí olanó s|.|o. sk]o potaŽ ené prů hledný.
ni barť lnými !Í stváni, kleré byly ješ tě
p|obruš o!ány. L. s.. oblfucné ! L' pol' mi.
nu|é ho slol', bi'lo \.t[áběno také \' č eských
sklámách'
]azuí oré . hzurni b!r\r. 1aké transparent.
ní . prů svitné ří dké barvy. které nekryjí
podklad (např' mořenový |ak nebo kobalt)
ajsou nanáš eny v lenkí ch vĎtváclr. Polo.
lazuroré . po]oprů s\.itné barvy jsou např.
pálené zemč . opakcrr jsou barvy lrrycí
v pasIóZní m nánosu.
I-óda. poslava antickí ch bájí . spartská královna.
klerou Zeus na!š tí vi| v podobé la.
bulč i matka blí ž enců Kastóra a Polydeu.
la. trójskó Helenl a Klytaimé slry' L. s la'
bulí by]a č aÍ ýmmalí iským i sochařským
í ámětem. Z€jmé ma v ló' stol'
lcdo!ó sklo. také klakejované , 5 jemně po.
praskanÝm nebo malovým poYrchen. pii.
po.ní nají cí mledolou kÍ uslLl' V Benátkách
bylo do 1ó 5101' ly!ábč no opakovaným
ponořo!ániÍ r ž havé hoskla do vody. Dalš í
postupy k \'irobč l' s' sypáninr práš kem,
leptánim klselinou apod' byly pouí vány
až od pol' 19 stol'
Lccds. s|ředisko výroby anglické kameni.
ny. č innépo r' 1750' jehož plodukce ve
slvlu rokoka zvláš tě q'Í ú klakolem 1775.
Později byla l' výroba orientoraná klasi.
cistně' zvláitě podle wed8evooda. Znač .
kamijsou iniciály L' P. nebojmen výrobců
č i nápisY (zkií ž ené označ ení Leeds Pot!€ry
apJ
logcndr (lat'), l' ž irotopisy le8endární ch
osob, s!ělcú i č asto nezbymé k ikonogra'
|ické interpretacijejich zobtazení ' 2. kaž dý
Wsvé tlujicí textna obra2e, gmfické nr listě,
medaili. plaketě č i! knize' Druhem l.jsou
i tzv' mluví cí pásky'
|ek.tni!. antická iecká ní zká i vyš š ínádoba'
!áza s ví č kem,
|ekciulář (Ž lat'), Iitulgrcká kniha obsahu.
]í ci lexty epiš lo| j
evangelií (lekci) na kaž dý
den. Rukoplsné gotické l' byly bohalě ilu.
lekno. obecná beraldická fi8ura v podobě
dvou sldč itýchlistú k sobě sloč cných, na
stvolech dole spojených.
]cktoÍ ium (z lat'): leltner
lé krlho\. antická řeclá nádobka na olej'
konYič karů znó výš ky ale vž d! s leImi
ú zkým' nahoře fozš í řeným hrdlem, opat.
řená zpravidla vysolrfn uchern, uávaná
jato hrobni obělina. vellý l' z Í nmmoru
hyl prolo takó později umí sť ován na hro.
|em. oklaj, l. lemovadlem opracované o.
kraje kameí né bosy' 2' boldura nástělné .
ho koberce' J. v heraldice obruba š lí u'
|emm! (lal')| emblé m
|emovadlo: dláta
Lcningrad' í arí ororyjzarod: PetÍ ohí ad,
porcelií nová lýrobna
lcnochr madlo
lcnoš ka, folel (z franc'), pohodlné velké
křeslo s opěradly' calouněné nebo polš tá.
řované , ruzné ho Naru podle slohové sou.
vislostia podle toho irllzných názvi (mar.
kýza,bergěre ap')' Typ l' se vyr,inulz křesla
obřadnfio, nejpohodlněJš í ch forem do
sáhl ! polovině 18. stol. ve Francii a v
19. stol. v Anglii.
F\5,,
\v'-rl
\r/l7= áš :
/118i
|,to (l3t'): ZvěrokÍ uh
k'D(lr;t||ó. !epenicotó ldi!o. jednoduchá
(a\cbní hmola lidových sta!ení ninu]osti,
hliněná. ]í ]ovli maŽ anicc' smí š ená5e 5Iá.
mou. pazdeií mj proulí m. zpc!nč náněkdy
\' IneÍ n' du\anc do bť dnenr' L' z' \e Uá\a.
IU rIaIo \ypInč \'kon\trukciz' hrfuděne.
ho Né kdy se jako l. z' označ ovala také
h]inč nl]u nazanlc] spo|ena zeo z veprovlc,
|ť ptnÉ aipaplI
k'pI.1echnika umě|ecké graí iky uŽ í vaná od
noč itku l6' stol.. dluh tisku zhloubky' při
lé mž se krcsba pror'cdcná r prvskyňč něm
nť bo roskovóm kIylu !'vleptáYá kysel|nou
do ko\ové . zplavidla měděné desky. Kí ]'t
sť odstmní Po vylcplání ' Podle ruzné ho
lpú \obu LIclby sc vedIe vlaslní ho 1' č árko.
\';ho rozť zná\á ješ tě l' Zrnko!Ý neboliak.
\'atinla, měkce pú sobí cíl' leč koraný; dále
pv mč kktl |rlt neboli Vemis mou, také
p isk' připominají cí klesbu mětkou fuž .
kou. podobné luž ko\.á č ikií dová technika
.l koneč ně doplňkotá orJkrývací technilra
ncboIť Zť Í !áž .BaÍ cvnÝl' je tiš té nnč kolika
banami. bud Zjedné dcsky. nebo mú ž cbt.l
p[(l kaž (lou barlu \vleptána deska z!]አt'
li Ljí ie |' na lozdí od dokonale ostých
.aI nré difiu jsou od vrleptání .ní mě
Iozechvé né ajejich sila se nemé ni' Kornbi.
í lacc 1' a né dirltu dává leplanou ryIinu.
lcpt á Í Í lina| lept
lcshi(ké kt.mri kyna
]esena (ita|')| lizé na
lť š 1icibi|.laké polí í ovacib.' polimenl. bi
]a hmola 1ú zné ho slož ení vž dy \'š ak s kí .
dou č ikaolÍ ncm. zplavidla is Dřiměsí tuku.
už i\'aná k Ieš lóní dievěné ho povrchu nebo
]ako podk|ad zlacení ' L' b. byla nanáš ena
nabalokniiezbuaknapodobení mramoru
leš těna achálcm' U oolvchromované o|as
li[} b} |a pudkladť m pó peŮe bárui, ze.
]mend \ tč ]o\lch č aýech (inkamatu)' Na.
noscm 1' b' a lcš tění mč izlacenim býl lal(é
povrcnov. uplavoyán rokoko\'í nábylek
Z nókké ho dřeva'
lehi dub| dubo1Ú dievo
|c(nýř| 1cltneÍ
lltó. Lalóna. anlická bohyné z pokolení
Titánů . malka Apollóna a Aí emidy, dělí
DiovÍ ch'
|c(ohÍ áde|i. ýavba umí sté ná! pií rodní m
prostiedi (Zahrady, parku, obory), ulč cná
k přechodné mu pobylu n. k odpoč inku,
lesmé s podobná áncč ku, u nás kd} si o'
znač ovaná jalro lusthaLjs n. lustš los
(Z něm')' L' v oboře přijí má fDntcilovč iio
hrádku' L'jako stavební typ vznikl ! lene'
lanci jako souč ást (hIavní dů m) í avební ho
programu vily (viz: kasino. \'ih) a archilclitonické
ú pra\'y Zahrad, oblykle zaht.
nu]c sál a lodž ii, ]í ž se í avba ot€!í rí do
piirodr. podle potieb]' od 15' sto]' jcí ě
lc(tner (něm. ), letnÍ ř, !]'soká chórovápře.
páž ka. přehú da m€zi chólem a slřcdní Io.
dÍ , ziizolaná ve lelkýcb gotických chrá'
ú ech od 13' í o|' (nahradila cancelli zd.
bradlí starokřesthnských chÍ ánů ). rú zně,
zejmé na figufálně Zdobená. č leniná prů .
chod!. opalřená v!.iýš eným č tenáiskýÍ n
pultem i někdy tribunou pro zpě\'áky'
v období len€sance byly l' Větš lnou odstraněny'
abv ncbránily pohledu k h|ar'ni
mu oltáři'
|cltrismu9. od 50' Icl 20' í ol' zavedenÝ
naze\ pÍ o gralr(ke a ma||Áke po;en uŽ ]va:
Ilci pIsmen. pIsma a texú . deduiicijeJich
\ryNarny ucrn.
Lerl zvé rokruh
Iiber lialicus (lat'), cestoyni br€Ví ř. oma.
č enízvláš tě plo Í ukopisné ' č asto nároč ně
iluminolané knihy loho druhu' poiizova'
né v období 8otiky'
Libertr (angl.): secese
Libra (lal'): zvěrokruh
lic klenbr': klenba
lic medailer aven
li( ldila. viditelný povrch zdi, omitka, rež '
ne nebu lomoli zdilo;jsou Ii kradr} pň.
te\án} do |. mluvi\e o hcor'ané m z'
lič cni' vápenné bilé i barevné nátč ry na
omí tce vně]š ich i vlitřní ch zdí |idoví ch
staleb.
lidopisnÝ. |idovi Ž ánr; ž ánr
lidolá architcktur{ stavilelýYí vesnice
a okrajových č ásti měst, zahmujicí obytná,
hospodářská i kullovní staveni' uí č oraná
funkci a foÍ novaná l|adici. L' a' byla od
ýředověku a zejmé na v 1lJ' slol' ovlivňo.
vána tzv. panskou a', ale pietvářcla její
podněl! specificky' Vznikala bez projeklu'
wcházela z mí stní cbckononických po.
třeb. z maleriálových podmí nek a z mistní
Iradice. také sc pňzpů sobovala kÍ ajinnó.
mu ú lvaru. své fyzickogeogtafické zák|adně.
Podl.loho se Iiš ijejí obIaÍ i. nejZřctel'
něji podl€ už í vané hostavební ho nuteriáiu
(oblasti domudic!ěné ho, hráZdč né ho,hli.
nč né hoazdé né ho), ! nichž se dálc odděiu.
jí regionálně \.yhraněné t} pv' odliš né po.
dle pů dorvsné dispozice. proýorové ho
uspořádání i charaktcristické ho ut!ářeni
a !Ýzdobr' P.o horské a lodhorlké kra]e
by'l! pí z'nač nédievěné itavby roubeni,
pro rovlnY zprvu hliněné ' později, o{ ] 18'
a 19' stol' zděné . sociálně ekonoI cké
proné ly vesnlce od konce minulé ho stol'
k pií lonnosti specifické rys]r l. a' t|umi. až
poslé zť €]iminují '
]idolé unÉ ni,v uxí m smys|u veš kelá lvor.
ba vmikalí cí v lidové m společ enstvi a jim
už ilaná' Uhm yú lvamé produkce vesnice,
už itková a estetická funkcc se tu spojuje
v nalí řské m' řezbářské m a tfuhlářské m,
texlllní m' keramické m aj. dí le anonymní ch
umělců . neš kolených. ale opřených o tva.
rovou i ÚZdobnou tradici' někdy č asově
vclmi r,zdálenou. Podnč tv tzl. slohové ho
umé ní pronitah do l. vÍ í ať nictví ,podob.
nějakodo lidové architekluÍ y. a byl]r izde
Ž ivě přetvářeny v odliš né m,deloÍ advnim.
ale také symbolické n chápání ' Poč átky
l' u' byly snad ! Í nalbě. i€zbě a výrobě
slouí ci lidovým zlyků m' poč átk' textilni
a í alánso\'é lvorby lz€ sledovat od 16.
a 17' slol. Malby na skl€ s€m patří jen Eh.
dy, pokud oebvlv Vvrií běny sé riově protrh'
V 19' slol' l' u. ztráci povětš ině svou už il.
kovou funkci a s ni pevnou základnu'
V pří tomnoli drú ýla lidové výroby usilu.
jí o ož ileníněkteÚch jeho ltadič !í ch foi
119 /
|ichá lrkáda| arkáda
limboló diclo. Í né kképryskyřič naté
d' limby' horské bolovice (Pinus cembra),
náruiové lé , velni vhodné k řezbářské prá.
ci: bylo vsLutku už í váno zejmé na V pod'
hoÍ ských klají ch Alp v období gotiky a ba.
lí mcorá alntuce: aImuce
|imoŽ skí eÍ nail sÍ nak
line,lrisnus (z lat'): kresebné pojetí
Iincámi perspeklivai perspektivá
linorYt. lino|cont' novodobá lechnika
umč lecl(é gráfity pro lisk z !ýš ky' obdob.
ná dřevořezu, kde se vš ak mí sto dře!ěné
desk} už í .ákolkové ho linolea; v něm se
nož i a ž lábkovými Í ydly pracuje sic€ snad
ně]1, a]e nedolo]uje Zalo jemnč jŠ ípodání '
lipaná kruŽ ba: kruž ba
|ipoYódřero. někké apoddajné světlé , ně'
kdy narů ž ověléd' lipo!.ich stromů ' u nás
h]avnč hpy ýd.|te (Tilia cordata)a \elko.
lsre (Tllia platyph\rllos). obojr puskyruie
nejIedi iť Zbařsky í ndlerij]. od ]] ýoI
už í vanýle střední Evropě po celé období
goi|ky a lnovu \ baroku' tětš inou pru po.
\chronrované řezby' caýo 5ť kroul| a ]e
napadáno č eÍ votoč em,ale jeho huslola,
slejnoí ]ěrnost struktury, snadná zpť aco.
vatelnost a také malé seslcháni ořcwš uií
nevýhody' Malolistá, zimní lí pa mí vá,di;.
\U pevnějš i. \e]ko]i\ta Ietn] kiehč j; ]ť hU
\ěl\ič i mť nsi r\Í dUý a zba en| lsou pak
oany sp$ mlstem rú slu'
listna (z franc'): lizé na
lisoranó 9k]o' lilé , představuje nejstaÍ š í
ZPuso|) ZpÍ acování skelné hmoty v ruzných
kleš ť olýchformách' Byl znovu obnoven
strojni výlobou už itko!óho skla lilí m a li
sovánlm nebo raž enim z€ změklÝch tabu|í .
L' nadoh\ n!Ly né kd) upravolan1 piibru.
ýl!anIm' \ po\|cdni době \ i uspé š ne\na.
nl0 vytvarně n ároč n ěiš í foÍ rnován í tohoto
levnč 1š í hosklenč niho nádobí '
Ii(olá hla'iccI hlavicc
* ,ti. r* . r. t"rr* u r
"rr'O "^ "0,nč , a]e na rozdi] od andcké ho lislolce' vo'
dorovně kladených lhtů na zpú sob věnce,
! neorenesanč ní archilektuře ieš lě oboha.
covaný bobulkami'
lislr. lesklý. irizují cí povlak na sk1e 7 vYIc
dukovaných kovÚ' pí padně také docilo
vaný Í o7tokem kovú v oleji' Podobné na
fajánsi znač i l' tenkou polevu kovové ho
]esku. jaká je pří znač ná napi' plo starou
majoliku jihoitalskou a zvláš tě š paněhkou'
|iŠ ta,dřevč ná lyč prů běiré profilovaná,
uŽ ilaná v dře!é ných konstrukcich a při vÝ.
robě nábvtku' Ze strojné vyráběných I' ie
zholovuÍ Jednoduché lelné rámy na obra.
zt a grarc(e l$ly.
|ité s[|o: lisované sklo
lilé zdiro: zdivo
|iieiina. pí smový kov' snadno tavilelná
a p])'nule tekutá kovová smč s (olovo s an.
tlmonen] a cinem ! ú zné mponé ru). slou.
ž í cí kodlé vání liter- pí srnen pň knihtisku
(monotypu, tBotypu ad.).
Iithofanie (2 řeč .)| liÍ ofanie
lithra|inoró sk|o, nepÍ ů zrač né ,ž ilkované
č eřvenohnědé sklo, lynalezené a od
l' l828 výluč ně vyrábé né Bcdřichem
Egermanncm v Nové m Boru' Lilhyalin
napodobil brouš ený achát, ale byl pouí .
ván i k \.ýrobě skla lrývené ho' Egeimann
dáva| nádobám z l' s. lelmi r"ýrí zné . ale
uš lechliló tvary.
|iIinr, lvrdá. ale křehká slilina ž eleza
s uhlkem a daiš í mipřisadani' podl€ nichž
se řidí její pelnosl. UŽ od 15' Í ol. se l' už í .
valo nké k odlé váni (v pí skových for'
mách) relié lilé zdobených desek do ka.
m.n, Í ní í ,náhrobní ch desek, kií ž uapod'
Zvláš tni ob|ib]r doš la 1' od konce ]8'
a ! 19' slol'' kdy lry|y Z loholo levné ho
kovu odló\'ány velké soch]'. č áÍ icelých
monto\'aných pomní |ů a zábladií . ale láké
dlobné poí ré tníb]rýy' rů zné dózy, váz!
a svitidla a v l' č tvl1i 19' ýol. po napole'
ónských vá|kácb' dokonce i jemné š perky,
Tcprve ve 20. slo]' ýroba urněleclié
r, usltrpuje.
Iitoí anic (l ieč .), pdsVitní obIaZ z biskvi.
to!é ho porce|ánu' Tenké deskv ]. b]'lv le.
Iié lné foirnovány tak. ž e se proii svč tijten.
ké Č ástijevih sYé tleji. siIné tmavěji a sklá.
daly plastickí obú Z' umistoYaný do okcn.
nebo stavěný jáko stí nidlo k lampám.
|itograÍ ]e (z řeč .). kamcnotisk. druh tisku
2 plochy, Z desky sólnhoť enské ho vápencc,
podle v]rnálezu praž ské horodáka B' sene'
fcldeřa (l79ó)' Kreslí 5e přimo na hladký
neboj€mně zrněný povřch kamenné desky
mastnou tuš í n€bo barevnou kí dou (kí .
dová l') a plocha kam€ne 5e pak zaleptá
kyselinou' Při tisku chvtá tiskařská barva
Jenom na pokleslených mí \lech, takž e
otisk je věrným, ale ncadlovýfi oblaz€n
kresby. Druhem 1. je kamenorytina, kde
kresba na desce vzniká rytí m ocelovoujeh'
litutgi(ká ruucha| paraÍ nenta
li(urgickó b'n"i, banl katolických litur'
gických rouch. předevš inl kasule, kleré \e
stí da]'í běheincí * evnj} o loku pod]e ií m.
skóho rnháIul jsou to bí á, č eÍ vená, zeIená.
fialo\'á a č ernál nevhodné jsou (tcpfve
vš ak od 19' slol') nodrá a ž lutá' při pe.
sÚych paramentech rná přcdepsaní barva
pl€!n0al'
|iturgickó insigni€. odznakv hodnosti cí r.
kevní hieralchie' VesÍ ré sdoplňují chóÍ ová
n' bohos]už ebná toucha a pokýky hlav]'
aÍ \' í \rl^ neJ paÍ amenl!. mltrá)' v} '\'iť i \e
od nepuBich Í ázi ňmskcho i rlchotlnrch
obřadú a mají slou praklickou i sYmbolic.
kou funkci' Mezi \'í iadní tť \liIie \' katolic'
ké cí kvi palří palljum (viz)' na Ví chodě
2!' omoforion, dále humelál (viz). nlitra
(} |z)' I b (Upú in|U ovanych nDatú a '
hoLlmrstaiu ;e prsrcn. znaocirpojrnr : diicé
á' berla (viz] náprsni kňž í vřl ocktorál).
dále s. ví skl't;je kií ž .křŇ se nosi
preo papezem, arcll)tsl(upcm. rnetropollIi\r0tť
(: k)ma
iI?0/
!]U. |.Í l)pů ]č ovaoýtaké legálú m' bisku.
lL|m a|' (pÍ ocesní . |€gátský kňŽ ).
litUÍ gicté knih\. sbí rk! lextú uŽ í laných
Iii n]ných kiestanských obiadech;od m'
i.]ll() ýiť dovč ku luč népsán!. ilumlno!á
|\' |.ozdEitiš tů ny'K l. k' katolickiho ritu
ii nrlČ í álantifonái, brelí ř' caeiemonia]e.
ť |iico|oÍ um. eÝangeliář, evangclistái,
.i]]dolái. $aduá|' lckcionái. maÍ ]'Iolo8|
Llnr. m
j\ál (obsahují cí |ovnč Ž lexty cvange.
lli a cpiš tol). plcnář. ponlifikál' rituale,
\aklamenlář, nč kdy také vesperalc'
lilurgické nÁdob], souhmnó označ eni plo
hohos|už €bné nádob!, u latinsté ho obřa'
Ju zejmé na kalicb a patena' meš ní konlič .
kv Zl také aÍ rpu]e,lácek, ciboí um (v or.
Mk)xní cirkvi p]'Iis). mon|lrance' kuslo.
dle (viz), kaditclnice a lodka. kropenka
l kÍ opáč
^ .
lal' aspeÍ giI' dálc nádobky na
oleic křtč nců .nen]ocnÝch a kiiŽ mo zv' am.
puie (l lal.)' Tertilní pií sluš enství kalicha
Zahmuic u1é Iku (purifikatorium. l lat')'
piikÍ ýlku (lal' palla), č lvelcolou pokrýl.
ku ! |iturgické barvě (lal. lelum) a ubrus
(korporál' Z lat )'
lí a$ (aÍ ab')| Í reŠ ita
hrtj (z franc.), í ejnokroj sluŽ ebnlctva'
ustálený vé tš inouz Í okokové ú ódy' pI€.
Í rolanÝ fÍ ak v bar!ách pána'
lDón.i (z franc.), lisóna, lesena. pří ož ka.
lvlslý plochý pás' č lenicí i dekorují cí zed,
picdstupujicí !e zdivu. ledy Zděný' nebo
icnom v\1až ený v omí tce' který na rozdí
od pi]astru ' nemá hlavicianipa|ku' V ro.
mánské alchitektuie vytvářcly l. spolené
obloukv č ioblouóko!Ým vlysem č asto celý
sví é m vnějš í hoč lenění 'S podobným vo.
doí olnÍ mipásv l. tvoí na fasádě tzv' lizé .
liiinlI hrázdč né zdivo
lniná tcnnci lněný olej
lnč nlolcj. olej ze senen lnu. 7a studena
liso\an\. a č istý, nejznámějš i pojidlo ol€jo'
lých barcv, od starověku už í vanýv barcv'
n]!ch nátč lcch, od 15. stol' v NizozelŤ ri
a r()\né ž v hálii v deskové malbě' vaienim
I o' v2niká |něná í emež ,slouŽ í cik pií pra'
vé laků a ieko pií sada do podkladových
1oggic (i1al')| lollŽ ic
bkálnibaí ra. také mí slní b', vlastnibate!'
ny. lón zobrazené ho předĎělu, valé rově
ani jinak neposunulý !e vzlaÍ ch obrazo'
vé ho celku'
Lokel. západoč eská výÍ obna porcelánu
7atož cná t 816' Před rokem l830 zač alo se
l L' poprvé l Č echách s výÍ obou por.
celánolých soiek. Nejpú vodnějš íx'ary
l' nádobí jsou z doby koleÍ n 1840, z té Ž e
dobv lš ak pocházeji i kopie Í aré Miš ně
a ví dně' vc2' pol. 19' stol' ú rovcňvýrob.
ků poklesá. Znač kou ic zpnu malova.á,
pak'vilač ená oblné ná paž e s neč em(měí .
iký znak), jindy jrné no majitelů : HeidinqeÍ
Pozdé ]i b} |a l' qrubna v koncemu
Eplať ' lo58 vt|enina do zavodu Kar|o.
rarskÝ porcelán'
^ Su4u".Ý ..
\r
IEí 'il,
'
P'AG
'{
,š,.a} ,
.{ /
Y|oď chrámovál chlárnová loď
loďka. l. kiiš láový nebo stleněnÝ pohá.
lek na nož ce s kupou !e r'.aru l jc charak.
leristickým ú tvaÍ ť msle^ ké ho baroknÍ ho
5klá 1' pol' 18' stol.; kupá mivá zdliž ený
cí p a nož ka tvar kuž elky' 2' l' na kadidlo,
ot]dobná nádobka' kovová s ví č ltem'na
pří č né mzávěsu, v ní ž je ulož eno kadidlo'
lomcné binr. b', jejichž č Isté a syté tóny
h\'lv změněnv' zlomenv přimí seniÍ n č erně
niú o běloby' anebo jin} ch tónů ' Rů zně
l' b' jsou charakteristickým znakeÍ n někle.
rých období . malí hkÝch š kol i osobní to
uměhova projevu'
tomenicc. Í ojú helnft ový č ilichoběž nft ový
dře!ěný š tí tpod ledlovou nebo polo'
válbovou střechou lidové ho stavení . bedněnÝ.
rú Zné dč lenÝ a zdob€ný (Iatěmi do
sluncč ní ho motivu apod')' Při vlcholu bý.
} á č asto opalřen kuklou s kabřinci. Přesa'
hu]í ci boč ní č ásd střechy při l' se nazýlají
okří dlí ,stí š kapod l' je podlomenice.
|onroró zdirol zdtvo
longí udinálni dispozice: podé lná ďspo-
zice
lořcla, loretánstá kap]e napodobujici (az
Iodž etN (z ital'): lodŽ ie
Iodž ic(Z ital'). aÍ kádová č ást Í avby, zpla'
vidla chodba.l pí zemii v parře, na vně1š i
í Iané olcvřená arkádani, nebo samoslal
á slalba' na jedné nebo vice stÍ anách al.
kádanri otevř€ná. č asto zeimé ná ! ititlské
Lcnesanč ni archit€k1uře' Lodž ela. m€nií .
zpravid|a vlhlidkové stavení té hož Úlvaru'
i\2Ii
I-ucrelia. Luktč cie. htdinka ií mských po.
Yč ýí .pií kIadmanŽ elskóclnoí i; zneuclč na
\} 'nem krále.lalquiniil lala \i ž ivot a její
srnrt zpÚsobi]a \.yhnáni ť truské d],nasije
lerquiniú z Rí ma a piispč la k Založ ení Í e'
publiky' Smt L' l']'la č astýmnámé tcm re.
nť sanč ní chzoblazení '
Ludnigshurg. polcclánová \ýIohna poblí
ž e stultgaÍ tu !e Wú ltembersku. zaloŽ ená
!' 1756. od r' 1758 vóÝodská. |824 Zruš e.
ná. hnikla jemnou malbou a Zvláí é bo'
hatou š kálou figulální plastiky podle mo'
delú Domenica Ferattiho, wilbelna Be.
Vcra ad' Zneč kou bvlo h]a!nč pÍ opletené
C 5 korunou (!ótš inou nodře pod g]a2u.
rcu). t3ké jclcií paÍ ož ípo llh]rnr a Zbllkv ma|cb ! |cŽ nÝch zdí ch
inlcIié ru) t1\' sY!tou 0hýš iP' ]\'Iarie \ i1a|ské
rn Loretu. kleÍ ou lam pod|ť ]e.sendv
přincsli andĎlé Z Nazarclu' BYh \ ló í ol
oireí aYěna. vyzdobena sochami a le|ié f!
a \' té p0dobč oblvkle zj.dnodlš cnó
- napodobována v no!ě lznik]í ci pout
ní ch ní slcch. Zcjmé na !e stiední Evropé '
l0ilickt poháfÍ ' kelanické č í ics dlsnÍ m.
h Ll?Lr.itim povÍ chť .]. !yrllbů ué \ l5'
J ló' \í '' hlivnč 1 Loš ticí ohn. \evelnÍ
\l()|a!ě'
1{ Í o\0ú h|iricc, e8j'p1ská sloupo!á hlati.
Ň iormoraná podlc květu |oosu. Zaviené .
lr0 č iolcvř.nóho' Eg\'ptskí alchitektura se
b.hť m cc|iho Vilojc !e staÍ o\ěku inlpiru.
]ť \ť gctaL]ilnÍ mi tvaIv, ale Piet\.áří ]c Vž d!
' lejoé na na í oupo!ých hlavicí ch - ! dů '
Iall]é sqljzaci, např' v h' palno!é nebo
plp!Í jvé '
llJlrj llií kiiŽ | kňž
louĎi(z nč m.). pů l' té vou poroltlá chÍ š e
na \lnici. pozdé jizahÍ adní celte kNtá ze]e.
Ii. tňlí bená souč áý re.€sanč ní a trarok!í
rrhrldv, v zahradi pozdnihobarokr napodobená
laké z dřcvč ných koní rukcí (tI€.
jlLŽ )nebo r.ohou sloupolou clrodhou kry.
tou zelení (pergola)' Názcv byl né kdy už i.
ián t ve smvslu podloubí '
LoUi\ \|Il x\I. lianc' onač eníplo slo.
hU\ó ]]ojelí a leš kclou Llnrějť ckou lvolbu
\ť |lxncij za |lld! jcdnol]ivých bourbon.
5|jch panovní ků v L?' a ]8' stol.' ! nŽ š im
\ \\]l|jcn náze\ pro nábltek jcjich obdobi
i obť c|. i plo nátr!l|o\é kopie a obdob!
e F
Ř
')f
ďJ
pod]ť lichl() \tlnch \Zon]' L'
,jieize
(16l0 1Ó13) znač í lenesa|č nč pií sné ranó'
tzv. přcdklasické ba|oko za vlád) Lud'
\ika XIII' L. oualffZe (ló43 l715) ho.
no\né . ale klasicis(nó orieiLované batoko
dobv l-ud\'ikll XIV L' ouinle (1?l. až
ill.iJ. d]1)uhť |ano\áni I-ud!Í ka X\'' b} .]o
dobou plné ho rozlirruti lrancouzslié ho ro.
koka' Koneč né Louis XV1' (I7j1 li92)'
doba Ludvlta xVl'. ktelá piinť |la \ 7]ern.
nÓló Nolbč oPč l\\iazn!. kLa\icrÍ ni oblill.
Iozná spáral spáIiL
trsk (dievoiez atd.).
Í nate álech (papil.
hlceřn,l (z lal.)' l. v alť hitektui€ náZev
otloru v llenbě nebo ce|é ho válcové ho ná.
ýalce s oknr a vlaýní kupoli, klerl. je
umistován nrd Vrcho]em kupole a osvé tlu.
jeji. 2' menš isvětlí lr' 3' volný prostor mezi
Iamť ny ŇhodiŠ té .
]ucernič ka. kanrenný č izděnÝ lé ž ič kolÍ
ú tval č eské pozdní renesance sta!č ný na
okÍ aje a do rczeklaných Llomovní ch š lí tů '
l,t|káš ElangcIiýa: evangclisté
|uminisrnus, malí řské pojeú založ €né a
batevné m výrazu 5vé 1la I oblaze, srětel.
nosti almosfé N s pron]ěnaú j lokální ch ba.
re\' 0 l' se holoří zejmé na v benátské m
nalí ht\'í pozdní io baroka a rokoka' ale
Iaké v akadenrické malbě 2' pol. 19. stol.
Lun!| selÉ nč
htncla (z ita].). plocha vyÍ Ť lczcná poloktu'
hem ebo segrnentcnr nad vodorovnoÚ 2á'
kladnou' v architcktuřc se Yyskytují
l ú tvanr Í í tů 'poí álů , jako č ela v} \eč í
apod. Zkláceně, aókoli nepřesÍ ě 5e tak
č aslooznač uje takó l' klenba. v sochařství
plo relié fy a \ maliiství pÍ o náslěnné i 2á'
\'ěsné oblazv bývá už i!áÍ tvaÍ lunel!'
lunct0\í klenbr: khnba
|uncto\Í řinlsr. l1odstřelní iim\a \yt!áře.
4,,nb.^ q
* 1r1i>
@
\.\&
IUbok (Iu\'). lldový
Liš té nýÍ ja rú zných
pralno al.).
1-
g
Tn
&
Í r
i12?i
na nabé hcfi va|ene klfnby s drobnyrŤ u lu'
nť to\ !lÍ ]| kapé ml; |' i' je charakleristick]im
moli\tn č eské renesanč ní architeklury.
lunLrb (lat.): monsfiance
lupcn| nározni list
l rhlani olienlální koberce
|usthr s (něm')| letohrádek
|ustr G franc.), ví ceramenné volně zavěš €.
né os!ětlolací té leso, zprvu kostelní ' poz.
ději obecně už í vané ,ruzné ho kÍ uhové ho
llalu 0eruzalé mský I.) a z ruŽ né homale'
riálu, Z ko!'u, dřeva' od 17. stol' sklenč ný
(bcnátský křiš táIoÚ l').
|rsisl podbrádka
Nladons: mariánská ikono8rafi e
NÍ adona s ochrannÍ n pllš tón|: manánská
ikonografie
mádí asa, islámská nábož enská lTsoká
š kola, komplex několika budov dispozič ně
blí zký modlilebnč _ mďilě'
magdalcnicn: paleolil
mlgickÍ Í ea]isnus| nová vč cnoí
mahagon (zangl. a indián.), hnědoč er.!ené
jemně álkolané lvÍ dé dřevo sť edoame.
Í ické hoí Í omusvie{ enia mahágoni, !eImi
ryhlcdávané k Úrobě nábytku' Prolo se
1akom. označ uje idievo č ervené ho č itma.
vohnědé ho zabanení řad' ]iných exotic'
kých stí omú 'Bí ý m' se nazývá acajou'
mahall ořientální kobercc
Maiestas Domi i (lat'), (K|istus ve Slávě,
velikoil. slí chovanost Páně). Kristus sedí
cí na tn.inu n. ú seku duhv. zobrazený
frontálnč . rů zných 8est. s doplňujicimi a1.
ributy, se\.iený v mandorlc. Za jejimž ob.
vodem se vyskytují dalš isymboly n. posla.
ry (např č tyř evangelislů )' Mú Ž ebýl do.
Í ]inanlou výjew Posledni !oud. NebeskÝ
leÍ uzalé map' Ikonografický typ lvl. D'.
zaloŽ ený na staIoákonní ch texlech { zejm'
Ezechiel) a í ch ve zievení sv' Jana l na
orjentálni a pozdné anlické tradici zobla'
zení hrdinů n. ří rnských cí sařů ,se rysk} ,tu'
ie od pozdniho í arokřestanské ho umé ní
po celý stiedověk' Upla1ňuje se ?ejmé na
! apsidách, tyÍ npanonech ponálů , na ú se.
cí ch pí ů č elíkostelú ' Jako souč ást Posled.
ní ho soudu přež vá do dalš í ch období '
mainadr (z ieč .)i bakchantky
majo|ika { ze š pan'): faiáns
majuskule (z lal.): kapitála
makassr, druh ebeno!é ho dř€Ia č emo'
hnědé banT s tÍ ]a!š í mi]elokruhy'
rnakcta (z franc.), model, plaýické , zpra'
vidla měří tkově zdÍ obnělé zniázomění pIá'
í ované hodí a, provedené zběmč a v ná.
hradní m rnaleriálu. ale laké p|ostolovY.
niinak pomnftu apod. M. knihy v polygraIickó
vÝrobč přcdýať ujc ndvrh cclé bo
budouciho Iisku sestavené ho Ze Zalepené
sazbt a nátisků pří loh'
nralii onor kakemono
nakoricc, ukonč ení lěž nístřech]' (koí e.
la. Iadnice) v podobč duté ' Zplavidla lelo.
!a|é Loule, clipsoiduapod., klrn bylv odť '
dávna ukládány pamělni záZnamyo slavbě
a jejich opravách'
nrhchilolá 7c|cň| zelenč
ma|ba. jednotli! é maliiské dí o, volné ivá.
Zané s architek1ulou. ale také malihtvija'
ko druh \"í Ť arné hopí ojevu' maií iská
tlorba. ruzně rozliš olaná podle své ho zá.
sadniho pojetí (abstÍ aktní a zobrazují cí ,in.
timní a monumenlá]n', podle námětu (ii
guÍ álni, porjrótní , ž ánrová. krajinomaiba,
záliš í .ale také mytologic(á. cí Í kevni
a s!ělská). podle funkce (volná a už ilá)'
podle maleÍ iálu a tcchnikv (nástěnná. k ní Ž
se někdv poč í tái mozaika a sklo.nall]á.
m' závěsných obrazů . deskorých i na plát
ně. miniatuÍ a, fÍ eska. m' al sccco, ole]o.
malhá' tcmpeÍ a' kvaš ' pastel, akvarel)atp'
malba il licscor tieska
nalba al serco: al secco
ma|ba jť h|ou, prováděÍ í obÍ azové předlo'
hyjehlou na textilní m podkladě, a to velmi
jemnýÍ li pií ]oŽ nými stehy ruzné dé lky
a baÍ q'
ma|ba kniž nii iluminace
nulbr na lkle (ritraj, z franc.), sklomalba,
I. způ sob výzdoby oken, známý již v By.
zan.i, bll Znamenilě Í ozrinut v slředově.
kých chí áÍ nech. Ma]ované plocby skla b} '
ly \pojo!ány' za|evan} olovem a lyo spary
lvorih zaroveň h|avnr kresbu z\'enč i pru.
\větlované ho obrazu' Tato stiedové ká
technika monumentálni ÚZdoby, která
pieLonaIa ná5té nnoU maIbu. doš la nove
ob|ibr ! 19' \tol'' v se(esi' ož í vav bare\.
nÝch oknech souč asné doby (ve vitrají ch)'
Drobnou odrů dou tďo dekorace je malba
sklené ných okenní ch terč ů .oblibená
v 1ó' slól', zvláš lě v€ svýcalech' 2. malba
nrcchi', italské omač ení pro malí řskou
skicu provedenou rychlými dolekY š tětce.
barei'ň6i skvmanii; imiklo v'okruhu
řimských,'rychlomalí řú .. 17' stol'
rnú eg!. nií Z€v z kamenické hantýrky pro
1melz magnezitové masy, kterýn lze lepit
odlomené kamenné č ásti'
mad|o,1. drž adlo schodiŠ tnfuo zí bradlí ,2.
nábytkové opěradlo, zvláš té postranní
opé rad]a kiesla' zvané také područ kY, na
rozdil od zadnfuo' naýané ho zpravidla
lenoch
/123/
nanesená na zadní stránu pruhledné skl€'
něné desky a ji taklo chrliněná. Vrchní
vÍ stry ban] nutno piiloí n poloŽ it nejdři
ve' Tento způ sob. známý už od pozdní go.
liky. přisvo]ilo silidové uměniod polovinl
18' stol' k ýobě svatých oblázku'
n|alebné pojcti, v malí řstvÍ koloÍ ií ická
koncepce' která dává n€jen přednost ba
Í evné mu vývinu obla7u před kresebnou
výýavbou, ale qbí rá si také m' moli!).
vhodné pro Í ozvinulí baí evné hopřednesu
V sochařství 5e holoří o m' modelaci' která
' zejmé na v období ba.oka otvirá hladký
povÍ ch plaÍ ické ho dí la S!č telně pů sobivý'
mi vyhranč nými ploš kaí ria výdutěn]i.
m lí řská pcÍ speklira| pe$pektiva
maliiskí Í ukopis, ma|iřů v itětcový před.
ne!, klelí dovoluje rozliš it chaÍ aklerislic.
ké způ soby jednotliÚch období i osobité
projev} jednotlivých unělcú ' obecně by|
lozcznáván š tětcoyý r' splýayý, kde sc
jednotlivé tahy š tětce spojují (v 8otické
a renesanč ni malbě) a dělený, kdejso! do.
tykv volně kladeny (v jednollivých prou.
dech pozdně balokni malby. v implesio'
n6mu al.l.
malihlri: malba
maliřstvi lázové i viové malí řstú
nnlol!ná Archilekturr: kvadralurní ma|ii
slvi
n|álš tok (z něm.). ale]ióro\"i název hL]lkt
s kulovým nebo obaleným konccm. kteÍ ou
uáva| malí i při drobné pláci na vč lš í ch
obrazových tbrmálech k podepřenÍ ruky sc
sErcem.
m{ lta (2 ieč . a ltal'). kaš oÍ itétuhnoucí po.
jilo a vnějš í povlat zdiva. vodni suspenze
vyhaš ené hovápna a pisku. Podle rnnoŽ sn'í
pí sku se mluú o n' hubené . ví ce pí skové
ncbom' mastné , ú cevápenné . už í vanize.
jmé na k omí tkám a ryplňování spár. V sá'
dÍ ové m.' uí vané v inÍ eÍ ié tech,se vápno
nal]razuje sádrou,.\' cementové m' ceÍ nen.
ten (nastavovaná m') apod' Nejjemnějš í
sádro!á m' je š tuk'
ma|tózský kií ž : kří ž
lDlIlóZiti rr(iii: ]ohanité
n|andlrí lskí dckor, názcv uí vaný dřive
pro plaýickou loýlinnou i { igulální výzdo'
bu na keramických (i polcelánoÚch) ná'
dobách rů zných obdohí .
mandorh: slalozář
nlanckin (z tianc'), atelié IoÚ nodel lid\ké
postav!' kloubo!á ligulina dlobná
i v ž i!oi.í le]ikoýi (zastupuJí cí Ž { Í ro.
dcl), zpravidla dřevč ná s pcvnč pohyblivými
ú d!. kterÉ malí ři i sochaři na jihu
Evlopr od 15' stol dávali hledaný po'
í oj a na niž také vyhledávali ú plavu dra'
pe c' starý poč eš těnÝnázev n' byl klid.
muz.
vá||es, s\'U: umě]ecké spo]ky č eské
monglnorá č eÍ ň|č eÍ ně
manicí a (ital')| manýrismus
manipu| (Ž lal'), souč ást katolioké ho meí
ní ho ú boru. lálkoÚ pii.5 v baÍ vě kasule,
kleÍ ý nosi knč Z na lcvé m předloktí . vyvl'
nuL sc z ří mské hopotniho š átku (suda'
rium).
mlnslrda. pú vodně n]í stnost vestavěná do
m' í řechy, později vů bec podstřeš ní mí st.
nosl' Někdl laké nepřesné o2nač ení pro
celou m' střechu'
mansardo! á í iccha| slřecha
nrnlichor!: obludy
munti|a (z lat.), klajkový š átek, š ála. halí ci
taté hlavu, č ásl ž enské hoš panělské ho
ú boru maunké ho pú vodu, známá z porlo.
bizen Goyových apod., zobecnělá v EvIo.
pě 19. $ol.
manuelský s|oh. dekorativni pojetí portu.
8alské pozdně 8otické alchitektury za vIá'
dy Manuela I. na roňraní 15. a 16. stol'
manýrisn|us, pů vodně nlí zev ekleklické ho
ú silí italské ho PokLasické ho malí řstvi, kte.
Ié chtělo dosáhnou dokoDalosti přisvoje'
ní m si nejlepš í ch způ sobú (ital' maniera),
opalo\rání m' kombinování n a obmé iio.
vánim slavných vzorÚ, dnes předevš im o.
znač enícelé ho specifické ho slohové ho ob.
dobí málí řské , sochařské i aÍ chilektonické
tvorbv mezi klasickou renesanci a barokeÍ
r. Tento n' odmí tá dokoncejasnou re.
nesanč ni Í ovnováhu, libuje si v sloŽ iloslech
vš eho druhu, rozvÍ í subjektivně Í nytolo.
8ickou lematiku zpravidla s alegorickým
podlextem: \llváři k tonu vlastní foma.
lismus, pro kterýjsou charakteristické pro.
tazené nalohlavé posla\T nepřlrozených
pohybú a ostré proměnlivé tóny barel''
K pozdní m. al€ Úznamným m. okruhů m
patřitaké uměIecká druž ina na dvoř€ Ru.
do]Í a ll' v Praze.
manž elnik, také sloupová č ipilí řováskí ň.
ka, označ €ni pro š lí h]oulTsokou skří ňku
se svis]ou řadou zásuvek; m' by1y č astou
souč ástí empí rové ho a biedenneierskóho
z!í í zenílož nic a obYlných prostorú ' v ná'
bytkoÚch souboÍ ech se lyskylují zplavi.
dla ve dvojicí ch'
mappá (herb'), látkoÚ obal na lóru, stuha
zpÍ avidla bohatě zdobená ryš í vanými hebrejskými
lexty a syí rboly.
Mařek Evinge|islai evangelisté
marginá]ni výZdob'i iluminace
mariánská ikonograí ie' ú hrn zobrazeni
Pannr Maňe. zeimé na s ditětem J€ž š .
kem''od starokiesé anskó doby patři mezi
hlavni okÍ uhy křesthnské ikono8rafie' Ná.
měty těž í Zbiblických Extů , apokry'fů , vě.
Iouč ných llaktátů , legend, kiání a du.
chovní poezie' Rozš iření m. i. pňs$la nej.
ryš š í ú cta,k niž vzeš el popud z uýanovení
koncilu v Efezu (43l), ž e P' M. je Matkou
boí (Bohorodič ka, řec' Theotokoq' Dalš í
Í ozvoj se uskuleč nil v Byzanci po ukonč €ní
ikonoklasmu í ' 843 (ú z). Na,ápadě, kan
pronikaly Í n. typy a Vaí ianly z umění Ú'
chodnich lřesť anú ,lze sledovat Úvoj
m' i. č ásteč ně v anglo-iNké m umění ' pl!ě
od kalolí nské ho období . stupňoval se
v epoš e gotiky' která prohloubila nitemý
utah mezi matkou a děcteí ] v č ehých
typech nudony (z lat. a it.) a přinesla lra.
8lcky namé t Piety
llZl 'Pozdni
go|ika
a renesancf pooslatne zesvet$ule maoonu
i mar' výjery' Baroko pojí má P. M. ]ako
/\24t
KráIovnÚ nebes. zdú razňuie motjv Nepo.
\k\Í né né hopoč eti a rytváří nrariánský
\ Uur\ l\izl' K Zakladnim atrihu|ú m. spja.
l\m \ rú znym| aspektJ mar Uct!. ná|ež i
koruna a zavoj n' rous(a í uzneno llaru
a \ť L ko\L], pú vodně inspirovdni Závo efi
]|nl\k\ch cIsaio\en' Prostš izávol' n' roui
ka ic převzala z běž né ho oděvu paní ; š řo.
[\ zaiol. spadaticr pies ramrna lmrfonon)
5ť uial V byzant\kem umenI a ! ]en0 okÍ tl.
hu Pokrnkl hlaryjsor zpravidla bile, neIL]\
\rz]llo\ane' 5át ma namnuze anlIkllr.l.
]í cí I&] dú lež ilýje pláš ť 'nejč aýěji dlouhý,
sepnutý sponou. Základni banaje modrá,
doplňol'aná č ervenou. zelenou n' zlalem.
Bí ]ý š at je pí znáč ný pro Nanebevzeti
a KorunovániP' M. n' zvláš tní typy' Dobo'
vý oděv se \TskÍ uje hlavně v pozdni gotr
ci a renesanci' Rada atributů se vztahuje
k motilu panenstvi a k Neposkvměné mu
poč elíP' NÍ ' (lat' Immacu]ata), doktrině,
ií lí cí]iž ve 12' 13' í ol', opětovně v obdo'
bí protiÍ efornace (č lánkem kalolické viry
p|ohláš eno Í . 1854): studna (P. M. u stud.
iry); ovoce, zejm' jablko; váza s liIii (iilie
v Anděhké m Zvěstován0, č astá Í ú ž e(M.
v ňž o!é mloubí ); slunce a měsí c, svatoaí ř
Z hvězd' Had n' dráč ek, na které m sloji,je
aluÍ na odsouzení hada (Gen 3, 15);
v tomlo smyslu bí ryá P. M' rykládána
jako
druhá Eva' Nejč astějš ísvatozí ř je kruho.
vá]mando a P' M' ohranič uje uněkteÚch
ob|azů Nanebevzetí ; zái, auÍ eola ji obklo.
pu]e v t]'pu Apokalyptická Ž c} a; kruh
hvězd se lTskytuie u barokní ho Neposkvr"
něné ho poč eú P' M' (lmmaculala). V sva.
loáň n' v ú rovni hlal'r' bfiá v malbách
uÍ nÍ stěn nápis se jmé neÍ nP' M. n. nono.
8ram (v lat' č iřec' podobě) ap' v Í Ukou
děcka byvaji symboly svlcho!ane moc]:
napi' koule, také jablko; ptáč ekl kniha,
kalamái, pero Gymboly uč itele, mudrce);
Fou souč ástí označ ení dané ho mar' lypu'
Puvodní královské roucho dí lěte v gotice
ustupu]e koš ilce a obnaŽ eni' 1' ZobÍ azení
P' N'I' solitómí n. s dí tělen zahmu]e dlou.
hou iadu tvpů ' rladanl a kombinací alributú
apoloh P' M' iděcka' Vyskyluje se v ce'
le poýavě i v polopoÍ avě' Vedle lypu
orantky (viz olant) s děckem i bez děcka se
v starokiesť anské době up]alňuje P. M'
s deckem trů nicí n' stojí cí 'izolovaná
n' \'doploludu d!ojrce dndé ]ú . pozdeji o.
znato\aná
láko Madona' Do doby |olem
r. l0() \znilt l\rD p. M. kralovni a rvo
P M' ko1cl
1at''Lactans)' I\t i' v
,Byzaí ir
zahÍ nujc ák|adní typy. pojmeno!anó
podle ikonograf]ckých Znakú , např' G]y'
kofylusa (řec'). lí bají cíditě. podle h* toLic
nebo pů Vodu obrazu, např. Eleusa (řec').
Milovdná. jeií ž dí té .piitulené k nratcť .
opí rá hlálič ku ojejí přiklonč nou t!ář. N|
kopoia (řec')' Vitězná. dle obrazů , dopro.
vázejicí ch byz' cí saie pii taž ení ch.Hode.
getlia, nazývaná podle kláš tera Hod.gon
v cařihladu, vesměs Zobrazená v polopo.
slavč . dopro\.á7ená dvo]ici andělů . chápaná
jako palladium ochraňovaný boŽ ský
obraz Í nagické sí l} a předné l zvláš tni ú ctl,
zároleň obraz povazolaný za prototyP'
jejž qtvořil malí i sv' Lukáš ; od 8' Í ol' se
š í řilav uměni západni cí rkve' K Zvláš hí m
typů m patří Apokalyplická ž ena. sluncem
odé ná' M' na pů lměsí ci' č asto kolmoyaná
dvo]icí andělů . někdy zob|az€ná iako
P' M' Nanebevzatá (lat' Assumpta, it' As
sunta) s postavami ne$ucich andělú . obli
bená od gotiky po baroko' P' M' ochrani.
telka (se skupinou plosebnftLl' ukrltých
pod pláš těm)' M' v ruŽ ové mkeii n' loubi,
P' M' s jednoroŽ cem. slmbo]izují cim pa.
nenstú , Úznamově pří buzná M' \.uzavře.
né zahmdě (Iat' hortus conc]usu' n. se
zdů razněnou blankou (lat' Porla clausa),
M' na lvD, synbol ví tězstvi nad zlem. č astá
také v č eské mgolické m sochařswí '
M' s dč ckem a knihou jďož to ivlatka
Moudrosti (lat. ]VJater sapienllee, t rní cí
sedes sapientiae)' pří buzná NÍ ' s piš í cí Í r
děcl(en' M. s č toucí mděckcm' Mariánský
tuh a ž ánrové pojeli madony lze sledovat
v gotice zejmé na v období klásné ho slohu
(viz gotika, kásné madony)' Tehdy !e ro2.
vč twjí typy miloslných madon ve larian'
tách mateřské Mate|anabilis (lat'), ! mal
bě zobrazené v polovič nípostavě, dopÍ o'
vázené na lámu deskové ho obrazu (a iko.
ny) drobnými mariánskými výevy n. po.
stavamisvětcú . u nás také zemských patlo.
nú ; kulninu]e vý"!oj sedí cí M' pokorné
(lat. Noslra Domina de Hunilltate. il. lt'ladonna
dell,Umilti), lzniklé palmě v ltálii'
Baroko dořeš i|o ýary lyp Immaculaly (z
lal'), připo]iIo M' na kouli své ta a hadu'
která je č aí ána mariánských sloupech.
P. M' bezděcka se od í ředověku \Tsktlu.
jejako lvl. v nadějia sto]í cí Malka bolestná
(lal' Mater dolotosa), malka pod křiž em'
maú a pod kří ž ems meč em vetknulým do
prsou' se sedmi neč i ve vafiantě
P' M' sedú iboleslná n. s nástÍ o]i KÍ istoly
paš ijevtypu P' M. vosamění (š p''Lasolc
datl). 2' P' M' s dóck€m - Jež iš kcmbývá
doplňována má]ýn sv' Janem Křtitelem
n sv. Josefem (sv' lodina)' Pod kií ž enje
V |edukované KaIlárii znáorněna
P M' spolu se svatým Jan€m Mil' v sou'
vlslosli 5 Piipojenýni postávami 5e vl'vi]ely
llpvi Piibuzenstvo Krislovo, S\'. Anna sarnrlřelí
(s P' M a děckem), sY' Anna ry'
uč Llje P. N4', nespoč etné kombinace
]\'Í ' s děcken v dopÍ ovodu svělcú . zejmé na
Nlacstl (it'. ! ma]estálu)a sacra conversa.
zione (!iz)' 3 od stalokřestanské do6y se
vtví ií zobrazeni scé n ze Ž ivotá P' Nl., jed'
nolli\'é . posié ze v už š í chn' š irš í chcyklech.
ktcfč se óásteč ně překqhají s chrislologic.
kými cykly. Výjevy zahrnují zejmé na: Na.
lození P' M'' M' cestado chrámu, Zasnou.
bení P' M' (il' La sposalizio), Andělské
Z!č ýo!.ání (také Anděhký pozdlav), na'
vš tivení P. M' (u sv. Alž bé ty;Luk 1.
39 5ó). Nať ozeni Páné , Adorace děcka'
Klanění tií kÍ álú .Klaněni pastýřú . Ulé k
do Eglpla, Zaslaveni na ú těku do Egypta,
oběto!áni Páně. seslání s!' Ducha. ro^ 'j'
nuté scé ny Nesenikřiž e a UkřiŽ o!ání ((aL.
várie). smrt P. M. (ve r.ýcbodní m uměni
z\.' Koimé sis, iec') o mnoha larianláť h.
Nancbevzeti P. M. (lat. Assumptario)
a Korunování P' M'; oba posledni Úevy
moho! býl spojené vjediné n obraff. Pev.
ný slcd vý]€!u chaÍ akleri^ lje d\'a námč to.
vé crkly. známé od l. pol' 15. stol' o něco
sta.š i c. sedn radoslí P' M' obsáhl: Zvěý
tování . Navš lí veni, Naloz€ní Páně' K]aně'
ní tií ktálů ' vzkří š ení ,Seslání sv. Ducha
a Korunování P' lvl' Protějš ek, c' sedrn
bolcýi P. M., zahmuje: simeonovo pro.
roct\'í . Utěk do Egypla, Jidáš ova zlada'
Nes€ni kí ž e,Ukřiž ování , sněti z křiŽ e
a Kladení do hÍ obu n' Nanebevstoupení
Páně. Jako ]ednollivý vÍ ev se rozš í řiio
oplakáváí i Kť ista' slojí cí na pomezí sné tí
a Kladeni do hrobu.
nuriánskÍ doup. dětovná statue. kam€n.
ny. památní k mariánské ú cly. ve středni
Evropě vztyč oraný od polovin' 17' stol'
Í a plostranstú ch Í ]ěst (ve Ví dni r. 1617,
v Praze 1650). Sochu P. Marie na vrchoiu
\,ysokóho sloupLl doplo! ázei í sochy andělú
a světců ' situované zpravidla na aÍ chitek.
lonicky ul!ářené m soklu s nápisy' První
m. s' nebyly morové , pozdě]i vš ak bylY zři
zovány nejč aslěji po ú stupu epidenii a Im.
maculalu, Úimeč ně madonLr (viz: ma'
/ 1.25 /
Í iánská ikonoglafie) pak dopÍ o\'álqí o.
chráÍ ci proli moru (s!'' ]{ och, sv' RozÍ ]ie)'
Dále se vy\kytuji mč stš líi Zcmš Iípltro.i
(!iZ). ochránci pÍ oli ohni (sv Flonan)
n. jiní ze clmáctis!' pomociikú ' pií mlul.
cú v ncsnár.ich. olrdobnou \estelu má
5loup N. Trqice.
rnaÍ inr (z |ranc'). obra7 nořc neb0 moi
ské ho pobiež í 'í ra]iřský námět 7!lí i1(t ob'
lí benýv holandské m nlalí istrí l7' s1ol', ale
znovLl laké Y lealistickó krajinomalbč
19. srol.
mtÍ keteric (Z franc'): inlarac
markÝza (2 fÍ anc'), 1' stří š kalehkÚ kon.
strukce, pevnó i pohj'blivé ' pří slieš ek
umistolaný nad vchodem nebo nad ok.
nem' ba|kónem apod' 2. š iÍ okólohodlné
kředo francouzslié ho typu, č alouněné ne.
bo rTpié tané .zpravidla s ni^ imiopěradly.
přiznač né pto náb} tkoÚ slL]h Ludví ka
XV'| název je už i!án od dohy kolem
r. lii().
\í aí old,svul umč lcckó spolkv č eské
a moMvské
mar0quh (fianc') maIoké ni safián
nařqltclcric (frano.)| inlaÍ zie
i\,lars: Aré s
]llarsola č erň: č eÍ nó
llarsora ž luť ;Ž utč
l\tarsrás, Satyr č iSi]é n, kleÚ !yŽ va| na
hudební souboj Apollóna; hrál dokonalc
na í ]é tnu' ale Appollón z!í lězil ve hře na
llTu a dal poraž ené hoM' í áhnout z ků ž c'
Tenlo krutý lrest byl č aslí nnámé tem zob'
Iazení v malbě' grafice i v plaýice'
maí rrion, martyrium (řec'; lal. Memoria)
1' hrob Í ruč ednfta'nad nimž biaá ziizen
ol1ář. 2. svalyně komemora1ivní poYahy.
Zbudovaní Í a mí stě sÍ ní i.nad ostatky č i
hrobem muč ednika n' na památné m bib.
lické m mfuě. N'I. se v]'skytu]í od 4. do
ó' stol' zejm' l Sýrii, Arné nii, sev' Africc.
Malé Asii' v Palestině a taté v ltálii' Po
architektonické stránce m. \Tznač uje cen.
tralizují cí tendence: v€dlc slaveb centÍ ální
dispozice sc uplatňují centí ált kombino'
v]rné napi, s báZi1ikou'
Í urtuium: naí yrion
mn.hro|ogiLlm (z řeč .), se7nam muč ední .
ků . ktcÍ ý byls€stavo!ánjiž od středo!ěku.
M' RoÍ nanun (1586). semam s!álků jed.
notlilých maltyň v pořadi cirkevní ho ro'
ku, patři meziliturgické knihy katolické ho
rilu.
n'iruflᎠ(z func.), í eslaurálonký ú kon'
přclresení balevné v$try i s podkladern
z Lozruš ené dře!óné desky na novou, obecnč
ji tranďel malby z j€dné podlož ky na
In0u.
nrsikot (z franc.)] ž ]ulě
masl.a (z llal, ) I . š kraboš ka sktí .vají ciobli.
č ej Z dů vodů rilLlální ch. na divadle (od an'
likv do L8' stol. v rů zných výrazech a ty.
pech)apod. Jako !ýtvamý pIoj€v]sou zá.
raž né rituální vyřeávané m' a|riclrých
kultur nebo divadelni lakové n. z Japonska
2. m' ! architekluře, lidská l!ář slylr
zovaná jako ýdobný moli!, maskaron'
n]nska posmr(ná: posmÍ tná maska
naskaron (z ital. ), stavebni naska, plastický
tÝzdobný moti\' v podobě $ylizovalré
Iidslié l!áře, uplatňovaný ! aí chitektuře
vš cch slohů a slylů .
nEslrba (celkový pohled a ie4
komplexy prostoÍ u a komunikaď' Jednot.
iivó m' byly talé seskupovány ! m' pole'
mastek, lalek, ýealil, mětký minerál bí lé
n' zelena!é barvy (steatit barr} hnědavé ),
]emné n' hrubé š upinalý. snadno opraco.
vatelný' V sochaisivije uáván jďo řezbď.
ský definitivní materiál drobné plastiky'
v zaalpské renesanci laké materiál modelú
k medailim a plakelám' V bí lé mpráš ku se
m. uává v grafice k popraš ování č erstvých
othků (klouzek), dále při pí pravě keramických
ma5'
mastixoÚ hki laky
mlstná m!|la: malta
maš ad| oÍ jenlální koberce
matka: cechovli pamálky
Matouš hangelistai evan8elisté
rnltloiÍ (franc'), matoár, grafický nástroj'
dlub zmidla s ocelovou oshalou kulič kou'
slouí cí k ú pravě hladké plochy desky ne.
praÝidelným teč kování m, r} ,lým bud při.
no nebo (při leptu) do !Ť stry krytu'
mauleska, druh omamentu islámské ho
mrí l8ba (z arab'). slaroegyplská zděná
hrobka obdé lní kové ho pů dorysu ve lvaru
ní zké ho komo]é bo jehlanu' jehož ýěny
jsou oblož eny zpravidIa zeš ikmenýni kÝá.
dry; obsahuje hlobnikonoru a dalš i pod.
zemní prostoÍ y slouž í ci €gyptské mu kultu
mňÍ ch. Pozdějš í m' skrý.vají někd! celé
/ 126 I
!l]!(jJtl, \cýivají cí Ze $Uměrnč !v!inu
ivi:h í ih1Ých nrzvilrl ý]]i70vané p|()í lé
|(Í j(li]\'
nuu^ } l( n (mausóleion]. p]ivodně ná7e\,
hrcbkv kárkóho klále Mausóla r maloa.
\]i\l(.n Halikarnassu Ze 1' í ol' př' n' l'.
0irlií cí k scdmi di\,um slarorč ku. pozděii
iubec oznlč eníarchitektonickv nároč ni
uprarené monumcntá|ní hrobkr ]ako sa
mlÁlamé navby s vniliní jn plostorem'
nllski umóniI piedliolumbovskó umč ní
nulánicei l€penič nó Zdiro
m!/!nimlá podlah!. Icncsanč ní lYp pod.
lah! dusanó z cih|ářskó hliny. drcených ci.
hel. š tuku a vápna. obyč ejná m' p' hospo.
dář\kých sta\ení se piipravova]a 2 jí lové
hlí ny l plevani a jinými pří mé smi' Dnes se
rn' p' naz'i\'á kaž dá bezespáÍ ová p. naná'
lená v měkkč m kaš ové msta\'u, popř' ija.
ko podkladová \,Í stva linolea ap'
nihltl\ (l něm.), náZe\. \.elké sině v při.
Zemi i \. pať e v pozdně středo!ěké m a re.
nesiLnč ní nmč stskč mdomě. kle|á í ouž ila
]ako proí ol komunikač ní i pí aco!ní '
nlcnndr. r antickč m unč nípáso!Ý oma'
mcnt. na^ aný pod|e klikalě ulvářené na.
loas|skó ří ó[v sestá\.á2pásu rú zné za!í je'
nť . plaroú hle lámené plú běž né1inie. nebo
zc sp]rál na selre v7álemně navazu!í cich
(bé ž í cič i přepadajici mořská Y1na, lakó hč Ž
icí pes)' sPilálov} . m. zdobÍ uŽ předřec.
kou keramlku. v iecké m umění pak přr.
cházi u' v něko|jka variantách' Ž nolu se
0b]ev1|
^ láš tč
! tvorbč klasiclsmu a em.
pttu
mcč |
^ laň
.rv^ .@:l(1)lU@Á
mť dlik' í Z ]|ai'). d|d]ný Ielié |. litv ncbo
raŽ ení r ko\.u. Wdávaný na pamč ť událos
tí ncbo na poč est znÝch osobností ' od
p]a|etv sc llš íkÍ uhovým tlalcm a zpÍ a\.i.
dla izpraco!ání m avelsu a revenu' Poč át.
k], m' saha]í do antikY. dobou rozk\.č lu
(lilč ) n' bylo obdobi .enesance| dt]es sc
umč ní m' rozvÍ i !e spcciální \ochaiský
obor
nedaik]'] (z ital). |. plaýický výZdobnÝ
.noLiv aÍ chilektury. eÍ teí jé IUi inlerié lu.
v podobč kruhovč ho terč e2kamene' kera.
miky apod' 2' závěsck oválné ho č i knrho.
\,é ho tvaru s miniatumí m lclió|€m č is ob.
IáZkem (ponré 1ni miniaturou) v rŮzné
z|atnické ú pú vě'
} lódeia. Medea, hrdinka anlickÍ ch m:ftů
a tÍ agé dii.č alodějka, dcera ko|chidské ho
kráIc Aič ta, která Iásonovi kouzlem dopo.
mohla k Z|até mu lounu a ýala sejeho man.
Ž €lkou' Předslilaným om|azují cí m kou7.
lem zahubila pak v Recku krí le Pelia
a uprchla s ]ásonen do Korintu' Kdvž ]i
láson opuýl|, Zahubi]a ohniÚm Iouchem
]eho novou nevěslu Kreú su, jcjiho otc€
a pos]é ze isvé a lásono\Tdč ti' Uplchla na
drač im \.o?e do Athé n' kde sc slala man.
ž elkou krále Aigea' Koneč né se !Í átila do
Kolchidy. M. dramatickč pnbč h! bl'lv od
antiky č asto zobrazován!.
mé d. č ervenavý mč kký a taŽ nÝ ko!. Už í va.
nÝ od pravěku' vedle cí nu h|avni kompo.
ne.t bronzu. později v slouč eninách jako
ban.ivo, m' dcskv se už iva]í1'e i'olné sra'
fice.
mč dč nla.plí ýá' (lat' aerLlgo nobilis). uhli
č ltan mědnatý, Zelená palina. vznikajicí
okyslič ování m mědi a bÍ onzu'
\Í edicejskÍ porcc|án. vzácné . modře rna.
kltanÚ lí r]oltizjcnnč hilc hIiny '. o]orllr
Ii)u toLť \'ou. Iní c\rcpskí rnJIkí p()lIť
ILln. !!rliiró í vc F.]orrncii v poí ' Ól\lI
ió' } 1ol. vÍ zdoba b:i\á gí Í csko\ir1ť h(.
oricn|ální . lnlč ka I pod li|ť sbou klllllť
flolť nl\ké ho d(jn)u
m.dinl' chilkografic,, kIasic|á grl|rckli
rechnik. kde \e krc\ha njc occlorinl
r\dl! do h1adké hl) pouchu |rrědé né deskv'
I-inie ]soU vcIni oýró a jejich sí ]a se né ní
podle lleku Í !dla. ]\'Í ' palii ncZi (j\k\
Z hk]ubkv. kdť blrva laplňuje ryh1 linií
elriť náií s. odlud llak.m napapí |' K m. sť
{ echnick! iadí i suchá jchla a mczzolinle'
Nl' palÍ nč lznikl\ 15' stol. í kol. 11.í í )) zc
Zlahickó l.chniky niela, kdvŽ b]']r VvIyIó
v7olce Poklsnč otjskovánV na papí r.
a /vláité pak lozk!€da ť reprodukč ni
a ilustIu.rlí grafice 17' \loi'
nrč dií rtiá. grafický |ňl poňzení lechnikou
mč dřllLl.
Nledura. (irrrgonrr. n€lvor ieckó m!Iolo
gic' jedna Zť 1í dceÍ nohké ho boha Fl)|
kÝna. kieró mč l], na hlavé hadvm(tolla\u
ajejichŽ pohlcd mč nil lidi \. kánen' Pelle.
usji zahubiln jeji hlayu (Gorsoneion)nosl]a
pak Athé na na své m í itč (0igis)'
ncgllih (z ieó')' také mesaljtické sla\.by.
souhmnó označ ení plo pn\'ěki (encolitic.
ká a pozdč jš i)seskupení \elkÝch kamenu
rituá]ní ho í znaÍ rupohřebI]í ho ť doImenr.
hlobo!é skří ně) ncbo kultovniho (stoiaté
menhi|v. kromlechlr).
rmgaron. zátladní Ún'ar bvdliš tč \ .{ ei'
ské m Řeckul jednosiňor.ý prostor praňú .
hlé ho pů dorysu se í ouPy, olevienou pied.
sí ní a s ohniš lěn uplosti€d obvlnč ho pro'
storu' N'Í '' jehož typ
'ná
pů \od v pÍ arč ku.
byI východiskern pii utvářeni antickóho
chlámu i paláce'
mc il (hebr'). pláš tí 1tna tóru v svnagóre.
zhoto\.ený ze sametu' blokáku ap'. Zpft\i.
dllt Zdobený plaslickÍ m vlš í \,ání m.dra.
counem. a lo ncjč aí č jis!mbolickými nÍ |
liv} sloupů . |vů ad.
Dóklii dřcrlti bolo\t, ]edlové , lipovó. ol
š ové 'smrko!é , topolo!č . vIbo!é dic!o ad'
móliki l.Í rl: prollsk
/ 121 I
měkký sblri gotika
]llc]cAgros: Atálánté
mclchiscdcch: monstrance
mc|ounoyá kl€nbai klenba
} 1€|pomené i Mú 4
mé lská bč lob,| běloby
nclusiná: obIudy
mendikanti (z lat'): ž ebravé iádY
mcnhir (z kelt.): megality
m€nótá (hebf'). osmilamenný kovový svi
cen zné ho tvaru, uí vaný v synagóZ'e
i v ž idovských domácnostech o svátcí ch
Zasvč ceni chrámu' sví cen m' sjalo!ěkóho
pů vodu, ul\,ářený kruho!ě, polokruhově
iv rovině, vzniklze sedmiranrenné ho chrá.
mové ho sví cnu s devátým pohyblivým lá.
mencm k rozsvěcování .
lč ii(ko. l. Ve výtvalné n umění znaóí ť ldaj
o velikoí i zpodobené lidské poýari'. Ze.
]Í né navp]aí icc,alc také ! maibé ' |t,Í í rou ]e
Zdc ýřední tj prů nlé rná le]ikosl (kolem
l70 cm). vtš š idává nadž jlolni. ni^ í pod.
ž ilotnim' Znač né nadsazené m' zpraviltla
v\jrdřuje monumcntální pojeli, nebo ú silí
o monumentá|ni ú č indí la. 2' ! arť hileklu.
řť m označ ujc jednlk konkré tnč poměr
plánoré ho výkrcsu k projektované skuteč .
Iroí i. ]ť dnák opět celkoví pslchický ú č ln
ýavbv. přič emž jsou jq'í rozmč I! sro\ná'
ránv ! pfumč rnou lidskoLl poltavou'
nů sič ckimonstrance
nlč sí č nihodin| sluneč ni hodilr!
měslo' sidliŠ tnicelck pra!é ké hopů vodu'
vzniklÝ přiÍ ozenýn v'iloj€n osidlo!í ní
(v komunikač ní ch a trŽ nich uzlech), po2.
ději plánovilým Založ ení m (jako sí dlo
v]ádce, na mí stč \'ojenské lro tábola' iako
splávní cenlrum, do poč álku ninulé ho
stol. bi'lo pů dorlsné vymezováno
m. opcvnění ml bvla v něm roz nula
rn' !ýrobni ďč ra. soustředěny správní
a cí kevní lnstiluce atd' od konce sliedo.
\,č ku se \'thtaňovala specilická m' kultura'
Pé č ío alchiteklonický oÍ ganismus
m' a olázkamijeho rozvoje se mbÍ á uÍ baměýská
památkolá rczcÍ yacc; měs$ké
htstoncké jádro
mč slskó historické jádro' histo cká, dlou'
hodobým vÍ ojem zfoÍ movaná č ásl (zpra'
vid]a stř€d) v rámci někde]š ich hradeb
né st, kde komplexní pé č eo záchranu. rehabilitaci
i rekonslrukci jednollivých í a.
vební ch objektů (zejmóna jejich vlacení m
dneš ní Í nuž i!otu), al€ také celé ho hisloric'
ké ho pí oí ředí s jeho konunikacemi
a urbanistickÍ n v'í vojem' přsluš í u nás
slálniÍ r památkol"ým orgánů m' K speci.
ficklrn po!áleč ným ú kolů m ýální pamú t.
kové pé č evCSFR patří ochÍ ana tz!' měsl'
ských památkových rezervací . jež zahrnují
m.hj
mč slskí dů n' obYtná sk|adebná jednotka
mč sta' ]ako \Trovnaný č lánek ulič ní č áry
a fronty se r]TÍ el od doby a* ládání městských
obcí ' RománskÝ m. d' ! Praze. která
patřila mczi výZnamná kamenná města. za.
hmoval iadu jypú vč elnévč Ž olóho'
]\'1' d' 1]. stol. mí val v přizemí podloubí '
uvnitřdalš í konolv a PIů jeZd' Pruč elí byla
Vvlovnána V ulič ni č áic. vzadu byly piipo'
jcny dlory s hospodářskými stavenimi. Ve
Francii, v Německu Zcjmóna ! Porýni. je
pro m' architekturu ]5' a ló' stol. s iJso.
kými š tí lya !]sazcnými patry Zl|áš té pí .
znač né hlázděné zdivo' Vč eských mé stech
bvl pÍ ů jezd nahřaŽ en obdé lným č ič tvcrco.
!'im mázhauscm, prosto|em komunikač .
ní m i pracovní m, opaku]í cí m se i v patie'
Renesance, ze]'mé na ve F]andrech. oboha.
tila ncjen dekoláci { asád, a|e laké vnitini
ól€nč ní ' V barokní m Í n. d' l7 stol. pokra.
č ovala ! podstatč taláž lendencť ' v pruč clí
i v s} nenicky organizorané Irr pů dorysu
blla 4ednodulována řeš €nÍ soudobÝch
palácú až do konce ]8 stol.' kdy rodinný
nr. d. byl nahrazen domem č lnž ovní m'
ncš ita (z arab'). dŽ ámi, isIáÍ nskánodli'
tebna $avebnč nejednotnóho ú tvar|r, Ve
uilřní m sloupové m prosloru (livan) vylo.
Ž enón kobcrci se vž dy nacházi k Mekce
obrácený liklenek (mihÍ ab) k modlení
a k uIoŽ eni kolánu.jakož ikaŽ átelna (mim.
ba'' Při meš ilě stoji minarcl, š ti]rlá vé ž
s balkónovýÍ n ochozen, nebo i \.í ce lé chto
vč ž '.ajepřipolen velký dvů r (sán)se ýud.
nou K nlualntmu ocrstovanl.
mcš nikonlič k1 (lat' ampullae, arceoli)' od
slarokřestanské doby souč áí souboru li'
turgických nádob. vž dy dvolice urč enána
vodu a vino. doprováZená někdt táckem
(]at' manila)' vytábé ]y se ze skla. pozdč ]i
i Z dlahóho kovu' Pii slavnoslní biskupskó
bohosluŽ bě je nezí dka nahladila větš i
konvice (lat' uÍ ceus) a mí sovilá nádoba
(lat. hnx).
měš t)nskí empifl biedernteier
metabo|istó: japonské umění
metaf) zická ma|ba. uměieckÍ názor vznl|.
|ý v dí e italské homalí ře GiorBia De chiri.
co' k|ič í cí r.l910 r,e Florencii, roninutý za
paí ž ské hopobttu v l' 1911 15' odmilá
|uttrrisnus'
.lraci
se k penpektivní mu zob'
razení , svět€lnýn i plastickým hodnotám
i lr řeckoří mské antické tradici' oddává se
symbolice č ise] a geometrických obrazcú
a lí m 5e piibliž uje kubismu' Z objeklivnito
svě1a pi€stupuje do své ta lnu a intuiliv.Ú
TTTTTTT
\ \\.+ / / /
\š /
u
(piedýupť ň)
nensa (lai')i ohái
mcÍ Š ibrátiii minorilé
Menzelorr sklenice Mildnerow sklenice
mé ridi€nne (franc')' označ ení pro č alou.
něné nebo vyplé tané leháú o s opěradlem
po ]edné straně nebo s opěradly po obou
kratš í ch stranách' typ denni} o odpoč í va'
dla, uí vaný již v 18' sto| také s jiným
fIanc' náZyem veil|euse' calounění bý\'á
doplněno válco!ým polš tářem pod hlavu'
]!l€rkur: Hermes
merovejslió unrč ni: piedkarolinskó umění
/128i
oLlhaluic nevč domó. Ptávem ]e prolo po.
\l'o\án za předchů dce surrcalisnu. 0.
/nlÓť ní m' m'' jeŽ 5ám razil, \Tstihuje ob'
Jh Lnilnť |) ma8ickych Ublazú Í ]chl} ch
Ir \Lnlr\|\] mč sla a poslé ze \tylizo\rrných
iirulin r antiktujicÍ Í kontraposlu'
\'l ]' 1915 1ó m' m' nás]edoval malí ř
(.' CaÍ lá. Í naliř a sochař G' Morandi.
NI' m' konč í kolem r' 1921'
|||tInt11 ( ec'). cJ5lI dorskť ho vIy\u. desky
ť l\ť |(UvehnL!aru VypIněné ZpÍ a\idla re.
lii|y' které se v dóÍ ské m vlysu stií dají
( tÍ igl!t]'
me\ickó umé ni| předkolumbovské umění
nclanin (z ital')' mezzanií ' meipatro, ta.
ké polopalro, pfu' niž š íneobymé podlaí
pod hlavní m první m patrem a nad pí ze.
mim, později normání poschodí nad pří "
zemlm.
mczihkolá Í rstra, nátěí laku nanáš ený
někdy k zYýš ení svitivosli kolorilu na pod.
málbu, pod vlastní vrchní bare\,nou vrstvu.
nlczik|c ebni past| pás
lezilodni { rkádyi arkáda, arkádová sou'
sIa!a
mc'rloupní i interkolumnium
ficzo|it (Z řeč .), střední doba kaí ]enná,
pňbliŽ né od 8' ilsí ciletí př' n.l' do 3' tisí cl'
|e1i (do poč á1ků neolitu), kdy také ve
sú ední Evlopě ustává lovecký způ sob á.
!01a a je stří dán usedlejš í n ž ivotnim zpú .
solrem sběrač ů a rybářů , spojeným snad
\ poč átky matriaÍ chátu' Pazourkové ná.
sllo]e]sou drobnějš í (í ]ikÍ olity)a opatřené
násadami, na í upni azilien již 2dobené
namnoze symbolickýrni prvky.
czopotáms|ió uměni. u. v mezií č íEufla.
tU a Tigridu (3 500 př. n. 1. 539 př. n. l')'
Po pravěkých předýUpní ch se !ť stvilo
v několjka dlouhých období ch, bč hem
nichž se stří daly ří š €. V sumerské m obd.
(3 500 2 900 př' n. l.) vznikají fiěÍ ské
státy, charakteřizované nábož enskou kos.
mologickoÚ soustavou a monum€ntální
sakÍ ální aÍ chitekturou' Nasú vá ýoj
chrámu lypu zikkurat (viz), drobné plasti'
ky' řezby peč etnich váIeč ků , relié í ní chváz
a dokonalé bo řemesla, zejm' š perkařstvi'
Nej\ryspělejš í m centÍ em byl Uruk. v obd.
sumeÍ sko-akkadské m (2 900 2 000 př'
n' l') patří mezi hlavní centra UÍ . Zí skal
lrysoké hladby, krá]ovský palác' chÍ ámoÚ
okrsek a nedaleké lttálovské mauzoleum'
chránová i palácová architektura !ryuí vá
cihel, suš enýcb i pálených a g]azovaných,
rákosu a hliú y' stěnaje odstupňovaná (tzv'
panelová stavba), na lí ci obkládaná' Zvl.
pé č ejevé no!ána branám, zdobenÍ n Í elié .
Í ]'' v Už ilkovýcb stavbách se objevuje
klenba' Projeq, malí řství jsou vácné ' Ve
starobabylónské m obd' (asi 2 000 1 ó00
pi' n' |) Je centÍ em BabyLón. V|'velajici
za chammuí apiho I Doba ká\|lska
(1 ó00-1 000 př. n. 1.) oteví í áM. cizí m
vlivfu' Vznikaií velké soubory relié frt
(gla7o\ane barevné cihly) \ UÍ uku' v obd'
uyrskem a novohabylonskem (1 000-5)9
pi' o' l'J dochází k zmónán v architektuře
i sochaí ství : č aslé jsou rnonumenlální ka'
menné sochy i reté ry. v r' 539 př' n' l.
babylónskou řiš i dobyli PetŠ ané .
M' u' vž dy lryzařovalo do okolní ch oblastí
a mělo podí i na vzniku islámské ho uměni'
nezosllon (řec')| interkolumnium
Í nezú zá (hebr.), schránka s Úňatky z tóry
ZpraÝidla kovová, obdé lnftová nebo ve
Naň váleč tu - upevněná š ikno na veřeje
&eřipii vslupu do ž idovské hodomujako
ýálá připomí nka přikáZání lóry.
mczzánin (ila].); mezanln
nezzomaiolica (ital.)i poiomajolika
mezzoriIielo (ital)| rclié f
mc'zofint{ (ital'), také ang]ická rnanýla'
grafická lechnika, dÍ uh mč dirylu, Io^ ije.
ňý a oblibený Zvláš tě v ]7' a 18' í ol' pÍ o
svou schopnost napodobit Š erosvilnou
nalbu. U m' ncpů sobí linie, nýbrž plynuié
přcchodv mezisvětlen a Í inem, mode]uji
ci zoblazované oblemy' Povrch Í něděné
d* Iry ie zprvu Í ozzrněn tzv' skoblinou
a póé vyš krabován a uhlazo!án; odlud
Í |tké iárcY š kÍ abacítechnika nebo skob]e.
ná rytina' Balelné m' lznikaly nanesenÍ m
!ů zných bare! na jedinou desku'
nič ovna' podé lná pí zemní budova uÍ Č ená
pro mí č ovéhry pňč |eňovaná od renesance
k palácoýrn areálů m a k panským sí dlů m'
migrace. v dějinách umé ní stěhovánijed.
nolli\.ich uměleckých iorem, figurální ch
motivů , Í avebnich a ikonografických ty.
pú . omaneí tu z jednoho zeněphné ho
a sociálniho proslředí do jiné ho, v jedné
epoš e n' v dlouhé m č asové Í rodstupu'
M. ob\rykle doprovázÍ proces proměn
a přizpú sobování novým výtvamým a ob.
sahovým souvislostem' Pro dějiny umění
v EWopě je zvláš ť dů leatá migrace a pÍ oměna
antických forem, moti!ů a typů
v pozdějš í ch slohových obdobich (např'
triumť ální oblouk' viz)ir nodernich !mě.
rech.
mihrab (arab'): meš ila
Michae|| andělé
ÚikÍ o|hy (z řeč ')| mezollt
illildncrolT sklenice, ozdobnó skleněné
nádoby, které na konci 18' slol. v Gutlen.
brunu v Rakousí ch vyrábč l Jan Josef Mild.
nerze slezska s použ itim principu dvojslě.
nek. Do vybrouš ené hopláš tě sklenrc vklá.
dal zlatou fólii zdobené i bďevně lakolané
medailóny' své výrobky zpravidla signoval
na dně. Jeho uč itel€n a předchú dcem byl
Zikmund Menzel, č inný ve slezsku.
n|illefiori (ital.), pestře kví tkolané sklo,
vyláběné tak' ž e se č iÍ ésklo pokládá pes.
lq1mi koleč ly nakÍ ájenými ze svazhr ruz.
nobarevných skleněí ých lyč inek' Techni'
ka m' byla znárnájiž Eg} pť alů m, ale rozvi.
/r29/
nuli ji h1avně benátš tí skláři v 16. Í ol';7lé
doby je i název'
miloř|ir; Í rodie
mi|osrdenýri scdmcro: sedm skulkú Í rilo'
sÍ oensNl
milosrdni bratii (Ordo Fralrum Misericordiae
s. Joannisde Deo ap'), sdruž ení .zaIo'
Ž ené sv. Jan€m z Boha vc spanělsku, od
r' 1572 ž ebIá[' š pitální řád s ieholí sl'
Auguslilra; budovali vlastní nemocnice
s lé kárnami' U m' b' převládaji bÍ atň lai.
kové ' Na Moravě lznik] prvni konvenl
r. 1605 (Vallice)' v Cechách ř' ló20 (Pra'
!a); proslulý jc dů IŤ l v Kuksu (zal' 1'43)'
Reholní odé v: č erný hábl( se š kapulí řern,
kož enýiemen, malá kapuce' Znaklna nro.
dré m poli zlaté 8ranálové
jablko s dvoJi.
týn š panělským kí ž em'nad nim š esticí pá
z]alá hvězda. Heslo: Per coIpus ad ani.
maí n (lat'' Tělem k duš i)'
nimb.ř (arab'): Í neš ita
minaret (z arab'): meš ila
n|ince. kovová plalidla. pení ze s relié fní mi
nápisy a zoblazení mi. zholovené raž bo!
a nč kdvlilim, ui\ane od slalové ku. nejPr
!e V Cině a \' Lydii. pozdqi ! ReckL] a ce|i
Evropě jako souč ást slátní peněž ni sousla"
!y' Navrhování lýtvamé stránky m' bylo
odedávna ú kolem spccialistů při nincov.
nách, dnes nejč aí ějisochařů medailé rů .
M' jsou také klaickým oborem sběrate|
ství '
rnineí áIní b!ny. bať evné pi8menty \Ž niklé
mletim, prosé vání m. plavení m neroslú
(azuritu, malachitu, rumělky, vápence
ao.l
lllinena: Athé na
miniatura (ital.), drobnomalba, malba
drobné ho měí tka ajemné ho provedeni. l'
iluÍ Í ač níÚev nebo figuIálně uháiená
iniciáIa v texlu rukoprsné knihy pozdně
antické , ýř€dověké , renesanč ní l kaž dý
jediotli\"ý plojev kniŽ ní malby' Název
m. vznik] z č aslouí vané ho č ervené ho mi.
nia v iluminací ch a při \rjznač ování řádek
a iniciál. Vedle evropských drobnonaleb
jsou ZávaŽ nč m. orientálÍ i, jmenovitě per.
ské a indické ' 2. Í nalba na]é ho ť olmátu,
,pravidla poÍ ré tní ,prováděná kvaš í ,ak.
ral€lem i oleiem na per8amenu, kolu ne.
bo slonoviné . ur&ná k ú pravě v medailó.
nu, oblí bená od renesance až do poloviny
19' stol' J' v nejš irš í mpienesené m ýna.
mu dnes m. mač í jaké kolizdlobnělé umě.
lecké dí o, také sochařské a uměleckoře'
meslne.
nliniun (lat). suřft, sví tivč č ervené , již ve
starověku známé barvivo' qrrábé nó z kyý
lič nftu olovnaté ho' Dnes se m' už í !áhlav.
ně k ochranné mu nálě.u ž eleza'
Dinojskó umé nil e8ejskó umění
minorilé (ordo Fratrum Minorum, oFMi
ordo FralÍ um Minoum conventualium,
oFM conv'), menš í b.atři, ž ebraÚřád
(viz), ZaloŽ ' v ltálii r' 1209 sv. Františ kem
Z Asslsi. ktery. sestavil řeholi' schválenou
r l. l2l9 23. Do Prahy m. uledenr asi
Í ' 1228' do olomouce r' 1230. Il' řád'
před$alují klarlsly (!iz)' IlI' ř' terciáři'
od pol' 13' stol' se nr' š těpili na směry,
Zejm.I vlaslní minolile-tonventuálové
s mí rnějš ířeho|i; přisnějš i spiriluálové ; od
!' 1334 observanti,
^ '
takó flanliš káni' í í
í cí se od pol' 15. stol' také u nás (se sa.
mostatnou plovincií z Í ' 14ó7)' v I' 1517
doš lo ke koneč né muÍ ozdělení m. na dva
samostatné řádv, m' rnelrš í chbratrú kon'
ventuálu a lrantiš kánů (\.iz)' V č ele n. Í oji
generálni představený' RádoÚ oděv rn.;
č erný hábit s kapucí , provazové cingulurn
s rů ž encem; kněž ís kolárkem a č emým
biretem' Znaklv č ervené m(modré m' stň.
bmé m, zlaté m) poli datý (č ervený, č emý)
kří ž s papnky, vycházejicí mi z mrakú , dvě
zkí ž enépaž e s č ervenými stigmaty, pňpo.
mí nají cí niZakladatele'
Minós' m'tický kré lský kál, syn Dia
a Európy, jeden ze spravedliýých soudců
v podsvětí ' Podlejiných pověstí krutovlád.
ce' klelý piinአellidské obé li obludě Mi
nótaurovi. uzavřené v bludiš ti lnbyrintu
a zdolané poslé ze Thé seem.
Nlinótaurus: labyrint. Minós
Minton. největš i anglická továma í a por.
celán a kam€ninu v Stoke upon Trent, za.
loŽ ená l793 Thomasem Nlintoncnr] zvláí
1č chalaktcÍ istická je mintonská kamenina
s měditiskovou dekorací klajinnýcb moti
vú , ryráběná do r. 1911. Porcclán byl
zkouš en uŽ ! lelech 1821.25 a !'yrábi se
um dodnes (Minlons Ltd.).
n|intsku|c (Z lat'), pisma skládají ci 5e jen
z malých pí sn]en abecedy' jejichŽ neslejně
yysoké llary ize vepsal mezi č 1yň řádky'
Zák]adem vš ech druhů m' ]e kaÍ olí nská
m', Ýznik]á v8. ýol' Z polounciály' Z n' se
také vyvinula pozdějš i středověká pí sma.
Druhemm' je idneš ni tlskařské .,malé pí s.
nro..' zk.áceně zv' minusky'
minusky| ninuskul€
miparlitum (lat', také bipaltitae vestcs)'
dělený š at, nlizev oděvu í í davýchbarev'
módnllro
^ ,láš tč
ve 14' a 15- stol',jmeoo'
vitě nuŽ ských nohavic, kde kazdá polovi'
na bylajiné bany.
mir; orientální kobelce
N|ir iskusstva Gvět umění ; lus'). název
skupiny ruských umělců dle slejnojmenné .
ho č asophu, převáž ně malí řú a glafikú , z!.
lož ené 1898 a reagují cina dobový symbo.
lismus a fú ncolzské uměni'
mh{ s h|áiou s\..larta Xititc|c' re]ié fni
zpodobeni ut.até hla\l Jana Křtitele na mi
se, známé od 13. do 17' ýol' zejmé lra v |i
dové zbož nosti' kdy bylo qýavo!áno jeko
Pon]oc pii krč nich nemocech' Zv|áš lč pů '
sobivé jsou pozdně 8olické relié fy m' sv.
J' v ú plavě natulalislické a á!o\,eň s ex.
pť esí vnípolychÍ omii.
mhál (Iat' nissale), litur8ická kniha kato.
lické ho meš ní hoobiadu' M., v€ středolé .
hu zptavidla iluminovaný, vmikl spojení m
sakramentií e, epiš to]áře a evangelistáře'
gradual€ i antifonáře'
miskoráni' omač eni pro Úzdobu skleně.
ných předmé tů lTbruš ovanými Í niskovými
motiiJ. M. bylo dekorováno č eské sklo od
druhé pol' 18. stol'
mistni barva: lokální barva
Miš cň, Meissen. město v Sasku proďulé
/130/
nť |\l.L|\ evrUpskou $'Í ňbnoU polccIJnu.
.,11,'/.nou r. l7l0 d drAud.cLnnou u0
l ]] Lr b! a kÍ álov\lr n.rnu|aKtur.r vť 0ť
nr \\nalc7cť m e!Í op\|e porcť anove ma.
., cňemr|'em ]' F' Bol|!ť rcm' JednolIi\á
.,hdobl se rLlzeznara]l poJ|ť pů sobeni Vť .
'ltrUť |(h
umé |cu' maliřť j' C' HóroIda
7.() l7]i, , č ins|\'' .]l.]]ovane ]ldf nI
vrrrl.orv. rcchaie J. J' Kándlera. 1735 56,
auon !í cc než l 000 soš ek a skupin bis.
t\rtoY!.ch i malolanÝch ad' Již v ranóm
období sc B]. polce]dn do!edlodpoutal od
, iiskí ch !Zoí ů ,naš el siillaslní vzory a té '
mátiku a stal se lak pí znač nýmptojevem
fukoka i záIoleň vzorem výŤ obkú dalš ich
v Nč necku iv ostalni Bvlopě zakládaných
'orcelánoÚch
manufatt!Í ' Kol' 1740
;zniki! M' tz\.. cibulo\.ý vzor jako pod8la.
zulní d€kor' Vzestup Znač i ješ tčobdobi
hn|rětc Nlarcoliniho a sochaře Aclera
ll7?1 l8l3), v něnž lokokové llary
Llýupují cí klasiciýní m. Jisté ož ivenítradič .
ní ví Iobv Dňneslo obdobi secese po 1900,
v tr;dič ňin i novóm duchu pracujc vŠ ak
to} áÍ na dodnes' Znač kou m' porcelánu
blla zpn,u - na nejvácnč jš ich kusech
p\mena AR \ |igaluřc (Augustu\ Rex),
} .PM a|'. pozdé ] lki|Ž ené meť e v rů zných
podobách. s teč kou' kIouž ken'bvězdou
ap.
J# JY
Í x
XX
t*
t\
{ ,
{
"{ { } f
TX
4"\
fr"t.+
řiA
\'lilhÍ a. Mlthlas' pú vodně í ránský bů h
světla, ]ehoŽ kuh se Š iii]a prochii?el pro"
m.nami' M' atributem je fnž ská č apka
J [ra]k} p|a\ť l'npi. |uk a nUŽ . symbu|em
0\k' |ť \. Urc|, havran' |odIe per5kYch m\i
tú se naÍ odil ze skály dne.25' prosincc'
x.J1,C.\t, d
s01!a doí oýl. v!koii]l iadu hrdinských č r
nu.k nimž !e!áž í atdbutyá sYmboh' lvl ]e
Ztolož ňován s l\,ú Í cem svět]a. n€bot Z lě|a
niltvé ho kosmickóho býka' které ho chtil
a zabil' sc lodí veike|Í ž ivot piirodt. ]\'Í o'
tiv ]\4' zabÍ ejí cí hobÝka a rozrod Í oýlin
i zví řectva ic souč áýÍ bohaté ikonografie
pozdnč ií mské houmění ze]m' ! pfolin'
cií ch (relié fy. gemmv. lerakoly)' N{ . tiké
chrání lidsno před Zlem. nouzí a \.álkami,
poŽ aduje č htý a zdrž enli!ý ž ilot, Za nějž
slibuje vé č noublaž enost. spásu duš e' V tó.
to lolině lcgcnda obsáhla dalš ímoliry
!č etně kuhovni hoýiny. M. ku]t. mithrais.
mus. pronikl do helé nistické ho světa, mí sil
se s noÚÍ ]i nábož enskými Úedí avami
a rvchle se rozš í řilv celóm ří mské m impó.
riu, zejn' v provincií ch a ! táboÍ cch \,ojákú
. |t'l' by|y zasvč covány svatyně (lat.
milhÍ aeum). zpNu j€skvně, poslé ze ýavby
lesměs podzemni, klenulé i 7áhÍ nují cí
předsiň a podé lný prostol, iehož střední ,
cercmoniální č ást smé iolala k oltářní mu
slo]u. zdobené mu relié fy n' malbou; boč ni
prostory byly urč ené k hoýinč . vÝstavná
milhraea jsou dolož ená na ú zemí piista],u
! Londýně, v pií slavu oslii u Rí ma' v Ri
ně' ! Aquincu v Budapeš ti ap. ve 4' í ol'
rrithraismus ustoupil křesť an$ví
nithrac mi MilhÍ a
mitra. infu|e. lilurgická pokrýŤ ka hlavy
lysokých katolických duchovní ch, nahoře
olevřená. lpřcdu i vzadu hrotitá. se dvěma
snrhamivzadu. nejČ astěji hilá. zlatem pto.
tkaná nebo \Tš i.!aná.
m'x{ ion, olejoÚ lak, lné ná fermež , bí á
a zahuš těná. jeden z podkladů zlacení
(dřeva' koru i karnene)'
í l|adii doba btonzorál doba bronzo!á
mladš í doba hradiš tni: doba hladiš tni
nlhdŠ idobA |ú mcnná: neolil
m|é č né sklo. druh opaknilo (nep hled.
né ho)' ptů svitné ho bilé ho skla, ryráběné '
ho s rú mými pií sadami zakalují cí mi skleněnou
hmotu'
.l'oho
drubu bylo uŽ kostni
sklo. Zakalené kostni Í rouókou, Známé od
14' stol. a vyráběné Janem KunckeleÍ ]
v 17' stol' \'Poýupimi' M' s' bi]o zvlአlě
oblibeno od poloviny 18. stol., kd! napodobilo
módní polcelán a bylo také pojeho
Vzoru ma|o!áno emailoÚmi barvami'
nlluviti pÁsk,. páska Í olná č i zvlněná na
středověkých' nl' gotických malbách u ú st
ncbo v rukou jednají cí ch osob s n-.svělle'
ní m dé je ncbo 5 výIoky té chto osob.
nrlu\ici znakr znak
} lnómos\ nó' í arořecká bohyně z pokole.
ní Tilánů ' zosobňUjí ci pamč ť a myš lení ,
dcera Gáie-zerně a Urana nebe. matka
,'Í ú z'dceÍ Dio\^ í ch'
nich. 1' č len řádu (vi,| mnií \ké řády), 2'
přeneseně vřeleno š nekové ho schodiš tě' 3'
dřevěný p|ostředkuií cí č lánek nezi $řeý
ní m lrrovem a klenbou'
nlnichorská š kola. lýznamná n]aIí iská
š kola19' stol' v Né nrecku' Ro'"ýí jela se
! souvislosti s Akademií umění , velkými
výstavami. bohalými sbilkáÍ i s veřejný.
miú koly. zaš titěnými bavorskými králi' Fi.
guú lni tradicl relké formy založ il
P' !' Cornelius, předÍ avilel nazaré nismu
(v|z) Vedle poí retu a Ž anru (např'
c' Spilzveg) \ť od po|. (o|' hlavnim po.
lem m. š . stala akadenická historická mal.
ba' Pěstovalji W' v. Kaulbach, v naturalis.
dcké msměruK' !. Piloty, kteÍ ý zavedl kull
hrdinů a staromistrovský š erosvit' Z jeho
Ž áků F' v' Lenbach proslul poí lré tem
v .,ga|eÍ iiniln,. Š crosvitné mtónu' Pozdní
Yí oj podobim], a sentimentálnich obrazú
pÍ edstavuje t. V' (aulbacb' Naiiné m pólu
sto]í W' Ifibl. kteÚ zpí ostředkoval cour'
betovský realhrnus i poznatky o dí e
E' Maneta: poďóze se věnoval postavám
a !ýjevú m z venkolské ho ž ivola a ziskal
/L3l/
iadu náslcdovní ků ' skuteč ná opozice pm.
tiakadenisnu m' i' v),vsta]a v mnichovské
secesi(kolem 1892. Fr' v. stuck' W' Trú b.
neÍ . F' v' Uhde) a stupňolala se u expresi
onistů (viz)' M' š 's Akadcmií i soukÍ omý.
mi š kolami hlála Významnou roli ! š irš í m
s1iedoewopské m okruhu' KralŠ íč idelš í
dobu se v ]Vnicho!ě uč ili také naii malí ii:
ze]m' P. Meijoer, K' Purkyné , V. Knú pfer.
J. schikanedcr, dále A. Chittussi' V. Brc.
ž í k'L. Marold, s. H' Pinkaj i J' Mucha,
kteň !š ak lí hli ipí i€ k Paí ž i.
mniŠ skóřádv. nonastické ř' (z řeč '), ozna
č eni pro duchovni řády, vzniklé ve staro'
kiesť anské m období a dále v prů bé hu
6' 13' slol' ke společ né mu způ sobu du.
chovni} o ž ivola v odlouč eno\Í i, Rí dí qe
některou ieholi (viz: iády) a nláš tní mi
pravid|y. Předchů dci jsou křesů ní ípous.
tevnici (anachoreli a eremité ; 2 řeč '), ž ijí ci
asketicky na pouš ti v Egyplč ; č ásteč ně se
sdruž ovali a proniklido Erropy. Zaklada.
te|em východní ho. cenobitské ho (z ieč .)
mniš tví v kláš temí mspoleč enství je s!'
Basil Veliký (kol' 330-3?9), který pro ně
rypracoval předpisy. považ ované za druh
iehole. v Bvzanci a poslé ze u ortodoxnich
křesť anů lento cenobilismus převládl nad
jinými směry a proslřednictví n í €ckÝch
mnichů a Zakládlánim kláš lerú zapú sobil
i na mniš st\í v Itálii a na západě' Basiloli
sloupeÚci Fou dvoji| ýchodní , ortodoxní
mniš i, kleří se nedělí na iády, dál€ řád řec.
ko katolických basiliánú a v ž enské vé tvi
basiliánky' otec ápadní ho mniš slví ,sv.
Benedilk z Norcie (kol' 480-547) zaloál
v italsl(é n k]áš !eře Montecassino i' bene'
diktinú (viz). S jeho jnré nem je spojena
nejslaÍ š ízápadní řehole' obsahuje zásady
pro společ ný dlchovni ž ilot v uzaviené m
kláš leře pod vedenim opata] formu]uje
způ sob odří kalosti. chórové nodlitby,
praktické č innosti, slalné sliby i slib dož i.
yolní pří sluš ItoÍ i k jednomu konyentu ap.
Ujala se' pňjaly ji beÍ ediktinky a poslé ze
i dalš íklájlemí komunity; proš la reforma.
n (2a Karla Veliké ho: v hnuticlunyjské m
v 10' 11' stol')' Benediktinský iád Wdal
odnoŽ e' z nichž se staly samostatné řádyl
řehole podnjlila vznik ostatní ch m' ř' (viz):
kartuziánů , cisterciáku s lI' ř. cisterciač ek.
pozdní ch celestinů ' Clenové m' ř', mniŠ i
(z řeč '), se dělí nn krtěz€ a laické bÍ atry,
konvÍ Š e(z lat'). clenkl' ž enských ř' s při
snou klausurou, obccnč řcholni seýry (lat'
moniales, monacbae)se dé li na sestry chó'
Io!é a ]aické ' v č ele konventů stoji před.
stavení | u benediklinů (kláš ler, opahtví )
opat vŽ dy infulolaný. u cisterciákú (klář
ler, opatstvi) opat, kdeho převoři u karlu.
Ziánu (kaí ouza) a ce]estinú (paraklet),
u benediktinek abatyš evŽ dv benedikova.
ná' u cislerciač ek abal!š e někdy benediko.
vaná. V nc]starš í m č eské m kláš teře b' u sv'
Jiři na Praž ské m hradě, zal' 96?, abatyš e
měla významné postavení ; od Kalla IV'
dostala kní ž ecílitll a uároveň ýlrzené
právo spolu s praž ským arcibiskupem ko.
runovat č eské králo\Í ly' Základní řeholní
oděv m. ř.| hábit dzné bďry, Zpravidla
opatiený kapuci 5e š kapulí řem, cingulem,
pří p' opaskem; u cislerciákú ]e doplněn
chóroÚm pláš těm' u opata mozetlou;
už enjsou pravidlem ávoje' (slomej: mo.
nastická archit€ktwa.)
mobi| (2 lat'): kynetická plastika
mobi|iář (z lat' ),
veŠ kerémobilní rybaveni'
zaí zeni urč ité hoobjektu (hladu, Zí mku
apod.);m. zahmuje Í ejen nábylek, ale ta'
ké porcelán. sklo, teÍ ilie ad'
móda (z franc' a lat.), králkodobé vné jš í
sjednoceni vkusu. v nejuž š í msmyslu ve
způ sobu odí váni. ú č esuapod., v š irš í mpo.
jelí se m' týká i předmětů denní potřeby,
b} 'tové ho interié ru a je podmiňována spo.
leč eDsky, dobově a mí stně i pú sobenim
m. $ředisek' chaÍ akterhtickým rysem
n' je její přechodnost i záněmá snaha
o aněnu'
modcl(Z ital'), 1. předloha, ž ivá č ineává'
slouž icí umělci za vZoI k j€ho dí u nebo
k jeho pí pravě, 2. předběhé Zhotovení
dí a v provizorní m materiáu a Zpravidla
v menš í m měí tku (modello, maketa)
k názorné představě o definitiurin prove.
deni, 3. v sochař$viuké předloha k odlé .
vií ni nebo vy,tesáni' připravená v měří tku
di]a,4' m' jednotlivé stavby, souboru i ce.
lé ho města, Iekonstruujici starý n. noÚ
stav, mnohdy návrh doprovázejici plány
no!é slavby n' Zaslavovaci studii'
modelacc, y sochařshí plaslické utvářeni
povrchu;rozliš uje se m. hladká (uzavřená)
nebo mal€bná (otevřená)' nesoucí stopy
sochařské ho náč iní 'Podobně mač í
m' v malbě iluí vní podání objemů , v ar
chit€ktuře plaslickou fomaci zdi'
modell€tto. mode]lino (ijal. ), označ ení pro
model sochďské ho i malí řské ho di]a, pro.
vedený v drobné m měří tku a zpravidla ta.
ké í udijní Í rmateřiálu. M' se stalo souč ástí
|rurč í hopostupu Zejmé na v období baro.
ka' lycházelo z aulorské ho č idí enské ho
modelu (bozzetlo) a předvádělo řeš ení
v propracované zmenš ené formě k niimF
né představě objednavatele. popř' k sepsá'
ní smlouvy na definilivni dí lo'
modellino (ilal)r modelletlo
modeloválka, sochařské náč ini kovové
i dře!ěné , slouí cí k modelovií ni' zejmé na
v hlině. vosku a dalŠ í chplastických hmo.
tách; sestává zvláš tě z lopalek (š pachtlí ),
nož ftů rumé hotvaru' také !Ť oublova.
ných; dále 2 hladí tek' jimiž se uhluuje
a ryrovnává po!Ť ch, z krouž ků ,oč ek'jimiž
se drátěným krouž keÍ nodebí í áhnora
z paí ii, které mají bÍ \Thloubeny'
ffi
nrod|ák, ořienú lní kobeÍ ec' nazvaný po.
dle funkce, lTznač ené Ýž dy vzorem niky č i
oblouku, kteť ý při modlitbě \'ěí ci obracel
k Mekce' Byly pořizovány i í n' pro ví ce
osob; na nich se opakuje motiv niky.
]!Iodra' slovenské slředisko keÍ arnické fa'
jánsovó
Úroby v západos]ovenské m kraji,
č inné od první pol. 17' slol', í ozvinulé 2€'
jmé na v minulé m ýol'. pu.sobí cí až do pří .
tomnosti' od Í . 1883 byla v M. keÍ amická
š kola' klerá se změnila v keramickou vý.
robnu, dnes tu pracuje dr!ž stvo slovenská
Iudová majolika' Ve znač kách bývá phme'
no M pň iniciálách Úrobcú '
modř€. základní barv} --, I(teIé předshvuji
il\l\ffir
tr32/
poč ť tnou skLlpinu pignentů nerostných
rost|inných aú strojných (lapis lazuli, Š mo].
kl indigo)iumělých chemickypřipravo.
lanÝcb (kobalt ad') opticky 1!oří m. dvč
ikupin]'' jednak lóny obrácené lehce do
fialova (praÚ ultramarí n), jednak do zele.
na (jako pruská m', caeruleum ad.), přř
óenŽ ]€ mezi oběÍ rařada přechodných tó.
nů . docilovaných Í uznýni pří mé semi'
K nejUž í ,aněiš í nm' |atii kohalt. h]initan
L(uLrilllnat!, r t,iLr nalir. prLrmlslole \j
rábč ná od poč átku minulé ho slol'. dále
uhÍ amarí n, stálý, ač nepří iš kryci, slož ený
Z křemič itanů sodné ho ahlinilé ho' sí ry ad'.
vyráběný Í ovněŽ od minulé ho stol' (praÍ ý
pií todní ultramarí n bylmletÝ ]apis lazuli)'
bé ž náje laké pruská č ibeÍ lí nskánebo pa'
ií Ž ská m', někdy Zv' laké nilorka, kyano'
Ž elezitan ž elezilý, velÍ ]i inlenzivní m', nej.
silnějš í barvicí a dobie kryci, objevená
Y 18' stol.. poslé ze m' coelinová, také ca€.
ruleuÍ r č iblankytná m'' bioxyd cí nu a ko.
baltu, zcelaslálá banasvědá, ale sytá' vy.
datná a sylá je laké nová n. mangano!á,
vyÍ áběná l€prve v tomto století ' Někte.é
známé m' !,š ly dnes z už í vánibud pro
svou vzácnost, jako v Eglplě a v antice
uŽ í lanÝ azurit' pouí vaný ješ tě \,e s1ředo.
věku, a podobně egyptská m' mědnaté ho
s|ož ení .nebo pro svou nestálosl, jako od
andk} máné indigo, slož itězí skávané
z roÍ liny Indigofera tinctoria, č i tzv' hoť .
ská m', nepravý azuril. Mí sení m m' a č etveni
(kraplaku) se docilují ť ů métóny fia'
rnodrolisk' pů v' lidoÚ způ sob barvení ba.
ylněných látet,mďií (indlg€m) a zároveň
r lelrcn vzorovanl rezanyml orevenFn ne_
bo kolovými forÍ rami, dn€s laké technika
textilní ho prú nryslové ho lŽ orování mod.
Úm tiskem.
modřinoré dřero. pololvrdé , pelné
a pÍ už néd' modřnu (LaÍ ix decidua) z č e.
ledi boí ovicolitých. Í evhodné pro řezbá.
ře. ale pouálané k yýrobě nábytku. ostění
i ve lBvilelstli.
modu|' ponrěrná jedno|ka mí ry ulč ují ci
poměry v architektonické kompozici]
! sloupoÚch řádech to byj spodní pruměr
nebo poloměr sloupové ho dřiku, jehoŽ ná'
sobkem byly stanoveny ostalní í ozměry.
V poslední době znač ím' laké absolutní
dé ltovou jednotku, odvozenou z š í řky
běŽ né cihly !č elné spárr, ť ' 15 cm' Násob.
ků a domků m. se uŽ í vápak \, typizaci
a noma]izlci ve í avebnictví '
m0duÍ it. bí á plaslická nodelovaci hmota
(č s'v} 'nálcz M' Schálze) tvrdnoucí vaie.
ní n, schopná oba eni.
\'l0hno!l slilcni(e. sklenč nó nádoby zdo
!' r]
'ť ]"\|aIc]rl|l
l" .. l\ul c.0ll]'
malbou rů mých námé lú , ne]č astěji !edu.
tanri po vzo poÍ celánu, lyÍ áběné a zna'
č ené zejmé na Samuelem Mohnem a jeho
synem G' s' Mohnen ! DIᎠdaÍ ech a ve
ví dni v 1. č Nrtině 19' stol' Podobné jsou
vidcňské sklenice s podobiznami' kyricemi
aj', malované o něco dé le Antoní nem
Kothsasserem (znač e'né jeho iniciálami)
nebo v sevemí ch cechách B€dřichem
Egermannem,
mohy|a, náhrobní kuž eloÚ ná'yp s vnilřní
hrobní konorou. M' bylystavěny odeneo'
litu' v době blonzové . ale jsou pří mač né
ješ tě pro první í ovanské kultury.
\Ioir} ' Parky, sudič ky antické Dytologie'
dcery Dia a bohyně Thenidy, vykonava.
telky osudo!é numosti. jí ž
bli podřobeni
jediotlivi lidé i bo2i' BylJ' Zobrazovány
2pravidla jako llo]ice krásných Ž en: Kló.
thó drž í cíkuž el, Lachesis piedouci nit ž r
vota, Atropos' která tuto nit neodvratně
přeýňhlie'
i\,IojŽ í š ,výnamná poslava staré ho Zákona
(Exaž D0, brat! Aronu!, vů dce a ákono.
dárce izraeLské ho lidu, jejž rryvedL z egypt.
ské ho Zajeti' Patří k předobrazů m Jež iŠ e
Kista i sv' Pem' Bývá zobÍ azoyán jako
patriarcha mohutné postalry' s bí ým iou'
sem, vlají cim vlasem a s dvěma králkýrni
paprsk) zaie. qýLpUJ|C|firi nad č elem; ně.
kdy isou znJzuÍ něnť ]alo \kuteč ne lú Ž ky
(podlc dvojznač né hoteminu v€ !'ulgaté )'
AÍ dbutem isou dvě kamenné desky záko.
na, dále hů l. M' bývá zoblazen samostamě
n' ve sledu vfievů . zuátkovaných cele ]en
v i]ustlaci bible, n. v jednolliÚch vybra
ných \J]c!ech od VvveJeni Z EsJpta po
l\4ojŽ |iU! |onec (EI DI)' Zvlrš tni obí aZ
Blon,ový had (Nu 21, 4'9) se č asto pro
stupuje s linou biblickou ikonogralii.
moleta (z franc.): zrnitko
mona$tická archilcktura (z iec' monaýé '
don' lat' monasterium, viz k|áš É ',a. sak.
Í ální ch, obÍ ných aj' budov kláš lera muŽ
ských a ž enskýchmniŠ skýchřádú (viz)'
Z hledilka slavebnilo programu se
m' a' řidí ideoiýmia funkč nimi pož adavky
dané řehole a dalš í chpÍ edpisů 'Až na vý.
jirnkv řehole nculč ují architeklonjckou
podobu chÍ ámu a tonventní ch budov;spí .
š c se l zákazcch r.vjadřují k t.ěcem výzdoJ].
I'ře.slu|l.ii m a. \l lých. středomoí
představuje lauÍ a(icc' ulice' chodba)' rní |.
ně]š í |orma poustevnictvi, poslé ze mniš '
ství . ziIoveň sí dliš tč ,pú vodně sestávají cí
z iednolliví ch chÝš ípodé l komunikace;
nejÍ arš ílaury Z 5' a 6. slol. v Palestině se
nedochovaly' V9' l0. stol. označ ení laura
býrá přenďeno i na Ústavný kláš leÍ lypu
coenobia (např. Velká l'. hora Athos)
a nadále sc udrŽ uje v ruské ortodoxni ciI'
kvi (lávra). vlivnou fomu kláš tera před.
ýavuje cenobium (řec' koinobion' z koi'
nos bios' společ ný Ž ivot, lal' coenobium),
mají cí své poč áiky paÍ ně u Koptů v poří č í
Nilu ve 4. stol' Tento typ společ né hož ivo'
ta posi]ila plavidla daná sv. Basilem Vcl'
(vizimniš ské iády)' cenobiarc Í ychlc š í ři.
la a zí \kaIa řadu mistní ch forem' Ve qryi.
nuté dispozici mě|a pÍ a\,oú hlý uza!řený
Nal vesměs ovlivněný kastelem (\,i7); po
obvodu ope\.né ná zed s věž fmi a budovy
s ce]ami mnjchú pod jednou střechou' na
stí edu proÍ lansl!í hlavní koÍ cl (viz] ka'
tholikon)' slranou společ ná jí delna (trape.
za' z řeč ')a křestní ýudna' Alchitektonic.
kou rozmanitost dokládají památky
v Egyptě. a od Caiihradu po Sýrii, Vlil
ýhodniho cenobia se š í řilod 4' stol' na
Sicí lii. do ltálie' spaněhka, Flancie, V h.
sku, kde páteř cí rkefií oÍ ganizace tvořilo
Í nniš stviYýchodní podoh]' a zaněřené
kmisií n aj na kontinent, se uplatnily ohra.
zené kláš leÍ y nepravidelnó dispozice' Za'
hrnovaly ú středni kamenno svatyni (oÍ á'
toriun) lesměs nevelkÝch fozměÍ ú , pla'
!oú hlé ho pů doÍ ysun' iednolodi s pravoú .
hlým kněŽ iš těm, větŠ íkamennýdonek pÍ o
opala, kamenné ce|y jednollivé n. \ sou.
bolecb. domkJ, pro skÍ iptoÍ ium(!iz) aj'
dí ny, někdy solilé Í ní ,vlsokou, š tí hlou
oklouhlou věž , jaká v,niká ješ tě ! 9. í ol'
(Glenda|ough). Tato foma mniš Ni a typ
klií š lerasev5'.7 í ol. vyskytuje roYné ž ve
Skotsku a ser.erní Arrglii' Základlí změnu
\' Západní cí rkvi znamená vznik řehole sv'
Ben€dikta (viz: benediktini, mniš ské řá.
i133/
dy). Přehodnotj1a cenobjtismus a ýanoviIa
duchovní a oÍ 8anizač nizásady pospolitosti
a hospodářské soběÍ ač noí iopatst\'il v!
plynulv z ni ptaktické pož adavky na sta'
yebni vJbavení kláš teÍ a' V pdbč hu
6'-8' stol' zrála r1,soce lunkč ní ,umělecky
ztvárněná dispozice benediklinské ho klአ.
lemiho souboru, jehož zcela lyvlnutou po.
dobu dokládá vzorový pů dorys kláš teÍ a.
docholaný v St. Glllen (před 12]):
ú střední č ást hoií ba/lika s přilehlou kři
ž ovou chodbou, po její mž oblodu jsou na
dalš í chdech stranách lozmistěna křid]a
dormitáře, relektářc. kapitulní sí ně a so'
ciální ch zařÍ Zení l Ynč té to k|auzuÍ y lež í
opa1stvia jiné č ásli vč etnč hospodářských
budov; celek jc ohrazen. Tento tvp prochází
dÓinami. s d|'obnÍ rni přesuny jej
nii'
jí má clunyjská Í eforma (kláí er clL]nl Il,
kol' 1034 ilII' přcd 115ó). dálcjcjpropra'
co!ávaji cislerciáci (vlz), kleři zakládají
kláš tery bez \,č Ž íchrámu, vesměs nad toky
řek a omezuji figurá|ní výzdobu' Zmí né ná
dispozice se nění U lelkých baroknich
opatsNi v 17' a 18' stol' své reformní řc.
holiji přizpů sobL|í kartuziáni (viz)i jejich
domy, kanoury, rní vaji dr.ě kiiž ové chod.
by pod klauzutou: lladič ní ledle koslela,
za koslelem velkou, k niŽ přilóhají indili
duální ccl]'' Monaýická a. měla vŽ dy \iiv
na domy jinÍ ch řeholi. Benediklinské
sché í ]a piijah ž ebra!é iády (!iŽ ); zdů raz'
nily c€lu' odpadla zvl. budova opatsl!í
a hospodáhké blokyl rostly takt! nemoc'
nic. š kola kIájleÍ ni souboř se slavebné při'
zpusobovalč ásti měýa pii hradbách a bÍ a.
nách; kostely' urč ené kázáni, v některých
z€mí ch obsáhll řad!' boč nich kapli, urč e.
ných za pohřebiš lč rodů pií znivců (hálie)'
Kří Ž ovou chodbu a něktelé společ né mist'
nosli (kapi1u]ní sí ň, Iefektář) přijimají
podle polieby i jiné iády. ve stiedorěku
í ytí řs[é ,v ]ó' a 1?' í ol' ieholnich kleriků '
onilc (lal'), pří věsek obsahujicí ostatek
svalých, upevňolaný na náprsní sponu někleÍ
ých lilurgrckých ú borů katolických
duchovní ch, někdl táké náze! ostatkové
schránky na pod$avci.
monogranristó. označ ení uí rané ! ději.
nách umění pro U.nělce ?námé zrnonogla.
mu, kteí m oznaČ ovali s!á di]a'
nronochrortlni nalba G ieč .), ornamen1ál.
ní i tjgulálni nu]ba Vjedn. baÍ !é , wuž i!á
si1osti a svěllosti (!alóru)' Zviáš ť č astá je
Í nallra v š edé m tónil, napodobujici sochař'
skó dí lo (Yiz E'j5aiIlc)
nonolil (z řeč ). archilektolrickÝ nebo
|]astic|ý ú lvál vyt!ořený Z jediné ho kusu
kam€ne: obe|i!k, sloupový dřil, $cha ne.
bo rclióf apod' v př€nesenóm smyslu sc
dncs]akom' ozlaČ uji j
ccl(t!é ýavb! Z b€.
lono!é hmot!'
nronoptcros (iec'). antický í oupolý chrá.
mek sliť dové dispozice a kruho!é ho pŮ.
dorv.'.su. Zpla\.idla bcz ú sticdnňo prostolu
momIrpie (z řeč '), ]ednotisk. novodobá
glafi.ko.nralí řskí lechnika. pň niž se řidká
ol€]o!á malba otiskuic 2 h]adkó galvanickl
postřibřené (poniklované ) ko!o!é deskr
nebo z litograÍ ickóho kanene na papir'
Kaž dý monotrp je oliginálem. poněladž
lze poří dil ]en
jediný ol1sk (v zrcádlo\'é m
obÍ ácení Š lč icovókrcsby)'
m0nslí inCe (zlal.)! ostensonumj zpnu re.
lilYiář, pozdé ji (od I' l 2ó1) schlánka. v ní ž
sť ! krrtolické Í n rilu 1vslávujc hostic. upe!
nóná Za sklem v mé sÍ č ku(^ ' také lunula č i
melchisedech)' M' hotovená z dú hé hoko.
vu' v goticc v podobé drobné aÍ chitektu.
Í !, v baÍ oku Zplalidla opatřená Zářivou
papnkovou gloriolou stojí na noze, její Ž
dřft bí \á opalřen nodem (ořechem)'
NÍ onle|upo. stiedlsko italské rnajoliko!é
výroby v Toskáné , č inné od 2. pol'
]5' stol'. ale Ze]mé na na poč álku 17' Í ol'
lyniklo nádobami. z!|áš 1ě mí sami a talí ň.
s výÍ aznouu, bÍ avumě č rtanou figurální
v!.zdobou v baÍ !ách velké ho ohně' Znač e'
no č asto nápisy i dalováno.
non{ o1anó s{ alb]. konstrukc€ n€Zděné
tradjč nim způ sobenr' ale sesta\.ované
z piedem piipravených č ástí zlitých pane.
lú nebo také z kovových dí ců ,které se
montujido nosné kostry skelelu' belono.
!é ho ncbo rovněŽ montované ho, anebo sc
pro\ú dějí pouze Z prefabrikátú ' M' s' !iraznč
ZkÍ acují dobu výslaYby'
n|urunrcnlilni poi€lii móií tko
\Í orel|iho metodl. způ sob slohově analJ,.
tické ho zkoumání umé lecké hodí la, zejmé .
na obrazu' llalský uměno!ědec'aÍ naÉ r
G' Morelli prokazoval konccm rniÍ Ulé ho
í ol' svou |odnětnou tei, Ž e autora nezna.
č enóbo dila lze ncjbezpeč ně]i urč il podle
analomických a jiných detailů , podaných
vŽ dy co nejspontánněji osobitým Í ukopi.
sem' M' publiko!ál pod ]mé nem lvan [tr'
molieť l'
\4orí eur: Hypnos
morfologie (z ieč )] archilektonické llaro"
s1oví
moí ión (ze š pan')i při]ba
nmrorí sloup. kamcní í památnik' pií .
znač ný proobdobibaroka u násim' s. byly
Zřizo!án]r po noloÚch epidemií ch zpravi.
dla v podobě í oupu se sochou P' Marie,
ale někdy také s bož skou trojlcí , později
i se sv. Janen Nep. na wcholu, dole se
sochami mí shí chpatronů a světců o.
chráncú před morovou ranou (Rochus'
Rozálie. sebestián ap')' č asto v nápise
s plosbou o ochranu před válkou. ohněn
a morcm' (Srovne]: nariánský sloup.)
moieí otí tak| č erv€nč
nroiskl p rnai obludy
nois|iá rlna: meandr
mořskí lci| nestvú ry v heraldice
mosaica in piet duÍ a (ila].): inkrustace
mosaika (z ital.): mozaika
no.ilz (lal' aurichalcum), ž lutězbarvený
lmí š enÝkov, slilina nědi se zinkem, popí .
padě s piimé sí olova. Í ranganu. zinku, ni.
klu inud' Podle poměru sloŽ ek je m. zbaí '
vcna i č erveně nebo bí le' Ve starověku se
m' už Í va]oi k raž bě mincí ' vc středovětu
mč la uplatnění jako bronz. také k Úrobě
Iiturgických niidob a slicnů , pozdč ji slou.
ž ilazvláš tč pro fasování vzácných orien!ál.
nich nádob. v ú pm!ě cizelování m' J€Š té
v 19' stol. obliba m. í oupala, š iroké ho
pouálí na]czla také v rú ?né mzplacováni
! unělecko řcmeslné Úrobé onentu' Te'
pNe ve 20' ýo]' ustoupila jiným kovú Í n'
iI34i
\ 1č \ nr, s nik|cm qlváří bi]Í kov pakfon,
r]o(iibí cní pak|on je tzv' alpaká'
Ili)\\Ul: orienIální kobelce
Í Í l0(Z (al')|emblé m
\IouJÍ oí | ctnoýi a Neřesti
'!|tr/.liLJ
(7 ltJl'). |.rt' npUs mu\iWm' plUš .
Il.l \\/d IhJ, i'Í nanlť ntiIni nebo figurálni.
\.\te!enáz dÍ obných kostek, hranolkú ne.
|'o ko|í óku. kamenných, později skleně'
lí ch. up€\.ňovaných do měkké omí tky ne.
h; lmelu' Vstalo!ěké n oÍ ienlu a v antice
1v Řeckuod ó' stol. př' n' l.' v Ří nrě zejnré .
nr ve 2' a 3' vo|') se už í valokarnenné
m po!ýrce k výZdobé podlah (Poinpeje)'
.L]ené né n' kolí č kysť vyráběly na bcnát'
\ké n ostÍ ově Torcellu už v 7' a 8' slol'
Nlonumentálni sloh skleněné figurální
n se lyhřani] na stěnách a klenbách !ta'
Lokřesť anských bazilik a byzlntských
chrámů z 5' e 6' stol. od 19. Í ol' lé ž !e
mč stech Vv' Í rozailová dlaZba'
nullilir podlahovál podlahová nozaika
mozaikolé \klo. ]ehce tayitelná skelná
hnot[ klerá se zpracovávala na menš í ko.
toL|č c. š Ií pané pák ruč ně na přibliž ně cen.
tiÍ neÍ o!é krychlič ky. Dnes jsou lité skle.
něné d.sky řezány diamantem' M' s' se
vyrábí ! tisí cich barevných odstí nů ' Zlaté
m. s se skládá ze dvou ylste\.. mezi něž se
\kládá datá fólie'
nmla;kolé 7aiěš eni obrazú ; lnstalac€
mo'a|abskó umění n' sloh (z arab' arabi.
zo!enÝ)' u' křcstanů (moárabů )na ú zemí
Spanč iska pod arabskou a maunkou nad.
Vládou (8.]l.stol.) až do rekonkvisty,
c|nraklerizolané spojení m pnkú a typů
pú !í ]dni} ovi'gótské ho u', islánské ho
u' (viu)a č áÍ eč nérané románské ho. v aÍ .
chitektLrře a kniž ní nalbé 5e lozliš uje ně.
kolik mí stnich okruhú n. š kol(srovnej mu'
dé jaĎkÝ sloh')
nmzlcttr (ital'). chórová krátká pláš lěnka
tyš iÍ ch katolických duchovnich, bez ruká'
!u, lpředu 7apinaná iadou kno{ lí č ků ,!Za'
ou { jpatřcná ozdobnou kapuci'
nranlo! (iec,' Ial'). znritý kÍ yÍ alický!á.
penec, lehce pÍ ů svitný, \'hodnÝ k tesáni'
matÍ iál $a!ebni, ale h]avné sochaiskí .
uŽ í vaný a oblibený od řecké antik\'' M. se
vyskllujc skoro \'e Yš cch velkých pobořich
Evropy, v Aflice, na ost|ovech slředomo.
ří . a lo \' ruzllé banrě, odbí lé k č emé '\' od.
slÍ nech ze|ené , ž luté , hnědé a č ervenó,jed'
nobarevný nebo skvrnitý (kropenatý i ž il.
kovaný). s mnoha druhv m' se setkáváme
už jen u pamálek,jiné selámou dosud' Pro
plaýiku byl D'hledáVán od starověku jed.
nobarevný m' svěllýcb lónů (penLehký
a hymé $ký š edomodÚch odstí nú 'lesbi(ký
lehce naž loutlý' pařský parian modravý'
ž Iutý Úi do ruž ovanabí haií ci, pozdě.
ji kálarský, jasně bilý, Z loskánské Car'
rary, nebo lyrolský č ilalský. bí Ýa zvláí ě
Úrdý). Povrch n, seješ lé leš tí pií p.itónujc
a \.oskuje. V architektui€ !'edle svč tlých
m' piiznač ných pro urč itá období , se uí vá
i syÉ a teÍ nně barevných a k obkládání od
anliky laké peltÍ ých m.. pojmenovaných
č asto podle nápadných slruktur (cipollino
cibuloÚ, palonazo paví oko)' Cerný
ů je hlavně z Pyleneji' Z naš ich m. je pou.
á!án nejč aí é jinač er\.enalý m' slivenecký'
bí ý krkonoš ský, í ezský ad'
mrrmor umč l!: umě]ý mramor
mramorit. kaš eZ bí é pálené magÍ esie,
mle|é ho mÍ amoÍ u a křidy, spojené ! Í oz.
toku chlondu lrořeč nalé ho' slouž í cík le.
pení a doplněni č ástí mtamorové plastikv
apod.
nramororá mozaika; inkrus|ace
mramořoré sklo' název už í vanýněkdy pro
pestré s' vzniklé z rumobarevných sk]eně.
ných č ástic. v Ž áru spojenÝch s. bezbarvým'
mraro|ič ní obí Mi ž ánr
mřiž kotý otir' pIavid€lně prolamovaná
mří ž kazásazená mezi páskové prú plety,
souč ásl raně lokokové páskové omamen.
tiky fÍ ancouzské doby Regenlstú , u nás
2' č llrtiny 18' í ol'
mudójarst! \|Uh (š pan' esulo mudejd''
u' a í oh Maulů (mud.lalú )
ijiri(h Vc Spi1.
nělsku na ú zemich postupné osroboze.
ných při lekonkliltě (kon. 1l' Í ol' kol.
l500). uchovávájici pÍ vk!' a technlk}
mÍ iŽ l.o'ífiolil
islámské ho u' (viz), charaklerizovaný de.
koÍ ativností ' Rozví ielse v pÍ ů běhuněkoli.
ka ú dobí 'misil se s podněty u' ronánské '
ho' golické ho a reÍ esanč niho.Hlavní m
centÍ im í aviteht!í m' s' ]e Toledo a sevil.
la' Vlmamné se uplatnil Y u ělecké m ř€.
mes]e, zeimé na v náb} 1kářst!í ,
.!e
Úrobě
dřevé nÝch doplňků archilektury, v kera'
m;ce (\iZ ma]olika s listrcm), výzdobě
zblaní a zbroie, v leÍ li|ní mu. ovliÝnil pří .
zdobu ve figurální m sochařýví (zejÍ né na
řezané oltáře)'
mudr.r (staroind.). symbolioké gesto inrlic.
kóho lance vyjadřují ci citové sta\T, zobla'
zované také ! plastikách a na]trách'
muí |oró bArr!. pestIá balelná š kála obsa'
hujici zejmé na karmí novou č erveň' uí va.
ná k !ýzdobě keramiky a porce]ánu
! Evlopě od doby rokoka. M. b' nesnesou
velký ž ár keramické pece, protojsou naná.
š eny leprve na qpálené ' polóvané Úrob.
ky a toliko piipalovány v lz!'. muÍ ]í ch, hli'
něných nebo litinoÚch schÍ í nkách; odtud
název. M' b' jsou pří znač népro naš ifajáns
z Holí č ei pro práce lidových dž bánkďů
(z Vyš kova nebo Bolerázu)pod holí č ským
nug|oranÍ kárncni Výbrus drahokamů
mu|eta' noleta (z ffanc')| nní ko
nrumioré podobin tl fajjú rnské podobizny
mů nsleÍ (něm', z lal' monasterium, kláš
ter), něnecké slředověké označ eni prc
kláš ter, kláš terní kostel' kapitu]ní nebo ji'
ný společ ensty zvláš tni kosiel, v již Í í m
Něnecku také označ ení pro dóm (kated.
rální chlám) n' i pro hlavní farní koslel
města'
mur!|i!Ďus (Z lat')' pí oslulé maliřské
i l35 l
hnutí 20' í ol' v Meí ku' vzniklé kolem
1922 25 v dú sledku společ enských znrěn
po revo]ucj Z t' 1910' zaněřené k 1ý.
zdobě vnitřku i l,né jš kuveřcjných budov
ap' monuÍ nenlá]ní mi nástěnnými ma!
bami; odlud pojmenováni. KLllminovalo
v l' 195F60' Sociálně angaž ovaní nura.
lislé zlváňova]i náměty z dč jin předko.
lumbo$ké ho Mexika, Z os\.obozeneckých
hnutí i novodobé proměnY země a t|umo.
č ilihumanitni ideál} . Koleklivně vytváieli
synlé zu někoIika slož ekI renesanč ní italské
malby. podnělú paří ž skéš koly, překolun.
tri]'ské ho umč ní alidové ho mexické ho dře'
loí ezu 19' stol. Hlavní představite]ói
J. C. Orozco, D. Rivera, D. A. Siquenos.
muÍ ánskó sk|o: benáNké sklo
murrÍ rské rázl. vácné helé nistickč ná'
dobky pů v' vyiezávané z fialové ho nebo
Zelené ho flUoritu.kazivce (lat' murrha),
později v cisařské době napodobené zt
skla, v němž byly Zality rů mobaÍ evné rou.
bftv
rnuir noht| pentagrarn
muscum (řec'. lat'): muzeun
nulivni dilo (z lat ): mozaika
Musr (Z řeč '): Mú zy
nuš |ový ornamcnt| rokaj
n|uš rabia (arab.), dřevé ná okenní mií ž se.
stavená Z rú Zných soustruholanÝch moti
vů ' umož ňují cí osvětleni interié ru, ale Za
mczují ci pohledu dovnitř' uí vaná v arab.
ské a turecké islámské oblasti'
mutu|i(lar'), desly pod h|avni ří msou dór'
skóho stavební hořádu. Jejich š iřeje \Tme.
zcna pod nimi urní stěnými metopami nebo
mglyry a nesou na spodni ýIaně dekora.
tivni kapky (gultae) ve tvaru váleč ku'
drobných jehlaÍ cú nebo kuž elú '
\tul'.All0na. seleloněmecká ÚIobna kefamiky
v Hambi]Il(L].Alloné . pů rodně
hmč í řsládí na. lvznač oYala se zejmé na
kolem ]900 secesní rni nádobami dekoro'
vanýrni sté kajicimi ruznobalcmými glaZu.
řami. signatury MutZ Ahona'
nUucjní iní aIacc: insta]ace
rnuzeum (z řeč ',lat'), veřejná sbirka umě.
lecké ho, ku1turně.historické ho, pří rodní '
ho a jinóho materiálu a zároveň vědeckÝ
ú ýav. který tento materiál sbirá, uchová'
vá' zpÍ aco!á\'á a ro2ví jí piitom osvětovou
č innosl. Vý'běr ze sÚch fondú z\'eřejňují
m' y instalaci sPecifických foIem, oýalní
předmělyjsou ulož eny ve studijní ch depoziláří
ch' Piedchú dci Í n' sbirek byly antic.
ké chrámové pok|adnice, poklady králov.
ské a měslské . z ňmské doby i soukromé
umč lcckó sbí rky, někdy doltonce veiejně
přistupné . ze slředověku opěl chÍ ámo!é
a k]i1š terní poklady. obč asveřejně ukazo.
vané , z období renesance, manýrismu ibarokáhla\'ně
sbí tky panovniků (zprvu kabi.
nety Í ant, pozdé ji sbí rkv antiky a nové ho
umění , Úrobky lidské Í uky i pí rodniny)'
Zvlአlě umělecké sbí ky byly zpí stupňo.
Vány od poloviny 18' stol'. alejako vědec.
ké ú stavy byla m. toncipována leprve od
poč átku minulé ho stol'' ve sdedni E\Ť opě
Zvlአtěvlaslivědná m. národní ' od konce
min' stol' ymikála také odborná muzea
speciální (um' pÍ ú myslová aJ')' také mu.
zea národophná' č astoZřizovaná v pří rodě
(skanseny). NejvětŠ im' jsou dnes v celé
Eltopě sprayována í átem' vlaýně zač '
20' stol' zobecné lo výchovné poslání
m. a m' č innost byla nově vynezena'
Mú zr. Musy (z řeč ', lal')' dcery Diovy
s bohyní Mné mosvné , nymlr prů vodkyně
Apollónovy. zpÍ avidla v poč tu deví ti. pat.
Í onky jednollivých uměni (nú ická umě.
ní )lKleió (rnú za historie. nese oblrykle svi.
lek a Í ydlo), Melpomené (n' tragé die'
s lragickou mastou)' Terpsichoró (m' hry
na lyru a lance, zobrazolaná s lyÍ ou),
Thálie (m. komedie, s komickou maskou)'
Euterpé (m' lyrické poezie a hryna flč lnu,
zobrazovaná s flé tnou)' Erató(m' milostné
poczie. se strunným nástrojem). Uraní a
(m' hvězdáislví , zobrazovaná s glóbern),
Polymnia (lat' Polyhymnia) (m' vázné ho
zpětu a obřadnňo ldncc). Ká]|iope (m'
epirleho zpěru. s rvdLcm á \lrllť n po.
dobnč jako Kleó).
n|rké nske Unlč nii egejské Umé ni
N'IÉ bek.svul umělecké spolty č eské
a mora!!(e
n -a| (hebr'), ž idovský rituálni ýieví c
z icdí oho kusu tc]elin} , Uí \any \ Ýnago.
ze pr] \vaÍ ť Dn|m oDraou'
na ú hc|' nárož ni spo]cní tránlců ýUho\'é
sta\,by, které na sebe dolé haji r pIllr.lLlhlých
!Ýřezech a nevyž adu]í náÍ oŽ ní slou.
pet.
náběh' plynule Zaoblený nebo lámaný pře.
chod ptosti€dkují cí mezi archilcktonický.
mič lánky rů Zné š í ienebo směru N' nase.
dá zpravidla na sloupo\'ý dřik. na palku
apod.
náběž ni. náběž ní kolÍ š (itek. kamenný č lá.
nek raně golické aí chilektury', kry1í cí vý.
běh ž ebra v mí !tě. kde dosedá na hlavici
nebo na konzolu.
náběž nik, ve sti€dověké archilektuře kó'
nický kamenný č lánek v podoběkomolé ho
jehlanu, vkládaný rnezi hjavici sloupu
a palk]r na nich spoč í vaJí cí hoobloLrku'
nábč Ž ni[' (hlrvic'
nabí ené zdiro. také dusané nebo lluč ené '
jednoduchý způ sob zdění z hliněné masy'
plněné slámou apod'. pé chované do poz.
dé ji odstrané né hobednění ; stavební tech.
nika obydli raných období a lidové aÍ chi.
lektury někleÚcb oblastí '
i136/
\.rl,i\ (r hchr': nrr'rrcil \lulind lrcn'
L LlU^ [\|h Í nJIrú \\nboIL\ln rU \metu
i\|l \iie|' Bonn.lrJ. Dť n]\ aJ ]' č inn\ich
od \k|()nku ni.ulé ho ýol' Byli ovlilněni
P (iau!uincm. anB|ickýnri preraffať 1isty
J Icchnilou iaponské ho balelné ho dřevo'
iclu' skuteónoý viděli v stIč barcYných
Ik)chí ch ohÍ anič enýchzklatkovými obrv.
s\. obuz b\liirn plochou pokrllou han_a
;i, \'č novlrli sc laké UŽ i1ó { rafice.
nib1ttk. vnilini. pienosné zaří Zeni piibyt
ku i ]iných alchiteklonických int€Iié ru.
UrČ ť nék sezcní (Ž idle. kiesla. la\.ice, po.
hovkv). lť Ž ení (|chátka a poste]e). ukládá'
ni \'č ci (skií ně' tr!h|} ' kabinely. sekIetii.
ic). k práci a jí 1lu (sto|y). zhololo!ané
\ m]n ulosti pře!Ꭰně Ze dřcva, řidč cjiz ko
\Ll. a dopliiolanó ků Ž Í ,qplé tánim, č alou'
|é nim ap.. podlc slohových předslaY své
dob]'. odtáž cjí cí chse I lon$ukcii výzdo.
bč 'Zc stalo!ěkujc znám zlláš tě pohodlný
n' lcslplskýchhlobek a bohalě diferenco.
vaný n' i€cké a ří mskó anliky. sllohÍ stře.
do!č ký n' rozliš ujc zvláš tč mcziobřadnimi
a profánní mi t!py, které omezuje na nc.
lbvtné '
.1.cprve
v renesanci se rozš iřuje ly.
pově znovu n. ohyd|i a rozví jí se jeho vÝ.
zdoba N' obdohi baroka v panské m pii
bltku charalteriarje tvarové bohatstvi
a dekoratilnoý, takč \"nik nábvlkoví ch
souboň. odliŠ cnýchpodle flmkce a zánr.
veň podmí né nÝch zřetelem reprezenlace.
\r poldnim baroku a rokoku se stupňu]e
ozdobnoí ]
Phodlnoll n' až k lafinované
Zjemnč losti. klerá \Ť cholí ve ť rancouzJké m
n' nródr LLldvfta XV období enrpí ru při.
náš i zas tlarové 4ednoduš eni při použ iti
uš |echtilÍ chmateriálů : rnóda biedermeie.
ru pak opěI zhmolňu]e n' lvarv a po7dějš i
l9. slol'je podřizuje nejen svýn hhto zu.
]icí nr piedsta\.án ale' zejné na v Anglii,
také znovu Zřclelú n ú č elnostia pohodlí '
IcpNc secese ko|em ]900 se vš akpokouš i
o n, llorbu bcz hlslorických návaznosti
a piipravuie tak cestu dalš í mumod€rnimu
!Ý!o]in' foÍ em. Zp u k nové rnu dekoIati.
\lsmLl. pozdč ji k no\'é tla]ni ú č eInosti
s u'ltin plastickÝch hmol, zvláité v nové m
nÍ ové m lnterié ru'
ni.11nik. skicář (ital.), seš il ÚZné ho lor.
maÍ Ll a Papí ru ulč ený k€ skicám (viz)' Ioz.
nanlt\.m náČ nů ma studiim' Do kateloric
n' nespadají konvo|utv středorěkých vzo.
rovÍ ch kI€sť b (ilal' m0dclli, Ial' exenpla.
lzory, na per8amenu ipapí ru). např' hulni
kniha kreseb řánc' alchitekla l]. stol' Vi].
|arda de Honnecourt (Paří ž .Nár' knih')'
Nejstalš í docholané n. pochá7ejí 7 přelo.
mu 11 a 15' slo|'; lesmis Zahrnují klesb}
Zví řat, liBurální !Ýjev} c náč í yoděvu' ]c
jřh vÍ Znam stoupávrané ita|ské rcnesanci
v ]' pol. ]5' stol' (již i návÍ hy konpozic
[resh]r aktu podle antickÝch sku||tur)'
adedlcřni ií ms'l řÍ msa
nade7dilkai k|enba. pú dní nade7-dí lka
\!d.it| Choí i a Neiestj
nadg|rruÍ ni cekor' nalovani ví zdoba
Polceiánu nebo fajánse provť dená na g]a'
Zuře. na polevě lvpálcnč nádobv a novu
pňpalolaná' Podg|azurni d. se naploli lo.
mu Í ]a]L!e ná nádobu pod polevu' picd
pá|eninl'
nadh|rYiť ti abekus
adokcnni řim\a| ří msa
n.ldpraž i. stč na bezproslřednč nad otvo
lcm dveří nebo okna'
nádí rŽ ni h{ lrI haIa
nádloií . rclký zc vš cch sL|an uza\'ienÝ
a rú 7ně archjlcktonicky utváie.( d!i]. rť prezenlač
ní bLdov! o č t} icch č i!í cekří dleů
. zejné na dvů r zámku a pa|ácc.
nÍ diiro{ ni veIiko!{ : mč ií tko
náhrobek. í avitelsk\i ncbo sochaňkÝ
Útvaí nád h|obem. nejč astč iispojcní obo]í
ho dí ]a' R!7-€ architektonickí m n' jsou
cg!Pt\ké nrastab} a p!ramidl' ah takč an
llcké nauloleumi antiki přincde vš ak
Z!láš tě sochailik! uplalelli náhÍ obní ka.
men! (sté lv]s r€]ié f!' Na n' sC od stalově
ku. zvláš lě u Elrusku a ! Rimó. v!aí ]ť l
druh sochaiské podobiznv, zachycujici lv
s! 7emielé ho l nč kd! zpodobujicí ccló po
\1a\\ na vftu kamennóho salkofáqu. Zdo
bené ho č asto (v í aÍ okř.\ť anskóepoic)re.
liÉ fv. Stiedovč k nl!oři| t} p vysokóho
n. opět s leŽ icí poslavou na lumbé . Ienesance
promč nila n' !í znač ných o\()hno\lí
v nárcč né archilcklonické ú tvary. ktť É
balo[o obobatilo jeité lochami a Í e|ié i}
v divade]né ú č inné mcelku'
náhrcbnik. náhrobní deska. kamcnná. vý.
]imť č někoÝolá. kryjí cí hrob v pod]aze ne.
bo \'c zdi koýcla s nápiseÍ n označ ují cí m
rcnielé ho a daluÍ n jeho skonu. Zhuýa
s lclié Í ť mZobrazují cí IBzemřelé ho kle.
ói|ipiť d kří Ž em. jde o epiLaf. popří padě
jť ho Znak' N' s figurální ví 7dobou jsou
piiznaóné pro období pozdní gotity
a zv|áš lě Í enesance' odjosefinské ho záka'
zu pohřbí váni vc městech bv|y n. z.uš e'
ných hLobú rů znč přeÍ rí slovány iako pa.
mátni} y'
nachová.trreň| č ervenč
nrirniuněni. insilni u' (z lat'), vÍ Yalná
tvorba neprofesionálnich umělců , zpÍ avi.
d|asamouků ' H]avní m druhemje n' maií i'
í !í ,kdyli označ ované jako pláce ,'nedč lní
ch nalí iů '', jež vstoupila do q'soké ho
uměni koncen 19. ýol' v dil€ celnfta
řI Rousseaua' N u' cbalakterizuje bez.
prosliednost. nadš ený \'ztah ke skuleč noý
ti. volba cpicko fanlazijní ch námělú . po.
pisný realisÍ lus, záliba v detailLl' dekolati.
visnlu! ll osobilá ví tvarná ieč zpÍ avidla
nelávit]á na dobovÝch konvcncí ch n' smě.
Iech a na exaktni ánalomii a pefspektivč '
SlLldium i' u' mí své poč l{ ky v lelech
19l0 30' od ó0 let 20' stol. n' u' nabý.vá
na ví ZnaÍ ru' V cť lé m svělě jsou záIoveň
ýudo!ánt ýarš i projevY' roldí ly mezi
n' u' a rmč ní mlidorym. výtvaÍ ným proje.
vcn dč tj a u. ps\'choliků ' Piehlí dky
n' u' (Triená]e insitnč ho umenia) se u nás
konaji v Bratislavč '
najidar nlmh
nákohisll\b\' nákolí . Lololé stavbv, pa.
lafity, lí lliitni kon\lÍ ukce zbudované
7 bť 7peč noshich i oblanní ch dú vodů na
ků lť chniú !odou nebov baŽ inč 'N s'jsou
rhlrakl|rislické pÍ o někteÍ á období a ob.
|aýi e\Io|ské ho prelěku. ale také jjž ní
náDlč lti. í Ichitektonick} Útvářené pro'
strrnsl!í Y městské 7ástavbě. prostoro!ě
ví ce č imú né uzaviené ' Antická n. řecká
agora a ří mské |orum slouž ilaveřejné mLr
tL3li
ž ivotu jako shromaŽ diš tě lidu, ve slř€dovč '
ké m městě mč lan. předevš í mfunkci trŽ iš '
1č , al€ vznikala také před v]ádní ni pa1áci
á hlávní ni koslely' Plochu renesanč ní ch
n. zdobily kaŠ ny,v období baroka velké
fonlí ny a obelisky, plostol dosud uzavře.
nýse přitom oNiÍ al pruhledů m' Ješ tě poz.
dč jiv 19' slol- se n. stala nrí slenr pomniků
a památní kú , zpralidla v sadové ú pla!ě'
VzŇstajicí dopÍ ala vnutila vš ak n' od ni.
nulé ho stol. také funkci komunikač ní .
v nových sí dliš tichjsou situována a budo.
!ána podle speciální ch urbanistických ďe.
lelu.
nánlěl' lé ma (2 řeč .) YÍ vamé ho di]a,
! uŽ š insmyslu předmé ! lftka n.j€n motiv.
vnějš í skuteč nosl' literámi látka (napi' í ny.
tologická), představy' ideje' kteÍ é autoÍ
zpracovává. v š irš í msmyslu zároveň umě.
lecká, ideová a tr.rrrč í problematika řeš e.
né ho námé tu. Vedle n' figurální povahy
existují Zvláš tní námělové okruhy (obory
a umč leckó druby)' jako átiš í ,kť ajinomal.
ba. N. Úslalba děl je předmětem ikono.
grafie(viz). Kategoriin' nutno vidět vsou.
vislosti s kategoriemi obsahu a formy.
V archilektuie kategorie n' se překrývá
s kategorií ú kolu, funkcí ' typů a je]ich
umělecké ho, tj. architektonické ho lýá.
dření . obdobú ě je tomu ! uáté m uněni,
kde naví c mů Ž epiistoupit n' Úzdoby' vý'
zdobu nelze oddělovat aniod architekiury'
Temí nu syž et se uí vá hlavně v teorii lite.
nrury.
námětek. Í ámek krovní konstrukce, při.
kládanÝ ke kÍ okví m,jde-lio animé nipří .
kré ho spádu střechy nad okapem'
Nancbevýoupenii Kristova ikonografie
N'[ť bcrzetí | mariánská ikonografie
ni osnik: Pií lba
ná0\ (iec)| ceIIa
napirraci rám: vnitřní rám
náprsni kiiž | pektorál
nataí ivni pojeti (z lal'), sdí ný, vyprávěcí
způ sob Zobrazeni děje v nalbě a v.elié fu.
Podle potieby Úev b-.í ,vá rozlož en do ně.
kolika fᎠ, aditivně seřazených podlc č a'
sové následnostj v plynulé m sledu dč jo!ó
ho pásma (zlcva doplava)' N. p' usilují cí
o srozuÍ ]ilelnost a náZomoí ' je dú IeŽ ité
nejen v anlické m ří mské m re|ié fu. aic ipři
vmiku obÍ azovÝch cyklů ; charakterizqe
zejmé na kniž ní a nástěnnou střcdověkou
malbu.
Nrrkis\os. (lat' Narcissus)' krásnÝ mladí (
řeckých báji, ktcIý se podle lič eni ovidio.
va. za trest, ž eodmí tl lásku nymfv Echó,
zamilova] do v]aýní ho obrazu ncadlí cí ho
se na vodní hladině. Zemřel z marné lásk1'
a bJrl proí něněn v kvč tinu té hoŽ jmé na.
Národní ga|erie; 8alerie ! Č sFR
ná.odni ku|tuÍ ti pan|álk], výběr nejcen.
nějš ich objektů kultumiho dé diclví naš ich
náIodů , mezi niÍ niž Památkán historické
architektury palí Úznamné Í ní sto'
N' k' p' proh|aš ují vlády CRaSR a isouve
z!ýš ené mí ře chráné ny podle ákona
ok.p.
narodopi\. ctnoglaIiť . !ěda. labÍ !a]l.| 5ť
po vš ech stránkách avotem lidu. maleÍ iál
ní a duchomi ku]turou niÍ odů a €1nických
skupin, zejmé na v osobitosti jejich přiloze.
ných a lradič ní chprojevu' Zkoumá a vy.
kládá také ]ejich Útvamou aktivitu minu.
lou i pří tomnou, studuje lidové uměni
a stavitelství ! jeho společ enských relacich
i este ckých hodnotách.
NlrozenÍ K-ristova ikonogřalie
nárož i. v architektuře mač ísvislý' zpravi.
dla pravoú hlý pronik dvou vnějš í ch 2dí ;
n' bylo konstruktimě posilováno nároŽ ni.
mi pilí ii, opticky zv'ýramé no rú zným arno!ání
rn. bosií ž í apod'N' na střeš € lrzna.
č lrje š ikmý prooik dvou střeš nich ploch,
anějš ku kntý hřebenáč i'
nárož ni list. lupen' legeubilni Ihtová při
zdoba tesaná v roách ronánské a lané 8o.
Í cké sloupové palky, spojovací č lánek me.
zi kruhovým dí kem a kvadratickýrn tva.
reí ] plntu'
nárož ni okno, o' umí stěné bud v otupe.
né m domovní m nárož . ancbo o' v pÍ avé m
ú hlu Z]onené do nárož í Zasazené l v obou
pří padech přispi!á k osvč t|ení Í ohové
mí stnoí i.
nároí ri pi|iř. opěrnÝ piliř umí stolaný
\ gotické architekluic na nárož Í budovy,
a to bUď ]ako š ikmá přizdí vka, nebo jako
ú zká, Zpravidla lalé odslupňovaná zed
diagonálnč k náÍ oŽ ípřisdzená'
nÍ ruŽ nipilii
nárož nice, ! historické kniŽ ni vazbč nároŽ ní
kování ;soubor ochranné ho kováni, při.
pevněné ho na vazbé zahrnujeješ tě ú střed.
ní lerč zv.puklaaspony. N. bývají 2e ž ele.
Za n. Zbalevné ho tovq zdobené ptolamo.
vánirn pří p' rytí rn.
nartex (řec'), š řoká předsí ň pii pÍ ů č elí ,na
ápadní straně slarokřesé anskó a ranč ýře.
dověké baziliky' č astá zvláš lč v archilektu.
ře východní oblasti. N' situovaný zeyně
před pňč elim se naZFá exonanex' spoju.
je'li u!ni1ř cbrámu podé ]né lodi, jde o en.
donartex,
ná{ s' Zobrazeni vodorovné ho prú mětu
stavby a ka.ž dé hopředmětu na svisiou ná'
rysnu z vnějš ku óive venikální m řezu, do.
plněk a pIoté jš €k pů dorysu, tj' svislé ho
pdmětu na vodorovnou !o!inu' vodotov.
né ho řezu stavbou'
nlisloupi' archaický č cský náze! pro ař
chitráv, eplslylion. onu č áí kladi' klerá
/ l3rJ /
sooč í vá pí í mona s|oupech. Někdy vš ak
l.i] už í vánpÍ o celé kladí '
ntlstatba. veÍ tiká]ní pří stavba, zví Š eni
ýNvby nad h|avní řimsou, beze zmč ny pů '
\odní tro pÚdorysu'
nrjsta|ec. naí avcná homi č ást' nejvyŠ š í
násmo dievěných konÍ rukcí v interié ru,
iolné rrznivají ci č ást oltářní sta!'b]r (nad
h|avní n oblaz€m barokní ho oltáie)' vyře.
llaná pří Zdoba na zpo!ědnicí ch, na skií .
ní ch a liné m nábytku' na obrazo!ých Í á.
rnech ap,
naslr1otaná mallaI malta
nástč nnli ma|ba. bařevná dekoláce stěny,
a]e laké klenby, proved€ná buďna suchou
oÍ rí lku(al secco) nebo do č etstvé omitky
(al ftesco. freska)' připadně smí š enou
technikou (f[e5cosecco). Někdy se poč ilá
k n' m' také sgí afito a mouaika, v podsBlě
]iné druhr monumentálni náslěnné výzdo.
b\.' N. Í n. paleolitu patií k nejstarš im zná.
mým výtvarným projevů nr.
náí č nnókobeÍ ce: laplsé rie
nástrojc (rislora utrpeni (lat' arma Chriý
ti). piedné ty í Ů2né ho druhu' které podle
evange|ií slouŽ ilt jako náslÍ oje Kristova
ulrpení a smÍ i' Později se staly s} ,mboly
Klislových paš iji. od středověku až k li
do!é mu zobrazováni v 19. slol. se
k n' K' u' poč í táZpravidla kří ž ,mová ko.
nrna' purpurový pláš ť a třtinové ž ezlo,ko.
pi. tyč s octovou houbou, muč ici sloup'
dŮtkv, mella, poula, hieby, kladivo, kleš tě,
Ž cbnt, kostky, kohoul PetÍ ů v,konev Pilá.
to!a' stří brňák]' Jidáš ovy a rouš ka Veroni
óina' N K. u. jsou souÓ{ sti ikonografické .
ho motivu syáteč niho Krist'
náýicpi: engoba
nah|í alhnus k lat'), označ eni' k1eré umě.
]eckohlstorická vědá rJmezuje velmi rů z.
ne. Ze]mé lra ve vztahu k Í ealismu, s ní mž
byln' někdy zlobž ňován' alejindy od ně.
lro dů raznč odliš ován' Někdy byl lealis'
mus Zú Ž eněchápán toliko iako metoda
n' Protiklad n' bylzpravidla hledán v idea.
|smu' \]iadřujicun ideá|né realne piedýa.
\1'dtp Dnc\je n nejč aí ějiryk|ddan
jako
výtvamý projcv napodobují cí věrně vnějš í
předmětnou skuteč nost'
ná(UralhtickÍ ornarncnt: ornament
nature rnoÍ te (fí anc'): Zátiš í
nautilskó poháí ], slavnostni č í š e,jejichž
kupu tvoí hladká Pestře zbanená lastura
exotické ho h]avonož cc loděnky - Nautila.
monlovaná náIoč nč formovaným drahým
kovem, zpravidla s nohou v podobě moř.
ských lvorů a bo^ tev' N. p' byly lTráběny
a oblí benyZejmé na v Nč mecku a Nizozemí
v ]ó' stol.
n'ulil\kť pohán
nároj. nadpÍ až 'homí ' na svislýcb veřejí ch
vodoroyně spoč í yajicí břevno rámu dveř.
ní ho otvoru'
Narš tireni: mariánská ikonografi e
Nauaré ni, nazalé nská š kola, ma]í řské ro.
manlické hnutí 1' po|' minulé ho stol' hle.
dají ci lýrazovou obrodu pro svou nábo.
Ž enskou tvorbu v návralu k prostotě a cil.
livosti italských primiiivů před RaffaeleÍ u,
ale také k Dú rerovi. K N' paliili vělš inou
němeč tí malí ři v č ele s F' overbeckem'
z č eských volně F' Tkadlik' obdobně
orientováni byli později an8lič ú prelaffae.
listé .
Neapol, výrobna měkké ho porcelánu, za.
lož ená za vlády Bourbonů r. 1772' v navá.
zií ní na starš ívÍ obnu v capo di Monte'
Manuiaktura lTráběla velké stolní soubo.
ry, nástavce s figurálni výzdobou ap., ná.
dobí klasicistniho vkusu ajemné barevnos
ti s anlickým dckorem podle nálezů
Z Pomp€ji' Výrobna. zprvu královská, poz'
ději soukromá, Úroba zanikla 1834'
neapo|skl Š kola.š panělsko-ilalský směr
výÍ azně realistické ' až naturaiislicky po.
pisnó, ale záIoveň expresiyni malby
17' stol', navazují ci na dlsný realisDus Ca.
ravaggiů v a pouí vajicí prudce kontrastni
ho drarnatické ho tennosú tu, ]aký se vy.
hlani| Zejmé na v dí e J' de Ribery.
ncapolská ž |tlť :Euti
nebesa; baldachýn
ncbojsa: donjon
neckorá klenba: kleoba
n€fi guřltivni uměni| fi8urativní umění
neÍ omá|ni uměni. infonnelni malí řstvi,
souhmné omač ení pro některé směry
a poč iny jednollivcú na poli nefigllativní .
ho malí htú a grafiky od 40' do ó0. lel
20' stol' v USA a Evropě, charaklerizova'
né dú ra2em na spontánní s'zický akt mal'
by, poč í najelití m, nitliiteÍ r a vrhání m ba.
rev (drip'painling, angl.). N. u. zahmuje
zejn' směr Aclion Painting (viz: akč ni, ak.
tivnimalba), vzniklý ! dí ]el' Pollocka' ab.
straklní lyrisnus (např' l. Mathieu)a bliz.
ký Úraz folografa a nalí ře wolse
(o' A' Schú lze)' Do n. u' n€b]í ryají zařazo.
vány rů mé směry geonetrické abstrakcc
(napi. B. Nicholson).
n€Í í it. tvrdý a tuhý aktinolit, přibuzný
s tvrdš í mjadeiEm.s ní mž jemylně zlotož '
ňován. nerost naš edlé ,ze]enavé až bělavé
Znač kou byla modlá nebo č ervenápí sme'
na RF č iFRF pod korunou. Tato Znač ka
vš ak byla v mjn' í ol' napodobena také
v italské Doccii a pozděJi v Durynsku'
g
N
rer!r.&
@
N
.rc
\)ý
N
T-J
/ 139 I
baÍ q. použ nany již v pÍ eh]\Iorjcke dobč
k vyrobě naýÍ ojŮ. Vorientě' zvlá(lě \ C|ně
k 1'ieávání š perků ' ozdobných knoflftú ,
peč etidel' soš ek, vázič ek apod'
negorc (Jan')' technika.japonské , lakové
pÍ ace' pn nu se apnKUJl ceflene vlsllr
laků na č emý podklad'
nekropo|c (Z ieč '). n]é sto mných. přj sid'
Liš ti umí sť ované ž áIoVé nebo hrobni po.
hřebiŠ tě z pra!ěku č iswové ku'
né nccká soustarai klo!
)'lemesis. antická bohyné spravedli!é od'
platy a trestu, dcefa bohyně Noci N} x ajc'
]í ho bralra Ereba, boha Tennot i podle jiné
verzt Diké a Ókeana'
ncobaroko. také pseudobaroko, jedna Ze
\lohových fáí histoIismu 19. stol'' kteÍ á
v 70' 90. letech probí hala zprvu paralelnč
s novore.esancí , později se osamoýalni]a
a navázala na dynaÍ rický yýraz a dekola.
livní plnosl baroka' N. se plojevilo nejrý.
razněji v p.ofánnj architekluie' podporo.
váno repÍ ezenlativnimi tendenceml pa.
novnických dyorů (Ludvila II. v Bavor.
sku, Napoleona I]I. ve Francii) i zámozné
brrrž oasie, ale olládlo postupnč veš kerou
tvorbu až po uměIecká řemesla. Kolem
1900 lendence n' doznilaií '
n€ogolika. také pseudogolika' jedna z hls.
torizují cí chlendencí 19' í ol'' vycháZejici
z romantické ho obdivLl k rylí řské mu ýř€.
dověku a navazují cí ,Zejné na v architektu.
ře, na tvalosloví gotiky] podpololaná
š lechtou a cirkvemi' PÍ !é projery n. cí tění
se sice ohlásily v Anglii již ve druhé pol'
l8. stol., ale v kontinentální Evropč byly
n' tendence obecně Í ozvinuty aŽ v rámci
historické ho eklektismu' přibliž iě od dru.
hé lietiny 19. $o1.. tdy doš lo nejen k do.
stavbě některých lell(ých středověkých
staveb' ale také k lozvinuté výÍ avbě koý
telů , ámkú , ú dnic' zprvu opět ve liklo.
dánské An8lii (Gothic Revival, jen arch'
G' G' scoft tam poslaú l a restaurol.al neo.
golicky př€s 500 kostelů ), brry vš ak po
celé střední Evropě v poněkLtd suché ko.
rektni manýře, odvo2ené nejč astěji z ry'
spělé katedrální gotiky' vymění n. v koý
telní archltektuře nastalo až kolem 1900'
kd! ! profánnim $álilehtvi áIoleň doŽ í '
vá i neobaloko'
ncoin]plcsionilmus (Z franc'), maliřský
smé t80' a 90' lcl19 stol' lzniklý !e Fnn'
ciiz lcakce na impŤ esionhmus' smyslovou
zkuš enost nabradil !ědeckým sludiem č is.
lé banT. kontraslů tónú apů sobnosti svč t'
la. Zak|adateló (c. seulat a P. si8nac)při'
zPů sobili novómu vidč nítaké metodiku
nalby' ZaloŽ enou na ú plné mděleni tahu
š té tce(divisionismu' až k malÍ n bodů m
(pointilismus. viz)' N' zí skal řadu sloupen.
cú ; u něktelú ch malí řů mamenaljen krát.
kó období osobní ho lhoje (P. cau8uin,
H' Toulous€.Laulrec)'
ncoklasicisnlusi klasic$mus
fto|it. mladš i doba kamenná. ve středni
Evropě plobi} rala od 6. do 4' isí ciletí př'
n. l' a piinesla ! pNob} 'tné spoIeč nosli á'
sadní zmé nu, v 0í ž vmatriarchálně organi.
zované společ nosti lovce rystřidal sběrač
a priÍ niti!ní zemědělec uscdlý v lodoÚch
obcí ch charekteÍ istickÝ je přitom výskyt
a lozvo] hrnč iislví 'Jednotlivé ku]tury n. se
Í ozliš ujipodle ruč ně ryráběné keramiky
ruzně lolmované a zdobené ' K sÍ arŠ im
patří keramika r.olutová. k mladš í mv Č e.
chách keramika v]rpichávaná, na Moravě
keramika malovaná'
neop|asli(hmus. nárcv stylu ploš Í é 'do.
konale n€liguratiini malby prosazovaný
v letech 1913_]7 holandským maliř€m
Piet€n Mondnanem' fuela neplastický
n. se vyhýbá i š iknýrn linií m a už irú jen
vodorovné a slislé č emé č iáry v pravoú .
hIých tombinací ch obdé lniků vlplněných
č hlými s} 'tými ba ami'
neorealisnus (z lat'), souhmnó označ eni
plo ruzné lealislické , vesměs spolcč €nsky
angaž olané směry a osobilé poč iny v ma.
lií slú a grafice od pol' 20' ýol' (v Itálii
např' R' Guttuso' ve FÍ ancii A' Fougelon;
v Mexiku Í ětteí předstaú telé muralismu,
vr).
ncorcnesancc! novorenesance, historizuji_
cí lendenc€ projelují cí se v poslední třeti.
ně 19' stol', navazují cí zejmé na v aÍ chitek"
fuře, al€ také v uÍ ]ěleckých iemeslech
i v malbě a plastic€ na ilaiskou renesanč ní
tvorbu 15' i 1ó' stot', později v Německu
nebo u nás (č cská n') také na zaalpskou
]6' stol. Zás]uhou vynikají cí ch předsnvi
lelú (v Německu Gottfried Semper, u nás
Josef Zí tek, Antoní n Wiehl aj') bylo to
navazování tyú Í č i'kteÍ é nezú stalo u ob.
měňování historiclých foÍ em'
neoÍ okokol druhé rokoko
ncpra\á balil'a: batiko!ání
neprará bosáž : kvádrování
nepravá k|enba: přeč nělková klenba
nepiedmě(nó umč ni| abstraktni umění
Neptun: Poseidón
Nóreovny, Né Í eidy,mořské n} 'Í nry antické
mytologie, padesát dcer mořské ho boha
Né rea' Patřily mezi ně Amfitrí é ,rnanž e|
ka Poseidónova, Galateia a Theth, natka
Achillova. Zcela obdobné byly Ókeánov'
ny, dcery Titána okeána aTilánkyTé lhye,
nyÚfy oceánů .
Né reuJi Né Í eoVnl
Neřesti, alegolie| Ctnosti a Neiesti
ncspalné krytinyi krylina
Nessos| Hé rakles
ncstvú ry v heí aldicc, fantaýickó Úvory
středověkých heraldických předslav, ne.
tvoro\,é srostlí z č á5tí rú ?nýchzviřecí ch těl,
jako baziliš ek dráč ek s kohouti hlaÝou,
gryf nebo také noh oÍ el se lvim tělem,
mořský lev lev s rybim ocasemt pegas
okí dlený kuň ad'
/140/
ncí ú ryr heÍ aldice' Boiský le1
nt(luke Úap'). knoflí k k oděvnimu pásu
iaponské ho národní bo oděyu z í ů zných
maleriálů , zeimé na z kamenů , po]odraho.
kamů a kovů ' Zdobený ruznými jemnými
lechnikami; n. jsoÚ předmětem novodobé .
ho sběIatelství '
neú p|ný fí onlon: honton
niello (ital'), technika inkruýace v kovu,
uŽ í ýanáve stří brnictví a dřive \,zbrojí řství '
vvhloubený ryr} ,tÝ uor se plní č emou
smé si kow (stnbra, mědi, olo!a), boraxu
a sí ry, zata!'uje a brousí Niellování bylo
známo už v Egyptě' y fumě, v ltálii 15'
a ]ó' stol', bylo uŽ í váno zejmé na na lilur.
gických nádobách, ale také na zbroji;
v l9' srcl' oŽ la technika n. v oricntě,
.r' Evlopě h-lavně ve Spanělsku (! Toledu
aj')a ! Rusku (ve něstě Tule' odlud laké
ná7ev tuhká práce).
nika (z ital')| Úktenek
Nikó. \. anlické rn Řerku bohyně ví tězství ,
personifikace váleč Í é hoú spěchu' zptavi.
dla zobÍ azovanáJako okřidl€ná ž enská po.
í ava ! dlouhé m vlajicí m š atě. U fumanů
Victoria.
njmbus: svaloář
Niobé ' hrdinka antické báje, dcera Tanta.
lova, manž elta thé bské hokráIe Amfí ona'
krutě Í restaná za mateřskou pýchu, když
s€ honosi]a nad Lé ló s!"ými č trnácti dělmi.
Apollón a Altemis zastřelili ieií srnv i dce.
I) boŽ skym| š lpy a zouí alá,mát[a by|a
lJ|em ploÍ né něna \' plač i(i kamen' N' o.
chIaňujicí své děti je od antiky náměteí n
výtvamé ho zobrazení '
niš iki.e (iap')| japonský dřevořez
nitkovó sk|o. č irés' zdobené z'tav€n:í mi
ruzně yedenými a skládan{ mi vláknv
z mlé č né ho,č irvené ho nebojí na.l( zbarve..
neho s', q/ráběné ve středověku azeimé na
V lo' slo|' v BenaIkach. pozdé ii ilináe. ra.
ke v Cechách Paikové s' mivó nitek unva
pásků . Rú Zným í áč ení ma sDlé tání m nitek
č i pálků vzí ikalv ďoáté vzórce s. filisrá.
no!óho; sklo se sié ovým vzorcem se naňá
silové nebo sí tované ,ilal. í eticelli. '
noč ni obraz, nokturDo, něn. Nachlstú ck,
ilal' nocturno' označ ení pÍ o nalbu rú Znó
ho té matu v noč ní m(něsič ní m)osvětlení '
od slředověku tak by]Y zobla2ovány bib.
lické noč ní Úeq, iai(ó Kuslovo naiození
a Zatč eníKlanění pastýřů ' Klanění králů .
Modlilba na oliletské hoie ad', později
v nizozemské malbě 17. stol. byly ]ako
n. o. malovány i vesnické ž ánrl' a klajiny'
nodus (lat.): talich, monslrance
noh: nestvů ry v heraldice
noktuí no (z ilal')| noč ní obraz
Nolimc langcrel (lal. Nedollkej \e mncl),
bib]icky !'yrok (]an 2014 ]8) Vzkn\ť ne.
ho KÍ ista při setkáoí s Maří Magdalónou|
variantou je notiv Krisla jako zlhradní ka
s kleč í cíMadí Magdalé nou u nohou, od
středověku do 19' stol' č asto zobÍ aŽ ovaný'
non finito (ital'), z alelié rové Í nluvy pře.
vzaté označ ení pro nedokonč ené ývarné
ďo. N' t mú ž ebýt ovš em i zámé rné .po.
í echané jakouMichelan8ela zdú vodů
fornálně výrazových'
nordi(ké uměnii severské umění
norimberská fia|ovái fialové ban]r
noÍ manský ďoh. románská architektula
v Anglii za vlády norrnanských králů
v 11. 12'' ýol' Románskó unění z konti.
nentu se tam rozr{ elo !e velmi dekoralivní
venl.
normanský š ti| š 1í l
nonlichskáš ko]a, kIajináři č innína poč álku
19' stol' veÚchodní Anglii a vystavují .
ci r NorÝichi (J. crome ad').
nos kruŽ byi kÍ uŽ ba
nos okápnil okapní nos
nosí llové křes|o' předchů dce tokokoÚch
nosit€k, sedadlo s madly, opatřené po stra.
nách uchy k pí ovlé knuti tyč í knadzvednu.
a nesenl.
nosné č ásti starby. také podpú rné č ipod.
porovací archit€ktonické č ásli a č lánky,
které vzpí í ajívodolo\,né č ásli břeÍ ]enné .
Pátři sem piliře a ďoupy, ale lakó polos]ou.
PY, PllastrY.
nosní Ii. kaž dý nesený' podepřený i pevně
zavěš ený prvek stavcbní koÍ strukce. vo
dorovný (překladový lrámec) nebo iikmý
Gchodnice) z rů Zné homateriálu a Í ů mé
iorÍ ny (plný. dutý, pn,hradový ap').
no[zoró jmé no: anonyn
noýá !č cnos( (něm. Neue sa.h|ichkeit).
směr malí řství a grafiky v Nč mecku 20'
a poč ' 30' let 20. stol', vzniklý jako radi.
kálniodklo. od exPledonismu (vi4 Zdú .
raznuje sKulecnosl Ve.l v Í o]rozmemem
prostoru, zkoumá je]ich ák|adni tvary
a baNy a jejich poslavení v pórodě a ve
svč těč |o!ěka. V něktelých projevech pů .
sobí až nagicly' Proto vedle označ ení
n' v', uátóho r. 1923' se \Tskýlo laké
označ eni ma8ický realismus (1925)' vedle
tohoto základní ho vzlahu ke skuteč nostis€
v lámcin' !' vyskÍ ] noyok]asicismus, 1aké
Vš ak \erisÍ nus, |doUCI pÍ otizásádnim pnn.
c pů m n v'. q umé lecké hoh|edaru po&tat'
Hlavní piedstavllelé : A' Kanoldt, R' Ná'
8ele. c' HofeI; kftce talé o. D|(,
G' Grosz, M. Beckmann' N' v' rná řadu
obdob v lehdejš í Í ]světové m umělecké m
kortextu.
novecento (ital'), přenesené označ ení pro
uměni dvacáté ho století , zejmé na pokud
jde o architekturu a \"ýtvarné umění .
noÍ ogotika| neogotika
noloÍ enesance: neorenesance
nolořuské uněni| ruské umění
nunisnatika G, lat'), p{ mocná hislorická
veoa zaDlaaJrcr se preoevsm mncenl
a mincovniclví m' Z hledhkaděiin umění j€
ltaž dá mince' litá i raž ená' ároveň drob.
ným plastickým dí en. které jako minia.
turni medail€ j€ souč ástí dobové sochařské
tvorby.
nú Ž ková ž idl€. skládací sedadlo se zkí ž e.
nýma nohama' bez zarlní ho opěradla, zná'
Í ré jiŽ ve ýarověku' od řimské ho kiesla
kurukkých ú řadú (sella curulis) vedejeho
ýoj k obřadní mu cirkevní mu ialdjstoriu'
N' ž ' s esoÚmiž ebry byla zvláš tě oblibena
/ 141 i
\' ilalské reoesanci' Druhem renesanč ní
n' ž ' jc laké lzv' saí ova ž '
nů Ž ko!á iid|e
nú ž ky|krepna
nJmÍ i' dcery Diory, pří rodní polobohyné
antické ho bájeí oví : nymfy p.amenú se na.
z} ^ 'aji NajáJ!. nymt! moři Nereo!Ť v
a 0|'eannlny. n)mb s|d|ici na vi(inách
otead!, ! lesich Dryady nebo HaÍ ra'
0ry40y.
Ntmphacum. nlrnfaion (řec'' ]at.)' ozna.
č eníplo mí lla zasvěc€ná nym|ám plame.
nů , pú v. pří odní nebo uměle upravená
jeskynní svatvně, v ří mské archilektuic
velké a nádhemé kďny piedslavují cÍ celé
fasády, kde z výklenků tryskala voda do
ú ádÍ ž e'V pozdně Í ranýÍ islické renesanč ní
a barokní zahradě aÍ chitektonicky utváie.
ná a plastickv bohatč zdobená zákoulí
s vodolrysky. kaskádami a tbntánani'
\ymphcnbrrrg. význač ná porcelánová ý'
robna v Bavonku. založ ená 1?54 v Neu.
decku, ale brzy přenesená do N' u Mni.
chova' proslulá předevš í Í ndí obnou plast|
kou' r1ráběnou podle rnodelů F' A' Bus.
telliho (figurky z comedia dell'arte ai.),
v letech 1763 1797 Za ledení ceské horo.
dáka Dominika Aulí č ka(zápasy zví řal
apod.), poslóze J' P. Melchiora (bisklilovó
alegone a podobimy)' Znač I(ou byl š tí lek
bavorské ho znaku'
NIon. š výcaí skáÚrobna měkké ho porce.
lánu a kameniny založ ená 1781; q'rábé la
podl€ francouzské ho vkusu jí delní soubo.
ry, Úimeč ně figLlí ky až do r. 1813' kdr
zavedla \"ýrobu jiných keÍ amických hnot.
Znač kou byla modře nebo hnědě kteslená
Í yba pod polevou.
)
ď> e<
< X> - < : Y>
IYvC *-:,,+ tJ)q= -á^
obccnó heraldické figury: heraldická zna'
není
obe|isk. wsoký komolý jehlan, monolitic.
ký č i zdé ný, sucholem otup€nýmdotvaÍ u
ní zké ho jehlanu (pyramidion)' vysoké
monolilické o' pokrylé nápisy ilelié ry' by.
ly kultovnimi symboly v Egyptě' od rene.
sance jsou souč ású urbanismu jako prvek,
uplalňují ď se při řeš €ní náměslí n' dlou.
hých pÍ ů h]edůulicemi; obdobně se uplat.
ňují jako dop]né k pa!tů . Novověké stavi.
telstú už í váněkdy drobné ho o' jako Ú.
zdobné bo moliw na š tí techapod'
obchod s obÍ azy, zprostředkovaný nákup
a prodej obrazů , zvláitní odvělví obchodu
uÍ něleckými dí y, který souvisí s rozvojem
sběratelství staré ho inové ho umění , spro.
měnami vkusu, Znaleďví m, vmiken umě.
lecké krilil(y' výstav, zejm' prodejní ch Ú'
slav' aukci (draž eb) i Í estauráto$tví a pa.
dělalelství ' Má předstupně v období helé .
nismu a pozdní í mské antjky' V árodeČ .
né podobč se novodobý obchod umělec.
Iú rni dí ]y objevuje kol€n r. i400 (období
krásné ho slohu a poč átku renesance), kdy
jsou dolož eni pnni obchodní cizproslřed'
kovatelé á meinárodní trh' T€hdyzahmu.
je malbu. sochařská dí a' z\'l' drobnou
plastiku, Úimecně zlalnické práce a po.
slé ze8rafiku. od pielomu 15' a 1ó' stol' se
pří padně vč tví na obchod 5 noYýlli dily
a ze]mé na s obrazy i s antikami (starož il.
nic[ý, antikvářský smč r)' K hlavní m středisků
m o. s o' a uměIeckýrni dí y vů bec
patií v 15. slol. Floť encie' od 16' stol.
Rin, Benálky. Antverpy (s prYní mi ÚsÍ a.
vami), od 17' stol' ro\,něž Paí ž ,č etná
měsla v Holandsku (zejm. AntverPy)' po.
slé ze Londýn' o' s o' brry ovlivňolaltvor.
bu objednávkami a nákupem oblí bených
t} pů obrazu a nárnětů ' zahmolal kopie
proslulých děl ap. od 1?' stol. jsou ávaz.
nou Í ormou o. s o' draž by celých sbí rek.
Dneš ní m přednim světovým centren
aukcí je Londýn (aukč ní sině Sotheb',
Chrislie aj'). Hlavnim č lánken řetězu
o. s o' zú stávaji plodejni Ústavní sí ně (ga.
leÍ ie).
obÍ ený ornaneí | probí jený omament
obiednaratel. osoba. kte!á obiednává
uniělecké dí o bud plo sebe (např' iluí ni.
novanou rukopisnou knihu), nebo je vé nu.
je zpravidla jako donátor k veřejné mu
už tkua uplatněni (na oltáři v kostele
apod.); č iýo b]Fá
'u
dí la připom€nu! (po.
stava' poÍ ret' napls)'
objctt (z lal'). piedmě|. v Už š im5myslu
označ ei| pro aí eÍ akt (uZJ i qdělenou
č asl pnrod} n' jin€ skuteč noí i. kLera ! ji.
nlch vé cnych a ideo\'ych souv|s|ostech pů .
sobí výjimeč nosÍ své ho tvaru, struktury,
banf a zí skává nový Úmain, v Š irš í m,mé .
ně ptozkoumané nr smyslu omaóení plo
\'} tvořené dí o bez praklické ho ú č elu,jeŽ
se dosud \Tmyká kateBoriim Í ealismus
a abstlakce, figurativnia nefiguÍ atilní 'PÍ o
slou zlláš tnosl a přisuzovanou magickou
si]u se pií rodní o. stávají souč ástí středověkých
a Ienesanč ní ch pokladnic a sbí rek ku.
rioit iuměIeckých dě] (např' neopÍ acova.
ný sloní kel; kokosoÚ ořech, upÍ avený
a uí tý jako pů sobivá souč ást luxusniho
poháru, č iliartefakt). Význam piedměru
modemí lidské civilizace nově zhodnocuie
umé ní 20' stol' n€jprve přj vlepování po.
tiš lěných vinět ap' do kubistické ho obrazu
n' ial(b souč áÝ kbláí dadaistú a surlealis'
C
:*
$.'
1V
v_
W
s
/r42/
]u. klť ří považ ovali jakÝkoli nalezený
nicllJn.l í lranc' obiel trouvé ) Za moŽ nou
ÚL|č liý dj]a n. za dí o' UŽ ili trojrozněrné .
h(. Í 'r.dnltlu n ]eho óaý \ no\Vch Lon.
.rrui.nrch v lur sIostech st odti i or] hnutí
dlld.r í u!' rcady'madc u |\'I. Duchampa)
lŽ p. \ochařské moL]ily 30. a znovu 50'
l ó1]' |el20' stol' Mé nč plobádaná kalego.
l]e o' je na pů dě sochaiské vize spojena
\ 1í !o]{ rvÝmi vč tverni. jednak geometric.
keho $'aÍ ování , jcdnak \,í ce citové ho
n lentazljniho cl€mentarisrnu' u5ilujicí lro
ll nor'é otganické tvary a p|aslické hodno.
lr: obč !ětvc lze í edovat od 20' let'
o|ii ncí kruž idlo| hmatací kruž idlo
olrkládání věn. už itkové č ihygienické
{ llolaČ ní ).ale hla\,ně o2dobné krytí zdi
inč iš íi vnilini, zpralidla uš lechlilejš í m
nrllIeliálem, než lvoří Zed' Intcrié ro!ó ob.
k|advse pořizují hlavně Z nlamoru, š amo.
tu (z š arnotolých obkládač ek)' al€ také ze
dřeva (panelování ); stč ny se obkládají do
lů Zné výš ky podle ú č eluplostoru.
obkroč ná klcnba| klcnba
ob]amolanó, zalamolanó k|adi. kladí . sle'
dují ci pohyb. Piedstup a Ústup nosných
č ]ánků e zachovávají cí přitom svou profr
laci. Wstupuje nad sloupy, polosloupy
a pj|astly a opakujc ú t.!ar pú dořysu. Reš e.
ní piiznač né hlavnč pro barokní architelt.
turu. ! niž se uplatňujc zvlněné kladí 2ý'
kr€po\.anc'
oblilÍ Di ga|eriei ga]erie v Č sm
ob|ouč korí!1oh, ná,ev už í vaný!ěkdy p|o
silně dekorativni geome!Í ickč ulvláiení fa.
sád v č cské architektuie 20' let tohoto
stol'' ! něnž převaŽ uje motiv lerč i} ú aob'
louč ků '
oblouč korÍ š tí |domomí š lit
oblouč koÍ ýv|$. ří msa č 1ené ná drobnou
arkatulou, pií Znač ný motiv roÍ nánské ar.
chltekluÍ t'
ob|ouč ko{ l|rs
oblouk. v architektuře klenutý ob|oLrt nad
otvorcm okna nebolchodu, rú zné hotlaru
podl€ slohoÚch a í tloÚch předpokladů
konstruktivni nutnoslii zpravidla vyzděný
z k]enákú a ve iŤ cholu uza\řený svěrákem'
Mluvime o rozponu (světlosd) aoÚš ce
a palkách o. Základni a n(jč aýějš ílvary
o' jsou t} to: l' o' plný nebo polokruhoÚ
(Í ománský) má střed Ye yýš i patek a jcho
poloměr se Í ovná pololině rozponu' 2'
plochý ncbo segnento!ý o' má výš ku niai,
n€Ž je polovina rozponu a í řed pod ú rovní
palek (Pod linií rozponu), vyme?uje ú sek
kruhu' 3. plný o' přeÚš enýmávýš ku větš í
n€Ž polovinu rozponu' 4' podkovový nebo
maurský, č aslý vislámské aí chitektuře, má
střed nad linií rozponu, ilnezuje yí ce než
polovinu kruhu a rní vá náběhy pří mé č i
Iozbihavé . 5' eliptický o. stlač enýje vFne.
zen polovinou elipsy s delš í osou v linii
rozponu,jeho Úš ka je prolo niž š íneŽ po.
lovina ro7ponu. Naploti tomu eliptickÝ
výš koÚ o' má Úš ku piesabují cí polovinu
oblouk
eliplickÝ
,,'-T-\
lýY'ol) )
(]]a> í t ]
l-ll ll
oblouk
cliptický kohvlí
( aČ cný) h]ava
oblouk
ni.rý
lÁ]i hibcl ký|ovi
plný plochý
AAí )
@QAoblouk oblouk obbul'
ludoí ký podkovoÚ trdhtovi
00Í 'ený)
óPs
/-I-\
Orll lA,^ ',r-t
přcÚš ený drap,i$Ý hvú dí tri
iÍ 43/
Í ozponu. ó' o' zv' kobylí h]a!aje konýÍ uo
rán ze dvou středů ajeho patkv n€jý)u !e
slejné výš i' o' lomcné nejsou !Ýsadní m
znakem gotiky. a pi€cejsou pií Znt|č nÚZ|1'
plo architekluí u středovč ku. 7' uomá]ni
lomcný o' vzniká nad rovnost|annÝm llo|
ú helnikem' sť edy jeho konstrukce |eŽ i
v palkách a polomč ry kluŽ nic se rovnaji
Í ozponu' oba í i€dy se nohou posLlnovat
po liniilo7ponu 8' lež ili! tieh|ách |()Z.
ponu uvnitř. vzniká nizký nebo lupÝ ob
loukpří znač ní pro č asnou goliku.9. ocita'
ji lis€ mimo s!ětlosl oblouku (! plodbu.
ž enírozponu) vzniká \.Y.soký o, |anceto!Ý'
l0. nizký tudorský o'. pij7nač ný plo an
glickou aÍ chiÉ ktlru1ó' Í ol' a prc ncogo
lický ýyl. lzniká bud Zc dvo]ich segnlentů
nebo ?e segmentů kruŽ nic o stiededl
UWid rozponu. spojených tangenlaml
v tupé m hrotu. Daliimi tvp! lonených
o' slož itějš í chkon|lrukcí jsou: l|' podko.
!oÚ lomený o', I2' o' lroilistow č ipětiliý
tový ! nosy, 13' os]í hřbet č i o. š panělsk!
s boky konlexnč konkáwí mi. l.l. o' k!.|o.
ý vznikqicí spojení m o\lí ho hibclu
s o. podkovovÝm. |5' konkávnč konvcrní
o. karnýZový. 1ó' o' dlapé rio\"i. piip. zá.
clonoÚ. sLož ený z iady 5e8men1ú . nebo
17. o. hvězdový se střed\' segnrentů mimo
oblouk' Koneč né sem patří 18.lz!' o' při
mý, oblí bený ve fr,ancouzskóm renesanč '
ní n slalitelsl!í '
ob|ouk lÍ iumfálnj| ví té 7nýobbuk
obloun. (lat' torus). vypoukLá plslencová
spodni č ást sloupové patkr. bochní lový
tvaÍ , nad ní mŽ Zplavidla v odstupněni se
zuž uje sloupový dřik'
ob|ounová řin|sa, i. ve t!aru oblounu, č as
to shora izdo|a prt,lázenáješ tě ú zkÝm pts
tencem,
obludY. pú vodem 2 orientu' Malé Asic
a stiedomoií . tvolo!é sroí lí zč ástilidské .
ho lé la a těl Zví řecí ch, jako harp],ie ž ena
s tělem orlice. hippocentaul luč iš tnft
s tč len keniaura. mantichora mořská
panna s d!ěma ocasy, slinx - Ž ena sc ]ví m
tělem, slÍ é na- mořská panná s varylcm
ad' Nestvuly jsou na rozdí l od o' s]ož cny
z ruzných z!í řecí chtěla bájná Zí řala lsou
zcela smvŠ ]ena'
obráCené lglafi 10: sgÍ afito
obrazárnl: galc c
obrllzáí nl í átnich Zámků . sbirk} obÍ azú
ron'ěŠ enél zámeckých prostolech. bud
rozptÝlené ! pří ýupní ch expoZicí ch nebo
ýrustředěné ! galeÍ ií ch'Jádla nejstalš í ch
sbí Í ckisouvlouborech podobi7en 7 koncť
16 stol, větš ina oblazové ho malcriálu jc
u nás le l?' a 1]j' slol' Pod|e námětu pře.
\aŽ Lljí podobizn} . dále ž ánry. látijí x krajl"
nv jsou nť jč asLiji nizozemské sloho!ó
o|ientace' Dncš ni roz!óš cní obrizú Í epft}
dukujc vč lš inouirarokní !Zolcolou nebo
panclolou (mozaiko\,ou) instalaci. zachovanou
jen í 1inleč né(v Kroměří ž i,v mi
niaiuřť | Mnichovč l]radi(ti),
.|aké
v I1ř
nantickÝch Úpllr!ách hladú a ZáÍ rků hrají
obra7ové soubo vÍ Znamnou Lilohu. Ve
svých inýalací ch o' usiluje státnipamálko.
!á póč e zpla\'idIa o rckonýrukci souború
i Způ sobů zavč š cní .
ohrázkrrrá bib|e: bib|e chudÝch
0bra7uborectli. ikonok|asmus (Z řcč '). 1c
ologicki ploud vc !ýchodní ch a proleý
tantskí ch cí fkií ch,odvolálají cÍ s€ na sla.
Iozákonni zákaz uclí váni ob[a^ (maleb
i í ]ch], odlllaňUjí cí je ploto Z koýclů '
v B} ZrLnci Zač alo rozkazenr cisaře Lva IlI'
Z l' ?28 e lrvalo až do druhé ho nicejské ho
koncilu (i87) a vlaslnč až do po]oviny
9' stol.' kdy Znovu převládli ikonodulo!ó
(Z řeó'). ctilelé obtazů obrezoboÍ ccké
lendenoe lze vlstopolat v nč kte|í chÍ ie.
dověkých hcrctických hnutich (Albi8en.
š tq'Dů razné o. razil radikálni husilský
proud (Mikuláš z Dláž dan' N'í ' Jan HL]',
r 1ó. stol. anglická reí ormace ra Jindiicha
vI]I.. kalvinisté a hUgenoli'
obrazopi5; ikonoglálie
obrgzo\ó hodinl. h. ie]ichž cifernikje zasa.
zen do malované ho oblazu, nejč aýč ]ido
archilektury v krajině nebo do ž ánlové ho
Iijcvu' o. h' bYIy oblib€ny Zvláš lě ! l' po.
lolině 19 stol . ! obdobipozdnilro cmpÍ ru
e bicdermeleru.
obrfuolt unlěDii f]gurativnÍ uné ni
ohr$nátka. podezdilka lesnické ho sta.
!ení . vyznaČ ená č asto piedsloupenim.
lž dv vš ak barevně'
obsah di]a. obecná kalegorie estetiky a te.
orie umění . jedna Z konslitutilnich slož ek
umě]ecké ho dí ]a' Hranióí s námětem
a s tzl' vnitřnim výZnamem dí la' s ní mž se
podle né kteÍ Ýchteorii piek.í vá. Z hledis.
ka leorle informaci lze o' chápal jako
Zpiedmělnóné vyš š íideové .společ enské
posehtví . pl$1ředko\,ané námělem a tbl.
nrou. č ili umč leckou \'Ýpovč d o světě
a ób!é ku' vá emný ! ztah obsahu a formv
palií mezj k|ič o!é tvů Ič íi teoletické pro.
blč m-v výklad o. a význanu dí a je !ěci
komplexní ho lozbolu a umč leckohistoric'
ké inteI!Í ctace. Vldatoou pomú cku po.
skytule ikonoloBre (viz).
ohsidiÍ n (z lal.), pií rodní sk]o, plodukt
sopcč né č innosli' leÍ rně hnědé , zelené aj
č erné kalné batlv, po okrajich ú lomkú
prú slilné .pouŽ í vané od pli!ěku k zhoto.
vování ozdobných přednělů , obřadnich
nož ů apod'. výjimeč něijako materiál'
Llrobnč plastiky'
obrar, vnějš i konsttukce dřevěné lidové
slavbv pi|sa7ovená k |iciZdia nesoucí pat.
obrtli buňka. základni bytová jedlotka
plní ci Základní pří bytkové funkce pro jed.
notlilce, obsajená ve vč lš í mobylné m cel.
ku' napi' v kolckliv.í m domě'
oca\ tl!š tolč i:vlaš to!č íocas
occloÍ ina, oceloryl, 8rafická technika
obdobná mědi.ylině. pouávajicí d€sky
z tvrdš í oce|i' Linie o' nemají pÍ už nosli
mědirytiny, alc isou velni jemné , a deska
qdrž í vč tš ínáklady. o' 5e lozš í řila hlavně
} l' pol' 19' slol' jato technika kniž ni iIu'
slrace a dosud se ií uá!á k tisku bankovek,
známek apod'
llUh|5 (Lal'). oť ko. pupen ap'. stiedni V].
IlouLla td\t vnlury iun\ke hlavice.
oč ko' 1. í ied voluty iónské sloupové hla.
vice, 2. modelovátlo s drátěným kÍ ouž .
kem k odebí Iání Í né tkésochaiské hmoty'
ode!7dáni klič ů .Piedání klí č ů(TÍ aditio
legis). ikonogralický náměl Kdsta svěřuji
cí ho apoí tolu Pelroviklí č enebeské ho krá'
lovství . alegorie ustalení kiesť anské cí .
tr44/
|ic: ttnra maliiské ho i relié fní hozobraze.
ni..l\ló zejné na v obdobi protjí eibmace.
i|dkdltlci (echnila: reze áž
0d|ť h.oraci ob]ouk. klenutý segment
'k
.1Ý zpravidla ve zdiru nad otvorem ok.
nl'ntbo prrichodu' kteí ý přenáš í hlavní
1lliŽ cní do podpo.'
od|ó!!ni. ve vÍ vamé numěni ú hm poí u'
Dú . limiŽ !e origináI socbařské ho dí a me'
chanicky roznnož uje a pienáš í do jiné ho
nú tť riáh'slepou č iaracenou formou se
oflginálodlé vá do sádry z rovné ž sádrové ,
u\.nlli připravené negalivní formy, kteřáse
'o
ZtvÍ dnuti odseká' Zpravidla se pouává
iormr dvoudí lné (např. klihové n' Z ž elati.
llv 5 glyce|iÍ em) an€bo vicedi]né lormy
l(lí nové 'sestavené rc sádÍ ov-ých nebo i ke.
rlnických klinol.ých dí lů .obdobně se po.
stupuje přio. Í nodelu do bronzu nebojiné .
ho ko!.u, dnes nejč aslé jipomoci piskové
formy. vytvářené z jemné ho slé vač ské ho
pí sku, upěchova!é ho vž elezné m rámu ko.
lcrnjádra. Forna 5e skládázjádra (jádrová
i,) a iné jš í bopláš tě' sila í ěny tovové ho
odlitkuje Urč ena vzdálenoýijádra a vnějš
í hopláš té .cile p€Idue je franc. název
Zvláš lni techniky (ztÍ acený vosk) jediné ho
odlitku. a to ze ztlacené formy z losku,
v niž loztavení kov nahmdí vosk.
od|it€k, sádrová nebo kovová odlitá kopie
sochařské ho dí la uáté ho jako modelu'
V sochaiské práci uchovává sádrový
o' llaly skic a modelŮ pfipravených
Zmé klÝch maleriálů ' sádrové o' podle an.
t]cke pla\IiIy by|! dú leŽ Lt!mi pomú ckaí ni
Llmě|elke v} Ul\} na ďademiich od
17' !to]. Dnes se sádlové o' menš ů o móří t.
ka než je definitivni realizace předkládaji
v socháiských soutěí ch aDod'. vž dy vš ak
maji jen hodnolu pří pra!';ebo Í ep;oduk.
ce. zatÍ nco ko\,ové o., předevš í mz bronzu,
polrcho!é upravené brouš ení m, cizelová.
nim, popií padě také patinování n, jsou Zá.
l.tem sochaiorl oráce. |t'Iechanicté kooie
z umé L1ch p11s|i1t ln1ch hmLrr. nrkoh lite'
nVbrŽ pěchovane do Í ormy. ne|sou o'' ny.
0Í z Wdusk!'
odpoč iradlo: podesla
odí Nzniky' pahfty umí sť ované v paláco.
vÝch poÍ tálech a v ulicí ch k ochranč rohú
zdí a tesané ho č i zdé né hoostění '
odÍ e'oiáni. ú hrnné označ eni ruzných po.
stupů v konzervač ní pÍ axi, kterými se ko
vové předměty zbavuji Ii, vzniklé povr.
chovou korol. K chemické nu o' se už í vá
lázni v rů mých odrezovač í ch.
odřivousi zavinutá lliela
odrsscus, ithackÝ král. hrdina Honé Í ova
eposu Ilias aodyssea. syn Láertů \' a Anti.
kleie. ož enilse s Pé nelopou, dccÍ ou lkalia
a nymfy Periboie' Přes poč áteč ni odpcr
(\'ěš lba, jestliž e se ú č aslní války,navrátí se
domů ' až Za 20 let) odjel společ ně s Úpra.
vou Rekú k TIó]i, kterou svojí chylrosti
pomohlvyvrátlt (Trójský ků ň)' Při návratu
prož il řadu dobÍ odruž ství(např' zápas
s kyklopem Polyfé meÍ n a kouzelnicí Kit.
ké ). Ve vlastní m domě pak se svým synem
Té lemachem pobil nápadniky své ž eny,
tteí se sjeli na zák1adě faleš né zprávy
o odysseo!ě snÍ i'
o€cus (lat'): oikos
oeil.de boeuÍ (ftanc'): volské oko
oluÍ rc-.lti ogue (iŤ anc.): kritický ka'
talog
ofset, moderní lechnika lisku z plochy, ob.
doba tanenothku, vhodná k m€chanické
reprodukci krcseb a naleb' Předloha se
sní má z foÍ my na gunový potah válce
a př€náš í pak na papí r' Dneš ní o. rná zvliii'
tě Fo velkou Úkonnost svých slrqů š iro.
ké po]e uplatněni nejen v knihtisku'
ochoz. oběž ná komunikace, chodba le.
doucÍ kolen budovy nebo prosloru a s ni.
mi spojená. také o. na věž ich' V antické m
chlánu pteÍ oma' o. mezi sloupy a c€llou'
Chótový o' rrychrizí z boč nich lodí středo.
!ěké katedrály. vede kolem chrámo!é bo
chófu a zpÍ avidla na vnějš i straně bývá
ltouben jďtě věncem kaplí do chórové ho
o. oleviených'
ochrana památck památková peč e
ochránci proli moru. světcia svě|ice pí .
n]luvci při moÍ oÚch epidemií ch; ve slřed'
ní EvÍ 'opě k nim patřili ne]č aýěji sv' Ro'
chus' sebestián. Antoní n Pouslevnft' Ka.
rel Boromejský' Kajetán, Flantiš €k Xaver.
ský, s!' Rozáie ad' (ejich poslavy se vy'
skvlují Ze]mé na na baroknich moIových
sIoupech. devoč ní ch obrazech i gtafice.
oikos (řec'), pú v' obecný niázev pro obydlí '
ale také pro lodinný najetek; později ná.
zev ní stnosti pro muŽ e nebo náZe! sálu
v řecké m domč ; v ří mské m domě oecus'
oinochoé (řec.), antická řecká konvič ka na
vino, dž báneli zpra\,tdla š tihlé ho Naru
s vysokýn uchem a s hubič kou na hldle'
"* 0"' "* , ".
* 't* , n* * ",,cí , O"lislá
č ást zdiva pň ómsách' parapetech
ap'' zobákovilě utváiená k snadnějš imrr
odvádění deš ť ovévody. Tento funkč ní
tlar je známý již v anlicté n stavilelství
jďo o. nos rú 2né ho řádu. V go ce jde
o seš ikmenou desku, tvoří cí okapDici'
okapniž lab, ž labk odvádění deš é ovévody
z€ střechy, opé rné hosylté Í juap', kamen'
nÝ, keranický n' plechový'
Ókeanos, mýtický otec vod, antická per'
sonifikace vodní ho ž ivlu, jeden z Titánů ,
synú Urana a Gái€.
Ókcanom1: Né reovny
okno, otvor ve zdi k osvětlení i vělÍ ání
lni!řní ho prostoť u; podle tvaru nejč astěji
obdé lnftoÝý, jindy laké kruhový nebo
oválný. ve středověkubyl ZpÍ avid|a uzaú .
rán oblouken, v Í ománské době pů lknr.
hovým, ! gotice lomenÝm. Románská
a gotická o. byla také sdÍ už ovánapo dvou
(biforium) i po třech (tdfoť ium), gotická
byla nadto ! horní obloukoré č ií stivyplňo.
vána kruž bou. Gotická okna světskýchodrazu
v leofil v.í 1ramé ho umění : leorie
/145/
staveb by]a obYykle pÍ avoú hlá' vÍ imeč né
středověké tvary jsou lzv. kaEňnské kolo'
piipominajicí muč icí náslrq té to světice'
nebo gotická rozetá lyplněná kruŽ bou. Už
od ří mské antiky byla o' zilskliYiina a zno.
vU pak od románské doby v kostelich sk1ř
malbami. v profánní ch ýavbách teÍ č ikydo
olova. Pro renesanci jsou č asto pří Znač ná
o' sdruŽ ená. spoju]í cí dra i ví ce o' otvorú '
dalš í druhy ! renesanci představuje zejm'
serliovský rnoli! (viz)' v oMobí baroka 5e
vyskytují laké o' kruhová (o€i]'de- boeul).
oválná nebo slož itějš iiotvan, v kostelni
slředocvropské architekluře dolonce seg.
mentově utvářená o' kasulová' ve baru
meš ní ho Í oucha' od konce 18' slol' byla
o' zdvojována. o. saha]í cí až k zemi
a opatřené Zábradlí m se nazý.vá í rancouz.
ské o' (balkónové okno)' V arctilektuře
20. slol. se obievuie o. qsouvaci a posuvné
, pohybu]í ci s€
.!
dráž kách' vyklápěcí .
otvirané závěsy v horní hraně' o' [yvné ,
oÍ áč cnékolem vodolovné osy, a otáč ecí ,
pohyblivé kolem osy } eí ikálni' slepé o' je
ve zdi tolito plaí icky nebo barevně na.
znač eno'
okři hnědi, ž lutě
okrajolá výzdoba| bordura, iluminace
okrouh|ic€, kruhový ú tvaÍ vesnické ho sí d.
lií ě raně í ředověté ho pú lodu, s kruho.
vou návsí (č asto s Í ybnftem) uPros|řed
a zevně s papnkovitě rozlož enými pol.
noslmi ko]em sidliš tě'
okruž i. š iloký skládaný a š krobený bí ý li
mec. charakleristický pro modní kroj š pa.
nělské ho pů vodu' rozš iiený ve 2' pol'
1ó' stol' a na poč átku 17' slol. Dodateč ně
nazýván také pulcinella podle o' vystroje'
né poslavy italské cemrnedia dell,ane'
okřid|f nÍ fí on(on: f lonton
okřidIi: lomenice
oktastrlos (řec')' antický chrám s osmi
í oupy v pú č elí .
oklogon (řec'), označ ení pÍ o centlálni
stavbu nad osmiú h€lní kefi '
oleariun (lat.): chrhmarium
ohiomr|ba, ma]í řská technika pouzí vají cí
barev'jejichž pojidlem]ej€mný olej a iedi.
dlem te.pentýn' vmikla !e střcdověku
Z tecbniky lempelové ' o' dovo]uje práci
na rů zné m podkladu (na dřevě, kií dova.
né m p]áloě, na nědi, i na lepence), banl
nesplýlají ' lze je vš ak mí chat, nanአel na
sebt a neninutno č ekat na zasýchání jed.
notlivých lahů ' Je mož ná i kombinace
o' s lemp€Iou' Ban} o. se dlouho neměni;
sesýchánim vš ak barel.rrá vrsna popraslrá.
vá ! lrhlinkách, zv' kraky'
o|ifant (franc'' z lat'), stř€dověký lovecký
a váleč ný signalizač ní roh' vyřezaný ze slo'
noviny a zdobený relié fní řezbou' Název
zob€cněl z Í ohu rltí ře Rolanda, hrdiny sta.
rofrancouzské bo eposu z 12' stol. Někdy
byly o' později pÍ oměňo!ány ! relikviáře.
o|itetská hora. zobí a7ení Kri$a modlí cí
ho se rnezi spí ďmi apoš toly na o' h' Je
mámo od staÍ otřestanské doby' ale č astěi
š í je tepNe v oMobí goliky. Ke kleč í cí mu
Kristu bývá připojen anděl s kalichem bo.
lesti' Plastická skupina o' h. byla um(to.
vána vně koslela, samostatně č is dalš í mi
pďijovými ýevy.
olirini drahokany
o|ornatá lÉ |obr: běloby
o|oro, kov š edé barvy chemické znač ky Pb
(lat. plumbum), snadm orydu]í ci. měkký
a lehce kujný, uávaný někdy, zEmé na na
sklonku 18' í ol'' k odlé vání plastiky,
drobné i velkóho formátu, dodnes la} é při
Úro$ tiskahké ho kovu' liteňny'
o|Š ov.dřcvo' bí é 'pat č en,enají cid. olŠ €
(A|nDs g|ullnosa ad')' měkke. a|e houž e\.
nale, odolne proli vodě. Uávane ! dře!ě.
ných základových tons|rukcich; né ně
vhodné jako řezbářský nateriál nebo jako
podhlad malby.
o|tář. z lat' a]tar€, obecně tultovní obětni
stů l' o' urč ený k nekrval"Í n obětem se
! anticté m Rjmě na4hal ala. Křesé anský
o'. od ó. stoI. umí sť ovaný pied apsidou, od
středovč ku v apsidě jako o' hlavni, pozů .
Í ává z o' desky, mensy, obsahujicí osntky
svatých, a z podstavce (lal' stipes) kanen.
né ho č izděné ho' Lálinský obřad rozezná.
vá o' pevný (altare fixum)a o' pienosný{ a'
poÍ atile), nesprávně skládaci' Rů zné
o' typy vystří dala také od 1ó' ýol' ze vš ech
stnn uzavřená lumba, o' ve tvaru sarkoí á'
gu' od6' slol' bylnad o' í avč nbaldachýn
(ciboriun)' od lonánské doby se na men.
su slavi o. nástalec (relabulum). zpnu ze.
jm. kamenný, ! golice dř€vč ný, malovaný,
řezaný a mezi něj a mensu se vsunujeješ tě
podstavec (pÍ edella)' K slřcdni č á5ti reta.
bula' k o' skií ni byla ! gotické Ď období
připojována zaví rací kňdla' někdy i ví ce
párú kří del s maliřskou a relié fni výzdobou
(skí ňoyý č ikří dlový o', archa)' V rene.
sanč ní mo' se retabulum osamostatňuje od
mensy a přijimá poslé ze tabenrákl, svatoý
tiánek, uchovávají ci hoslii' Barokní o' se
|ozví el jako monuÍ nentálni archilektura
s rů mou bohatou výŽ dobou' Podle zásadní
ho tyaru se 1u někdy rozliš uje o' PoÍ álo.
Ú, kulisový' baldachýnoÚ' v pozdní fázi
pňcháá č asto o' rámový s oddělenýrn' ná.
rďně rámovaným obrazen n' ná$ěnná
Í nalba doplňujicí vlastní olrář. o' lumbaje
zpiedu opatřována dekoratilní m krÍ em
(anleP€ndiurn, Í ronlaie). V 19. a 20. stol'
se o. redutuje movu na hlavnič á5tia také
rozmělově' v poslední době toliko na
o. stú l' o' přenosný (altďe poí atile) je
o. deska s ostatkl z přenosných o' vmikají
v katolické m koslele o' ved]ejš i boč ní '
U prot€slantskýcb evangelických ďrkvi
zastává ní sto o' o]támí stů l, v luErských
ko$elí ch nensa s retablem' u leforÍ nova.
ných jen mensa' V 17' a l8. stol. byly vš ak
i tí o o. sloly stří dmě zdob€ny, postavami
andělú apod'
oltáini slů |: oltář
0|ů l[0 (lat ýI|U\ plumheus). od anliky
mamy kÍ esLisky náslloj. předchú dce luŽ .
ry, který slouž il k podkresbám, ale i k sa.
mostatné mu kreslení ' Později bylo o. Da.
hrazeno střibm:í n hÍ otem a od 1ó' stol.
barevnými kří dami'
ornfa|é . lýdská královna antictÝch bájí ,
u ní ž Hé rak]é spo celý rok slouž ilv Ž en.
ske'Ť r nie(roieni;odlud byly lÓŽ eny namé .
t! Í ene\antnich a barokn|ch mahiskych
zobrazení (Hé raklé ss přeslicí . Hé raklé s
a O. ad.).
omitka. ruzné smí š ená v$tva malty naná'
š ená v erterié Í u i uvnitř stavby k ochmně
/146/
ivzhledovó ú pravě aliva. o. seděli hlavně
podle materiál! ve směsi (vápenná' pí sko.
vá. cementoYá, sádrová ad') a podle povr.
cho!é ú prary (d!sná, hÍ ubá, hlazená, š k.á.
baná ad.), barví 5e pí skeq cihloÚm pra'
chem, aie hlavně barvirf' Radu o. znalo už
antické stavitelswí , v románské m a gotic.
ké m období s€ omitalo tenkou vrstvou.
zprvu nerovně, později v pevné m zp|aco.
vání , ješ tě jemÍ |ějš íbyla hladká, tzv' kleto'
vaná' zednickou lž í cíu|ahovaná omilka
renesanč ni, barokní o. bývala naproti to.
mu hrubá a póroú tá, zA1o royná; od
] 9. stol' se nanáš í v€ větš í vrstvě a rJrov.
nává meclranicky' Ital. názÝu o. - inlonaco
se někdy už í vápro ]emnou vrchní omí t.
kovou vrstvu. v niŽ se vyŠ krabuje sgrafito,
nebo na niŽ se ma]uje freskolou tech.
n* ou,
ondřejský kři} kí ž
onla; acnal
ontaové sk|o, neprú zÍ ač né ,zakalené sklo
naPodobují ci ž ilnatou' vrstevnalou struk"
turu on} au; doci]uje se jí mí chánim a
ryfu.
kování n rumobarevných kusú ske]né
hmoty.
op artJ zkralka z angl' optical aí t, směr
abstraktní bo Útvamé ho ýně.u ó0' let
20' stol., kÍ erý vfš el z někteť ých principú
moderní optiky a z pomalkú o proměnách
a zdánlivé m pohybu v obrazové ploš e
tÍ ansformacemi geometrických prvků , jak
s€ jeví pohybují cí mu se divákovi ú č inkem
sí těk a rastru.
opakni sklo: rnlé č nésklo
opá|: drahokamy
opá|ové sk|o: nepruzrač Dé , lesknoucí se
rnlé č nésklo' opalizují ci pí sadou kyslič ní .
kú arzé nu a chlóru'
opěrnÍ oblouki opěmá soustara
opěřnÍ pilí ř| opěmá souÍ ala, pilí i
op€rná soustaYa. o' systé m' tonstrukce
z taÍ ]enné hozdiva, slouí ci k zachycení
š ikných tlalrů kleneb a jejich rozvedeni za
obvod stavby, charakteristická zejm. pro
vysoké gotické chrámy katedrálni dispozi'
ce. skládá se z opěÍ ných pilií ů (opěú ků )
a opěrnýcb obloLku. o. pilí ře, Í ozestavěné
při vnějš í ýraně í avbv, odstupňolané
a zatiŽ ené fiálami' jsou qváděny nad niŽ š i
č ásti a boč ní lodii š kmými kanc0nými
vzpěrami na hřbetech o' obloukú zachycují
llaky klenby hlavní lodi' o' s' mů ž ebýt
jednoduchá n' dvojilá, s jedinou n' s vicc
řadami oblouků . RÍ mus o' pilí řů je vázán
soustavou klenební ch polí ' o' s' je proje.
vem racionalismu golické architeklury'
operna sousllva
opevněni' forÍ ifikace' soustala konstrukcí
hloubených a sypaných (pn.kopy a valy),
ale i stavěných (hradby s baš lami, hradebni
věž es branami) k ochraně hradů ' t\Ť zí '
h.adiš ť , také měst a městskÝch pevnoslí
a dokonce celých ú ZeÍ rí 'Jednoduchá
o. jsou máma ]iž z pí avěku' slož ilějš íz an'
tiky (ří msl(á ca|tra a pohmnič ní h|adba-li.
mes)] dobou nejávějš í hoí onoje o. byl
středověk, kdy elementámí fomy doslaly
mnohdy nároč ný alchitektonický VýraZ
(hrady na výš inách i l ní ž inách); v 17'
a 18' stol' vypracovánv a realizovány plá.
ny velkých pewostní ch koncepci, př€ko.
naných lepne modemimi váleč nými tech.
nikani 19. a 20. stol.
opisthodornos. epinaos (ř€c'), poýicum
(lat') l' Zadní sí ň antické ho chránu, kde
byl zpIavidla uloŽ fn chlánový poklad' 2'
postikum, Záchrámí podle antické ho teo'
rctika vilruvia Zadní otevřená sloupová
Piedsí ň anliclé ho chí ámu (typu proÍ ylos
a am{ iproslylo', prolč jš ekpředchrámi
(pronáos). 3. postikum ]ako zadní dú í n
n. Z-adní vchod do řinskóho obydlí '
oplakáiánii KÍ istola ikonografie
oppidum: keltké umění ; doba ž elezná
opticló klam)| iluzionŇnus
opuka, jemní pisč itý slí novec. vápenco!á
usazenina š edavé č iž lulavébaÍ vy s rezavý.
Í ri i ze|ena!ýii ž i|kaÍ ni organických zb} ,|.
ků ;hornina nepi iš odolná. ale kaÍ nenicky
lehce opracova|elná, použ ivanáZejmé na
ve středověku, ! Iománské m stavite]stú
a v 8otické kamenické plastice'
opus (lat' dí lo). u!ádí soubol antických
a středo!ěkých označ enj lechnických poýupú
, jejichŽ druh a způ sob specifikuje
dalŠ ítermin; jde hlavnč o tlpy zdila n€bo
alchitektonické ú pravy a výZdoby, ale také
o unělecko.řenesIné techniky. Nejč astějš í
jsou názlvi o. albarium' albuí ] č icoronari.
uÍ r-š tuko!á výzdoba, o' alexandrium. li.
thostroton nebo lesselatum-podlahová
mozaika z drobných kaminků i rů znoba.
revných dcsek' o' anaglyphicum ní zký rc]ié
i, o' arcuatum stavba na obloucich,
o' diamictum Zdivo bez !aákú , o' em.
plectum č ienplekton' také caemenlum ne.
bo fusile lilé Úplňové zdilo, o' figura.
tum-vzorcová. obrazová Yazba zdiva,
o. gallicum-lomové Zdivo v běhounových
vrsNách, o' inceí um nebo antiquum ne.
pí avidelné lomo!é zdivo, o' isodomum .
kvádtové č ikvádřftové zdivo, o. ltali'
cum-kamenná slavba. o' latericiun cih'
lové zdivo. o. lalinum č iromanum ka.
menné Zdivo z tesaných kvádrů ' o' mix.
tum sť ní š enézdivo Z kamene a cihel,
o' musivun obrazová mozaika, o' ogiva.
le ž ebrolá klenba. o. pseudoisodomum-'
zdilo o vrstvách neste]né výš e' o' quad(a.
tum Zdivo Z kanenů o č tvercové lí ci,
o' retuculatum-sí ť ové zdivo s kládnty
! š ikmÝch řadách, o' sectile obkládání ka.
mennými deskami. o. signinum Zdivo ze
/ 147 I
směsi drcených cihel 5 nastnou maltou'
nazvané podle měsleč ka signia, o' spica.
tum klasové zdivo s ciblami č ikameny
š ikrno stavé nými, o' tectorium oní tané
zdivo, o' lestudinatum-klenutá slavba.
orociona|c (z lat')' středověká kniha Iiluř.
gických prosebných modlileb jmé nem cí r.
kve.
oÍ !ns. oranta (lal')i adorant
oranž erie (z franc.), ú č elovábudova v již .
ní č ásti zaalpské Ž ámecké zahrady
1ó'-18' slol', lymezené pro pěsto!ání po'
meranč ů a dalš í ch exotických slromků ,
rozestavovaní .ch tam přes lé lo ve dž be.
rech,
oratoř (z lat' oratoriun). 1' tfibuna' í ře.
dověká empoÍ a' \'yvýš ené nebo č ásteč ně
uzavřené misto v koÍ ele, r'yhrazené pro
š lechtické rodiny, v kláš lemí m kostele pro
řeholnfty. Balkónové č iarkýřové o', q'lo.
Ž ené do chrán]ové ho plostoru, mí vají také
samoslahý pří stup (zpěvácká lribuna)' 2.
m€nš í modlitcbna s omezenou přistup.
ností '
ořcus; Hádé s
orۇdy nymry
orfeus. s|ar,ný pěvec z antickych báji; po.
cházel z ThÍ ákie a jť ho malkou byla pd
sama nú za Kalliopé . od Apollóna doslal
lyru, její ž hra okouzlovala taž dé hotvora
i než ilou pří rodu. Když zenřelajeho man.
ž €lka Eurydil(é , docí ilsvou hrou, ž enuji
Persefona vrátila; ztra|il ji vš ak znolu,
když se po niPiivýstupu Z podsvětí ohlé dl'
Později byl roarhán ňráckými maina.
0aml
orfismus (2 ftanc' orphique, tajemný), ma.
lí iský směr, který usilovalo hudební a po.
etické dojmy skladbou linii a barevných
ploch v č islé barvě bez zobrazujicifunkce'
označ enío' razil fmnc' básnft a kritik
G. Apollinaire r' 1912 v přednአce na vý.
stavě skupiny ZIatý iei (section d'o;)
v Paří ž ia v kalalogu výstalT malí ře R De:
launaye pro betlí nskou ga]erii Der sturÍ n
(1913). V,.č isté malbé '' spatřoval analogii
malí řství s hudbou a poeái' H1avní před.
stavitelé : R' Delaunay a F. Kupka'
organokiemič ilé koí zervač ni lálky' nově
zavádé ný proslředek ke koÍ tzervaci pí s.
ko\'cel slouč eniny, kleré podle dosavad'
ní ch zkuš eností dobře prostupují ijernno.
zrnnýni hnolanl, a]e zachováya]í prodyš
nost maleriálu; po ztvrdnutí č iní konzer.
vovaný támen znač nč odolnÝm pÍ oti!Tlu.
hování vodou'
oribc Úap')' Zpravidla hnědě dekolované
baÍ evné nádobj z Nagoje k japonské mu
obiadnin]u pitič aje' Název podle dávné ho
oricntacc (z lat'), orienlování , situování
křesl,anské ho kosl€]a tak, aby apsida uka.
zolalak vý.hodu, ke slaté zemi' V přene.
sené Í nš iÍ š í msÍ nFlu záÍ něrné nasměrováni
hlavni osy slavby k něktelé ze svěloÚch
sÍ an.
or;enlálni kobetce' souhmné a tradič ní
označ ení pÍ o k' llasové , Í uč něviiané na
stavu technikou, při ní ž se na osnow za
prohozený ú tek, n' č astěji dva ú tky, nava.
zují uzly z barevných vláken vlněných
(vzáciě hedvábných, umož ňujicí chvelmi
hustou vazbu), jež tvoí na nebďevné tex.
tuře vzor' Po sejlrutí 2e stavu se povrch
k' sestřihuje, takŽ e vevázané U2ly lvoří ]ed'
notně rysolí Ylas' Jiné jsou w ke]imy,
tkané k. obousllanné , tenké , vesmĚs závěsy
a přikýky, dáIe aplikoYané k', skláda.
né (seš í valé )z kusů , které jsou v ránci
o' k' zcelavýjimeč né ' V baně' mqí cí syn.
bolický výmam, se uplatňují č erveně (ra.
dost' š lěstí bohatstv0' modř€ (u Perš anů
syÍ nbol nebe, věč nosti, u Mongolů sny).
ž lutě (zbož -iosl), vzácně zelená (balva pro'
rokova), bilá (pří p. sÍ nulek), nejmé ně č er.
ná' Pravlaýí o' k' je Persie (dn' lrán)' od
3' slol' se š iřily v Asii a poslé ze v oblasli
islámu' Do E\Ť opy se nejprve dostaly za
křiáckých válek a vž dy patňly k luxusní .
mu vnitřrrí mu vybavení ' staré perské
k' proš ly vÍ ,l'ojen' zřetelným od t3' do
18' stol'; projevujeseveskladbé , motivech
a zahmuje řadu mí stní ch
'vlií itnoslí '
No.
!ějš í výroba' poč í tají cis exportem. těí Zc
starých technik i vzorú , č asto přizpů sobe.
ných evropské nu vkusu. Prvni manulakluÍ
y vyrábějicí o. k. pro ýoZ do Evropy'
v levnějŠ í ma eklektické Í n provedení
vznikly v Turecku. Od 19. stol. se o. k. napodobují
v Evropě; jsou vázané slÍ ojovou
lechnikou. společ ným znákem o' k' ie
ploš nost, osový, pravidelnÝ lozvrh. bobal.
stvÍ ornamentu. ýylismus' Rozdělení plochy
l' má znakoÚ význam: základní plo.
cha' pů da k', symbolizuje jsoucno, vzor na
pů dě znač í č as a ž ivot' Vsché malech kom.
pozice, základní ho, rnedailonové ho typu
Iozeznalame vnej! pasma' ramce (boÍ du.
ry), pole, středový nodv (č astý nedailón),
v í oí chč tví inovévýseč e středové ho mo.
tivu' V nomádsté n typu k' bordury sví rají
pol€ dělene pňč ně n''podé ]ně na pa\y vesmes
s pravroerne porozenvml ornamenty.
U Í ]odlicí chmohamedánských k' bordlrra
sví rá poIe, opatřené větš í m ú slřednin mo.
tivem archileklury (niky), kolem kleré ho
jsou rozvinuté ryze synbolické i omarnen.
tální pnky' omamenlika a sestalyjednot.
livých prvků maji u o. k' nannoze qÍ nbo.
lický ráz. Geometrický omament zahrnuje
zejmé na: rovnorarnenný kří ž ek,trojú helnft,
š achovnici. kruh' kosoč tverec, hvěz.
du' oklogon kombinovaný s květy ruž e,
motiv č chintanani (viz)' omament lost.
linné ho pú vodu zú muje zejmé na: stylizo.
vanou rozeluj karafiát, lulipán, lotosový
květ, lilii, kosatec, motiv granátové ho jabl.
lQ, ruze, rozmanité lí stky, ú ponky a vět.
vič ky, palÍ ]ety, strom, motiv herati (ko.
soč fverec s rostlinnými výběhy a listeč ky)
a rostlilnou arabesku' syÍ nbolilo ž ivlů ob.
sáhla hlavně: klikatku, meandř, stylizova.
ná mrač na' Figurálni a zví řecí omament
zahmLrje ?ejmé na: ptáky, boje zví řat, lo.
lecké scé ny. věcný, 8eometrizovaný oma.
ment zahmuje zejmé na: svicny, přesýpací
hodiny. cimbuří . brotyš í pu, tyč e, uzelosu.
du. (romě pismen se vyskylují i nápisy.
Pojmenování o. k' (vesměs obdé lné hotva'
ru) vzniklo zPravidla podle typu výzdoby
a vzoru i podle měst, obchodní cb středi
sek, ýobní ch oblastí , charaklenzolaných
mí stní mitradicemi' Hlavní zeměpisná pás.
Í Ila o. k. představuje hán (peÍ ské k.),
$tiední A.sie (sssR' Afghánistán, oblast
cí ny)' Kavkaz (sssR). Malá Asie až po
Turecko. Zvli$tni skupinu tvoří indické
koberce. Koberce z Japonska ap. ?prav.
nebfia]í zahrno!ány do už Š íkategorie
o. k' PodIe pů vodu s€ o' k. dělí na č tyři
hlavní skupiny: l. k' perské , vělš inou
zvláš ť jenné , s medailóny rů zné ho tvaí u,
/148/
ro/manltÝmi kvé tinovými vzory i s geomť
tlickým ornamenlem a motlvem herall
{ lv]' labÍ iz, teh€rán, š iraz' ardebil' heriz'
mahál. isfahan č ilspahán. kaš an, kenrran č i
iaruk, mil. kerman č ikirmán. bidŽ ar, sku.
pina afš ar' dá]e lurhtan, chorasanl maŠ ad)|
)' k' sliedoasiiské ' lurkestánské aZ pí ileh.
lÍ ch oblaÍ í , s tÍ adič ní mi,mé něrozmanitý.
mi' pňběž nýni geom€trickými vzory, ně.
kd\ \ květinovÝm dekorem' se Základní
l! nó Óel\"llU!
".
ilili0\Lru |rilrdlou. \)'].
kaií cí homateriálu ipÍ ovedeni (zrl' bucha.
Í a. jamut. beš ir, skupiny afgán, dále kabul,
b.luč istan. skupina heÍ ati, dále samal.
kand), 3. k' kavkazské , spí š elidové ho
Ie7u.5e sllne geometflzovanyml vzoÍ ! v 21.
vÍ ch' iasnÝch a kontraýní ch banách (zvl'
r1agesian, derbent. baku' š irvan, óič i' ka.
/,ak, kaÍ abagh). 4. k' předoasijské , armár.
\ké . analolské a tuÍ ecké , vesměs lidové
s leomellizovaným vzorcm' pří p. s pNky
perlkych |'. provedene t ;a'nvLh. né kde
i remnych bá ach (zv|' t IurdsLe sLupině
mossul, dále sivas, kuba, urfu, uŠ ak,ana'
tolskí skupina
's
geometrizovanÍ n vzoremj
se sÍ arym pers{ FD plvKy' nove]sl
bergamo, smyrna aj.). Manufakturni tu_
í ecké koberce ]sou
jemné , se vzory, ovli!.
něnými perskými k' Indické k', Zahrnují cí
rovněž boldury a pole, vyznač ují cí č aslo
odchylky od symetrie; přijí mají ýaÍ é per.
ské motivy' květinový dekor bývá ří dký
(zvl' kaš mí r,haidarabad. agra aj.).
oricntálni umč ní ,souhmné označ eni
u' východnich kulturní ch okruhů , zemí
a někdejš ich řiš í od Blí zlé hoa střednibo
východu po Dálný i"ýchod, v u^ í n smyslu
zejn. u' lslámské . perské , indické ' č inské ,
japonské ap'. n' ýarověké orienlálí í kullu.
ry (např' mezopotánské u')' o' u' qrů stá
v jiných společ enslých a ideovÝch pod.
mí nkách a dumoč í jinéeslelické předsta\T
o světě než u' eví opské ' odiiš né je Zprav.
i liděni a znázornění skuleč nosti' od pra.
!ěku a starověku o. u' pú sobilo na evrop'
skou tvorbu pří mo n' zprostředkovalě or'
namentem' ikonogIafickými motivy' tech.
nikami i celými obory už ilé houmění
(např. porcelán, kobelce)' Jeho Í uzlolodé
ylivy í ětolikÍ át podní tily styl vybavení in.
terié ru (viz| š inoaserie' ž aponerie) a ja.
ponský batevný dřevory1 18' a poč '
19' slol' ovlilnil výrazové proýředky fran.
couzské ho Í nalí řslvi a grafikv koí ce
19' stol' s rů stem zámořské ho obchodu se
o' u' nel'yhnulo vlivú m z Evropy (18. stol.,
dále od sklonku 19' slol')' Kultumí výmč .
na intenzí vně poklač uje ve 20' stol.
a \' někteÍ ých druzich (architektura, za'
bradni umění , obory už iIé houněni a de'
signu) se oslabují rozdily; dávné mí smi Í a.
dice se vš ak neztrácejí .
origináI. pů vodní um(:]ccké dí lo nebo
umé lecko i€neslny v!rubek. na fozd]l od
napodobenin, jimiž
1sou lopie, faksimilia.
feprodukce nebo falsa.
otlí diel'o' rEské d'. lěž ké č erveně áhané
d. ollič anu indické ho (Aquillaria agallo.
cha Rox')' v Indii uÍ vané k výTobě dřob.
ných š perkovnic' Kdysi se impoflovalo do
Elropy k rykládáni náb1tku'
odí h|avice, sloupová hlavice utvářená
z or]í ch těl' pí znač nýnotiv Í ománské
architehury, znáný už z byzntskóho
or|oj (z lat' horologium), věŽ ní hodiny vy.
balené zpravidla dalš imi č asoměmými za'
ií zení mi.Byl také ývarně nároč ně zdo.
ben sochařskými a malí řskýni dí ly (cifer'
ní k ap')'
ornanent (z lat'), v š irš im smyslu souč áí
výzdobných a pií zdobných soustav' o' ]e
!ž dy závislý na své m nosi1eli; č lení ,vypl'
ňuje a zdobi plochy p]asticky (např' kování
na dveiich), ploš ně rnalbou (výzdoba kniby)
a ifkládí ní m(intarzie, inkruslace
ap')' vyskÍ uje se ve vš ech druách unění '
zejm' v architektuře a v už ité m umění ' kde
se š řoce uolatni] ]iž v oravětu. Vznik a ví '
vo1 o' souisí s táskoů touhou po ozdobi'
se snryslem pro řád i s výskyten první ch
symbolických Znaků ' v uxí rn smyslu j€
o' urč itý druh Úzdoby. Plocha tloií poza'
dio., jednolkou o' je motiv, figuÍ a' prv€k'
Z lěcbto Í lotivů se skládají obra?ce' lzolce
jednoduché n' kombinují cí několik moti'
vů ' dále pralidelné řadv a opakované sku.
piny (vu: lapport)' o' nliž ebýt lypraco.
!án ze Í ejné homatedáujakoieho nositel
(např. hlalice sloupu) !r' Z jiné ho maleriálu
(např' kovové apliky na dřevěné m nábtt.
ku)' Zároveňjde o kombiDacibarev' o' se
podle pú vodu dé lína pět kategoÍ ií i 1 . geo.
metÍ icky. ryze abslraklni (např kruh).
2' phrodnl' a zonmorfni. z!,lřeo (např'
delfí n)' ó/vegetabilni, rostlinný (nápř.
akant), c/ antropomorfní ' č erpají címotiry
z lidské poslavy (např' pulto; sldce) l/
ž ivly ap. (plamé nek; mořská vlna),3'
technický' odvozený z árchitektury (např'
psaní cko sgrafito) n' z řemesel (nápř' pobi
jený o').1. předmětný (např' lyra)' 5. ryze
znakový (např. T s krouzken nad středen
Lri.\na. klič Zi\oli]. cgyptský křiž )' KoÍ n.
binací vznikaly dalš í dluhy a zvláš tní noti.
q, napi. Foteska (viz). Podle pojeti se
o dé || na naIuraIi51i(kt n' realisticky' Ž jvé
vyslihujici motivy ze skutďnosd, a o' sty.
lizovaný' ví ce č iné ně abstrahovaný; t|a|
ni pól představuje geometrictý o'' ab'
straktní .
omlmentá|ni uměni' tvoť oa urč ilých vý.
vojových elap (např. kultury neolitu) nebo
exotických náÍ odů .popř' Iido\"ých u', kde
abslaktní výzdoba je jediným nebo hla!'
ní m !Ýtlarným projevem.
ornamentika' urč itý druh ornamenlů , pří .
znač nýchpro urč ité rizemi č i období a jeho
slobový Fojev.
ornát (z lat'), povš echný název pro obřad.
ní ú bor katolické ho kněze. zvláš tě se tak
označ uje kasule'
ořcchoré dřevo. d. ořeš áku llďské ho
(lu8ldn5 regia)' tude. a]e jemne. 5 ýa2.
nL'u Iresbou fladÍ u a ž |uIohnč de'ále take
š edoběIavé banT; od 13' stol. v ápadni
a již níEvropě vácné . ve střední Evropč
\Tjí meč néješ té v baí oku, uávané v řez
bářstú a v nábÍ kové m truhláiství '
os(u|atoÍ ium (lat')| pacií ikál
o\iri5. U5lrť . eg} piskvbú h 5lUnce, pUzději
vladce podýé t|' manž e| |sidin' 0srrido.
vým a Isí diným synem byl S&' Jeho vÉ le.
nin byi býk Apis.
os|i hřbet| oblouk
osli schody. í ampa nebo schod) s velmi
nizkými a hlubokÝmi stupni, nazvaná po.
dle vnějš í stavební rampy' po ní ž osli nebo
muly nosili ve středověku $avebni Í nate"
riál'
/149/
odinn1j chrost (lus.), sdÍ už ení mladých
ruských umělců (M. Láriono!. K' Ma]evič .
V' ].allin), ,aloŽ cné v |t'Í oskvě 19l1, nava.
zujicí na nejmodernějš í francouzskč smč Í Y.
ale i na tmdióní a lidovou tlorbu'
oďoup€nÝ pi|iř| piliř
osms. skupina mladÝch ma|iřů . pojmeno.
vaná podlepoč tu č ]enu' vy\loupih naspo'
leč né !ýsBvě v Praze r' 1901 (E' Fil|a.
B' Kubiš ta. A. Ptochá2ta, B. Feigl. o. Ku.
bí n, M' Ho|b, W' Nowak a E' A' Pitler.
mann"Longen) a bez zesnulóho Horba
a PiÍ ermanna I' 1908 v Topič ově 'salónu
(přisloupil v' Beneš a L' Prochiizková.
"scheithaueÍ ová)na !ýstavě. jež se seú ala
s odporem veiejnosti. Hlásili se k expresi'
onlsrnu a k dí lu E. Muncha a v' van Go.
gha' TeoreÍ ickým mlu!č í mbyl B' Kubiš ta
a E' Filla' Zásluhou]' PreisleÍ aaM. Ji|án.
ka o' lstoupi]a r' 1909 do sW Mánes,
odkud po neshodách č ]enové vysloupili'
0'se rozpadla v r' 19] i se né kt€í znovu
setkali(bez B. Kubií y)ve skupině výNar.
ných umělců ' s králkým. leč výí aznýnr pů .
sobenin o. jsou spjitó poč álky naš eho
modemí ho uĎění .
osmidi|ná llcnbl|: klenba
osniki poií ?
osnorr. texlilní áklad. louslava rolnoběž
Dých nití \' kolmé m směru prolazova.
ných ú tkem.
ossadum (1a1.): karner
ostěni. svislé kra]e stěn \Tmezujicí okná
a vchody' postranní č ásti dveřní ho nebo
ok€nní ho otvofu. tteré zevně riimuje š am'
brána nebo portál; rrlnid b'ivá o' zú ž eno
v přiráž ku, k niž se v svě|losti otvoru při.
lrládá zárubeň k upevnění okna neb veřeje
k upevnění dveří '
ť W
ostensorium (lal'): moný|ance
ostre\. obecná hera|dická fi8ura v podo$
kmen€ s os€kanými vč tvemi.
oš lird, oš kn. kladivo na křesání mlýnské .
ho kamene;podle loho inázevokcné be.
raldické figury ! podobě dvoustí anné Pí č '
né sekery s otloÍ em pÍ o násadu'
oš krlí k.oš krdí k, náslí oj k opracování ta.
mene, Zpravid]a osmihranný ž eIezný š pi.
č ák s krátliým kaleným hrotem, š ikmo na.
sa7olaný ke kameni'
otclřcni |ií ovl kror
otisk grafický list
oloman (z franc.), pohovka odvozená
Z orjentálniho trú nu, se sedadlem bud Úv.
nýÍ n nebo segm€ntově zakřiveným, zad!í
a postranní opěradla bFají spojeoa.
olónské uněni, u' na ú 2€mí Německa za
vlády krá]ů a cí sařů ze saské dynastie otů
a první ch představitelů saské dynaltie
(919_l038), v návaznosti na kaÍ olí n5ko!
řiš ispjaté s ideou obnoveni ří mské hocí sař.
ství na 7ápadě' Po společ €nské stní nce je
o' u' svázané s panolrrí ky' rody přední ch
feudálů a vysokou hierarchií biskupú
a předÍ avených kIáš teru. Přijí má a pře'
tváři popudy pozdní antiky, karolí nské
a byzantské ; bÍ á proto Wkli{ dané jato
,'olónská renesance'.
'
jeder z Mwatú stře.
dověké ho u. k odkazu entiky. o. u' před.
stavuje samostatný stupeň siohové ho Ú'
voje. V} TÍ cholilo kolem r. 1000 a !
i l' stol' přecházelo do románské ho obdo'
bí ' K hlavnÍ m c€nt.ů m patří Lutych (Bei.
gie), Treví r, Kolin. Fulda, Hildesheim,
Quedlinbur& Cemrode, Magdeburg,
v Podunaji Rezno. V archiIektuře potta'
č o!a] ýoj dvouchórové ba?iliky' která
ziskává nnoho věí ; uplatňují se krypty'
Alchit€ktonické sochařství je slále relié fní .
objevuji s€ vš ak již figurální dielořezby
a vynikajicí ch výsledků dosáhla řezba ve
í onovině a zvl' bronzová plastika z okru.
hu biskupa Bemvarda (zemř. 1022)v Hil.
desheinu' Pokroč i]é je náslění é Í nalí řství
i kniž ní malba z několika kláš terní chdí en,
slohoÚch okruhů (např. Reichenau, Ko.
Ií n. Echtemacb, Remo). Zlalnictví !'} tvá.
řeio s* vělé relikviáře, luxusní kniž ní vazby,
kří Ž e, penomické iú signie' o. u' t.yŽ ďo.
valo také t nám (Praha, Libice)' Z olť ubtl
skriptorií v Reichenau a Echt€machu \Tš el
autor výzdoby Gurnpoldovy legendy o sv
Václaw (před r. l00ó)'
ottoceÍ to' ilal' omacení pÍ o 19. stol', uŽ í .
vané v umělecko hislorické literatuře pro
umění té doby'
ověsky, ó ověsy, označ ení pro skleněné
pí věsky na skleněných lzv. křiš táoÚch
lustrech rybnÍ ované do ruzoých tvarú '
označ eni umě|ec|é ho di|a| signatura
ozubená krokev: břeben
ož iráni slohu: bistorismus
p.: pinxit
prcem (lat'): paciÍ ikál
prcinkál paciÍ icale nebo osculatoÍ ium,
pacem (lat.), destič ka ve tvaru křiž e nebo
i kří Ž z drahé ho kovu, slonové kosti i dře.
va. relié í emnebo jinak dobená, obsahuji
cí ostátky, Podáváná od středověku věři.
cí m t polí bení před pňjí mání n katolicté '
pač okováni, opakovaný nátěr zdiva pač o.
kem, í dkýn roí ok€m vápna ve vodě, vápenným
mlé kem, slouž í ď k rybí ení '
padě|ek, falzun, falzifikát, nepravé umě.
lecké dí o' napodobenina podle uÍ č ité ho
vzoru, č asrc opatřená i nepravým podpi.
sem umělce, pořizovaná zpravidla z dů vo.
dů ziš tných. s p. se setkáváme od poč átkú
/ 150 /
\bť |'|Ť el\|!l, hla\né ! rť nť sanciaV Iq.
J ]l|' ýoleI| ]\4odemi melody zkoumáni \e
nc\ollIehJji jen nd \|ohuvy Í 0z0oÍ . nv0Í z
uZlia]| die\ i prosIřel]kÚ í zilalnich. che.
rnLcl'vch. Í enI8enU apoo veo|ť 0e| Ume.
Lc|vch a Umť Lec|o.remeí nlcn pfac| se
dn\c ohie!ovaia take falza hl5Lorick!ch
dokladů (listin, peč eti apod').
o|enul| í lat')' ří mský svlchní š at' cestovní
ohš ť kruirové ho vnlu s otvorem pro hla.
iu. z něhož se pozdč jivylinuly kněž ské
ú bory pluviál i kasule'
í t|lodB (z ptjÍ lug']. l' zobecnělé označ ení
nru rrchodoasrilky buddhis|icky věž ouly
ihráni, jehož poschodi strrpňově se zmen.
iuií cí maií vlastní slřechy; cejlonská dago.
ba. indická stupa' 2' názvem p.jsou něldy
nespÍ ávně označ ovány č í nsképorcelánové
soš Í ybú ž kůs k'í ,vají cíhlavou a pohybli
vym jazyken.
pa{ odoú ráza. věž ová fajánsová delftiká
\.áza na lulipáí y, sesavená z č etných ptŤ a.
midáně se ,menš ují cí ch dí lů na hranolo.
vé m soklu'
pacho|l. niev z tesařsté ho Í avitelstvi,
č lánek vkládaný mezi tť ám a dřevěnou
podporu. obdoba kamenné hlavice'
pú chv (2 něm. ). souč ásl golické ho muž ské '
ho i ž enské ho oděvu v 15 stoi., pruhy lát.
k-i nebo ikož eš inv,č astoješ těrozstřihova.
né č lcipa!é , lisicí od ramen'
p]li|o
Gč í n.)'honosná bÍ ána č í nskéhisto.
ncké alchitektury, bohatě dekorolaná,
\ |ť 'Llnim i llcc pru(hody. s presahu]i(lmi
\1Í ]\|.am|,
lŮVodně zřizu\aná k poclě za'
douž ilú chosob' od 17. stol. iako vchod
k pohiebiš tim apod
pujrtk) (z franc.).lake nilry, cetky. pozlacenť
drobn. kovovd teró} y se střďniÍ n
otvorem, blýskavá ozdoba tanďní ch a po'
dobných kostýmů '
palfon: mosaz
pr|ác (z lat'), 1. rozlehlé , honosí é obydlí
starověkých pano!'ní lů ' 2. blavní ob} tná
bldova ýředověkóho hradu, zpÍ avidla
patro!á a pďé lná se slavnostní Í r sálem' 3.
výstavný dů m š lechdcké rodiny' později
také ú řadu nebo spol€č nosti ve Í ěstě' Je.
ho nejlepš í reprez€ntač í í mí stnosli jsou
zplaýidla v l. patře, v barok! zvané m ilal'
piano nobile.
pa|áIity G řď'): nákolní stavbv
Palechi laková práce
pálená hlina: terakota
pá|cogralie (z řeč '), věda o starych ph'
mech, jedna z pomocných věd historic.
kých' Také Uměleckohis{ orické mu studiu
pomáhá zjiš é ovánimpravosti a datování m
uněleckých děi.
paleolit (z řeč .), starš í doba kamenná' Dělí
se zpravidla na č tyři oMobí podle kamen.
ných náýrojů . valounovou industrii nei
starš í epochy (do ó00 000 př. n. l.) vyýří '
daly hrubé pěstní klí ny staÍ š í } op' (do
150 000i zahÍ nule stupeň abbevillien pů '
vodně Zvaný chellé en) a později rozliŠ eněj'
š i kamenné nářadí střerlni} ro p'' zalidněné .
ho neandenáIci (do doby kol' 40000).
V mladš í nč i pozdní n období , nesprávně
někdy zÝ' epipaleolit (do doby kol' 9 000
pi' n' l'), se objevuje v} ^ ,inulý homo sa.
piens, pazourková industrie se lTpracová.
vá, rozliš ujei v poslední fií zi pozdní bo
p' v tzv' madgalenienu, nazvané m podle
h]avní ho naLeziš tě, se !'yskýují podivu.
hodně ryspělé ývarné projevy rnalí řské
(magická jeskynní zobrazení zví řal a ryliny
na kostech), kleré měly patrně své nemá'
mé piedstupné , a také plástické (soš ky |,!'
venuš '.
paleotrpy (řec')| prvotisky
pa|et! (z franc'), malí řská d€ska, na ní ž
]sou rozlož eny a michány banf. Pro olejo.
malbujso! urč ené velké , ale lehl(é p. dře.
věné , srdč itóho tvaru nebo obdé lnftové
(s výiezť m pro pal€.)' pro malbu lempe.
rovou i akvarelem menš í p' plechové n€bo
ipořcelánové ' V Pienesené m smysllr znač í
p' baÍ evný ro^ Ť h urč itóbo malí ře anebo
také jeho charakteristickou barevnou vý.
stalbu obrazu.
pa|ič koráni zpú sob Úroby kÍ ajek, í uč ní
na poduš ce n' slÍ ojní na palič kolacim
strojl,
prlimps€st (z řeč '' lal. codex Í escnptuE.
rul(oprs napsany na perSamenu cl papyru,
už předtí m jednou i dvak.át pouŽ ilé n'
z n'hož bylo vž dypiedchoí pí smo seš krá.
bí no;praxep' bylaběž ná zejmé na v rané m
stř€dověku'
pllisÁda (z frano.), opevnč ní z ků lů svlsle
zaráž enýcb do země' rryhrocených a ruzně
spojovaných.
pálisádolá konstrukcei dievěné kon.
stÍ ukce
pa|isandr (palo santo' svalé dřevo), tvldé
dřeÝo brazilské ho ýromu jacaranda (Dal.
bergia)' &rvenohnědé až fialové s č emými
ž ilkami, oblibené pro Jemné truhlářské
práce.
Palissyho keramika' výřobky francouz.
ské ho hmč í ře a alchymisty Bemarda Palis.
syho z 16. stoL', zejmé na ozdobné misy
a talí ře s Í elié fnía plně plastickou pří zdo.
bou, s motivy rostlin a ž ivoč ichů ,opatřené
pestroberevnými oloYnatými polevami'
páIla (la!'), 1. bohatě ďasený svrclrn' š at
řimských ž en, aie také ú bor herců a hu.
dební ků ' 2. č tverco!á vyztuž ená pokrývka
patenl a kalicbu pii kalollcké m obřadu
mš e, dřive z té ž elátky jako kasule, dnes
bí lá'
palhdianismus, směr klasicislní alchitek.
tury opí rEí císe o dí o a teorii italské ho
archilekta 16' stol. Andrey Pa]ladia' stří z.
livý p' byl plolipóleí n architettuÍ y baroka
a nalezl proto zvláš tí íuplamělí v ?ápadni
Evlopé a zejmé na v Anglii od poč álku
17' Í ol'
pat|adiorski motil' tlojdilná sestava !ž dy
d!ou ve|kých pilí iu s předslavenÍ mi vyso.
/15l./
kýÍ ri polosloupy, ! jejichŽ intcrkoluÍ nniu
(!iz)je seviena archivoha alkády' doseda]í
ci na králký ú sel kladí , nesené ho niž š í mi,
volně stojí cimi sloupy (ze]m. dvojicemi
sdruž ených sloupů )' P' m' je pojmenován
po arch. A. Palladio\ri (!iz: palladianismus)'
kleÍ ý jej zavedl do alkád baziliky ve
vicelr,e (od r. 1549). Proliklad pů lkruhu
a ú seč kymá analogii v serliovské m molivu
(viz);palmě protop' m' bývá někdyzamě'
novan 2a s. m.
p. |ldioýlkí molil
Pallás Athé nai Athé na
pa||ium (lat'), |' pů \' ň'mskV s\'Ichru odé t,
plaš ť řeckeho typu' 2. pozde]i \ kalo|cke
cí řkvj odznak papež ské a alcibiskupské
hodnosti, pás Z bí é vlny s č emýmikří ž ky,
př] obřadu klad€ný na ramena přes kasuli'
jehož konce spadají přes hrud i na áda'
palmet!
G ital.)' vějiřový, souměrně v} ryi.
nutý ornanentální motiv Í ostlinné ho pů .
vodu (palmový list), v'vskytují cí se v orna.
menÍ ální ch soustavách od antiky (anthe'
mion) až do 19' stol.
palnÚlá hhticc| ]olosová hlavice
památka. ku]turní památka, hmotný do.
klad společ cnskč ho vÝvoje' je zákonern
(č ' 22l1958 sb') chalakt€rizována jako
kuhurní slatek' který je dok]adem hhtoric.
ké ho ýoje společ nosti, její ho umění '
techniky, vědy ajiných oboru lidské práce
a Ž ivota, nebo ji je dochované historické
přostředí sí dliš tní chcelkú a architeklonic.
kých souborů , anebo věc, která má vÍ ah
k význač ným osobám a událostem dějin
a kuhury' Podle společ enské ho významu
jlou p. děleny na p' národní , dále p' ob.
laí ní hoa mí stnfto významu' Mczijednot
liwmi památko\,ými kate8oriemi zaujima.
ji p' architektury a výNarné ho uměnijako
jednotlivá dí la i c€lé soubory rnimoiádné
ní llo poč lern i yýznamem'
památkorá póč e. ú hrn óinností a opatření
zaměřených k zajií ění památek' k jejich
ochraoé a cí evé domóvš eslÍ annépé č i
o kultumí památky, mezijejichž kategorie'
mijde z velké č ásti o památky archilektury,
výtlaÍ né ho uÍ nění a uměleckých řeme.
sel' P' p' u nás je zajiš ť ována státem ajeho
lidosprávnými" inslitucerni a ]de tedy
o stálni p. p' Zádouci konzervač ní a pí e.
ventivni p. p. je podmí něna pruzkumeÍ n'
evidencí a dokumentaci, obnova a odbo!'
ná sprála se pak obrací k rozvÍ €ni kulturní
funkce památek.
psmátnik' 1. stavba obvykle nároč ně umě.
Lecky utvářená, postalená na paměé .
k oslavě nějakó události nebo osoby' 2'
kniha urč ená k paÍ nětní mziinamů m.
Pán. Pan, bů h slád a paslevcu, syn Her.
Í nú va Kallistó, zobrazovaný zpravidla
s kozima nohama' s |ohy a toí bradou.
hrají cr na rakosorou syrjnl (ia|ma'. né
kdy piekvdpo!al a děsiI pa\ryŤ e, nahaně]e
jrm panický strach.
pandán (z flanc' pendant)' protějš ek' dru.
bé , dvojice vá]emně se doplňují cí ch děl
sochďských, maliřských a unělecké ho ře.
Í resla'
prndanlii, pendentiv. pendantiv (z franc.).
cip, zděný sfé ncký tÍ ojú helnik (rojú helni
továtuloÝáú seč )prostí €dkují cí mei vlasl.
ní bání a pro$or€m pod kupolí , umož ňují cí
kupolové zaklenulí prosloru nad č tveÍ co'
vou nebo polygonálni základnou'
p,me|(zangl' afranc.), l. ob€cně Í ií mova.
ná plocha, v árchitekruře zpravidla vyp|
ňovaná vpadlým oblouken nebo kruž bou.
2' \'\rp|ň. d obIož eni \lé ny (pJnelovanIJ,
nqč astěji dievé ne' J' \ modeml arch|tek.
luře maí p. větš í fonnolané stavební dí .
ce, vkládané bud do lámové konslrukce,
nebo sestavoÝaÍ é bez nosné konsllukce
(panclové stavby)' 4. ve výstavni instaiač ní
technice znač i p' přenosnou, volně yesta.
věnou stč nu slouž í cík vytloření Ús1av.
ní ch ďdí ů , kóji a k zavěš eÍ í exponátú '
panclo1á Í aú a:panel
pane]oianá kruž bá: kruž ba
paneloiáni. táflování . obkládání ploc} y
dřevěnými dí ci, tabu]emi, panely k izolaci
a č |eněnislěn). ýropu í lahu|o\) slÍ oP)ne"
D0 | Í ozmerneno nabIku'
pancloró zavěŠ ení :galerie
pancnks| doš k}
pánenský pohár. svatebni pohár, dvojpo.
hár, ž ertovná dvojitá č í š ené mecké rene'
sance, zpravid]a z uš lechtilóho kovu, kde
dolní větš í nádoba, utváiená v podobě ž e.
ny v dlouhé sukni, nese otoč nou menš í ná'
/152/
J{ 'ruiz obou naplnč ných se pň piti nesmě.
]o u1í l
Prnnl \laria| mariánská ikonografie
0ann(ll| (lÍ anc'). v\obccne
^ znač enl
pÍ .
;anť l. de\]'u. \} plň. olanrolanou plochU
itč nr' i pro výplňolý dekotativni obraz'
Plnnl poš €liló a moÚdré . biblické podo.
bcnstvi (Mt, 25' 1 12), inografický motiv,
oblibený zvlájlě v západoevropské golické
nástěnné malbé , plastice aj.
panoráma (z ieč .): dioriima
prnská tÍ ibuná: empora
pantcf| bájná Zví řata
plnloPruí (Z Í ť c'.). leiabel. od li stoI uí
\an! pnÍ ro] K prť nasenl' z!e$ovanl
ik rcdtlklji ploš né , ale také pla5lické před'
bh! z originálu nebo modelu uměleckóho
dí a, zaIož cný na principu geometrické po.
dobnosti' Dvě laÍ nena, spojená k]oubem
a pří č kami jsou opatřena hrotem a pi€d.
stavltelným pisálkem] Zatí mco hrot sleduje
obrysy a hlavní body Př€dlohy, pisátko je
v ž ádané zmč ně přenáš ina plochu nebo na
blok sochařské ho materiálu.
PantokratoÍ (řec'): Kdstova ikonogrďie
pánric€ holandská: holandky
papicr co||é (lÍ anc'): kolii'
papí r
G řeč .), hlavní podkladol"ý materiál
pro psani' kresbu a llsk, dnes vyIáběn
z texlilií , drc€né ho dřeva, celulózY, rostlin.
ných lláken s rú znými plnidly (kí da)
a pojidl]r' P. kaš e se č istí ,bělí . zpevňuje
\ pl\l \'aIcuJe. suí a hIad|' Na2e! p' ]€
ndVozen od Í aroeglptské hopapyÍ U. v} Ť a.
bé neho ze Nš enych Vlalen stejno]menné
rostliny. v cině bylp zhoto\'ován z hed.
vabných hadrÚ od 3' 115í ciletí př' n' l', do
|'!ropy. kde nahladil \'zácnějš í peÍ gamen,
pronlkal od 12. stol. Od kon.e 18. stol.
ruč ní výrobu nahradila stí oiová' Podle slo.
Ž ení a sily se p. rozliš uje na iadu druhů ' Pro
umě]eckou kresbu a akvarel se dodnes dá.
vá přednoí p' Í uč ní mu.pro graí iku tenké .
mu ajemné mu p zv' japan' silnč ]š ip' kal.
tón a ne]silně]š i (nad 5 mm) ]epenka se
už í vájako podklad malby ole]em'
prpí nnaš é(lranc. pápier-máché )i karta.
pesta
papirová hmota: kaí apesta
pappenheimkal pří lba
papvrová hhvicc: lotosová blalice
paprrus (Z řeč '). bahenní ros1lina š áchor
(Cyperrrs papyru$;z plátkú jeho suš ených
Í onkú , WstvenÝch' lepených a lilovaných
se !'yráběl materiál - papyrus, kteť ý se ve
starověké m Egyptě od 3' tisí cileti př' n. l'
pouí val k psani i kreslení ] předchů dce pa.
pí řu'
pařldisus (paradis, paladioE| aÍ rbir. raj'
ský dvů r
palai(ónská bělob{ i běloby
paranent! (z lat')) liturgické terlilie, ob'
řadní roucba duchovní ch i kostelní po'
kýky vš etro druhu' V ří rnské mritu býlají
z vácných látek, bohatě 2dobené i]š í vá.
nim apod. K p. patí alba, oltářní antepen'
dium, cingulum, dalmalika, humerál, ka.
sule, manipul, palla, pallium a mitra (u qsokých
hodnostářů ), pluviál, rocheta, su.
peryeliceum, š lola, tunice]]a, lelun.
parapet (z ital'): poprs€ň
parapelni řinsr: ií msa
panslnsi prostas
pararán (2 franc. paravent), š panělská stě.
na, zástěná, přeflosná jednodí ná č iú ce.
dí ]ná plenla s dí y na panlech, jejiž kostra
bfiá potaž ena napjatou látkou, ma]ova.
nou tapetou' ků ž íapod.' stavěná do jí del.
ny, do š atny č i lož nice.
Paridů v soud. obl1bený námět antické ho,
renesanč ní hoa barokní ho uměni' osudo.
vá epizoda z HoÍ ré rova eposu llias, ve kte.
ré 1rojský princ Pans. syn kál€ P alia
a královny Hekaby, pohrdl jako rozhodč í
ve sporu o nejkrásně]š í bohl'ni nabí zenými
dary Hé ry a Pallas Alhé ny a pňřkl zlalé
jabIko sváru bohyni lásky Afrodí té ..Před'
urč iltak tim zkiiu své ho rodné ho Í ně51a,
neboť Afrodí té mu slibila jako daí ne]krás'
nějš í ž enu na světě| Helenu' manž clku
spartské ho krále NIé neIaa' Je]í Únos Zavdal
pií č inuk válce a znič ení Trqi'
parian (z franc')| biskú t, nramor
prřk (z lat'). \Tmezený ú sek pří Iody chrá'
něný výsarJami a přftary, soukÍ omý n' ve'
řejný' na venkovč n' ve městé , neoh|azený
n. ohrazený ž iým n' skrytÝm č ijiným plo'
lem' Vznikl Z lol€cké obory s loveckým
áneč kem; ve Francii 1ó- stol' se v} ainul
z ohra7ené zahrady, přilehlé I(e geometric.
ky založ ené Zámecké zahrad ě ' od 17' stol.
Í ozlchlá zahrada, v ní ž pěstované poros1y,
květiny a větš í plochy se stromoví n dopl.
ňují cesty, křiž ovatky, zákouti, č lenicí aleje
i vodní hladiny a toky; postupně zahmuje
zahradní archilektury, zejm. gotty, pavo.
lóny, preromantické poustelny ap', lerasy'
rampy, schodiš tě, fontány a sochy' kleré
uávala již nranýristická zahrada' Architek.
tonická i zahradnická ú prava p' vychází
z podminek teí é nu, č leni, poč í tá5 pohle.
dovými hodnotami a ziJš uje estetickou
pů sobivost. ve 2' pol. 17' ýol' se i].vinul
|rancouzrký p', klasicis|ický, jehož h.ú Í .
cem je A' l,enótre (např. ve6ailles' spolu
s G. H' Mansartem)|architel(tonicky řeš e'
ná zahí ada na hlavniose zámku, v ní ž jsoÚ
geoí netricky založ €né komunitace i tvary
porostů ; přechází do větš í lesnalé č ásti
s dlouhými prospekty' Francouzský typ se
áhy rozš í řil po evropských královských
e tní focí chdvorech' Anglický p' (krajinná
zahrada), charaktcrizovaný,'umělou při.
rozeností ... vmiká na přelomu 17'
á 18. stol. v í eatcl na francouzský typ, těž í
z pojetí pí rody v litemtuř€ a pos]é ze
! preromanticté estetice' K twrcú m patři
zeim' w. Kent' Pí znač né jezakřiveni cest
i vodní ch hladin. pť omyŠ lenépěstování so.
/153/
lité mí ch stroml] iskupin, umě]é ruiny, č í n.
sk. pr\'ky. Z těchto Zdrojú s€ v} ryinul při'
rodní p, (klajinný p'), zakládaný v období
ronlantismu a nadále' Národni park je
oznaócni pro chráněnou oblasl přirody
p rkán (z něm'), pí hí adek,ochoz mezi
hradební mi zdmj města nebo hradu.
p|rkcláž (z franc'): roš továni
prrketr G franc')' dřevěný ký pďlahy
Z č tvercových desek, omamentálně sklá.
danýchz deslič ek rumých dřev' Kombinací
tvrdých a měkkých dřev vzniká tzv' pod.
laha kapucí nská, tí pí cínestejným opotře.
bo\.ání m' Nesplávně se dnes]ako p' o?na.
č uií k]asově skládané destič ky - vlysky'
Plrkr: Í oiry
par|óř (z nč m')| polí r, stavebni huť
páriichctj peroches (hebr'), chrámová
opona kry]í ď v kaž dé synagóze schránku
na lóru' opatřovaná ješ tě zlláš tní svrchní
drapé rií (kappóret)' P' byla jako s} ,mbol
s\atoí ánku hotovena z nejcennějš í chma.
tedálů . podš í \'ána a nároč nč zdobena ryš í '
vanÝminápisy, symbolickýnri Í nolila a or'
nanentem,
pSrs(v mramot mramor
paÍ sunr. ruské portré tní maliiství 18' stol.
ryrostlé Z ikonophu.
partcÍ (z franc.), 1. pií zemi V divadelní Í ]
prostoru, 2' rovinná č á$ zahrady, s trávni
kem nebo ve francouzské Zahradě vyplně'
ná broderieni'
pántka (z ltal'J' muž jká i ž enská pokní ka
hla\'v z pravých llasú n' podobné ho mate.
Iiálu' už í vanájako náhraika vlasů n' jako
pí zdoba ú óesu. známá již v antice. Vestře'
dověkujsou dolož ené nepnvé copr u ž en,
v Í encsanci ú p|né p' Už í vánip. zobecnč lo
v l] stol' a udřelo se do, pie]onu 18'
a 19. stol. u muž úa ž en' Uprava. baNa
a tvar p' se měnily podle módy směrcm
piirozené ho n' fanla$ické ho ú č esu.Fran.
couzská móda ]7. slol' v obdobi Lud\'fta
XIV' zavedia pro muž e vysoké ptldrované
p alorž ové .spadajicí až po lamenal Í oko'
ková moda je zkrátila a opatřila jední í r
copem' U ž enských p. rostla od 17' slol.
výš ka do poschďovilě navrš ených kadeří .
v€dle p. divadelní rek\'izity se p' jako sou.
č ást ú řední iron. obřadní ho oděvu tradič nč
rysk} ,lu]€ zejm. u anglických soudců
a pÍ ávnftů '
parukolÍ (copahký) s|oh, zaí aralé oma.
č ení pro baroko. vzrtiklé z názvu vlasové
r1do,bn pro toto období zvláš tě pří .
parurs (z laj')' figurállrí a omamentální
výjivka rozel(lanýn sleh€m peýrobarev'
ným hedvábí m' zlatým dÍ acounem a pcr
lič kami. vesměs obdé lná, podé lně polož €.
ná aplikace okrajů (bordu' bohosluž eb.
ných rouch, zejn. humerálů a alb' u nás
dolož ená ve i4' í ol' Někdy je nazFána
pretexla 0a!. praetexta).
paří ž skámodi: Í rodie
Prřiž ská š ko|á| É colede Parh
pás k|enebni: klenební pás
pás. zděný oblouk rů zné š í ikya profilu,
který Zpevňuje konstÍ ukci. l. Klenební
p. ýmicky odděluje jednotlivá pole (me.
ziklenební p.) středověké klenby kří ž oÝé
n. ú seky klenby valené ' Vysk} 'tuje se
i v dalš í chobdobí ch (viz ltlenebnipás)' 2.
odlebóují cí p', odlebč ovací oblouk, k]enu.
tý o' nad pří mým n' jinÍ m oblouten uza.
\,í rajiď olvor oken a dveí ' Fomu p. přijí .
má i zděný ví tězný oblouk, který vyznač uje
lstup do kněž iš tě'
pásek; taenie
pasioná|(z 1a1.). ve vrcholné m a pozdní m
slředovč ku sbí rka pÍ ozaických i verš ova.
ných ž ivotopisů Jež iš eKnsta, P. Marie,
apoš tolů , svatých, zvl' muč ední ků 'Podle
mista Zpracováni zahmuje také národni
n' mistní světce' P' jsou psané latinsky
a překládané do náÍ odlichjazyků n' psané
\' národní ch jazycí ch' BÝvají iIuminované '
vzoÍ em lé 1o popularizují cí legendislické
llteratury byla Zlalá legenda dominikána
J' deVoragine?e ]3' stol': zapú sobila táké
na ceský p. (po pol. 14' stol').
pasiistvi. středověké řemeslo jemné ho
zpÍ acování drahých a uš lechlilých oheb.
ných kovů ' podobné zlahictú a už í vají cí
tcchnik lepání a tlač ení kovu, filigránu
dplld' P' v} Ť abě|o Uměle pobÚene pásy
odtud náze! . .I|c Lake \pny. přezky'
zbraně aj'; pozdě1l skonč ilo v lovotepectví
a kovollač itelství zpracovávaií cí m i mosaz
a dalš í kovy a pouí vají cí mmechaniclÚch
technik.
pá(oié !k|o: nitkové sklo
páskoYý om.nenl. výzdobný systé m rané ho
rokoka, v Zí sadč abstrďtní který na.
hÍ adil vegetabilní výzdobu rozvilin. Jeho
pií znač ní mimotivy jsou ránďky, mří ž ky
a prllplery ú zké piálky. P' o' tancouzské ho
pú Vodu (ReBence) na9tupuje u nas po
1720 a ve 2' č nfli 18' sÍ ol' ie obohacen
notivy laú brekýnú , palmet a vějí řú 'až po'
slé ze přibirá i rďaje, jejichž syýé m !'ystí .
dá pásku před 1750.
pí sorá iimsa: ří msa
paspaí r (z franc'), ochí anný kartón s Ú.
řezem a nejč astěji i se zadní deskou' do
nóhož se vkládá kresba, akraí el nebo gra.
|ický list; p' je chráni před poš kození m,
zvětš uje jejich formát a prostředklje pře.
chod k rámu.
passiona|e (lat'): pasionál
paste|. technika barevné kresby' Ban1
v tyč inkácb (barevné práš ky domované
lehkfur pojidlem) se nanáš eji pí mo na
vhodně připravené plátno nebo papí '
Splj,láni a nrěkkých přechodů se dociluje
roztí rání n š tětcen í ebo !ěrkou. P. malba
má pří mač nou něž nost a lť valou svěŽ est
jemných krycí ch lónu,je vš aklelmi cidivá
na mechanické poruš ení(spí áš eí í mba.
r€vné vntvy)' které mu lze zabÍ ánit jen do
154 /
ijsté mí Í ylhodnou fixáí ' P. se patrně \,} .ýi'
;ulz kresby rudkami a byl Zvláš tě obLí ben
v období lokoka a toncem 18' slol'
paslclo{ tisk| tú ková technika
oasticcio (ilal.), smí š enina, slátanina'
i ale|ié rové řeč i nepú vodni unělecká prá.
ce, kteí á napodobí co nejpřesněji nikoliv
Lrrč itÉd o, nýbrž zpú sob práce znáné ho
umé lce, nej&stěji se 2iš tÍ ýmcí lem; druh
falsa.
pssIoforium, paslofonie (lat')' l. kaž dý
z obou pÍ ostoru po stranácb apsidy v í a'
rokřestanské m koslele s} Ť ské ho typu, ve
yýchodní oltodoxní cí rkvi rozliš enýcb
l'diakonikon a protbesh' 2. mí sto pro
ú schow hoslie v prostoru středoÝěké ho
kostela, druh sanktuáře' UŽ od 12' Š ol'
byla hostie ukládána ve ýklenku kněž iš tě
zdobené m virnperky s kraby a ky,tkami, ale
teprve podní golika vytvořila p. v podobě
drobné věž ovité kamenné architektury při
i.,ěl;'
una;'* c' někdy zdobené i plasti.
paslorale (lat'): b€rla
paí orálnirijcr. PastoÍ ala (z lal.). idylicky
\' s pa!\ň zpravidIa ve venkovske kí ailné ,
někdy s ruinani antjckých staveb, zavádě.
nýv 1' pol' 17' ýol' v ltáliiv rámciýoje
ideální krajinona]by (hlavní představitelé |
í rancouzš ríltlasicisté N' Pou* lin a cl' l"]r.
rain).
pastózní nr|ba. masí vní nanáš ení baJevné
vlslvy plasticky zřetelnými talry (ilal. im.
paslo) pii malbě olejo\"ými barvani'
p!š ijoť cyklus, c' zob.azení konce Kristova
pozemskeho ž ivota a iehoutrpení , iehož
prubé h býva od Í aneho sliedo!é ku lič en
v pahácti i ví ce scé nách (od viezdrj do
Jeruzalé Dra až Do Kladenidó hrobu. někdv
připojoví no také Vzkřiš elo, prove,jenýcÍ r
na portálech, na stěnácb kostelů , ale ze.
Jné na na olláňch, v ú plnosti nebo ve ú bé "
ru, jaký předstawje ;' kří ž ové c€sty'
.
pata Š titu|heraldická znameí í
pite - sur. pite, franc' omač ení pro bí lou
relié fní
ÚzdobLr barevné ho povi:hu por.
celánu nebo kaneniny, oblibenou zvÍ áš tě
v období klasicismu a empí ru v An8lii
(wed${ ood), ale také v sěVres aj.
pateč ní kárncn, Narový k' vsazovaný do
patek cihlových klenebnich pasů k jejich
zpevnenl,
pateč ni lÝběh: patka
paté na (z lal.)] kalich
patera (lat')| fiaIé
páternosteÍ (z lal'). z piezdl\ky zobecné |y
nazev plo palory nepřetrž ity výlah' Už Í va.
ný zlláš tě v bankách a správní ch budo.
vách' Pá5 otevřených, stál€ vesvislé poloze
udrŽ ovaných kabin se zvolna pohybLrje
veí tikální š achtou,
palina (iÍ al'), 1' pú vodní m smyslu zelený,
až tmavohnědý poviak tzv' uš lecbtilé rzi
(aeru8o nobilis), zá\aditý uhlič itan měd'
natý' vznikají cí na povrchu bronzu nebo
medi (í rěděnka, plí sta) chemickými vlivy
prostředí , zvláš tě oxidaci' V š řš í mvýZna.
nu se \'š ak jako p' označ ujítaké stopy
dlouhé ho už váni předmětu (lerk' zbaNení
apod'), a Pro1o bFá p' znlkem stářia pra.
vosti předmělu, zejmé na umělecké ho dila,
pokud jí nebylo dosajeno uměle.
patinováni, povrchová ú prava plaí ické ho
unělecté ho dí a, velkých odlitků v l(ovu
ibronzových soš ek, ale uké sádrových odlitků
, aby se od$ranil bí ý tón a upevnil
povť cb; p' lze napodobit vzhled kovu'
patio (š pan'), otevřený vnitiní prostor
v dispozici š panělské ho obi1né ho domu'
pňpomí nají ď ií mské alrium, nejč astěji
s bazenen, vodotrysk€m a zahladÍ í ú přa.
vou' Dnes se p. sú vá oblibeným motivem
pří zemní ch rodinných domků '
patitu|, lisl před titulní m listem v knizel
nesejmé no autololo a název knihy;vysá.
zeú o menš í npí smem než li v titulu'
patka, l. v archÍ ekluře dolni č ásl slouptr
nebo ipilí ře, kaž dá rozš í řenáa ruZně profi.
lovaná základna. na niž spoč ivá dřik nos.
né ho (podporovao,ho) č lánku, kteý se
č asto k p' rozš iřuje náběhem' Také polosloupy
a pilas!ry spoč ivají na p'
'.
u obIou.
ků a k]en€b lTznač ují p' mista výběhu' kde
ob|ouk č iklenba nasedá na7djvo.3' v pí s'
mu znač í p' vodoÍ ovná zakonč cní svis|ých
a š ikných táhů pismen, zvlí š tétiš tč ných
veráIek. tz!' anlik\T, scrif'
pttloj poschodi, soubor prcstorů v jednom
podlaž í domu, vYmczcný podlahou
a stropem a zevnč zp|avidla vyzDač ený řa
dou č lpásem oken' Pí zenrí ani sutcÍ é n se
obv\rk|e V poč tu p' neuládějí .lakž c patlo
vý dů m Znanenásta!ení o dvou pod]|Ž í ch'
N]ie! poschodí připomí ná schodií é ,ji.
miž jsou pří stupná p' umí stěná nad sebou'
pako rlikolé i atikové patro
prhociniuÍ n (lat'): zasvč ceni kostela
patro ! patronát (z lat.), l' zakladatcl
(fundátoÍ , z lat') n' dobrodinec kostela,
kaple ap'. k jehoŽ patronátní nu právu ná.
leí olatoř ói p' lavicc' \' š irš í nsmFlu me.
cenáš ' zakladatel, objcdnrvale| n' i \bč ra'
tel uměleckých děl' 2. p' ve smlslu litulu
a zasvěcení koste]a' kaple ap., podlc nč hož
je svalyně pojmenovaná' Pů vodní Zasvěcc
ni muč ednftů m sc postupně lozš í řilo
o dalš í své tce a o nány plynoucí z lé rouky
(např' kostel Nanebelzeti P. Marie)'
patróna. š ablona, vzor vystřiž ený z kovu
nebo kartónu k opakovanómu přenáiení
motivu; kolem 1900 uŽ ilaná zť Jmé na
v nalbě pokojů ap'
pahoí át koí e|ai zasvěcení kostela
patrot'! řád. archilektonickÍ ř. už itýpouzc
v jednom patře. U !í ccpodlaž nislalbv je
klarická superpozicel \' pií zemí ř. dórský
n' Í oskánslí , v 1. p' i' jónský, ve 2 p' i'
korintský n' kompo7itní . opakem p' ř' je
řád ifsoký, monumentální '
psulini: pavlini
pauza (Z lat.), atelié rové označ ení plo po.
mocnou klesbu na prů s\'itné n papí ru, klc
Iou se celá kompozice nebo i dí č istudie
přenáš ejiz kanóou nebo z náč nů na pod'
klad def]nitivní ho obrazu' P. slouž i také
autorské mu i jiné mu kopí lo!ání di]a. Pfi
vělš í ploš e náslěnné malby se p' IcprMu.
kuje dí rkování .n a z2pIáš ení m.
pavé za (z lat' palasium), velký č l} Í hfanný
/t5s/
č ipětihranný stavěci š tit středovč kých pě'
Š í chvojsk. zvláš ť pií znač nÝpro vojsko hu'
sitské ' Dřevěné p' dole š pič atéa s vertikál.
ní m ž ebrem byly dekoí ovány specializova.
nýÍ ni malí ii.
pavilón (z franc'), pů vodně č tyřboký stan.
pak drobná stavba l parku, dnes také ]ed.
notlivá stavba z větš í ho souboru budov vÝ.
Í aviš tě,nemocnice apod' Jako p. bí "!'á o.
mač o!án také drobný. věž ovitý,sanostat.
ně zasÍ řeš ený stavební ú NaÍ nad hlavní
ijmsou pa]áců n. i ÚsÍ avných doml], vznř
klý z lThlí dkových altánú na í řechách
Ý Itálii.
pallič . vylož ená .hodba na konsolách,
ot€vřená' kr!,tá nebo zasklená, zajiš ť ují cí
spo]ed sousední ch prostorů ! patře' P' b\''
]y oblTk]ou komunikaci v č inž ovnich domech
minulé ho stol.
pav|í n: balkóú
pal|áni. pauláni (ordo Minimorunr
s' Francisci de Paula a pod.), řád nezvaný
dle zakladatele sv' Flantiš ka 2 Paul)",
lzniklý r' 1435 v Paole v Kaiabrii, schvále'
ný I' 1474. s vlastní mi pří snými ieholní mi
plavidly pro I. I[' řád' po doplnč ní polvrzen
r. 1502. Vč e]ei', řuené ho mezi ž ebra
vé ř.' stojí generální představený. K nám
uvedenikoncem 15. stol. (Kugelvei Kuk|o!
v Podkleti)' nově ! l' 1624 2ó' Re.
holní oděvl č erný hábit s kapuď, č erné cin.
gulum s pěti uzly' Znak: v modré m poli
slovo cať ita. (Lí ska) ve zlalé m pí smu
a s papÍ sky'
pav|ini, paulí ni, řád poustevnftů sy' Pa!.la
Poust' (EreÍ nitae s' Pauli. ordo FratÍ um
EÍ emilarum s' Pauli, o' E' S' P') ří dí císe
řeholí sv' Augustina vmikl r' 1225
v Lfuách (schválen I' 1308) k duchovní
správě a uč itelsrvi jako ř' poustevnický
a ž ebÍ aÚ' Dělí se na kněze a laiky' V č ele
stojí geneÍ ální piedstavený' K nám uvede.
nikoncem ]4' sto]' (k]ausa €remie např.
ve výtoni), znolu po pol' 17' slol' (Moí '
KÍ unlov a Oboiiš tě)' R€holní oděv| bí lý
hábits cingulem. š kapulí i, kapucc. ve ma'
ku s!' Pavel Pouý.
Pryncora ieď: š edi
paznchtnik: akant
pazouí ek' kř€men rohovec organické ho
pů vodu vysk} tujicí se r' kií dové hornině,
hnědavé č iš edó barvy, t!Ť dý, ale snadno
Š tí patelnýmateriál pflní ch nástrojú
a zblaní paleolitické bo č lověka'
paž dikt| hl&dé né zdiro
peč ei (Z něm'). znamení slavÍ oshí ho po.
tvEení Č iplohláš €ní , otisk kÍ uhové ho,
oválné ho, mandorlo!é ho nebo jiné ho ko.
vo!é ho peč etidla se znakem majitel€.
popř' s legendou, proledený do zvláš tní io
vosku, laku nebo měkké ho kovu.
P' v Evropč už i\'ané od 7. ýol', by|y k listi.
ně přiliš lěny nebo přivč š o!ány, nč kdyve
zvláš tní mochnnné m pouzdře' R} té obra'
zy p' bylv č asto výtvaroé hodnotné ' Vš e.
ýranným ýudien se zabí á zvláš tní Po.
mocná historická věda. shágistika'
pcč ehi lálcč kr. slarovč ká rytá n' řezaná
peč etidia už í vanáv Mezopotámii a v
Egyptě] jejjch peč etní obdé lné pole bí á
rozdělené na .á$ s|oupců pí sma a č ást fi.
gurální ho obtazu'
pedigree (angl')' v sběIatehh,í označ eni
pro pú \'od umělecké ho dí la a s|edjeho ma.
jitelů ' sro\ ne]: rodoknen obú 7u'
ped n (lat.)r berla
Peg i. Pé gasos, záZrač ný okí dlený kú ň
anlické nytologie' nozený 2 Medú sy Gor.
gonv, ptopú jč ovaný olympskýni boby hr.
dinú m (Perseovi a Bellerofontovi)' později
v pienesené m smys]u synbol básnické ho
vTlelu.
peke|ce' ohniš tě, později výstupek zdiva
před pecí v iizbě lidové ho stavení '
p€kingské sk|o. nráze! uávaný někdy plo
tmavě vrstvené a prořezávané s' pú sobici
plastič nostílvaru a kontrastnim ú č inen
ornamentu na své llé m pozadí .
pckingský lak laková p!áce
pckováni. áseky na staré hladké on]í tce,
aby se nová omí tková vrslva mohlapevněji
zachýit' P' č asto poš kodilo malby ú a pů .
vodní oní tce'
pcktoril (z Li1t. pectorale), náp6ni kiiŽ u.
sokých katolických hodnostáiů obsahují cí
ostatky svatých a v zlalnické m provedení
zav&ovaný na stuzt č i na řetězu.
pelásgické Zdiro: zdivo
pclcrina (z franc'), pláí ěnka, vo]ný pout.
nický pláš é bez rukánl, alejindy také krát.
ký pláš tft mrí lní ho pozdné renesanč nilro
š alu podle š panělské inódy.
pcliló. anlická ř€cká dvojucbá nádoba,
malá amlora na ní zké nož ce, vydutá dole'
pemÍ |icel kamenické .ástroj€
penza' pemzo\"ý kámen, pěnový druh ob.
sidiánu. sklovité lár1, jehož se od antily
už í vák brouŠ eníkovu, dřela i papiru'
Dnes se vyrábí také uměle a rozeÍ nlelá se
použ í vák wlehč eni betonu ve stavebnic.
tú .
pendant (tí anc.)| pandán
pende|oque (franc')i rýbrus drahokamú
p€nd€ntiY (2 ftanc'): pandantiv
pensiero, ital. název pro barokní treslí i
skou nebo sochařskou skicu dí la, zachycu.
jí cí prvotni umělcovu představu'
pcntagraÍ n (řec'). pyhagorejs|e my9lické
znameni pč licipe hiězdy slož end ze tň rov.
norarnenných lrojú helnft ú ' napsané jední
m tahem' Ve ýředověku znanení tajem.
slví a ochÍ anné kouzlo (muří noha)'
/t56/
peDtť |rký mřamoÍ . pent€lický: mramol
Dc|ltimcnti (ital'),zmé ny ú mys1u,ale1ié ro.
\.. o^ ač cni pro opralené linie kresby ne.
bo malby' které jsou jeí é pátmé pod do.
Lonč enou malbou svrchni' P' ukazuji,
\'č cm umělec během dila pozměnilpú vod.
ní i€iení ' sem palří odchylky od vyřyté
klcsby 8olických deskovýcb maleb, k1erá
icjední m ze znaků pravostidesky' přifres.
kové malbě sem patří do omí lky narýsova'
ná pú vodni kresba poaněněná při práci
a vů bec autorské přeÍ nalby v obrazecb pa'
peperino (ital'), pepřo\"ý kámen. vulkanic.
ký š edož lutýa č emě zr!ěný tuf z Alban.
ské ho pohoií , uávaný od antiky v ií m'
ských Í avbách.
pcplos (řec.), dlouhý, aŽ k zemi sahají cí š at
řeckých ž en, už ivaný od archaické doby'
Řasnaté vlněné . pozdějiilněné roucho ob.
dé lnilové hostřihu bylo spí náno na rame.
nou a přepiisáno ve výš ibokú ' Iónský
p' bylna boku seš í ván, dórský jen spí nán'
peÍ rÍ go|o (ital.): prospekl
Peredliž nici (í us.), sdruž ení putovnich
uměleckých výstav ruských malí řl] j socha.
ř|i' založ ené 1870 v Petrobradě' Bylo na.
mí iené proti oficiání mu akademismu,
propa8ovalo realislickou fuorbu' P' rozví .
jeli zej.né na lé man ž ánru, podobizrry
a kra]iny' sdruž ení bylo v č innoýi až dó
r 1923.
pergrm€n (lat', řec'), blií na piipravená ze
zviiecí ch ků í (ovcí , koz, oslů )' vysuš ená.
\'ybě]elra (\apnem) a vyhIazena (peÍ nzou)'
[|eÍ c ud slaÍ ověku (od 3' slo| př' n' ]'i aŽ
do po,dni} o stř€dověku slouála ke psaní
l milliiské iluÍ ninaci rukopisů ' svitků i lis.
tjn Náze! odvozen od m'|oasijské ho měý
td PeÍ 8cma. kde by|a I;í oba p' zdokona.
|ena' By| pos|eze nahrazen levneJŠ Impapi
rem,
pcrgola, loubí , volná, zpravidla dřevěná
zahradniařchitektura. kd. slouDv nebo Di.
lí ř€ \.ytvářejí vzduš nou chodbu a nesbu
Iramc€, zachycují cí popí navé rostliny'
pcribolo\
liec'), zdé ne ohrazenl posvatne.
n0 o|'rsku dlrtic|é ho ieckehu chramu
perikopy (7 řeč .)| evangelistář
peript€ros. peristrlos (řcc')' typ antickóho
chlámu. jehož cella (nejč astč jiv podobě
zdvojené ho chtámu in anlis)je obk]opcna
s]oupoiadí m na vš ech ýÍ anách' Jsou.li po'
slrann] \LoUpV'nahÍ azenj
-polosloup\ li.
sa2enymL xe l0| cť ]|y' oczln ValldnIu z\a.
nou pseudopenpteros.
Úč elú m,zejmé na k drobné relié lní řezbě'
k ryti, k intarzií m apod'
pcřlolcc. astla8a]' takó podhřlek, v anlic
ké a pozdě]š í zvláš tě v renesanč ní architek.
tuie vodorovný dělj,cí č lánek. plaýicky
č leněný jako š ňú raku]ových č ioválnÝch
peÍ e|. pÍ okládáných leš lě drobnějš imi č oč .
kovými ú lvary. č asto zdvojenÍ ni'
p€rnú nentni fia|ovál fialové banJr
pcÍ oches (hebÍ '): páróchet
perokresba' zpravidla kresebÍ á studie
provedená pelem a inkoustem, tuš inebo
baí vou' něldy vš ak také definitivní dí lo,
kolorolaná p' ú itá jako ilustrace apod.
(srovnej: laví rovaná kresba.)
peřpendikulárni golik!. označ ení pro po.
zdní go ku v Angl]i ( 14. - ] ó' stol'), pro niž
je přimač né dekorativní č lenění stěn velti.
kální mi motiw a poú ití uv. vějiřové ne.
funkč klenby'
Pcrscfonó. (v ř|m' mvl PÍ oserpina), dceí a
Diova a Ddmilřina' spo|u se svou matkou
bohyně ú rody' Byla unesena Hádem, !ládcem
podsvětí ' a stala se jeho ž enou' Na
plosby matČ lny rozhod] Zeus, aby vž dy
pÚipI.řos. (pů do s)
p€lisIy| (řec'), sloupoiadim obklopené
nádvoí antické ho ob)tné ho doou nebo
paláce'
pelizoma! perizoniun (řec'. lat'), páska,
bedemí í ouš ka, v heraldice srpek s jeteIo.
vým Lrkonč ení m pies pna orlice'
peřlt.. vnitřní vrslva v lasturách něklerých
mlž ů ,pro svů j irizujici |esk a snadnou
opí acovatelnost už í vanáod antik\r a zv|áš .
1ě pali v 17. a 18' stol. k ruzným oŽ dobnýÍ n
/157i
(schóÚn vqí io!é klcnhy)
tietinu roku dlela v podsrč tís manž elem
a dvě lictint na Zcmi s matkou. Unos
P' byl' zlláí ě v 1ó' 17. slol', č astým ná.
měteÍ ] zobú Zenl'
Per!ť Us. h|dina řecké ho bájesloví ' syn Di.
ů va Dana€. kterou Zeus na!š lč rolal! po.
dobé zlalé ho deš tč .P' s pomoci Hema
Alhé ny přernoh] ncstvú ru Golgonu Medú
su' letí ž pohled vš echno ž i!é měnil v ká'
men' Na okií dlené m koni Pegasu podnikl
pak podobnč iakoBe]leloí ón iadudal.
í í chví těaÍ h dobÍ odruž stl'í ,zejmé na o.
slobodil moiské oblLrdč obětovanou pnn'
ceznu AndÍ omedu, s ní Ž se ož enil' Hlalu
Medú sy, klerá neatatila sYou moc' věno.
val Athé né na její š lí t- cgidu (aeg$)'
persimonoré dicro. !!fdé , té ž kéč erné
d' exotických Í lomů z č ciedi Ebenaceí ,
uiilané jako jedna 2 náhlaž ek pravé ho
cbenu v nábylkové m tÍ uhlář$ví i v onen.
tálnim iezbáistvi'
pcÍ ské kobcrcc| oÍ ientální kobeÍ ce
pořsl'ó niniatur\| pelské umění
1rerskó t! ěni. u' jádra rozsáh]é perské ří .
š c' lež í cí hona Územi|ránu od pol' ó' slol'
př' n' l. do doby koleÍ r I' ó4l' Histolicky
le dělí na období starope$ké (achaime.
novské . 559 až 331 př' n- I'), helé nistické
lse]eukovské a parthské , 331'226 př'
ň' 1.). saránolské (226 př. n. l'-641). po
něnr; nastalo období islámské ho u' Vzhle.
dem k ú zemní mu rozsahu za největŠ í ho
lozk!ětu a expanze í š ep' u. prostiedko.
lalo š iÍ okékultumi styky mezi kontinenty
í od slředonoí po řetu Indus)' stavitel.
itú pouí valo rcš aný kámen' cihly, glazo.
vané kelamické obklady, dřevo' Zna]o ob'
louk a ať cbit.ktonickou alchitrá\,olou
soustaru s chalakteris ckými sloupy (s tl.
guláloí hlalicí z těL dvou býků ). velká pé .
č ebvla věnována architekruře paláco!é
i ch|ámové a náhrobní , tesané rovněž do
Iostlé skály (srovnej| skalní archi!€ktura)'
Nei!í ce dokladů se do{ hovalo v okoli rezr
de;č ní hopalácové ho města Peí selopis
! l' z' Í ranu, zaLoŽ enť ho na umělé terase'
Fisuralnr a ornamentá|ni archilekIonická
sk.ulpruÍ a 5ť uplatnlla pij ýyzdobě braí .
sloubu,schodiii i hrobekznelolikaperiod
1vyzh' panjtky v Nďi IRu\nm)' Re|ié fy
znazonjull ku|lovní a dvoniké ceremon|e.
váleč !é i lovecké vÍ $T. V monuí nentální
malbé se vedle loho roz!í jela specifická
kuhovní ikonogÍ afie lviz: Mithra)' s loz.
voiem kaliqrafiě v období islánrské ho u. se
rož vinula proslulá kniž ní výzdoba (penké ,
í Í átlské miniatuÍ y)' Bohalstvi a styky per.
sl'e nie se Brazné projevily \ už jtem umě.
n|. z!|' ! pÍ ac| s koq a ! texli|ni v} Ť obě'
chalakteÍ iýické lsou rhytony, stří bmé ná.
doby v podobě ozdobných rohů '
leóonií ik8ce' (z lat') Zosobné ni, ve vý.
ivamé m umění ipů sob alegorické ho v11á.
dienr (vlz alcgone) ponyslne pied\taq'
pIIrodnňo ]e!U ap pí ostředniclvim ljd\ke
poí avy Zptavidla doplněné alributem
(vrz).
pcÍ lpe|.Ii\! (z Lal'), zobÍ a7enI piedmětu,
srarby a znazorné nl trujIozměrné ho pro'
storu viděné ho z jednoho n. vice zomých
bodů na rovinné ploš e' jebož cí em je co
neivěmějš í obraz skuteč nosti, ! přenese.
né m snyslu nauka o ákonech a zpú so.
bech pelspeklivni} o zobrazení ' P' je dů le.
Ž itá pí o zobrazujici unění i architekluo,
uí banismu5 a už ité umění . Lineární p',
v podstaté ffntraln| projekce. znazorňUj€
pÍ edmé $kí esbou v prú mětu na svislou
iovinu lp|ochu rv' prú mělna) s vodoro!.
nou osoú poh|edu; vš echny rovnoběž ky se
setkávají v ú bé ž né mbodu' Centflí lní Pro.
iel(ce ie souč ástí deskriptivní geometrle'
Malí řská p' B!í vá,ásad koú strukce line.
ární D. a iaměřuje se k datš í mvýtvamýŤ t
probiemú m:vzduš na p.je ZaloŽ ena na po.
zna|Cich o pú sobeDis!é lela stinů . obdob.
ne barevna D. na pú sobenl leplych a stude.
nvch bareÝ iviz:barva)' staÍ š idruh} piedsávule
obí ácená p' (inveÍ mip )' vyuala.
na náDi' v byzáisk€m mďiisM, v ní ž se
piedňé tv smé lem do pozad zvetsují a do"
biedu zme0su]|; Lzv' hÉ ralickáp' Vyjadřo.
vala v rané m sť edověku prostoÍ ové vzta.
hv tď. ž e Diedmé Iv stoii(i ve skulecnosti
zá sebor-r' ů adla v ábraie oad sebe' Ptač l
p. ie zobrazení v nadhledu, uplatňujicí roz.
mislé nipiedmé tůna ploŠ e'ž abip' naopa}
zí ázoniuie ! podh|edu z roviny niž jlnei
normáhí ldský horizont (ve výš ce
150 170 cm)' Kavďimí p. je axonom€r.
rické zobrazení , při které n jsou dé lky na.
náš eny v É mž eňěří tku a dávají přibliž lý
doieni nadhledu; byla hojí ě už í vána
v per,nostrum stavrtelstlr (proto byra tale
označ ovana jako vojenska p'). A-otika po.
mala p' 1ďo prob|é m euklidolske geo.
metri€ Né ktere zákonito6ti koní rukce
p. a zkí alek zuž Í kovala ve scé í o$afii'
Pompelske malb] dokladajr, ze cestou opticke
zkusenos|i anlika dospěla k (zv. em.
Dirickeo''\'ysnhuilci' ž e směrem do pozadi
idalkyise piedmé ty zmenŠ uiia rovnoběž .
kY sbtlai|' Empií icka p znovu oá|a ve
14' stol' a ze]m' v nizozenlke malbé poč '
15' stol' Exaktní lineámí p. proPracováll
Í uku v ruce s vědci tepwe Í enesanč ní italŠ tí
umělci a někeň severš ti tdrci (F' BruneF
leschi, Masaccio, P. Uccello, P. delia F.ancesca,
L&nardo, který pomal zásady ba.
levne a lzduš ne p', v zaalpizv|. A' Dú Í er)'
od 2' pol' 15' slol byla lin€amí p' \ryuz.
vána ri architektuře k vyvolání optických
klarnů a jejr qruáti se $upňo!a|o
v li. stol. Od 2. pol. 15. slol. se v malba
a relié fní worbě rozš iřují ásady pelspek-
/158/
tiwich zkÍ alek a optických perspektivní ch
klamú , Závaž nó pro nástěnnou malbu také
dalš ich obdobi (Ze]m- viz: kvadÍ atumi ma'
liří !i). Lineární , barevná a vzduš náp'Jsou
dů leŽ i1ou pomů ckou iluzionismu, realismu
a inpreslonlsmu
perlipcktirismus: kvadraiumí maliřstú
peruánské umč Di; předkolumbovské
umenl
Pesáro, středisko itahké majolikové vý.
Ioby v Umbrii' č innézvláš lě v 1ó' slol.
lod vlivem Urbina (groteska) a znovu
v 18' stol. (istrijské konvice s ří š ským orlenr)'
Znač kami jsou iniciáy ýrobcú
a č asto i označ eni mí sta (fato in Pesa.o)'
pót smislů , Alegorie sÍ nyslů .souboÍ ale.
gorických zobrazení č ichu, hmatll, chuti,
sluchu a zraku, oblibený zvláš |ě v malbě
16' a 17' stol', Předslavova'ý zpravidla
ž enskými polopostavami s přisluš nými at.
ributy podle Ripovy lconologie apod.
petasos (řec.), anlický cestovní klobouk
s š irokou střechou. okří dlený p. nosilHeí .
mé s jako pos€] bohů .
pělilist' golická tfuž ba ve tvaru pěti ob.
louků '
pd|ic€. jednďuchý uzávěr vchodu' zvlái'
tč lidových staveb, Pozů slávají ď na jedné
straně z ota a ávlač ky, na druhé strané
z pásu s \"ýřezeÍ n' do něhož se oko upevní
záVlač tou'
petrifilace (z lat')' mercdy zp€vnění na.
ruŠ enéhmoty umělecké ho dí a. také zdi'
Va ďchilektury ruatyni posupy a pro.
í iedky. pustřiky. in|ekrjá. |azÍ u drobnych
preomelu apod,
Pctrohr|d. porcelánová ca6ká výÍ obna,
clnna od r. 1744 a nlií š těza Kateňny ll''
zprvu pod]e vzoÍ u z Mš něa sěvres' Doz.
ději samosumě vyr.ábóla honosné jí delní
soubory, ale taté drobnou plastiku' Tato
státní manuí aktum mač kují cídvouhla.
\rym orlem a iniciáami iednotliú ch pa.
novnilů - zú stala v č innosli i \' sovětskóm
staté , od r. 1925 s náz\'em Porc€láno\'Í
zalod M' V. Lomonosova v L€ninÉ radě.
signujicí č erveně iniciálkarni výrobn!'
p€ttenkoferoráni, Iesiaulátořská regene.
rač nítechnika minulé ho stol.. ož ivují ci
zkalený až osleplý lak na obrazech lihoÚ.
mi parami po způ sobu Ma\e Petlenkolera.
phalcra (řec', lat'): í alé ra
physjo|ogus (z řcč '): beltiář
pchan. č í nskábÍ onzolá nádoba, rů Zně
zdobená miska k riluálDí mu omý!ání , už i
laná od doby dyna$ie sang ve 2' lisí ciletí
př' n' I.
piano nobi|e (ital.)| palác
piářislé (clerici regulares scho|aÍ um Pia.
rum, o. sch. P' a pod'), uč itelskÝ řád ře'
holnich kleÍ ilů ,zaiož ený r' 1597 v Ří mé
sv' Josefem Kalasanským puvodně jako
spo]eč nost. jako ř' potvzený r' ló2],
K nám uvedenir' 1ó31 (Mikulov). Rchol'
ní oděv| č erný lalár' cingilun. bí ý kohrek
č ásleč ně krrý' krátký pláí i} ' Znak: v au'
reole na č enenem (modrem] poli pŤ opojť .
ny monograrn ]\{ alky Bož iV lat a řec' ver
zi, korunka s kií ž em,š esticipá hvč zda
a boč ní dvojice hvězd'
piazzetta (ital'), náměstí č ko,označ eni už .
vané v nové architeltuie a urbanhmu pro
menŠ íprostmní ví , zejmé na v souboÍ u bu.
dov té hoŽ urč ení '
piedesta| (ftanc'): podnož
Pieta (z ital' . soucit' milosrdenslví ). zob.
rMeni truchlí cí Marie s mrtvým, 2 kí ž e
sňatým Kňst€m na klí ně' Podle polohy
KÍ islova těla se mluví o vertitální hori
zontálni nebo diagonáIní P. Té ma charak'
teristjcké zcjm' pÍ o 8olickou plastiku. ná
svú j liteÍ ámí podklad v poí nských n]]ý
tických textech 13' stol', kt€rč !vs!Úlluií
j zdrobnění tělesných pfoporcí KristovÝch
pictladÚra (z ital mosajco in pietra dura):
pi8ment} : ba.elné pigmentv
pikogÍ a (l lal a řeč '). obrazný Zállup]lý
znak. zvlአtni foÍ maspoju]í ciho, vizuálni
ho Zobraz€ni objeklivní skuteč nostj. pií .
padně také předslav a nyš lenek. slouž icí
jejich znázorné ní srozumile|né mu i bez
znalostija4ka' P. není výraz€m č lánkovi
řeč i. nelzejejv slovní m smyslu č í sl:.ozlui.
tění je výsledkem ví kladu obrazné ho zna.
ku. FoÍ ny Znázornění , Zpralidla pomocí
ploch a linií u p'. v]'2nač uje znač nÝ slupcň
abýIakce (nč kdy ve sÍ nvllu slllizace a gc
ornelizace)| Zjednoduš ení foÍ ern. obryso.
vost. dú Iazna č ást charaklerizují cí ce|ck
(lal. pars pro loto) ap. P' zahrnují 7nak! na
zárodeč né m stupni pí sma (obÍ ázkové ho
p'' hieroglifů ) a jsou pouŽ ilelné ! ú í nci
rnezináIodní ch znač ek. protož e obsahuií
ktatič ké sdělení ' (sť ovnejI ideogram')
pil'ilr (z ltal'), verlikální Í avební č lánek.
pa|ňcL nrez| podpů Í nf pí vky' Jť ho uIL'hJ.]ť
vš akpouZe Jekorali!n|' P' je UlváIť n jaIo
plochý. do Zdi zapuš těný pilí ř. kleÚ na
rozdí l od lizé ny - Í tá vž dy patku' dřik
a hlavici' Namač uje zesí leni zdiva, č leni
zed, nebo Zdů ra2ňuje portáljr a okna'
- sdruž ené p' mač íd\'ojici pilaslrů blí Zko
k sobé piisazených, zdlojený p.' výviž nč ji
sla2kový pilaslr, q,t!ářejí |ovněž lři pi|a.
strv nestejné š í ře.
pileolus (|at')' č epič kauč encú a kné ž í tva'
rU kulové ho vlchLí ku' 0d 14. s1ol, je
p' souóástí lilurgické ho ú boÍ ukatolických
duchovní ch. ý balevné m M|iš ení pod]e
cí rke\'ní hodnosti'
pi|iř (2 fÍ anc.). slisIá podpora masí vnó]ií
než sloup' monolilická i zděná. s pů dory.
sem č tyřú helnftunebo slož ilějš í chrů zně
č l€něných obrazců . výjimeč něi kÍ uhu, NIi
vá patku i hlavici' ale existuje i ve lvaru
jednoduché ho hÍ anolu bezjedné nebo bez
dvou lěchlo č ástí 'Piliřový svazet (s\'azko.
!ý p.)je pÍ ofilovaltý ú tvar. kde je p.ládlo
oblož eno pří porami, č asto s vlas1nimi pal.
v€,*
,fr- rt
Í "Fd,
Í 1;K
r$fi
qŇ
,
@
TI,
+
\ť
ett"
/159/
kamii hlavicemi' osloupený p' jevýjimeč '
ná kombinace hranolové ho p' a poloslou'
pů piipojených ze dvou nebo křjž ově Z€
vš ech č tyř stran' Kří ž oÚp' ve tvaru ř€cké .
ho křiž e vmiká vš akpřipojenim č tyř pila'
$rů k bokú m p' jádra. P' pňpojený ke zdi
je pří zední p., opěmý p' vz!í tá obiouky
opěrné ho systé mu (viz: opěrná soustava)'
pilí řolá b3zi!ikal bazilika
pi|iřová skřiňka: nanŽ etnft
piIiiový sla'eki pilí i
pi]oty. také jehly, Í ]ocné dřerěné kú ly za.
raž ené do llhké plldy V baŽ ně nebo do
pí sč itépů dy kjejí nu,pelnění pod ,áklady
stavby' Název se dnes přenáš í i na podobné
lyztuž ení kovo!é nebo betonové '
pi|orá ýřecha: střecha
piloiý řezi hroty
pilorý rzor: klikatka
pinakoté ka (Ž řeč '). obla7áIna, puvodnč
pilii. antický
název sí né malovaných obětní ch labuli na
Akropoli v Athé nácb, pozdč ji v renesanč .
ní ItáliiZobecně]é označ ení pro sbirku ob.
razů '
ping.tuo (č in'): laková práce
piniolá š iš ká'd€korativní moliv !e tvaru
stylizované ho plodu pinie, piejatý z anliky
zvláš lě renesancí ' ale také v barokní aÍ chi.
tektuře č astý jako kamenickÝ ukonč ují ci
motiv na š tí tech'pilí í chohradní ch zdi. na
balustrádách apod'
pilí i' ýa,kový gollcký
pinxit, zkÍ atka lat' pinx. - maloval, souč ásl
signatury uváděná za jmé nem malí ře na
obrazech, reprMukcí cb' grafických listech
a š tí lcí cbobraá.
Phkenhanmen Březová
Photai Faenza
Pi9ces (lat'): zvěrokruh
piscina(lat', rybnft' sádka),l' velký vod!í
bazé n v í nsl(ých tefinách. 2' vodní nádrž
/160/
piniolá Š iš k!
ť bJp||sleriu J. nádrž na deš ť olouvodu
\ atÍ lu anlické ho doÍ ]u, imp|uvium'
piskoví Í otnll odlé vání
pjtlorec' usazenina, ruznobarevná, srad.
no oplacovatelná' kte.á proto představuj€
h]avní stalební a sochařský materiál v prú .
běhu nďich dějin umění ' V aÍ chi1ektuře
p, vystí dal už ve středověku opuku'
V p|asnce baroka b} lo už ivano zpMl Nld.
$ch druhú . později ve 2' pol' 18' ýol'
í né kč í ch'TvrdŠ iarkóza' obsa} ují cí ve vět.
š í nrmnož stú zma ávce' se nazýá ž ehro.
vický p', ž ehí ovál,od Kaú enných Zehí o.
vic, už ivaný u nás od gotiky' Dnes č 4tý
hořický kámenje měkký kaolinický p. ze.
]ezitý p' z okoli ceské ho Brodu je č erveně
zbať ven hnědelem a krevele'r' NazeleDa'
lé ho glaukonilické ho p., zvané ho řasál, se
uí valo zejmé na jaio staveb lo mate.
á]u'
piš tak, vstupní notiv monumenl.ální
islámské arcbitektury, ve stěně p č elí bý.
vá lybÍ ána velká nika, v ní ž j€ teprve malý
llastní vstupní otvor'
pithos (řec'), hliněná válcová nádoba dole
se š pič kouk zapouš lění do země, ,,sud,.
iecké altiky.
phckai klenba
plaÍ ón (z fra!c'), strop' zplavidla zdob€ný
stuKen apod.
p|agiát' padělek, omač ení pro pÍ áci, která
tajně imituje cizí unělecké dí lo natolik, ž e
zlť ácí maky samctatné ho Projevu' 2a jaký
se vydává' Př€dstí rání m pů vodnosti se liš í
od repliky a kopie.
plakát (z franc')' afiš , velté j€dnolistové
Fopagač ní omámení výrazně graficky ře.
Š ené ,druh uáté grafiky.
p|akcta (z franc' ), relié f drobné ho něí tka,
obdólnftové ho formátu' odlitý z kow.
popř' také raž ený' na rozdí l od medaile
Zpravidla jednostranný' sochahká práce
medailé Í ské hooboru.
pllmé í kovÁ gotiklj flamboyantDí gotika
plamé nkol'á kruž bli knž ba
plancta (lat.): kasule
p|aste|ina, modelovací hnota slož ená
zjemné hlIny. \,o\ku' terpentInu, Io]e, oIe]e
a da]š ich pňsadi materiá] lochďske pň.
prary, zejmé na drobnějš í cbprací , lfterý lze
odlé vat. v pestré m zbanení s ruz!ými ná.
z\T se uí vá při š kolnívýtvamé výchově'
p|aslické hmoty: plasty
p|rstič nost (z řeč .), 1. fyzická vlastnost
měkkých Í várných bmot, ale také 2. základní
rys kaidé ho sochďské ho dí a' stu.
peň p' urč uje dů raz modelace, poměrmezi
ryhloubenými a lTdutými č á.tmi' Také
v malí řstvi se hovoří o p' přt nbtaJoyáú
objemú , v architektuře se označ uje p. dů .
í azná modelace stěn i hmotp|aslika
(z řeč '), kaidé jednotliÝé sochař.
ské dí o volné i vií zané , } zDiklé naniáš ení m
hÍ noly (mďelování m), ale také socbařská
tvorba vů b€{ , sochďstú . od plastické ho
pos]upu odliš uieme postUp skulpti!ni (iiz:
socnar!r!1).
p|asty, plaslické hmoty, nové synte1ické č i
polos} ntetické makromolekulární látky
(polymery)' P' h. syntetizované na bázi
uměIých epoxidoÚch pryskyřic se už í vají
k zholovení reprodukci plastik techú ikou
tzv' výdusků pěchovaných do forem'
platereskní styl, (plateresco' š pan' datnic'
ký)' bohaté drobné Úzdobné pojetí š panělské
architektury na sklonku 15' stol',
v němž se raně renesanč ní motiry mí sí
s pozdně gotickými a nau6kými plvky'
p|atina (ze š pan.)' drahý l€sklý kovběloš e.
dé banf, prvek platinum (Pt), objeveuý
1735, uí vaný k výrobě š perku'
p|átkové z|ato, datá fólie vytepaDá do ten.
kých lí stků ,jichž se pouí vá Ir zlacení dře.
va! Kow apoo,
platné řské dí |o, zbrojiiská práce, ť roba
pancí řů , plátů a bmění pro jezdce i koně,
rozví jeÍ á v Evropě zvláš tě M 13' slol. do
poč áttu 16. stol'' nároč ná nejen v doko.
nalé m i]tepání č á5tí formovaných podle
těla, 8le teké v jejicb č aslo nádherné Ú.
zdobě ruzoými tecbnikami tovoré intÍ ul.
tace; jeji návrhy dodávali někdy rytci
a malí ň' slavné p' dí ny byly zejmé na vse'
verní l1.{ lii (ý Miláné )avjiž ní mNěmecku.
p|átoráni, takó přeplálováni, spojení kuIá.
č ů nebo hraněných trámů v nárož roubené
slavby' Kolno na sebe polládané trámy
zapadají do sebe v ářez.ech vydlabanýcfr
shora i zdola' lejich přesahujicí konce se
naziryaji zhlaví ' FoÍ na přeplálováni i plátování
se v iluí vní podobé vyskytuje Í ov.
něž u někteí cb typů ž ebrové klenby na
konci pozdní gotiky v ré mci dunajské ho
slohu, a to i u nás 0iž nícechy)'
p|átno' v malí řstvi podlož ka malby leÍ npe.
|ou n' olejem' Už í váse předevš í m p' z
rostlinné ho přediva lněné . nebělené , pro
větš í formáty l(onopné ; juta neni doporu.
č ovaná' surové plátno se napiná na klino"
t.y rám 1slepeny r'. vrz ram obrazu;, č isn.
nďlrž i a opatřl. podk|adodm naté rem
a impí imiturou' Malba na D' ie dolož ená
fragí renty a zprávami jrž ve'starověku;
středověké zpÍ áif Zmiňují zvláš lní ú č el
(koÍ ouhve, zejm. kostelí '' NeFtarš í dochované
obrazy na p.jsou z konce 15' ýol'
P. se nejprve ujalo v Benálkách a od konce
16' stol' se š í řilo.Ve slředověku se p' Í ov.
něž lTsk} '1uje při pí pravě malby na dřevě.
né desce (např. zač istěnizatmelených č ás.
ti) a někdy jako podklad polychromie
a ZlaceDí v řezbáhtví '
p|álové bmění i bmění
p|€í ář. plenarium (lat'), I(niha neš ní ch
textú ' evangelií a epiš tol, seřazených podle
cirkevnt,ho roku a doplněných komentií ři,
uí vaná zejmé na v Německu od 15' slol.
do reformace, zprvu v rukophné m prove.
dení s ilrlminacemi, později dš lěná s dře.
vorezov} ,ml llusÍ acenl
p|ené ro!áma|ba (z franc' plein.air), kraji.
na malovaná i dolonč ená ve volné pí rodě
jako Protiklad krajiny provedené v atelié .
ru' T€nto způ sob bezprostředniho zachy.
cení kÍ ajinné homotinl se stal běž ným
r barbizonské š kole před pol. rninulóho
stol. a pravidlem se slal v impresionismu.
p|enta (z něm.)| paravií n
P|entoráni (z něnr.), přezdění slěny vrst.
vou omí lky k \Trovn|í ní Derovností Debo
nehodnomé ho zdiva'
/ 161 /
p|cran|i(z franc')' naň} ač i. zpÍ aYidla ne.
velke soiky dvoianú , mé iť anúa h|avně
mnicbú . uní stěné v arkádách na bocich
velké bo náhrobku feudániho pána, č asté
zejm. ve í rancouzskóm 8otické m so.hai.
ství pocí lku 15' stol' lejich r€alisticky po.
ia!é postalT s výÍ Mnými tvářemi piedstavuji
pohřebni nářek.
p|eIen€c. pIoiný geometÍ ický oÍ namenl
Draú delnlch DruDletú zdobici pesl, tz!'
|ekoneČ nv motru''P' ie znán z Piedni Ase
od 3' thiclleť , z í m.ké antiky, ale zvláš tě
priznacnýje pro umé ni germanskych naro.
dú a pÍ o raný slředo!ěk; vyznivá v archr
tektuře, uněleckých řenes{ ecb i v kniž ní
malbě románské ho umění PÍ ú pletové
monvy ý vyskytujl la} e v uměni(h orien.
tu a 5 piiznač ným pÉ videlnym pÍ oděí a\é .
ní m jďtě v evropské m kladcistní m kame'
Í ictví 18' stol. Druhem p' je lz\'' provazec'
plexisklo' sklo áolovenó polymerizaci
z umělé pryskyňce, pruhledné a skoro ne.
rozbitné . Dřitom dalekosáhle schopné
opracování , nahrazuje dn* křemič ité sklo
jako peÝný kry't ijako nátěr'
p|int. p|ilta (z řeč .), podnoŽ ní deska' zpra.
vidla č tvercová, podkládaná pod sloupovou
patku, pod plastiky apod.
p|omba, výplň cbybějí cí č áiti na povÍ chu
skulptury, metMa uí vaná zejmé na při
konzervaci kaÍ nenné plastiky.
p|oš né pojc||, p' vývamdho d a založ ene
Da kompoacnich vaazth plnch a ]inii
a nikoli na plasticitě troiroaněmé ho Naru
v prostoru' P|osnotl a nedostatek Í ellefu se
mú ze projevlt I v ui|em uměni (např' in.
tarzie ploch)' V archilektuře se p' p' zpra.
vidla l.yznač uje planirnetrickým, rovinným
usporadanim' ze]m v prú č eli; ve zpú sobu
Č l.né nlzápojuje pieváiné ploš ne pÍ tJk} '
(pllastry,liseny. Ihé nove rámce a vyplně)'
P' p. sledÚje v]astni uú ělecké ci]e a hod'
n0ly.
p|u(ar (z né m ). oznacenIpro silně lyduty
dž ban ó óepák. odvozene z na7vu baňaLe
dýně.
p|undry (z né m')' siÍ oké .pod koleny pod.
|'a\ane kalhoty selerskť měš ť anski mody
1ó' i ješ tě 17' stol'
P|uto: Hádé s
p|uviá| (z lat'), v ří nské antice dlouhý' vol.
ny piehoz do deš lé .později mniš ský uboÍ
5 kapun.od a' ýol' s|avnoÍ ní p|áš i panov.
niků při slavnoslecb, poslé ze . v dneŠ ni
podobě dlouhé ho pláš tě polokruhové ho
střihu bez rukávů ]ituÍ gickó roucho kato'
Iicté ho kněze pro obřady mimo mŠ i.
pluriál
plyš (Z tranc'): samel
pobÍ ený ornantnti probí ený ornament
podbit,. podbr;enr, krllr lramove kon_
ýrukť e kÍ olu prkfnn} m. zpÍ avid|a ieŠ tě
liš lovaným í ropem.
podbrádka. lysis' vodorovný ukonč ovaci
č lánek rrydulé ho profilu s odstupnění m'
podé |na dirpozicc (z lat'). pú Jorysný
á pÍ o(oro!ry rozvrh stavby podel podelnť '
hloubkové hlavni osy'
Dodé lnÍ řez. v aÍ chit€ktonické m návÍ hu'
;unecň a modelu řez celou stavbou n. iejí
fáýí v pÍ ofilu podé l podé lné 'bloubko!é
os!. zDlavidla od zaD. k vtch V zobrazo'
va,ci rb'iné pou lyireslen1 ljechny ť asti
v0itřku v dané m mé ří tku' P. ř' bFá někdy
kreslen nad pů dorysem n' ýovnáván s ná.
rysem prů celí ap. obdobně se připravuje
pří č nýřez'
pod€str (z řeč '), 1. plocha meá oddi]y
schodiš tě, odpoč í vadlo' 2. prosior uní ýě.
ný při lchodiš tj [rezi patry.
podezdí vka. podnoŽ , sokl, spodní pás zdi'
va u země, zpravidla mí mě předstrtpujici,
někdy odliš en jen banou (! lidovó archi
tektuř€), někdy také materiálem.
podglazurni dekon nadglazumi dekor
podh|ed' pohled na stavbu č isochu od ze.
mě, zblí zka a z ž abipenpektivy. Také do.
jem, který vyvolává barokní ilMvní fr€s.
ka' V přenesené m smyslu mač í p'ty č ásti'
které se při takové perspekti!ějevi, v inte'
rié í upodhled řÍ msy a Í Í opu.
podhrlcli: perlolec
podio!.l chrám, antický (í mský) chú m
zbudovaný na vysoké podezdí vce, lryso.
ké m krepidomatu, na vstÚpni straně s ve.
stavěným schodiš těm'
pódiun (z lat'), l' zvýš ená, na stupÍ li umis.
těná sedadla v antickóm amí ileálru' 2.
podnož antické ho řiIÍ ské ho chÍ ámu (p'
óhramJ' 3. \tUpInek. t} "Vyš cne mIsto
\' uč ebně' ! koncenni \ini. v a|elié ru pÍ o
umhÉ ní Í rodelu'
podjimané !k|o: vrstvené sklo
podk|ad má|bt' barc|. vrstva nanáš ená na
podlož ku m. a nesouc'í vlaÍ ní m' PÍ o m' na
dře!ě se od středověku uí val k]ihokí do.
vý podklad. Zdrsněná a naklí ftná deska
byla ne]pNe přelepena plátnenr a potom se
nanakly vĎ|vl v|a$nňo p' z kňdy č ize
sadry a z krem^ ke bě|oby. rozpuš tč n€
v klibové vodě. Následovalo ieš tě zjemnění
brouš ení m,izolač ní ž elatinoÚ nátěr a tzv'
imprií litura zbaflená pleto!ě, š edě ói jř
nak' Jednoduš i je pí prava plátna' V re'
nesanč ní m období světlou inprimiturou'
v baroku nánosem tmavďelvené ho bolu.
su, později od 18' stol. movu svěllýÍ n p',
dnes ne|caýé l] b \m na|erern l^ ' š ep\L]'
Š epsovanr. 1ehui 1iedchazr khhov1 naté r,
l\62/
\c provádi
'křidovým
nebo po]okří doÚm
tosem se lnenym oleiem aneoo se uava
ndrl.h pryskyiiť nych dl\pera' Pro,lem.
nctu \e pnpravuJc p emulze \remezl. ole_
jem a dalš í mi pí sadami'
podklad Thccnii daceni
pod|ah, kapucfuská: parkely
pod|ahová tí ozaika (z řeč '), skládaná ba.
ierna r1zdoba pod|ah keramicka á zť jm'
lamcnna, umamenld]ni i figurálru' znáÍ ná
v€ středo!č ku na východě' zobecnělá ! ob.
dobi helónismu, oblibená v í mské pozd.
ni antice (veřejnó prostory, např' tenny'
soukrorné dotty' vily), souhmně zv. lal.
opus pavinentum. Podlahy kryly v geometrických
scstavách terakotové dlaž dice
(|aI' opu\ si8ninum). baŤ e!ne dlaž dice (o'
\echlť ).sestavy de\ek dvou pť st4jch barev
a bí é { o' alexandrinum), mozaiky z kosti.
č ek stejné velikosti (o. tessellatDn)a mno.
bobarevné (o. vermiculalum), Noí cí Í án.
ce a obrazová poie. Náměty č erpaly z my'
tologie, denní ho ávota, her, bitev i z pí '
Í ody' P' m' pňlí má staÍ otiesť anské um'
v dalš í chobdobí ch se p' m. uplatňuje
v scstavách kamenných barevných desek
i glazovanýcb dlaž dic. cbarakteristickou
P. m. symbolické ho rázu předslavuji lzv'
labyrinty, sestavy deset na podlaze hlavni
Iodi některých í rancou4kých l(at€drál, za.
hmují cí jmé na a í igury alchitetú (např.
chartres' kruhový lab').
pod|až i| palro
podk'mená střecha: střecha
podlornenicc lomenice
podloubi (Z něm'), podsí ň, arkádami ote.
!řená, zpravidla klenutá chodba v pří zemí
domu, souč áí tr} lé komunikace podé l ce.
lých ulic č inámé sÍ ve starých městech'
podlož kamr|by, plocba, na ní ž jem. rozvi'
nuta a je]í materiál, omí tka u nástěnré m.,
u ávfuných obrazů desta dřevěná č iko.
vovi.,|epenka nebo platno napjaÉ na
vnnm|m Í amu'
podrna|ba, pÍ vní ,spodní ' zpravidla lazurní
v6tva malbv. Jednobarevná i ví cebarevná,
klerá nač rtává kompozici, ale mú ž etaké
spolupÚsobit pň koneč né nbarevné m ú č ř
nu obmzu.
podnož ' cokl, sokl, postament' l. v architekluře
pří zemní pás zdiva. Ž pralid]a plas.
ticky \Tznač ený rní rným nebo Úrazným
předstupem a s p' í msou (lavicový sokl.
soklová lavice)' popí padě rú zně tvaí ova.
ný (bosovánim apod'). Né kdy sc jako
p. označ uje i skalní leÍ é n slavby' 2. v so'
chařství podstalec, piedestal, sokl hrano.
loÚ' sloupový nebo jinak tvarovaný (ku.
ž elkoÚ). 3. tmož . pí č kaspojujici nohy
sto]u nebo sedací ho nábytku k opření no.
hou.
podnož ni iimsai ří nsa
podobi'nr, portré l, zachycení ryziologic.
kých a psychických rysů č lověka, jeho in.
dividuality, opak t} pizace' Nejslarš í proje.
vy portré tní ho ú silí jsouznámy z rarrě his.
lorických kultur (z egyphké staré ří š e)'
skuteč né p' se qskytují vš ak až v nalura'
listických směrech staÍ ověku (v e$pt.
Střední í š ia v fumě)' Středověk poznává
p. ve 14' slol. hlavně v sochaří ví (např.
v Praze)' V 15. stol. nastupujc realistická
D' v Í izozemsté a italsté mal$. Dozdč ii
i ve Š paněhku (1ó' stol'). Ve FraIicii kól
1700 se \,} ainul honosný typ paí ovnické
reprezentač ni p' V 19. slol' se vývoj vrátil
k realislické mu prohloubeni a bezpro.
střednoýi zobÍ azení ,ve 20. stol' \TslouPil
laké expresí vní portré t nitemých rysů '
V malbě se rozeznává p' v celé postavě,
v polopostavě do pasu nebo ke kolenů m'
poprsí nebo hlava zepředu (en face).
z profilu nebo v tří č tý.teč ní mnatoč ení '
Podobně v plastice: celá postava' polopo.
stava. poprsi (by$a), hlava. Slrupinová
p' (rodina, společ no\|) se !yskytuj6 y rnn1.
bě i v reliefu' V ruznych rTjevech 5e Up|at.
ňuje
'utajená
p'' kryptoportÍ é l (z řeč '
a nr, ).
podpotolaci.(podpů rné ) č ásti ýlvbyi noý
rc cas! stavby
područ kti madlo
podsiň: podloubi
podstaveci podnoŽ
podstřeš ni iirnsa: ří nrsa
podstupnicc: slLrpnice
Podunajská š ko|a| Dunajská š kola
podvaleki kyma
podvᎠki; dřevěné konstrukce
pÚdyojná tou(a: Úbrus drahokamů
podž ivolni ie|ikosti měří tko
poť tisÍ |Us, směr v č eské lileratuře 20' lel
20. stol.' vmiklý v okruhu Devětsilu, charakterizovaný
lyrhn€m, ima8inativnosti
ap. označ ení p., přenes€né na ývarné
umění , vystihuje poelií lckou oÍ ienlaci
a obdobné tendence u řady lehdejš í ch
umělcú ' Pouto předslavovala také tritika
a teorie (K' Teige)' Ve funkcionalistické
architekluře má blí zko k p. K. Honak
a J' Havlí č ek.y sochařství B. Stefan
a H. wichlellová' y experimentí lní m kine.
lismu Z' Peš ánet. v inscenaďch B' Feuer.
stein al' Š lýnký'Prolějš kem p. v malí řství
jeZ€jm' osobilý styll' stýť ské hoa malí řky
Toyen v 1. 192G31 (viz: artificialismus).
Poetizace námětu i iormy je pří znač í á
i u jiných autoru (např' lyrický kubhmus
F. Mutky ap.).
pohár: č iš e
poh|ednice, torespondenč ní kana s ob.
rázkem na rubu. uí vaná od 1870; vedle
krajinné ho pohledt vysloupily bzy pří e.
ž itoslné náměÍ y a od doby kolem 1900
Ieprodukce umč leckých děl'
poh|cdorý bcton. betonové konslrukce
a zdivo stěn. slropů ' také fasád, nelryté
oní tkou' poč í tají cís přimým pohleden'
pohorka. č alouněná nebo r1'plé taná lavice
zpravidla s opěradlt vzadu i Po stranách,
pohodlné ďpoč í vadlo k sezeni i lež ení .
rú zné hodelailni} o ulvářeni a rů zných ná.
zvů podle módy (causeuse' divan, kanape'
mé ridieflne, otoman, sofa ad.)'
poimprcsionismusi postimpresionhmus
poiÍ l.de.iue (franc'), cí pohledu. Úrazný
moti! v daleké m prů hledu cesty' pomnjk
v parku, atchitektonická dominanla na
konci ulice apod.
/163/
pointi|ismus (z franc.), poýimpÍ esionN'
mus, také divisionismus, poimpresionistlc.
ký malí řský směÍ , vychiejí ci zteorle kom.
plemen|ámich bar€v' obí az je budorán
pravide]nýí ni teč kovými doteky š tětce na.
náš ejí ci} o č isté ákladní banT' Hlavni
předslavitelé byli G' seurat a P' signac'
pojid|o, |aké po]í tko barev, tekÚina, Ý niž
jsou lozptýleny baí evné pigť nenty a roz'
pú těná bafliva lak, aby je bylo moŽ né
nanáš et na podlož ku' P'' které je rozdilné
pro ruzné druhy rralby olej' arabská gu.
ma, klih aj' - , pojí zároveň barvy s podkla'
den.
pol.á| (Z ltdl' bocca]e. dž ban). pohál (vIz)
ze skla n' z dÍ ah€ho kow aj]nich vzácných
materiálú , od poč ' 16' stol' převaž ujicí typ
nákladné ho poháru na ví no,
.rysoký,
ru2ně
tvalovaný, sestávajicí z patky, dřftu někdy
rozš í řené hov ořech, a kupy, vesměs s ví č '
ten, které v 17' stol' Zobecnělo jako kr} t
i zakonč eni'
pokostr laky
po|trývky, také pňkýadla l heraldice,
rouš ky spadají cí od pří lby a rozlož ené na
obě strany, č asto ozdobně prostřihované
a vž dy v banách znaku'
ry#pokÍ 'i'vkl.
po|e k|cnebnil lrlenební pole
pol€ š titu. dí l č i dilek š titu \Tmezený v jebo
pIoš e geomelrick)m č |ené nIÍ ]'heí o|lskými
nguramr (polcetum, 0elenlm, sacnovanlm,
I(ostko!ání m apod')'
polera. také polev, glazun, sklovitá povr.
chová lrstva na kelsmické m, fajánsové m,
kanenino!é Í n i porcelánové m výtobku,
která Í ]u dává lesk, nádobám také nepro.
pustnost' P' jsou č iré ,bezbaí é i zbarvené
(oloví até p' hmč í řské hozboí apod') ne.
bo nepruhledné , bi]é nebo zbarvené (cini.
č ilo.olovnatáp. na fajánsi)' TrŤ dou solnou
polevou se opatřuje kameninat p. na poí .
ce]ánu j€ z porcelánové masy'
po|iment (z něm'): lďticí běl
po|ir (z něm' a1ranc'), dnes stavbyledouď'
zednický mistr. Název pocháí ze středo.
věké ho označ ení parlé ř, který byl mluvč í n
kameniků a zednftů v slavební huti a peč
ovalojejich výchovu, zaslDpoval i mistra
stavby' Ješ tě v období baroka pňpadal
p. zálaž ný tvů rč í podí lna stavbě, pfi volbě
ú tvaru kleneb apod'
polirovaci běl; leš ticí běl
po|ituÍ y (z něm'), leš ticí |oztoky š elaku
l lihu, rů zné světlosti a hustoty, popř'
s Přisadou vosku' už vané k leš tění dřeva
zejmé na nábylku' Nálos P' se lďtí do vy.
soké ho lesku olejem nebo í eí meá.
polodrahokamy drahokamy
po|okřiž olá slřechal střecha
polokřiž oró vrzba| cihlo!é vazby
polo|azurové baí rý lazurové barvy
polonajolika, ilal. mezz amaiolica, nepravá
fajáls, ryrábé ná od 8. stol' v onentě'
od 14' stol. v ltálii (v Urbinu byzantskými
Reky); dvakrát pálené Úrobky z č eNena.
Ié blí ny, kryté nejprve engobou, bí ou
hlinkovou kaš i, a po malovániješ tě opatře"
né olovnatou polevou'
polopaho: nezzanin
polopostaiai podobizna
po|osloup, nosný. ale předevš í m dekora.
tivní stavební č lánek, o-blftený nláš tě
v aí chitektuře anlické ho Rí na; polosloup
vystupuje ! celé výš ce pouz€ polovinou své
hnoty ze zdi; má tedy nejč astěji pú dorys
polokruhu a vž dy lze rozezna! jeho patku,
dnla hlavici' Někdy vš ak sejako p' ozna.
č ujei taková podpora' která \Tstupuje 2e
zdiva dvěma ť etinami nebo i třemi č tÝrti.
ú ami dí ku'
polotrrdá dieiai modří Dové dřevo
polounciá|a: unciála
polovalbová sti€cha: slřecha
po|ova|ená k|enba: kienba
poloiič ni poí rla| podobizna
polská razbal cihlové vuby
po|skÍ Š tí Íš tit
polŠ tÁřovékrádry' kameny ruýikové bo\áž
e Genesanč n|ch a baroknich paláců ).
je]ichž č €la jsou vypoukla a zaoblena.
Polť emos' Poly'Í óm. jednooký KyklóP'
syn Úranuv nebo Poseidonuv, neš tastně
zamilovaný do mořské bohyně Galaley;
přelslil ho a oslepil odysseus'
po|lgonó|ni dispozice: centráIní dispozice
Po|yhrmnia; Mú zy
po|ychromie (z řeč '), pestré zbarvení ar.
cbiteklonické ho nebo plastické ho dí la, za.
měřené k zesí ení jeho dekorativnfto, re.
alhtické ho č i ýazné ho ú č inu,popř' laké
syrnbolické ho výmamu. Raná sloho!á ob.
dobí , primitivní umění a lidová tlofua si
zpravidla iibuji v ž ivébarevnosti' podní
fáze ]i opouí é ji.Pestrymi orrutkaml byly
kry1y Č |ánky eB} Thkých i dorských chrá.
/164/
nrů . a]c také č lánky a zdivo stiedověkých
(aveb. renesanč nÍ ch a baIokní ch fasád'
PiedevŠ í mdotváiela vš ak p' rané antické
lkulplury, slředověké a baÍ okní ř€zby; ně'
kdv.přitom napodobila uš lechtilejš ímate.
Í ií ]!;ale větš inou sledovala vlasmi cile'
oohphch (z ieČ ')' obÍ azový celek pozú í a.
iqicL z trce, nejmeně třitematickych č atti'
LJ(e \rIedové k} křid|ovy olIář o Vice neŽ
dvou kňdlech'
p0rlprlcn
pomnik. sochaiský' atcbiteklonický a
Zp|avidla konbinovaný památnft' posla.
vený na poč est významné osoby nebo k tÍ valé
pň|omí nce,významné události.
Pomona. staroí imstá bohyně ovoce. man'
ž elka ří nskóho boha ver.umne, ztělesňu.
jí citto prorněny pí rody, který ji áskal tim,
Ž € se proměnilv stařentu' kleÍ á ho P' do.
ponrČ ila'
pompejskó mAlby' he|é nistické nfutěnné
malby zacho\'ané v domech v PomDe]í ch.
lihoita|ské m antické m městě, pohřbe'nóm
pod vfitvou ]á\"y pň výbuchu vesuvu
(I' 79) a odkrýiné ;l odi' 1748' P. m.,
ponejvlce provedenó zvláš tní technikou
Í resky. DoU z\'láš Iě pí znač nym pÍ o]evem
p0z0n. antj(kdho uměnI a uchova|y v ko.
plí ch i některé slarš i malbv. Rozeáává se
něko]ik \} .vo]ovich stupí Ů p' m, ktere
p|ai| pro pozdně anlicke dekorali\'fu ma'
lí řství vů becl I. styl se ryznač up č lenění m
plochy malovanými archircktonickými
č lánky a napodobenim mramoÍ ů ;ve ll'
ýylu se stěna iluí vně prohlubuje a otvirá
malovanou alchiteklurou a v ní umhtěný.
mi krajinnými i figurální mi Úe\T; cha|ak.
leriýickou známkou III' slylu' kteÚ opět
sté nu uzaví rá, je dekorativní naplnění
pIoch ú llýí rornamentem nezi fanlastic.
kou architeklurou; IV' styl se q"znač uje
zdokonalenim perspektirv a skoo barokni
tantazií bohalé skladby' Mezi malovanou
architekturou jsou uní s|ěny figuí ální (my.
lologické ) scé ny, někdy i krajjny'
ponderacc (Z lat'), vl,áž eni objenů a po.
hybů ' hďmonická skladba figurálni} o
plartické ho dí a' ale tďé postary v obrazc
a někdy se dokonce hovoií o í ozlož eni
hn]ol v architekNřejato o p' charakteriý
tickýí n pí padem sochařsté ponderace ]e
tzv' kontť apost'
pontiÍ ikáI (z ]at'), sbirka katolickýcb litur.
gických texlů pÍ o pontifikálni (biskupské )
lilurgicté ú kony. Gotické p' bývají zvláitě
bohatě zdobeny miniaturami'
pontifiká|ni ú bor (z lat.), kompletní ob.
řadní š at, v jak&Í t
]sou zobrazoláni papež
a biskupové ; zahrnuje amilt, albu, cingu.
lum' š tolu, kasuli a manipul' Doplňtem
]soup' punč ochy, střeví ce, rukavice, mitra,
bella atd.
Pop.Art (angl', vesÍ něs odvoz' z populal'
lidový), směí figuť ativní malby' grafiky
a sochař$ví , vzniklý před Í . 1955 té měř
souč asně vUSA av Anglij a Í ozvinutý
v ó0' letech jako jedna z altemativ k oefi.
guralivnimu projevu' Zobrazuje č lověka
zahrnulóho prvky techDické civilizace, ma.
sových mé dí a ýandardní ho zbož íč asrc
v Pro$ředi velkoměsta n' symbolizuje lozdí
y mezi civilizací a volnou pí rodou' Po.
jetí bývá ironickó' provokují ci, konstatují
cí , poetizují cí 'Má ruzné kořenyl vycházi
Z hnutí dada, surrealisnu, severoameric'
ké ho realismu 30' let' inspiruje se starými
obrázkovými seriáIy a meziváIeč nou kolá"
í ' První projery P' A' souviseji s vlnou
už itégrafiky a ilustraci vědecko.|antastické
literatury' P'A' těí z reklam, nových
obrázkových seriálů (comic$, jejichž mo.
tiv zvětš uje, vyuí vá prvky reálných před.
mělů ' odpadů n. je zobruuje a pol'yš uje na
nové symbo]y' v Evropě se P' A. ledle
Anglie rodí řil zejn' ve Francii a v NsR,
kde se ryostřil sociáIněkriticky. HlaÝní
představitelé | v UsA R' Rauschenbelg,
R Lichtenstein' A. Warhol' sochař A. Jo.
nes, v Anglii R. Hamilton, P' Blak€,
R. B. (ilaj (z USA).
pope|ič ina' heraldická koŽ iš ina, klerá se
Wznač uje zoubkovilou v]novkou v pásech,
rybaÍ lených modři a ýn'blem'
popt|ič inN
poph znlku' blasonováni, poPsání znaku
podle heraldických pravidel, klerá stanovi
pořadi hláš ení (bana š tí lr'baÍ va figury
a figura, klenot a pokýkv)' strany jsou
hláš eny Jako z postaveniza znakeÍ tl'
Popoi, ruská porceláno!á manufak|ura,
založ ená A' Popovem v Gorbunovu
u Moskvy i80ó a č inná do r' 1872' její ž
výŤ obky, figurky inádobí , byly zlláš tě ob.
lí beny v romantické Í n období kol' 1830'
Zlač eno jmé neÍ ].
poprseň, poplsnk' popť snjce, paÍ apet,
ní ztá zed podle fortifikač ní tenninologie
saha]í cí pod prsa, Pozdějized pod oknem,
ÁT
frT
*
IIoÍ Io3Ď1
,Jq &
n
/165 I
ale také dřevč nč ohrazení kazaIclny' zábradlí
rů zné hotlafu' P' svrchu č áslo kryje
vodorolná n. š iknráplocha zv. lalice'
popnnik: poprseň
porcť |án lz iIa|')' nť j]enrné jii h|]něna hmo.
la k vyrobé lemneho vypaIoVané ho nádobi
a drobné plasliky' 5 neprulinč itým prů svit.
ným stř€pem. Bí lá p. hlina seskládá zkaolí
nu. ž iviea dalí í chminerální ch pří sad.
Polelaje z týchž hmol' Podle í ož cnia pá.
lení se rozeznává p. mé kký (páte tendre)
a 0. t\Td! |Dáte duí e)' Nepolé vaný p' mat.
ndtro poiřnu
'e
narý\a hL\kuil' P' bFá
plas cky uryářen a zdoben malbou a zla.
cení m' V Cí ně, pozdč ji v Japonsku, se
p' už ivalo od pradávna' v Evropě byla
p' hmota sestalena J. F. Bóngerem 1709'
Hlavní evropské !ýrobny p. vznikly pak
l Mí š ni,Vidni' v Ludwigsburgu a Nym.
ohenbursu. v sěWes' Rolioko naš lo
'V
p' svú j;blibený materiál' V Č cchách b!'
lv výrobn! p' za]ofuny Ꭰna samé m konci
í 8.itol' á ria poč árkl-r 19. slol'. pň boha'
lých lož iskách kaolinu na (arlovarsku,
později i v Praze'
porryr (řec')| poí tFt
porí rři( (z ieč .). v} ryielá homina podobná
dioritu. podle své ho í ož eníÍ ú zné hozbar'
veni, neič aýč jiš edozelená, zelená (ital'
porfido velde) nebo č cÍ vená(po ido ros.
.o 2 Eg]pta), ú í lanáod antiky kjcmným
kamenickým pracim, na rozdí l od posru,
hominy té hož pů vodu, ale jiné ho slož eni'
už ivanézpravidla k hÍ ubš í mpú cí m(na
dlaž by apod')'
porot! rýsta1nii výí avy umění
póřorinfl bělnina
porta (z něm')' boí a' lemovka, obruba
terlilí rů zné hodruhu.
porlá| (z lat')' architeklonicky nebo také
plasticky zdů razné nýhlamí vchod do bu.
dolT (kostela, paláce, domu). uzavřený
vodorovně kladim nebo polokruhově
p. archivoltou v stavitelslví řecké a ií mské
antiky, u sť edověkých katedÍ ál č aslo se
střednin pilí řem v pruchodu nebo trojdí l.
nÝ a-ž pělidilný se š tilya vimperky' Rene.
sanč ní a barokní p' navazuje znovu na oba
antické typy v bohalé m \Tbav€ni, s ovál.
nými okn} v nadplaá apod.
r
nor|il. gotický
poí i|olá archilolti: archivolta, ponál
poí ati|c. aharc portatile (lat')| ollái
po|tióra' (z franc.), látkový závěs umí sto.
vaný ! inlerié ru v dlei ch prů chodech
k oplické mu proslorové mu Mdč lení č i
k dekoraci.
poí ikus (z lat'). sloupo!á oleviená ha]a,
ilorrpová piedsiň před hlavní m vchoden
budo\T, oblí bený noliv antické architek.
tuřy (řecká stoa). uí vaný opět v novo.
věké m slalilelství renesance' baloka
i 19' ýol' u monumentáiní ch realizaci'
portré t (z fÍ anc'): podobizna
porlré tni miniaturai mmú tura
Por'eláng!ár Pé cs. madarská Úrobna k€.
Í amilry v Pětikost€li, č inná od posledni
č tvrti Í rinulé hoslol' dodnes; dnes státní '
Zvláí ě ú spé š nébyly rumobarerné ' mramorové
a irizujicí glazury kol' 1900. Znač
eno pěti !ěž eni ajmé nen výÍ obc€ Zso1-
nay
pořiz, osnik' nů ž s ostÍ ým, poněkud zaob'
/166/
poudrcusc (franc.), dámský toalemí í olek
se zrcadlen už í vanýv 18. stol' při pudro.
vání tváří i ú č esů '
poupě' nejvyš š í ,zakonč ují ď č áý kylky,
kterou qzní vá gotická fiála.
pouhický ú borj š at poutnftů do Svalé 2e.
mě, jak se vyhranil ve středověké ikono.
8rafii a udrzel až do l8. stol' pro zobrazo.
vání někteÚch světcú Gv' Jakub ad.)' Po"
zů stával , klálké ho š afu, djouhé ho pláš tě
a lelké ho, vpředu zvednuté ho klobouku;
klobouk a pláiť byly opatřeny velkými
muš lemi' Na nohou byly š komě, v ruce
rysoká hů l'
pova|ol'Í strop. dřevč ný deskoÚ strop
Z př]tesaných tÍ ánú nebo správně k sobě
kladených kuláč ů , povalů '
pozednicc: krov
pozzuol.| (ilal.); č eÍ veně
Praha, výrobna kameniny a porcelánu, za.
lož ená 1791 a č innápo č etných proně.
nách až do poč ' 20. stol' Kameninová ma.
nufaktura' Umí těná zprvu na Florenci,
produkovala za vedení l. Hů bla empí rové
nádobí , které se ud!ž elo i v konkuenci
Ví dně. 1837 za vedení K' L. Xriegela byla
Zavedena !ýroba porcelánu, nádobi v lva"
rcch druhé ho Í okoka, ale předevš im l]ni.
kají cí chfigurek v sé rií chpodle Í nodelú
A. Poppa (poprsi, romantické skupinky,
diladelní podoby a ž ánry. ky č ky, tzv.
praž ské páreč ky ap'). 1841 i89ó sí dlila
továma na smí chově, pozdě]i v Radliciclt'
už obrácená k už ilkové Úrobě bez výnar'
ných nárokll' Znač ty byly tlač enéiniciály
K & C Prag nebo jen Prag.
PRAG
Fo^ g
prah]: hláZděné zdivo
@
nm
IK&ú
LPRÁG}
pranpouch, rozpěmý zděný, stí š koukÍ y'
tý, pc,dchodný oblouk mezi dvěňa budo.
vami, mezi domy v ú kých ulicí ch středo'
věké ástavby.
enÍ n břltem, upevnč ný mezi dvěma ru.
[ojť ť ni' uŽ ivaný k opÍ acoyáni dře\'a'
!0lanrcnl (z franc'). prýmek i pÚmková.
!i. Úzdoba odělu rliných textilií nďitými
prýÍ rky. ob|í bená od renesance a zvláitě
č aú ! období baloka.
Poseidón' u Ří manú Neplun, y antické
mvlologii vládce moři, manž el bohyně
Amf]tí té ' Bý"vá Zobrazován jako stařec
t tlojzubc€m, projí ž dějí cí pohladině ve vo.
ze laž ené mmohkými koni a doprovázen
Né reovnami a T.itóny.
Podcdni soudr Kristova ikonografie
Pos|.dni ltč .ic: Krlstova ikonografie
posmr(nánuska. sádroÚ odlilek lváře ze.
mřelé ho' ZpÍ alidla významné osobnoýi,
snimanÍ a rrpravený k\'alltjkolaným so'
chaiem jako dokumenlámí . kuhurně hisloick}
záYaž ní podobizna'
posllnrnl (z lat'): podnoŽ
porticu|tl (lal.)i opislhodonos
po!{ impí !sionismus. poimpí esionismus,
souhrnné ' ponč kud neuIč i(é označ ení pro
snróry maliistvi' které vzniklv Do imore.io.
nismu. od 80. a 90' let 19' siol. zr:jrné na
neo|mpleslonlsmus í viz) a svmbolismus
(\iZ) pnIadne jedť !amolni ;eolmp!esi.
onLsmus' K o b\\d iazen P' (]ť 7anne
P Cauguin, 0. Redon, V. \dn Gogh,
ň Lot]|oule Lautrec a| Telmln D. se oo.
nejpN objevilv zimě 1910-11 v n'áZvu.vý.
sla\T ]\'Í anel a Doý-imDreslonisrnus' kle;á
se konala v Londýně'
'
prapor, symbolické znamení státní ho, národnilro
nebo jiné bo společ enství v heral'
dickýcb baÍ vách, zPravidla obdé Iný kus
látky upeměný c€lou jednou stralou
k Ž erdi, na rozdí od vla]ky, upevněné na
pňč .ea volněji vl4iď od ž erdina provaze.
pravč k' nejstarš íoMobí ýoje lidstva od
poč átků lidské kultrrry sahají cí až k první m
pí seÍ nnýmpamátkám, dolož enéjen hmot.
nými, poslé ze také ývamými svědectú .
mi' od označ ení prehistori€ se dnes
upouš ti, poněvadž je p' pNÍ í elapou lid.
ských dějin.
pralěké uměni, souhrnné označ eni pro
u. ve střední m paleoliru (viz:dobakamen.
ná)' eneolitua době Í rěděné (viz|eneolit)'
době broú ,ové (viz) a ž ele,né (viz)' Před.
stupněm ]sou první abslraktď kruhové
symboly rů mé hoseskupeni, zv]. uměIó
jamky lryhloubené v kamnech, perforace,
barevné skvrny a koule, artefakiy z období
nousté rien vj'-z' Francii(asi 55 000 až
- 35 000), kdysi vykládané ryze praktic.
ky, ve 20' stol. spí š eznakově' Po té to
Í Í áncep. u. dol(ládá' ž e v paleolilu ví oj
spěl od magické ho ú č eluk animismu' po.
stiátelné mu na stupni magdalé nien (asi
- 14 000 až * 9 500). Vznik malí řstvi
a sochďstvi na stupnich aurognacien - pe.
ngoldien (asi _ 35 000 až - 10 000) sou.
vlsel s rituály a magií společ noslílovcú '
/167/
v poč átcí ch se té měř souběž ně objerují
s} .nbo]ické , stylizované motiq zví řete'
obrysy lidské dlaně a synboly plodnosti.
Vdrobné m umění se \TskÍ ují ,'velitelské ..
hole (rituálni funkce!) z koí i, zdobené ry.
tlnou' vznikají ž enskéidoly zv. lenuŠ e
(ú z), charakterizované plastič ností : kom.
ponované isou pro pruč elnípohl€d
n. 2 profilu' Zák]adní n výřazo!ým p|o"
í ředkem malby ]e liDie nanesená barvou
n' r} 'tá' V popiedí ýoje jsou výtvory
v jeskyní ch frankokantabrilské oblasti
vj' z' Francii a s' Spanělsku, kdeje hlav.
ní n námětem obrazu lovná zvěř; lidská
postava je vzácná (zejÍ r. Allamha, láý
caux)' soubory maleb se zviřaty a lovecký'
Í niÚevy patřik né kolika slohú m. Vysoký
telié f sedmi koní ' vytesaný na kamenné
slěně pod převisem v cap Blanc (v Dor.
dogni), nálež í k nejdú lež itějš í mskulptiv'
nim památkám magdalé nienu' Dí lem plas.
tickým, modelovaným v blí ně na bloku ka.
mene, jsou bizoniv jeskyni Tuc d'Audoubeí
(A.iěges, Fí ancie). Palří k Wcholú m
p' u' (srovnej| jelk} nní malby. jeskynní
relié í y')U nás se řadi k ýnamn'ým pa.
mátkárn paleolitu venuš e a ž enská hlavič .
ka vyřezálaná 2 mamutoú ny (z Dolní ch
Věstolic, asi - 25 000), slož ité rytiny zví
řat na břidlici (z okolí Berouna) a zejm. na
rnamutí m klu (z Předmosti u Přerova), na
koňske kosti (z jeskyné Pekárny u Brna)'
od neolitu se napňš tě vš udf zač í náup|at.
ňovat keraÍ ]ika se stylizovanou plastic.
ltou, rytou i malovarrou výzdobou' Ví lězí
víkovu ve ýoji od eneolitu (nódi,
bronzu, ž eleza i drahých kovú ) záhy poznamenalo
kultun v Mezopotámii, Egyp.
tě a v egejslé oblasti a poslé ze i v západní
a ýřední Evropě stejné jako na DáIné rn
vÝchodě ap. Přineslo no!é techniky a í oz.
š í řiloornamentiku p. u' v době ž elezÍ lé
p. u' dospělo k dalŠ í mlrcholů m v rané
etapě uměni řecké bo, elruské ho, keltské .
ho a skrské ho (viz). Architektura ve
smyslu tvorby \'nitřní lo p|ostoru v před.
dějinné epoš e ješ tě neexistovala. U obřad.
ní chjeskyň lze hovoiit pouze o akustické Í ]
pÍ ostoru' Monurnentální staqtelslé pojetí
se vš ak prcjevilov megalitickýcb stavbách,
dochovaných v dlouhé linii od laponska
a |ndii přes Rusko po Anglii, pí p. Maroko
(- 3. až 2' tis'l. Krornlech v stonehense
v Anglii' kruh,ová stavba nábož enské ňo
ú č elu,sestavená 2e svislých kamenů přelo.
ž ených břenenem' naznač uje lednu
z mož nýchces! k budoucimu architrávové .
mLl systé mu' Architektura v pravé m smyý
luse zrodilalepne ve velkých slaÍ ověkých
kulturách v Mezopolámii a v E8yplě'
prrroslarný křiž : kií ž
prrž ská š kola: rudolfinské umění
predel|a (ital'), souč ásl středověké ho oltá.
ře, hran< Jlový podstavec retablu, slouž í cí
někdy t ulož ení ostatkú , vpředu s podé l'
nou deskou, zdobenou mďbou nebo leié i
ní řezbou. P' se vkládala mezim€nzu a ol.
támí skí ň v 15. slol.
pr€historic (lal.)| p|a!ěk
Preisd€rovo sk|o, olověnou emailovou
č emi (tzv. schvanIotem) jemně malované
duté sklo, } teré do r. 1741 qŤ áběl ve vý'
chodní ch cechách lgnác Preissler a předtí
m už jeho olec Daniel ve Slezsku. Mladš í
P' dekoroval obdobně také porcelán'
prejzy, dvoudilná kr} tina 2 pá]ené h]í ny,
ú vaná od anliky a zvláš tě oblibená
v 18. stol. spáry koýkoýh spodďch dí
lů (jeptiš €k) kÚí shora s\Ť chní č ásti (tů r
ky)' Aby neklouzaly, jsou obě kónické
a oPatřeny tzv' nosy.
pr€jzl
prelo|umbov$kó unlč nil předkolunbo!.
ské umělrí
pí ehlut! (z lat')| kláš ler
prcmonstráti (Praemonstratenses, sacet
et Candidls Ordo Canonicorum regularium
Praemonstratensium, ap., O, Praem.,
o' P'), řád řeholní ch kalovní kú ,založ '
r' 1120 sv' Norbertem v Pré montré na aí .
sadě řehole sv' Auguslinai s|alula byla
schválena I' 112ó. P' byly zváni také nor.
beltini' Poslupně se věnovali zejmé na du.
cbovní správě a q'uč ování ' K nám byli
uledeni í ' 1140 (kanonie na strahově);
ž enská odnož , premonltÍ álky, založ €ná
rovněž s!' Norbertem' u ná. pú sobila od
l. 1144 (Doksany)' Rádový oděv| bí ý hábit
se š kapuliřem' cingulem, birel; u opala
davnosmí mozetla' hermelí nová almucie;
u ž enbí lý hábit a ávoj. Znak: modť ý š tí t
a v něrn dvě zlaté n' stří brné pasýřské bole
(opatské beÍ ly) a zlaté n. stří bmé fran.
cou,,ské lilie'
preralTá€|isté , také pr€raffaelitó, bratÍ stvo
anglických nalí řů založ ené 1848
D. G' Rossetim a da]š í mi,kleří usilovali
o návrat k uš lechtilé prostotě itahkých pri.
mitivů a raně reffsanč ní ch mislru před
Raffaelem. Ve srovnáni se slarš imi' po.
dobně orientovanými nazaré ny měla tvor.
ba p. pře!áž ně profánní Í áz. Jejich ploš í é
fomální zjednoduš e!í vedlo k secesi.
w' Morris se připojil k p' s ť eí orm!í mi
pož 8davky v uměleckých řemeslecb'
presb} ú ř. presb} 'terium (lat'): apsida
převet, Privet (z né m' a lat'), slředověM
forma arkyřové ho zachodu. rysazené ho
před zed na krakorďch.
Priipos' Priapus, bož stvo Í naloasijsté ho
pú lodu, v helé nistické m a í mské m báje.
ďoví bů h plodnosti a ú ody, ochránce vinic
a zahrad' podle !ěkterých pověsť syn Dio.
nýsú v a Afrodí tin| byl zobrazován jako
groteskní zjev se zdů lazněným pohlaví m
(falem),
pÍ imitivni m!|ihhil naivli umění
pri iliYové (2 lat'), l. naivní , insitní uměl.
ci. 2' v uzš í m smyslu lak bylidří ve na?ývá.
ni italš tí malí ři slředorěku a poč átku rene.
sance - lta]š tí p'
pÍ obij€ný orÍ rnent. také pobÍ ený (obí €.
ný) o'' něm. Beschlag{ erk' pozdně rene.
sanč ní výzdoba severské ho pů vodu, která
/168/
5e uplatni|a b|avné v řezbďsM kolem
Í Ib00 a |eš tév I' třetině 17' stol'
P' o' odvozený z manýrislických předloh'
n.lpodoboje pŤ oieávané a vájemně Fo.
\|ekané p|oš ky a pásky'
procesni kří ž !1' jeden z liturgických od.
znaků vyš š ich duchovní ch (historická pon.
lifikální insigDie zpravidia papež e, patriar.
chů , a|cibiskupll), umělecky vypracovaný
k', pnpevnÉ ny 0a Ž erdi avŠ ak 5nlrnatelný.
ktery se nosi ! č e|ejejich pí ů vodú 'V mr
nu|osti byl í ovněž insignii papež skych l€.
gatú - kardjnalů ' 2' k. noš ený před proce.
irm n' pruvodem pij pohibu karolické ho
obřadu'
prodomodos (řec')l pronaos
profánni Uměni (z lat' profanus), světské ,
.ivilní u', na rozdí l od sakránfto č i cí rkev.
niho u' Rozliš uje se zejmé na architektura
p'' zahmují cí hrady, zí mky, paláce a domy
od sakrální , do oí ž s€ poč í tajíkostely
a d. stavby lilurgické funkce. Pť ofámí zob.
lazují cí u. se obí rá světs} ými typy dilr
a náměty áp'
proÍ i| (z franc'), 1' řez architeklonickym
Č |anI(em (iimsou)' nádobou apod' ukazu.
jí cí plastické utvďení č lánku !€bo před.
mětu v boč ní mpohledu' 2. v Í nalí řství
a plastice pohled z€ strany na lidskou
hla!u.
proí i|rce: architektonické č lánky
projektová dokunentrce gtavby, soubor
plánů ' rozpoč lú a ji!ých dokladů potřeb.
ných k zahájení a realizaci stavby' předevš
í mgrafické znázomění pů dorysů a náry.
sů , řezú ' Při jednoduchýcb $avbách stač í
zadávací projekt doplí ěí ýproÝáděcimi
detaily' při náÍ oč nějš í cbú kolech pozustá.
vá p' d' z oětolika stupňú ' Uvodní , zadá.
vacl projekt předchází pňpÍ 8wá sludie
(z]Áměr)' následuje techDictý prováděcí
a delailnr prováděcí proiekt' Náleálosti
p' d' upravují vybláš kýč 'l52/1959Ú' 1.
(pro socialistický sekto4 a obecí ě vyhlá.š .
ka 105/1981 Sb.
projeltoré slupně| projektová dokumen.
nce
pto|anovóDi| až urový způ sob
Prol€tku|t (zkratka rus' Proletarskaja ku].
tura), první sovětská klltuÍ něosrětová or.
ganizace, rŽ Diklá po fujnové revoluci již
v r. 1917. J€jí m cileú bylo zpří slupnění
umění a poznatků vědy a tvorba samotné
dělnické tí dy. P' pú sobil v oblaýi divadla,
literatury i \"ýtvamé ho umění . Pro zápomý
\Ž tab ke kultumí mu dědictví byl krilizován;od
r. 1923 pracovaljen jako organiza.
ce, zab'\a]í .í se č innosti odbo|ářských
klubů a divadelnich krouŽ ků (do r' 19J2)'
organizace P' vznikaly laké za hranicemi
so!ětské ho Ruska' U nás byl P. založ en
Í ' 1921 jako slož ka Ksc a byl organizaci
jiné ho typu než sovětský. Pů sobil do
r' 1924 a lrydával casoph P. (1922'24);
sekretářem P. byl s' K' NeÚfu]]n'
pro|onený Í Í ontoftonton
pÍ oluka' nové označ ení pro volnou nebo
uvolněnou parcelu v ulič ní č áie, v řadě
domů ' v souvislé m zastavění '
Proměněni Páně: rÚistova ikonogrďie
PÍ omé theus, vzdorný Titán, syn lapetů v,
m1lologiclrý hrdina, který podle pověsd
sNoňl lidské pokolení (uhDětI lidi z hlí ny
a vody) a ukradl pro něj oheň 2 olympu.
Z trestu stanovené ho Diem (byl přikován
ke skáe, kde Í nu orel r.yl(Iovával jám) ho
vysvoboď Hé raklé s'Pďle Áischyla dal
lidstvu také pí smo' vědy a řeú esl8'
pronrfi (řec'} prodomos, pÍ ostor před
chrámovou cellou rynezený antami'
obec!ě sloupová předsiň antické ho
chráňu'
proporce (z lat'), vájemný t2tah jednotli
vých č ásť t'ýttamé ho dí a (poměr rozmě.
ru' ú seč ek a plo{ h, 8eometrických konpo.
zič nich obrazců , pť ostoru a hnot, souslava
poněru lidské ho É la),č iDitelfoÍ nální Ú.
.B!b} dí a' ďicí k áoDité propoí ooná].
nÍ haffionii' P' a jejich záIonitosl je před.
nětem nauky o proporcí ch. v dějinách
unění a dohů se vyskynjí fuzDá poj€Í
p. a vyjádření proporč ní cb poměru| geo.
n€tricky, poÍ loci ú sď€k a plocb, n. po.
mocí ú něry a domků ' aritmeticky' cit pro
p' se projevuje již v pravěku (souměmost
a zásada op8kování ve výzdobě)' v stalo.
věkých kullurách se objevila ?Áada !něře.
ú lidsté bo těla a objeklivní ch p' Recká
antika Dastolila jednak zásadu neměnných
ideálďch p' (viz: káDoD), odvozených
z lidské ho těIa' dů lež iloupro zobrazujiď
uměni a archilekturu i unělecké řeú eslo,
dále relativní jednolku poměrové miry
(liz; modul), odvozenou ze stavby, jedDď
konstrukci zlalé ho řezu (viz). Význam
proporciona|il' Mvozené z lidskeho tě|a
i modu|U pÍ o symetrii zdů Í aznilřimsky te.
orelik arch' Vitruvius' Měření a geometrii
za pomoci lrojú helnitové sí tě má v kom.
pozici poslavy i ýaveb středověk, obemá.
mený ť ovněž s Í adicí zlaté ho řezu' Z an.
ú ckých ásad lTcházela renesance, která
vyzdlihovala Í něření a dokáz8la oprarit
antický kánon. Posledd rozměroÚ a pro'
porč ní systé m zv' modulol, odvozený
Z lidské ho těla, rJpracoval pro architektu.
ru a uů anismus franc' architekt l,r corbu.
sie! koleIŤ l |oku 1950'
plopyleje' propylaje (2 ieč '), monunentál'
ní ú tvar brány v antické architektuře, se
vstupní mi budovami i pňp. schodiš li' ve'
doucí ke svatyní m nebo k hrazeným okrs.
kŮm' Nejznámějš í Jsou athé nské p.' zbudo.
vané v 5. stol' pi' n' l'
proÍ oci, biblič tí proroci (i apokÍ ''í ní- si
byla) a u]dci lidu od Mojáš e po Jala Kiti.
tele, v už š í msmyslu ti, jejichŽ č innost za.
chttily knihy staré ho Lákona' Podle nich
se dělí na větš í í I,áiái. Jeremiáš ' Ezechiel
a Daniel), č asěji pospolu zobrazované
starce rybavené knihami i osobnimi atri.
buly (Daniel se dvěma lvy)' a dv8náct
ostatí í ch me!š í chp., zobrazov8í ých
v ú p|nostina poÍ álech gotickych katedrál'
lednollivě Z nich byli zpodobo!áni j€n ně.
kteří (Anos jako pastýř' Habakuk s andě.
lem, Jonái s velrybou apod').
prorcenium (2 ieč ., |at'). pú lodně pódium
pí €d scdnou antickeho diladla. poději
předni c.{ st jeviš lě mei oponou a oÍ che.
sEem, někdy jen alchitektooicky č l€něná
a jií ak zdobe!á s!ětra mezijeviš těn a hle"
diš těm'
Pros€řpina| PeIsefoné
Proskov, Proskau, pol Prószkow, slezská
kelamická manufak|u.a založ e!á r. 1763
hrabětern z P', od 178ó zavedeí á trké na
výrobu kameniny a před r' 1788 pře$ěbo.
vaná Dietrichsteiny do Hranic !! Moravě'
/169 I
vyláběb se tu rokokové nádobÍ (laké fi'
guralni\lanky) pol] h aro\rým ivyzdobn)í n
\|i\cnr HoIič e. znač ene Zpravld]i] modĎim
nebo manganovým P'
ró@
l|r í
boDť z{
E
a^
9{ 1
,ffi
tiÉ óí 'í ;ř)
I I: st.í l
prosli$cse (z řeč '), adorac€ bož stva. poz.
dé ji táké s!é lských vladařů , padnutí m na
kolena a polí benim země nebo nohou.
v pozici p. jsou zobrazo!ány ješ tč posta\T,
andělé idonátořipřed Kristem v raně stře.
dověkých mozaikách' nií stěnné rnalbě
a iluminaci.
prolpckt (z lat.)' prů hled' pohled do dálky
na město ap', v přenesené m snyslu gÍ afic.
kó č i maliřskó zobrazení Í akových pohledů
(veduta)' V divadelní ch inscenací ch mač il
p. zadni stěnu s na]ovanýn prů h]edem
pří Í odní nč i arohilektonickým. scé na ital.
zlaná ,.per angolo'. podávala na p' záběr
v š ikmé mpohledové m ú blu. kle.ý urč il
dalš i prostololou konslrukci balokní in.
prospekt Yarhan' piední stěna varhan, je'
jich alchiteklonicky ieš ený a rú zně deko'
lovanÝ kryt, zejmé na \' období baroka ná.
Ioč nč fomovaný. sochařsky zdobený aza'
č leňova0ý na kruchtě do koslelní ho inte.
né N.
proýa!. paÍ astas, paslas (řec'), v antické m
řť cl.é m doně slavnoslni sí ň otevřená do
lniliní ho dvora, polož ená vedle sálu'
s ní rnž je spojena dveřmi' n' mezi dvč ma
blalnimi mistnostmi rodiny.
prostr|os (řec.), typ antické ho chÍ ámu
s iádou sloupů s otevřenou sloupovou
halou - ! prufulí ' Zdvojení m typu p' vzni'
kii anfiprostylos.
l-Jaoao
pÍ otisk, měkký kÍ yt (franc' vemis mou),
lechnika umělecké grafiky, druh leptu, kde
se kresba protiskuje na kovovou desku
přes papí a velmi měkký' prualý krÍ
z vosku a loje' Takto ryznač ená kresba se
vyleptá' Technika p' byla sice známajiž od
l7' stol', ale vž lase tepne od konce minu.
1óho stol'
přolodórský sloup, označ ení uávané ně.
kdy pro fasetovanÝ sloupový pi]í ř egyp$ké
alchilettury Nové ří š e.ví ojová souvis.
losl s dórskou aí chitekturou zde yš ak ne.
byla pí ok|áána.
pÍ o|oporcc|dn. nazel uávany něld1 pro
č inske nadoby z d1nastre Cou re
3'-4' slol' př' n' l., vyráběné z kameniny
s přiměsí neč isté hokaolí nu a opalřené ž iv.
covou polevou,
protoŤ enesance (z ieč ' a franc'), označ ení
pro anlikizují cí kultumí a urnělecká hnuú
1 1. 13' stol' v llálii a již níFrancii, jež bý.
va]i rykládaná jako předz\'ěsti r€nesance
15. a 16. stol' Platí to Zejm' o florenlské
n' loskánské renesanci, charakterizovanó
na po1iarchilektury (11. a 12' slol) návra.
lem k antickým ablavně starodestanským
vzorum ! dispozici baziliky, v utváření
č lánků a způ sobu č lenění(např' kostel San
Miniato al Monle a baPtist€rium ve Flo.
rencii)l tylo slavby skuteč ně inspirovaly
první generaci renesanč ní churnělců .
přorazec, druh pletence, ploš ný iplaslický
výzdobný motiv napodobujicí splctcný
provaz, č a-stý zvláš tě v románské architek-
lure.
proí ios. (pů dorvs)
Prótcus' mohké bož stvo antické m} 'lolo.
gie, syn Poseidóna a oym|y Nády, nadaný
schoptroýí věš tby, ale také ruzných pro.
měn jako sama pří roda, iecký předobraz
ií mské ho boha Veí umna. P. s€ měnil
v rumé í viy a unikaltak zraku smnelnftú '
ptolhesis (řec.), mí slnost připqovaná
zplavid]a na severní straně k apsidě raných
a středověkých východokřestanských
chrámů , urč elá k pří pravé meš ni liturgie;
pů dorysný protč jš ekprostoru n' diakoni.
kon.
provinciá|ni umé ni. umění mimoitahkých
ří mských pÍ ovincií , kleré se v evropských'
maloarijských i seveÍ oafrickýcb oblastech
lyí jelo specil]cky pod llivem řimské ho
/110/
umč nív syntóze s mí stní nivýtvamÍ nitra.
diceni .,barbarské ho', umění ' Někdy se
vš ak označ eni p' u' uává obecně pro rusli
kálně proměněnou fuorbu venkovských
krilin vzdálených od umělecké ho cenlm.
prsa k|enby kápě
prstcncorá bosáž j pří zdoba podporova.
cich stavební ch č lánku přepásání m boso.
vanými P$tenci] podle loho se mluví
o pí epfuaných sloupech (polosloupech).
P. b' bylo s oblibou už váno v pozdně Í ene.
sanč ní a manýris|ické jihoevroplké aí chi.
lektuře a ješ tě v ápadoevropské m stavi.
telství rané ho baroka.
prslenec krč ekhlavice
prů č e|Ífasáda
prů duch, kaž dý svislý olvor \'e zdivu dou.
í cí větní ní ' Druhem p' je i komin odvádě.
jí cí kouř'
pruská hnědl hnědi
pruská klcnbÍ k]€0ba
pruská modři modře
pnů s t (franc. cliché -verre)' gÍ aficko.
.fotogrďická technika objevená tranc. ma.
lí řem c' corolem| kresba se vyš kabe jeh.
lou v citlivé WsNě nebo ve v.stvě kí 'tu'
naoesené na skleněnou desku a z negalivu
1akto vzniklé ho se pořizují foto8rafické
pozitivy pú sobí cíjako měkká perokresba'
prú svitka| fili8rán
prut kruž ba, ků l
pn'othky' inkunabu]e, omač ení pro nej.
starš i kniž ní tisky do r' 1500 (pNé tiš těné
knihy jsou mohuč ské tisky Gulenbeť go'
ry), lisky z lel 1500 1550 se pak na2ývají
pa]eolypy' Také nejstarš i grafické listy
(i ocelor} tiny) jsou nč kdynaz:|rány inku.
nabulemi č ip'
pryska' skleněná ]ahlič ka na pálenku,
zpravidla č tyřboká, na kovoÚ závit nebo
na zátku, zdobená nejč astěji připalovanou
lidovou nalbou, uávaná na č eské mven.
kově M konce 1ó' do 19. stol.
prÍ skač : dlála
prysk} řice| pí rodní pryskyřice, umělé
pryskÉ ce
přcč !ó|ková klenba, nepravá klenba, uza.
ví rají cí prostor pouze postupným předsu.
nování í n tamenu ve vodorovných Wývách
zdiva, bez pouátí klenáků ve zděných
obloucí ch'
předbřcznoró umóni: biedeÍ neier
předkaro|inské uměni. u' v hraniďch zaniklé
Ž ápadoří mské ří š eana oko]nich ú ze.
mí ch od 5..ó. slol. do 8' 9' stol. zejmé na
!e č lyřech tultuí ní .hotruzí ch: v ltálii
u' ostÍ ogótské a langobaí dské 'na lb€r.
ské m polooslrově !' vizigótské , na ú emí
Francie, Belgie a! PoÍ ýní u' okí uhu hanc.
ko.mcrovejské ho, v ostrolní oblasti
u' v okruhu irské m (keltské m) a anglosaý
ké m' P' u' se v} 'vÍ elo po ukolrč ení velkých
€tnických př€sunů , lzv. barbarských krá.
lovs1vi, árodkú feuda]ismu' za do.asné
slagnace měst' objednavatelé a swební ci
patří k !'yš š í nvrstván cí Í kvea s!ělské mo.
ci' Kláš tery a biskupslvi s€ ýaly mhtem
uměleckých dí len a ákladnou malých sku.
pin stavebnich řemesel. P. u. představuje
pÍ vní stupeň u' středovětu' Jsou v í ěm
zřelelné dlě vfiojo!é linie| jedna vycháze.
la z odkazu antiky a staÍ okřestanské bo
uměÍ í , druhá z tradice abstraktní ho umění
genÍ ánských a kellských kmenů , tí lrnouci
ho k dekorativismu. P. u. charakterizuje
silná ýylizace.
předkÚh|mboYskó Umóni' pÍ ekolumbov.
ské , souhrnné označ ení ryspělé ho u' na
několika ú zemí clr vc středniaJiž ní Ameri.
cc před objevenim světadilu (1492 K' Ko.
lunbem) adobylí m Mexika a ňš e Inků (od
El..vádoru po chile)v 16. stol' Rost]o vci.
vilizací ch indiánských národú né kolika ja.
zytových skupin, \'yl\'ářejí cí cb slály' Ná.
bož enstú dosáhlo pol} teismu vesněs s vý.
raznýmikulty slunce, měsí ce, ž ivlů a zví řat
(např' jaguáÍ ). Záhy se vyskytuje hierogly.
fické pí ýno, dokona]ý č í selnýsysté m
a kultovní astronomie. Hmotnou kulturu
charakterizuje dokonalé zpracování kovů
(zejm. zlata), keramiky a lextilií ' Archi.
lektuí a dospěla ke kamenným stavbán
cbrámů , pyramid - chtáirových věá' hřiš ť
pro rituá]ní hru ní č ema paláců ' Pojelí vy.
cháze|o ze zás^ dy stupňovilé ho kupení
hÍ nol po vrstvách. Rozvinula se archi.
lektooická stulptura a nástěnná nalba
v hrobkách' Ústřední význarn pňpadá ú ze.
mí Mexika přiMex' álivu (Veracruz - po.
looslrov Yucai.án)' Nejstarš í stupeň před'
stavuje u. olmé kú ,zřetelné od doby kolem
r' 800 př' n' l' Dokládají je kanenné kolo.
sálni hlalry, sté ly' expresí vní masky v po'
době jaguiÍ a; architektura je málo probá.
daná' U. olrné ků mělo vliv na dalš í ú zemi
a kultuÍ y, zejm' Maylkou' U. Tolté ků (asi
500 př' n' l. i2., 13' slol.)' pú vďně ve
slřed' Mexiku. od 10. slol.laké !a Yucalá'
nu, zahmuje již chrámová města s pyrami.
dami, stupňovitými chrárny s ozdobnými
s]oupy, připomí nají cí mi tote ry (např. stř.
Mexiko, Tula, cbrám bojovnftů )' Kulturu
T. ve 12' stol' rozvrátilj Azté kové 'Nejry.
spé lejš íje u. Mayů (4' stol'-kol' 1541)'
První ch vÍ cholú (asi kol' 300-900) dosá.
hlo v pásmu mezi mex. slá|em Tabasco,
Brilským Hondurasem Beliz€ a sev'
Guatemalou; rozš iřilo se na Yucátánu
(10' 13' s!ol'); třetí pásno v Guatemale
a San Salvadoru rná okrajový význam' Do.
chova]y se chránové komplery Mayú
a paláce budované na terasách, hustě Zdo.
bené relié fy s náphy' karnenné sté ly, drob.
!á plastika z pálené hIí ny a masky. Malby
charakterizuje kesebné pojeÍ a ýrazovost'
U. A7té kú (9' slol. 1521)vestř' Me.
xiku rymač uje schopnost asimilace vliw;
těž ilo zejrn. z u' Tolté ků 'Aaé kové budo.
/ r71 /
vali velká města (pozdní hlav' město Te.
nochtitlán zal' 1I5, d!' Mexico city).
chrámovou ať chitekfuru obohatili o kom.
binace pravoú hlé ho a truhové bo pú dory.
su (chrámy Větru)' sochahká dí la jsou
arač ně styÍ zovaoá. Pozdoí m projevem
malí řství několita slylú jsou iluminované
knihy s té maty světskými, mylologickýni'
obřadí í mitexty ap'
'
vmiklé po dobýí Me.
xika' Jihoamerictý otruh představuje ze.
jm' u' |0ků (l2.-Ió' sto|') ! pásmu Kor.
diller v Peru, od konce 15. stoi. iv Chile.
Kamenné cfuány jsou bez !€ras i na teí a.
s.ách, k zvláš tnostem patí náhroboí stavby'
Pí o alchitekuru je pří znahý nedoslatek
smyslu pro pruč elí a pro uchil' skulpturu.
V ornamentice převládá geometrický or.
namenl,
předpjatý beton: beton
piedÍ ománské uměni, u' ď 5' do pol.
] ] . stol. Před vmikeú románské ho
u' (kolem r. 1000 ve FraDcii) se v} Tí jelo na
tie(h stupfuch { viz):u' pí edkaroliDskd, ka.
lolinske a otónskÁ moiarabské , ve Skan.
dináú ijiž vikingské (viz: severské u.)' sou.
běž ně s otónským u' se ve Francii rodilo
Í áné románské u. Na nďem ú zemí se v ob.
dobí karolí nské ho u' ť ozviú ulo velkomoravské
u' (viz), mají cí Úman i pÍ o poč át.
ky ý9]e č eskibo u' v raně přemyslov.
stych Cechách 1srovnej: doba hradiš tru)'
předsádka, ýránky papí Í uv knize mezi
deskani a vlastoí knihou. P' potahuje pí deš
tír prostředkuje pře'hod mezi vazbou
a tiš těnýÍ Í !textem'
předsiň, vstupú í a komuDikač ní prostoÍ ,
odkud se rstupuje do hlavní ho prostoru
(schodiš tě, sálu' ale také chÍ ámu), u pí .
b} ,tku do vlastní ch obÍ ných mistností .
přechodné slohy, rlten ivĎí s', označ €ní
pro slohoÚ synkretismu., charakteÍ i$ický
Dí o tvorbu Děkterých obla5ti mezi dvěma
3]ohwými obdobimi, kdy se kombinljí
prvky ltaďfuo systé mu a nově pronikají cí .
ho poj€tí . Pří tlad í ornánsko.gotické archi.
lektuv 13' stol' v Něú ecku není iedi!Ý.
obdobné jlou na severu a ve Š panělsliu
přechody m€á gotikou a renesanci' mezi
pozdní m barokern (rokokem) 4 klasjcÍ s.
mem ve sť edni Evropě, ve spaněhku
apď'
přek|ád, v arcbitektuře pří né spojeni dvou
nosných vertikální ch č lánků ,lodorovné
rrzavření otvoru ve zdi (na rozdí l od á.
klenku nebo oblouku), monolilické č izdě.
né , dnes zpraú dla betonové '
př€ma|ba, změna puvodní malby nanአe.
ní m no!é celkové nebo ďč i bare\'né vrst.
\T' Jde buď o č asově blí zkou autolskou p',
zpravidla č ásteč nou, která s€ stává souč áý
tí originálu, nebo o p. dodate&é , které
měly skrýt álady lastalé na obraze nebo
na nástěnné rnalbě č asem, nebo přizpů so.
bit dí o í oÝé muvkusu aPod' Tyto p. lze
odslraí it rcslaurátorskÍ 'n ásahem.
přeí osný 0|tář| oltď
přeprdajici vllla: meaDdr
přepáslný s|oup| plstencová bosáŽ
přeplótováni: plátování
pří bornikl buffet, dressoil' kredenc
piič ka, v architektuře lehká vDitřni stěna
z ruzných matenálů , upeměná nebo zavě.
š eflá, bez nosné funkce, oddělujicí jen pro.
story. Dutá p' dnes č 8sto ukýá instalač !í
systé my' P' jsou pú vodni n' dodateč né '
přič ná loď| tralsept
pří č nýřezl podé lný řez
ořideš ti, vnitiní stÍ any desek knlž ní vazby;
potahrrje se paprrovou předsádkou' Na
přední p' se umí sť uje exLibris.
přihrrdek parkán
plihÍ ádkoyý smrlt| smalt
piikryradln: pokýky
pří lb!, 1' helma, ochranná pokývka hla.
!'y, souč ást zbí oje od pravč ku' Anlickd
a ewopslré p' byly nejč astějj po|okulové .
orieqtální kuž elové ,obojí s ruz!ýmihřebe"
ny a ozdobámi' takó s nároč lou teDanou
a.inkrustač ní výldobou' Nos byl ctiráněn
pásko\"ýn náí osnftem' středověk přií esl
velký hÍ ncový tvar (12'-13. stol')' pak
kbelcoÚ (14' stol'), oba spoč í vají cíaž í á
rameoou, vpředu s otvory. Později se
p' znovu oadlehč uje' opatřuje pohybliv} mi
č ástmi' přede!š Ún hledim' a dit€renolje
v ruzJé t} ?y pro jedce a pč cbol.u v kom.
binao s kroú koq;n bměnlm' siš ák měl
zpravidla hrotité bleď, kapalí n byl ž elezný
klobouk se š irokýrn okajem' Z kapalí nu
vmikl š alí řs nadoč nístřiš kou a protaž ení m
v lýlu' Z š alí řese ryhranil morión, obeotý
tvaÍ p' uzí vaný od i6' až do 17' stol', svy.
sokým hřebetrem a měsí č i|ým,vpředu
ivzadu zdvlž eDýn a vyhroceným okrajem.
Jiný tvar z třicelileté ví ky, tn' pappen.
heimka, měla ocbranné dí y z plátkú na
uŠ í cha na krku' od 18. stol' ztrácí p. svou
bojovou funkci a do 19. stol' přeává, hlav.
Dě v lehkých tvalech ]edtrotliÚch ú tvaru
jí zdní chvojsk' Dneš ní ocelo!é polní
p' jcivi]ru'p' z'umé lych hmol sledujiú č el
ochraoy preo lrnym ura2tm nez Doonym
a seč ným' Zvláš tní dekorativní tvary mě.
ly od 14. stol' p' tumajové a kolč í ,a ty se
nejč astěji obrazily v beraldických fomách
p' 2. helmic€, druh věž ové střechy.
přilož kri lizé na
pří |ož koÚpi|i opě.!á soustava
pňpor!' podpú my .Lá!ek golcké ho klÉ í
ebD,bo ž ebí a,opticky i fak|icky přejma'
r\Frl
g
P,i. \
š álí i
,ffi\
W\pappenheimka
přilbN' l'
fl\
\p
é
z::--+ '
k!palí n
A
V
I 172 I
]í cí č ásl klenební ho tlaku. Zpravidla mají
tvar polosloupu s vlastní p&tkou i hlayiď,
iindy jen prlltu o pokrač ují cí mprofilu
podpí rané ho ž ebřa (hruš kové n,klí no'
Vé m' \Tž labené m ap.) při pilí ři nebo při
zdi' P. obklopují cí pilí ř qtvářejí svazkoÚ
piliř, sanotné spojené r. svazkovou
p. P' ukonč ená konzolou nad podlahou se
nazývá kusá, zkrácená p.
psalt€rium (lal')| Ž ahář
psanič loré sgralito| s8rafito psaní č kové
pseudobarokoi neobaroko
pseudodipteros (řec')i dipteros
pseudogotikar neogotika
pseudoperiplero. (řec'): peripteros
pseudorenesance: neorenesaice
pseudoskica: rikordo
P!ýche (řec ). posta\a anticke m)to|ogie,
královská dcera, kterou' podle Apulelova
\rypní vě!í ,miloval a pojal za nianž elku
Amor (Eros). oblí bený námět renesanč ni
ho malihtví '
psychedelická tvorba' směí \"ýtvamé ho
usilování v ó0' letech, k|eré chtělo zachýlit
odraz psychických proměn po poátí halu"
cmogenu,
psychonachie: ctnosti a Neře$i
psykté r, alglická objemná nádoba, v ní ž se
v ledu chladily nenš í náPojové nádoby'
pt9č í perspektivr| pelspekliva
plero a (řec.)] ochoz
pů dni Í ldezdiYka' zdivo domu přesahují cí
slrop homí bo patra a nfš ují cípů dDí pro.
sl0r,
pú dorys| náI]6
pueblo (š pan'), nrí zev indiánské skalní ves.
nice na jihozapadě usA. v seveÍ ni fugen.
tině aj'' vybudovane z kamene č isuŠ ených
cihel, stupňovitě v přikré m leré nu bez uli.
č ek, jako velké pospolné sí dliš tě'
pul posměš ný název pro č alouněné sedát.
ko válcové podoby, č asý doplněk seda.
cí ch nábtkoÚch souprav podle módy let
1850-1860.
puIcine||a (ital')| okruí
pulí rovaci běl (z něm')| lďticí běl
pUIpit (z ]al'). č tenářsky i prsařsky puh,
lektorium. psacr sto|ek se zďikmenou d€ý
kou; na rozdil od aDgl. $olku zv. davenport
bez zásuvek'
pultoiá sliecha: střecha
punc|áky: buncláky
puncovaná ry1iÍ li tďkovaď tecbnika
puncováni (z něm'), l' označ ování dra.
hých kovu autorskou, mě$skou' sátDí
znač kou. 2. dekorač níraž eď geometdc.
kých vzorků do ruz!ýcb kovoÚch i měkkýcb
podkladú ' P. bylo např' už í vá.
no } .výzdobě zlacených aájti gotických
punklováné sk|o! sk]o zdobené r} tí m
n, rysovanm olamantem,
puÍ ismus (z lat'), snaha o stylovou č istotu
v tvorbě, zejmé na architettonické ' V his.
lorizují cí aÍ chitettuře a v oboově historic.
kých staveb v 19. stol' se p' projevovallpě.
nim na tzv' č isté Í tslohu a tvrdě odstť a.
ňova| pozdějš i ú pravy' v architelruie
20' stoi' se rymž názvem ozMcuje ú sl||
o Úraz nepňzdobené konsh* č ní ákoni.
tosti (ff corbusier), ve výtvamé n unění
Úsilí o'noyý řád' kteť ý by č elil improvi?áci
Purkyně s. v' U.: ufuělecké spolky č eské
a noravske
puřpuri č €rveně
puš psn (z něm.)| tvrdá dřeva (zimostrázo.
ve 0.)
putto, ital' název nahé bo ďtěE, zobrazo.
vaneho zpravidla bez kiidel;jeho t)?y vywoň]a
italska reDesance' ale uiván bylze.
jmé na v období bďoka. P. je novověkou
obdobou atrtických amoretú a é rofu. Dro.
tějš ken středové ké ho andí lla'
.
puzzuoh (ital. telra di Pozuoli), Mlle
č eNené n' nahnědlé banivo, hlinta z okolí
Neapole, č ervený n. hnědý okr'
pyknoýylos (ře.')i interl(olunDiuĎ
piiráž ka| ostění
pří rodni prrk. ohrazeoy { sek piirozené
kí ajiny' t něnu b'.vájen umé |e zdú raměo
Jcho přilodnr uNar. P' p', který se D.vinul
před ]850 Z anglické ho p' Je vlaslně typem
mé stsk.ho parku dodnes up|atňovanym'
pří rodnjprysktiice,rost|inné ihmyz zplo.
diny. zejmena { měŠ kystromú ' na vidu.
chu luhnouď balzáiny, teplem měkDoucí ,
a|e rozpuslnelen orgaDickymi Í ozpouš ted.
ly. n|ko]i lodou' P' p' se už rvd jako |akú
(damala. elemi. kopáI)' politul (š elď),
lmelÚ a v Í eí aurátoí skepraxi'
přh(řeš ek, mí sto při zdi kryté zvláš ní stí í
{ ou. zPlaÝidla Puhovoul p' je zpravidla
znzovan nad vchodem lmarkýza\ nebo
balkónem
piituha, kování na dveří ch spoiené s kle.
padlem nebo zámkem, také lioriání oa ná'
0FKu.
piiŽ edni pi|ii piliř
/ 173 /
pr|on, komolý jehlan o obdč lniko!é zá.
kladně' Dvojice p. stály při vstÚpu do ná.
dvoií cgyptských chrámů ' odtud přljal
p' enpí r pÍ o brány patků apod'
p]ramid' (z řei'). č ryřboky jchlani
V elyptskť alchitť kluí ť monUmentálni
hl obka kÍ álů slaré a střední řiš e, obsahují '
cí v obrovskó zděné nase chodby a malé
hrobní komory' Nejstarš i p' v} ainuvŠ íse
z mastaby, fuěly lomené a stupňovité stě'
nv. seŠ avenčz ní zkých komolÝch iehlanů ;
náioře někd]' uzavř;né monoiiticÍ ýrn py.
ramidionem.
pyrlmidálni kompozicei figura pyIamř
dalN
plramidion (z řec.), nizký jehlancový vrchol
obelisku. laké !Í cholový ú tvar pyra.
midy, té hož nizké ho tvaru, Zpravidla no.
nolitický, někdy zlacený'
prrop (z řeč .): gra!á|
pl'rds (řec'), antická schránka válcové ho
nebo soudkové ho t\,aÍ u s ví č kem,pů vodně
dřevěná' pozdě]i z ruzných maleriálů ,
např' ze slonoviny, relié fně zdobená'
k ú schovč toaletní ch potřeb, š perkll, ale
také masti' Z p} ,ddy odvozen název piksla'
desetilelí 18' ýol. v Anglii, v době vlády
královny Anny' charaklerislické pro Q.
A' s' je spojení palladiánské ho klasicismu
s barokní mi prýky u slaveb převájně Z rež .
né ho zdiva'
quinunr (lat.), ornamentálni moliv pěti
ce, š achovnico!é uspořádání pěti bodú do
č Nerces pátým uprostřed; dekorativní
elcmentodantily uávaný 1ďé pň vysam.
váni slromú '
Quirinus, stiLroří mslrý ochranné bož stvo
oulÍ ialu (pahoÍ ek v fuÍ Ť lě) a jeho ob),va.
lel, pů vodně Sabinů . ]ehož kull byl potla.
č en kultem Maí oÚm a ztotož né n s ku|
tern zbož něné ho Romula.
rabicka,lehká stavební pří č l(az d.átěné ho
pletiva omilnuté ho sádrovou n' cemento.
vou maltou, naa. podle K' Rabilze' který
zav edl už í válítěchl o lehkých pí č etv po.
sledni č tví ině19' stol.
rač i brněni: bmění
radnice, budova urč €ná I( zaledání a jed.
nání obecní rady a správě obce' Má před.
ýupně v I' řectých měslských ýátů (řec'
bú leuterion) a v r- í mské hosenátu (lat.
vesměs cuÍ ia). středověkó I' a ú řední bu.
do\ry měststých republik v Itálii záhy pře.
jaly typ opevněné ho městské ho paláce
vesměs s !ěí , kdež lo v městech na severu
Evropy dlouho sluč ovaly funkci správní '
reDí ezentativni s trž ní .K hlavniÍ n prosto'
ráň hisÍ orických r' patří zasedácí sí ň
a kroÍ ně dalš í chú řední chní stností a věze.
ní také kaple. Na severu r' ve své dispozici
č asto obsáhla městskou věž , která je opa"
lřenahodinamin. slož itýnorlojem. Ve stř'
Evropě od gotiky po baroko je předmětem
studia r. l. program a uspořádání Ýnitřní
ho prostoru, itonografie Úzdoby vnějš ku
i vnitiku, 2. dispoice r. a situace r. na
prostranswí , její vztah k blavnimu měst.
ské mu chrámu a jiným veřejným měst.
ským stavbám' Z hlediska zaslavění celrtra
mesta roalsulem€ zejm. l' slluovane sa.
moslalně uproýřed náměstí (u ná5 např.
oIomouc), nárož ní r. (např' stať oměsl.
skál Prue) a r. řazené řadově (např.
r. v Plzni).
Racren. yýrobna kaneniny v lorýni po.
blí žAachenu v 15' až 16. stol' sedé i hí ě.
davé nádoby, iÍ thlych i baňarych Naru by.
|y zdobeny r} ,llm.l|ač enim ire|ié fní rnode.
lací a opatřováÍ y solnou polevou' Znač ka.
mi bývaly iniciály výŤ obcú .
Rafiáel archandělé
rnjské dřoroj orr dřevo
rajskó řckt, alegoricl{ motiv slarokřes'
ť anské hounění , č lyři řeky s} mbolizované
pÍ amenky (Gihon. Pison. Euhď. Tigris)'
pozoel zosobnene muakymr posmvaml
s amforami s 1ekouď vodou.
rajský dvů n ambit
Rak: zvělokrub
ratu 0ap polěš ern)' japooská č ajová mis.
ka' č emě nebo č eNeně polé vaná' zpí avi
dla bez výzdoby, po vzoru mistí a códŽ iró
z konce 1ó. stol'
rám' ochranný a vesměs ozdobný lem ob.
razu, grafiky n. relié fu, z kleróho lze dí o
\'yjmout' jednak nepřeno6ný, namloze
spoleny s ďchiteklurou, iedoak přenosný'
sámosDlný a zaverny. tj. rám v klasické m
slova smyslu' R' č ]ástecné zabraňuje po.
š kození ,uzaví rá dilo' vydé luj€ je z prostře.
dí a zároveň tvoří pfu mezi n a stěnou' Je
č tyřú heiný, mnohoú helný, kÍ uhoÚ n.
oválný. Přenosný r' býá ňotolován ze
dře!a, sádry, š tuku, kovu, né kdy na po\Ť .
chu \pojuJe hmoly (např' dřevo potaŽ ene
tertlliI n. kú í )'Pienosný Í ' se uplatn||
v í mské antice a ob€cně je uáván od
14' 15. slol' u ávěsné ho obrazu. R. je
vesměs sestaven z liš t' Podle profilu a zdvi.
hu liš t rozemáváme dva hlav!í dfuhy: í .'
jehož liš |yse zdvihaji a vytváieji jí mku pro
obraz. Dolož enÝ na dně n' tvoří cí dno, r' zv.
obrácáý, jeho; supňovité liš ty lTzdvihují
rakujati (iap'), rucné qŤ dběná ustostěn.
ná pestie polevana japonská keÍ amika
urč ená k obřadu pí prary a pití č aje.
quadralurni maliřstri: kvadralumí malí i
ství
qurdriga (lat.): triga
quldro ripostato' italský ná?ev pro ná'
stropní malbu provedenou bez pohledové
penpekti!'y, jako by š lo o nástěnný obraz
preneseny na sÍ op'
qu třocenlo, ital' ozDač ení 15. sloleti, lé "
ta 1400-1500' uí vané v umělecko-hislo'
Í ické literatuře, hlavně v souvislosti s pa'
mátkami té doby'
Qucen.Anne{ ly|e, angl' název pro tvor.
bu, zvláš tě pro archilekturu prvnich dvou
/ 114 /
mé |koují mku obrazu a š irokou Zák-ladnou
sc přimykají ke slěně' Plaslická výzdoba
lií je pÍ ovedena řezbou n. ornamenlem
\'llač enýn do sádrové (š tukové )vlstýy' Na
h|adkou'jen profilovanou liš lu lze nasazo'
vlt i ofuamentální apliky' Renesanmi r'.
sesuvený z liŠ l,je trojí : architektonický,
podní cený hary oken n. portálů (edikulo.
ví r.' arkádový r'). r' kartÚš ový, známý od
1ó' stol' a r. běž ný, jednoduché sestavy'
Bý1,á přizdoben ,
omanentem, po]ychro.
mován azlacen' Udobí 17' a 18' stol. už iÝá
bohatě vyřezávané I' barokní a rotokové
kozvilinové n. s iin'í n omamentem)
istí rlmé ,profilované ' Ý 19. stol' po uměl
ieně Zdobených rámech empirových byly
ý ob1ibě rámy s ornamentikou historizují .
cí ch slohů . Ve 20. stol. se vedle ozdobné ho
I' pÍ osazují r. slií dmé , hladké n' pÍ o6lova'
né ' Me,i hlavní historické typy r' patří l.
benáhký Í ', sestavený ze zd\ojený.h až
ztí ojených liš l,č asloarchitektonický,
v 18' stol' s kovovými aplilani, 2. blondel,
flancouzský r' pojnenovaný podle arch'
Fr. Blondela, tvpický pro období Lud!,fta
XIV' a XV.' profilovaných liš t s měltýn
v'ÝŽ labkem, prohnutýli okrajia plastickou
pří zdobou v rozí ch a na stiedu ]iš t (velice
pů sobivý, Uí vaný i ve 20. slol.),3' Í ]orent'
ský r. š irokých liš t,Zdobenýih dubovým
aj' omamentem' vedeným v pásu, 4. ho.
landský r' obrácené ho tvaru, lrysoký i ní z.
ký. zpravidla hladký, z tvrdé ho dřeva mo.
řené ho a leš lěné hos charaklerislickou
vnitřni liš tou, jež je na povrchu mí mě zvl.
něná' 5. í paněhký Í '' jehož vnitřní a vnějš í
okraje liš t jsou bohatě řezané a sví raií niž š í
střední plochý pás' barw doplňuje zlaceDí
a oÍ namenlika těí z tradice platereskní ho
slohu. Malba na plátně se vkládá do l' již
na lz!' r' vnÍ řnim, slepé m lnapinacl r'.
běiné nany blrndram, i nem'1' Ť empera'
pdsre| a 8rafika { zpravidla v paspar|é ) sť
ieš Iěchlafu sk|em' Ve sliedo\.kede\kove
ma]bč se Wskrují r'. které jsou souč ástí
desky (v} ,\"ýš ený okraj) a zlacené n' i ma.
lovanó. U ikon a j' desek nů ž erám dopI'
noval kovová ozdobná fólie,
ramenát, š abIona klenební ho oblouku.
dřevěná pomocná konýrukc€, která slouá
]ako- opora pň Zdění oblouků a kleneb
a ma t\'ar poŽ adované ho lrofilu' ve stře.
dn\é ku promé n|iva. pozdi1i pelná. opa.
kena pohybl|vou č áý|'
rámorá lonstť ukce' u dveři a oken dřevě.
ná, kamenná n. kovova k' pevne spo]ena se
\ta\'bou' JsoU na ni zavďena kildla oken
i dveí ses!í vá z prahu, svislých stojek
a z |ÁopÍ ul
rámotó hodiny. hodiny UpÍ avené k zavé .
š enijako obí az' kde ciferru} |e UmNté n do
středu omamentem bohaté zdobene p|o.
chy. R h byly obhbeny zelmena v nedlouhé
m období druhé ho rokoka lolem 1850'
tAnp! (z franc.), l. ro\'ina s mí ným stou.
pání m k vodoÍ ovné rovině' komunikace
uYnitř budovy, na vnějš ku n' mimo budo'
vu, 2. konstrukce s řadou světel, např'
k osvětlení j€viš tě, 3. v divadle předscé na.
č ásl jeviš lě před oponou.
raná golik& gotika
í aná rencsance: renesanc€
Í nné b'rolo| bďoko
ranó roholo; rotoko
Rankova soustavai krov
rrntoá|áž : rentoilováni
taporl (tí anc'). pravide1ně se opaku1í cr
mollv orlamenÍ u na p|ose n' V pase(h'
řlsuÍ a (]at.), qmazané mí sto v psané m
textu, jmenovilě ve ýředověké m rukopisu'
r'liono|e (lat'), ve středověku souč ásl li'
turgické ho oděvu katolických bhkupů ;
jsou to dvn,kusy látky kryjiď pÍ sa a záda
a spoclvajlcl na oÍ ]ate'
razidlo: puncování
rcady.made (angl'), nejč astěji tojrozměr.
né dilo (objekl, v') vzniklé spojení m jed'
notliÚch, zpravidla prů myslovč qrobe'
ných Předmětú denní potřeby n' jejich č iás'
tí ' V kompozici zí skávaji uměleckou hod.
notu a no\"ý význam' obdoba koláž e (v')'
PNni r.-m., ,,Kolo", zpracoval M. Duchamp
ť . 1913 (v. dada)' Prí bL]zné monlá.
ž ejsou charakterislické pro sunealislnus
(r)' pop-art (v') i mobily (v' kinetická
plastrl(a).
rcalgaÍ , č eNenoautč , silné jedovaté ne
rostné barvivo pouí vané starÍ ni nistry,
podobné auripigmentu. chenicky je lo
sm ( arsenaly,
rca|ismu! (,lat')' 1. obecný pojem csleliky
a leorie uIÍ ění , odráž ejí cívztah umé ni
k vné jš í ivnitřni skuteč nosti a zobrazování
skuteč nosli v smyslově poÍ iátelné podo.
bě' od anliky sev pojetí r' a procesu realis.
tické tvorby vysky'tDje kate8orie napodo.
beni (řec. mimesis)' kalegorie umělccké ho
pománi a lypizace (proces uné lecké ho
odhalování podstaty skuteč nosli a zob€c'
něn', kategorie uměl€cké pravdy ap'
V někteť ých teorií ch (í apř' vobdobí rene.
sance 15' stol') se mí slo terrní nu skuteč .
Dost ifskÍ uje lermí n pí roda, jež je pojí
mána jako uč itelka umělce' od 18. stol'
a zvláš tě v 19. stol' názor o napodobení
pří rody rnizí a v 19. stol. nabý!á pievahv
koncepce r' jakoáo směru t!ů ríč innosli,
jenŽ je urč en umělcovou tendenci' klad.
nýrn pří stupem ke skuteč nosti. zároveň
vš ak podmí nč n procesem vní mání ; do
protikladu k r. b]'vá pak kladem idealis
mus'; r' pól nicmé nč nevyluč uje obrazo.
tvornoý' Pí oblematice r. věnovali rovné Ž
pozornost klasikové manhmu a progra.
mově se jí m obirá marxisticko.leninská es.
tetika a urněnověda, klerá v€ 30. lctech
20. stol' zaved]a poj€m socialjstický rcalis
mus' Podle ní to neni směr. nýbrž m€toda
umě]eckóho poznání a Zobrazení č lověka
a světa v nové epoš e spoleóenských vla.
hů , pojí maná na zásadách teorie odraZ]'
K rysú m s. r' paří stť aÍ iokost, náZornost
a typizace. v umění s' r' existují přijcdnotě
té to melody ruznt,sty]ové proudy, sou\li.
s€]lo napÍ . 5 Bao|cl n. s umelecl(ou osobl
tosti. Pojem s. r' se neuÍ ále obsahovč
měnil' Marxistickoleninská uí rěnověda
stejně jako jinó koncepce dějin uí rění ne.
nechávaji stranou ani slož itou ploblema1i'
ku hislorické podminěnosti Í ealistické ho
umění minulosti' 2. RealisÚus je polaž o
ván za zákLadní Í endenci figurativni]ro
umění a rovněŽ je zkoumána specifič nosl
r''v.architektuře a rrž ité muměni' Do po.
preo zajmu vslupulr ruzne rypy r, v nrnulých
období ch i nnohotvárné Fojely po.
znání a Lrmělecté ho vÍ ádřeni skú leč nosti
a je]ich podmí nky' Hovoří se o realistic.
ké n í mské m portré lu. golické m r. detai'
lu, renesanč nim celostní Í ruchopeni sku.
/ 175 I
te&osti ! 15. stol', r' holandské ho mali.
sM 17. stol', r' jako sÚěru v 19' stol' ap'
tecepláře (z lal.)' pří í uč kytechnik malby,
sochařství , uÍ něleckých řenesel a pozdě]i
i grafiky, dochované od 9' stol' K nejdú le.
ž ité jš lmrukopisným souboÍ ů m path
Athoska kniha z poč ' 18' slol'. rukověť
ikonografie a osvedč ených předplsú malí ř
ských technik ze staÚch kláš lemí ch dí len,
udť ž ují citradici byzantské ho umění ; velmi
rozmanilý je traktát schedula divelsarum
altium (lat', slož ka rozlič ných uměni.),
soubor piedpisú v redakci řeholnfta
a umělce Theophila Presbrera, vzniklý
to]em ť ' 1100 v kláš |eře Helmerhausen
v Německu; kromě jiné ho zaznamenává
t.ynikají cí techniky malby, smaltu a
'át.niďú , jež lze srovnávat s technikou docho.
vaných památek'
redukce (z lat.), l. zmenš enina mámóho
sochařské ho dí a staÍ é hon' nové ho, pÍ o.
váděná zpravidla mechanickou cestou,
č asto odlitá do bronzu, urč ená ! někoiika
kusech pro zvliáš tní ,např' pamětni ú č el
n' !rydávaná v sé rii pro obchod' U soudo'
bých děl je provedena podle variant (viz)
ve stavu návrhu n. podle dokonč ené ho di
la. Srovnejr ricordo (pseudoskica). 2.
v a.chftektuře zjednoduš ení výstavby
oproti zií měrum a pú vodní mplánů m
n' zjednoduš eni jednotlivosti (např' č láí .
ků ).
Í eí eklář (z la|'), spoIeč ná jí delna kláš tera
n. jiné ho řeholni} o domu, ve středověku
umí stěná pň lří ž ovéchodbě (viz; mona.
stická arcbiteklura, kláš ter)' v 17'
a 18' stol. se č asto t.yskýuií dva r', zinní
a leml,
.€gál' také etaž ór, Zpravidla podé lný náby.
tek s otevřenýrni pří hradamj ! obchodě,
skladiš ti' v býě (etaž é 4na lmihy č i sbí rky'
Rógence (ftanc')' sloh Í í ancouzské arcbi.
lektury a zejn. vnitřní výzdoby a nábý.
káhM za regeDtslví Filipa z or]é ansu
(1715-23) v době nezletilé ho Ludr'í ka
xv' Tvoří přechod od slohu Ludul(a XV'
k slohu Lud\'í ka xV. Těí z umění doby
kolem 1700.10' pro l(te|ou je pří znač né
dí lo árch' Robelta de cotte (např' zií mec'
ká kaple, ve6ailles)' Projevil se pii reno.
vací ch í ěkolika velkých paláců v Paí ž i.
V řezané m nábytku připouš těl mač nou
volnost a v ornaí nentice předjí mal rokoko'
regiona|ismus (z franc.), v novodobé m ýý.
tvamé rn umění mí stní hnutí slouzí ci kultumí
m poť ebám dané oblasti a zaměřené
t její pří rodni, etnické i společ enské osobi
losli; ob.lTkle má vztah k regionální litera.
tuře' sociáhí základnou býaji pňrozená
centra krajú n. jiná malá něsta' Pďátky
r. v č eské m a moravské m uměllí spadají do
přelomu 19' a 20' stol' Jeho krátký ýoj
vrcholí v mez,váleč Dé m období , kdy se
v něm střetáv8ji sí ahy odstředivé a konzelvatimí
s ú silí m o souvislost s obe{ ným
unělectým ýojem v zemi, kroÍ ně jiné ho
ve Ýýstavni č imosti. Tuto vazbu dokládá
např' č innost Sdruž eníjihoč eských
ýarniků
s' avantgaldní skupiDy Lilie (srov.
nej| uí nělecké spolky)'
regu|a (lat'), 1. destič ka umí st'ovaná pd
tngl} 'fem dórské ho kladí ' zespodu zdobe.
náješ tě kapkami' 2' řehole (viz; řády)'
(n' dolozené ho) vzhledu doplněny chybě.
jí cí výmamÚé a z hlediska celku výtvaně
n' technicty podsnmé č ásti' V poměru
k pú vodní mu vzhledu r. dosahuje rů aré ho
ýupně věmosli, a to podle podtladů
a pÍ amenú ipodle metody r': €xďtní
r' vzniká podle dolož eoé ho staw' anelo.
grka Í ' podle obdob. h} poE cka Í ' Da
zák|adě vědeck] podlož ené h} poté 4'
í elié í(z franc., dle itai' relievo)' sochahké
dilo tvořené ! ploš e a docilují cí třetí ho roz.
Í něfu pla$ickýn náznakem' R. \TstDpuje
nad ákladni plochu n. je zapuitěí do
hloubky (pí pad en'ptsté bo relié fu, r' en
creul' Í ranc')' Podle plastické ho !'ypnutl
(rozponu) se dé l| r. D]zky (ba.sÍ elieq. í ř€d.
ni 0t' mezorilievo) a vfsoky (hautrelié '.
vystupujin z plochy lrce než polovinou
objemú ' Pro utvářeni nizkeho Í eliefu je
zvlií š évýznamná perspektiva.
re|ié fÍ iinlarzie: chebská pÍ áce
Í elikviář (z lat.)' schrá!* a ú a oslatky, už í .
vaná od starokřesé anské ho obdobi, zpnll
ve tvaru skří ňky' postupně v podobě kří ž e,
hlary' bysty, paž €tr' jiné c.í sti těla (podle
Duvodu relil.viej n' iako skří ň architeklo.
irické ho tvaru (4p'domeč ku, věž eap').
opatřeDé nápisy, r' bFají nárďnfiÍ dat.
nickým dí em zdobeným plasticky, Í yti.
nou, emailem, dralrými kameny ap.
lem|rli, Í emaÍ que(fraDc')' z} uš ební k€s.
bič ka provedena í ěkdy na okraji gTafické
desky před vlaótní prací , k vyzkouš eí íma.
teí álu'
Renbrrndtora č €neň| ce'vetré
ren€smce (z fraí c.), slohové obdobi' he.
ré v ce]é EtŤ opě wstí dalo gotiku. R' ve
yýtlamé m u' má obdoby iv ostatní ch ob.
lastech kulfury a je vfazen blubokých
pÍ omé ní vola. Zrodila se na poč . 15' stol'
le FlorencÍ v prostřeď měš ť anstva a na.
ie2la cestu i Da feuďí lní dvory' PÍ ojeú la se
jako hnuÍ , které zpnu usilovalo o obÍ oz€.
ni antikv (odNd nazev), resp. o návrat
k antické dokonalosti' ale biuy dospé lo
k nové mu umělecké mu Úrazu cé stou racr
onai } o zPů sobu worby (teone perspek.
tivy, nalka o proporcí ch. opdka, pos|upne
pozlatky z 8natomie, lové principy mé '
l€gul!
r€gu|ac€ (iat.): kapky, mutuli
rekoí slÍ ul.e (z lat'), l' zpodobení n. zná.
zomění předpokládané ho n. dolož ené ho
lzhledu nezachované tr' jen liáNti zacho'
vané památky (n' urč é ho období ]ejí ho
ýoje) slovem, nákesem' nodelem n. ji
ným zpir.obem zobraŽ eoí 'zpravidla v ma.
lé m měří tku, 2. jeden ze zpusobů obnorJ
pamá|ek, při které m jsou v nové hmotě
(ploš e) do pú vodní ho Předpokládané ho
/176/
chanjky) a studiem skuteč nosli, klerá je
nalí Iána celostně' Na základecb
"ra!é
r, 15' í ol' vyrostla ko]em r' 1500 v fumě
a ve F]orenciiť ' vrcholná (klasická)s předlllvou
uš lcchtilé ktásy v]4,Ꭰených poně.
|Ll e vš cs!Í annédokonalosti unělecté ho
projeýu' od doby kolem r. 1530 do doby
iolem 1ó00 se rozvij€]a pozdní r. a maný.
í isnrus' V archilekluře 15' a 16. stol. se
Í ozvÍ ejízvl' typy světskóho stavitelství
(palác a lila s architektonicky Uprav€nou
iah|adou' Í oste výŽ nam ruzných typů ve.
iejných ýaveb). v cí rtevní architektL]ře se
up atiu]e vedle bailiky centralnityp' Pú .
LlnÍ \r\, pÍ oýoÍ a postupně i prů č elcharak.
tť rizu]e ly!áž enost a uzavřenost' skladeb.
nájasnost a přehlednosl č lenění spouziť m
anrických č lánlrů ' studiuÍ n antické archi
lektu.y dovedlo poslé ze r' alchilekturu ke
klasicismu 1ó' stol' Pomocnikem praxe
byl} !ýznaIlné lrak!áty o stavitelsní ' so.
chařstvÍ a ma]í htvi se i} aí eio na dráze
urč o'r'ané jednak studiem antic(ých
'soch,
jednak prohlubovaným realismem' Reš ilo
nové obla2ovó t} py (např' rů zné typy po.
dobizny' mělo podi] navzniku kra]inomal.
b]') a přineslo nové námé ty svěhké (zejm'
mytologicté ) i nábož enské . V sochaisM se
uplatnila lolnásocha, pomí ft' droblá an.
tilizují cí plastika a nolÍ m směrem š la i aÍ chileklonická
plastika' Nové techniky
a ú koly zrodily nová odvětví už ité houmě.
ní ' vzÍ ost| význam ilus|race 1iš lěDé knihy'
Vť vš ech druzí ch umění nabyla na výma.
mu kresba (skici. studie podle skuteč nosti,
koncepč ni kresby, kartóny i kesba jako
sanostalné ' lolné dí ]o). Na v:fi]oji umě!í
mč ly podí l zmé ny ve zpú sobu patronac€
a konzumu umění , Iozmnož ené m o sku.
teč né sběratelství ruš ný mezinárodni ob.
chod umč leckýmidjly a první ť sta.ry' od
2' pol' 15' stol. ser. š í ňlaz Itálie po ostatní
Elropě a vš ude záh} pňjala podobu ná.
Iodniho slohu: jeji vlivy se mí sily s tradjce.
rnl a Uh'ářely své bytné ú lvary národní ch
renesancí . naplněné zejm' slož lami maný.
rismu. U násse prr,ní znárrky r' objevú jí
pied r. 1500. obecně se up]ahila od doby
picd i550 hlavnč zásluhou severoital.
ských umělců a předloh. VŽ nitla č eská ná.
rodni lenesance. od pololiny 1ó' stol.
ptonikal manýrisnrus, vrcholí ď v rudolfí n.
ské m umění '
rcncsancc karolinská: kaÍ olí nské umění
renesance olónská: otónské umění
Í eí esancistnus! sloh č i móda lel
1875-1895 napodobují cí Í ene$nč nífor.
myv architektuře' v nábylku i umělec' ře.
meslech.
rencsanč ní š tí tiznak
rentgenorí ni nu|eb. fyzikáně optický po.
stup zkoumání hmotné í n* tury obrazu
pomoď rentg€nogramu, zaloŽ ený na
schopnosti paprsld X prostuporat (nestei
í oměrně) neprllhledné lálky, lŤ sh1 hmo.
ly bafly a zachycovat se na kolech (olovo,
zinek) v někteÚch pigmentech. R' napo'
máhá uměleckohistorické mu a restaurá.
torské mu studiu unělcory tecbniky a po.
slupu práce v odstupněných vrsNách mal.
by, rozpoznává změny pojeti dila během
práce a dobové i dodeteč né přem8lby; po.
sk} 'tuje objektivní podklady pro urč ení
pravosti i stiiií . R', postupně uávané od
20' lel 20' stol'' u ná. zavedl B' slánský'
rentoilo!áni (z franc'), také dublováoí ,
podlož enímalby na plátně novýn plát.
nem, naž ehlenístaÍ é ho obrazu na nové
plamo.
rep|ik,\ obměna ho|ové ho uměle.ké ho di
la soch., mal', uměI' řem', rytvořená euto.
rem (autorská r.), dí nou (dí enská r')
Í . i v autorově okruhu zpÍ avidla v krátké m
č asové Í nodstupu' R' obqkle zachovává
techniku originálu a ikonograjický lyp. od
originálu se vesměs odcbyluje v ikono8rs.
fických n. iomání ch podrobnostech. Ter.
mí n r. je vhodnÝ zejmé na pro staré umění '
R' odliš ujerne od varianty (viz)' kopie
(vrz), redukce (viz).
repoussoh (franc.), oznacení pÍ o pomů c.
ku iluzivní ho prostorové ho pí ohloubení ,
předrnět umí 'těný v popředí a obí ácený do
hloubky zobrazené ho prostoru (např.
stromovr).
Í epr0dulce (z lal'). zpodobe0r oí iginalu
grafickimi n' folome(hanickymi pros|řed.
ky. (Í eÚ je věmé rozmnoŽ eni předloby
tisten. Reprodukč ní grafika má snlj pů '
vod v renesanci a zdokonabje se v 1?. stol.
respirium (Iat.), pů v. oddecho!á přestáv.
ka, pak sáloÚ prostor pro odde{ h vzniklý
z rodí řené chodby ap'
restauí ováni (z lat'), jeden 2e způ sobů ob.
no\T palnátek, odbomé oš €třeni, které se
neomezuje na pouhou konzeNa.i' nýbrž
panátku ároleň rekonstruuje (ú z| re.
konstrukce), aniž naruš ujepředpokládaný
n. dolož enýpů vodní vzhled' U památek
slavitelství se objekt rowěž uvádí do cel.
kově řádné bo $a\'u opravou např' střďní
kýiny, okapů ap. R' vycháí 2 Ýýsledkú
uměleckohistorické ho a r€staurátorské ho
(n. staÝebně techlické ho) prú zkumu, ří dí
se melodami restaurálorsM (teorií Památ.
kové É č e)a !T!í vá starých i noÚch tech.
!ik' R. zahrnuje í adu ú konů technických
(např' třansfer, rentoilová!í , petrifikace
ap') i ýýtvamých (např' retuš e, viz)'
reubÚ|um, retábl (lat.)' oltářní Dástav€c,
č á5t vystupují ď nad nenzou, u středověké
ho gotické ho oltáře oltďní skří ň s nalovanými
deskami, relié fy i volnou plasti.
kou.
í etice||i (ital): benálské sklo, Ditkové sklo
retuš , r€luš ování (z franc.), v reslauí í torské
praxi baÍ evná n. jiná po\Ť chová ú prava
rytmelených mí 9t, kteií nesmí naruš it cel.
kový ú č inmalby, plastiky n' obe.ně povr.
chu památky. Platí zálada, ž e r' nesmipře.
sáhnout do Zachovaných č ástí 'U maÍ i
ských děl se rozeznává: neutrální (polrrývá
chybé jí ď ploš ky neutrální banou vhodné .
ho odslinu)' Í ' Iokálni baí /ou (pokr} 'tido.
plněnýCh plďek barvaí ni jejich okoli ale
beŽ světelné modelace), r' bare\,ným' huý
tým teč kování m n' jemljnn š rafováďm,
r' napodobiú ' doplrňujici originál do pů .
vod!í ho váledu (má bí odliš ena jemným
ohranič €ní Í n' odstí nem baNy n. techni.
kou)' obdobné záJady platí při reslauí o.
vání polycbromované a zlacené dřevořezby
i kanenné skulplury v exterié ru, kÍ eÍ á
se u nií s s polychromní mi nátěry irysk} 'tuje
velni vzácně'
reverenda (z lat.),v 16' stol' dlouhý s!Ť ch"
ní š al kněí , zvláš tě nekalolických, uč enců
i ú řední ků ,tmaÚ oděv s velkým lí mcem'
š řokými ruká!'y, lemování m i prenrolá.
nim; v přenesené n Úznamu někdy té ž
noč ní kož ďinový pláš ť '
/ t17 /
revirrl hislorismus
ré lová č crň: č eÍ ně
Í ezenů (z lranc')' odklí vaci, vy'kryvaci
technika, pomocná lechnika ]eplu napodobují
cl kresbu peIem n. š tětcem' Kresba
se provádí na kolové desce pod leplaci
kr} t n. na kÍ y,l prostředky, které jcj roz.
pouš tějí .Rozemává se r. inkouí ová, tem.
peí ová' luš ová. křidová, ole]ová.
rcž nózdivo. neomimuté cihlo!é i kamenné
zdivo.
Í einý beton: b€lon
rhÍ on (řec')' anlická nádoba k pití v po.
době rohuz hlí ny nebo kovu zakonč ené ho
fií řecí h]avou s malou uzavira|elnou Ú.
levkou. R' byly uí vány už v kré lské mob.
dobí '
ricordo. ital' názcv pro drobnou lropii pů .
vodní skici malí řské ho č isochařskóho dí a,
provedenou buď autoren samým k dalŠ i
mu použ iÍ 'nebo č aí ějijinými unělci.
Jde.li o w. pseudoskicu' drobnění podle
hotové ho dí a. označ uje se jako redukce'
risa|it| í izalit
rituale (lat'), sbí rka obřadnich ňmsko.
.katolických forÍ nulí pro kř€st ald'
Í ivrg (arab')' Lryty ochoz kolem na{ ,lvoři
mďity nebo palace se stňš kou nesenou
lehkými sloupy č i pilí ň.
rizalit (z ital')' lTsunuú č iá5t ve hmotč
slavby, vyÍ Úpují ci před prucelí po celé
výš ce budovy a rozš iřují cí jejípů dorys' Na
rozdil od tí dla zpravidla nemá okenní osy
n' nanejvýš jenjednu. Při větš í n piedí upu
a vice okenní ch osách se r' mění v kří d]o'
R' bí ryá nejč aslěji pravoú hlý' Zdů taznup
střed. kraje n' obo]í '
Rja-záňská kerami} a, hmč í řské výtobky
z Rjazaňské gubemie, bohatě plasticky
zdobené a opať ené tmavoč ervenou nebo
sylě zelenou glazurou.
rocrille (franc.)r rokaj
roč ||idobl| č lvero roč nich dob
í odokmen. rozrod, lývod, histo.ickí pře'
hled Í odo!é posloupnoýi, udávají ci filiaci'
Poslup gcnclací a rczvč tvcni lodu' Roze.
zná!á se ví '!od' tj' souhm \Š echpiedkú
urč ilóho jedince (sestawje se sné rem
k vzdálenějš í ninulosti) a loz|od' t]' sou'
hrn ví ech potomku GÚěrern k pňlomnoý
ti]. vedle slouňo !\jádření a letopoč tu
Í . pouí Vá grafické zltá2ornění a uslá]ené
znáč ky, u š lechtických rodů laké eÍ by' Zá.
sady sestavení Í ' urč uje genei ogie (rodo'
pis), jedna z pomocnýclr věd hislonckých'
ve\bí Í kách naš ich státnich hradú a zámků
bí ryají obÍ azy, které znázorňují rodoknren
a IoananiÍ é vzlahy mezi š lecbtickými rody
v podobě větvi slÍ omu.
rodokmen lfuií ů r| lořen lesse
rodokmcn obrazu. n' jiné ho umělecké ho
dila, pediBri (z lřanc'). označ eni pro hislo'
rii umělccké ho dí a, zahmují ci ]eho vmik,
okolnosti vzniku, urč eni' pozdč jš íumí stě.
ní . opÍ alT. Wstavení . pÍ odeje ap', souč ást
ú dajú v katalogu'
Í ogí r:patina
roh hojnosti, ale8orický a dekolativni Í no'
tiv ve lvaru segmentově nebo esové pro.
hí ulé ho rohu s š irokým olvoÍ em, naplně.
né ho květy a plody, atribut bohynč hojnos.
ti, uí vaný znovu zejmé na ve !ýzdobě re.
nesance a 0ar0I(4.
rohová skřiň: Iohovnice
í ohorá ž idle. ž idle orienlovaná do rohu
mlstí oýl.
Iohorina' pevná organická hmota, zejmé .
na rohy. parohy, kly ( z: slonovina), uí .
vaná od pravé lru k výzdobě běmých i lu.
xusní cb předmětú ' zpracovaná řezbářský.
ni poslupv a souí ruhování m'
rohovnicc. skí ň zpravidla trojú helnikové ho
pú dorysu. situovaná do rohu mistnosti'
Í ochctr. volné bí lé í oucho s ú zk'í mi ruká'
!T' sahají cí po kolena, uávané biskupy
a pleláty kalolické cirkve pii liturgických
ú konech. obdobu r' pro oí atní kleriky je
superpelliceum! komž e'
rokaj. rocai]le (franc'), ornamentálni Do.
liv, ákladni souč ást rokoko!é omamenli[y
ve tvaru C, S n. v kombinaci, vmiklý ve
Francii kolem 1715 20. základen je
ú lvaÍ m!š lc, přeledený do tlafu hřebintú
aplamé nkú ' Pú vodní ú tlé ,hravé tvary r' se
l jiných ú zemní ch okruzí ch mění v wary
fantallické a dynamické n' vegelabilniho
ra2u. U nás se r. !ryskÍ uje v oMobi
1745-80.
ro|ioko (z fianc'), slohový stupeň v pozd.
nim období baroka, pojmenovaný pďe
pří mač né hoomamentálni]ro motiv(l lokaje
(viz). Po náznací ch (kol. r' 1710-15)
vmiklo ve Francii, kde bvlodlouho slohem
/118i
llády Luduta xV. (17l5-71). Š í filose do
Nč mccka, Rakouska, Záhy k nám (kol'
1730), Itálie' Pohka a Ruska' Trvalo do
doby ko]. r' 1?70' kdy jeho pozdni vývoj
plobihal souběž ně s klaricismem, jemuž
r' Ustoupilo. Zrodilo se v odrŤ atu ď mo.
nunenla]ity a dramalič nosti' Je charakle.
IDnlané zdrobnění m. hra!osli a dekorati.
vismen' Varchitektuře se Projevuje kupe'
nim hmot iprvků a v pojetí interié ru' Vso'
cbařsfví je jeho vtělení m drobná plastika
(laké porcelánová)' Rů morodé ho ýoje
do7nalo l malí řstvi. Prvcnslví patí Fran.
cii. v ltá]ii š kolebenáhké ařimské 'U nás je
]€ho představilelen N. Grund' Malí řslví
uplalnilo galantní výjevy v krajině i bu.
doáÍ u. hudebni a divadelní í rotilT' slav'
nosli v 7áhradách i na vodě a ve velkých
i oblí bených dÍ obných formálech řeš ilo
plobleÍ naliku světla' oblibenou technikou
se !ta] pastel' R' silně poznamenalo vš ech.
na odvětví umělecké ho řemesla. Ve vý.
zdobč zuž ittovalo roka] doprovázený da|
š iÍ riprvky (u nás také páskou) a š i0oalllloa.
goti.ta 1,"n.,unlni1 ,o,t'u ,"tii.
s laseným mecem' praporcm nebo korouh.
!]' vlLytotaná na trž iilich' při moýfch ap',
nř|esňuj|c| mesBka pÍ irva'
ro|hrcrk: zaví jený omament
ť omanismus
G lat.), návaznost na ií ms* é
umění . v uaim sniyslu hnutí v nizo2em.
sken naliřstvi 16. slol' í nizozemskÍ Í .).
tězrcl z pnmeho pouóeniitalskym a ie1m
nnrsKyÍ n umé nim obdobi Wcholne Í ene.
\ance a manýrismu' v Zaa|pl romansle
pňsně| k nicnl manvrismu a k ooznánr
anlických památek' Hlavní předsiavite]é :
I Cossarl, B van Orle), mali a kreslii
]v' \rn Heemskť rck
románská protorenesancc| proloí ene.
románská r€nesancc (z lal.), prqev sloho.
vé ho hislorismu dolož enýod 14' do
l6. stol', napodobení jcdnollivých prvků
románské ho stavilelství : slouov. obloukv'
oblouč kové vlysy ap' jsou zač ié ňováu rí ó
slalební ho dí la 8otické ho' pozdně 8otic'
ké ho a Úimeč ně i renesanč ní ho.
R' r. pravděpodobně vznikla při hledání
nové ho výrazu v golice 14' a pozdnigotice
]5. stol.ije pií znač nápro stavilelství a už i.
té unění (zcela výjineč ná v sochďstu,).
V Zaalpí vč elné c€ch se uplahila zv]' na
přelomu 15' a 16' slol' Jiným jevem
ie zo.
brazováni celých románstých s!a\'eb
v malbě golické až renesanč niv Itálii i na
severuIvesměs lvoří pozadí figurání ch vý.
jevů , které se odehrá\ají v dáWé minu.
ros!,
ronánské uměDí . první uÍ iveaáiní sloh ve
středověku (11. až 1' pol' 13' stol'). oma.
č enívmiklo v 1' třel' 19. sÍ ol' ve Frincii;
Ýfiadňlo podobnoý charakIeri\lickich
\taveb ch prvkú (p|ny obloul' \|oup. or.
Í anentika) s ří mskou antikou a vznik
r. siohu na ú z€mich románslrých jazyků '
Poč álek a kon€c r' u' s€ vjednotli\Í ch ob'
laýech odliš uje' Navazolalo na pozdní ka.
rolí nskó u'' v Něm' a střed. E\'í opě na
otónské u' Záhy dosÉ lo k samostatné mu
prcjew a zahmulo vš echny obory' Arch'
rozvinula techniku klenby, obohatila
chrárn lypu baziliky, slavby hradů i mč slských
palácu a domů - Viizala monum'
malbu a sochařstvi' siroce se uplalnila
malba kniž nia umělecké řemello. U nÁ se
r' u' qlÍ elo zejm. v souvislosti s něm. ob.
lastí a tNalo do 1. pol13. stol' V stav' Í oz.
vinulo typ rotundy ajednolodnilo kostela
s mbunou.
rornánlismus (z í Í anc.)' ideové hnutí aje.
den z hlavní ch směrú v lileratuře a výflď.
né m umění proje\tjí ci se Í a poč álku
19. slol' vycházel z pozic mfiť anstva,
mnohé stránty vš akpřijala i š lechta. Roz.
ruš oval soustavu hodnol. kteÍ é Přineslo
osví censM a klasicismN 18- stol' Protira.
cionalkmu ýayělo cit a váš ně' Proti ideálu
antiky lTzdvihovalo objevené hodnoly
středověku a středověké ho unění , proti
idealizaci pož adalekpravdivosti, proti ab.
sllaktní mu pojetí č lověka zdú Í azňovalo
individuum, ideu národa; nově pohlí ž elo
na pňIodu' Předstupně r. tkví v literatuře
a esletice preí omantismu, zdů ra7rňují cí
malebnost, obrazotvomost. kvalitu nekoneč
né ho a toÍ nanilé ho.Poč átky sahají do
poslední č lvrtiny 18' slol'. hlavní etapa do
1' pol. 19. stol', po ní ž v některých oblas.
tech pieí val pozdni r. V architektuře
Í ' ož ivil umění ýředovětu (zejm' gotiky,
na druhé m mí stě i románské ho u.) a ve
stavitelslví i v obnově pamálek zavedlhistorizují
cí formální aparát a č lánky' v pří rodnich
parcí ch uplatnil umělé ruily' Při
regotiz^ ci a doÍ avbách sí ilslohotí puris.
mus (ve Francii arch. Viollet le Duc,
u ná5 např' J' MockeÍ )' středověké wary
a moti!.y s€ objevují i v uzité n umě!í ,
Zejm. v tvorbě liturgických přednětů ' si
roké pole r' poskytlo so{ hahNí (pomÍ í ko.
vá lvorba) a malí islví ,ktcró zdů Í aaňovalo
barvu a plastič nost. Rychle se rozví í kraji.
nomalba, hisloť ická n]alba, oí vá sakn{ lní
na]í řsNi a rozlič ná figuí ální malba' inspi'
.o!aná lidovou po€zií dramatem' hudbou
ipolitickým děnim' obdobné náněty jsou
palmé v sochařství ' K hlavní m představi.
telů m maliřslví r. patří : v obdobi zrání Fr.
Goya, v Anglii U Blake, W. Tumer
a J. constable, ve Francii Tb. Gé ricaul!
a E' Delacroix' v Né mecku c. D' Frie.
drich, P' o' Runge, nazaré ni (viz), u nás
v předstupní ch A' Mánes, dáIe l' Navrálil
a J. Mánes, v sochďství V. tfvý'
Rook{ ood PotteT. aÍ nerická yýrobna fa.
]ánse a kanreniny v cincinnati' č innáď
r. 1883. iskala popularitu tol. 1900 barevnýn]i
a vrstvenými glazurani a tvary
podle uměleckých návrhú '
Rosentha|. ápadoněmecká továma na
porcelán založ ená v selbu \' Bavonku
1879 (od 1891 Ph. Rosenrhal) a dodnes
č inná Jako
jeden z nejvé tš í cha Úrobně
vš estranných podniků své ho ďUhu z řady
lováren v iiž ní Í nNěmerku' Proslula stolní
m nádobim, jí delní miservisy vysoké
lechnické ú ro\.ně. s oblí benou květinovou
Úzdobou, ale také dÍ obnou f]guráIní plas.
tikou. Pro luto výí obu už ivá dnes návrhú
př€dnich výtvamí ků . Znač ky (ná?ev s ko.
runkou) jsou tiš těny.
Í osetai lozeta
/179/
rómer (něm'), pohár se zelené ho n€bo
hnědé ho skla tvafu kalichu s kulatou č í š í ,
dří kem s bmdavkami nebo ptslenci, s š irokou
prstencovou nohou. Uáván v 1ó. í ol.
v PorýDí , Německu a Nizozemí '
RórslÍ and, ivé dská keramická Úrobna
v Lidkópingu založ enáv plvní Pol'
18' stol., od r' 1797 v'Ť ábějí cí porcelán.
V 19. stol. pracovala s podglazurovou
nalbou pod vlivem Kodaně; fajáns je zdo.
bena v duchu lidové tradice.
rost|inný ornamenli omament
í oš t,pomocná konstrukce dřevěnýcb Plo.
fi]ú ' obvykle kolú o k sobě pÍ ová2aných,
pouí vaná běž ně v architekluře, aké při
konzewaci deskoÚch maleb; upevňuje se
na zadní stlanu desky ' dřevěný l'
roš lováni' palketáž , zajiš tění deskové ma].
by dřevělým roš tem, upevněným na rubu
obrazové desky tak, aby se nemohla bonit'
rotulusr svitek
rotund! (z lat.), 1. č alté ozlač ení pro stav.
bu na kruhové m pú dorysu, 2. ! už š í m
sÍ tlyslu válcový ú tvar droboých zděných
kostelí ků s kuž elovou střechou s lucemou
a apsidou sklenutou konchou (také s ně.
kolika apsidani, přp. s věž q'pří znač ných
pro př€drománské a zejm. románské stavi.
telstvi u nás'
Úubená statĎa| dřevěné l(on$rukcel srub
Í oubení . dřevěná konÍ rutce stěn z vodo.
rovných tránů kladených Í a sebe a spoje.
ných na niÍ ož plálování m, přepláto\'ánim
n' č epování m.Nárož ijsou hladká n' s pře.
č ní vají ďrnikonci lrámů (zhlavi)' spáry
opatřené ú chýDými kolí ky se vcsměs \,]azáyaly
mazaninou' Roubené stavby se
objelují již v pravěku' R' je základní po.
stup v dřevěné archit€ktuř€, poslé ze v li.
dové n stavitelství .
Rouen. středisko Úroby francouzlké ma.
joliky 1ó.'18' $ol', charakterizované zpr.
vu dobovou, zvl' klasicizujicí omamenli.
Itou, od doby tolem 1720 modrou n. vicebarevnou
ornam€nlálni výzdobou. kteí á
pňpominá krajky n' japonské vzory a je
doplňována figulální mi motiry na zpú sob
ž aponerií .Koncem 18' stol''r' ť roba pod.
lehla konkurenci dí ]e! ve strasbuÍ ku ap.
Znač ky: lilie, iniciály č ijmé na
ýobců
a malí řú 'letopoč ty.
roucha liluí gickÁi pammenta
rouš ka' l. souč ibt ž enské hooděvu, po.
kť .Fka hlav} ' rovný pruh plátna n' jiné
texlilie, jí Í úsiž eny rozmanitě oví jely hla.
vu, avš ak oblič ej zú stalvolný (srovnej: ma.
riánská ikonografie), oMobně bedemí
rouš ka u muž ů , znárná např' z Ukřiž ování .
R. ž en je mámá již v altice a bývá souč ástí
ilidové ho kroje' 2. závěs, š á!ek, závoj, ruč .
ní k ap', ornamenlální motiv v podobě
segmentově nařasené ' zavěš ené látky, í až
enéV mí stech zavěš ení , už í vanýv rene.
sanci, rané m baroku a v pozdějš í mklasi.
c$mu,
Í ozpouš těd|N. rozpustidla, kapaliny beze
zblttu těkají cí ,schopné Í ozpouš tětdanou
hmotu' Pouí vají se k pí pravě lakú
a v malí řské a reslaurálorské praxi k roz.
pouš tění n' jen ředění baÍ ev a jiných látet'
Pouí ván je petrolej, lih, benzí n' cblolo"
form' aceton, benzen, lolu€n'
í orí odirodokmen
rozsochorý křiž : kí ž
í orhž enýtrontoĎi fronlon
rozvi|iÍ á, omaú eDtálnč upmvený rost.
linný motiv akanto!ých listů a ú ponkú ,
už í vaÍ týv omarnentice anticté , reÍ esánč ní
i barokní .
Rs: aveÍ s
rub klenbr klenba
Rubensova č eí ieňlč eť veně
rubí n: drahokamy
rubinové sklo. s. tnaloč eřveně zba ené
ponocí koloidálně rozptýlené ho zlala č i
kyslič niky mědi, nazFané laké Kunckelo.
vo s' po německóm chemikoú 17' stol'
rubrika: rubrikátor
rubrikátor, pí sař středověkých rukopisů ,
rozliš ený od iluminátora. R' vpisovali za
prvnich iet knihtisku ozdobné iniciálky do
tiš těných tnih na Í ní stav sazběvynechaná,
obyč ejněč ervenou í udkou nazývaDou
rubrika.
ruč nitiskl' grafické listy uměIcem pí mo
tiš těné buď b€z lisu kostkou, tí č em(dře'
vor} ,l)nebo na vlastní n lisu (nědiryt,lept,
lilografie).
ruč nik: rouš ka
mÚš ka. I'
roul]t: výbrus drahokamů
routová střechÁ: střecha
roulorec| výbrus drahokamú
Rozenburg' holandstá manulaktura na
porcelán a keraniku č inná od r. 1884, od
r' 1900 královská' 1917 uzavřená' V 90.
letech \Tráběla lenkostěnný tzv. skořepi.
nový porcelán'
Í ozela (z ital.), 1. rů ž ice,dostředný notiv
plastické ho n' ploš né hoomamentu, vaú l'
lý stylizací ruž e již ve slarověku, oblfueiý
! tenesanci, kla5icismu a empí ru, 2. kruho.
vé okno zdobené kr!ž bou. č asté \' období
g0rrKy.
Í o'mí taid]áta
rozmí 'raná kÍ csba: lavirovaná kresba
rozponr klenba, oblouk
/180/
Í udk.. č eflenohntdá hlilka rů zných tónů
a oů !odu (V m]nuloý| napl' vzacny aÍ men.
\[v ť erVen} bo|Us)' pirpí avo!aná p0]lIkem
I iu7ni t!Ť doýl' od 15' ýol' slouí v ty.
č ikách kresbě' Je oblí bená pro svou měk.
ko( a č allose kombinuje s bí lou n' č ernou
kí dou' Způ sob práce je obdobný jako
u kří dy R.lpí dobře na podkladu aje móně
citlivá vů č ifixativů m'
Rudo|tinské umč ni" u' pozdí í ho manýris'
mu rn€zinárodní ho chalakteí u, vy|l]5tají cí
na d\.oře cí s. Rudolfa II' (157ó-1ó11;
l.ni' 1612), kleÚ si Í ' 1583 zvolil Prahu
a své sí delní měýo' V} ,tvářeli je Italové
a Zeim' nizoz€mš Í , němeč tí , š Úcarš ti
umělii, proš líitalst)im š kolení mhlavně
v Ří měl mnoá u nál zdomácněli. R. u' se
Iú vinulo v pí ostředí připravené m dosa.
ladnim v_i'lolem lenesance a nanynsmu
a zoěmč !ú sobilo na domáci lvorbu' Kon.
óiló Rudórolou slÍ r í a č ásteč Í ěpřeí valo
do é ry cisaie Malyáš e. R' u' je soucástí
vÍ tlamé kultury' podní cené prosluIÍ ni
sbí kami Rudolfa II. a laké vědeckou č in.
noí Í na praž ské mdvoie; k přiznač ným
Í 1'sů mpalří vzájemná souhra uměleckých
oborů . Piední n architektem je G' M' Fi
lippi (Matyáš ova brána aj')' hlavní m piedstavitelem
sochahtú Adrian de Vries
(Fries),-pracujicí poslé ze pro A' 2 Vald.
š tejna. siroké pole í ska]o malí řství , kres.
ba a grafika; zahmovalo poí ré t,figurálni
Í nalbu s mytologiemi a alegoriemi, krajino.
malbu, vědeckou kresbu a iluminaci' nové
typy nábož enské ho obrazu' K hlavní m
představltelů m patí jďtě G. fucimboldo'
dále llojice B. sprangeÍ , H. von Aachen
aJ. tleintz' k|ajinářiP' stevens a R' save.
ry' malí i miniatuí a * reslí ř vedut l. Hoef.
nagel' vynikají cí grafitu reprodukč ní
l pú vodni Znslupuje Jilií sadeleí . Produkce
Í oz\ětvené ho už ité houmění byla urcena
pře!Ꭰně do sbí rek' Výaramn'ým zlatní .
kcm a kreslí řem kÍ ajinářem je P. van Vianen
a J Vemeyen (osobní cftařská koruna
Rudolfa II.. r. 1602, ví deň)' Rozvinulo se
iezacslri a bÍ usič stvidrahých kamenri
askla(0' N'liseroni), florentská mozaika in
pletÍ a dura k výzdobě nábyttu í c'
a G' canrucciové ), ie,ba křiš ť álLj6' ú h'
mann) a výzdoba astlonoÍ ]ickí ch Dí stro.
ju a
'hodiň
(kons|ruklé ři Ch] MárkEaí ,
J LuT|. F Haberme|)' R' U' u2áMÍ a ú vnj
rrasenn uÍ reni ]ó' Í ol' a \' pozdnlch dilech
jednotlivců předzDaĎenává rané baroko'
V poslední době bývá r. u' označ oýané
jako prsž ská š kola.
ruina (z lat.), zí cenina' zvl' hladní . v ro.
manlické zah.adě byly oblfueny umělé
r' antických nebo středověkých staveb'
rukavice| pontifikální ú bor
rukopis uměl€cké ho di|a' v malbě a so.
chařst!í zpú sob nanáš eni barrJ, vedeni [.
nie n. opracováni hmoty' rozdí lný u rů z.
ných technik, v jednotli\.ý.h obdobich,
u ]ednotii!ých osobitých umělců . Způ sob
r. sleduje i v kresbě a v grafice' Zprav.
rozeznáváme r' kresebný' lineámí (v soch'
ýá c.í ra), r' sPlí aÚ { b€z viditelných stop
náslÍ ojů ), r. dělený (skvrny barvy, Í opy
nástrojů ) a v malí řstú l' pastómí . char'
silným nánosem barevné hnoty. studium
Í ' pomábá urč ení datování u' děl.
ru|iopisy iluminovanó| iluminace
ru|eta (z fí anc')| zmitko
rumé |k!' cinobr, cinabarit, č ervenÝ nerosl,
modifikace sí anu rtuť naté ho,vysk1tují cí ho
se v pří rodní fofurě i wáběné ho che.
micky; slouž í k vjŤ obě jasně cenené ho ba.
ře\,né ho pigmenlu'
Ruské ikonl: ikona
ruskó uměni. slovanské u' na ú Zemí stďé
ruské í š eod lzniku raně feudální Kyjev.
ské Rusi (2' pol' 9. $oI.) a přijetí východ.
nilo křesť anství (988) až do |. 191?' Pů .
vodní dřevěná architektura' dolož ená
v hÍ adiš lnim období , tvoí jedlu ]inii do.
mácí tÍ adice staí on.ké hou. Rozhodujicí
impuls dalo byzan$ké u'' jehož pí mé vliiT
byly v (ievsté Rlsi samostatně přetváře.
né . Rychle se rozvÍ elo monumentálni sla.
litektví a uáté umění , zejm' zlatnictví '
Hlavní m celtrem byl Kýev, přebudovaný
! kní ž ecisí dlo s podhradí m' Metropolitní
kostelsÝ' sofie (,al' 1037),]enž se rozrostl
do velkých rozměÍ u. se í al prototypem
chlámoré aÍ ch' resměs o mnoha kupolí ch
avěž í ch'Zvl' skupinu tvoří kostely ve vla.
dimimto.suzdalské oblasti (kde se omezu'
je poč e! věí , uplatňu]e se prú č elí 'relióftrí
výZdoba, ronánské poÍ ály); významným
ďlem je kostel sv' Dimitri]e ve Vladim|lu
(1194-97)' dokládají cí sty$ se zeměmi
románské ho umění . ve 12'-15' stol' vml.
kají význanné stavby v Novgorodě
a Pskovó' Dalš í ýojjeod 14' stol' spojen
s Moskvou, odkud byla po pol. 15. stol.
sjednocována země pod vládou moskev.
ských kní ž ll(od í ' 1547 caru). Byl ť ozš í
ien Kleml, k jehoŽ budováni po r' 1474
pfispí vali italš ti renesanč ní stavitelé '
U sakÍ álni arch' moskevské oblasí doš lo
v 1ó' stol' u kupoloyých koslelů s kyým
vnějš í í ]schodiš lěm ke vzniku národní ho
dekoratilní ho slohu, č erpa]í cihoz tradice
dřevěné ať chileklury i z podnětů reDeMn.
ce (např. koslel Nanebevstoupení Páně
1532, Kolomenskoje; kostel Vasila Blaž e.
né ho, 1555 60. Moskva): chaJakteristic.
ké je kupení hmot' pyramidání celková
konpozice vÍ cholí cí ! ú třední polygoná].
ní věž i (š ato4, moti!'y oblouč ků n' s€stary
kokoš niků (profilované š tí kytrybihajicí
do hrolu), cibulové stiechy věž ía věž ič ek,
barevnost. V 16' a 17' stol' se rozfustají
komleÍ y opevněných kláš teru s mDohade.
koť atiwí mi pÍ vky í ázu manýrhtické ho
a barokfu,ho, kte|é nepofuš ily ce]kový sta.
roruský vzhled (např' Novoděvič ij mona'
stýr' po 1687' Moskva, w narií kinský
ba|ok)' zněnu ve vfoji mamená doba
Pelra I. (1ó90-1?25)| Í ' 1703 je uÍ banis"
licky založ €n Sv. Petrobrad a docháí k re.
cepci rů zných sD]ěru ápadoevropské ho
klaricismu i í okoka. K hlavní rn předslavi
leiů mpatí iF. B. Rastrelli, D' v. Uchtom.
skij. Klasicismus podpoiila Alademie
umění ; vtisk] podobu PetrohÍ adu. Pavlov.
sku, Moskvě' sí dlů m š lechty v něslě i na
venkově a stal se národní m ďohem až do
19' stol' V období histoÍ i,ují cí ch slohů se
projevi| staJorusky doh pňjimajicr foÍ my
secese (arch' A' V. sč u\ev)' Předsla\'ite.
Lem secese poč ' 20. stol' je arch' F' o'
sechlěl' Sochařslví se dloubo omezovalo
na architektonickou skulpturut ve vladimiÍ
sko"suzdalské oblas sluČ ovalo román.
ské podněty s ikonografii plnou ýchod.
nich motivú a zapú sobjlo i na dalš í !Í voj'
Č ásteč něse uplatnilo iezbáhwi, napodo.
bujici malbu ikon. v 18' stol' sochďstú
ziskává světské ú koly' souvhlým ýojem
proš Io maliřsM vč elně nástěnné malby
a mozaiky, dále malby ikon jednotlivých
i seýalovaných v konostas (viz) a kniŽ ní
malba' Pr.\'ni iko[y b]'ly importované
IISI/
, Byzance. Záhy se vylrořily mí stní š koly|
kyjelská, novgořodská' vladimirsko.
.suzdalská ajaÍ oslavská' K rozkÝětu Í nalí řslví
doš lo!e14' a 15. stol' cerstvé byzanl'
ské vlivy lělesňuje dí o Theofana Řeka
(nástěnné malby v Novgorodě)' Jeho Ž á'
kem a zakladatelem obecnč jš iruské š kojy
byl malí ř ikon a nástěnných děl Andí ej
Rublev, mnich ý Zagorsku a Moskvě (tde
zemř. kol' r' 1427 30)' od 16. stol' ! mal
bě ikon převládly dekorativní lendenc€.
období Pe1ra l' piivedIo do Ruska cizí ma.
lí ře a zavedlo běž ná odvěai lehdejš i} o ma.
lí řsNí ' Mezi domácí mi uné lci vyrujtla řa.
da výmamných portÍ é listů (např' D' I-e.
!ickij). Od pol. 19. stol. se vedlc akade
mické malby prosazují Í ]aIí iivenkolské ho
ž ivotaa ánru' Vc 2' pol' 19' stol' se zač al
silně prosazoval rea]ismus (Viz peredviž nř
ci). od 80.Iet se vývojdiferencovala v do.
tyku zejm' s fť ancouzskÝm maliřství m
vznikaly modemí í ]ské směry' od r. 1898
pů sobila významná skupina koleÍ n casopi.
su Mir iskusstva (viz)' Po Í evoluci r' ]905
!e uluály styky ! fmncouzským a němcc
kým umění m a vznikla řada avantgardnich
skupin' Výoj poznamenali jme'ovitě M.
Lárionov, V' B' Mussalov, N' s' Gonč aí o.
vová, blatři V. a D' Burljukovó, dále
K. MaleÝič , v' Tatlin. V. Kandinskij aj.
MnoÍ z nich přispěli v l. 19]].l6 k€ zro.
du abslrakhí ho uÍ nóní ; zrcdil se rayoniý
mus (Iárionov' Gonč arovová aj') jemuŽ je
blí zká S. Delaunay.Terková, vmikají
kompozice V. Kandinské ho. ohlďuje se
ruský kubofuturismls a suptenatismus.
první geometrické abstrakce v' Tatlina aj.
Z tohoto dění vyš li laké sochařjIA' Archi.
penko, o' Zadkine' A' Pevsner aj., č inní
vesměs v západní Evropě' Toto obdobi
r' u' lze polaž ovat za předstupeň jedné
č ásli sovětské avanlgardy (viz)'
ruskí komin: komí n
ruskí křiž : KiŽ
rusliki (z ital'): bosáž
řUstikr sgralitoyá: bosáž . sgí afito psaní č .
ruslikalizace (z lal.), proces poklesu
n. zhrubnulí tvaÍ u a foren rysoké ho umě'
ni (také , obecný.h
.ásad
slohr), přimač ný
pn pí eJlna vzoru n' morlvu Dez porozumění
, bez slyku s lealjtou, č astýv okrajo.
Úch oblaslech (v ří nské antice např.
v pohranič ní ch provincií ch), přizměně so.
ciální funkce, pň přcchodu do jiné spole.
č enské tří dy n' vrst\'y' R. býryá dopí ou{ ze.
na proměnamin' zlrálou pú vodni znakové
funkce, zpravidla posunuje forrnální pro.
měny a vzlahy. řád nahrazuje lolnou im.
provú ací ' měni techniky' R' neznamená
zllátu výtvarnosti a není lolož ná s u. lido'
vým n' s u. pří rodnich národů '
ruli|ot á beloba: běloby
rů ienin; křemen
ruž ice| í ozela
rl|iolá rodinr: č inský porcelán
ruioré dřer.ol brazihká dieva
Rybáře' malá poÍ celánka u Kať loÚch Va'
Í ů za1ož €ná 1848 z č islí mykaolí nu' V} Ť ábí
velmi dobry]' a]e tvaren a ýdobou prů .
měrný porc€lán druhé ho rokoka. nádobi
i í isurky (oÍ ieniálcú ). Znač ka tlač enéná.
pisy města (carlsbad)'
nbina' zpú sob kolmé ho spojování dvou
dřevěných desek klí novým zubovánií n.
Rr.br: Zvč rokruh
ndla stuž kolá. speciálni Ť ydla r€produkč .
ni} o dřevorylce, jež mají misto jediné ho
hrol! několik ostí . lakž e vyť ýlajísouč al.
ně vice rovnoběž ných linií '
rÝho} ač kr: dlála
t\ikJ. v kamenotisku uá\,ané ryci jehly
s rů zr]ě brouš enýni hÍ oly'
rytá kÍ esba, obecně kaž dá k. provedená
rytí m na t\Ť dé m podkladu' nejstarš í při.
pad Úlvamóho projevu, v už š í msmyslu
graví Í ování(2 franc.), rylí na povrchu
předmětů z tvÍ dých rnateí iálů (kovů , ka.
mene, skIa)' zejm. pii výzdobě zbrani,
zbí oje, Í ú znýchpředmělů , pří strojů ap'
r} 1in mědir} t
rytiřsló řádr, ř. s řeholí s'r. Auguslina za.
kládané v době křiž áckých !álek k ochraně
poutní kú do svaté země, boji prolinevěří .
cí m, k š pitální služ bě a duchovní spú vě.
Za znak měly kří ž ruzných barev a tvaru.
sdruž ovaly zpralidla tii skupiny č l€nú l ry.
lí ře, kně,e ! duchovní správě a laiky' kteří
peč ovaii o nemocné a chudé v hospití lech
a konali daIš í práce. ( r. ř' patří (viz)iten.
p|aň. johanite (od r' I5]0 mahé ďtí ryt'ri),
řád něme(|rch ry!řÚ. řád s!' Ducha' Bhz.
cí r. i' jsou křiž ovnici(!iz)s č eneným kí .
ž em (kř' Bozí ho hlobu jeruzalemské ho),
s č erveným srdc€m č ilicyriaci, č eí í
Ir' s č enenou hvězdou' které lze mezi
Í ' ř. klásl od 1?. stol.
ntmus (z řeč .). í ormálni slož ka výs|avby
dí a, ve výlvarné m umění řazenó opaková.
ní alespoň dvou rozdí ných prvků n' sku.
Pin prvkŮ na ploš en. v prostoru. jí ú žje do
dí a vnáien poŽ adovaný řád' V architektu.
ře r. bývá urč en záadou symetrie i hurno.
nie a kontra$u.
Ř
řád ko|osá|ni; kolo$í Iní řád
řád nč mcckýcb ntiřů (ordo equilumTeu.
tonicun, Ordo Teutonicus ap., O. T., O.
Teut'; něm. Deutschherren. Deulscber
Riltenorden ap.), ř. založ enýza křiž áckých
válek r' 1190 pii oblé hání Akkonu v Pa.
lestině k oš etřování pďpoře a ochraně
poutnftú , r. 1191 ř' š pitán! od Í . 1198
ř' ýí řský. s řeholí sv' Auguslina. Před
r' 1200 se š í řilve střední Evropě a l Prusku
(od 122ó), jež se stalo řádovým ú zemí m
pň Baltslé m moň. Po páduáklade!vPa.
Iestině přenesli sí dlo ř. do Benátek
a r' 1309 do Malborku (velký řádový
hrad-město, Maí ienburg), kde pú sobení
skonč ilo t' 1525. od 1ó. stol' se ř' zaměňl
k duchovní s]už bě a charitativní č innosti.
od konce 12' stol' měl domy a slatky také
u nás. od r' 1809 trva] jen v Rakoustu,
v r' 1929 byl2ařazen mei ř- ž ebravé .Pů .
vodnč se č lenil m rytí ře š lechtické horodu'
kněze a laiky' RádoÚ oděv; č emý talál'
bí lý pláš ť s č erveným bře!Ť pvým kí ž em.
Znak| na slří bmé m poli č ervený břemoYý
kií ž .
/ 182 I
řid sv. Dochr (ordo s' spirituE. hospjtď.
lÚ' lŇé bratři ze sassie, rÍ řský ř. s řeholí
í '' ALlgusdna vzniklý ve 12' stol. v již ni
FÍ xtlciik č lnnoí iš pitální .r' ] 20'{ uvedení
d(, ipiljIi] s' spiÍ ito in sassia ! Rí mě. poč .
]j slol' do Ví dně. posl'é 2e na Moralu (2'
!o| tj. slol', Lilovel)' Rádové domyzanii'|!
l Ió' slol' Rádový oděv: č erný talár
s lapucí , se stn'bmým křiŽ em'
iú d1i0\ó ldiro. ptalidelně kladené kamen.
né z'. opus isodomum se.stejnč vysokými
vrslvaí ll, opus pseudolsodomum s nesler
ní ť Í ]ivrsllarni. z. z peč livě přilesanÝch
klddrů n. ltvádnlů . kladených ve vodo.
rl.vnr.ch vntví ch. zvláš ť pňZnač népí o
(lvb! přť droĎánské a lománské ' Hla!ní
Zásada ř. u' se uplatňuie také !e vadrách
cihcIné ho zr1iva'
ř'!dl. duchovní i', řeholní společ nosti. je.
jichž tlenové jsott Vázáni slávnýÍ ni sliby
(lal' vola sollemna) chudoby' č isloty a po.
í ú šoí i. pří p' ješ lě sliben přisluš nosti
k ulč itč mukonvenlu (Í nniš ské ř. a řehohí
kanovní ci) n' slibem k Ýyuc.vání (např'
voÍ Š ilkv)a ií di se vesměi některo! z řehoIí
(lat- řcgula)' l]' sousta.lou schválcných
pravidel společ né hoduchovní ho ž irota
a óinnoltí ' dalš í mi ú $avani, $anovarni
a dollelkt k ieholi' Rozemá\á se pěl hlav.
ní ch řeholi' U mniš kých řádů (viz) | l . řch'
sv' Ba\ila Vel' (zemř.379)pIo řecké mni'
chv.2' řeh' s!' Benedikta (rcmř. 553),
opatská, pro nlnichy latinské ho obiadu'
^ l.
benediktin!. ]. ieh' sý' Auguslina
penř' 130)' kanovnická,jí ž se ňdí řeholní
kanolní ci \v. Auqustina' premonstÍ áli
(liz), je]ich Ž enské vě!ve, triniú ň (znřazení
od í . ló09 mezi ž ebravé i.)' rytí řské
i (riz). křiž ovní ci(viz). z ž ebravých
i (vu) pí ijimajroch Ješ lě dalš l |ruud|a.
Zť |m' ilUminikanj. aUgU\tiniáni' 5(niIi ad'.
v Ž cnských ř' dominikánky, augustiniánky.
ma!dJLť n]tk\' JnnLrnciatky.cť |e'linLv a
\oÍ ijl\v. 1' ieh' sv' Frantiika z As(Ni
(zcmř' 1226) ř. minorilú . dalš ich obser'
lunci. fÍ antiš kdnů 'hvbemů ' kapucí nů . 5.
ren s\ |Bndcc z Loyolv (zť mi' 155ó)dana
]eZU]tum. i' lypu ieholnich kleriků ' Vnilř'
ne se muŽ \ké i č lení na ť i katesoí ie. řádvi
l' iád, ti. vlastní ú už skÝř.. Il:ř'. ž enská
té tel rhodneio n' 1inehó po1menovani' IIl.
Í ' (^ ' Ielciáii) |aicl' Kromé lohLl !e u né .
ktcrí ch ř. \TskÍ ují
^ -láš tní
větve, obser.
vance pií sné ho směru n' směru mé ně při
sné ho (např. augLlsliniáni bosi. Ial' discal'
ceali a obutí . lat' calceati1. Ve větlině
ř' s centra]izo!anou struklL]rou sejednolli.
!é konvcnty sdfuž ují do vyš š í chú emní ctl
ce]ků Í ú zné hooznač coi (např. provincie)
pod autorilou předslavť né ho (pro\'inciá'
la)' V č e|ecelé ho řádu stojí nejr-r/š š ípřed.
Í avcný (např' generální předí avený ap.)'
v dě]inách katolickó cí rkve se lrsk} 1uje
nč kolik typú řddů , ZakládanÝch t rú znýcb
období ch a s Í ozlič ným zaměření m' Uvá.
dějí se v tomto pořadí : ř' rylí hké (!iz)
z l1..l2. stol., jim blí ,cí kiiž ovní ci(\'iŽ )
z ]2.'i3. ýol'; ř€ho]ní kanovní ci sv' AU.
guýina a Premonstráti. z ]l' 12' stol';
mniŠ skéř' (viz)2 6'-]3. !tol';poč etné ž e'
blavé ř. { viz)7e 13' a 15' i tó' ýol': koneč .
ně ieholní kleriltové z 16' vol' (zcjm' thea'
ti.i. brrnabité ' jezuilé ' pia|isli)' v obdobné
m pořadí se Lrládějí ž enské i' Vedle
i' vznikají od konce 1ó' slol- ieholní spo'
leč nosli (cirkevní kongregacc) muž ské
i ž enské . od uvedených ř' se odliš uji ú č e.
lem i organizací | zaměřují se k praklickým
ú kolů mpedagogictým a charitatilnim.
nesoustředují se l domech s klausurou
a č lenové skládají jcn proí ó siibyi nč ktcré
muž ské tongre8ace se pňbliž ujířehoinim
klť riků Í r'ze slarš í ch kon8r€gaci se u ní s
vyskYtly nemnohé (v ]8' stol' např' oÍ alo.
riáni. an8lické panny' miloÍ dné sestí y).
N'í imo řády a kongregace ýojí ]eš tč rů zné
muž ské i ž enské nábož enské společ nosti
laikú ' ÚlavovalY se k duchovní Í nu ž ilotu
a dobroč innosti; někte|é vŠ at?achoÝávaly
pravidlo spol€č né ho iivota' slředověkým
přftladem jsou bek)ně (lal beguinae),
pojmenované po lutyiské m knózi
z 12' stol', ajim blizké organ iza ce begardů
(lat' beguardi); oboji je pří znač népro lid.
nalá niŽ ozemslá ilěsta. odkud 5e obě spo.
leč noÍ iš iii|t' V převáž né větš inč iádú ,
kongÍ c8ací a společ noÍ i se uplalňUje
^ láš tní
ú cta k uÍ č itýms!ělců n' palro.
nů m. j€ž se projeruje ! ikonografii výzdo.
by kostelů i domú a namnoze ! patÍ ocini.
í ch: jd€ jednak o jmé na zakladateiú
ř' n' tvů rce řeholi,]ednak 0 č leny i' blaho'
slarené n' svatořeóené '
iádr lr.hi(ektoniclé : anické stavební řá.
dy
iadk: phkovec
řcckó unrěni. u' starolč ké ho Řeckana Pe.
loponé su a v maloasijských osadách od
koÍ ce egejské ho období tolen r' 1200 př'
n' l' aŽ do poč átku helé nismu (viz)za Ale.
xándra veliké ho, kteÍ é se vš á[ poč í táješ lě
k ví oji řecké antiky jako její pozdní ob.
dobÍ v nových podmjnkách až do 1' stol'
př. n' I' R' u' návázalo na egejské u' První
slupeň Úloje představuje lzv. archaické
období (od 7. do 1' pol. 5' sto]. pi. n' l')'
v nč mž dosáhlo llastní ho projevu !e !š ech
druzich u. a za stří davé ho vedenijcdnolli.
!ých cenler' Ve figulativnim umé ni těž ilo
]iž Zmytologie' Ve druhóm. klasické m ob.
dobí (480-1' po|' 3' stol. př' n' l'), zrcadIí .
cí m ž ivot měslské ho sú tu, rystupují do
popředí Até ny obnovené po penkých vál.
kách. MěIo racionalistickou podstalu, do.
sáh]o ideální harmonie' V archi1ekÍ uře
jsou pří znač nósloupové chIámy řádu dór.
ské ho' iónské ho a korintské ho (viz| anlickó
slalebni řády, t]py antických chÍ ámů ).
sochahtví a malba, znáná 2 vázové ho ma'
lí isrví (viz), dosvědč ená také č elnými zpÍ á.
vami, dospěly v 5. stol' k rovnováze idea.
lismu a realismu' od 4. stol' se postupně
objevuje PoÍ ré tnítvorba a sí ívýrazová
schopnost. Ve třelí m. helé nistické n období
(1' ýol'-l' stoI. př. n' l')seř. u' rozš í řilo
po celé m slředomořii na východě
a v Egyplě se setkávalo s mislnimi tmdice.
mi a prolí nalo se s nimive formě' ni1nětech
i význame.h' stupňuje se patos' sí ípohy.
bo!é slož ky Úrazu a stoupá rafinovanosi
Podáni' Té ž iš těantické ho u' se př€n€slo
do Itálie a zejú ' Rí ma'
řeckÍ dů m: antic* ý dů m
řeckÍ kií ž :kří Ž
řcč niš tě: anbo, kazatelna, lettner
iedidk': rozpouš lědlo
i{ 7i podé lný řez
řez zlatí : Zlatý řez
řezba, označ ení vš ech druhu plaslické prá.
ce, které vznikají odebiránim hmotv, zejm'
odřezávání m, v sochařstvi kategorie skulp.
tivniho postupu (z lal. ). Podle hmot se rozliš
uje ř' (a řezbáhtvi) ve dřevě (dřevořezba),
v kosti, rohovině, měkké n kameni,
muš lovině ap' Dále se rodiš uje řezbářsM
zarněřené hlavně k figurálí í tvorbě, do.
I iu3 r
provázedé ýdobnými, orí anenú I!í ni
plvky, a řezbářsM aplikované (např' pii
výÍ obě ře,aoé bo náb} tku); hranice mezi
nimi nemu5í být pevná' Rez do drahých
kamenů , vzácnóho horské ho křiš ť áh, ně.
kdy ido muí oviny a p', zaměřený k tvorbě
karneji a gem, spadá do zvliájtní ro oboru
drobné ho sochďství ' g\ptiky (viz)'
řcubářskó nástroje' v už š í msmyslu
ř. n' k opracování dřeva, 1. kovová dláta
s dřftem rovnýrn n. prohnuým' s prohlou.
benou řemou plochou rů mé hopruřezu,
a profilu, š í řkya dé lky' zejn' dlála na kon.
cis láč kovitým rozš í ření mn' ploš ným roz.
š í ření m,dlála s ostřim klí noviÉ vyří mu.
tým (kozí nozka, klfuož ka), zauzená do
dřevěných rukojeť , 2' dievěné palice tva.
ru váleč ku n' mí mě tónické , 3. obtahova.
cí , brusné karneny tvarú , odpoví dají cí ch
daným dlálú m, 4. náslroje dalš í ch oboÍ ů
zpracování dřeva (raš ple' pilDty, š krabky,
nebozezy, hoblí ky, pily; ve středověké dí .
ně nechyběly ani sekeÍ y; podle potřeby
soustí uh na dřevo), 5. řezbářská ýolice
s upí nací mi š rouby' hoblice ap., ó. ú belnft
a kruádlo, zvětš ovací kruž idlo, 7. běmé
pomů cty sochďe (např' modelovací stoja.
ny), v š iš í msmyslu také nástrqe k opra.
cování kosti, janlaru' koráIu' perleti, Ž el
voviny a měkkých kamenů , kombinují ci
postupy řezbářslú (dláta a ví á} y malých
ro,měrú ) a rylectú (rydla)'
ří msr. vodorov!ý architeklonický pť ýek,
jednoduchý n' č leíý pás l'ystupují ciz lice
zdiva (zděný a oú í tanýn' jen v} 'taž ený
v omí tce), kteÚ ná funkci č iení ci,kon.
slÍ uklirní i ochÍ annou (např. proti dďti;
zastinění )' v řecké antické architektuře
ř. áskala kla\ickou tektonickou skladbu
o třech č áslech (č lánek podporu]icí , deý
ka-geison, č lánek utonč ují cí -sima)' Po.
dle polohy a ú č eluse Í ozliš ujeř. soklová,
trnoŽ ni podnož ní ' která ukonč uje sokl (tr.
nož , podnož ) stavby n' sochařské ho dila,
ř' kordonová. koÍ don, patrová, piásová,
klerá odděluje patra, ř' paJapetní ' podo.
kenní . umí stěná pod oknem n. probí hají cí
pod řadou oken, ř' nadokenní , nálojová,
umistěná nad oknem' rú zných tvaru a pro.
filů (pí pádně ce]ý š tit nadokenní zv. hon.
ton), ř. nadedveřní , rl{ ných tvaÍ ú a pÍ ofilú
(pří padně celý š tit z!' ť Í onton), nejvýš e
ř' ko|unní ' korunová, hlavní ' kteÍ á ukon.
č uje stavbu a bývá mač ně lTlož eDá' Podle
zvláš tí jchtvaÍ u a konstÍ ukci se lozeznává
zejm' konzolová s ryloŽ eDou deskou, pod'
poí ovanou ko olami' ř' krychlová (druh
ronálské ho vlysu se š achovnico!ě rozmí s.
těnými krycblemi), ř. lurelová' podporo.
vaná č ástmi křiž ové klenby ve tvaru lunet
n' polovinou valené klenby s lunetami,
ř' náběhová' výŽ labková' která uslupuje
oblým p|ofilem k ]í ci zdiva, s niÍ ý splývá
(vesměs nadokenní i'), ř' námětková, č ás.
teč ně zavěš ená a krfá střechou' předsu.
nutou před kolstukci kovu pomoci ná.
mělkú (1j. naslavení m krokví )'
řinská š kolr. označ eniprouměni rozví e.
né od raně křesthnské doby v podmí nkách
fuma se sí dlen papež ú 'V iedn.ollivých ob.
dobich hrála rů znou ú ]oiu' Ve středověku
byla zdrojem antikizují cí ch tendencí ' Vý"
znam p|o celou Itálii a ewopsté u' vzrostl
vevrcbol' reneMnci (1' třet. 1ó. stol.)' kdy
zde pqsobil Michelangelo, Raffael a jejich
ž áci. R. se podí el na lmiku manýrismu
a ýal 5e kolé bkou baroku' Byl centrem
patroú ace, u. kritiky' sběratelslví a poč '
klasické archeologie. V€ 2''poL' 17' st' se
tÝú rč ívýmam R' oslabil. R' se vš ak stal
ohniskem klasicismu a cí em umělců !š ech
oboÍ ů .studuií cich antiku a renesanci' Pob}
't umělců v.Ř' byl podporován zvj. cenou
pro l]adané absolventy akademii. V 19' st'
byl R. přitaž livý pro stoupence romantis.
mu a skýtá pouč eni dodnes.
řimské uměni' u' starověké í mslié ií š e,jež
se \.} "rí jelo zpí lu V Itálii a postupně
i v p.ovincií ch' v 1. obdobi (doba kálov.
ská, 8.-ó' stol' př' n' l') navazovalo na
u' etruské (viz)a bylojiž ovlivněno zjihoi.
lakkých řeckých osad. Ve 2' obdobi(doba
rePubliky' 6'-1. stol' př' n' l'), kdy furr
sjednocoÝal ltálii a ří š ese rozrů stala' sí lil
helé nismus (!iz)' 3' obdobi (doba ř' cí sař.
ství a postupné ho ú padku ří š e.30.27 př.
n. l. až 5' stol') se dělí Í a etapu 1.-3. stol'
a etapu pozdnian|ikyve 4. a 5. stol., do ní ž
spadá starokřeďanské u' (viz), R' u. smě.
řovalo k vlashí m cí lŮm, vstřebávalo řecké
podněty a dovrš ilo ýoj antiky. Architek.
tura rozvinula typ domu itaIicko.atriové .
iro, italicko.heié nistické ho (charakteristic.
kóho pro Pompeje), zavedla i typ nájemné .
ho domu' obohatila chráÍ ]ové stavitelstvi
a přinala zqm' nové typy reprczentativní
a už itkové (např. cí sařská fóra, sestávají ci
z budov hospodářských, sprámí ch, Ýeřej.
ných, ví tězných oblouků ap'' alvadukty,
termy' nové typy cirkú , mosly). stala se
umění n vnitřní ho plostoru i urbanismu
(fóra, vojenské tábory, zakládání no!ých
měst n' č ásti sí dliš t). Dovedla k technické
a uné lecké dokonalosli iDž enýrské slavby,
racionalizovala a monLmentalizovala ar
chlteklonický tvar' Rozhojnila postupy,
q,likajicí lechniky (!iz| opus) a zobecnila
už ití kleneb' Přljala a upravila lii řecké sta.
vebni řád} (dóĎký. ión\kl. konn|\ký). ud
Etrusků pře\zala řád fo\kánsky a pňpojila
řád kompoatní ' Vedle palrové ho iádu za.
vedla \Tsoký iád kolosální ' Už í valasou'iÍ ns\ (Fofil)
/t84/
stavu architrávovou i obloukovou, spojila
oiliř s pilastrem !r' předstaleným sloupem.
v sochařsM se !} "djela intimoí a oficiální
Dodobizna, historicl(ý relié f' výzdoba sar"
iofágů . řezba ve slonovině, velká i drobná
olastika, zasabují ď do uměleckých řeme.
iel' obdiv k řeckómu sochařství vedl ke
kopií m řerkých, vesměs helé nistických děl
!č .tně celých sousoš i a pňspěl k zdokona.
lení sochařských technik. obliby dosáhla
Š tuko!ádekorace (ú 2i grotesky)' Helé nis.
lické malí řství rozvinulo portré t, rů Zná od.
vé ru fituralni malby, kí ajinoma]bu idrob.
ny ilni\ ruznych technikach vč etně molá.
ikv a dospé lo k iluzionismu (zejm' Pompe.
|ť :Herkú |aneuÍ r, Řm)' V umé lecké m ie.
nresle se rydatné projevi1y vlivy a techniky
z !ýchodu' Vedle oficiální ho umění v fu.
mě a vů bec v Iú lii se lozú jelo provinciální
uměni, které antické podněty sPojovalo
s Í ní stní miÍ adicemi a vesměs připravoýa.
lo Dů du pro prvopoč álk} slředo!ěké ho
Umefu (napí ' ve Jpane$Ku. rÍ anc||. ť ory.
ni)' Ví oj pozdní antiky měl pokrač ování
ve východní č ásti í š e,kde r,rvořil pod.
ní nky plo byzantské u'
řimko.dórská hlaYice, h. dólské ho řádu
přerzaté ho řimskou alchitekturou. Aba.
kus b' býYá lemován páskem a kymatem;
v prázdných roí cb abaku bývají kazety
s rozelaml,
iimsko.iónská hlrlic€, h. iónské ho řádu
převzaté ho ří mskou architekturou' Voluty
h. nejsou spojené pfuž nou křivkou'
řimsko.korintská h|aYice, h. korintské ho
iádu převzaté ho ří mlkou arch|tekturcu,
oblrtená pro tvarové bohatství . ct} Ť siran.
ná h' talichové bo jádÍ a má dvě řady aka[tú
a Ú]eá akanty homí řady voluty dvojí lto
směnr. naroŽ ní . rychazE|c| pod rohy aba.
ku. a UlIejš i, které \e slaóejike středu'
iimský dů ml antický dú m
řimsorltr; cihla
řiš ké jab|ko. odmak panovnické moci
v podobě zdob€né zlaté nebo zlacené kou.
le nesoucí vesměs kří ž '
sácr& conversazion€ (ital.), slavnoí ní
ikonografický typ trů ní cíÍ ]adony s děc.
kem, s dvojicí n' skupinou andě]ů u nohou
(n. korunují cí ch madonu) a nezi sto]í cini
světci, jakoby při klidí é mroŽ hovoru; vy.
vinul sev r€nesanč trí ltálii 15' stol', zvláš t.
ní obliby dosáhlv sevemí llálii, zejm' v Be.
nálkách' odkud se přenesl i do Zaalpí '
V malbě olú řů byl zprru sestavován z jed.
notliť ch deseli (nadona, světci)' poslé ze
jako v} ryinltý typ byl kompoú ován najedi'
né ploš e obrazu' Výběr dopÍ ovodu s!ětců
nebý!á nabodilý (např. patroni města,
kostela, donátora)' Někdy je doprovrlí
kleč icídonátor n' zakladatel kostela č i
kaple. Poměměvzácnáje s' c. v sochařstvi.
sádra, bí Já práš ková hmota zí skávaná pá'
lenim sádrovce (n' alabastru, aIabastlová
s'), pouzí vaná v sochařství , malbě i ve í a.
vitelství ' sochařská, š tukalé rská s' ie uí "
vaná také pň odlé vaní a pii pří pravé š tuku.
sádřová maltai malla
safián, kordován, kordLrán' maroquin,
hebce zpracovaná koanka, na lí ci barevná
(č eNeně, modře, z€leně), uí vaná k jem.
ným pracem v ků ž i(např. knifuí vazba,
pouzdÍ a, krÍ povrchu š perkovnic ap.),
na4'r'alá pod|e prosjulych mlsl !Í oby.
mé sa Sďfy v Maroku. Maroka n' měsla
Cordóby ve Spanělsku' Vzácné se uŽ ivala
i v oděvní v.ýŤ obě a vý|obě luxusni obuvi'
siÍ ir: drahokamy
sagitta us, lutostřelec: zvěrokruh
saint c|oud. francouzská výrobna rněk.
ké ho poí celánu, č innásnad již na konci
1?. í ol.' zvláš tě pak v ietech 1730'1766,
produkují cí nádobi č a|to doplňované
$ří bren a zdobené č í nskýmia miš eňskými
vzory, vyráběla i figurky. Znač kou poí ce.
lálky bylo slunce s oblič ejem nebo pí \me'
0a st' c. kreslená modře č i !'lisknutá.
sájmo: sejno
srkkos (řec.): daimatil(a
sakÍ álni umé ni(z lat'), označ ení pro u. vá.
zanó k nábož pnské mukuhu' v už š í ma ob'
vyklé m smyslu u' ve služ } ách křesů nství
a ryjadřují cí nábož enské picdstavy' Vzni
klo v pozd' antice (po n.:zí ch od konce
pravěku) a vyvÍ elo se ve vš ech etapách
feudalismu. v obd. předIománské ho a ro.
mánské ho u' a v Byzanci mělo výsostné
postavení ' od Í an' gotiky a v postupu ze.
svělš těÍ iíkuhury sleduieÍ ne, jak uměIci
uplatňovali ví ce prvkú ze skuteč nosti
a světskýcb motivů , mění cí ohpozvolna
Í adič níikonogralii a typy děl. s' u. nelze
qÍ hávat z obecné ho vfioje u' sí í cíze"
s!č tš lěnise proj€viio od renesance; v né '
kterých oblastech Evropy pak svělská
llorba zaujala rozhodují cí postave.í ]př' je
holandská malba 17. a 18. sto]. S obnovou
s' u' se setkáváÍ re ! 19' slol. u ronantic.
kých hnutí (např' nazaré ni) i u jednotlivcu'
slkřamcnlář (z lat'), IiluÍ gická kniha' středověký
předchů dce m€š nikrihy - misá]u'
sakristie (z lal). zVL' pí ostor k ú schově
boho\luž ebnych knih. roUch a pÍ edměiů
v křestansté Í ] koslele' situovaný zplavidla
již ' n' sev' kú ěž iš tě.ve středorěku měla
také lu'kci chrámové pokladnice'
sá|. plostor velkých rozÍ rěru a í ů mé ho
ú č elu, leprezentač ní mí stnost hradu' měst.
ské ho paláce, zárnku, kasina' vily ap., slu'
č ují cí obvykleví ce funkcí ; nalazuje na typ
siDě (viz), vedle které se paralelně dďe ry.
ú í 'sál je zpÍ avidla situován spolu s ne|
hodlohějš imi mí stnostmi v 1. patře (pia"
no í obile]. Dispoí č ní umí stění s']e závislé
!a vnitřni organizaci a prostoÍ ové skladbě
arcbiteklury. Mů ž emí t výš lfu jednoho
i dvou podlaí , rlrzný pů dorys (nejc,astěji
obdé lný) a doprovodné mistnoí i, např'
předsí li' Podle pojetí stavby a ďohu býá
ve hmotě iv dispozici zvýrazněn architek.
lonicky i výdobou: k hlawí mu s.' umí stě.
né mu po0ejú c v jádÍ u stavby' č !,sem přibyly
dalš i s' n' salónly uvláš tní ho ú č elu'
Mezi ně nálež í sál knihovny, charakteris"
tický i pro kláš tery, řeholní domy, uniler"
zitní koleje' Pé č i,věnovanou s., dokládaji
nejen památky, ale i staí á lileÍ alura o ar.
chitekNře' od ]8' stol' s. přeslupuje do
dalš ich slalební ch typú , nejednou bez
ob} 'lné funkce'
/ r85 I
srlr ler.ena (itál'), mí ltnost v pří zemí pa.
láce, Zí mku, donu, olevřená pí mo do 2ahí
ady, zprav. v ú rovni n. ní rně nad ú rovní
teré nu, n. samostalná zahradní stavba.
vnitřek b:foá bohaÉ zdoben' Je č aslá
zejm. v reí esanci á baroku'
sa|et (z ital.)' děný zahradní domek, ob.
vykle ceotrální ho pů doryso, uávaný
k přechodnómu pobfiání nebo odpo.
č inku.
sa|ón (z ita]')' reprezentač !í proslor v byté
19. slol.
sáloyý kosle|: chí í mové typy
sa|vátol Kí stova ikonogrďie
samrr|ond: orienlálDí koberce
samet, aksamit, velur (z fraÍ tc'), druh lexli.
lie po jedné straDě hladký' po dfuhé opat.
řený vlasem, vyrobený zvl. tkalcovskou
technikou' Nejcennějš í je s. z hedvábné ho
vlákna' s' s dlouhýn vlasem se jmenuje
plyš (z franc')'
srnda|ové dřeio| sanlalové ďevo
Mndarák laky
$ng-de-boeut(fraDc' volská kí ev). nazev
tmavě č ervené polelry Uávane v cině
v 17. stol' za mandž uské dynasÍ e cching,
v EtŤ oŇ napodobené koncem 19. stol'
sanktusnik (z lal'), š tihlá ví ž kauní stěná
na hřebenu hlavni kostelní střechy D. na
křiŽ ení lodí , v ní ž je zavěš en meDš í zvon.
U nás se s. objenlje ve 13' sto]. u kliáš ter'
ní ch kostelů zejmé na řádu ciýerciií ků .
santa|otó dřevo, vonné tvrdé jádrové dře.
lo východoindických dřevin, zejmé na bflé ,
ž luté a č €rvené , uí vané k vfrobě vácné ho
nábýku.
saň: bájná zví řata
sapientia (lal'): clnosti a Neřesti
sardonlr achát
saltotág (z řeč .), rakev s lrlem' zpmv' vy'
tesaná z mramoru a zlobená na Wé jš ku
relié ry' s. je č asfý v období poatni an ky
a přeává ve středověku, Úimeč ně i poz.
ději'
slrkoí ág. he|é n dcký
slrlov' ž id|e, ita]ská renesanč ní ž id|e
16' stol.' se š iknými nohsmi a sloupko.
vjm operadlem, nazt,aná podle florentské "
ho nalí ře Andrey del Salto.
sásánovskó u ěni| perské uměni
sate|itni něsto, nově založ ené sí dlií ě
v blí zk$ti vělš i} o měslské ho l(onpl€xu,
převáž ně obrné funkce'
sa|.n: átlas
srté nové dřel'o| atlasové dřevo
satsumr (jap'), kaneninové nádobi hé '
mové barvy s Yýramě krakelovanou pole.
vou, č asto také s plastickou výzdobou, !T"
Í áběné v Japonsku od konce 18. stol'
Salú m: Krcnos
sBturnola č erreň: č erveně
sazba akcidonč ní : akcidenč ní tist
sbé h Ž eber výběh ž eber
sbé rate|sBi' r oblarti Útvamé kultury
shÍ omaž dbváníuněleckých přednětů
v sotrboÍ ech' sestavovaných pod]e urč itých
dobových hledisek, osobní ch aáměru a á.
lib. v kaž dé etapě roziiřuje sociální , eto.
nomické a kultumí podmí nky umění jako
č initel, kt€rý pňstupuje k patroDaci, mece.
náš ství , donátorství a zakladatelskó č inDosti'
s. bfiá ovlivňováno dobov.ým umě.
ní m i vkusem a zpětně na ně pú sobí Za.
měru]e se na slaÍ é i no!é umění . s' je zřetě.
zeno s obchoden umě|eckými dí ]v' výsta.
vani, aukcemi' dáe se ,naleďví m. Í ňti
kou a literaturo! o umění ' se s' souvisí
resIaurování , kopí rovií ní i padělatelsM'
s' znala anlika, kdy se ryskylují chri{ rnové
pokladnice, rozmlož ované dať y, a od he.
lenismujiž i vyspč lé5' starych isoudobych
dě|, ledle knihoven obrazamy. lbrrky so.
chďske. záhmUjicl zejm' droboou plas|i'
ku' Pro sLřcdo\'ěk, í eí lujicive s' hodnotu
drahých materiálú a krásné zpracováni,
jsou pňznač né knihovny s i]uminovanými
rukopisy, pokladnice chú 'Ť tů(tezaurují ci
relikviáře' vácné liturgické předněty, im.
portované lexlilie i drahocenné hí noty,
vhodné k dalš í muŽ pracování nejednou
kuÍ iozity)' ve světské ďé ře se t$kÍ ují
soubory luÍ usní ch zbraní a tlenotnice.
v Byzanci 10' slol' naví c fondy uměIec.
kých řemesel a ikon. Zátladní změnou
s' Drocházi od dobr koIem 1400 do dobv
koien 1500 na ávorech fralcouzskýcň
králů a vé vodů v renesanč ní ltálii. Tebdv
se rovnč ž rozš í řjlabibliofilie (u nái knihov:
na Václava IV' )' Pť otohumanhmus a zeim'
humanismus ryzdvihl vý| !"" itÚů loly
a estetický záž ltet dí a neztrácejí ci} o furk.
ci znakovou; inspirovi s' anlik (k Úincí m
pňsloupila sochařslá dí a)' oblazy a plas.
likyjsou objedná\'ány nejen l( ť zdobě, ale
i pňmo do sbí rek. Vedle knihoven a galerii
podobizen v ltálii vznikají sbí Í kyuměl€c.
kých předmětú a obÍ azú v€lkých Í něš ť an.
ských rodů a feudální ch rodů , lra sevenl
kní ž ecía královské komory umění a kuÍ io.
zit' v 16' stol' se sbí ky staly věcí zí liby
iÍ epÍ ezenlace; novým rlsen je specializa'
ce, odbomé vedeni, inventďe rozš í řené
o ďbomé ú daje a zakládání Zvláš tní ch bu.
dov pro sbí í ty,laI(é kňdel paláce 0ako za
Rudolfa lI. na Praž ské mhradě).
V 17. stol. se ronú stají rněš tanské sbirky
a konč i obecná převaha ilakké ho sběralel.
ství ' sbí rky papež -!ké ,panovnftů a kniát
]sou od 2. třetiny 18' slol. postupně zpří s.
tupňovány a zač í na1íse mč nrt v poloveřei
né . K nacionalizaci klájEmí ch a králov.
ských sbirek docháá pone]prv ve Francii
v l' 1791 93. V 19' ýol. vedle soukro'
mých a poloveřejných sbirek vznikajisbí .
ky veř€jné a qrovnává se s. památek a do'
bové tvorby' Sbí rky Jsou nadále odborně
a zejm' souslawě vedené ] docháá t po'
/186/
slUpne k|asiňkaci muzejnich a galenjnich
londů . k dé len| na \b)rky vystavni a sludij.
ní . novinkou je rŽ nik uněleckoprl]myslo.
vých muzei (od pol. 19' stol'); k inv€ntá.
řú m přhtlpují katalogJ a ú sl av ní č asopisy'
Zásady veřejných sbí rek zač í najípřejí nat
velké sbí rky soukromé '
sboÍ bralrskýl bratÍ ský sboí
sc.r sculp,
sc'g|io|a (ital'), technika inkrÚtac€ barev.
nýÍ Í š Nkem n' umělým mranorem; na.
hiazuje nákladnou inkruslaci mramorem.
zejm. florentskou mozaiku.
scón' (z řeč '), l. pú vodně v antické n diva'
dle obdé lná patrová stalba urcená pro
hcrce, kt€rá v pozAdí uzaví rala prostor di
vadla a vpředu přilé hala pódiem jeviš tě
(viz prosé nium) ke kruhové orcbestře
llrč €né pro sboÍ , dnes divadelní jeÝií ě, 2'
divadelní ÚpÍ ava (viŽ inscenace) a v pře.
nesené m smyslu označ ení pro figurální vý.
jev Zobrazený malbou n' reliófem.
scé nickó umč ni: inscenace
scónograí iei inscenace
scorpi[sl zvěrokruh
scl Iia (|al').scolia. ryhá podřezavá]í (í
okapor'y nos l v anticlé architelluře'
sculp., sculps., sc. (zkratky lat. sculpsit,
řezal)' ve slaré grafice oma&ní rytce'
umí slěné ,a jebo jné nem; vesměs dopro.
!ází dalš í zkratky (např' del').
sdruž €ná olÍ & okno
sdruž €né pi|astlv: pilaslr
rdruž cnó s|oupy: sloup
sdruž enirí vrnÝch umělců Í í oÍ avlkí Chi
uněIecké ipolky č eské a moravské
sdruž enÝznak| mak
secco: al secm
secese (z lat'), také
',sloh
kolem Í . 1900.,'
hnuti usilují cí o nový výlvarný ÚÍ az
opÍ oš těný ď historisÍ nu' v Anglii (Mo.
dern style) předznamenané J. Ruskinem
a rozš iřené Z{ sluhou w' MoÍ ise, ve Fran.
cii (Aí Nouveau) zvl]í š tě prostřednictví m
dila č eské ho malí ře A' Muchy a v Němec'
ku mnichovské ho č asopisu Di€ Jugend,
(Jugendsti|). v Rakou\kU (WieneÍ sezessi.
on) atd' Přimač ným rysem
je ploš ná sly|i
zace, jmenovitě rosllinných Í notivů ,v ní ž
jsou přimí seny i prvky naturalislické ' s' se
uplamila kromě malby a sochahtví v graí i.
ce, v kniž ní kultuře, umělecké m prů myslu
a zaí zení interié ru i ve vnějš im utváiení
aú iteklury (u nás někleré pní c€ J' Ko.
těry)
sectio aurca (lat')| datý řez
sedile (z lat'), výklenek se sedadlem uza.
vřený obloukem Da konzolách n. pří po'
rách, v ufií m smyslu sedadlo kněž stva v již '
boku presbytáře, vytvořené v sí e zdi.
sedile
s€d|o, trámek vkládaný mezi podporu
a kladí v dřevěné stavbě, přeneseně kle.
nební ú tvar v]ož ený mezi záklenky oken
lodi a klenbu lodi (í apř. u K. Dientzenho.
fen)
s€d|ová střech!; střecha
sedÚ dinl starově} é ho stětai l' e$pbké
pyramidy, 2' visuté zahrady semirámidiny
v Babylóně, 3
'
FeidioÝa socha Dia (z chrý.
selefanliny) v chrámu v olympii, 4' kolos
boba Hé lia na ostrově Rhodu, 5' chrám
ArteÍ nidy v Efesu, ó' mauzoleum v Hali.
karnássu, 7' maják na ostrově Faru u Ale.
xandrie (ns. 180 n).
scdm mi|osí densilí . poměrně rzicné ná.
měly v umění 1?. a 18. stoleÍ ' mbrazova.
né jako celek ij€dnotlivě. Miloýdenswí : 1.
hladoÝé nasrit, 2' ž í znivénapájet, 3. po.
cestné piijimat, .|' nahé odí vat, 5' neÍ to..
né navš těvoval (oš etřovat),6. vězně utěš o.
val (osvobozovat), ?. mrtvé pohřbí vat.
sodn phncl. před$aYa aÍ rologické ho
syslé muzejmé nav ló. a 17' stol., zobrazo.
vaná v nanýristické malbě a grafice' Mezi
pIanety (MeÍ kur, Venuš e, Mars, Jupiter.
salum) se poč í taloi slunce a Měsí c. Podle
postavení ve zvěrotruhu a situace na
ekliptice ocitaly se planety vájemně
v tonjunkci' v opozici nebo v jiné m ú hlu,
jež byly vymač ovány na sluneč ní ch hďi.
nách aj.
sedm bo|esti P. Marie. sedm ú dostí
P' Marie| nariánská ilonogÍ afie
scdm svobodných umění : arIes liberales
segmenlový fÍ onton: honton
scgmcntový ob|ouk: oblouk
seicento (ital'), 17' stol', o2nač enípť o ds
bové ilalské umění '
sejrno' sájmo, š ablona slouí cí k lrylabová.
ní profilu í Í nsyv omilce.
sekÍ etář (z lat'), psaci skří ň, pí zední , yýš .
kově v} ainutý dřevěný náb} tek se zií .uv.
kami rumé velikosli v nástavci nad psaď
sklopnou deskou, v proslřední a v spodní
č rásti' Je barokní ro pú vodu a bfá řeš en
stylově. oznáč ení nětdy splýá s kabine.
tem, zí suvkovou skří ňkou bez psací desky.
se|adon, celadon. starý č inský prcelán
s olivově kalně zelenou polevou, č arto kra.
kelovaný' v Evropě Dazývaný pďle hrdiny
řanc' románu 17' stol.
se|ené (lal' Luna), řecká boh} ně měsí ce,
/t8T/
dcera litií í aHypeí óla a titi{ nky Tbeis
(bralr bů h slunce Hé lios' sestra boh} rě jit.
ra EóE' Podle báje r1stupuje S' vozem
la.Ž eným dvouspřeám kaž dý den z okeánu
na nebesa. Zanilovala se do smÍ telfuka
Endymióna, které ho ú ryla před zí aky bo'
hů do jeslryně; porodila mu padesát děú '
sel|a cuřu|is (lat.)| nů ž kováž idle
sé manlický !ýk|ad di|a| ikonologie
senneh (z pe$.)| keliÍ n, orientální koberce
sópic| hnědi
ser!fim, seraí í n, seť af (z heb!'), anděl Zo.
brazenýpodle staroákonní ch texiů se š eý
křidly' Podle názoru Pseudo.Dionýzia
Aetopagity z 5' stol. s. jsou první z deví ti
andělských chólu a spolu s cberubiny náleŽ
eji na pÍ vní 2e tí hieraÍ chictých stupňů
a!dělú : obklopují a adoí ují tí ú ní cí ho
0ona,
serif, y nauce o pí snech označ ení pro pat'
[u a rozš í řeDé ukonč eni vybihají ciho lva.
ru' Motiv vznikl v anlických nápisecb, te.
saných v kameni' zobecněl v tenesanci
i v pí srnu psaných a tiš těných k.ih a v ná.
piscch (trapř' hunanhtická antikra)'
palladianismus (pÍ oto se pro s' obč asně
vysk} ,tuje i označ ení palladiolský moliv
n' palladiánský motiv) a větš inu dalš í ch
Knsrc$mu az po emprr.
seÍ pentin' sepentinit (z lat.): hadec
scriis (z Í ranc.), v unrěleckých řemeslech
souprava $tolnňo nádobiz porcelánu, ka.
mcniny. stí tra apod., sjednocené ho tvary
i výzdobou'
seřiiti (ordo senorum Beatae Mariae
Virg1nis, o' seí vorum Mariae; o' serv''
o' s' M')' služ ební ciP'Marie, ž ebravý řád
vzniklý kol Í ' 1233 ve FloreÍ cii, pěstují cí
rnariánskou Úc1u. schválený r. 1249
a 1304, s ž ensl(ou věM a III. řádem' Do
PÍ ahy s' uvedl Karel iV. r. 13ó0 (dů m
a kostelft Zvěstování P. Maňe Ná trávní č .
ku). P.idový oděv: č emý hábit se š kapulÍ
řem, č erný řemen. Znak: v modré rn poli
stří brné (zlaté ) iniciály s' M'; nad M ýří .
bmá korunka. z ní ž Í oste sedm lilií bí lé
banJ.
setteccnto (jtsl'), 18' stol', omač ení pro
dobové jlalské umění
severské uú ěniJ nordické u., ozoač ení
u' skandinávskó oblasti a Dánsta od pra.
věku po $ředověk' První význa.ní é kultu.
ry se zde !,\'inuly v mladš i době bí olzové ,
dále V období Ge.mánů a stěhovánj národú
(vizi ,ví iecí styl). Dekolativní u' s pře.
vahou zví řecfuo oÍ namentu se nejdé le udr.
Ž elo v té to oblasli' Vpí uběhu 7' 8. stol' se
v né m objevily nové zdobné pNky (plete.
nec) a stylizovaná lidská postara. Dalš ivý.
voj lze sledovat v období Vikingů (kolem
800 1050)' Sluč ovalo mí slní tradice
s podněty, č eryanýni při výpravácb
z u. oýro\.ni oblasti i z karolí nské ho u. Vi.
kingské u' lTtváielo neobyč e]iě slož ité
sestavy ornamend a figurální ch modvú ,
\Tjadiovalo předsiavy seveí ských nÍ ů
a od il. slo]. siouŽ ilo i cí rkvi. Předmětem
Úzdobyjsou š perkv, zbraně a zbť o], dlou.
hé č Iuny a saně i náhrobnikameny s runo.
vý,mi nápisr (10' 11 stol')' význanným
dokladem vysoké ú Í ovněuně|eckých ře.
meselje takó Svalováclavská pří ba (koleí l
r' 1000)' ]iž Přemvslovci zí stali darem
n' koupi. Vikingská tradice byla ž ivá i po
piijelí románské bo u. (cha!* Eristická
dřevěná architektura tostelů ) a v goticc'
sé vres' francouzská porcelií nka y s' u Pa.
ří Ž e. ManufaktuÍ a, zal' r' 1740 jako sou.
kromý podnik ve Vincenoes, byla r' 1753
přenesena do s. a r. 1759 se stala královskÍ
n, později slátní m majetkem. výrobu
mětké ho nádobí v s' s rokokovou plastic.
kou i malovanou Úzdobou a jedi'eč nýni
s} 'tými podkladoví ni barvami (unavá krá.
lovská modř, zelená, ž lutá, ruž ová) dopro.
váí produkce dokonalých figurek (č asto
blsklitových), dekorativDí ch kvé tin ap.
Zvláš tností byl w. š perkový p'' zdobený
perlami Da zlaté m podkladě' Po objeYení
kaolí nu byl q'r.ábé n i tvrdý p', který pře.
vládlv 1. třetině 19' slol. Přechod ke klasicistickýn
tvalum postupoval pozvolna'
19' slol. uplatnilo laké ýaré př€dlohy'
Hlavtrí zDač ka: zkí ž enáiniciála L (z královajmé
na Louis)' v republice mí stní jmé Do
a R. F. (1793.1803), M. N. a mistní jmé no
(1803-4)' od í . 1804 vesrněs nooogramy
panomí kú 'od r' 1845 s nebo ní stnijmé .
no s letopoč lem'
"s+
"ejď
]75ó ]793
B.r
$rwcr
1793-1800
sli|r\. í ingr (z ieč '), 1. n€stvů Ia s hlavou
ž eny a okří dleným lú m tělem ž ijicí nedale.
ko Tlé b, kolemjdoucí nr dávala hádanky,
přelstilji oidipú s, 2. ve stalóm Egyptě so.
cha lež í cí ho]va s lidskou hlavou' Předsta.
vovala bud krále (lví tělo na znamení sí y)
nebo boha Har€machela (v Nové í š i).
velká s' u n} 'nč jš ívesnice Gizy, poblí ž
chrárnu p} Ť amidy Rachefovy (chafré mo.
serigŤ afie (z řeč .), sí tolisk, polygÍ alická
technilta založ ená na pÍ otlač ovánívazké
ban'y přes sí t'ovilu se š ablonou, už í Ýaná
talté v Mité i pllvodní gí afice.
seÍ |iorrkÍ notiv. seÍ liana, oteí ní otlor
n' portál í odělený na tři dí lyi střední ' vyí
š ía š irš ímá nadpí až ípů lkruhové , kdež lo
oba postrannÍ niž š ía už š ínají nadplaž í
přjmé . Podpotou jsou č ryři sloupy. Troj.
osá antikizují ď sestava s' je pojmeno.
vaná podle italské ho arch. S. Serlia
(1475.1554), v jehož knize o architektuře
se lTskýuje nejslarš í známé lTobrazení
l několika vení ch' S. m' pievzal snrěr zv.
frdcl'rw
/188/
\y) piedsravovala asi krale Rachefa (ChatŤ
é ma)' Později v fu Eg} pť ánd spalřovali
boha Harenacheta' Je Wsoká 20 m, dlq].
há 73 í n' Herodolos se o ní nezmiňuje, ač
rudrobnč popisuje pyramidy' Ve středo.
ieku něko|ikÍ al poš kozena'
!fim 2.
ďragistikr. nauka o peč etich' jejich vÍ ryoji
a historické m významu. s. pať í mezi po.
mocné vědy historické .
ďé ra (z řeč '): klenba
sÍ regatura (ital'), ro2tí rání polosuché bar.
vy na obraze,
sfumato (ital')' zpú sob š erosvitné malby,
známý zvláš tě z renesanč nímslby ho.noi.
talské , při němž jsou obrysy a tvary obklo.
peny mč kkým kouřo!.ým oparem'
sgřafilo (z ital'), rýsovaná nalba, figurální
a ornarnenlální výzdoba vnějš ku, vÍ imeč .
ně i \,Ť třku architelfur. š kábaná v omí t.
ce, č astáZejm. v.enesancia neorenesanci.
Pú sobí tontrastem linie a Dlochy. uplatňu.
je se lolněž při č lenění st?n. Ómí tka pro
s' se nanájí na zed ve dvou vrstvách I nejpF
te spodni. hrubš i, zprav' tmavá' obarvena
(.emě' š edě' č enenohné dé iana nl svrchni,
bí á, ve kteí é se ieš tě 2a vlhka proš kra.
buji postary. výjevy, iluzivní tvaŤ y archi.
l€klonictých č lánků a omamentáIní ch slo.
Ž ek' Jeslliž e je svrchní o' barevná' vzniká
obrácené s. í kontť algrafito)' V interié ru se
obvykle uí vi svrchnŤ sádróvá o' S' na oru.
č elí chč á$o doplňuje chiaroskurová ;ebo
vubec monochronní malba' N€JslaJš í zná.
na s. u nás po{ há?eji z let 154ó až 1547.
s8rali10 pslnič koÍ é .druh malí řslré výzdo.
0]' prováděné v omí lc€, klefý lineárně
a v ploŠ enapodoblje plastickou bosáž , od'
tud laké nepřesný název sgrďilová rustil(a
(sgrafilová bosáž ), a mění se až v jednodu.
chý geomelrický vzor pok|ývají ď fasádu.
sgř!Í ilová bosáž | bosáž , sgrďlo psaní .
č kové
sgraí itoví ru'tika. boú ž ,s8rafito psaní č .
shtdoiá střecha| střecha
shctatonský nábttek G aDg|'), ang|icky
klasicistnin. z drlny a podle lzoru londyn"
ské ho tfuhláře a ebenisty T' sheratona
(175 1- 180ó)' přetv|í řejí clio někteÉ tvary
slohu Ludlika Xvl. Vyniká jedloduchos.
tí , stí dmosti a funkč ností jednotliYých ku.
sú i souborrl' Vzácná dřeva kombinuje
s minimální zlacenou přizdobou n. s apli"
kami' T' s. rovněž lTdal tiskem několik
vzomftů '
schem&tickó umění i figuratj\,ní umění
Schi|d€rsbent (holand'), volné sdruž ení
flámských. holandských a německých
unělců ' kt€ří ž ili'vfumě v 17' slol. (č le.
nem byl také K' skré ta)'
Schlaggenwaldr Slavkov
schodiš tě' prostoí qmezený pro schody,
stavebDí konslÍ ukci ví ce č imé ně š ikmou.
Je z ruzné ho materiálul seltává ze stupňů ,
kteí é tvoří rameno schodú ' Ramei8 jsou
od sebe oddělena ploš inami odpoč í vadel
(podeí ani). schodiš lě i schody dělí me
zejm' podle umí stění (vnilřní ' vnějš í '
vstupní sklepní , přizemní , zahradní ap')'
podle stavební konýrukce (podporované ,
samostatnó), podle tvaru (přimoč aré ' kii.
voč aré ,smiš enoč aréa zvláš t vřetenoYé ,
loč ité s. š nek), pod]e poč tu rameD (l.edno.
ramenné ' ví ceramenné . sdruž ené )'Zvláš t.
ni jsou jezdecké scbody' s ní zkými stupni,
urč ené k jí zdě na koni, vnějš í pož ámí ap.
Jinou zvláš tnosti je schodiš ť ovávěž , rysu.
nulá z pů dorysu stavby, slouž í c.íspojení
JednotliÚch podlaí ' Základií jednottou
s' je stupeň, jehož dé Ika odpoví dá š í řce
ramene. Horni plocha se označ u]e jako
í upnice, svislá plocha jako podstupnice'
Rovněž se rozliŠ ujestupeň niistupní a vý.
stupní '
schodnice, š ikmý nosnft nesoucí rameno
schodů , ulož ené zdruhé strany do zdin. na
druhou s.
sibv|Iy' starověké věš tlq,ně; protož e před.
povidaly pňchod ]\4esiáš e. by|} piijary ido
[řest.anske ikonografie. j8ko typo|ogické
protějš ky prorokú ' byly zobrazovány
v poč tu č tyř, š es!i, deseti i dvanácti' jako
ž eny ruzné ho věku, zpravidla s atributem
tnihy' jako s' Penká, Lybijská, Delfská,
Eryt|ejská' Frigická' Tiburtinskí (nejč as
těji bÍ ryá zobrazoÝána samostatně) 8 dalš í '
siby|lr (uns|ú ' věš tkyně' klerá ž ila prý
tisí c lel' Nabí dle kái Tarquiniovi ke tou"
pi devět tnih sÚch ýoků 'Když odmí ta]
c.nu, spálila tři knihy a cenu zdvojDásobi'
la. Koneč ně mu pť odala za celu opěl dvoi
nií sobnou tii knihy, chované pak dlouho
na (apitolu a později na Palalinu (ve
4. stol' znič eny)' Michelangelo zďadil
sm]š lené podoby sibyl do Úzdoby sirlin.
s(e Mpte,
sidero|it (z řď'), karnenina s lakovaní m,
lesklým n. matným povÍ chen l(ovových
barev' vyť áběná v 19. s1ol. v se\'emí ch ce.
chách'
siegburg, středisko ýoby něeeckó ka.
meniny v Porýní od slředověku áfuba do
1. pol' 17' Š ol'sedobilá k' se solDoupole.
vou, llač enou i lí panou relié f!í !.ýzdobou.
lěácí od 1ó' stol' 2e severské renesanč ni
grafily a vzomiků . ZDač kyi iniciály Úrob.
ců ' obnovu r' 1880 motivovala obliba ně.
necké neorenesanc€; nové výobky vš ak
n€dosáhly ú ovně pů vodní ch'
siena, pří rodní a pálená: hnědi
signltura (z lat.
), označ ení umělecké ho di
la
Jeho autorem, osobitý podph ceIýItj jmé .
nem. iniciálami, monogÍ amem' zvl' znač .
kou. někdy doprovázený letopoč lenl dř
konč ení 've starš ich období ch opatřený lat'
poznámkou pinxit, pinx' (maloval) n. fe.
c]t..f'. Í e'. fť c' (udě|a])' s' polví zUje aulor.
stv' s' a ddtum Da gŤ afi(lem ]islu sť plsť
obvč ejnou tuž kou vpravo dole pod rytiš tě.
ným obrazem. Na prolějš í straně se udává
poč elapořadí vÍ isků 'a to zlonkem (v č i
tateli pořadovó č í !'výtisku, ve jmenovateli
celková výš e náI(ladu), pří p' označ eni
tr89/
lechniky, ú daj o autorské m lisku ap.
s. a datum gralik mú ž evyý do desky n' ji
připsat na lilografické m kameni. Ve slaré
í epÍ odukč nía uÍ rělecké grafice se pM ob.
razem lat. označ uje liskem podí tvů rce.
rytce ap. ve ztí attách zajné nem: comp.,
composuit, komponolal; del., delin, deli
neavit, kresIil; e', ex', excudebát, excudit.
vydaltiskem;f'' fe'. fec, í ecil' udělal; inc.,
incidit, vyryl; in!., invenil, rymyslil ve
smyslu !} 'tvoňl. navrhl; litb.. lilografoval]
sc', sculps., sculpsil, vyřeza]' Někdy s€ tylo
ú daje rlskytuji i ve svěloÚch jazyďchsignet
(z lat'), znač la knihliskaře n' ryda'
latele, umí stbvaná na titulní m lisIě' za vě.
nování m n. v ávěru knihy. Zpravidla se.
sú vá z jmé na n' monogramu' symbolu
umělecké kvality, hesla ap'; bfiá řeš ena
jako znat.
silé nos' si|é n, polozví řeci dé mon v antic.
ké m} 'lologii, nldce satyrú , prú vodce Dio.
nýsŮv, zobrazovaný jako starý, zpravidla
tlusty satyí .
si|ueta (z franc. silhouetta)' stí nový obraz,
podobima podaná obrysem profilu hlary
i poplsi, nejč astěji vyýři,eným z č erné ho
papí ru, bez r'rritřní kresby' S. byly velrni
obÍ beny koncem 18. stol. Provádě1y se ta.
ké mechanicky tak, ž e stin hlary obkresle.
ný na stěDu byl panlografeÍ n zmeí š eÍ
a vystňž en z č emé hopapí ru'
sima: ž lábtovnice
siň, velká mí $nost obydlí (domu, hrad!,
zárnku ap'), urč ená k obí ryáni n' pří eŽ i'
tostnánu shromiáž dění ' zahrnují ď dalš i
funLce (komunikač ni.
.
repÍ ez€n tač n i
'aj),ýIuovaÍ a v pnzem| n' l ve qsslm poolaa.
rů zné dispozice podle vnitřní oí ganizace
a pť osto.ové skladby obydlí pří mo při'
stupná, Za piedsí ni, v jádru domu' Typ
s' představuje již srarověký řecký megaron
s trbein a předsí ni i řimské atrium s předsi
ní ' S. dáIe procháí cxovým. knreoovým
inárodní m ýojem typu obydli (hala cha.
ralrteristická pro anglosaský a germánský
dů m ve smyslu dvorany). se zvláš hí mú č e.
lem se vysk} ,1uj€ soudní sí ň, soudnice
v hradech, kapilulní sí ň v kl]áš teře, má2.
haus (viz) slředověké ho a renesanč ní ho
donlu' označ eni sí ň v přenesené m smyslu
se vztahuje na ý0j sí ňové ho(halové ho)
lypu křcst,anské bo kostela' s' je vfojo'
Úm pí edstupněm a poslé ze paí a]e]ou sí lu
(viz); hÍ anice mezi oběma typy neni pevná.
slntri tavenln
siňorý pÍ oslori cbrámovó typy
silbvá kl€nba| klenba
sitbié . sitbvané sk|o (ital' reticelli), druh
nitkové ho s.' kde se bilá č iba.evná vlákna
přelinají a stáč ejí , $4vářejice sí ť ové lzory'
sko|ni aí chitektura. a. lesaná v rostlé ská.
le, od surověku zejmé na s' hrobek a chrá.
mů , něltdy i veřejných staveb n' hradú - Vy.
skytuje se na ú zemí ch s pievahou ska]nató.
bo teÍ é nu'zvl' v Egyptě, Paleslinč , Sina]i
a v pásmu od Malé Asie po lndii. Předsta.
vuje rú mé slohy, vnilřní prostorové usPo.
řádiiní a pojelí vstupu n' vstupní ho pruč eli
s portálem' V Egyptě sc vedle hrobek
(např. ! Údoli králů )uplatňuje kombinac€
budovaných chránů s dvorem a doupo!oÚ
sí ni' \'ytesanou do skáIy v pozadi kom.
pleru 1např' aJduini chram' Derel.Bahn)'
Tvarole slož ild monrrmentálnr pruč cli.
provedené ve skalní stěně, chaÍ akterizuje
vstup do s' brobky z oMobí pozdní ří mské
anliky, zv. Faraónova pokladnice (Petra
na sinajské m poloostrově)' kde provi[.
ciální aIchiteklura vysoté ú í ovněnavázala
na mí smí tradici'
5k. ni ma|by. jeskynní m'
'
m. na p]oŠ estěn
a stropů jesl(yň, provedené barvami a ve
vnitřnikresbě nělrdy ryté ' Výmamné sou.
bory z pozdní doby kamenné se dochovaly
ve í ranko.kantabeť ské obl&sli (viz: pravě.
ké umělr4; spolu s magickým kultem zví řele
se š í řilypo celé m svělě' V historické
epoš e se s. m' vyskytují ]ako souč ást vnitřní
výzdoby skalní archiiektury, zvl' buddhis.
tických chrámú v Indii. Do kategorie
5. m' nespadá malba na onitce ve staro.
křesé anských katakombách, hloubených
v tufu.
ska|nire|ié fy. jeskynni relié fy, r' provede'
né na ploš e stěn j€skyň a pod převisy skal'
tesané a ryté do rostlé skály n' modelované
v h]í ně na skále' Výmamné památky ve|
ké ho i malé ho měí tka z pozdní doby ka.
menné (viz: pÍ a!ěké umóni), magické ho
ú celu' se zl'í řecí mi motirry i lidskou posta.
vou s€ dochovďy ve franko.kaDtabelské
ob]asti. ve starověku s€ s. r. lTskýují
u chetitů v Anatolii' později na Baltáně
při zobra?ení t2!' trácké ho jezdce, bož .
stva-hé Í oa Trákú ' V perské i novoperské
ří š i(v Í !ánu) s€ uplatnlly při Úzdobě skal.
ní ch brobek u hlav' města Persepolis.
S' r' jsou č astou souč ástí výzdoby skalní ch
chť ámů , zejm' buddhistických v sev' I'dii.
sklndinávskó uměni| severské umění
skansen (ze š vé d.), mDzeum lidové archi.
tektury zří zené v pří rodě; soustřďuje
a tí m i 2achraňuje typické stavby a mlohdy
i jejich
rybavení ' omač ení vznik|o podle
skansenu ve storkholmu. U nás je chaÍ atteristickým
přftladem valďský s. v Rož .
nově p' Radhoš těm (Valaš ské muzeum
v pňrodě, vznikají cí od r' 1925)'
skeletová slAvbr (Z lat.), s. ne.lená sloupy
n' pilí ři ze ž elezové ho betonu, oceli ap',
jejiž stěny jsou z lehké ho zdiva. pan€lú ,
sl(n ap.
skica { z ila|'). nač Jt. zběž ny q'tlamý aj.
znám ufie|cova napaou. prvnlno rozvÍ nu
dí a, sluč ujicí slozku námětu i í oí ny'pro.
vedený tuž kou, uhlen' perem, barvami ap'
Uplatňuje S€ ve Ýš e.h druzí ch umé ní .
V sochď$ú plastictá s', prováděná
v poddajných maleriálech (hlí na, v(xk,
plastelina) je oznacovaná takó jako bouet'
to (viz). Podle s. vzniklo omač ení sticái'
náč rtnft (viz).
skicář: námnik
skizza (z ilal.)r skica
sk|ádaci oltáii oltái
skhdba: kompozice
sk|ipkovó k|enba| kle0ba
sk|ipkoyý sma|t: smalt
sk|o' pí usvitná až pruhledná bezbaNá
/190/
n. barevná hmota' vmillá přechlazeným
nuhnutin kapaliny (taveniny, skloviny)
rú zné hosloŽ ení ' Nejroďí řenč jš í je s' kře.
í ič itč .kleré vzniká z |ozlavené ho kř€me'
nc i' kiemenné ho pisku, sody, pota-š e, !á.
Dence n' kys|ič nftu olovnaté ho. \4astnoýi
; nouž itelnosl s' urč uje jeho slož enía tech.
niiia výroby' SuÍ oviny a pí sady (tavidla'
č cřlcí |átky, kalidla' barvicí látky ap.) se
nrí sí na tzv' sklářský knen, klerý se ta\í
\ peci na sklo\,lnu; ta se po ochlazenj Ďa
pÍ acovni teplotu tvaruje pí Š t'alou(5' hut.
.ické ). 1ho!í nim. taž ení m,váIcování m'
s slouí od staÍ ověku k už itkové mu
] umělecké mu utváření stlářská Úroba
.znikla nejspí š ev Mezopotámii, dalš í
.|.Láiské dí lny byly v Egyptě. fumské
.l|liistvi přelrvalo do středověku. kdy ne.
dlybóly přftlady Z předoasijských dí len.
\ elropské m sk]ářství hráIy ÚznaÍ nnou
ú |ohu Benátky a Murano. Do středověké .
ho sklářství patři laké ýobně s' pro vitra.
je' V naš em pravěku se impoí tované s. ob'
jeyuje v unětické kultuře (perly z barevné
skelnó hmoty) a sklářské dí ny |ze předpo.
kládat ! keltských oppidech. sklářstú se
u nás zač alo Znatelně rczví j€t ve 13. ýol.;
skuteč ný rozmach naslal v 17. stol' (viz;
č eskó sklo)' Podle slož ení kmen€ se roze.
Znává zsjm. s. sodnovápenaté , lehce tavi.
tť |ne. \h' ne k Í oukani iš trpalr (napi'
\' inlkki. benál\Le ap )' s' draselnovape.
naté , také kiiš lálové .č esté .tvrdé a vhod.
né k řezáni a b.ouš eí í 's. dlaselnoolovna.
1ó' anglické ' měkké a lesklé , vhodné k lití
do forcÍ n a t ýobě optické ho s., s. sod.
nodlaselnovápenaté , dnes velmi sž nó.
Krornč č iÍ é hosltla jasně prrrhledné ho
rozeznáváme zein. oDalizují ď s' slabě za'
kalcné a silně pÍ 'l]svitné ,opákní s' bí lé i ba.
revnó, s. barevné |č ervené s' rubí nové (viz;
z!' také granátové ), č en€né s. avanturino.
\e. Ze|cné s smaÍ a8dove' achálove. bery.
o!é . rk\rdmarrnoté , modre s safrrovd'
a7-uro!é . bí ]é s' rnlé č né ,opakní , č emé
s. hyalitové ' fialové s' am€tystové ad. sklovmu
Í noŽ nozakalil a barvit ruznými Dří sa.
dami zejm. kyslič nftú ,simftů , š olíá Í uZ.
ných s|ouč enin. Poádovaná barva ávisí
na slupni oxidace prvku, na slož enísklovi.
ny 1 na tavné teplotě. Barevné zdob€ní skla
se' plovádí emailem (smaltem), barevnou
sI(lovmou| po naneseni nutno emailové
s' vypálit
Grovnej| malba na sk|€). Jiné
postup] vyŽ aduje zla|á Úzdoba s' dvou.
slenneho (viz: dvoj$ěnky) a s. zdobené ho
cemou, zlalem komurovanou nalbou
(viz: Preisslerovo s.)' Podle zpracování
rozemáváme s' surové , s' hladké (např'
foukané , s' okenn'' s' zapalované (např.
lité s. leš těné izapa.lované s' lisoYané ).
!' p|aslcky vzorováni (napi' tjač enéplo.
ché s'. dulé s' s optickým vzorem), s' se
zataveno! vloŽ kou n' dekorem (např.
s. drá(oyé , s. sí tové ,italské retice|lo's
'itkami'
s' s č esanýn dekorem), s' t} rzené '
s. ]edované 2a horka. s' fótosensitivní
Pod]e opracování a výZdoby rozez'ávám€
s. obruŠ ovené a lďtěné (zÍ cád|ové s.),
s' leptané , s' pok..í ryané (barevné , malová.
né . irisovand, pokovene), s' broú ené ' ie.
zane a ryte, s. ohybare, s. vlallole, s. tepelně
izolač ní 's. neprustřelné n' bezpeč .
nosml, s' polarizac ap' Pod|e Douátl \"i.
robkú taki rozemaváňe sk]ené nou biž í r.
terii, dekorač ní s', lé kařské s., s' oplické '
s' osvětlovací s. stolni, s' stav€bní
'p.
sklornrlbar malba na sLle
sk|opec: kabřinec
skob|ená Í ytina: m€zotinta
skoblin!, niá.tÍ oj k ozrnění měděné desky
při t€chnic! me?,otinly (laké skobleDé ry.
liny)' hustě oalbený polokruhový nu.ž '
kteÍ ým se kolóbá po de$e'
skopec: ďěrokruh
skořcpiltová k|enba. skořepina, skořápka,
tenkostěnná zakřivená konstrukce z ry.
ztuŽ ené ho betonu. charakteri$ictá Dro ar.
chitekturu 20' stol' Umož ňuie zasiropení
a aí rov€ň Zastřeš eÍ í velkých prostor bez
střední ch podpěr (haogárú , spoť o\Ť í ch,
qsuloch, kon(enní ch sl ap')' snáš |
ro\,noměme zatifuni' Děli se podle zákii.
vení ÚedDobo n' dvoji} ro soú lasné ho
n' nesouhlasné ho) n' podIe systé mu na Yl.
nité s' k. a lomeí ice..s' k' j;ou pí nosem
kolt$ruklé ru-architektů ' Neislarš í známé
s. k. ž elezobetonoré seg etrtové ho profilu
t'} aiÍ uli kol. r. 1916 lranc. aÍ chitekti
A' Perret a E. Freyssinet pro uátkové
stavby' Proslulé jsou s. Itala P. L. Nerviho'
skořepinoť porcelÁn, č í nskýporcelán
smelanové banT s jemně anitým povrchem,
v} Ť áběný v době vlády dynastie
Ming od 15' stol'; zprvu tlustostěnný, ale
sloř€pinolá lknba' tsloiePina kopulo\á]
skořepinoú k|enba' (skoř€pina ploIamovaná)
b.zy z.ela tenké ho střepu; odfud název.
Malovaný dekor byl í umý. Později byl
s. p. napodobován a vyráběn v Japonsku,
v minu|é m slol. zejmé na pro vÍ oz do
Ewopy, kde by! pak rovněž napodobován,
zejmena v Anglii a v záp' Evropě.
skořepiny: skořepinová klenba
s| ip(orium (z lat.), pí sařská ď1na, ve stř€.
dověku nejprve v kláš terech a při lrapitu.
lách; knihy v ní byly ruč ně opholány
a zdobeny iluminátory.
skruž ovó souslrvai krov
skřiň (z |at' scrinium), almara (z lat' arma'
rium)' druh nábylku k utládání věcí pří .
stěnný' rohoYý' pří padně zápú těný do
/ 191 /
zdi, stoiací , na nož kách n' na soklu' rovněž
uavé \ny. vy} oký. polovysoky n' nizk\]
l\krinkal' s' i€ zDÍ avidla zaVřatelná,
i dveimiplnvm]. zasiklenýmr n' opatieny.
ml miiž kóu, jedno r uiced'Ilna' s' ópaLÍ ť na
zj!* em a kování m bfiá ze dřeva (z dra.
hych die!, z kovÚJ' prosta i archiIektoniC.
ky uNáiena, zdobena vykladánim. řezba.
nii, malbou, tvarovaná a formovaná ob'
WkIe podle dobo!é ho slohu' Uč elové
uspořádá i s€stava vnltm|ch polic. při
hrádek a zarulek se v} ry|jí od antiky
Zrláš é významné je období renesance
a baroka, tdy docháZi k typo|ogické mu
a ú č elové Í luvětÝeiú na koÍ nodové s', sek.
retáře' kabinetv ap' Podle ú č eluse lo'iš u'
je s' š itní ,r'nisirft s pří bomí kenr, zasklená
vitrí na, kniho\Í li s. ap'
skřiňkoré hodiry, intedé rové stojací hodř
n!, bLcr, od 2. pol. 17. stol. k)ryadlove. je'
jichž stroiek a C.ifern ( jsou uloŽ ené v€
s. s přední mi dví řky cele zasklenými' Jsou
urč ené na konzoIu (Dí slěn!é )'na svrcbní
plochu náb} tku, hŇ, mohoí být souč ástí
tomponované ho celku witřní ho vybave.
n|. v rú mých technickych a tlaÍ ových ly.
pech pÍ ocha7ejl vf} ojem od poč i7' ýol':
maf také mistní názq (např' franc' pen.
dule1' lsou |ednoduché n' aÍ chilektonicky
poiaié ' MateÍ iálem je uš lechtilé dřevo' vý'
'doba
zahrnuie
'ntanie, lakové baÍ evné
pojednaní , iezané f]guÍ alnI pnky. kovo\é
ápliky omamentalnr i figuralni ap' Kolova
deska cLfemltu za sklem ]e rylá. snranola.
ná, doplněná aplikami'
skří ňolé hodin1' inlerié |o!é stojaii, bici,
kyladlové h' vesměs vysoké , pí slěnf,é
Í r, roho!é ' Celek sestává ze soklu na noŽ .
kách n. patce' ze střině pro dlouhé kyla'
dlo (l'ynalezené Í ' 1ó5?) a zá!aŽ í , kry'té
dviřky se zaskleným oké nken' z hlavy
schranky pro ýí oj a prÚč elnr cifernrk.
opafene zasklenymi dviřk!' \ llchÍ Í iirn.
sóu' Dií p' slňš kou. V ruarých technických
a tvú ových typech se v} .vÚejí od 2' pol'
17' stol. Podle pojetí ce]ku jsou jednodu'
ché ' rovnostranné n' jiné ho architeklonlcké
ho lYaru v duchu dobové ho n' mistní ho
slohu' Biryají souč ástí nábytkové ho soubo.
!u. Mat€riálem s' bý"vá uš lech1ilé dievo'
Výzdoba l€ obdobia ]ako u rkáňkovych
hodin (vLz). dosahuje lš ak lět(ňo toz'
tŤ ]ěru'
skřiňoiý o|táři archa, oltář
Skupina 1í 'lvarných umělců l umělecké
spolky č eské a moravské
skupinoiý portré tl podobizna
rlurz, skurzo { Ž né m'' pú vodně z ital'),
DohLedova z} ratka v malbě, zvláš lě ! ilu.
ivnich freskách'
skutky mi|osrdenstýi, sedmero skutků rnl.
losrdenstvi| sedm miloýdensn'l
sk!|li a chrrybdh, v anlické m'lologii
drě mořské obludy, č í hajicípo stra!ách
Messinské už iny !a plalce' Zosobňuji ne.
bezpeč i' be2yichodné situace a z]o: kdo
unikljedné , byl ohrož ován druhou. Pú vod
skyl|y se š esti pslmi hlavami neni jednoz.
naČ ny; ž jlav jeskFi ve \rysoké skale nad
ú ž inoD'Chďybdis, ciraÍ ntivá, nena$'tná
a nepouč itelná dcera bohú Posseidóna
a Gaie, byia za trest wž ena do moře a pa"
dla do Í rž iny'Napů l Inásná ďvka' napú l
mořská obluda, pohlcovala vodu a chrlila
ii s řevem !řikrá.za den; v přestávkách jí
Ýš ak bylo mož no uniknout. Báje lí č í ,ž ebez
ú hony proplLlli Argonauti| odysseus se si
ce ryhnul charybdě, ale skylla mu uloDpl.
la š esl plavcll; Aenea| se jim oklil(ami \T.
nnul.
sk} (skó umé ni. stepní u., souhm!é ozna.
č ení Dro u. koč ovnÝch kne!ů vesměs irán'
ské hó pů vodu v 8']2' stol'př' n.l' sí řlo se
zein. v oblaýi sssR mei ř' Donem a Kar.
pátami' Drlny v |okalitach U Č er'moie
prostiedkova|y ž ivý slyk 5 u Re(ka a Před'
Ásie. Převládla uátá rvorba' V1ýroba zahr.
novala ozdoby š alu' posto]ú , stanů , zbrani
a zbro]e' š perky a Iuxusní votivnr předměty
( č astmi p|ochými (p|atety) i plasú ckymi
(drobné relié fy, přip' soš ky). T} pické jsou
ňoliq' jezdců ' zví řat, ptákú a monster,
hybné , děné z profilu a silně stylizované '
Maii zoral' slmbolrckv vvznam' Ve vývoii
se áiJzu1 dó ran' nrieiňo í ohu' Ýed|e
drahých kovú , blonzu, ž eleza se jako mate.
riál uplatňovala kost, dřevo, kú ž e'
SlaYkoi, toÝáma na ÚÍ obu poÍ celánu
v Horní m Slalkově na KarlovaÍ sku' zal'
I' 1792 J. Paulusem' Po střidání majitelů se
stala vlaslnictví m J' J' Lippefia se společ .
njtem V. Haasem' kEií r' 1812 zí skali pí .
vilegium na \.irobu p' a zaváděli empí rové
nádobí , zeim. kofliky s malovanou Úzdo.
bou (m} ,tologické \,y]evy. kÍ ajiny' květiny;
podle ciach vzoru. Ve 2. a J. des. 19. stol.
ie rozvinula vyroba 1emné ho nádobi, váz'
stí nidel' Pří meč í éjsou zvonkovilé koflfty
zdobené ňďovanými vedutarni, podobiz.
nami, později i thkem. od r' 1830 vedl
továmu syJr A' Haas s Lippeí eÍ n'podé ze
sanostatně od I' 1835 byla zavedena vf'
roba ftgur€k a ve 40' letech se objertjí
formY druhé ho lokoka. od doby před
r. 1850 se za nástupců (J' Haas aJ' cž jž ek
od r' l8ó7) pňýoupilo k výrobě levné ho
ú ilkoveho zboá' Pod zmí něnou firmou
továma Dracolala do r' 1945. Znač ky: od
r' 1?92 ihmeno s malované , vl' 1830.70
.!tlsč ené ,
doplněné vtlač enýn trojč í { em
letopoč tu (již od doby pied r' 1820);
v l. 1830 88 nápis se jmé nem mrsla
(schaBgenwald) nejprve nlač ený' od
r' 1847 tií ěný' od r' 1867 (lač eDý; od
r. 1888 tiš tě!ý monogram s pď zkří ž ený.
mi věté vkami, od r' 189ó sioŽ ený mono.
gram majitelů '
K
^ 0áÝ
S. 1,3J.
6l l'lPPf.ilfrrfl,{ As /@t]
19 sÚflÍ ,AGGENwÁm
-.Ý,^
&45.$lÁ!sb{ ý-(
\* uč ,^ ""l,g
= qpfť c/
í ^ 1}
"?f"",r* SlarkoÝ
zn.
slepá arkáda: arkáda
slepá foÍ mr: odlé vání
slepá kruž bá: kruž ba
s|epé oknoi okno
doh. styl lz iec ), poiem estetiky, obecne
teoňe umé nr l dé jin a teorie jednollivych
/192/
l|Jnč ní . L]Platněný v ií mské antice nejpn,e
\ lcori] lé toriky a poeliky jako označ ení
|jo oŇbitý Způ sob a zároveň souhm zna.
].ú Urč ilé ho]iterárniho drxhu; poslupně se
přť neslina oýatní umění ,od 19' stol. také
na jiné kulturní a civilizač oíformy lidské
i]nnostia praxe (např' ž ivotni s.)' V obec.
né lovině a ve vš ech obol€ch patří mezi
ne1rozdí něji vykládané po]ny' V aÍ chj.
tť kluře a celé m výtvamé m uÍ nění s' bi,'vá
po]man ]aÍ o norma a vzor n' len !zor'
|,]l'U zpú sob (modu' a jako qiraz n' sym.
ptllÍ n' Poiem s' má něko|ik ierm|nolog|c.
kých předýupňů a paralel' V leoriiří mslé
anIické alchjtektury a v renesanč ní mumě.
ní se vysk} Í uje ternrí n,'moduí '!e ýýzna.
l0U mrry a přiměřeneho způ sobu, try]adru.
ji( \hodnost urč ité hozpú sobu n' ýaveb.
ni} o typu k urč ilé muú č elu,dále termí n
,.iád'' (soubor í ormální ch a ptoporč ní ch
pÍ avide], sloupový řád)' V zobrazují ďch
Unění ch ,,modus'. (např' v 17. a 18' stol')
označ oval urč itý zpú sób práce (kompozi:
[ť . proporci' psycho|ogickeho V} Ť aZu, iIo.
no8rafie)vhodný pro uí crty uko n' namé .
to\V typ (např' v kraiinoma|bé l' vazanv
urč ir1mr lž itymi zasadami' Krom toho by|
přenáš en na způ sob práce umělce n' š koly.
Talo modalila ! i8. í ol. ovli!Ť ila i nápiň
pojnu ,,slyl..' Dávný je také tenní n
''ma.
n era'' (ital'). ozndceru pí o zpú sob a cha.
rakIeÍ ýjcké zvlďtnosti iednoho unré lce.
š koly n' doby v nďern smyslu slohové epo'
chy. Pojem s. byl v 19. a 20. stol. rozpraaovái
rů znými š koiami dějin a teoí ie umění
n' architektury| ve s. je vž dy hledánajed.
nota lolem a soustava společ ných maků .
,,umělecté řeč i.., klerá ]e ,rýrázem dobv
a ž ivota' Rozeznává se áim..dobovÚ s' í í '
epochy n. kratš iho casověho ú seku; naiř'
gotika), mí smi s' lnaroda. resionu. n$tni
sko|y V de|Š |mi kratš rm č asólé m ueku,
napi' Č eska gotika) a v ne|Uzilí n smvsILr
indjviduálnI s' umé lce' SIoh ie zaroveň
chapan jako
ryvojovy procesi ve qroli
s 5e !esmé \ Í ozeznávaii tři stuDné , rany.
doba hledáni a zranr; wcholny, klasrckí .
zraIi, doba ryro\nanosu: pozdnr' Pieá.
ýupně lanóho s. ve smyslu dobové ho slo.
hu bJaaji v né kleÍ ych pňpadech hledány
\ pitchodnem meastupni (přechodný s''
napr mez romáIskou a raně gotickou ar.
chrrekturou), Rozpornost potmu s. a rozd]\
\e ť kiadu 1é ho obsaiu se prqevujr
ze]m' v ota7ce vzniku. podslaty' pí ú bé hu
t
ilo;e a společ enskÉ vázanosn s' Nove po.
]eti k]í č í\'e 20' a 30' letech 20. stol'; dnes
se dobový a mí stní s]oh vesměs pova;uie2a
ví ce č imé ně jednotnou, leč dynamiókou
soustavu formální ch a vÝrazoví ch Drvků
pů sobí cich kvalinlivné , i nichž se iroie.
vu]e osobnoý a světový názor iednotlivce
]5kupin umé |cú ; ie znamen|rn iednolV Dro'
tikladů a í oŽ il} m vys|edk€m c|nlteiú 'so.
ciální ch, duchovní ch a ryze uměleckých'
vč etně jevů jako souvhlost a nesouvisiost,
tradice a inovace. Takové poieti má řadu
kladu: s. je chapa,rjako hrsioncky podmr
né ný soubor { orem vyrazu a komuňkati\.
nI prostiedek umé nl, v]jadiUilcl, \děluiIcI
a L]chová\ajicihodno|} , ! ramcriednoty se
projevuji rŮzne slohore oroudv a wví íse
|edineč né dllo huróch ]edinlru' V'tomlo
smyslu lze studoval umělecké směrv
a hnutí , stií dání slohú ' slohové cykly v dě.
jinách ewopské ho umění ap' Té rmí nslo.
hoÚ, slylový. zpravidla znač íqtří benost
n. vemost slJlu.
ďoh restrurace. l' unění za obnovené vlá.
dystuaí ů v Angliipo 1ó60' charakterizo.
vané bohatou baÍ okní dekorací pod vli.
vem nizozemské ho umění a ovlivněno
hancou^ kým s]ohem Ludiú a XIV' 2.
uměni za obnovené vlády Bourbonů ve
Francii po loce 1818 ve znanení pozdně
enpí ové hoklasicisnu'
ďonová č erň: č erně
s|onovins' kosl sloní ch klú , vzácný řezbář.
sky maleriá drobne p|astikv í soš kva re.
lreÍ y;, uaran1 take v umé |ěckých iener
lech k výrobě a soustruž enizvl' předmětů '
nddob.ap.. k vlklddani nabyrku, pa.zeb
palnycn ru(ntctt zbrani ap,
doup, svis|á bodová podpora kameDna'
Úimecné zdé ná z cihe| n' dievé na' Volně
stojicí nosná a podporovací č ásl stayební
konstrukce' Klasicky utvářený s. se stládá
ze trí samostatně archilektonickv vyiádře.
nych Č ásli' |. patka, klerou s' sňií ;a Do.
d|aze n' na podnož i (postamentu' sokiu),
2.dňl, u kanennehos' mono|itický n slo.
ž eniz Ev' bubnů (tambuÍ ll). ktery 5e smé .
rern nahoru zú Úe, !e slem prú bé hu ie
vypnut křivkou zv' entasis (vu). povróh
má hladký, rú zně kaDelovaný (vú : kanelo.
!áni)' plaslicky přizdobený n' t pozdnian.
lice' románské m umé nl, pozdni gotice
a ! baroku slač eny (toí dovany). ]' hlavice
(viz)' která přijí má zatiž ení 'Mezič lánek
meá dřftem a hlavicí ' ltládaný v někte.
|í ch období ch, se jmenuje náběž ní k' fr'ecko.ří
nské stavební řády fivoňly své tv.
Py s', sloupove iddy. oálsné próporceriri
a tvarem č á5li' s' podpí d břevnol|. arkadv
n' pňlima iine zát]zeU. Tim pokrač ovatv
ve vÍ oji starověké ho slolpu, který ná
jasDou tunI(cia umé lecky tv' iiz \ EwDté .
Pir dvojrcr s' (např' v pbrLaleč h1 m|ii'ime
o sdruž ených s'; řada sloupú tvoí slouDo.
řadi. svazkový s' je tvořeí srostliď něk;Iika
drí } ů jako jeden celek' Mezera mezi
dvé ma sousední mi s. se nazj,vá meisloupí
(interkolumnium' 2lat')' Ve středověku .e
s. hojně uplaí ňuje v přé drománské m i ro.
nr,ánské n stavitelství ' v bazilice se s' nuž e
stňldat s piliřem (!E: stňdán! piipol)'
S' ]sou é Iánkem pona|ú ' sloupkt sé up|at.
ňuji v ú stupkodch portalech' sdruřňych
oknech, trpaslič í ch galerií ch ap. Tvarovou
zvláš tností je zauzlený s. (viz)' V obdob.
ných funkoch se uplatňujev gotice' Š tr} lé
dňky jako vysoke pří pory jsou souč dst]
osloupených pilí řů (svazkoýh p'). Gotic.
ké s' bývají válcové , zděné ' Renesance ob.
novuie ďoup antický' od antikv se
s' upiatňuje iaké jatoiamostatný pámát.
Dft a znamení (ví tězný s', v baroku marián.
ský s.' viz; vinič ní s.)' sloupky bývaji sou.
/193/
č iásti alchitektonicky uNářenýcb předmě.
tů Gelikviářú ' skří ní ap')' srovnej: polo.
sloup.
s|oup moroÚl mariánský sloup
s|oupec hr.í zděné Zlivo
s|oupkové hodiny, inteÍ ié rové stojaci ho.
diny' k} Tadlové , bic! se zvolkohrou,
urč €Dé na stul n' zejm. na jiný nábýek'
pirp' na |'Í b' s|rojek s ciÍ em em v pruč e|.
n| poloze je llož en do valcove schránky
rumě zač leněné do drobné pilí řové a nei
č astěji sloupkové architektury' vyskýují
se od 18' slol' a jsou pí znač népro enpí r'
biedermeier a hhtorjcké slohy 19' sto]'
Rozliš uji s€ podle typu architekionické ho
ú tvaru na ruzné temply, edikuly, portálové
h. a zejm. sloupkové h' (schÍ ánka je upev.
né na mezi sloupky a kladí , oěkdy vzpiraná
dalš í nprvkem)' Maleí áem je vzácné dře.
vo, a]abaslr, kóvové apliky. omament, ba.
revnosl a zlacení se ří dí slobem' ozdoby
zahmují kovové apliky, zrcadlové ploš ky'
řezané figurální motif (alegorie č asu);
!€rč kn,adla bFá ozdobný' ýý n. [tý.
s|oupořadÍ sloup
sloupolá bazi|ika: bazilika
s|oupová skřiňk!: manž etoft
sloupové řÉ dy: antickÉ stavební řády
slolenslá národnó ga|é rial galerie v Č sFR
sluneč ni hodiny, l. h' malované - zejm'
v období baroka Í a již Í í chzdech budoÝ,
kde je č as rTmač eí stí nem gú ómoDu, kG
vo!é ho ukMovátka, umí stěné ho nad seg.
nentovým č isehftem' 2. h. přenosné . ko.
vové (ňosazné ) oebo slonoiilové č i také
s kamenmu destič kou. ruaÉ ho tv8ru
a !'zdoby. a]e fungujlcí v zásadě na temž e
pnocipu zdállivé ho pohybu sluna jako
násleDoé . Astrologové už í valiobdobně
h. měsí č ní chnebo plalemí ch' V 17'
]8. stol. malovati ná$ěÍ nó s' h' fÍ eskaři
podle návodu odbomrtú . přenosné vyráběli
speciální mechanikove s r} ,teckou zna.
r06I'.
s|u[ecni motir' jeden ze ákladní ch Ú.
dobných vmrců se š irokým symbolickým
Úznam€m' už í vanýod pradávna v nejrů z.
nějš í mmateriá]u a technice: z kruhu nebo
polokruhu se paprsky rozbí haji pravidelnč
vŠ emisměry'
sma|t, enail, technika barevné výzdoby
i(ov sklovitou roztavenou pastou, pole_
vou' Hlavní dÍ uhy s' jsou: cloisonné (ko.
mů í tový,sklí pkový, piihrádko!ý s')' při.
hrádky naletované na zialé desce se vypl'
ňují rú znobarevným emailem (zpú sob ob.
Í bený v byzantské m a ori€ntálnim uměni)]
chample!é , jamkový, kde jsou vyplňovány
do desky ryté pí ohlubně (přimač ný r 12''
13. stol. pro Po|iní a Limó8es); en creux,
plochý Í elié frJtepaný na stří brné desce se
zalé vá prrthledným emai]em (č astý ve
14. stol' v ltálii)' V 17. stol. byla řo2š í řena
miniatumi s' malba na bí lé mpodkladě.
studený s' je náhrú kou pravé ho s'; misto
skloviny Pouí vá hmoty tavené jeo za mí Í '
né ho tepIa, nebo pryskyňč né ho tmelu bez
tavení .
smlragdi drahokamy
snlrrgdorÁ ze|eňi ze1eně
sniš ené lcchnikt !|by, kombinace lecb.
nik, nejč astěji tempery a oleje, pii niclrž se
\Ť st\T tempery a olejo!é bar\T stí dají '
s. t' se vyvinula z vysvětlované mode]ace
na impnmaluře a z podmaleb'
smiš ené zdivoi zdivo
sÚiš enec| výbrus drahokamů
snluvni mode|i mďelletto
smrkové dřevo, měkké , b1lé , ž loutnoucí
d. smrku (Picea excelsa Lam'), dostupné
a snadtro zpracoval€bé , uávané ve Š avr
telstvi, někdy i v řezbářství .
smrt P. Marie maí iánská ikonografLe
snimáni z křiž e: Kristova ikonograiie
sn!'louí á ž ebřal ž ebro
socia|islický rea|hmusl realismus
sociálni rrměni, l š irš í msmyslu malí řská.
gafická i sochařstá tvorba, zaměřená
v 19. stol. k zoblazení ž ilola' práce a pÍ o
středí chudých vrstev venkova a města.
konstátu]í cí , citově n' kriticky laděná. od.
vracela se od tradič ní holidopisné ho ž ánru
a typizovala { napi. H. Darmier, G. CouI_
bct, J' F' Millet)' od 80. l€t 19' sloi' sc
stále č aÍ ějiobracela k ú dělu Prolelariátu
a ploš la obdobiÍ r naluralismu, sociální ho
svmbolisÍ nu a secesni ýylizace i expÍ eslonAmU
(napí ' l' tn\or. K' Áol]\{ |Iz0!a a|]'
S' u' v už š í msmyduje nezináfodni, ideovč
a Útvarně diietencovanč hnutí . probí haji.
ci od ]. svět války, kulminují cí Ve 20' ]e'
le.h 20' stol'. motilované ýáleč ným zᎠil.
kem, reloluč ní ix hnutí m a pová]eč nou sl'
tuací , souběž né s obdobnými směry n' in.
tencemiv literatuře' ]ako výra7ný pÍ oud sc
s' u' Dlojevilo lakó u nás' Jeden okruh
předsú vují ž áci grat]cké š koly M' Š vabin'
ské ho (např' V. silolský, J Rambousek).
Významná blla i tzJ. sociálni skupina č l€.
nů Umělecké besedy (Ho Ho Ko Ko), j.Ž
ser. i924 osamosrahila (K. Holan, P. Ko_
tí k, sochař K' Kotrba a dalš í ). Jiným ohnl!.
kem byl Devč lsil (viz). s' u' lchd]' proŠ li
vš ichni picdni Útvarní ci.
vrir, celoč alouněná pohovka' !esměs
s opěrad]y po stlanách i vzadu'
\olita, sUÍ itJ(z ItaL)' I. |odhled 'tÍ opú .
archIka\ů ap'. 2' v divadIe \isici delní ac€.
znázorňují o oblohu, strop ap. a uzavirajict
\ho!a pÍ oýor Jev|sre. J. pí eneleně nepň.
me Us!é lIolaci Ič ť so umistěn. pod í r().
pen za nmsou.
socha' jednotlivé plastické zobla2ení zelm'
lidské postaly n' zviřcte. urč ené k lnitřní
n. vnějš í výzdobě stavbv, oltáře ap' n' fon.
tány' samostalné ho ponnftu v alchlteklo'
nické m n' pří rodnim prostředí , koneč ně
volná s' b€zu!č ení pÍ aktické bo ú č elLr' Ter'
ní n volná socha !š ak označ ujetaké s' pro.
storo!ě volnou, ulolněnou zlazbvse sta!.
bou, baplicky a opticky vnimatelnou ze
vš ech slran. Nadč asovým dědict!í n kla
sické antiky je zásada olganické statuár'
nosti s' Pojetí formv. naleriálu, tunkcí
a námětu s. je hlsloricky proměnlivé . So'
chahlví od secese kromé \Tklenuti (\,r.
pÍ rut' hmoly s' do okolní } o prcstoru poČ i.
lá ve větš imí řeneŽ ! předchozí ch etapách
s výduti tvaru, vyhlubo!ání m směrem k Já'
dru s' a otevření m s, Wě]š í nu pí o$oru
/t94/
l \!č l]U' Nasla] !ývq k tolmě prázdné ho
vlrilini} o proýoIu 5' (tzv. prázdná hmola,
nť galivní tvaÍ )' souč ásti s. bÝvá podnož ní
dť ska. p]inl' s' se lesměs sta\.í na sokl.
\oť hařsló ná9trojc. n' k modelování v hlí .
nč ap'. modelovátka několjka h,arů
(ipirchlle a noŽ c), oč ka' srovná\'ací latl(a.
k lesán i kamene d]áta Úzných tvarů , prof]'
lú a |elikoslí , zcjm' š pič ákyrů zné hohrotu'
dl' |ovná' plochá' dl' s€ zářezy Zv' zubák} '
d tá d|., lemolací dl' s š irokým fovným
oýřim. d]' zeš ikmené hooýři
^ .
rozmí taó,
d]' malá' ú Zkák hloubcní teč ek ,v. \dáč ky,
dřevč ná palice' Ž eiezné kladilo, š pič até
kladilo' tcsáky a kladiva na zrnění povr.
chu. dále vftáky, na opracování povrchu
IilnIky. IdipIe, U nrě|,Lé ho kamene zvl'
hobhk K \]ba!ť ni d n! lraLnjcité ko|o
vrátck se sadou vrláč kú 'svidrilry s nebo.
zí zky, no1ú heinfty. pravitka, hrnataci
a ploporcionální kruž idla, teč kovací stroj
k přenáš ení teč ek Z rnodelu na dí o v defi.
nililní n mateÍ iáIu, panto8lal modelovací
a j' stojany, zámeč nické nástroje k pí pravě
\'niliní ch konstrukci pro nanáš ený mate.
riál. náč ini pro odlé váni v sádře' Zvláš lní
lvbavení vyŽ aduje práce s dráty as koleí n
vú bec. zejm' pň technice spájeni a svařo'
vání ' (Sro\'nej: iezbářské náslrqe')
sochařstrí . druh výlv' umění . V} 1váři
hí rolná. trojrozměrná dí a. co do postupu
lozliš ujerne dva hlav' zpú soby: skulptura
(z Ia| ) \poč ita na zasadé ubřán| hmoty
dře\a. kamene, kosti (kameno\ochai\tu,
řezbáhtví . glyptika' tj. řezba gemm a ka'
me]i). plastika (Z řeč .) spocí vá na zí sadě
přidávání bmoty' tj. modelování ve vos* u,
Š tuku.hlí ně (ceroplastika, š tukatórstvi, te'
rakoláistvi) a kovolitecké postupy' Třetí
zpú sob je kovotcpectú . antická toreutika'
Roz|i(en| md VýZnaÍ n \ lvú rt|m postupu
l \ pojelid a' Pofup z!č lná u |reseb, ski(
a modelů ' Něke.jm í ánětů m nevyhovule
socha n. sousoš í ,ale relié í 'S' dí a bfuaií
souč ástí architektury (arch. s'), zasáená
nd proÝran\l\i(pomofty) n' !o]ná lVo|na
tt| . drobna p '. zahradnI soŠ ky.meJal|e.
p|a|'e|).8emÍ n). kamfje ap')' Poórlky ť .\o|c \' \padajidn pratěku'
sokl (z ital' soccolo)] podezdí vka, podsta.
\oklová |aricei podnož
soklorá í imsa| ří msa
solideo (soli Deo)r pileolus
so dáž (z lirnc')' hloubkový prů zkurn
sondou zjiŠ lovacin' výzkuí rnou, ! archc.
ologii a přj prú zkumu stavcb. oní lek, ná.
tč ú 'u polychroÍ rii a obrazů vesměs mik.
rosonda,
sopouchr kozub
sosnové dřelo| bo|o!é dřcvo
sotů rck. v'vsoký koš ik rourovité ho tvaru,
pletený Z proutí , lýka ap.
sousoš í . skupina dvou i ví ce figur váza'
ných ideově i skladebně, se společ nou
podnož í (plint€m) n' na jiné m společ né m
ú Naru'
soulka' ú zká Ulič ka nezi dvěma budovami
ne00 prory.
solětská .vantgarda, hnulí !e vš ech dru.
í ch Úmění v sssR Zhruba v l. 1917 32'
Mč lo poč átky ! předrevoluč ní n obdobi.
Zejm' po r' 1905 (viz| ruské uměn', kdvsc
vrvářely unělecké piedpoklady pro an'
gaž ovanou porevoluč ni avantgardni tvor.
bu' Po fujnové revoluci se avantgardní
rrmělci dali do služ eb socialistické kultury
v karikatuře' politické m platátu, při Ú.
zdobě Í rěst, v scé nografii, lniž ní kultuře'
portrótu. v malí iských a sochařsk ých expe.
rmenÍ ech, monumentá]ní propagandě
a zejm' v architektonických projektech,
urbanislických studií ch a v pří pravě vý'
stav' Celé období ry?nač uje snaha o ú zké
vzájemnó sepé tí !š ech druhů umé ni i o no'
Ú t} p Wsokoš kolské výuky' Nejš í š ínázo.
rovou í upnici s' a. prokázala Ústava
v Berlině r' 1922' společ enská situace po"
ýavila vŠ ecbnydruhv a zejm' archilekturu
před zcela nové Úkoly při zakládání měst'
výstavbě továren, ú č elo1í chbudov a ko.
lektivní ch donů (viz). Hlavní ví tvarné
směry archilektury spojoval konýIuklivis'
mus (ú 2)' Teoretikem bYl ]\,{ . J' Ginzburgl
k hlavní m představitelů m palří I(' s' N'Í el
nikov, bratři Vesninové , I' l' Leonidov.
P' A. Goloso!. Charakteristickým dí lem
bylJ. V'Tatlinú vnávrh Pomní ku lIl' inter.
nacionály (model l919-20)' Rada nraliřů
se věnovala experimenlu, organizač ní pIá.
ci, u1uce na nových š kolách a č inorodě
za5aho!a|a do dalš í chdruhů vč etněarchitektury
(E| Lisrcki], K' Malevič , klátce
V. Kandinskij)l A' Rodč enko dospěl od
geonetÍ ické abýÍ akce k pokusů m v pohy.
bU objcktů v plostoru. Plakálu a t]rpo8rafii
se věnola] ldké básní k V. Maiakovskii
a nalii M' N{ ' Č eremnych' l\'Í odeiní insce:
naci probojo!ávali ze]m. G' Jakulov,
A' V€snin a L. Popova' st|anou konstruk.
tilisnu a neí iguratiwí málby stál neorea"
lista K' s. Pelrov-Vodkin, rovněž
S' V' Gerasimov, M' cha8al| ve vilebské m
obdobi. s' a. je vlivnou souč ástí evropské
neziváleč né avanl8aldy.
spa|nó krrtinti krytina
spářr. ve Í avitelsl!í ú zká nezera na styku
ploch slavební ch těles, zpravidla vyp|něná
naltou, v přenesené m Úmamu pí má
n' jiná rýha v lí ci zdi, v'rlznač ujicí vyč nou
plochu slavební ch pNků (k!ádru, klená'
ků , cihel). Ýyplněná maltou' Podl€ polohy
a konstrukce se rodiš uje zejn' s' lož ná,
pňjí mají ci llak konstrukce, u svislé ho zdi.
va vodorovná, u kleneb dostředně naklo.
něná, s' styč ná. soubé ž ná se směrem llaku,
kolmá na s' lož nou. u svislé ho Zdiva sÝislá,
s. Zák]ado!á' mezi základv a zák]adovou
pú dou' Vyhř€Zlá malta bí á v lí ci zdiva
spáro!ána, tj' utuž ena a přip' dekorativně
upravena. cí lem spárování je pohledové
uplatněni spáry. Při spárování vazbu na.
mač uje s' potlač ená, ustupu]í cí z lí ce
a 5' zd.ú raměna.,p|a5l ck) d baÍ e\rně upÍ a.
vena' J' neprava ná povÍ cnu ||uzl\rne na.
znač uje dělení zdiva na rnenš í cí sti, kleré
fakticky nebylo provedeno. Dilatač ní s' (z
lat') probi} á mezi vělš í mi dí y jedné stav.
by] v ní se mají ryrovnával dilatač ní rozdí .
ly vzniklé roztahování m n' snrš ť ovánim
zdiva ap']zároveň naznač uje srust ruzných
č iártí ado* ládá i stavební etapy a někdejš í
zmé ny plánu.
spálovánÍ spára
sp€s (lat'): ctnostia Neřesti
spěž : bronz
spiná (z lal.), podé lná Zeď uprostřed zá.
vodni dráhy ří mské ho cirku'
Spode: Copeland
iI95/
spona, fibule (z lat'), uí vaná v pravěku,
ýarověku a rané m í ředovč kuk spinání
oděvu (zejm plaš lě) na raÍ ]enou n na pr.
{ oU Podl€ lvaru se dé ll na d\ě za} ladni
skupiny: t' dvoudí Ďé , které vznikly v sev'
Evropě v době bÍ onzove z kovole n' ko5.
té ne ieh|y pňpojenim kolové ho oblouč ku'
jenž nahradil pů vodní pelňolací iemí .
nek, a l iednodí lné , které vznikly v j'.l'
a } Ž ' Evropě v tóž e elapě a jsou zjednoho
kusu drátu s pé rují císpřálkou. F. by]y !y.
ráběné z bronzu, někdy i z draiých kow,
Je]i(h tvary byly znacné Í oŽ manite' č asto
Ve|mi ozdobne' Pň výzdobě se uplalnily
š perkařské a zlatnické techniky vč etně
smaltu a inkrustace drahými kameny'
Dvoudí né i jednodí né spony doprovázeji
ýoj oděvu i v dalš í chobdobí ch.
sposa|izioi mariánská ihonografi e
spnvedlnost| ctnoí i a Neřesli
srdč itý š tit š tí
sí ostlice ž eben Úběh ž eber
srub' dřevěné stavení roubené konslrukce'
!j' z vodorovně kladených tÍ ámú nebo ku.
|áč ů spojovaných v roach přeplátovárum
('.na zam€k'.. ..na uheI'' lj' bez svislé ho
trámce' rcbo ,'!e sloup..).
sřub' (spo]eni ilámů .,na ú hel'.)
stabi| (z franc'), zpravidla plastika sestáva.
jicí Z kovových č áslí Í ú znéfoÍ my unrí slěná
v pí rodě nebo na veřejné m prostranství '
slabil.mobil je pak kombinací pevné ho
s' a pohyblivé ho mobilu'
stábi|'mobil ýabil
rtaÍ áž figuraIni (z franc')' iid5ke pusti]vy
idrobne rfje!'y \' kraiinč , \'edutě nebo \ ii.
né m dí e, kde figurální motiv nepřevaž uje'
F' s. oávuje kÍ a]inu a dává jí mé ří lko'
sta|'ktiiová klenba. k' sestá!á z malých
pendantivovitě ut!ářených klenbič ek, kte.
ió v pásmech nad sebou postupné uza!í Í ají
pÍ oslo.i konstrukce ú aurské ho a islám.
ské ho stavit€lstvi pů sobí cí dekorativně'
stally (z něm' a ilal')| chórové lavice
'tandfita
(z lat'), odznak vojenské ho ú t!a.
ru. ve starové ku odmak a pruh látky na
ž erdi n' jen pravoú hlý kus látky zavěŠ ený
na pií č cepiipevněné k ž erdi, od středově.
ku delš i cí pa1ý, rozeklaně ukonč ený pra.
por se znakem! pnpevneny sr stanou na
kopi n' k ž eldi.
stanioIl cÍ n
stanová ltřecha| střecha
stará Ro|e' továrna Da Úrobu kameniny
na KarloÝalsku' zal' r' 1814, v r' 1838 pro.
ť něněná na polcelánku v majetku A. No"
wotneho a rodiny (do 1884)' V} Ť áběla
hlavně už itkové nádobí , které rTcházelo
z pozdné empí rovYch Narů kaÍ nenin! a od
Í ''l842 bylo;doběno zejm' tiskem' vý]im.
kou v produkcijsou velké dekorativní váry
a dekotativní už itkové předměty ve lvaru
fisury' Po !' 18E4 následuje obrat k zcela
rřirkové výrobě' Znač kai'tlač enéiniciály
n. celé jmé no mí sla (Alt) Rohlau a Í ]ajite.
l€;vl' 1884- 1909 tiš těnýmonogram ma]i.
tele M. zdekauera s emblé mem, piip. mo'
nogramem mí st. jmé na A' R'
staré krake|y: krakeláž
staÍ okř€sthnské uněni, uměni starých
křesé aí ů ! mě$ech !a celé í nú zemí ří mské
řiš e (2' stol' 1. č tv(' ó' stol'), souč ás! vý.
tvarné kultury pozdní ří mské anliky' Pro.
jevovaly se v něm mhtní tladice a slohové
A.R.
1884-1945
ýIé 4>,ffi
Slari Role zn.
zvlájhosti' rovněž podněry z Úchodu'
Dělí meje na dvě obdobi; mezní kem je \T.
s|oupení ch' (onstantina Vel' ve prospech
křesť anské ho nábož ensní (!' 313, edikt
milánský)' V l' období (2'-poč ' 4' stol')se
ne]uce up|atnllo ma||is|tI při tryzdobě ka.
lckomb, na!a7uiicr na tradici antické ho
iluzionhmuive 3' a4' sto]. se tentozpú sob
č ásteč ně osLabil ve prospěch vftafl.
K jednotliÚm poslaván a symbolů m záby
přjstoupily celé vÍ e!y' Po ideové stránce
iTjadřují uč enío křlu. oběti a posmí tné m
ž ivotě; mnohé syrnboly pocházely z obra.
zové a znakové ásobnice pohanské altiky
a ruzných kultú a zí skálaly nový věrouč ný
snYsl' Cbarakteristická je vinná ré va (eu'
charistie), palmo!á mtolest (rí tězstú nad
smrtí ' atribut muč ední ků )olivová Í atolest
(!é č nymII) ap' ]\'Í ezi pů vodru znďy patň
Kristů ! monogÍ an (vu) Zaujaly pastýi
ské náněty' zahmujicí i postalu Kri.
sta Dobré ho pastýře. Nové jsou posta\T
orantú a oí antek a první ÚerT z bible' Ve
3' ýol' se ifskÍ ují v Itálii i ia východě'
Hlavní Í ] odvótví m sochařslví se $ala re.
lié fní výzdoba salkolágů , č elpají cí poiko'
nograí ické $ránc€ Ze stejných zdtojů jako
nMlba. vzácná volná socha n. soš ka zpravidla
zachová!á antický ideál k!ásy (Uč í cí
Kistus ap.)' Poč átky 2. období (1' třetina
4' stol'.1. č tvltina 6' stol.) \Tznač uje ná.
stup monumentální archilektury' Jako vel.
ké shlomaž diš těse uplatnil kostel lypu baziliky
(viz), kdež to stavby í a centrální m
N T\ I] N@MT@t} lY
l\:N: aaEtsf@ÁÍ ,
1823 1884
ffi/(G1' \\
Wl8
{ )
7MZ,
l+ l8tl
w
/ 196 I
L]UdLln\u \|ouŽ L]! zvIa(tnIm rlč e|ú m jako
L.In\|oi\ Lreslnl lbdpÍ nteIia). pohiehní
,k
oí ávé rnuč ední ku(ma yria), poslé ze ja.
ko palácové kostely' Archilektuta posky1.
h vc|ké mož noslidekorativní mu sochař
st\.í á ož ivila n]alí řskou monumentální vý.
zdobu rovné ž v lechnice mozaiky' objevu.
]e sť kniž ní nalba, mají cí zdroje stř€do'
mořské a ýýchodní ' ProtějŠ k€m je drobná
i.Zba ve slonovině. urč ená na kniž ní\'aZ'
b!' Iů zná pouzdla ap' Ukolem umělec'
kých iemcsel je předevš í m bohosluž ebné
nič ini, pií p' pÍ lni relikviáře'
í Í oÍ u\lió unjč ní :ruské umění
drroiókó unÉ nii anlické uměnj
ýrrŠ í dobabronlolá: doba bronzová
í { í š idoba hladjš tnil doba hradiš tní
ýirš i doba klmennái paleolil
slatcč noý: ctnoí i a Neřeýi
sIátnj panáiko|á póč el paÍ rálková peč e
(al (hanc. é lal. něm Zuýand)' ! Umělec.
kó glaí icc označ cní zkuš ební hootisku. po.
ří zené ho pii,pláci''s' ukazuj€ okamž itý
sla! zpncovavane oes(y.
slaiba nósl: uÍ banismus
slar€bni hul. středověká stavební kame.
nická dí na nezávislá na cechovni oÍ gani'
zaci. č innápři velkých stavbách chiánů
n. i h|adů ' Byla pracovní m společ enstú m,
\dí už uircirŤ ]1o\ar\se a uČ né ,po||ry-paIIe.
re \ld0uc] sIupIn) n' useky sIa\'b} . Í nIade
mlstry. povč řované ,vláš tní miú koly
a hlavnihu m \rrd (lat. magtsler oDensj.
kten pi pÍ a\o\c nairny' trěslt p.ion.ysý,
naí y\V. naVrhl č |anku a ňdiLce|ek í a} b}
a7ejm' konstrukci klenby. Vedl€ karnení .
kú , mezinimiž se někteiisp€cializovali na
hgufální skulpluru. s. h' zahmovala humí '
ho ko!áře a tesaře s pomocnfty. někdy
m.alí ře, pí saře ap. Mezhiupeň meá staveb:
nl&em a m$tÍ em někdr předslavuií zá"
stupo stalebnrl'a' znah órovozu a oáč uiio
u financovanr drLa (\ Piaze za Kár|a iV'
zlaní ředitelé slavby: lal' director fábn.
cae).,s. h. byla poč etným středlskem sta.
veonlch praci a a|chitektonické skulptury,
zároveň technickým a uměleckým uč iliš .
lěm' organizovaností a Droduktivitou
s' h' relkých pozdné romanskych a gotic'
kych kaledraI piedói|y lrarsr dr]ny, inné
pň stavbě kláš teru, biskupských kostelú
ap' v rozÝinuté podobě s' h. piacovaly od
12 do 14.\lol Termrn s. h se pou \a
lake V pozdejš |ch sla|etlch' Vedleo'naceni
pÍ o organiZacj termí n s' h' v pú vodní m
\m)5|u ie oznrč ení m pro lraco\iité ' s€slá.
vajici7 jednodivych d en.
statebni plastikli architekonická plaslika
stlvebnik, po stránce finanč ní a někdt
i nateriálové zajiš ť uje stavbu, kteÍ ou pří '"
padne sam ZaloŽ i| (í undaroÍ ,z jal'); peóui€
ojeji !ýzdobu a ryha\enl' san' s ladci ve
věcech umění n'jejich prosdedniďví m po.
volává architekla a staú tele, předkládá
poŽ adavky programu stavby, rypisuje sou.
těž ť .schVaiujemodely a plan} , v minu|ostl
zňzoval Í avcbnr hui' ]eí |iŽ ť je palronem
(viz) kost€la, ná patronátni právo' s' mů .
Ž e být jednollivec n' olganizace č i korpo.
racc jaké hokoli druhu (v minulosti např.
cechy). Mnozí s. se řadí nezi skuleč né mi'
lovnfty architektury; od 1ó. stol. isou mezi
nimi dolož eni i alchitekti dilelanti.
slejno|odi: chrámové typy' lod chrámová
í é |á(z řeč '), pravěký a zejm' starověký
pamálnft, označ ení Pohřbu' obětiš tě ap',
na Úš kll postavený, opracovaný kámen
(blok n' deska) s nápisem a výzdobou.
stercobat (řec'): klepidoma
stereoloÍ nni aÍ chilektuta (z řeč '), označ e.
ní pro a', kleÍ á neobsahuj€ t\'ary výadřuji
cí n' naznač ují císutické funkce (např' ve
starověké m stavitehNí pyramidá). opa.
kem je a' teklonická, její ž lvary vyjadřují
n' namač uiístatické funkce'
stezka| kanelování
slicharion (řec')| dalmatika
De slijl' holandský č asoph styl založ eDý
I' 1917 malí řem P' Mondrianem, T. van
Doesburgen a arch' J. P' oudem;!1cházel
do r' 1928' objasňoval zásady neoplasti.
cismu (viz)' Krouž ek kolem D' st' náleí
mezi umělecké avantgardy; zapú sobil na
německý Bauhaus (viz).
stipes (lat.)| oltář
sloa (řec')| portikus
í oč €nÍ prouzec' š ň|ira, dřuh utváření
vlysu v podobě stoč enéš ňů ry,provazce'
slojina, stojnice, svislá, zpravidla slřední
pří č ka ! okenní m otvoru.
stojnice: stojina
sto|a (zlal'' řeč .)' spodní roucho ií mské ho
Ž enské ho ú boru'
ýolice: l(í o!
sto]icc řeŽ bářsliái řezbáiské ni{ stroje
í olní Í ontána, stolní náí avec v podobě
Í nalé fontány n. kaš ny, z bronzu, střtlra,
skla, č aslý od přelomu 15. a 16' stol' do
18' stol' s' l slouž ily jako ozdoba labule
a ároveň jako nádoba na ví no ap.
slo|ni hodini, vedle přcsýpací ch hodin od
15' a zejn. 1ó. stol. h. koleč koyé ho me'
chanismu' Í ů zné houspořádání a polohy
cifemiku' někleré bicí ' Podle tvaru schrán.
ky na soklu n' na noŽ kách se vysl(ýujipře.
devš í mvěž ovéh.' v podobě rěž e, poslé ze
fuzných altánů , tabemáklů ap', lypické
pí o gotiku a renesanci. kombinují cí plas.
ticky utvářené architektonické č lárrty
(mosaz, bronz, zlacený bronz) s rylou vý.
zdobou, od 1ó. slol. dózové h. geometřic.
ké ho pů dorysu. s ciferní kem polož enýrt
horizonlálně' K těmto typů m přislupují
nejstaÍ š ífigurální h' urč ené Da ýů ln' na
jiný nábytek, s plastickou poslavou' do.
proviáZejí cí schránku strojku, kovové , pň.
ldobené rytí m. s ví ryojen nábFkD a h' se
oddělují h' rů zných předmětných lt-aÍ ů
a poslé ze v 18' a 19' ýol' sloupkové
b. (viz), u!č ené vesměs najiný nábytek'
sto|ni ozdoby' ri]zné niistavce zvliiš tní ch
fuaru, qŤ áběné ze skla' keramiky, poÍ celánu,
kovů , vesměs na Podnoách n' nož .
kácb, s podnosy a ní sami, ozdobné a áro.
!eň uzitkové . Zahmují předměty v podobě
/197/
stromu, stolní fontány (viz), !ázy s umělý.
ni kvělinami, podnosy a misky s umělým
ovocem. { ]ózy v podobě ovoce n' zeleniny
aP. Dolož ené jsou pÍ o tabr e pozdní ho
slředovč ku, č asÉ zejm' od ]ó' do 19. stol.
stoup{ jici klenbá: klenba
stria (lat')' jednotlivý ž lábek kanelováni'
odtud také název s1rialura - kanelo!áni'
s(ririla(e (Z lat']' esovité kanelováni, č astá
výzáoba siaroliiesť anských sarkofágů .
strom ž ivota. (lai' Arbor vitae), jeden
z tolektivní ch symbolů lidsNa' Za s{ řed
světa považ ován již Asyřany a Babylóňa.
ny' Podle Pí sma (gen 3,22 24) vyrů slá
s' ž ' společ ně se stromem poznání dobré ho
a zlé ho (!iz Adam a Eva) uproslied Rá]e'
Podle legendy byl na dievě s' ž .(stlomu
pománi) ukřiž ován Kristus' s' Ž ' bFánej.
{ 2s1ěji Zobrazován jako Zelená palma
(Asýri€' BabyIón) a vinný kei (Izraelité )'
S' p. má větš inou podobu iablonč ' Jako
kří i Kristů v byl s' ž ' zobÍ azóván ve formě
větvové ho kí ž e(od 13. stol') nebo stro.
mu kří ž e(od 15' stol')
strontioiá Ž |uť : ž |utó
strop, stavební tonstrukcc Í ovně uzaliraji
cí prosto| a rozděIují cí budolu na patra'
skládá se z dře!ěné nosné konslrukce (trá'
mové , foš nové ,povalové ), z trámů , tj.
stropnic záklopu, nárypu a podlahy' Má
otevřený n. rovný podhled' Nosná kon.
strukcc mů ž ebý ž elezná, ž elezobetono'
vá' prefabrikovaná' í slolnej: kazctoYý
strop.)
stropnicci hrázdč né zdivo, sttop
slřcdni dob! kanenná| me2o1i1
středovi dhpozicc| centrální dispozicc
středolěké uměni, konvenini označ ení
evropské ho umění mezi slĚbování m národů
a renesanci (5' ó. až 1' třetina
1ó. ýol')' Pojem středověku se objevuje
v 15' a 1ó' í ol' u humanistu, kteří považ o.
vali staIetí mezi rozpadem antické ho s!ěla
a svou dobou za epochu ú padku a nazvali
ji $řední m !ěkem; obdobně usuzovali
o uměDí dané epochy' Poč átek středověku
b:fuá spo]ován s poč álky stěhování národů
(r' 3?5) n' se sesazenim posledniho zápa'
doří mské ho cí sařc (r. 47ó), kdeŽ lo konec
s objevenim Arneriky (ř' 1492) n' s poč át.
kem německč reformace t' l5l7)' Epo.
cha středověku 5e přelýá s období m Í a.
né ho a vrcholnóho feudalismu. Ne8atilni
názoÍ na s' u. se pozlolna mé nilod 17' do
poč ' 19' slol' Epocha stř€dorěku zahmu]e
několik období vý} oje umění . !jejichž Bá.
zvech se kloubi tÍ adič nípojcti obecných
a politických d{ in s hlednky slohové pe'
riodizace umění i 1. umč ni rané ho ýiedo.
věku zahrnuje u. př€dÍ ománské (obd'
piedkarolinské ' karolí nské , olónské ), 2.
u' lrcholnóho stiedoYěku 0ománské a go.
tické u'), ]' u. pozdní ho slřcdověku (u.
krásné ho slohu kolerrr r' 1400 a umění po.
zdní goliky)' Do obsahu pojm! s' u' bý!á
rovněž iazeno u byzantské a východnich
Slovanů .
í iecha, konýrukce uzaví rají cíÍ avbu sho.
ra, slož ená z nosné konstrukce' k!o!u (viz)
a z nepropustné krytjny' s. Yč ž ovájehlan.
coÝá mú ž ebýlzděnaz kamcne' Bez k|ovu
jsou ploché rovné s. a ž clezobelonové sko'
řepiny (viz: skoicpinová klenba)' Podl€
sk]onu
je rozcznává s' ú hlová (sedlolá
s o sklonu obourovin.15", tedyshřebeno.
výÍ n ú hlcm 90")' s' !laš ká.0í zkáGedlová
s', s hřebenovým ú hlem !ělš í m než 90.),
s. lrancouŽ ská (o sklonu nejmé ně ó0",
v pÍ ů ře^ lrolnoí ranný trqú helnil).
5' goIj!ka (je]lz l]iIa \e Í orna rrrzpnnu).
\' !é Ž o\á(]q|ž rvika brr.l vetš i neŽ 2.5
rozponu), s' Io!ná' plochá (ú plně vodo.
rovná n. se sklonem 2 až 5.' klopená kjed.
né slraně n' klopená do slředu, kdevzniká
ú ž labi)'Podle celkové ho tvaÍ u se rozezná.
vá s' puhová (pololič ní sedlo\'á s', se spá.
dem k jedné slÍ aně a sjcdní m okapem, při
hřebenu opřená o zed), s' sedlová (se spá.
dem ke dlěma pÍ otilehlýn okapů m na
delš í chstranách' na obou kralš í ch uzavře.
ná š tí lovými Zdmi, pří p. l'sokou atikou),
s' sedlová z!. š !é dská(o malé m sklonu
ro\'in). s. valbo!á (sespádem k okapú m na
vš ecb č tyřech ýIanách. 4lav. tvořená
č tyřmipIochami' kleré se pfotí nají ve óty.
řech nárož í cha vc vodoroué m hřebenu)'
s' pololalbo!á, dvojí ho lvar (vzniklá na.
ýí eclu. mansaÍ dová (dvo0 I).pú )
At1 Y\
A"A
l-í |
* .urA
/l\ I lltl
/ i\ /A\ (ó\)
) Š #Š ýallllrlr
;j':ijť , ;lfiť ll ;ffil:
s lucenou
ffií ře(ha í i€cha
rciná š ť dová
tI98/
\azcní m va]bo!é s' na sedlovou n' opač ně;
š lív homi č idolní óásti nahra7en střiš ka.
m|]. s' lalená, (tvořená válcovou plo.hou'
7p;a!' pů Ikruhové ho prů řezu, se dvěma
(ií Y n' skosená ralená se spádem k oka.
lum na Ýš ech č tyřech sllanách, pií p' Ješ Lě
irlnlcná ve hřbetu). s' lamelová (novodobý
druh s. valené bez krovu, skruÍ a vnitřní ch
oodlor' tvořená so stavou desek lamel.
na r]né iš kuopatřená bedněnÍ m a krytá le'
pcnkou. dncs uvnitř i vně z laminátů , jeŽ
nohou plosví al). s mansardová' označ e'
ná podle fianc' aÍ cbilckta Fr' Mansarla,
pod|omená n' zalomcná, dvojí ho Naru
is rovlnami dvou nestejnÝch sklonů , rznř
ii]á nasa7ení n] niiš í 5edlové n' valbo!é s' na
sedlolou n. lalbovo s !é tš í Úš ky)'s. kří .
ž olá(lzniklá pronikem dvou sedloyých
s. o stejné !ýš ce hřebenu, se č lrni š tí ty).
s' polokí ž ová (rzniklá proniken dvou
scdlových s o neýejné \.Í š cehřebenu, se
č t].řÍ ri š tí y)dá|e s' u|č ené k zaslřeš ení věá
a staveb centrálni} o pů doÍ ysu'zejm' s sla.
nová (celto!á, z něm'; ! gotice nad centrál.
ní m chlámem a na věž í ch; nad č tvercem
n' pravidelnýn mnohoú helnftern, její č tyři
nebo idalš í zakiivené llqú helné plochy se
pIotí n{ i \. nároŽ í ch a sclkávajise v jednom
bodě, rtbí hají do hrotu n'je nasalena ú dá
\č Žč kach]o\á |)nU \dnkr!snIku). !' jť h.
]dncUV, (\ podobě ]ť hIdnu. nad itvercem
n' pravide]nÝm mnohoú helní kem' s lome.
ní nr. !' ZhoLlpnulí m ploch v do|ní č ásti),
.' 1ehluta (druh s jehIanco} ť . qrsoký
J Úl]! nad č hercenr n' pravidc|n} iÍ n mno.
hoú he]nikem' ukonč ovací n. ve funkci san.
klusnilu'!i2), s' kuž elová (\' podobě kú e.
]u' nad kruhern, €lipsou n. ováIem. hlot
bývá zaoblen; v menš í m roaněru někdy
o konkávni profilové kňvce s plynulýÍ n
z]l0upnutin), s' rouÍ o!á. otevřená' (nad
ctvercť m, t\í řená č tYřmi kosoč tlerci mczi
č tynlli š tily. charakteIis1ická oro věž eroÍ
linských chrámů hlayně v PoÍ ýni' u nás
nc].dl \ Ubdobi h rtorizu]rcrch í ohú
i{ \r',1
), s dlatu\a,dlatko\a(druhvalboven0.5
s okosenými hlanami a vodorov'
n} m
'Ďrchť nť m)'
\ pú |[uzeIova (uIoncuil.
ť 1 1J |e' napi dp\id)J. \ ph]ho\a' pnlba,
ne n] cL]\a' í n d Lruhem. ilVercem' mno.
nLIuhehIkenr, kuž eIotila n' iehlancoVitdho
tlaru. s pí pádnýn okosenň. !ž dys kon.
\e\n| \ydtrti. \} b ha do 5plókt ). s' baiko.
\d. bjň ([l|lrUIo\|leho ircrú , zastiesu1e
/pIa\ ]laVb\r na pú d.'rlsu kruhu. elroiy
n otjILr1. s' zloí orc. i'on.orila iwárí
zvonu, nad kruhen, na wcholu oblá), s' ci.
bulová, cibulovitá, cibule (nad kruhem,
Ótvercem n. mnohoú helnftem, v pruř€zu
dole konvexní , nahoře konkávní ' zakonč e.
ná lucernou n. přechiií v kuž el n. vybi} á
do š pič ky;bez lucerny, s vysokou š pič kou,
č aslý typ v ruské sakrální architektuře).
Z rěch|o hlavn|Ch t} pú v"n|ka|I qiimďna
řeieniá h|avně seýáv]':s' klopena ze stran
do slředu k jednomu ú ž labí ,v prů řezu
dvojice pultových s., pruč elně kryÍ á ati'
kou; seýavy ýanových s., chamkl€ristické
pÍ o nase kostely v pozdtrí gotice] tombina.
ce mansardové a zvonové střechy na věá
(vlaš ská č epice); v nové době slřecha š €do'
vá (shedová), také pů lová, sestav€ná z pul.
tových n. sedlových s' řazených za sebou
n. v soultavě s' válcoYých n' polovaco.
!ých. lypická pro kr} 'tí továmicl hal ap.
s(řclec zvěrokruh
ýie|eckí teÍ č .dřerěný cvič ný terč měí
ť anských gard n. ostrostřeleckých spolkú
zdobený malbou s figurání mi, architikto.
nlckymi n. klajinařskými moliry' u nas
vesměs z 19' stol'; č irsty sbiÍ koq pÍ edmé t
rně$ských muzeí .
střep' odbomé keramické označ ení při
zkoumáni jakosti hmoly fajánse' kamenitry
n' porc€láou pďle lomu na střepu výob.
ku.
\|iibru. LeskIy bě|oš edý kov zn' Ag (|al'
ar8entum). vyborně taž ný'v pií rodé se
vyskÍ uje ryzí v rudnýh álách n. v mine.
rálech, jeden z nejdií ve mámých kow,
uivany l !'yí obé ozdubných pí edÍ né tú '
š pelkú , nádob, re]ikú ařů , mu:o i k tvorbé
dJobné 'Pla5tiky,-zpracovávaný tepání m, li.
Iln, razDou! rFlm ap,
sliibrná luž ka.prostředek kresby' s' tyč in.
ka s hrotem, světlé ho tónu' docilují ci velmi
jcmné č áry, v antice už ivaná na per8ame.
nU, od poč átku 15. $oi' na papí ru' který se
před kÍ esbou pokýal koslní mouč kou,
aby s' zanechalo stopu' S' t'je č astá v ita].
ské renesanč ní kresbě'
slřidáni podpor, v bazilice doby otónské
a romfuské s' sloupu a hÍ anoloÚch piliřů
nezilodní ch arkád'
stucco |ustro (ital'), omí tka Z vápna, pí sku
n' mamoÍ ové mouč ky, lďlěná' za vlhka
omalovaDá, natřená voskovou emulzí
a movu za hoť ka lďtěná, přeneseně $í dro.
Ú' mrano!, na po\Ť chu brouš ený a Ie.
steny.
studené barv], ú odré ,z€lené , fia]ové tóny
,,studené .' poloviny spektra, opdcLy oavozují
cí dojern chladu a v malbě ustupujicí
zdán]ivě do pozadí .
studenÝ smal| smalt
studie. v pří pravné m procesu s. zaměřená
ke konkré tní mudí u n' pří ež itostný á.
man podle skut€č nosti, pří p. s. cvič né ho
ú č elu. Je detailní n. k celkové mu roarhu,
provedená lechnikou kresby n' malby (ba.
revDá s'). Vysk} ,tuje se ve vš €ch druzí ch
výtvarné ho umění Jiný ú č elmá skca
("4
stupa: pagoda
Stupava, sť edisko dž bánkaiské fajáDsové
ýoby na Slovensku, č inné od pol'
18' sto]' Mezi vyroki vfýupuje jij
v I9' stol' do popředi rodina Kostkú '
Znač ta|
.kromě
iniciál Úrobců spojená
psmena Ď l '
stupnice' vodorovná vrchni deska dřevěné
ho schodu, kolmo podpí raná podstup.
nicí , připojenou na dráž ku n' na sraz'
slupňová pyrrmida: p} Ť amida
stupňovec Úbrus dú hýcb kamenů
siyč ná spÁru; spára
stylr sloh
sty| Druhé ho cis0řstri' s. architettury
a vnitřní výzdoby za vlády Napoleona IIl.
(1852-70) ve Francii, pusobí cí vlivně
v celé Evropě'
sly| Restaurrce, s. vnitřni Úzdoby i t} pů
nábýku a rybav€Dí ve Francii za Ludlrta
xV I' a Kď]a X. (v rozmeí 1814.30)'
Ptďlouáltvarový a formání ýoj empí ru'
udrŽ oval motiry antické ří mské ornanetrtiky,
upouš těl vš akod přemí ry e$pt.
ských prvkú , zdů raaňoval květinové prv\
/199/
a gLrlandy, pň]iláněI se k peýiejš í barev'
nosti. Mezil' 1820 30 přinesl historizují cí
motivy gotiky.
styliz|ce (z franc'). ve figurativní i oma.
mentální tvorbě ú silí o typické apodstatné
tvary, Zbavené jedineč nosti i nahodilosli,
podří zené sloho!é představě' Abslrahují cí
postupy se obrykle větví a polarizuji: ve.
dou k zvýraznění podslatných rysů skuteč .
nosti n' k schematické mu dekolalivní mu
pojeti.
sly|obat (řec'): krepidoma
subslrukce: zákIady
sudarium (lal.)r manipul, vemikcD
sufitai sofita
suchá jch|a. jchloý, grafická technika tis.
ku z hloubky' Kresba se ryje do měděné
n' zinkové delky několikahrannou ocelo.
vou jehloD (n. diamantoÚm hrot€m), k1e.
Í á najedné strané linie ryš kÍ ábne a Zdvih.
ne kov nad povrch desky (tzv' hřebí nek)'
který se neodstraňuje' Toto zbrázdění dá.
vá otisků m s. j' cha|aktenslický malebný
ráz. s'j' se č aslo\Tsk} 'tuje jako doPlňková
technika leptu.
sumerslé uměni: mezopotamsté umění
supcť pclice (z lal'), supelpelliceum:
toÍ rze
suppedan€um (lat'). |on7olka, Ufiisto!a.
pod nohama Ukřiž ovanehu Kriýa'
supraf€nestra' suprafenestrum (z lat'), po.
le nad oknem, zpravidla 0a mějš ku stavby,
lryPlňované š lukovou deko.ací , !ěkdy
i nalbou' jednoduš e architektonicky ohra.
nič ené n. pojaté jako niáslavec, s rysoko
umí stěnou nadokenní řimsou' s. je č astá
zejm' u obytÍ ých budov 17' a 18. stol' Má
shodnou funkci jako supraporla (viz).
supra|ibros (2 lat'), vlashická mač ka rTtlač
eDá Í la přední desce kliby n' na jejim
hřbetu.
supraportr (z lat'), pole nade dveřmi' ry.
plňovaDé š tukovou dekorací n' zdobené
malbou nástěnnou n' vlož enou Í nalbou na
plátně (výplni)' č asté zejm. v ob} ,tných
a reprezentač ní ch proslorech 17. a 18'
stot' S' bý.vá jednoduš e aÍ chileltonicky
ohranič ená n' pojatá jako lvinutý násta.
vec s polen a vlashí ří msou' (srovnej: su'
pÍ aÍ enestra'J
supr€matisrnus. směr geometrické ab.
slrakce, jehož princip forrnuloval r' ]915
nalí i K. |\4aIevič spolu s básní kem v' Ma.
jakovským ad' v manifeslu s' (viz: Í uské
uí rění ,ávěr; sovětská avantga|da)' K to.
muto neÍ igUÍ alivnimUpí oietu l\4aIevř do.
spěl r I0]J \ pÍ os|ulem obra7e ceÍ n}
č tveí ecna bí lé mpozadí ' K dalš í melemen"
tů m s., oproš těné hood jaké koli předměl.
nosli, Palří ú hel, kruh, obdólni} a křiž ' s. je
souč áí írané €vropské avant8ďdni
tvorby.
surrea|hmus (z franc', nadÍ ealismus). me'
zinárodní lilerámí a umč lecké hnutí let
1923* 39, v š irš ichsouvislostech 1920 22
aješ tě po 2' svět' válce, které vmiklo v Pa.
řiž i' Ponejprv je d€finovalA. Breton (Ma.
nifeý s., 1924)jako č htý psychický aulo.
malhmus, jenž ná vyjadřovat skuteč ný
pohyb myš lení ap' Vc výtvarné m umění ,
které s' odpoutává od zobrazení mé jš í
skuleč nosti, tzv' vnějš í model je nahtuen
vnitřní m modelem (Brelon, l928)i malba
má být optickým vÍ ádření n bájnických
představ, pramení ú ch ! hlubinách psy.
.hické ho ž ivota (nevědomí , podvědomí ,
sen)' Na obrMové ploš e n' v lrojrozměr.
ných konfiguracich a objektech (viz) se
fantazijní básnické předstaif uskuteč ňují
výtvamým automatismem, který se mů ž e
dotknout i pomczi abstrakce. Metodu aulomatismu
ve vztahu k zevnimu světu do.
plnil S. Dali (1930 34) tzv. paranoickokrilickou
metodou č i aktivitou (,,spontán.
ni metoda iracionální ro pomií ní .založ ená
na krilické a souslavné objektivaci blouz.
nivých asociací a interpretaci.')' s' jako
souhm metod zahrnoval tvorbu figurátivní
(mnohdy veristickou) a nerryluč oval pól
nefigurativní ' Zuž itkoval lechniku koiáž e,
fotomontiž e' dekalku (viz) i zcela běž né
tecbniky, doproviázené peč livým proved€.
nim dila' od r' 1924 se s' uplatňoval ve
filmu, jemú dodal po€tickou výtvamost'
s' a jejich sloupenci se sdruž ovali ve skupi'
nách, rydávají cich č a'sopisy' Nejstarš i byla
založ ena v Paří ž i(1924)'' poměmě záhy
také v PÍ aze (s' skLrpinavcsR' 1934_38)'
Mezi h]avní představitele ortodoxní ho
s. patři| J. MlIó' Y' Tanguy, S' Dalí ,
H. AÍ p' sochař A' ciacometti (také film),
M.-Ray (fotoglafie a film); u nás J' sima'
J. stÍ ský, malí řka Toyen, proŠ eljim so.
chař V' Makovský, F' Muáka, králce so'
chař L Zí vr aj';v r' 1942 vznikla skupina
Rá (v' Zikmund' B' lácina' J. Istler,
V' Tikal). U nfu se s' překÍ fá s imagina.
tivní m umění m'
suřik| ninium
suš idlol sikalivy
sutana (Ž fÍ anc'), klerika (z lat'), dlouhý
oděv kněž í katolické cí kve (klerikú ), do.
sahu]í cí ke kotni} ů Í n' zlpí nai1ý vpřeilu na
knofliky' Na rozdí o'd laláÍ u (viz) přilé há
nahoie těsně k lěIu' casto ie přepiisán cingulem'
s. i taláÍ ]sou předepsané ke vš em
litulgjckým ú konú mjako spodní oděv,
přes kteť ý se oblé kají liturgická Í oucha'
BaÍ va: óemá, preláti a biskupové í ialová'
kudurálové č enená, papež bilá' S' se po.
dobá sutanella, klerá sahá j€n po kolena.
obojí odě! má sto]atý lim€c.
sutanella (z fianc.): sutana
sutkiti soutka
sirstika (ze sansktu), znakový výzdobný
motiv zpravidla č lyřosý' tvaÍ u rovnora.
menné ho kří ž qjehož rovná n' i mí mě pro.
hnutá ramena jsou na konci hákovitě za.
hnutá v Pm!é í nú hlu vž dYvjednom směru
rotace; někdy je vepsán v kruhu n. obsa'
huje kroú ek na í ředu, b:í vá isouč ástiple.
tencoť ch n. uzlovitých ú tvaru. Způ sob
utváření je obvykle dán dobovou a ní stni
ornamentikou. s' patři v pravěku Í rezi
syrnboly slunce, je nosit€lem dalš ich vý'
znamů a v Ewopě se vyskýuje ješ lě
v pozdní ú starověku' s' jako znaku Zne.
už ili něÍ neč tí nacisté '
siltá rodina: mariánská ikonografie
siatebni pohári panenský poháI
svltojáng|iá misa| mha s hlavou s!' Jana
Křtitele
s'a(oieóení : kanonizace
/200/
slátostkr, drobná nábož enská medailka,
lpÍ avidla z mé něcenné ho kovu, Iáž ená' li'
li n' tlač ená, 5 nápisem, symboly a drob.
nimi obÍ azy' opatřené závěsnýn oč kem,
\ bvly noš eny vesměs]ako amulety'
\lIIozář, g|orie (z lat.), gloÍ iola, nimbus,
kruh s!ělla nebo paplsků ko]em hlal svět.
ců ' Z-obrit2cni vzkří š ené hoKrhla bí á nó.
kd! celé obklopeno s' zvanou aureo]a'
v románské fi uÍ nění přichází i aureola
mandlovóho tvaru' zvaná mandorla, při
znač ná pro urč itá zob|azení Krista (',iz
KÍ lí ovaikonog|alie)'
suz č eské ho(č eskos|ovenskóho) dí |a:
umělecké spolky
sra' č cskjch lýtvarný'ch umě|cú ' Sva' ar.
chitektů csR: urnělecké tvú řč ísvazy
slr7 n|ských uné |ců ' ne]větš i předrevo'
luč ní umělecká organizace založ ená 1903;
obracela se proti menš í m, k západní mu
Umění orientovanÍ n stupinám' zaltávala
lradič ní pojetí . zejmé na v krajinářství '
lraz|rorá připora; pilí ř' pří pora' sIoup
sla7kovÝ pilii piliř, připora
slč dik, l' otvor k osvětIení a větrání nad
nadpraž nim překladem dveři, obÝykle
opatřený drobnou mří í ; u nás se vyskytu]e
od 16' slol', 2. ve slarš í ch 9í cepodlaž ní ch
domech svislá š achta k osvě(lení a vělrání
vniliní ch prostor b} '1ú ' 3. zasklená kon.
ýÍ ukce horrí ho osvětleni a větráni plně
obeí avěných prostor' zvl' továmich hal,
t"ýstavní ch siní ap.
sÍ inibtodská zcleň: zeleně
s!i{ ek, rotulus' volumen (lat'), ncjstaIš i
torma rukophné a iluminované knihy
v antice. už í vanázeimé na ve 4'-5' slol.,
{ imeč ně i později, papyrový n' pergame'
novÝ pa|' lalinuty na jednu n' d!ě tyč ky
í |dr UmbiculUE' jejž č lenai pÉ vrcI ro^ |jel
a pie.tenou č á( |evic] zafije| Nazev a aU.
lorstvi splsu bvl uveden na š tí tku,připev.
nenem na lednom konci. s. Dřevá?ané
stuŽ I(ou byly ukládány do pouzdÍ a (lat.
capsa] tvalu vysoké okrouhlé klabice n' na
paprsky v knihovní skří ni (lat. armarium)
n' na policí ch (lat' pluleui)' V ilustro\'a:
ných s' í tarokřeslanské ho obdobi b]'ly !ýjeiry
zplavid]a zač lenč ny.co pásma nad
sloupo lextu a namnoze lázeny tesne za
sebou, někdy konlinui0í m zpú sobem
(uo).
svitid|a. osvětlovaoí tělesa mají ci svú j pů '
lod v louč i a pochodni' Nový zdÍ oj a typ
s. předslavuji slarověkó olejové lanp]r, ka.
hance s knoteÍ r. č aí ove|mio7dobné ' ajiž
ivoskové sví ce upevněné na lví cnujedno.
bodové m n' ví ceí amenné n'Vtuž itíantic.
I(ých s. v inlené ru (lělesa přenosná. pí .
slěnná na konŽ ole' ,á\'ěsná' na slojanu,
kandelábru rú Zné výš ky - !iz: kandelábl)
předjí maji celý dalš i vFojs'' jež technickv
závisejí na Zdroji enelgie (poslupnč pctro.
lej, wí tiplyn, elektrickÝ proud s árovkou)
a regulaci i usměmění toku svěda; po tva.
Iové a výdobné slráncejsou přizpú \obené
dobové nu stylu' os!ěllolací tělesa se
zprav' dělí na pevná Gtropni, náslč nná)
a přenosná Guč ní ,slo]ní ' slojanová Iů zných
rozměru). Ve slředové ku se v ch[á.
mové m i své tské m interié ru ustalujes\'í cen
Gestává? noh!, dří ku, filiskyslmemn' tu.
lejky, kuž elové duÍ iny, pňp. z Í amen)' Mo.
nunenlální ch romč ň dosahují koýelní
velikonoč ni svicny (\,iZ) a kruhové luýry
s rameny' zv' koruny (viz: jeruzalé mský
lustr). pů vodně kovové , poslé ze v svět.
ské m interié ru také dievěné n' z paroá,
! pozdní gotice a í enesanci zdobené např'
bystou dí vky n. P. Marie' Lepš í předslalT
poskytují od l7' stol. Í olni a konzolové
sí cny i lysoké kandclábry. už í lanév sá.
lech a velkých sí nich' K charakteristickým
lypů m patí benátský lustr, sestavený Ze
skleněných závč skú na ramenech, dále
mosamý luslÍ zv' holandský; neziidka Fou
v} Ť áběné společ ně sc souborem konzolo.
vých osvě ovadcl' Sdrrrž ováni jednotek
no!ě řeš í barokni výbava divadel (viz sufi.
ta). Petrolejová a plynová s' i svicny
v 19' slol' lskáva]í tvaIy a formy histo c.
týcb slohú ; technická a vý"dobná pé č ej€
věnováná také Í í nidlů m'U clektrických
s' ve 20' Í ol' poslupu]i paralclnč n'ary de.
kolati!í í a tvaryjednoduche, funkč ní ,sle.
dujicí nové lechnické mož nosti'
sYobodná umé nii artes liberales
svornik. závěreč ný klenák. zálěreč ný ká.
men ve vrcholu obIoutu poÍ tálu, okna. ar.
kády, ž ebrové klenby (!azák' zv' také
mnich), do něhož se sbí haji klenební Ž ebra'
Na lí cni ploš e bývá zdoben relié fem' kle'
nák portálu od pozdní lenesance po rané
baloko na p č elníí raně např' maskalóem
č ieÍ beÍ n.svornft 8otické Ž ebr' klenbJ'
tesanÝm omamentálniÍ r, figulálnim n' he.
raldickým motilem nejednou polychro'
Í noÝaným a 7Iacenýn (zahrnuje ierbv sta.
lební kÚ. č asto s lelopoč tcm, kamcnické
zn.rck! d monuglamy)' V pozdnl8otice 5ť
uble!uje ryzdoba \' vlož enym dřevěnym
relié fem' od 14' stol' se vyskruje zvláš tií
visutý s', klerý se svÝm těl€m odpoutává
od vrcholku klenby a zasahuj€ dolú do
prostoru.
srnlbol (Z.řeč '). záslupný Znak' ktelú vy'
macu]e pojem n' oznacu]e0so0u| ýozuml.
t€lní na 7ákladě konvence' Mí ýo s' ve vy.
jadřolaoí ch způ sobech bývá ruzně pojí ma.
né s. je vš ak!ž dy piedrné tem zejm' iko'
nografic a ikonologie (viz)' Ve vý1varné m
u. Iozeznáváme| l' s' abÍ ráktní . grafický,
geometdcký (např' Krislů ! nrono8ran.
viz), 2' s' předmč lný, označ ují ci nějakou
osobu (např' a1ribul) n' Wznač ují cípojem
(např. Í oh hojnosti), 3' s. rosllinný a 4.
zviiecí . které vesměs vyznač ují pojmy
a vlas1nosti na základě vnitřní obdoby
(např' sttom ž i1,ola, plák fónix. obnola ž i.
vota a fé nix záloveň s' Zmnaýchvstání
KÍ 1sta)'
srnrbolika barcv. málo probádaná významová
ýIánka barel' založ ená empincky
na optře'(teplé b',pú \obí ladoí ně.'slude
ne smulne) a na vyvol symDolu a alegoru,
V evřo$kÍ ch souvhloýech se obojí po]elí
|Í ojelilo v s-\sté mu ponejpÍ ! u liturgic.
k} Ch hJÍ e!. jak se W5kytuji až do ] 2' slo|'.
pňpadnt \ kiesIanske il'onografii: např
bilá b je slavnostní . znač i č i$otu; č ervená
jejiŽ v cisařské m fumě b. slalnostní , znač í .
cí triumf a !í těZsIVi; ž lutáje neulrálni, zis"
kává ýš ak expresí vní rá7; zelená]e neuirál'
ní , pslchoLogicky pojí naná jako b' uklid.
ňují cí ifialová a č erná znač ísmutek' Na
výojs' b. měla rovněž v|iv symbolika dra.
hých kam€nů a ko!ů . symbolika erbovni
a poslé ze od konce 19' stol' baÍ cvná Úra.
zovosl u synboli$ů , postimpresionhtů
a expresionistri.
sl'mbo|iimus (z ieč .;!iz: svmbol), v už š im
smvslu hnuti, kteÍ é vznik]o v€ světové lile'
nluře a lÍ tvarné n umění zaslož itésituac€
/ 201 /
konč í cí hostol€lí , naýoupilo kolem r' llllJs
ne]prve ve Franciia dozní valoješ tě dlouho
po r' 1910' společ ná byla nová !ýrazovost,
Znakovost dila a dů razna ú 1ohu subjektiv
ní obraznoí i, v ideové poloze rů znolodý
odk]on od pozitivkmu. S' vc ly.llarné m
u' byl\'í ce než vódoÍ rou reakcí na imprcsi'
onNlnus' natural[mus a aKadelŤ ]Nmus'
Nlí sto napodobo\'áni vnějš í skuteč nosti
usiloval o vyádiení emoci a duchovní ch
přcdstav zejm' pomocí symbolů . skuteč .
no51 lnč jš í hos!ěta !č etnč pří lody chápa]
nitelné jako látku plo podobenltví , ploti
smyslo\osli sta!ěl vnilřni prož itek a stupňova|
ps],chickou pů $bnosl umč ní .Uzké
spo]enis ]iteratulou. pÍ oj€vují ci5€ v oblaý
ti námč lu a vi"naÍ nu dí a, utuž il]' č etnó
společ né č asopisy i nové způ sob\' iluýuce.
Také \'e výtyarné m u' se s' bohatě dlfelen.
co!a], a tojak v ideových tendencich, etic.
kÝch a společ enských hlediscí ch, lak ve
\jí ui t\'árných a výIazoÚch prosliedků .
Po í ormálni stránce piedstavujc řadu oso.
bitých názorů isnč rů 'Namnoze5c přektú .
vá se secesí (viZ) a obsahuje zárodky cxpre.
sionlsmu (vi2)' Hnutí s' mělo Wou leorii
i kritiku a o1'li\.nilo dějepis umění . K ini.
ciátorú m s' patií zejn' G. Moreau, o' Re.
don, P' de chavanoes, č áÍ eč něF' Rops,
! sochařství celým dí em A' Rodin. Dalš í
představitcló jsou P' Gaugu;n a malí ři
z pontavenské š kolt (E' BeInaÍ d aj ), sku.
pina Nabis (viz). Ranou paralelou v Anglii
jsou pÍ elaffaelisté (viz), na přelomu í ol'
Bť lgič anJ' Ensor pi€djimají ci exp.esionis.
mus' Vjiných centrech s. předÍ avuje slÝ.
car A' Bócklin a H. von Maré es' spoj€ni
t.5e secesí dokládá v Rakousku malí iaso.
chař F' yon stuck, u nás sochařiL' Š aloun'
S' suchatda, sochař a grafik F. Bi]€k aj,
Ks' lze rovněž řadilJ' Preislera' V. Preissr
8a. F' Kupku, glalika J' Váchala, skL|pinu
sursum (vznikla 1914, J' Z.Ž avý, J' Konů .
pek ad.), č ásteč něM. slabinské ho. V]iv
ii' je
.palrný
u Í nladé hopokolení (viz:
suc(ric (z řeč '). soumé rnost, kate8olic
estetiky, obccné teorie umč ní 'Leorie \"í .
lvarné ho umění ajeden z tváÍ ných a Úra'
7oÚch proslředkú . s. ie vč ci vzlahů a sou
lisí s proporcerni. Spoč ivá v ú měmé msou.
ladu ]ednoLli\'ých č áýí navzájem i \"hle.
dem k celku tvalu (di]a)av celkové m sou.
]adu (eurytÍ nie, zieč .)' v ideální podoběje
symelráIní soustava založ ena na Zásadě
stejné vzdálenosti bodů , ]inii a 1vaí ú od
\lředni iiniť n rovin} (olJ z\'' \} meInla),
ktera dč |i ce|ei' na symctncke polovln} ,
v nlchŽ Í rohou pú sobit druhotné , vedleiš i
osy' V závislosti na synelrji lidské ho té |a
a zákonu lí ž ejdeální souslava 5' je přede'
!š í mslislá, druhotná s' je vodořolná atd.
IdeálnÍ s. je vú dč iformáiní zásadou aÍ chi.
teklury; lze ji založ it na propoč tu s' vztahů
pod]e poměÍ ové ní ry (vizi nodul)' Pť o
s. je vš at slejně dů lež ilýumč hů \'oit i oko'
odchylk! od s. mož no řeš il rovnováhou,
!} '\'Ꭰcnosti t\,aň, objernů , ploch (vizl
polrdelace)' Taje pro harmonii dí a dú ]e'
Ž itá zejn' r uŽ ilé mu. a v zobrazujicí ch u',
piihlí ž ejí cí cbk individualizaci a rozmani.
tostiž ivota a své ta' odklon od s' pů sobený
dů razem na pohybo!é a Úlazové slož ky
ješ tě neznameí á ú plné popření s' (tj' asy.
meLtu).
spagóga (řec'); Ecclesia
srnagóga (z řec' synagógé , shromáž děÍ 0,
Ž idovská Í nodlitebna' Pů \,od poimenováí
sdha dn 6. \rol. pi. n. 1., \ Egyptr lsou
\' dt']oŽ cné od ] ýo|' př n | \ Palť ýiné
jsou zachované zbytky s' z 3' až ó' slol.
n' l' s' v podslatě zpodobují chrám vJeru.
Zalé mě' Tuto lladici dochovává označ ení
templ i orientace shronáž dění lváií k Je'
ruŽ a]é mu. Na yýchodní m konci s' má ní s.
10 aÍ cha. v ]eií ž blí zkosti visí lamDa !é č né .
ho světla, uprostředje vpýŠ enémí sto pro
předč italele a ka2alele (viz: almemor, ló.
rd)' Zcn! sť bohosIuž bv { modIitbt' č lenIl
zú castňu]r r oddé |cnem piostoru
'U
násje
nejstaÉ i Slaronová s' v Plaze (kol' 1290).
srnic{ icki metoda, jedna z m' pé č eo pa.
mátky, Ioní iená ve 30' a 40' l' 20' í ol'
pod vlivem strukturalismu: pň obnoyě ob.
jeklu (respekto!ané ho jako celek) usilova.
la o ucelený umělecký ýaz i ú č inú pravou
památky v jeji převládají ci dohové jedno.
lě' Zároveň s' m' tÍ vale obrálila pozornost
k š irš í msouvisloslen památky i k pamáI.
koý;m celků m; v loí ] spoč í vájeií hlavni
přinos. s. m' kÍ itizovala dojnové lozdro.
bení objektu, jaké bylo č asto výsledkem
anal} tické melody. mění cí pří padně objekt
ve lzornjk slohú . V s' m, vš ak spoč í valo
nebezpeč í slohové ho purismu n. Zastirání
starš iho slavu č ipozdějš í chdů lež itých
uprav.
syové cih|!| cihla
systy|os (řec.): interkolumnium
sYŽ et (franc.) sujet| lrámět
Š
š ab|on! G í ranc.), vzot forlny! ponů cka
slavební a jiné řemeslné pláce, ze dřeva,
papiru, kovu, dnes PVc, !etvaÍ uarozmě.
ru DÍ ofilu č lánku n' souč ástiao' slouí lÚ.
robř i kontrolc shodných. předrnětí '
s' uí yaná v detorativni malbě a v někdei.
š í rnmalí řslví pokojů je označ ována jď;
paÍ oí a.
š achovnic€. druh uNáření vlysu v podobě
řad š achové hopole'
š ál(z né m' Schale), termí n pro fajánsovou,
bohalě prolamovanou mí su se z\'onovilě
Io^ í řenou nož kou' U nás po r. lÁ0n WÍ á.
běli ozdobné š ' novokřté nci |,,haoani'')'
š a|iřl přilba
š alolání . bednění ponocné dřevěné kon.
strukc€ k proÝádění lité ho nebo dusané ho
zdiva' s' pro klenbu konstrukce se nazj,'vá
skruž . s' je n€zbyhé při plovádění betonc
Úch a ž elezobelonových staveb'
š ambřána (z iranc.)' v architektuře deko.
rativní orámování okenní ho a dveřní ho
olvonr ! p|o!e pruč e|is ruŽ nou Dilzdobou'
Č asqmi
.mori9
baroknI i''b).vali uŠ i
a xap(y.
š ampaňská křida, organický uhlič itan vá.
penatý těž ený z Iož isekve francouzské
Champa8ni, zvláitě uš lechtilý druh k', je'
hož se použ í vápfi pří pravě podkladu nra!
by i pro polirnentové zlacení .
unc'|lh. cihl)' z nichŽ by|y Ýa\é ny reme
č ásli baroknich í olÍ LÍ kac|(sanc|]'
š lnýrka. š arÍ rka: rýholač ka
š apror|ry' skleněné válcové nádoby zdobe"
1202/
nó ]cmnou š tětcovou kresbou krajin' ánrů
ilo . \' č eÍ nébaflě, po zpú sobu J' schape.
Í ;. charakteristické pro Norinberk před
Í |67(.
ilr'lán í ztur'),š iloké volné kalhotyč asté
lein' v'1i' a l8' stol., přejaté do uhenké .
ho lidovč bo kroje'
ilr|al (pÚ!' z p€Í š tiny), pů vodné vlněná
Lilk!. pozděii ohni!ě č eÍ venálátka sla\'.
nostni;h rouch vládcú a vysoké ho kněž .
slva' Baflilo š 'bylo od 12. Í ol' ziskáváno
zc mš icecoccus illicis'
iátelii Í ouš ka
š cdi' v zásadě směsi č emí a bé lob, odstup.
ňované podle vájenné ho poněru' Jako
piqÍ nenL se s' ne\yskyu]e' Tmavé Š mine.
ia-lnňo pú vodu. grafit a bridlicuva s' rpa.
dají mezi č erné pigmenty' Z břidlice sery"
rábí modroš edá Payneova š ' Pomatky
o rní š ení aoptických kvalitách š . jsou dú le.
ž itépro techniku grisaje (viz: grisaille), ca.
maeu (viz) i pÍ o grisajový typ podmalby'
š e|ak. měkká pryskyřjce, v pří rodni podo'
bě produkt lfukové Úměny č ervců Ta.
chaldia lacca' obalují cí větú č kyindických
snrokloňů ' zpracovávaný na surý š elak'
Ten se Zpracovává, tuhne na válcí ch a se.
ikrabuje v podobě tenkých lupí nků . Mů ž e
se bělil chlórem. Jiné š . jsou ú é něhodnol.
né ' s' je rozpusmý ve vodě s malým obsa.
h€m alkálií a v alkoholeclr' v orientě 5e
š ' už í vák r.ýrobě tuš í a pojidla barev. Ze
š . se bč mě připravuje akvareloÚ lak, fixa'
livy, nesmýelné vodové barvy a tuš e, s rř
cinovým olejen politura na náb} lek' Jako
lak na olejomalbuje š ' nevhodný'
š eps; podklad barev, malby
š cí } sri(:temnosvit
š crpa (z fianc'). pás z bať evné látky, větš i.
nou z hed\'ábí , noš ený š ikmo od Falé ho
ram€ne k lcvé Í nuboku n. kolem pasu, od.
Znak dů slojnftů ve staré m vojsku, nětde
dosud ú řednftů pň výkonu funkce. Na
už š íi. se nosí někieré i'ysoké řády'
Š c$lidi|náklcnbá: tlenba
š estihránky skl€něné ; zastlí vání do olova
š inde|, kýina vyráběná z€ dřeva Gmrko"
vé ho, jedlové ho n' i kvalihě]š fuo) ruč ně
š tipání m n' strojově řezánim na ú zká pr.
ké nka' opalřená po Í ranácb drláž kou
a břitem. Š 'krfina š epřibí í dlouhými hře.
bjky (š indeláky)na lať ování krovu ve dvou
vrslvách, spodní podkladové a svrchní ,
kteÍ á se podle polřeby vyměňuje'
Š inde|ák; š indel
š inoascÍ ic (z franc'), pozdně barokní mó.
da, podní cená impoltem z o entu, Í apo.
dobují ci a brzo i volně roz\'ádějí cí č í nské
(ijaponské ) moti\T a předlohy, Ií č í cívýje.
vy ze ž ivota cí ňanů podle cestopisú apod'
Moda š 'se !ýrazně uplatnila při formováni
avýzdobě Porcelánu i fajánse, texlilií aná.
by,tku, v dekorač ní mmaliisM, a]e laké
v drobné , zvliiš tě zahladni architektuře,
tde přetrvala a2 do 19' stol.
š ř!z: orientáni koberce
š iryanl orientální koberce
š iš ák| pří lba
š iŠ kA:piniová Š iš ka
š kapu]ii (z lat.), l. svrchní š at někteÚch
řádů (Zavedený benďiktiny), zpravidla
dlouhý pruh látky splýaají cí od ramen
vpředu ivzadu, bez rukávů , s otvorem pro
hlavu, svěcený, pů vMně druh ochranné ho
oděvu přes hábit' 2. amulet noš ený na pr.
š krabaci tcchnikai Úezzotlnta
š krabka| trojhlanný ocelový nů Ž s ostrou
š pič kou,náslrq slouí cí umělci.grafiku
t retuš i kovové desky.
š lojí ř (Z něm')' í ouš ka,závoj, kleí m si
ž enyhalily hlavu i tvář, holovený z€ vác'
ných, ozdobných textilií . Nlázev se vysky.
tuje od 14. do 16. slol.
š nek: schodiš tě
š ofář (hebr'), trouba ňotovená zberaní ho
rohu, uí vaná pň Ž idovských bohosluŽ bách
v synagóze'
š orna(zněÍ n'), nástÍ oj k jemnějš imu opra.
cování kamenné ho zdiva č i plastiky.
š pacht|e (z oěm')' pruž ny octlo!'y nastí oj
k seš krabanl i paslózn|mu nanáš eni barev,
v pla-stice takó nož í kpro mďelovií ní .
š pa|cta (z ital')' ostěni, svislé ýěny otyoru
okna n' dv€í , vzhledem ke zdi lovné ,
v pravé rn ú hlr-r, n. seš ikmené ' Nadpraá
jsou rovná, tvořená vodorovným překia.
dem, n. zlklenutá (se zí klenkem).
Š panóhká stěna| pařaván
š pánólské ka|hoty' kÍ átké ,ale š iroce !T.
cpané , č asto prostří hávané k' š panělské
módy druhé poloviny 1ó' stol.
š prně|ský Š tí t|š til
š peí kovnice, skří ňka na jediný uzávěr
k ú schově š peÍ kůa jiných drobných cen.
ností , č asto ozdobně provedená jako minialura
tÍ uhly, skří ně ap' obsahuje č etné
zás!vky'
š picoránil dláta
š pič ákdláta
š rďolání (z ita].), č árkování , 1. kr€sebné
stí nování , 2' v heraldice grďicté vyjádření
barev a kovů , uávař od r. ió38 (ú z: tink.
tury heraldické )'
š ráňk (z něn'), l. zastaralé označ ení pro
ábradlí rynezují cí mí sto na pÍ ostansM
n' v inteÍ ié ru,vch|ámech ábradlí oddělu.
jí cí chór od pÍ osloru hlavní Lodi (cancelli'
lal') n' v románské m s1avitelství vysoké ,
sochařsky zdobené stěny, oddělují ci chór
od í amen přič né lodi, 2
'
obecná herald]cká
ť iguÍ a v podobě plů tku.
Š roloÍ lnárytina, š rotoyý thk (Zné m'), ra.í 0jii
/203/
Ž ená technika, raná t' thku z výš [y' Už í va.
ná ve 2' pol' 15' slol' Kresba se provádě]a
vráž ení Í nÚzidel a punců (tvaru bvězdič '
ky, koleč ka ap') do měděné desky; tí m se
vyhloubila mí sta, která se nemé la otisk.
nout,
š tafiroráni (z něm')' barevná ú prava pov.
chu plastik. oltďů , nábytku (z měkké ho
dřeva) ap', omač eníuí vané od 1ó' stol.
Na rozdil od po,dějš í ch lermež ol"ých nátě.
rů pfi š ']de o kí dový kIihový podklad,
piipravoÝaný obdobně jako podklad pro
malbu na dře\'ěné desce, na nějž se tlade
baNa' Při zlacení a slří bření se na luto
podkladovou vĎtvu klad€ ješ tě vrstya po.
limentu z bolusu.
š lenýí ovó dč |cní :heraldická znamení
stjr: zvěrokfuh
š tit. ploš ná pří uóní záš tita proti scč né
i bodné í áně' nejslarš i č ást zbroje, zobecněla
ilŽ ve í arnvfku' s' Je na sliedU \\pu.
kl} n' po cele vyi(ť konlexné !ypnul!;
toto uakňvení z.ryš uje ochrannou ú č innost
a usnadňuje dlž ení .s' se nosilna levé ruce'
Na Vnjtřni slraně je opdlřen dí Ž rdl} ,pilp'
\ÝoÍ kami pIo řenren k zavěš eni Na vné ii|
stnně nese helaldické zn aÍ nen á n' emblé m
č áslivojska' Tvarový ýoj š . je dán zpú so.
bem jeho \'pž itíu jí ,dní chi pěš í cbbojov.
ní kú 'Ve s1aÍ ověku se vyskytuje š . okrouhlý'
u těž lrooděncú oválný, u lehkooděnců
okrouhlý n' měsí č toÚ. V ří mské n vorku
byl běŽ ný tč ž kýš . okrouhlý (clipeus), velký
š 'oválný (clipeus argolliclr), velký š . pra.
voú blý' kryjí cí celé tělo Gcutum)' Až do
13' Í ol' se š . jí zdy ipé choty zpravidla liš ilv
ne lvary, nýbřž velitostí ' Bylv vesměs zho.
tovené ze dřeva pola.ž ené hosilnou ků ž
(řec. skutos) a zpevněné ko\'ovými pásy
ana stř€du vnějš i strany ž eleznou qpukli.
nou (umbo), nesoucí odzlak legie. slředo.
věk přijal š . ? antiky' Už í valse kruhový š ''
mámý v Byzanci, u Germánů a \' kalolí n.
ské í š i,š 'mandlové ho tvaru Zv. podle pů .
vodu normandský' jezdecké š ' srdč ité ,
š ' mand]ové se zaro\.naným horní m okrajem'
nejví c€ š . trojhranné , gotické , pú vod.
ně v období kňž áckých válek zv. taÍ č e(z
arab' darak), jejichž označ ení se přeneslo
i na malé jezdecké š tí tykruhové i pravoú .
hlé , od 14' stol' se zaoblenými dolní mi ro.
hy azářezem' výkrojem pro založ enidřev.
ce n' kopí na pÍ avé straně (zářez bý.Vá také
označ ovánjako ta|č e)' V 15' stol' jezdecký
váleč nÝ š tí tmií a přetrvává ]en i. kolč í
n' č istéreprezentativní ' Š .pěŠ í chbojovní '
ků by]y vŽ dyprotáhlé , oválné , vejč ité ,lroj'
ú helné . mnohoú helné a nejvýhodnějš í ob.
dé lné n. lichoběž ní kovó' se svislým hřebe.
nem n' s plochým !.ýslupkem. charakteris.
tickýn pro střelecké pavé zy (z ltal.), dosa'
hují cí znač névýš ky,které s€ s lostoucí ú 1o.
hou pěchoty š í řilyve 14. a 15' slol' a pro.
cházely mistnin tvarovým vý.vojem' Jsou
pií znač né pro husits* é cechy a lze nrluvil
o č eské mlvpu stavěcí pavé zy (viz)' Krom
loho se už í va]ytěž kéa velÍ ni !'ysoké stře.
lecké stavěcí š tí typro dobývání i ob|anu.
Zobecnění m a silou palných zbraní
š . v Evropě mizi a od 17' stol' se š ' dále
už i\'á na východě a u pří rodní chnárodú .
středověké š 'byly větš inou zhotovované
Ze di€\'a. potaž €nókú ž í ana vnějš ku malo.
vané . Ceské pavé zy z 15' stol' jsou zesí eny
na Vnilřní í raně ků ž í ,na vnč jš kukú í
n' plálnem a na kí dové n podk]adu hcla|
dickv, figulálnč a omamentálně zdobenó
á opatiené nápisy. Renesanč ní nebojové
š ' jsou luxulní ' větš inou kovové ' zdobené
tepánin, rylí m. leptánin, plátovánim. ob.
Yykle v]aáběné spolu s celou zbrojí ' v he.
raldice š 'iTmezuje plochu nesoucí znak'
Má obdobný tvarový vhojjako š ' bojový.
Už váse š 'normanský (11' pď' 13.
stol.), š ' tÍ ojhranný zv. také í rancou^ ký
(13. a 14' ýol')' š 'kolč í (15._poč . 1ó'
stol.). Renesanč ní nebo pohký š 'je sou.
rněmý a má dva výkroje, barokní š 'je
zprav. oválný se zavijenou obrubou na
způ sob karluš e, kiasichtnÍ n' ftancouzský
š ' Z konce l8. sto].je té měř č tvercový, dole
mí mě zaoblený, uprostřed s hrů lkem, em.
pí ový š ' je nahoře hrotilý se d!ěÍ ra v'ú kro.
ji' Klasicistní dámský š ' má tvar kosoč tver.
ce (Š 'routový)' V ltá]iiseod koncestředo.
věku už í vásounrěrný š '' po okrqi několi'
kát vykrojený; š panělský š ' je dole zaoble.
ný' V 19. stol' se vyskrují š 'historizují cí 'lh
lvaú '
š (ildomolni| domotní š tí t
š li|ek náběž ni| náběž níš tí tek
š litonoš ' v heraldice vedlejš i výzdoba ma.
ku' stií ž cen' nosič š lí tu,ob!)klev podobě
ozbrojence' v archilektonické skulpluře,
plastrcké výzdobě kacblových kanen'
v dekoraci rů zných výsad a eÍ bovní ch listú
V období gutiky a renesance se vyskyu;e
ieden š ' ozbrojenec n dvojice. někdyje1ich
Í oli přiiima,andě|. pUIlo' di!'y muž n' di!á
zena, mlaoa olvha ap.
š to|ioÝání ,penrlování , zastaralé označ etrí
pro opracování kamene do tovných ploch
hrubš Í ro povrchu pomocí kameni.ké ho
kladiva se zářezy (pemrlice)'
š to|a, dlouhý pruh látky' zpravidla té hož
materiáiu jako kasule, který se klade přes
š Í i,souč ást meš ní hoú boru katolické ho
kněze'
š tuk (zital.), rychle n' podle pří sad pomalu
tuhnoucí bí lá n' zbarvená hmota ze sádry
n' mramorové mouč ky, vápna a pí stu (nej.
č asiějiv poměru 4:2|1), slouí ci k pÍ ová.
dění omí lel( a k nodelování architeklonic.
ké Úzdoby a při ji!é sochahké práci.
š tukatura, architektonická plastická výzdoba
oÍ namenlální i figurální , vnitřní
i vnějŠ i,pÍ ováděná technikou š luku (viz),
máJJ'á již \e slarověku' v Bvropě lze
š ' sIedovat ve ýoji od řinské anliky'
Zvláš ť výmamné mí sto zaují Í ]á od doby
kolem r. 1500' B:ývá samostatná n' tvoří
doplněk (ránce polí ) í resky' Nejč asté jise
uplatňuje bí lý š tul se zlaceDýni delaily'
U ná5 se ryskytuje od pol' 16' stol'
Š uba,Zastďalý výraz pro kož ich; dlouhý
pláš ť podš itý a lemovaný kozeš inou, č asto
se š itokým kož eš inoyým lí mcem' na p$ou
spí naný penllemi, š ňú ť kamiap' souč ]í sl
nrrrž slé hoodé vu, u nás od středověku po
Š u|ch!nl a]memoí
Š upinNltaš ka
š upinoÚ ornlmeÍ t| é caille
š tabachl fŤ aktura
š ú Ic|ot(2 něm.), tavitehá č erDá bana,
uí vaná od 17' slol. k malbě stla a porce.
Enu.
í esllové dřevo' tví dé a těž ké d. š vestky
(Prunus domestica L'), naáoutle bi]é , vjá-
1204/
dru č enenohnědé , vbodné k výť obědýho.
vlné ho a intaÍ zované ho nábrku'
IabaÍ d (franc'), l' ú bor noš ený ve středo.
!ěku přes zbroj, pozdé ji podobný dalmati.
ce, 2' heraldickým znamenin opatřený
pláš tft herolda'
tab€rnák| (z lat.), 1. pří stř€š ek !a podpě.
rách, č asto ztotož ňovaný s ciboriem (viz)
a baldachýnen (viz), 2. baIdachýnor"ý pří :
stieš ek v golické architettuře urnitř
prázdný n' se sochou'
lab|in'lm (lat')' přijimací mí stnost pána
domu v í mské m domě'
t|brizi orientální toberce
trbulli!: biffy
tabu|olá nalb!: destový obraz
tabulol€cl Úbrus drabých kamenů
tabuloYÍ slrop| panelování
trburet (z franc.), sedátko bez opěradel,
č tveÍ cové ho,kruhové ho nebo polygonál.
ní ho lvaru, s rovnou i č alouněnou sedací
plochou.
laenie. taenia G ie.'). t' prubé Ž ný,]en
mirně vylož ený vodorovný pásek (ukon.
Č ujici napi dóÍ 5I(ý alchltrav), 2' ž Iábek
n' pásková ploš ka mezi iednotlivými kÝá.
dry, pií p. okosená hrani kvádru''
tef! Úap'), tlusté rohož e normalizovaných
ve]itostí , kladeDé na podlahu obytných
nNtnosti]aponských domů asiod 15' slol'
táí ]oránii panelování
|achismus (flanc')| tďismus
ta|ár
G lat.)' obřadní š at,1. kněž í katoIické
ct(ve' dosahujicí až ke kotnftú m' blí zký
sutaně (\'iz). od které se odliš uje tim. ž e je
nahoře volnějš í ,2. volný oděv n. pláš ť du.
chovní ch jiných cirkví , dále soudců . aka'
de[rických hodnostářů , oblé kaný při ú řed'
ní ch výkonech, slavno$ech ap'
talekr naslek
t{ |iřoli pr5l€||ec, kamenny p objrma1rci
slied dňtu s|oupku' Vyskyruje sé zcjm'
v lománslé m sla!|le|slt1 a take v Í ane go.
tllisnani arnulet
ta|li| (hebr ). ž jdovs|} ubiadfu ubor,
č lverhranny kus | e' zpra!' vlné ne |atky
s č emýmj pruhy, opatřený třásněmi; pň
modlitbě zahaluj€ hlavu a trup.
tambur (z franc'), buben l' tamenný vál
cový dí sloupové ho dři} u, 2. prstenec zdi.
va pod kupolí , válec vesmč s kruhoÝé ho'
ováné ho, elipsovilóho n' mnohoú helné ho
pú dorysu, na kter] dosedá kupo|e. J. Ve
fortlfikač nlm sla!ltekt\,l naroznI a ]' tal.
ml'a. aÍ kyiola vé ž rckapri hori|m okra]i
bastionU' 4' tálec, \r němž se otač eiIluÍ nI
ketové (otá&cí ) dveře'
tanpón (z fralc')' bezeš vý, měkký kož ený
balí č ekruznóho tvaru k ruč ní munanáš eni
tiskařské barvy na desku, před Zavedení Í )
nanájecí ch válců uávaný rovněž v knih.
t$ku.
Tánagra. Í né ýov Řecku, od aÍ chaické do.
by slředhko Úroby hliněnýcb soš ek (ve.
směs ž en) z pálené hlí ny, kteí ch se uiýalo
jako milodarů a v helé nismu také jako vý'
zdobných broÚch doplňků ; odtud název
ceié kalegorje drob!e p|astiky i z ]iných'
zvl maloalijských ýiedrsek keramik)'
Tancc Jmí i. alegoIie znázoÍ ňuiio moc
smrtinad ž ivolem' Zamé iená kntick!. cáý
tá od 14' slc.. v gotic€, pozdní golice i za.
a]pské lenesanci' Pů vod!ě byla látka č er.
pají cí z rů zných zdrojů zpracována litelá!'
ně jako dramatický rozhovoí sÍ nlti s 24
osobami' seiazenÝmi sesluDné Dodle leh.
dejš ilo svě$ké ho i cí kem:iho ierarchic.
ké ho ž ebí č ku.Takto se uplatnila nejprve
ve Franciiv duchovní ch hrách a v náÝěnné
Í albě, od 80' l€t 15' ýol. také v dřevoře.
zoljcb souborech' 0d 15' stol' se š í řila
a v Německu nabyla v malbě i reliófech
zvláš ť dlamatické podoby: \' popředí ta.
neč ní horeje s 24 postavani poskakuje
smí 2obraZcná Jako piš lec' Ikonograficky
ploslulý soubor celkem o 58 dřevořezech
qltvoiil v l' 1523.2ó Hans Holbein nl']
předstUpněn byly drobné jednotlivé varia'
ce (např' SmItjako lukostřclec), uplatněné
v knihtisku. Pnni rydáni souboÍ u T' s'
s 4l ob|' Lyon 1538' T. s. se ryskyluj€
i V dalš í chobdobí ch a nejednou i v umé ni
s} 'Í nbolismu (Ýiz)'
(antt|u9. náze! pÍ o pí fuč nípřenosný bar,
c€stovni skřiň* a s karafamia pohárky. uá.
vaná v 18' a 19' ýol'
(ap{ rl tabard
lapet' (z fÍ anc'). č aloun, baleiŤ ý potah
stěn textilní (plátěný, bavlněný, hedváb.
ný), papí rový n. kož ený. potiš těnÝ (u ltú ž e
relié fně t|ač eným) rapportem (viz) o!na'
rnenN n' stylizo\'aných figurální ch molivů .
Textilní l. se napiná na dřevěné lámy
n. liš ty, papí lová l', od pol' 18' slol' pie.
vládají cí , se lepí ' lzácná kož ená t. (z dí en
ýjiž 'a záp' Evropě 1ó.-19. stol') se napí ná
n' lepí . Přeneseně označ eni pro kaž dý rap.
poÍ zeJm' v ploŠ néořnamentální ýýŽ dobé '
tapisé ric (zfranc.), niáNtěnné koberce, také
gobelí ny č i goblé ny, závěsy zhotovené pro"
lkávání m nebarevné osnovy í iznobarev'
ným ú rkem' klerý na ní !'ytváři vzor (figu'
rá]ní výJevy) a zcela ji kryje. Někdy 5e]eš tě
Plotkávání doplňovalo v} 'vazování m č i
ploú ávání m dodatkové ho materiáh.
Technika tkané t. mámá už v Esvotě'
v koptské m umění , ale i v předkoluňí ov]
ské Americe' byla pak ro2vinuta n8 velkých
formátech sakrální ch nám&ú
v Evrcpě od 13. stol'' v 15'-1ó' slol' v Ni'
zozemí (v Bruselu)' Velkou oblibu t. při.
neslo 17' stol', kdy byly laké založ eny ma.
nufaktLrry v Paií ž i(16ó2 státní výrobna)
a jinde. vedle figurální ch námětú ' rozvá.
děných v celých sé rií ch, byly lkány také
|' 5 kÍ ajinnýť ni moliVy (tá' \'eÍ dUry)
a s helaldicko! lema kou' |tlanuIakluí )
l' pí acovaly v 17' a 18' slol. v č ebých
evropských městech' v cecbách vš ak až od
poč . 20. stol', kdy]ejejich výroba zároveň
oávována v nové Í nducbu] zejmé na ve
/205/
Francija v Belgii docbáá k lenesancilapi'
sé rie. Název 8obelí n byl přenesen z názvu
baNí řské dí ny Gobelinú (L€s Gobeljns)
v Paí ž i'kde byla umí stěna slální manu.
faklura,
hs (hebr'), ozdobný, zprav. zlatnicky
zpracovany š tit lory (vil) \e sIřrbrnym ř..
llzkem. z!věš o\áný na lyó lóry a tryjicijeji
pláš tft (zv. me í l).
taš ismus (2 haDc' Ia lache, skvrna)' směř
neí igurativní bo malí řstú a gí afiky 50' let
20. stol' ve Fí ancii' !'yzdvihujicí malí řskou
akci' Pí ojevil se automatickým kladení m
barev bez pÍ omyš lené hoáměru a prů bé ž .
né kontroly. Pracuje l nahodilých skvr'
nách a liní ch, které někdy dospí vají až ke
ka]igrďii. Tí mto automatismem navazuje
na surÍ ealhtickou metodu' T' je bIí Zký
akč ní natbě (viz) a býá \rykládán také
jako abstÍ alfui expresionismus' Představi.
lelé : cí $eč němalí ř německé ho pů vodu
Wols (4. O. W. Schulze), A. Saura a hlavně
G' Mathi€u.
laš ka, obecné označ ení ploché krytinové
tvámice, mjč astěji kera! cké , taté ce.
mentové , sk]eněné ap., obdé lné ho formá'
tu, zpravidla se segnentovým ukonč ení m
(bobrovka), s podé lnou a někdy i pí č nou
dráž tou (falcovka). Drobné taš ky s pů l.
kruhoÚm ukonč ení m se naz.í ryají š upiny'
pďle uátí také věž ovky' Keramické
t. mobou bí barevné a 8]azované .
t!š Yice, laš ka ruzí ých tvarů , Í ámku a zá"
věru, upevňovaná na opaset zejmé na ve
středověku'
TrtÍ , maďarská lýÍ obna porcelánu,
vmiklá z keranické manufaktury založ enó
1758 podle cí sďské výÍ obny v Holí č i'její Ž
Úrobky taté zpNu napodobovala, také
v kamelině' Znač kovala nejč astěji pisme.
nem T,
Trurus: zvěrokruh
tauzoráni, tauš ování , tauzie (z arab'),
dvoubarevná ploš ná technika lTkládáni
kovu kovem jiné barrry (Zelezo' bronz, zla.
c€ný bronz, měd, zlato, stří bÍ o). Do í ýhy
v po\Ť chu předměfu s€ itepává dú tek
n. plochý zlomek kovu' T' se už í valopři
omameotální i figurální výzdobě luxusní ch
nádob, š perků ,zbraní a zbroje, nezří dka
připřizdobě dÍ obnep]aslikJ. a tood slaro.
!áku do ýředověku, V alabské m a evÍ op.
ské m zbrojí řství i Později'
tebÍ iz, tabriz: o entálni koberc€
teč |io\aci tcchnika. teč kolacímanýra,
teč kovaná rytina' technika mědir} tu ob'
č asné už í vaná od 16. do l8' stol., při ní ž se
lónová kl€sba do po!Í chu dcsky drobně
tcč kuje jehlou n' hrotem leč kovací ho k]a.
dí vka na pruž né rukojeti, v 18' slol' laké
fulelou (viz)' Tist nů ž ebýt baÍ evný' Pří .
buzná ie puncovaná ýina. rovněž Echni.
ka tisku z hloubky, při trí ž se kresba na
měděné desce provádí vráž ení m ocelových
puncu rů zné botvaru (hvězdič ky' koleč ka
ap., obdobně jako u š rotové hotisku, viz)'
lé č korání ,v sochařslví postup Uí vaný při
kopirování ' aětš ování n' r€dukci plartic.
kých děl pomoci nejdú leátějš ich bodů , je.
jichž poměry se zjiš ť ujípoÍ nocí teč kovaci
ho strqe, pantografu.
tefillin (hebr'' sing' tefillá), drobné schrán'
ky obsahují cí posvátné lexty, napsané na
plouž .í chpergamenu, při modIitbě up€v.
ňované řemí nky na levé rameno a na č e]o'
leheÍ ánl orientální koberce
technika suché ho laku' jiazhu (č í n'),kan.
š icu 0apon'), tJchodoaslska lochďská
technrka, způ sob zhotolovdni buddhisti{ .
kých soch óbkládáDí n hliněné ho č idřevě.
né ho jádra figury látkami napojenými la.
kem. Po Uschnutí byla Witřni forma \T.
jmuta, což i velkým (nadž ivotnim) plasti.
kám dáva]o lehkost' T' s' l' byla v Cině
známa už od 4' stol' a znovu už í vánav do.
bě dynastie Min8, v Japonsku jen do
8. stol.
lektonická rřchitektura (z řeč '), slavba'
]ejí ž architektonicl(é tvaJy vljadřují í atictou
funkci, kterou vykonálají n' maji ry.
konávat' T' a. sestává z cástí nesouďch
a nesených, koDstrukč ní ch a výplňoÚch.
Za vzoÍ t. a. je povež ována antická řecká
a' a gotictá a. opakem je a. stereolomni
(z řeč .), proýá tvaru lTjadřují cí ch n. na"
znač ujicí ch stalické filnkce'
lektonickÝ č |ánek' logicky zapojený do tě.
la stavby v souhla$ s koní ruklivní mi
předpoklady'
tektoni|iA (z řeč ')' nauka o stalební ch
konstrukcí ch,iejich funkcí ch a uměleckón
vÍ ádiení 'Pojem teorie architeklury, raž e.
ný v 19. sto]'
lelmón (iec.); atl&\ (1.)
t€natika dilá: náměl ví lamé hodila
t€menos| peribolos
tennosrit, š crosrit (ital' chiuoscuro), oz.
nač ení způ sobu malby, v ní ž osvětlené ha.
ry lTstupuji z temné ho okolí a pozadí ' 1.
v ren€sanci a nanýrismu pod vliven Lm.
narda da Vinci t' uplatnil jemné ďstupňo.
váni svět]a a měkké ho polostí nu s iluzí roz.
plýlené ho kouře (it. sfumato). Doprová?í
snahy o zduchovnění č i\"ýraz. Zaiáh]' do
kresby i graí iky (dřevořez zv. fraoc' clair.
"obscure] mezzotinla). 2. násiěnná nalba
větš inou na pÍ uč elíbudov' v ní ž je pouáto
několika š edí a * loby, n. hnědých okrÚ
a běloby nejednou způ sobem valé ť ové
malby' Výsledek č asto pusobí dojem relié fu'
V tomlo smyslu chiarcscuro bývá do.
plňkem s8rafit (viz)'
lempera (z lat.), 1. rycble schnoucí neprů .
svilné baÍ vy, připravované Z pigrnentů
a emulze, směsi ol€je, vody a emulgenč ruch
č rnite|ů 1vejce' k|ih' karein. !o\k ap').
pod|e kterých se t. rozliš uje na laječ nou'
klihovou atd' T' banry lze ředit vodou
i olejem. Tzv. olejová tempera je
ýojo.
Úm předstupněm k malbě olejové ' 2'
Echnika práce t. banani, jimiž lze malo.
vat Da dře!o, oní tku, papí r, pergamen,
kanón, plámo. vsakování pojidla do pod.
lož ky brání podkladoÚ Dálěr, na který se
maluje' Uschlou !Ť stvu t. malby ryznač uje
poné kud póré zní a mamá ýruktura, která
brád praskání ' T. neŽ loDtne a netnawe'
Někdy se t' uává jako podmalby pro olejo.
vou malbu. U t' nesplývaji lóny, dovoluje
vš ak jemnou lcesbu' Tempera vaječ ná je
mámá od antiky a chaÍ akteristická pro
středověkou deskovou malbu' T' rychle
schne' a proto se pouí valo rumých pří sad,
které zpomaluji schnutí ' izvláš tnich zpuso.
bú nanfrení barev a poslupu ve v$fuách'
Tenpeí antia (lal.): Ctnosti a Neřesti
1206/
ltnlDl(z]at.), obecné oznaóení proněkteré
poha.ské svatyně; dále
.pí o synagógu
l!rz). ! pienesenem lnyslu pIo lyp za_
ňrldní architeklury' který napodobuje an.
lickó chramy'
1cn|pllii(|at' Fratres militiae Templi, t€m'
p llri;. rwirský icholni řad. zaIož eny
i L afí ancouzskymiš lechticjVJcruza|é .
nrč podle řehole auguslinské k ochraně
poutnftů a uctí vaných mist, nazvaný p'odle
iejich obydli u někdejš í ho chrámu Sala.
noLmova (templum). Záhy nabyl leliké ho
Vlivu i majelku; (menš í drž avy se nazývají
komturie n' komendy)' V PaleÍ ýně' sýTii
ap' rozvinul opevňovací stavitelstvi a š í ňl
kaple o centrální m pů dorysu' Uborem byl
bí Í !láš ť s č elveným osnihrotí 'rn křiž em'
Řád.byl na nalé hání francouzské ho král€
r 1312 Zruš enl č ásl majetku přďla najo'
hanity' U nás pů sobili od 30' let 13' stol.
(cmp|un in antisi antoÚ chrám
tco|ogické ctnosti: ctnosti a Neiesti
teoÍ ie odí a2u, princip dialeklictomateria'
listické teorie poznání ' platný \' lé Í ooblasti
estetiky a teoÍ ie umění ' odraz v Umění
nechápe ]ako pasivní zlcadleni vnč jŠ iho
syěla, ale ]ako lozporuplný a sloátý proces
umělecké ho poznánj a osvojování světa,
mají ci stlánku emocionální a racionálni'
Umělecký odraz má celisNý charakt€r'
lepáni. lcchnika zpracování kovů za slude'
na' Z plechu jsou na poddajné podlož ce
\Mepávané potřebné tvary př€dměLu (ná.
dob, š perků .ozdob ap.) zvláš nimi kladí v.
ky a ra2idly' spojování č ástise od pravěku
provádí dráž kou (falci) i ní ování m' běž .
ným od doby bronzové ' Kovotepecké
techniky zahrnuji také práci s drálem, tau'
zovanr (v12).
tcp1ó barrY. ž luté 'oranŽ ové , č ervené
a hněde iony.t€p|ť '' poIor'lny spektra'
Uplrck) na\ozl.li dojem ladosli, ž ivosli,
í Unť č nihU\\' lu. ohne a ! nralbé zdanlivf
vystuPuji do popředí .
IcÍ Jc0. |ť rrc4o (/ iIal'). htir bezesoaÍ á
L]laž baLtáhké ho oú \odu. lake b€nalská
P)dlahd' \ n|Ž ]so!'do VJpenne maIly z2 \a.
Ien) obláZk) n' ulomLl rú znobaré vneho
nrrarnoí u' Povrch !e po ztuhnuti brousí .
lcí rkota. terracolta (ital'). pá1ená h1í na. l.
materiál p|asliky (skici, í udie. mode|!.
drobná plaslika ap'). archilektonická pla\.
tika (a slavební maleriál) o,dobné tlalov.
ky' dlaŽ dice ap', 2' souhrnnó označ eni ne.
polóvaných hrnč í řských výrobkú '
terat.l (z franc'), 1. ohraiená plocha na
podezdí lce při stavbě n' umé lý stupeň
v zahradě, 2' plochá, rovná pií stupná č ást
střechy. uprav€ná pro pob} t'
(erasorÝdů n' |. typ domu spojují cí obydlí
s obltnou terasou. 2. skulinv rodinnÝch
domLů ve svahu, za|ož é né 'sttrpňoiité
(homí domet má lerasu na stř€š e domku
dolni} o), 3. obdobné seýavy byto!Ých
jednotek velké ho ob1tné ho rJomu,
t€rasson (fianc')' nfue! pro horní . vrchni
č lá.l mansardovč , Iomené ýřechy'
tcÍ č ikr:zasklí l'ání do olova
terč ovó hodinl. talí řové h'. inlerié royé ná.
stěnné h', se za\'ěš ovací m krouž kem. od
2' pol' 17. stol. k} '\'adlové ' s prů č elní mci.
femftem z kovu. zdobenýn rytinou, apli.
kaccnri ap' Z tdL|řovVch h' se \)1|nuly pLochť
kaí uš o\eh' jť |lchz !ileÍ ni|, má tvar
kanuse,
t€rina (z ftanc')' polé vková mí sa okrouhlá
n' oválná, v pláš ti rů zně h'arovaná. se d\'é
ma uchy, někdy na nož kách n' na podsta.
vč , krytá poklicovitým !í kem s ú chyti, re.
liefně iploinězdobená' ZprarlrlIa k nlpar
iipodnos' Souč asl Í o|nňonádobr z Í a]an.
se, porcelánu' cí nu ap'
tč rka. t]rč inka na obou koncí ch zaš pič atě.
lá, Z měkké ho papí ru n' jelcnice. urč ená
k loztí rání kí do\'é n' paslelové kresby'
uí vaná Í ovné žv lito8rafii'
leÍ mÍ |níokno. pů lodně okno í mských
lázní po|okruhol óho tvaIu s obloukem na.
hořc, slislc č |eněné .
(cřn|Y. lherny (2 řeč ' a lat'), veřejné anlic.
ké ]áznč s ieplou istudeno! lodou. Vlcho'
lu své ho rj.loje dosáhly v í mské cí saiské
dobč \' hálii i v provinciich. Předstalovalv
uzavřený plolozní a stavební ltomplex ko'
losálnich rozměrú ; slouž ily rekreaci i Zá'
ba\'ě' (např' Caracallo\T a DiodetiaÍ ovy
Í . v fumě)' AÍ eál' l. se soustavou zaklenu'
tých budo! rú znÍ chpú dorysu a prosÍ an
ství . komponovaných pd|e hlalní osy.7a.
hrnola| zejmé na: mistnost s bazé nem slu.
dcnč vodr (lal' fri8idaliun). mimě V!tá.
pěnou sí ň (Lepida um), mistnost s bazé .
nem horkó Vody (calda um), dvojí tč lo.
cvjč nu (palcslÍ a), š atnu (apodylerlLm).
parni lázeň (|aconicun)' dále sáIy pro ma
sáž e. odpoč í r.árnv,obchody, knihovny, č i
támy. hřiitě, cisterny s vodou' vš e v za.
hradnÍ ú pra!ě teré nu' Teploproudilo7 to.
peniš ť dutÝm] cih|ani pod podlahou i vť
í ěnách'
letpcnlin. .ozPouš Lé dlo olejo\'ých baÍ ev.
silice lerpentÝnová' zí skaná deslilací bal
ámů (balzámo!ý 1') í ' si|ice lerpentýno
vá dievěná, zí \kaná dcí ilací dřeva ieh.
lič nalí chslromů , Zpravidla boloiic€
n. jcdlc.
T€rpsichoí ó: Mú zy
tcÍ acotlar terakota
ierra sigiIlala (lat'). |' noVodobé označ cni
re|ié fní keramiky z období ií mské antiky,
č €Nené ho střcpu (zí dka ž lutá n' Zelená)
s č erveným lesklým poi'|chen, zdobené
ro5llinnÝmi i figulální mi noliv]'. Při \.í Io
bě se výzdoba tlač ila kolky (odlud náftv
sigillala)do hliněné foÍ my, kteú se wpáli.
la. V'irobk! blly označ ované dí enskými
znač kami (kolky) Do vypá|eÍ é folmy sc
rtlač ila hlí na a pak se v]rPálila po7itivní
nádoba' Koncem 1' í o] pi' n' l' av l. stol'
t' s' Wráběná v ltálii by|a podle dí en
v AI€ZzLl (lat' Anetium) nazý\'ána Vascula
arretina (lat'). tj' a.rclinské nádobi' Z Itá
lie se t' s' š iřiIa do pÍ ovincií , kde přetrvala
siěhování náIodú ' Na hranici v PorÍ ní
a Podunaji byla vyť áběna hlubš í tcrla niq.
fa (č erná)' 2' o7nač eni matc álu. jemné
óelvené . ž luté n' zelené h1í n]'.
1207 I
1ó5tori (isk. 7vláš tnÍ 8mtická lť chnika re.
liófní ho tlsku. dolož ená ! ]5' ýo|' spo]u]e
Zásady lisku z !ýš kya relié fní } o' Dřevěná
n' kovová deska s lyhloubenou kresbou
byla obtiš těna do tenké Vrst!! těsta. nane.
5é nť n.r |ap|ru. pkparo\anem klr} tÍ n'
obÍ az ie Vt|ať en na zpú \|h p..err \thlou.
bené č áslise jeli 1ako vyzdviž tnč ' v\\'ýŠ e'
né ploš ky zeslabí vr\l!a té su na mln|mum.
otisk mohl bí přizdoben plátkovýn zla.
lem,
tetí rkonc|jos: centrální dispozice
Tháli€: Mú zy
theaÍ ini (ordo clericorurn Regula um
!u|to Theahnorufir ap )' La|'e kaF(jni. řád
ieh;]n|ch kLenLu, za|oŽ ť ny \v' Kdjetánem
Z Tiene a Janem PetÍ eÍ r caraffou, bisku.
pem !Th(aIe (pozdé jiLm papež enr Pavlem
]\ 'l Í ' l524 u fumé , 5 augucli|lovslnu iijho]í
k lovznesení cí IkeYni a nábož enské
disciplí nY. U nás usi]zeni od dob! ko]em
r' 1665' T' nosilič emý kné ^ ký ú bo! (pie.
pasany La|;Í s p]aš t|kem c] plaš lem)' Znak:
Ve zlaié m pol č eÍ nyknz na slirtrnem (ff.
lené m) trojvrš í ' Domy lh' se ozÍ iač ujiter.
mlnem [olele.
thcca coÍ poralis (řec', la!.)] buna
Themk, staÍ oantická bohyné !ěš lby z,po.
koleni Titánů , dcera Gaie zeně a Uta.
na-nebes' Mezi oltmpskými bohy uvádi5e
T' iako bohyně spÍ avedlnosti, malka Hó!
a Sudič ek (Ň{ oir); dcel Dio\'ýcb'
thermy termY
Thé seu!. lePendáÍ nl iec|'y herós. pochazel
7 Athen ioté c kralAlseos nebobú h Posei.
dón, matio Aithra) Pioslul hrdinslrými ói.
ny:zabilna lstbnu sí nia, nahranicich Me.
gary skí rona a Prokrú sta' V Labiť yntu pa.
ú cé kÍ é lské hokráLe ]VIí nóa zabilza pomo'
cl krá]ovské d(eí y AÍ iadny (Anadnina nll)
obalaneho MInolaula' Pir zpateč ni cestě
do Athé í zanechal T' AÍ iadnu na ostrově
Na,\u' slal se athé nským kÍ ál€m a zú č astnil
s€ taž ení proli Amazonkám' Jejich kÍ álov.
uu AnIiopu pojalza Ž ť nua zp|odil5 nisyna
Hippo|} ta' PUdilel5e dale na \yplaVé Ag.
roňáutu, pir krerc na |ovu na ka|tdonske.
ho kancc unell spolcč ně s Peirithoen mla'
dič kou Hclenu.
'l.hc(i\i Né reo!ny
lholos (řcc')' v iecké antice stavba kruho.
\ť hi] pÚdl'rJ\tl. pňparJně se lIoLtpotym
.choZť m. Í ilzneho uč cIu, V ohdobihe]cnLsmu
zprav. hrobka.
Í honctril nábrl€L. typizovaný sedaci
n' 7 ohýbané ho dřeva, pewt konsllukce'
s q pletcm, ]ť d nod uchych Í Unkč ni(ha ele.
qaninIch I\drů , Wrabeny nabýkařskoU
áí hou ]\'l' lhoneta v pol. 19 stol' re ví dni.
od r. 185ó továmou otce a synú ! Ko.
rvč anecb na Moravé ' kde vznikla pIoslu]á
ž ldle a houpací křeslo' Dalš ito!ám]' zalo.
ž ili ! B!í řici p' Hostýnem' Vel' Uhercí cb
Í 1a slovensku a ! MoÍ ' ř]alenkově. Prolo.
1!pv navrhovali vlasmí návrháii. od
l'.l900 laké smluyni aÍ chItekti.
lhlnlc|ó { rcc'), pů v' Dj|)nysů v oltai na
lrupnrch ibeme;órchestry l reckem dLva.
dle.
lh\r\o\ (iec'), t} c ovInuIa VLÍ ]nou Í é Vou
s p|nio\ou siš kou na konci. nosi|y ii mar
nady.
tchlo tchie (č in'), z!í řeci naska hrozivé ho
vÝrazu s lelkÝma oč ima a tesáky, která
bvla'dp|iko!ana na ánsl'} ch bÍ onzoqch
i keraňrckych nadobach od obdobi sang
až do doby kol' 1900.
tiar! (ziet'' pu! peÍ s'), t' \rysokahomolo.
\ila pokry.ýka hlav! babylonskych a peÍ '
skych tladců , 2' tÍ oj(á papezská koluna
Drb shvnoshi mií nolitulgické pří lež itosti,
Dú vodně bi]á, s jedinou zlatou č elenkou,
vyznač ují císvětskou moc papež ů ,od kon.
ce 1]' í ol' s dvojí korunou na mameDl
moci svěnké i dLrchovní , od poč . 14' stoi.
s třetí korunou, symbolizují cí pí avděpo.
dobně !ěč nou t alost slazků , svázaných
papež em na zemi' Barevněse skládá z pur.
fiuiové ho. modré ho a zelené ho pruhu
látky'
Ti{ Ianlho sk!o, secesní s', keramika, š per.
k! a rů z!é luxusní už itkovépředněty nev.
iónké ho malí ře, keramika a skláře
L' C. TifianYho (1848 1933). podní cené .
ho japonským uŽ ilým umění m a zač í najici
paří ž skou secesí ' V I' 1892 ?21ož il vlas|ni
d ny. z nlchŽ !} chazcly osobitč pojate vy.
robl'y Z baÍ cVné ho npakn|ho \kla. T' navr
hovai také celé inlerié ry, vilí aje do kostelů
a leřejných budov ap'
ting, č í nskýlÍ ojnohý bronzový kotlik slou.
áď k vaiení a s!,Í nbolizuJí cí rodinu, !ž iva.
ný od doby sang (ve 2' tisicileti př. n' l')'
tinktury, v h€raldice, společ ný název pro
barvy, koiJ a kož eš inyna znaku.
I
tlllll
N
f:::....-I
l.'. . . :. :t
.....'.'.'...
l
:.. ...'. .1
1.......
ITTTIXITTITII]
l l t l
l il| 1 il il
l lllilL llltl
ll t lt lr
tlÍ Í + $]:]:]m
tin(! lltal')' odstin pesll€ banJ. v€dle !a.
leÍ u dalš í chďakterisú cky rys kvallly bar.
vy.
tiráž ' ú daje o lzniku knihy, rytiš těné zpra.
vidla na koncisvazku. Býá tu uveden au.
tor. název dila, uměiec' který navrhltypo.
srafickou ú otavu, obálku, pří padně vazbu,
ňakladatelswí , thkárna, odpovědný re'
daktor. technlcký redaklor, poč et iluýIaci'
Iozsah v autorskych a \ryrobn|ch alš ich.
fok Wdání . velikost Í lákladu' v tiscí ch bib.
]iofiÉ kychse jesté udáva druh použ ileho
prma i papiru' 1akož r pořadole hslo q.
ttsku,
t208/
li\jc k|č lu. náze! č í nskévýzdoby porcelá.
|U 18' sto]'' pokÍ ývají cícelý povrch nádo.
l..] nnož stvim ruzných realislicky zobraze.
nÝch květu'
tih||o\á bó|oba: bč loby
Titáni a Titánkr' v řecké nrylologii děti
bohá nebe Urana a bohyně země Gaie,
\lnové okeanos, Koios, Krí os' Hyperión,
lepetos a Kronos, dcery Theia, Rheia,
NÍ né mosynó' Foibé . Thcmis aTé thys' Me.
'
i.' se někdy poč í talii potomci z dalš í ho
pokol€ni' napi' Plomé theus' T. se pokou'
leli Zmocnit ýlády Í ad své tem, byli vš ak
I]ien a oýahí mi olympskýnri bohy po
uryutnóm boji (titánomachie) přemož eni
a lvrŽ €ni do věč né tmy Tartalu. lejich
mÍ ile]i se měli stát přibuzní Giganti, ktcří
by|i pň ú toku na olymp rovněž poraž eni
l!|ganlomachie)' zápa( a Pad T' i Zapas
C \ bohy a lejich rnolivyFoU č al|} ,rn před.
mč lem umění v antice a opět od renesance'
litu|u! (lat'), l. v rané m středověku legen.
da k náÍ ěnné mu obÍ azu, 2. pamětni text
o založ enía zasvč ceni koslela umí stěný
zpravidla v int€ňé ru (piedcháZi novo\'ěké
pamětní nápisy), 3' rovněž nápis INzu
("r)
Ilalil klcncbnir klenba
(louš ť k! k|enbYi klenba
l|uč enó zdiro: nabÍ ené zdivo
tmeleni. v reslauláto$lví zaplňo!ání
a ú pÍ a\,aodpadlých n' qpadlých mí st'
! malbě mí st v barevné yrstvě tmelem, na
né jŽ se klade baí evná reNš , v plastice Zapl"
ňování prasklin a děrtnre]em a rovněž po'
lrchová ú prava.
loč enó |ano, zpú sob utváiení vlysu připo.
ninají ci stáč ené lano.
loócnice. druh ví nku (viz), stoč enýlátkoÚ
pás (n' 2ávoj' stuha i ozdobná š ňů razakon.
Č ená ýřapci), svázaný do kí uhu' s dvěma
luLnvmicipy !'yhihajictmi z uzlu T je dop|ňl'em
š dtu a od starové ku ilecnym.
mnohozlač ným sy,rnbolem, znač í cí mv zá.
kladní rovině svazek, pouto (uzel) mocen'
ské , lásky ap. Ve středověku byla t. ovino.
!ána kolen ntí řské pří by a přestoupila do
helaldiky| ZÍ skává erbovni barvy a zpravi.
dla upevňu]e klenot (viz) na pří lbě jako
výraz ocbrany, heroizace, vlády; krom lo'
ho se vyskyluje jako odznak zr'liiilní ch
světských řádů z dvorské ho proslředí
a Pozdni} o rylí řstvi a vzácně proniká do
křesů nské ikonografie' V č €ské m umění
období krásné ho slohu od lJ0. let 14' stol'
l' s volně v]ají cí micí py's dalš í miemblé my
jako ledňáč elt, a iniciáou W n. E mbec'
něla v okruhu václava lV. (ýdoba jebo
knih, Prvky symbolické výzdoby archi
lektuÍ vcttně staroměstské mostecké věž e
i na Václavově zlalé m dukátu)'
1ógr' oválný nebo mandorloÚ, až pěl net.
ru dlouhý kus látky, který Rí manó oú jeli
dvakrál kolem lěla a zbylý cí p přehazovali
pres levou ru(u,
iondo (ital')' kruhoÚ obraz č astý zejn.
v renesanci a klasicismu' Reljé fií mpro.
tějš kem t' je medailón'
topas: drahokamy
lopo|ové dievo' měkké bí ]é d. topolu (Po'
pulus nigla L.), velmi vláknité a houž e\.na.
té , mé ně \'hodné k stavební pÍ áci.
teuch, řec'), z nichž se předč í láv synagóze
pň obřadech' T' je v synagóze ovinula
ochrannou textjlii (nappá), opalřená plái.
lí kem (ne.í ). korunkou (keter)' š lí tkem
(!as) i ruč ič kou0ad) a ulož ena ve schránce
(aÍ ón ha kadeš ) za oponou (páróchel)'
tordoranÍ s]oupi sioup
tořeutika (z řeč '), archeolo8ické omač eDí
pro techniky zhotovování soch z tovů od.
lé vání m; kdysi 5e vš ak Už lalotaké pÍ o
chrysel€tanlinu'
torchěre (fřanc'), kandelábr, přiruč ní sto.
lek pro lampu na jedné noze, nejč astě]i
s kruhovou č itrojnohou ákladnou' Viz
také 8ué ridon.
torusi ooloun
torzo G ita]'), neú plná nebo nedokonč ená
socba (oapř' antická socha s ulomenými
č ástmi těla)' ! přenesené rtr smyí u socha
áměmó nedokonč ená v celé postavě
(např.jen trup n' trup s nohama)' považ o'
vaná vš ak za hotové dí o'
toskánský řádi anlické staÝební řády
tolem. pú vodné zví iecí symbol, zpravidla
plaslické stylizované zobrazení uctí vané ho
zví řete, považ ované hoza ochránce urč iÉ .
ho spo]eč enství později kmenový odmak'
touí aÍ ihabánsl(á fajií ns
to!árni hA|al hala
tracounr dracoun
tÍ llt (z lal.), ve sBú telsNí prostor vym€zený
nosnýÍ ni zdÍ ti, jejichž vzdálenost je
omač ovaná jako hloubka t' Podle po]ohy
se rozeznává t' ulič ní ,t. středÍ í ,sevřený
n. obklopený dalš imi t'' t' dvomí ap' v ně.
kteÚclr připadech je t' lotož ný s kí dIem.
tránsepl (zfranc')' přič ná loď kostela, cha.
rakteristická pro bazilikální dispozici,
vkláda!á rnei podé lné lodě a kněž iš lě,1é .
Ž e výš ky jako hlavní lod' T' zavedla staro.
křesé anská bazilika' Vyskytuje se vš ak také
tmbea' bí ý ří mský pláš ť jezdců . slouŽ il ta.
ké jako obiadní svrchní š at'
tóga
tó|r' lorah, lhoÍ a (z hebl')' svitek hebÍ ej.
ských textů pěti knih MojŽ í š oÚch(Penta.
t209/
u jednolodniho a j' lypů ' Ramena t' zpla
vidla zna|elně přesahu]i pics hnrotu boč
ní ch lodi do sÍ an] mohou !š ak bÝl ledu.
kovaná, Ytahovaná (např' U kaledÍ á]ní ho
t} pu v 8otice). T. mů Ž €bfi opatien poí á'
lem n' porlá]t v obou í amcnech'
transfer (z lat.), přeneseni panátky z pů .
vodní ho misla do nové ho prostiedí a sou'
vislos!í (architektuřy' stropu, náýěnnó
malby' sousoš í ap'). u nalby také ze dřeva
na plálno'
transpo'ce r horbó. pouŽ ití dí a z jedné
výtvarnó oblasli v jiné v přiměiené ob.
mč nč .
travó: klenební pole
(rarcr(in (z ilal'), sintr. pórovilá bělavá aŽ
ž lutavá hornina, vápenný tU|, už í ranýod
ří mské antiky jato dobře opracovatelÍ ý
aodolný stavební materiál
^ l'
obklado!ý'
Kompaktnich druhů t' se použ í vái \, so'
chařshí '
hecento (ital'). 14' stol' ] oznaóení pro do.
bové italské umč ní .
trejáž (franc' treillage)' lať ová stěna, mií ž
z ú zkých baÍ erných ]alí ' Zakdaá zdi. ve
fÍ ancouzské zahradě nahÍ azu]e š palí ry.ne'
ní vš ak poÍ ostlá. sÍ ovnej; loubí '
trhlinkYr krakelv, kraty
trhlinkorú polou: krakelé
lrihhrngl (ind'. sanskú ). trojnásobnó oto.
č eníkolem osy indických hinduislánskÍ ch
soch; \e1mi násilnÝ překrouccný postoj'
nohy ! profilu. trup zpředu, Í uka ze hla'
tribuna (lat.); empora
Ií ibrlnot Í kostcl (emporový k'). k opatí e.
nÝ v áp. lěž in' č ástj z.!l' podklenulým
p|ostolefi, jenž -se do lodi oleú rá okncm
n' arkádou' v c' ie č aslý \. předrománské
a románské fich' jako k souklomý. vlaý'
nický, panský' budovanÝ ! dvorci
n' ! blizkosli dvolce. Z něhož ledl pí stup
na lfl0unu.
triclinium (|al
'
z řeÓ'). antickč |chátko pro
třiosoby ! ]idclnč , přenesenějí delna ! iec.
ké m domč '
tí iforium (|at'), trifoÍ io\á galeric. pů vodnč
tii sdruž ť náokna. pozdč ]i ochoz obiha]í ci
! !í e Zdi koÍ cla gotické ho kaledrální ho
tvpu pod okny a nad alkádami. v)'skyluje
se vc Wsoké m chóru i v hlavní lodi: do
proýoru bí ryá otevien arkaturou'
triga (Iat'J. tÍ ojspieŽ í . antický dvoukolový
vů z váleč nÝ. tÍ iumfální a lejm' 7á!odní ,
taž €nÝ tÍ o]spiež í m.v přenesené m smyslu
dekoralivni plastika tohoto nánětu, už í va.
ná v monumentá|ní archilektuie hla\.ně
v 19' í ol. Podle poč tu koní . Zapiaž ených
vedle scbc sc dále vtskvluje biga (d!ou'
5přež í )a quadriga. kvadriga (č tvřspřcž í )'
lrig1ť G řeč '). trojicz. č lánek dó$ké ho řá.
du, \ouč ást Vl} sU' kame.ná deska opatře'
ná svls|ými Záiezv (gl'ví r) 7pralidla klino.
vé ho iezu. dYé na cclÝni uprostí ed a dvé .
ma polovič ní mina okrají ch (ná seií znuté
hran]')' V dórské m vllsu t' v]rmczuje š irš í
č Neřcové polc 1nretopy)l pi€dstupuje
a shoÍ a je ukonč en jednodijohou hranolo.
lilou ří msiókou' Dó|ský vlys s l' a meto.
pamije označ ován jako triglyfon' obdob.
ný diglyf(z řeč ' di, d!ě)na lozdí ]od l. ne'
má seí muté okraje' Heniglyf(z í eč 'hemi.
polovina). polovič ni g1yf' \'zniká sť ií znu.
tim postranní ch slis|ých hran lriglrfu'
rrittl
(rikoncho'| ccnllálni dispozice
tri itáři (ordo sanctissií rae TÍ initalis de
rcd€mptione captivoÍ um, TrinitaÍ ii ap',
o' Tdn.), iád 7alož ený r' t19tJ ve Francii
sv. Janen z l\'{ ath! a s1,. Felixem z Valois,
s řeholí sv' Auguslina a dalš í mi plalidIy'
Ukolem bylo vykupováni křestanů Zaja.
Ňch v křiž áckých válkách. Pů \'odně řehol.
ní kanovní ci, l' 1ó09 byli zařazeni mezi
ž ebrayéiády' T' se dělili na obuté a bosé .
Ie|ormované . k nimž patřila š paněhlrá
kon8regace, Za|oŽ ' r' l59ó janenr Kit. de
]a Concepción' Vltvoí la nový samoýatný
iád. od |' ]ó3ó s vlastnim generá]en,
U nás pů sobil od r' 1?05' Kostcly l. jsou
zpravidla Zasvé ceié Nqsv' Trojici' Rádo'
v-Ý odé ri bí lý llábit se š kapuliřem a kapucí ,
\pí cdu nd pIsou modlnč ervť nv křiŽ . č eÍ ny
nlail'' Znak: tyz l.nz \ ýnbmem poli' od
l. nutno odliš ovatjiné společ nosti k vyku.
po!ání zajatců onokÚ vč etně moravské ho
š lechlické ho bralrst\,a ze 17. slol'
(riplrch. tÍ ojdilný obraz. jchož č áslpolu
izr0i
ná|ně|o!č i konpozič ně souvisejí . napi' na
kí db!é mgolické m oháři.
tÍ iql|cIruÍ n, triskeles; trojhran
tí iskcIioni trojhran
[n!|lnilifc )' mohulnisyno!d TÍ itóna. sy.
n.r buha moIe Poseidona a jeho mánž e|ky
Amfitrí ty. Byli povaŽ ovániza mořské protěiŠ
kysilé nů a satyru. Zoblazoví ni jsou
s iů znými mořskýnri bohyněmia nymfami.
lÍ iuÍ nÍ álniob|ouki vitč Zný oblouk
lrí ož :podnoŽ
lí nohli řirnsa: ří msa
lrofqic' v antice pů vodně jednoduchý pa.
mátni} z ukořislěných zbrani' zbroje
aznaků nepňtelc, zalěš ených zpravidla na
ků lu vztyč ené m na mí stě vitěZství (řec' lIo'
paion, lat' tÍ opaeum). za ří msté ho cí sai
stvi uké architettoniclý pamánft se so.
chařskou Úzdobou. od renesance jsou
l' souč ii5tí lriumfální symboliky a motiveÍ n
ornamenliky, č asto velký kamenný em'
blé m ypodobě souměmě seskupené ho vá'
leč né ho náč iní umí stč nÝna pruč elí ch
n' atikách veřejných a flláš lě vojenských
ajchookÍ uh]!} sk-llujesei!Llmč ní Í anč ho
ýiedo!óku (viz anglo'ilské unlěni)' T' za
hrnuje lejÍ né nadvě t],Nvé skupiny; |'
triskeles (t ske]€' t11skclion). pů vodnč asi
Í rojraÍ nenný n' llojhrannÍ Boti! v podobě
pí sme0e Y,jehož Ialrrcna se č ascm na koncí
chlehce stáč ejí do s n. zí ská\.ají obdobný
NaI ví řivých plamónků l í řed má Í ů zný
lvar a celek mů ž ebý1 ohranjč en kruž nicí '
v mnoha \'ariantách a
'
doplňují cí mi Í Llb.
kovými motily (\'iz) se lyskyluje U Keltú
a v anglo.irské m umělcckóm řemeí e
i kniž ní malbé ' 2' trikvetrum (lakó trik\.el'
Í a). scstava tři rovných ranren'jež Yzájem.
něsví rajiú hel l20". na koncí ch se háko\'ilě
zalamuji a mohou bÍ 'lohfanič enákruž nicí '
K Základní m obrazcum patří lÍ ojramenná
slaslika (vjz). Meziobé ma tvp! l' ncpÍ obí .
hají zřelelné hřanice' v gotice ná t' analo
gie U něklerých typú plaÍ ré nko!ýchkru'
Ž eb (viz)'
troj|isl, ]€telový t' nebo t' konsú uovaný
geometricky, pNek rostlinné ho omamcn
tu' gotický rnotiv křuž etr'
lí oj|0dii chrámová lod
tí ojie'!: lrigl!'f
lronp. trompa (z franc'). I. stavební kon.
strukce zprostředkují cí přechod z mno'
hoú he]nftu n. č tveí cedo kruhové n' mno.
hoú helné základny kupole. 2. muš lová
klenbič ka umhť ovaná mezi dvoiicí zdí
k překlenutí jejich pravč ho ú hlu'
tromp€ ].oti|: iluzionismus
tropaeun: troiele
třoprion: lIofeje
(í paslič ígalerie' drobná aÍ káda v Ií ci zdi
pod hlavní řimsou zpr' na lnělš ku apsidy
n' prů č elílománskÝch kostelů . castá v Itá'
lii a v Po{ Í ní '
lrubkoú Í notir. Í and středovč ký geomet.
Í ický omaÍ nent kellské ho pů lodu. č astý
zejm' v ostí ovni oblaÍ i' slož ený zc d.\'ou
linií , kteÍ é obloukovilě vycházejí z jednoho
bodu' č ásteč něse postupně Í oze!í Í aji
a konč í v kruhové rn motivu, vyp|něné m
spirálamin' trojhranen (viz)' Vysliytuje se
v umělecké m řemesLe a kniž ní malbě'
(í umcru (franc.| tÍ ymó), l. ýiední pilí ř
dvouosóho poÍ tálu č astýv Boljce, mezio'
kenni p'i 2' lysoké zrcadlo zpra!. mezi
okn!.
trú n (z ie.'). druh sedací ho nábytku' v1a.
dařskó kieslo č aslo opaliené ba|dachýno.
lou stří š koua na stupnich'
třeni barcr. přÍ pra\.a batev rní \ení n pig.
menlú , emulzi n' olcjc a dalš ich pří sad,
kdysi ruč ní tření n.Ldesce Z tvrdé ho kame.
ne s dotonale rovným povlchern pomocí
tří č e(!iz) Z měkcl,ho Í nateÍ iáIu než jc
0€ska'
třcš ňoló dřcl0, \iš ňo!é .l!rdé , středně
těž ké d, tieš ně (Prunus avium. P' cerasus
L') už í vané
^ láš lč
k |ýÍ obě dýhované ho
tři Ctácic| Charitky
tii tcologicl.ó ctnoí i: ctnosti a Neieýi
třič . í ť * a,|' t' na tiení batev (viz)tvaÍ u
noŽ e n' š pachtle.2' ná.\trq k hmulí a stí Í á.
ni barvy, rů znóho profi]u třeci brany, uí .
vaný Zejm. při zpracování lilografie a silo'
tisku (tz!' rakle); sesláYá z desdč ky z tvr.
dé ho dřeva n' pásltu z pruž népryž e
n'zPVcadrž adIa'
tří č tu{ eč njsIoup: polosloup
třič tirlěslolp, Ilcsprávný niiev pro lií .
č tv.teč nisloup' Zapuš lěný do zdiva č t!í 1'
nou své ho dří ku a vystupují cí třeÍ ni č tvÍ '
teml,
tsuikoku Úap')| lakoYá pÍ áce
lsuiiU (jap'): laková práce
tudorská golila. tudorovská g', označ eni
propozdnigoliku ! Ang]ii (kolem 1485 aŽ
1535 40). odvozené od dynastic Tudorolců
(od !' 1485)' Po slohové stránce se
přckýá s pozdní m pcrpendikulámim slohem
(viz: pclpendikulámi gotika) a s po'
č álky lenesance' K charakteristickýÍ n ry.
sů m t' g' ve slavitehlví patří tuPě hrotilý
oblolrk. ní zkÝ í ' v} soký, tteÚ je podle to.
hoto í ohu označ ován jako NdoIský ob.
louk.
lÍ 0chi|u5 (z řeč '' lat'). výž labek, aí chitek'
lonickí č lánek lodorovné ho' vydutě
n. konkárné tvoiené ho profilu' Má ú lohu
vázací n' vzpěrnou;např. v patce iónské bo
sloupu Je zač ]eněn Í nezi dva oblouny (viz
torus; sro\'nej výž Iabek)'
(Í ojhran, trlske]es (z řeč ')' rikvetrum
(z laI'), Uznač eni pÍ o troič etny q/zdobný
rnor|\ sesla\'enÝ V kruhu. vzniklÝ ! Dohan.
ské m lru]tu í unce iato souč ásl í vmĎolckv
otáč i\'é ho pohybu. od konce právóku roz'.
y|eny v nrnoha kulturácb. V Evropě ie
t chalakteristickÝ pí o keltskó umÓni.(vii)
i2I1/
tudonký ob|ouk ob|ouk, ludo$ká golka
tulská práce niello
tunů a (lat')' slolovitá n. trublo!á í orma
středověké ho kamenné ho náhrobku na
podezdí vce a s krycí deskou' obohacenou
plastikou leí cí poslavy Zemřelé ho n' kí .
tunic't (2 lat'), spodnilněné l llněné rou.
cho muž ů a ž en v antické m Rí mě' obdoba
řecké ho chitóÍ u' Přes t' ří mš lí obč ané no.
silitógu. T' mohlá býl lemovaná nachovým
pruhem, odznakem hodnosti.
tunica alba (lat.); alba
tunice||a: dalÍ natika
tup|ovk! (z něm.)i dvojslěnky
tuŤ ban (2 něm', pů v' z tur'), pů vodně
orientálni, mohamedií nská pokrí ka hla.
1T z obtďené barevné látky.
luribulun (lat.): kadidelnice
tuŠ ,č emá tekutina Z jemných saá (přip.
z pi8mentů balev), připravovaná podle
ru?ných předpisů , prostředek ku psani, Ú.
sování ' kreslení a lavirování , po uschnulí
vodou n€smy'telný' Mastí l. je Cí na, kde j€
Úroba l' obfklá od pol. 3. tisí cilelí př.
n' l. Tuš í se kreí í nebo maluje'
tuž k& pfuodně olů vko n' vzácně sří bmá
t. (viz), od pielomu 18. a 19. slol. L ztuby,
ruzné barrf a stupnice tlrdoí i'
tuž koií lechnik!' grafická technika, l'
t' t' { t. Í ranýra, kre:ionová manýra, lept
s kreiónovou manýrou, také kří dová tech.
nika, pastelový tisk), v lisku z hlollbky
omač ení pro grafickou technil(u hancouz'
ské ho pú vodu, už í lanouv 18' a jeŠ tě
19' slol. I( napodobení tónové kresby luž .
kou, kří dou' rudkou n' pallelem, lhodnou
Í ovněž k výstiž néumělecké Í eprodukci
originálů treseb n. pa$elů ' Na kovové
(měděné , zinkové ) desce se kresba napo.
dobuje drsní cí nia nnicí mi nástÍ oji |emné
rulety anolety' matoáÍ a palič ka;viz: zmi.
dlo)v€ voskové m kr} tu n' pří Í nona desce'
Dále se postupuje technikou leptu' Lze
pmcovat i barevným tiskem' T. t' 5e nadále
uává jako rytina s krejónovou manýIou
n' lept s krejónolou manýrou' 2. t' t' V tls.
ku z plochy představuje druh jemné Uto.
grat]e' prováděné na kameni velmi tvrdou
gÍ afitovou luž kou.
trÍ rnice' stavebnina vyrobená z pálené hlí ny
n' jiných hmol (š kvárobelon ap')vetva'
ru hranolu, jehož stěny jsou zptavidla ná.
sobkl Í ozměÍ ú noÍ nalizovaných cihel'
trarodori architektonitkól architektonic'
ké tvarosloví
lvarorkJ: cihla
trrdá dřevai bukové , dubové , habrové '
hÍ uš ňové 'jasanové , javorové , jilmové ,
ořechové , š ves!ko!é . tieš ňové a buxusové ,
zimostriizové dřevo (puš pan), eben, maha.
gon' makasaí , sanlal a dalŠ íexotická d'
Tirdoš í jni. tvů róí skupina č eských maliřú
mladé ho pokolení , rú zné hozaměieni, kle'
í se r. 19 1 8 spojili k spolcč ným Ú$a!áí n'
(pořádaným pravidelně do r' 1921).{ T''
jak se sami pojÍ ]enoVaIi' patň' V' spá|a.
J' capek. R Kremlič la. l' Zoavy.
o' Manánek; vystaloval s nimi také J. Sí
ma a arch' B' Feuentein. Tento krá* ý
ú sel vývoje byl pro ně dú lež itý.hodnolili
své poč átky, nejednou poznarnenané ku.
bismem, a usilovali o vlastni výadřovací
zpusoDy.
tvÍ z. opevněné sidlo drobné š lechty (zema.
nů a rytí řů ), zprav' menŠ ich lozměru, jed.
noduš š ídispozice a opelněni než hrad' bu.
dované pí mo ve vesnicin. vjejitěsné blí z.
kosti, pii dvorci n' uprostřed dlorce
n' v blí zkosti mlýna, situované na výš ině
n' obehnané vodnim pří kopen n' na
ostdvku v rvbní ce (vodní t')' Vyskytuje se
od 13. do 1ó' stol. ! nemnoha typech, od.
vozených z hradní ho ýavilehtví . V gotice
se uplatnila kuhová i pravoú hlá dispozice
celku' věž ový typ (obýná hlanolová věž ),
palácový ryp obdé lné ho pú dorysu i sloá.
tějš i s€stava budov (hranolová !ěž a ?!l'
ob} tná budova). v renesanci přelládá
pravoú hlý pů dorys obytné budovy. Již
v 1ó' a 17' í ol' byly nnohé t. pře$avěné
v ámek n' upravené na sýpky'
Tychó: FoÍ luna
ltkrorilá ť á4 chaÍ aklerislický' plod tyk.
ve Připomí na]í ci tvar východoásijských la.
jánsových i poí celánových !áz a podle to.
ho i delflské fa]ánse.
lrmplnon (řec'), trojú helnftová č iseg.
mentová plocha, lyrnezená tiontoneú .
TÍ ec. Týnice, lovárna na výÍ obu kameni
ny zai' J' F' z ví by ! Týnci n' Sá'zavou,
č inná v l. 1793'18ó6(odr' 1830vlobko.
vické í r majetku)' Vyráběla zejm. stolni
nádobí ' pňpomí najicí naŽ lout]ou anglic.
kou kameninu. hladké i prolamované ,
zdobené malbou n' měditiskem' Znač ky:
mí stní n&ev (Teinilz), jmé no n. mono.
8ram výrobce, pří p' jcho mak'
T(nť c. Týnrce. zn.
tYpizace (z ieč .)' jeden z Vinamných po.
jmú estetiky, obecné teorie umění a rovněŽ
|eorie vfoarné ho umění ' v lvorbě |' před.
staruje zvliiitní , historicky proměllivý
proces umělecké ho poznání a zobecnění .
Závisí na tvú rč íobraunosli, postoji ke sku.
teč no$i a individuální schopnosti ha !o.
nizovat v dí e dož ky zoblazeni a \"ýrazu,
obecné ho a zvláš tniho.
typo$afický ornafu enl' soubory dlobných
ornan]entálnich Í noti!ů , pásů a line} , zá.
vNle Í a 000ove oÍ namentlce, uavane
v tiš těné tnize při typograf]cké ú pravě
stran' dělení Lapilol. pozlěji č lenění č aso.
pisu, letáku, plakátu ap' T' o' doprovázi
výlojtnihtisku od 15' stol' Podní cený po.
ÁD
Tcintlz
/212/
{ lÚbn\mLpr!k} V kIllnI maIbě. byIponei
n]1 ire \VuŽ LI V benaÍ skych t|skamach
;Diť 1omu i5' a 1ó' í ol'' kleré sivedleliler
t,narirrvaly lakó drobné tiskařské ' kovové
ló|Dv I ornamenlální mi motivy. siroce se
nrzví iclle 2' polovině i9' stol. a v období
.cccs; kdy doprovázel ú silí o krásnou kni.
hLl' K Í yze ornamentální m prvkú m se teh.
.]\ !iLlo]ih i drohne' dekorativně stylizo'
r.Lnc notLtr Í i!urálni a krajinařtke' Tehdy
'ť
l o Zač a| Io7liš oval podle druhu knih!
Č l l]leraluÍ l'
ttpologic (z řeč .), v dějinácb,umění nauka
o lypecl. lellcn vznlKu, \ryvojl, mlgracl
x prrimé nách' V urbanismu a architektuře
]d; o h.p\' dispozice. stavební a funkč ní
irlr ohiiných'i uceIov} ch budov' Iyp}
ť in|ů ,\} zdoby ap'' V už ilefir uměni jde
, l\ll prť dmé tů 'V zohÍ a2ujicich uměnich
! r\pvd||a' ce]d náměIolaa funkč niodvěr
\ J ze]menr ]knnogÍ áfii(tiz)' chJrakleris.
r ckrm pirl adcm [.voje t]pu v architekIuře
jc l"í voj divadelní budovy a scé nogra.
lie od anliky po souč asnost, v malí ist\í
výro] klajinomalby, její osamostatnění
a rů zné l]'poloqické věfuení .
Ipr rnticklch chrámů ' řecké chí ámy bU'
dolané v posváhýcb okrscich v městech
i ! nábož enských střediscí ch, stavěné na
sLupňo!ité podezdí vce Gtylobates)' zpra.
vidla orientoYané (záp' vý.h') se vstup.
ní m hlaY prú č elí mnavých. Í ral)ě' pře!áž .
ně praloú hlé ho. podé lné ho pú dorysu, se'
Ild\d il piel]\ině (prnnáo\J. \lastni \Vaty.
ně lnao' jcdno]odri n' trojlodni G \'nilř.
ní m ochozem) s kulto|ní sochou, pií stup.
né pouze kněí m a kněž kám. zadní předsí '
ni (opi(hodomo', kteÍ á byla zamňž ova.
ná n' uzaviená zdi a slouž ilapří p'jakochr'
poklatlnice' a vnějš iho sloupořadí (perisla.
sls). tvoří cí ho ochoz' Podle dispozice řec'
chr. zahfnují podé lné 1ypy: in anlis (lat.,
lakÉ ln palaí arium, mezi \'ýběž ky)' cela
( piedni piedsí ní a dvo]ici sloupů mezi
boč ní mi. prodlouž ,enÝni zdrni celv. in an.
11\ posticum (naví . sé zadní předš í nímezi
anlaÍ ri) a dlojÍ ý in anth, dále prostylos
s pred\taveným í oupořadim jen vpředu,
amhproývlos se sloupořadí m po obou
uz(]'ch stranách. tedy vpředu i vzadu, pe'
npteros se sloupořadí n obklopují .'í m ce.
lox slavbu. dí pteÍ o!s dvojitým sloupořa.
(r]Í n IoLcm celé
'tavby.
p\eudoperrpleros
a p\eUd^ d|Í llelo\ napodobu]|o l} lo tlpy
laké s pouŽ ilim polosloupů . centrálni dis.
pozici předslavuje monopteros na kruho.
vé m pů dorysu. Podle poč tu vnějš ich slou'
pů , klerý bývá zpraú dla sudý, rozIiš ujeme;
4 tetraslylos,6 hexastylos, S - oktasly'
ios, 10 - dekastylos' 12 dódekastylos'
Dalš í dělení Je podle š iře intercolumnia,
mezery Í ]€zi sloupy. Typy řec' chl' se š í řily
i na sicilií a do llálie a ovlivnily chÍ ám
ctruský (obrykle s vělš í š í řkounež dé lkou)
a tYpy ií mské ho chlám . kte|í vš ak Wrů ý
ú v jiných ideologických a spoIeč enských
podminkácb' zahmuje řadu chr. centrální
dhpozice a představuje aÍ chitekluru vniti
nlno prosloru,
t$kls (z něm.): drahokamy
ú bé |ialabastr
uhe|, č erný, nejměkč i nateriál kresby' pře.
neseně jedna z technik kÍ esby' Pří rodní
u. se připravuje z pálené ho, dřevěné ho
uhií ' u.nělý u' se vyú bíz prachu č emé ho
uhlí ' od 15. stol' se u' už vá ! podkr€sbě
í nalby, ! připravných náč nech a studiich,
\, laÍ tónech i ve volné kr€sbě' Vyznač uje
se š irokou š kálou tónů . Je jemnÝ a r'yž adu.
je fi{ ování (v: fixatiry)'
!cho: uš i
r|káZkorí n|ode]: modelletlo
ukiloc (ap., obmzy proněnli!é ho svěla),
hlavní směr japonské ho baÍ evné hodřevo'
i€Zu 17' 19' í ol
'
oblfuený pÍ o lidovou
temaliku z běž né hož ilola(ge]š i a herci
v kaž dodenní lrrajině) a dnes i pÍ o svou
qsokou BÍ aficl(ou ú ro!eň' K představite.
lů m paďili Hokusai nebo Utamaro.
ukonč ováni č áýi stavbv| $řecha
ukonč olrcí č |ánkyl aí chiteklonické č lán'
ky, č uč ek
Ukonč ujici řimsal ří msa
Ukřiž ovánil Krislova ikonografie
u|ič ni tronta, řada pruč elí obrácených do
ulice, zpravidla souvislá Gevřená) a rov.
noběž ná s osou ulice; dodí ž ujejednotnou
linii nebo i výš ky' od ří mské anliky patří
k řadové mu zpú sobu zastavění (záslavby).
Zvláí tní m pří padem jsou soubory budov č i
bloky navrž ené jednolně.
uhramarin: lapis ]azuli, nodře
Ulissesl Odysseus
unbikulus: svitek
umbra' pí rodni a pálená: hnědi
umělé při'skyřicc, syntetické makromole.
kulární látky, polyÍ ]ery' s vlasmostmi přr
rozených p', ale s š irš í mpouž ilim, také
k ýobé umělých hmot, termos€tů i ter.
mostatů . U. p. se použ jvá nké ve smé si
s pí skem při výŤ obč p]astických reproduk.
c'í , tzv' výduskú '
umó|ecká anrtonie (z řeč '), nauka o stav'
bě a podobě té la' zvláš lě lidské ho, byla již
v řecké antice a pak od renesance dů l€ž itá
i pro plastické a ploš né zobrazováni postav
v klidu a pohybu' Pomú ckou byly figurky
tzv' svalovcú a později analomické allasy
pro umělce'
Unč lccká besedni umělecké spolky č eské
a moravské
umě|ecká di|na, výrobní jednolka v kte.
ré mkoliv druhu a odvětví umění milulosti'
vyznač ovala se kolektivní m provozem
a zplisoben vý1varné č innosti. V prácl na
zatázku a poslé ze i pro trh sdrú ova]a
|untci výÍ obní a uč ební .Poč átky d' pro.
voŽ u tk!í ! antice. Dějiny u' d' sledujeme
od č asné hostředověku, kdy se !'yskýuji
v kláš terech, při biskupsMch a vfiineč ně
na dvorech panovní kú :iapř. skdptoda
(kde se knihy ruč ně psaly, zdobily a váza.
ly)' stabilní n' putovní d. sdruž ují ď staveb.
ní obory n' skupiny tvoí cí nií těnné mal.
by' Model organizace a provozu předsta.
vují laickó u' d' řezbářů , nalí řů deskových
obÍ azú (ohářú ) a ziatn]ků sdruž ených
v ceš í chstředověkých měst' V€ své hierar.
chii zahmovaly mislra, zpravidla majitel€
d'' pomocní ky- lovaryš e a uč ednfty. stře.
/ 2t3 I
dovč kíu' d' tvořila souč ást C'bydli a by|a
Zaňzena přibliž nč jakodneí ni alelié ry' od
u. d' odliš ujeme stavebni hutě Ltobv pozd.
ně románské a 8otické | předýavují vé tš i
koncentraci sil i pokroč ilejš i dč |bu práce
obdobnějako nč kleré cí saiské dí lny ! Bv.
zanci' V už ité tvorbě byly picdstupněm
manuí akuní um' výIobv (např. sklářstvi
a Úroba tapisé rii). Dí enský proloz pietr.
!ává v období pozdni golik!. lcncsancc
a baloku. kd! !š ak postupné dochází k vč .
domé mu odliš cni osol]ilé pláce mislra
a anonymnich pomocní ků ' Termí n ,,dí ].
na.. se přeneseně vnahuje na Úrobek po.
mocní tu (např' dí enská replika č itopie
! deskovó malbč )' \.nové době scd en
ský pIovoz udú uje v oblaýi restauÍ ování .
konzervace a už ité houÍ né ní .Te nfu ate.
]ié r(2e staré f.anc') znanrená dí lnu nrají ie'
sochaře č irýsovnu aÍ chilekta' přenescně
d. ibto8raí a nebo d' filmoYé rýotry'
umělccká komota; sběratelsNi
umč Iccká kÍ ilikr (z ieč '): Výtvarná k'.
zlláš tní č innost a zároveň oboÍ yč dv
o uměni, zaměiený k !ýkladu a hodnoceí i
soudobé ho yí \'arné houmé ni !š ech druhů
a odvělví , jež lozebí .á. vlkIádá' hodnoli
a usměnňuje' Zpč tnčse obrací k umělců Í n
a ároveň j€ m€zič ]ánkem mczi uÍ rč ní m
a společ ností .Populaňzuje a prosazuje
hodnoty a tendenoe, prohlubuje pusobeni
um' !e společ notti. spolupú sobí na výaoj
uměni' Proto formuluje umě|ecké aideové
pož adavkr i mč ií tkaa slupnice hodnot'
Stýká se s dějinami um'. obecnou teorií
um. a est€tikou. Neobejde se bez znalecl!í
a uiaduje osobni postoj i cit plo !ýt!aÍ .
nou kul1uN. U' k' ú zce souvisi s vÝstavami.
soLllěž ení mia s uměleckÍ m tÍ h€n' '{ č .
koli tořeny u' k' tkví l antice a s niiznak1kritických
soudů se setkáme vc í ředolé .
ku, rozviji se od 16'-17' slol' Své bvtnÝm
oborem se stala ve Franciipo pol. l8. stol.
v souvislosti sc Salóny (l759-81)'
V 19' stol' se u' k' š í ňlav bojich o roman.
tismus, realismus. impresionismus a postupně
zí skávala vědecký základ'
Umě|ecká ieneg|ai už ité unrění
un|č ]ccké spolkr č tskó i mornlské ' sdru.
ž ení vÝllamých umělcú na základě lr'ů r..
č í ch'ideových. .qenerač ní ch a praktických
zájmú vč elně ptalidelné starni a vesnré s
i publikač ní č iInosti'vedle nich í ozliš uje.
me lvů rč ískupiny bez pevné orBanizač ni
Základny (např' Tvldoš Í nq a neávislé
krouŽ kr (napi' tzl' Maverů ! klub), dálc
sdruž ení akluby piátel umé ni rú zné ú lov.
ně a koneč Dč v nejš ldí msÍ nys]u i s!ópo.
mocnč výIobni spolky (napi' Artěl] SvaZ
č sl' dí a)' od sYí ch poč átků u' s. znamenaji
zce]a noYou a llivnou í ož kunaš eho uně.
lcckóho dč ní 's mnoha obÍ aty a přesuny
skupin se vwí cly aŽ do dobr po polovině
20' slol' PřechodnÝ typ v dobó národni
ho obrozeni piedstaluje Krasoumná ]€d.
nota (1E]5 1940), zaloŽ ená společ ností
} la\teneckých přátel urnění v cechách
k podpořc slálé obrazárny (od Í ' 1932 stál.
n!) a dobo!óho umč ni. Pořádala jarní vý'
stlw domáciho i Zahraniónilro umění . ve
2' po|' ]9' $ol' mnohé zií luž né 'Avš ak
svým sociální m slož enim. národnoýní m
rázem a umč leckou oricntací se záhy do'
stala do rozporu s kuhuminr Ž ivolem na'
stupují cí ho měš ť anstva' J€ho potieb} vI.
volaly dra \kuleč né u' s z revoluč ní ho
k!ilsu Í ' 1848 vzeš la Jednota umělců vý
tvarných.jejiŽ koncč néosudy nejsou ú plně
objasněné ' a I' lijó3 byla založ ena Umě.
|ecká beseda' ve vÍ varné oblasti sfiěio.
lala k cilun genelace Národní ho diladla'
Y následulicí m pokolení vš ak na č as ustr
nula' Nejstalš i organizaci architektů bvlod
l. 1865 6 spol€k architektú a inž enýů ;od
r. 18óó vydával Zpráu' \polku AI, od
|. 1902 ArchiEktonický obzor' r' 1898
pňprali| ve|kou výstalu své č innosli,
0 dokonaloí sakrální ho uměÍ í zvláš lě li'
Lu|gických předmětů uliloval vfvaÍ ný od'
bor Křcstanské akademie. \'znikié r. 1875i
slouž il mu č asopis Melhod (1875 1904)
propagu]í ci rovné ž pé č io cí rkelnipamát.
kv. od pielomu 19. a 20' stol' jsou změ.
nr \. uměni a v.í ryoj směru ú Zc€ spjaté i se
spolko|ým ž ivoten. pieruš eným r době 1'
s!ělo!é vá|kv. literá znanená da|š í předěl.
Pú sobil spole| výl!amých umělcú Mánes'
álož ený r' 1887 mladými, do něhoi !Í u'
povali kolcrn 1900 i modemi architekri.
PÍ vní spolkovou Výstavu uspořádal
Í ' 1898' \'} dá!al volné směřy
(L397.]949). králce se podí elna č asopi.
su plo rlchlLekluru styl(]908 19]ói po.
lé spo|eč noí atchilektů do 1939); poz'
dé ji rozvinul dalš i publikač ni č innost lč et
ně edice PIameny. sbí rka dobré ho umění ,
(nakl' N{ elanldch)' Na ÚÍ avách i v tisku
prostředkoval poznání v evlopské š í ři'Ro.
ku 1898 pňbyla v Pí áze Jednola umě1cú
výll'amých, navazují cí na někdejš i Jedno.
Iu; rydáva|a č asopis Dí o (1902-3 až
1918 49). Někleí č lcnové JUV rovněž
vstoupili do sdruž ení ví v' umé lců morav.
ských (Zal' 1907). větvení záhájila avan.
lgatdní skupina osma (výstarf 1907'
1909), která r' 1909 vstoupila do sW]
Mánes. Po Í olpoÍ echjejí č lenové vesměs
nač asvystoupili (1911) azaloŽ ili skupinu
vfr.arných umé Iců s č asopiscm krát(é ho.
tlvání Umělecký měsí č ni} (l911-14)
Blí zký sVU Mánes i Skupině byl takó
Aftěl (1900'l93a); vmikl jako volné
druŽ stvo yÍ !árnftů vš ech oborů , usiluii
cí ch o Í nodeřní unělecté iemeslo a kultu.
ru bydleni: po svělové váIce se stal akcio.
vou společ nosti. Na sklonku ýálky se roz.
vinula skupina Tvrdoš ijní (1918) se sbor'
ní kem Ní usaion (1920 21)' Nemé ně vý.
znamná byla dloji ob|oda výlvamé ho od.
boru Umč lecké besedy kolem 1909' Po
r' 1910 jej rozmnož ilj č l€novó tzv. Mayero.
va klubu' piát€lé malii€ D' Mayera'zají ce
(také Kruh pro společ nou práci umč lec'
kou). Z
]ejichž í ředu vyš el popud k sbomí
ku Zivol a Í rýlus (1' lď')' ve 20' letech
doš lo v€ Vo UB k osamoslalnění Ev. so.
ciá]ní skupiny (l924 27)' Její ž někteří č le.
nové přeš li do sW Mánes' slohoÚ vfoj
a š í řezájmů se' zrcadlí nelen na výstavách,
v č asopisu Zivol (1921 48), poslé ze
v edič nich iadách Poklady nár' umění
aCestak umění ' Vr. 1925 sevPrazeujalo
nové Sdruž ení ť tvarnftú , přetvořené
Z regionální ho sdruž ení t"í vamých uměl.
ců seveloč eských Gal. l92]). Z potřeby
lamostatné odborné zii} Iadny se zltí m
l' 1917 zrodilo sdruž eni č eských umělců
gí afiků Hollar s č lvrtletnikem ýejné ho
jmé na (1923 57)' K věh€ní organizací
a periodik doš lo v l' 1918 1919 u alchi'
leků . Z]ejicllodboru! sW Mánes vznik.
Ia společ nost architektů , která pak vydá.
vala vlaslní č asoph styl (v 1' 1938-39 byl
slouč en s č as' stavba a $avilel v nový oÍ .
8án Archilettuta). Kí om toho bylo zalo.
ž eno sdruž ení architektú (č aropts stavitel)
a KIub architektú (č asopis stavba). V tra'
dič ní mspolku architektú q inž enýru se
ustavil odbor architektů s casopisem č s'
architektť l, později pod názvem Archilett
SIA' Ze sjezdu alchit€ktů . uspořádané ho
IÉ lou frontou (t933), vyš elsvaz soc]ialis.
lických alcbiteklů ' V oblasti modemí ho
uŽ lé houmění a kuhury bydleni pu.obil
l?t4/
s\lil.\L' di]a (zal' r' 19]4]ako svaz č eské '
lro dí |ai l' 1948 se zapoiil do Ustředí 1ido!é
umi]ccké vÝrobv) Pb.ní n ohniskem mlá.
'lj
Iť lo|uóní avanl8ardy byl umělecký svaz
l]cť č lsi|'Usta!€ný Í ' 1920 (viz). s č asopi.
\ť D ReD (1927 l93]). teol8anizovaný
| 1929 Z jcdné větve sÍ něřují cík í urÍ ea.
|]nické akIivitě (1930 32), vznikla poslé .
lc P|a^ ká suneallstická skupina (i934l
illk. skilpina surlealislů v CsR). V teole.
]L(]ké
j ofganizátoť ské rolině brla dů lež itá
l-c\á |Í onla. Za]o;ená r. ]929' vydávají ci
.asopls stejné ho jmé na (1930.33) a řadu
krriž nich publikací . V polovině 30' let roz.
množ i| spolkový ž ilelsamoÍ ahÝ Kruh
\Ýlvalní ch uÍ nč lkrň' Na poč átku 2' s!..
\álkv sc ]ť š těrozvijí Spolek vÍ tvarných
unč icuAleš (také Prairký Aleš , SVU1. Ve
ú leč nýcb|clech se vš a| nladí umělciale'
oletici sdruž ol ali ! novÝch lvů rč í chskupi'
nách:scdm ! ří Jnu (podle podzimní výýa.
ry r 1939), následovala v r. 1912 surea.
listická skupina Ra (Ďají cí předýupeň
! ýaIš í č innos1iv Rakorní j(u)e civilislická
Skupina.l2' ochrannou oÍ ganizací se pie
chodnč stal sy dikJl ÚÍ arní kú ,hospo.
dáí ké ho s|tuu architeklú ' ma]í iů a socha.
iL] l Prezc (L941). v pováleč né obno|č
spolkovó č innovi 12niklo ješ tě několik
\dÍ uŽ ení .zejné na Spolek !ýl\'aÍ ní ch
uÍ rlě]cú Marokl (proklamace ]945).
' Pnni náIodnosl ě ]ednotnou organizací
na l!{ olavě bl| Klub přátel umé ni, zal'
v Brně r. 1900 k výstavní a osvětové č irt
noýi { vÝtv' odbor' ] 90ó)' Z ideových a or
ganinč ní chdů Vodů jej umělci opu$ili
a Y ].lodoní né usta\'ili sdruž ení \'ýt\'arných
uÍ Ť lělců mofavských (1907-1959)' pouta'
nó \ztrh! k praž skó Jcdnotč u' v. sW_M
Y} 'dáralo Umé lecké list], (Zal. 1912'
1919 22) a iadu almanachů . V Bmě krát.
cc pusobila skupina sursum (lat' Vzhú rui
!ýsta\'! r. 191l)' V zn]é nách po l' svět'
!alce !nlkl v Brně K|ub \"ýtvarných uměl.
(ú A ť \ lIL]lLrI lt]Ž p,]L opuslll.r skuplna
\\|\cr niť h urnělcú (]92]) modť mi Uriť n.
lacc. Z regionáiní ch snah se zrodila Koli.
ba' obec umělecké tvo.by na Moravě
(19]!-:.]. poltus o obnovu ]924). blí Zká
lzv' i\'la} 'erovu klubu v UB v Praze; ie]í m
cenllem byl Frení át D. Radh. Prolěiš kem
SVL Mánes \e ýala skupina výtvaných
t|me]cu (/,i1' I922)a ! liniiavant8aldy pú .
soblla od l' ]923 brněnská odboč ka De.
ié tsilu (\iZ) spolková č inDost se lozrú sla'
la;r' ]926 b!lo v ostravě 7a|ož eno N'Í orav.
skosle^ ké sdÍ už cnivýtvarných umělcú
a ve Znojmé r' 193'Í nátodnoýně smiš enó
sdluŽ ení výtvarných umělcu jihozápadní
NloÍ an '
Zalí m se š tč pilvistarš i klubv přá'
telumění ' zaI. r' ] ý18 volomouci, Pfuí ě'
jovč aPřero!ěj ! PÍ ostójo!č klátcc pú sobi'
la skupina Rejsek vzniklá I' 1933; mladé
pokolení . usilujicí jiŽ dóle o přckonáni re
gionalisntu. r' 1937 založ ilo v 0lornouci
skupinu olomouck!.ch !ýNarni} iů ' Re.
gionálni spolkt mczivá]eč né hoobdobí
v Cechách vyznač olalo ú silí o dilerenciaci
a souvislost s uÍ rěleckým Ž ivotem ! Praze'
V Plzni, kde od r. 1910 pracoval Klub Ú.
Farné ho umění ' bylr' l9]9 založ en spo.
lek { tvamých uměiců plzeňských (od
r. 1925 sdruŽ €ni ápadoč eskÝch \.ýlrar'
ných umé lcú )'jehož č innost zahrnula edici
sbornftů ' V Ces' Budějovicich se od r'
l925 slibně Í oz jclo SdruŽ ení jihoč eských
výtvamiků ..lydávajicí zdaiilý sbonrí k Prá'
ct (1934'41) a pak jeÍ č Umč nÍ ]iŽ ní ch
cech (194?-48)' Na pozrci Levé tiontr lu
stála a!ant8ardni !kupina Linie (i930-38)
o sekci literární a výllarné , zabmujicí i po.
zoruhodnou folografickou lvorbu; vydá.
va|a č asopis stejné ho jmé na (193l 3ó,
1937 38) a zlláš tní edici' Sdruž enívý.
Narných uměiců \e\'eloč e\kých mělo kIá'
tič ké tlvání (1923-21)i následujicí ho roku
se v Plaze změnilo v Sdruž eni výtvamiků .
- Z prlaich pokusů o sjednocení spolků
a skupin' (Jcmuž za !álky předcházel so.
ciálnč orientovaní syndikát). \'zeš el v po.
láleč né etapě Blok č e5kÝch !!.l!arnftů
(1945). Blok !ýllamých umělcú země
moravskoslezské . sdruž ují cí pět spolkú
(Aleš v Brně' svUMv Hodoní ně. skupina
olomouckÝch \ýtiamiků , sdruŽ €ní slez.
ských výtvamí kl] ! opavč a NÍ olavsko.
slezské sdruž ení v oslla!ě) se společ ným
č asopisem Blok (1946 49) a koneč ně
Svaz výrvarných uné lcú (1946)' Jednotné
tvů rč íorganizace. svaz č esk!.ch !Ý!!a.
ných umělců a Svaz architektů l CSR,
vznikly pak r. 1948.
Uně|cclió trů rč i5lazt r csR. SlaZ č cý
kých výtlarných Umělců a svaz atchilektů
Č sR(a jejich slovenské protě]š ky) bylv
uí aveny v r. 1948 jako jednolné , dobÍ o'
volné , Úbč rové ideové .lvú rč íorganizace,
které sdruŽ ují umělce í ejné hoplofesio.
nální ho Zaměření a teor€liky' č l€ny a kan.
didály' Nahfadih někdejš í umělecké !pol.
ky (viz). V r I 972 nadto vznikly tederali!ni
svazy' U' l' s' byly socialislické or8anjZa.
ce. ií dicíse stanovami; č lenily se pod]e
krajú a spolupracovaly s dalš í miuÍ nělec.
kÝmi svaz\'. jinými kultumimi institucemí ,
UrlJn\r \taInl5prá\). podnik) a iinymi or.
PJn|laccrni na ce|é m ÚzemicssR' Podile.
\' se na vrvářeni podmí nek pro Í ozvoj
a uplatněni tvorby ! ž ilolěsoc' společ noý
ti' Navazoval! vztahy s obdobnými organi.
zaccmi v zahranič í '
uú ěltclii pú mrs|l trŽ ité umění
urnč |ý káncn, kaž dáhmota sochařstvi
a archilektonické výZdoby připomí nají cí
svýili vlaslnoými pií rodní kámen, vyrábě.
ná 5 pří měsí hydraulických pojidel stude'
noucestou. č í mžse odliš uic např' od pďe.
nó hliny a cihel' Podle slož ení rozliš ujeme
hmoty u. k. s obsahem duč ené cihly. dÍ i
n. nouč ky 2 vápenc€. nramoru, pí skov€,
dále granitLr a v nor'é době strusky azejmé '
nac€mcntu. U. k. je urč en ze]mé nak lití do
lorem a k opracoválri a pří padoé k poly.
chrornii' Pří buzný druh předstaruje umělý
ú tanoř (\iz)' V sochďství se u' k' š iÍ oce
Uplatniljlž v období krá'sné ho í ohtr (např'
Vlatislavská madona' kol' 1400).
umělÍ mrimor, hmota napodobujicí při.
rodní mramor v barvě i v skvmité kresbě'
Co do slož eni rozeznáváme starš í u' m' t1.
ráběné ze sádry smí š enés jinými lálkami
zpomalují cí n]i tuhnuti a nolodobé , odol"
nějš i, z poÍ landské bocemen{ u a mlelé ho
přirodnfto karnene. Pož adovaná barva
a skvrnitosl se zpí avidla dociluje pří sada.
mi pí lodní mřamolové mouč ky. Propra.
cované kusy se krájejí a kladou na podklad
zlápenné ho š tuku' Po\,Ich se tmelí , brou.
sí , napoLrš lí politurou a leš lí .U' m. se š iro.
ce uplatiuj€ od baIoka v povrchové ú pra.
vč architektonických č lánkú a drobných
architektoniclrých ú lr.arů 'Pří buznou sád'
rovou hmolou zvláš 1ní techniky je í ucco
lustro (v.).
0nč nidobr. slěholáni národů | gďrnánské
r|měni |aku| laková práce
umč ni pí itod ich národů (etnické u',
u' kmeno!é ap.), souhrnné označ ení pro
rů znorodý výtvarný projev tzv' pří rodní ch
národů , ví ce č imé ně izolovaných stupin
/ 215 I
a společ ností (lovců , sbé rač ú izemědělců ),
vesměs pů vodní chn. dávných obyvatelú
v někoIika piismech j'-v' Asie' Austrálie,
oceánie' č emoš skéoblasli v AÍ rice, č ástí
již ' Ameri* y a fuktidy' Přeávají do 19'
a 20. stol. na pravěké ú Io\'ni n' y dotyku
s lelkými historickými tuhurami; zacho.
vávaji kolektivni sociií lní fonny (kmenové
a rodové ). Jejich figurální a omamentální
umění Úchoyává slaré tadice a je výrazern
domorodé mrologie, animismu' magie,
silné ho kultu předků , plodnosti, ú í odyap.
vymač uje se expresí Vnoslí ,stylizací
a geometrizaci i naturalistickýÍ ni až ve.
ristickými prvky. PÍ ojenle se ve fig!ú lní
plastice (postavy stojí cí , s pokleslýma no.
haÍ na, s€dí Ú, ri|uální ch Í ]askách, v plas'
lické i nalované vý,době dalš í chrituáI.
nich a už jtkuť ch předmé tD, Š per|ú .sutú
a váječ ných i |oveckých Zbraí | á naýí o]ů .
hudebruch nastrojú . č lunú .č ást| obyd|| ap'
Maleriál€m sochař\tu. ma|by' drobneho
urnění a pří zdoby staveb je zejm. kámen,
dřevo, hIí na, kost, slonovina. bronz. ž ele.
zo, kuŽ e, ků ra, textilie, sláma, rákos, p€í '
U. p. n. vš ak někde zahmuje i tetování '
Plaslika z č emoš skéoblasti v AfÍ ice Grov.
n€jI africké uměn' inspirovala v pocií lcí ch
20' sÍ ol. €vropské uměni.
unciála (z lat.), latinské rnajuskulni pí smo
pelkych. stejné vysokych pismen) zejme.
nakniÍ li. Vyyinulase!e 2. stol. zlal. kapr
tály, od ní ž se odliš uje převahou oblých
tvarů ; umož niIy rychlejš í psani' Poslupně
pňbirala minuskulní prvky (Úběhy pí s.
men nad bomí n' dolní linku)a přech]í zela
v polounciálu 5'_8' stol'' v ní ž s€ vysk} tuií
některé majuskulní pllky a objevuje se
soustava ligalur (spojováni pí smen pomocí
oblouč ků )'
Eqog.t'
Óem
faVre
unciá1á
ú nětická ku|turai doba bronzová
uniforma, slejnokroj, jedí otný, ob\Tkle
služ ebníoděv podlé hají cí pravidlú m
n' předpisú m v barvě, slřihu, znací ch, hod'
noslní ch oŽ nač ení cha nejč astěji i ve vý.
strojní ch doplňcí ch. omač ujepí sluš nost
uávalelů k ozbÍ ojeným silám, k urč ilé Í ru
ú iadu' organizaci n. stavu a povolání ' Zna.
ko!á jednotnosl š atu se zá|odeč ně prqe.
r'llje v období ří mské ho cí sařství u někle.
rych ú řednftů (ruzné barw togy) a te \or
sku (|vary á barvy pláš ť ů )'Dé jrny u' lze
nejlé pe sledovat u vojenských sború ' Již
v 1ó' stol. ]sou dolož €né oděvní souč ásti
n' oděvy (livreje) v barvách velilele ú tvaru
n' feudální ho pána. U. ve vlastní rn slova
smyslu byla zavedena nelprve ve Francii
(r. 1670) za Ludvfta XIV. Az do 19. stol.
by1yu' pestré a kromě prvků dobové módv
pňjí maly i národní krqové motilT (uh€rš tí
husďi, polš lí buliini, francouzské koloniál.
ní sbory)' K funkč ní mu zjednoduš eni do.
š lo za 1' svět' války. U' dále nosily gardy,
sbory slrázni, ce]ni, pUž árn|cke' né kde pň.
|eitoýné MÍ n| ú iedn|cl. dlp|omaté ' zé m'
ská š lechta í slavnostní u') a Zaváděh' ie
i lělocvič né ; j' spolky'
unikát (z lat')' ojedinělý předmět lvé ho
druhu' samojediný exemplái urč ité ho ty'
pu' ikonografie, tvaru i techniky n' pť ove.
dení ap., zejmé na v grafice, už ité muÍ rění ,
v tvorbě medailí , návÍ hu a raž bě mincí ,
zejm. tedy v oborech vylvářejí ďch řady.
sé rie a náklady.
unikumi unikát
Úranil: Mú zv
Úranos, bů h a prvý sví cholaný vIádce an.
tické ho bájesloví ' manž elGaiy, bránil
svým děteÍ r spatřit své tlo světa' Jeho si'n
Kí onos ho poslé ze nanil, s]'Ť hl a sám se
ujal světollády'
Uí anoié sklo, ž lutozele né č eské sklo, zbar.
vené kyslič ntem uraným; olovnaté s' je
taklo barveno do Ž lu!a.
urbanhmus G lat.), souslava vědeckých
a uměleclých metod a poslupú při zalrlá.
dání , ronoji a í ormováni lidských sí dliš ť ,
předevš í nměs! v už š imsmyslu architek.
tonické utvářeni měst, jejich č ástí a měst.
sté krajiny' U' t1cházi z rozboru podrni
nek a funkcí ' Pii tvorbě uÍ banistické ho
(vnějš iho) prosloru se zaměřuje na pú do.
rvs, vzájemné odstuPy hmot, výš kové vzla.
hy, panoramata a domlnanty. Zahmuie
stávajicí i p]ánovanou komunikač ní š í ť
a áslalbu, drobné architeklonické ú tvarY
a sochahká dí la na prostranyú ch n' ko'.
munikací ch, a to podle pohledových funk.
ci a hodnot Grovnejt poinr-de,vue). Od
poč álkú v antice u' dopÍ ovií zejízejmóna
d\č pÍ otikladna po]e! mé sra: pňsné geo.
melrickj a se!řená Í orma a volně|í zas|av.
ba. U' dále sleduje ro\,nováhu meziuátko.
Ún zřetelem a snahou o kultivované pro.
stiedí lidské ho ávota. U. j€ zvláš hí nod.
větvim dějin archileklury vč etně teoÍ ií Ú.
stavby ideálni]ro města, jež se objevujijiž
v rané italské renesanci' V nové době
usměnňuje u' ú zemní a směmé plánování
a poslé ze pé č io hislorické a umělecké pa.
mátky rozplýlené n' soustředěné v Damát.
koýóh reiervací ch' - Středověký u'. v naš
ich zemí ch souvisí se zak|ádání m nových
měst (kolonizač ní ch,lokač ní ch)n. č tvrti
v prú běhu 13' stol', v nichž se uplatňuií
veiká náměstí . snaz€ o pravidelnosi pú do.
í ysu odp\idd zejmena anlikizU]|cl tyP t^ '
š acho\'nicoviho r.'nrhu b|okú uprostied
s č tvercov:ým n. obdé lným náněstí m
a s pravoú h'lou sí lí hlavní ch ulic: např' Li.
toněřice, ceské Budějoí ce, Plzeň' Vt
cholným dí iem gotické ho u. je zelož fní
Nové ho Města plaž ské ho (1347 48)' sa.
chovnicový systé m, nazýlaný taté Ňppo.
damický (podle řecké ho arch' Hippodama
Z Miletu), se udrž eli v renesanci' Barok
obohatilnaš e města o velké souvislé hmoty
a š iroká pruč elí do náměstí a ulic' K star'
Š í mdomilantám piiřadil kupole. ukázal
opticl(é hodnoty malé ho náměstí pii řece
(Křiž ovnické n' v P.aŽ e), zavedl architek.
tonické řeš eni zahrad a pÍ ostransM' Klasi.
cistní pevnosí urbanisnrus opož děně
piedstavují Josefov a Tereí n (1780)' No.
vou láá zahajuji empřový a romantický
u' (lázeňská má\ta, založ eni KarÍ na
L8I71' r,tevrrajrci obvod mé sl do an8|ic.
k} ch paÍ kú ' V Plaze pietrvavá do pololr
ny sloletí (nábř€á, předmostí Retězové ho
mostu)' V období histoť izují ďch slohú se
u' plodněji uplatnil jen u jednotliÚch mo'
nuÍ nentií lnich budov ieš ených s ohiedem
na lově vzniklá okolní prostranství ' Poč át.
ky modemiho u. se u nás projevují kolem
a po 1900 v souvislosti s asanací , regrí ací
a stavbou mostů (Hlávků v mosl v Praze)'
dymadel, divadel, nádraí , muzeí (Hradec
Králové ). Po období historismu d mo.
/216/
dť m]' se v dě]inách naŠ ebou' od 20' let
!|oi.vil nový klasicisÍ nus, purismus
; z\'láiť dů razně funkcionalisrnus (Praha'
HÍ adec Králo!é , Brno, zlí n)' Je]ich tradi.
ce ic dodnesž ivá' když se Prahastala hlav.
nim mé stem samostatné ho státu a uslavila
sc iako Velká Praha (1920 22), u' zí skal
ln;č né ú koly, obsaž ené v plánech státní
Iegulač ní komise (1920-39) a mě.tské
olinolací komise. K staré soutěž i na řeš ení
nábiež í přhtoupily plány na ú plávu vltav.
\kÝch oslrovů a projekty monuÍ rentální ch
\tiveb nebo architektonických souboí ů
!óetně státí í hostadiónu, ú slavú a nemoc.
nicc' dále projekty Wějš ich, satelitní ch
seko!ů ' ob\rykle o několika č tví í ch,pro.
]ekty zlbladní ch č lvrtí kolonii viloÚch
ldé lnických a koneč ně isouboru obrných
domů s malýn by't€m (nké Brno) n. č tvlti
kolektivní ch domú (viz) s kulturní m cen'
trem a stadiónem (Pankrác, návÍ h).
ulbanistická kompozice, skladba hmot
a Drcstolu v sí dliš tní mcelku. Č astÍ !ú ko.
lem u' k. je také vč leněnínové architektury
v konlext historické ho městské ho jádra'
Urbino' středisko majolikovó výroby
! ýiedoitalskýcb Markách' č inné zejmé na
ve 2' a 3. třelině 1ó. stol'
ú stupkovi portá|| pofi ál
pl} .ne z praktické ho ú č elu'obraz, pismo,
symbol a ornamentálni Úzdobné pNky se
v té lo kategorii $ávají proslředkem infol.
nrace i už itkolé ú č elnosti.V u' g. prolo
pú sobí zákonitosti a pÍ aktické zásady pí '
znač né pro už lé um' a grafiku. Po výrobní
s[ánce ]e sladé na s t€chnologií polygiafie,
na její ž ýoj spolupů sobí ' Tlurč í podí
výtvamí ka se zpravidla omezuje na Í ávÍ h
(od skici po maketu),jenž nů ž ezahmovat
i ú daje pro poč inč řidí cí Úrobní aparatu.
ru' JeLikož 5€ u. g' stále Iozvětvuje' dochází
k nutné specializaci umělce' Dějiny
u. g' sledu]eme od \Ž niku knihtisku
v 15' stol. obsahuje řadu ú č eloýýchoblaý
tí ' zejmé na: l. Kniž níkultura, dekoÍ ati\'!í
Úzdoba a ú prava, vydáváni pří ež itost.
ných tisků (ex libris; barokní univerzitní
té ze) a kalendářů , kartografie' 2. Propa.
gač ní grafika (l€táky, plakáty, plospekty,
výrobni znač ky, diapozitirf, v poč átcí ch
také f]lmová a televizní g.)' J' PeněŽ nictvi
a oblast obchodu (banlovky, cennó papí ry
ap'; cenily| známky a kolky; obalová 8.)'
4. Didaktická g. a š kolDí pomů cky' 5' No.
vinová a č asophecká g.; filmová a lelevizní
g. 6' DopraÝní a informeč ní znač ky a zna.
ky (např' piktogramy vč etně í ávodů na
phstro]ich)' 7. Hry { karetni' spo|eč enske.
dé bké hraóky')' 8' |\4oda a oďvaní Gna.
zomění oděvů a doplňků )' 9. Liturgie
a nábož enský kult (tánonové tabulky, sva.
té obrázky).
ároleň do sÍ é rylzv. hmomé kuhury. Je
podní něno obecným vÍ ojem lechniky,
na nč mž se podilí . z historické bo h]ediska
rozliš ujeme dla základnitypy u. u' l' umě.
lecké řemeslo, mají ci první stupné v pravě.
ku a starověku. Ve Úimeč ných odvěMch
individuálniho Úrobtu trvá dodnes (např.
zlatnictví , š perkařslví ). Tradič ně se dělí
podle hmot (dřevo, kost, kú ž e,keramické
materiály, kovy' sklo, lámen ap'), dále
podle technik a koneč Í ěpodle odvěwí ,
iemesel. zastoupených ve středověké ce.
chovní sousnvě. základem u. ř' je ruko.
dělná výroba; pí obí há od návrhu aŽ po
dokonč eni Í robku v dí ně vedené mi.
st!en', Zač asié majitelen. Mistr n€jednou
uskuteč ňuje návÍ hy, i.yBořené architekty,
malí ři, sochďi' grafiky n' pracuje podle
vzomiků . Pokroč ilá dělba práce vyznač lrje
zeiÍ né na odvětvi keí amiky, sklďsrvÍ a texlilní
obory' 2. Urnělecký prumysl, majicí
své předstupně ve velkých ďsařských dí .
nach \ Byzan(i. zač iná nuvý 4voj ! ló'
a 17' ýol' v ranrci manuÍ aklunri výIoby'
Manufaklura má vlastní návrháře í ebo
pracuje podl€ návrhu od Úmamných
umělců (např' taphé í ie podle návrhů
P' P. Rubense), vymač Úe se větš í koncen.
traci sil a dělboLr práce' V kapilalhtické
í orma.i přerustá v toví rní ýobu ve vel.
ké m' U. p' ! 19' stol. č asto nerespektuje
umělecká a €stetická hlediska' Docbáí
k velkým rozdí ů m mezi volným a už itÍ n
rr. a ú m se naruš uje někdejš í jednota
Ú.
Namé kultury' od pol- 19. slol. se proto
proj€vují snahy o estetickou IefoÍ nu to'
várnivýroby a technickou i esteticl(ou ob"
rodu u. ř' Tento program, mají ď charalrter
slohotvorný, podlož ený sociálďrni i eko.
nomichí ,ni teoÍ iemi, prosazují umělecko'
prú myslová nuzea a š koly a rozvÍ ejí mno.
a evrupŠ nkrilici i rytvarní ci (např'
G semper' w' |\4orris aj )' pňpadně 5po'
leč nosti a krouž ky' Toto hnulí docháí
prvnlch u\F.hů v secesi (Viz). Dneš
Umelť clopÍ ú mys|ovi ýyŤ oba pokÍ ač uje
v těchlo snahách zpÍ avidla Í ta !yš š ítech.
nické ú ro\'ni. Noví n odÝé tví m20' stol' se
stalo prů myslové návrhářsM (pí umyslové
výtvamictví ' viz: desigl), mají cí kořely
jak v reformní ch snahách 19. stol', tak
v etapě konstrukti\'ismu (viz; srovnej:
Bauhair'' Up]atňuj€ se v převiáž né č ásti
velkoprumyslu a proliká vlastně na vš ech.
na pole souč asné ho ž ivota' v]í vamí k'ná.
vrhář bfiá těsně spjat s Úrobou:
je č lenem
uš aki orienlálni kob€lce už itéumč ni. uátá tvorba (v některých ja.
zycich u. aplikované n'
'
u. dekorativn',
uš ák: Lenoš ka soubrnné označ eni pro drub u', v né nri
připadá základní ýruun už itnosti a uátnó
uii. ucho. elru.ké J'. o7nač en| pro piildo. hodnoLé ' V né kleďch JJnemech ládé n|
hJ ubou horruch Í ohů kaÍ nenneho n'.lu. u' b} ]1a prolo odliiolané od l^ ' \olneho
kové ho orámování poí álÚ n' okna v po. u' U. u' předslavuje komplex výtÝamé č in.
době prosÉ horozš í ření 'esovité ho pňvěý nosti, jehož č etná odvětví zahmují š irokou
ku n' 6oltce' UDlatňuií se na vněiš ku obvo. š kálu od iedineč né hodí a, č asto, dÍ abé ho
du a nepí echáieií dd nadpraí '' maleriáiu, až po prosté předú ěty denní
. potřeby' hlarič in . ob|a"n Í niÍ noumělec.
u|ek| o..o\a keho e.leljč ra' \a7w jako umělecké ře.
m€slo' u. dekoratimi ap. vystihují j€n č ást
(tět do Eqrpta: Krstova ikonografie potsrdl} u' u' ve \)robku u' J' :e nero/.
lutně pouÍ 4 funlce Ú|lna ( e.lelickou
u7likorÁni| batikování a da]š imi, společ enskými funkcemi (např.
Í epre7entaLi\ní ' ideologicka' boho'lUicb.
uiilá grafila, \ouhÍ noe orna.eni pro ob. ná ap')' Po oÍ ganilač n í d q Í obni
'll;nce
r
sal|e od\é tv| i v1'ledL\ qlobt na pomea u' u' l kaiddm obdobi urč eno danou spo.
uné |ccne grafrk't a uliré no imeii 1"'1' leč en!\ou d ekonomickoD formao' PoŇa.
\lut.je tunice [omunitač ni (informaini, ro\é a q7dobné tlÍ ánce lé i / ďchilektupropagač
ní ap.) s l uměleckou a s f', iež ry, sochařsNí , malí ht!í i grafiky a přeÍ ustá
/2nt
týÍ ru navrhují cfuo výrobek, podi]í se na
inovací ch, ývamý problé m (tvaÍ , bar\,y,
přizdoba) pří š lí holýrobku spojuie 5 lech.
nickými i elonomickými pož adavky' Prů .
myslové návrhářství piispí vá k opětovné .
nu sjednocení vÍ varné kultury a zasahuje
i do ž ilotniho prosť edí .Zlláš tní ajiž tÍ a
dič ni poslavenimá ú ilá grafika (Viz)'
ú ž |abi,v konÍ nrkci ýřech olnač ení pro
mí sto, kde se vnějš í sÚeš ni piochy ýýkají
v uza!řcné m ú hlu'
váhY: zvěrokruh
vaječ ná lcmpé r!. temperová malba
s enulí připravenou z ce]é ho veice' vody
a daIi pojl\ť pnsady (oIel' \o5l'. Iak. ha.
zamy př]pádně í ermež eJ'Zv|a\tn]m dru.
hem je aouú ová t.. v ní ž je vaječ ný ž loulek
pilrozeným základem emLrlze doplné né
o tndu J daLí poid|a lule. aÍ absla Puma
nebo ] nr|ť l.! z fi} 'ovych !1honku. uii!an€
llŽ \ IrecentU)' oba druhy. vaječ na r Ž |oUl'
ko!á t', palří k základnim lechnikám střcdor.é
ké a č ásteč ně i renesanč ní malby der
kolé , nástěnné a kniž ní 'Spolu s klibovou
t' a teÍ nperou s arabskou gumou spadá do
skLlpiny rozpustných t'
ra|boú ýřecha: střechy
ralená |ilenb{ i klenba
Yal€nciennská krajka: krajka
\alóÍ (franc. val€uo, v malí řstvi odstupňo.
!ání lónové inEnziry baNy od iasnoÍ i do
sylosti lma!ých tónů .
ra|óroiá m{ |ba| temnosvil
rálkt' bachance (lid'), v |idové m stavile|
stvijiž ní MoIa.ry a Hané cihly lepřolice
z nepálené hlí ny proní sené řezanou slá.
mou n. plevami, tvaru váleč ků n' bochni
ků . seslavených ZpÍ avidla do vntev klaso'
vóho Zdiva a zdč ných na hlinónou rnaltu'
lN|ounko\á dhŽ ba. druh bezspáré dlaž by
lité n. dusanó se zapuš těnými valouny
menš í ch roŽ mě vesmč s v ozdobné se.
slavč '
van Dtckola č crleň; č ervenč
l!n Dlckou hněď hnědi
vanilas (lat. mamoý. nicotnod' prilzd.
noí ). od antiky znakové \'yiádieni inař.
noÍ ia pomí její cnosti č lověka. rěcí i hmot.
né ho bohalst!í z hlť diska č asu a \yš lich
idejí . podnč cované literaturou i dobolýnli
předslavami o smrli; obsahuje rů Zí ámra.
vouč ná poselstvi. Název V' pochá7i z lal'
verz€ biblické ho velš e (Ka7' 1,2| vanitas
van]talum ct omnia vanitas' - MáIno\t n2d
mamoý a !š echno je marnost')' Slětská
i nábož enská ikonografie se ro^ .í ji Zprávi.
dla !c třech okruzich' l' Základ tvoií ied'
notlivé n' seskupené předmělné symboh
smÍ i (lebka, ptoraž ená l', hnát, ljdská
koslÍ a. urna, náhrobet)' pomijejí cnosti
v č asu (antické zIomky n. zí ceniny poroý
1]é vcgelací , kolo n' kruh' hodiny zlláš lě
pi€sýpaci, kratiknot, s!í ce. í ábnouci
koui, Iostlií t. mýdlová bubiina). ptiizdno.
tv (prázdné nádob} ap'). Né ktcló maií ! ]i.
ných ikonografických louYislostech ješ tě
d.'lš i, přibuzný význan (např. lebka pii
ú pati křiŽ e ve výjevu Ukřiž ování spadá do
křesť anské ikon' spásy)' 2. od renesance
předsta.lu]í pNky a|egorickÍ ch podobiŽ en
a zlláiln]ch dIegoriI V'. z.lloŽ enJth z|rav.
dla na prnrillddu (di\ka a \raiena; dtvka \e
vidí v zlcadle jako ýařena). Zvláš tní a' ve
sm]rslu kladné ho hodnoceni plož i&u
předslavuje obraz di!ói} o atN í Iebkou.
umou (kaiamái) a humanistickou sentenci.
]. Ikonogtafický a význarno!"i typ zátiš í
seslavené ho z předmětnÝch stmbolů . Rozvinulse
před ]ó50 y Holandsku. odkud se
rozš í řil'Č etné ví znamové loviny se rozii.
š ují podle druhu,jakosli. stalu a seskupení
!é cí .mezi nimiŽ se uplatňu]í ieí ě dalš i
předrnělné symbohr (napi' kniha. petga.
men, š perky, dýmka)'
|lpcncc (kalcit),-Vrs1!ená hornina vzniklá
usazenlm a zpevnovafum nrznvcn ořgan$.
mú na dně moře Podleniclrsc řidí tvrdost.
struktura i baftai č istý v. je bí lý n. s\'ětlý.
Ž e]ezo]el zbafl uje č eNenohnědě, uhlí katé
látky do š eda až do č erna' Ve suvit€lslvi
v. dnes předstaluj€ hlavně surovinu (váp.
no, ceÍ rent)l dří ve se ho už í laloijako sta'
Yební ho kamene' Jako ýředně tvrdý, defi.
nitivni materiál V' prochází dě]inami so.
chařství od Egypta' Jeho povrch lze po.
]ychroÍ toval a zlatit. Husté v' dovolují de.
tailní práci' coŽ dokládají dí a gotická a re'
nesanč ni z h]ediska historické tcchnolo.
gie tozeznáváme v' dlesttukturya pú vodu'
zejmé na muš |ový. hustý a jemný, z vých.
pobřezí llálie n' z paří ž ské pánve, hrubš í
podunaFký ap' Zvláš mí m dluhem jsou
mramory 0'12).
\ápenná ma|h'. iechnika sliedové ké ná.
stěnné malby na omitce a í reskové m pod.
kladu' piiní ž se k barvám pňdá!á!ápenné
m]é ko' Po uschnutí baN]' zcsyělla]í a cha.
Iakterem připoÍ ní nají kt'ai'
llí b nÍ : prospekt valhan
rat{ ucňo (š pan ) označ eni pro š pané |ský
renesanč ní a lanč baÍ okový kabinct n. sek.
relář (viz) na vysokých nohou s mezipí č .
kou n. na podstavci, o nč kolika zásuvkácb'
se sklápč cí přední a č asrc i svlchní deskou,
opatřený velkýÍ ri ,ámky a boč ní midIž á.
ky. zdobený kovovým prrrbí |enim v maur.
ské m omamť ntu zpravid|a |l: h1nrnónr
látkové m podkladě. Vlrinut se z truhlv
Í avé néna podí avec n' slú I.
rarianla, obmč na umělecké ho dí ia dolon.
óené ho n' le stavLl návrhu' \Ttvořená au.
toÍ em pí padně Za ú č aýidí ny. 0d rene.
sance dokládá výloj umělcow piedstairy'
Ternrí n \'', č astý hlavně v modemí m umě.
ni. !y\tihL]je l\ulcl pňno\ lamé m)ch ob.
lnč n ! |oiel nimč tu a formy. ]eŽ dosplva
až k řadě podob (vení )' od v' odliš ujeme
Iepliku) zelmé na tepliku dí lenslrou (viz)
a reoutcl (vlz).
ir oč (z angl. Nar coal; č astěji !'š ak coat
armor n' surcoaÍ )j dlouhÍ rytí řský oděv
s ruká\'y i bez rukávů , splývají cí ke kotní .
kum. přepásaný. na bocich od pasu dolů
oteliený. už í vanýod pol' 12. do l' č tvrt.
15
' ýol' do boje i k turna]i' Byl zhotovo!án
z plátÍ a nebo drahocenných hedvábných
lálek' Během doby se jeho tvaÍ něnil podle
mÓdy i typu brnč ni a zbrojel bez ruká!ů se
lyskyluje ob\Tkle ve 13. í ol' a opč t po
r350.
llsadiaIÍ cta (iat'), lzácné ozdobné í mské
nádoby' \.ejč itéviizy ze sí ť ovóho, několi.
/218/
kriil vÍ stvené ho, pÍ ořez{ Vané ho a ryté ho
skla. někdy s rostlinnými a figurální mimo.
lrv).
lá7a (z lal.)' 1. od přelomu pravěku a sta.
Io\.č kL| neiro^ í řenč jš ínádobka rů Znó veli'
kosti z pálené hlí ny (pracovaná ruč ně i na
krLlhu), polcelánu, kamene, skla' kovu ap'
k č epání mí seni a piti (nápojolá v.)'
uchování tekltin a smké ho zbož Í a drob.
no\tí (toaletní v., v' na koření ), milodarú
í náhIobní v., votivní v.), lostlin a zejmé na
k\'ětin (květinorá v')' Uv' rozliš ujeme nohu,
pňpadně podsravec, |ělo, hrdlo a ú sti.
Í nuž ibýt opariena uš ifia d u} em' vizdo.
ba Í ů znýchtechnik je ploš ná (viz: vázové
maliřsÍ í ) n' plastická' slarš i i nové tvary
a t]rpy v' ve východni oblasti středomoří
do!edlk dokonalosli výloj řecté ho urnění
Ý pruběhu atchaické ho a klasické bo obdo.
bi (srovneji alabastron, amfora, arybailos,
kanlharos, kráter, lé kythos, pyxis)' 2' od
renesance \'Í zdobný, nezří dka symbolický
moti!. v archilekluře uávaný zejmé najato
ukonč ovací prvek' soubory monunentál.
ní ch dekorativnich v' jsou rovněŽ č asté
\.okrasných zahradách a parcich (zahrad.
ní v')'
lazák. pňlesaný kámen nebo cihla polož e.
né ve zdivu pií č nča zpevňUjí cijeho vazbu'
lazÁko|á lazba: cihlové vazby
vá nÍ slsté n|i klenební pole
1a2br: knimí va2ba
Iazb] cihloré ; cihlové vazby
'nicorá
soustavai krov
iá2ovó maliistri' souhmné označ ení pro
Úzdobu- keramiky, zVIáš lě vii2 (viz)v an.
tické m Recku a okí lhu jeho vlivú ' Jelikož
o ostatní ch obolech Í nalby v archaické
i klasické době máme předstaq pouz€
z pmmenú n. z předpokládané ho vlivu na
i€]é nistickó malí ist\'í .v' m' oředstavuie ie'
dlncÓn1 fond poznanr rkonograhe a fórňi'
L8c]\ke předí upné Í ná na KJetě a V ]\4l.
ké nách. kdc nasialobral od ž ivé ho.barev'
neho podání pří rodní ch motivú ke kreseb.
noslr a stylizaci(13. 12. srol. pi. n. L). Po
přechodné m období prologeometrické bo
í ohu (l1..l0. stol')se řecké v. m. ryryÚe|o
od j0' do konc€ 4. stol' př' n' i': l. v ob
dobi gcometÍ ické ho slohu (9'-8' stol')vý.
zdoba lTcháZí z tvaru nádoby, uplatňuie
obrazce rqú helnftú , kruž nic a symbolů
ledle vÍ €vů s lidskou a z!í řecí figurou
v siluetč a ýylizované podobě' Rozkvč tu
dosáhla v dipylské m slohu v Até nách
(E' stol'), v j€hož omamenlice s€ obj€lx]í
laké pásy neandru (l'iz). 2' v období
olienlálnilro slohu. těí cí hoz umění Před.
ní ho Vjchodu
'
a Egypta
,'(7'
stol'),
v. m, sverazne prepracovava zllrecl m0t1vy
vč etné bájných zví řat imotiq rostlinné
(palmety. Í ozety' k!ěl jotosu), k nimž připojuje
dů lež itýÍ oŽ vilinový ornament. 3.
Sloh č erných figur (č eÍ nofigurcÚ í oh,
pied 600 kol. 550 až 530) uplatňuje na
č erveÍ é rnpodkladě č ernou si]uctu oÍ nanenlú
, poýav ivýje!ú z bájesloví i Yš edni.
ho Ž ivota, doplnč nou vniliní krelbou bělo.
bou n' plovedcnou ry'tin' obje\'ují se sig'
natury a1ických maliřů a hmč í řů '4. v ob'
dobí č enených figur (č ervenofigurový
!loh, koleí r 530 až kolem 300)
v' m' vstóupilo do klasické ho období ' Fi.
gury jsou kreslené č emou barvo].lj purpu.
Iem a bělobou na č ervenéploš e, uš etř€né
Z oko]ní ho pozadí ' pokýé ho č erným li
stlem' V kresbě č asern přistoupily dalš í
baí vy a vÍ oj spěl k iluzi třeliho Í ozměru'
Větš í volnosl uÍ rož ňolalabohatství a de'
tailnč jš ívnitřní kresbu' Č ervcnofigurový
sloh se plo]€lil i v k' lyráběné v osadách na
sicí ]ii' od konce 1' stol' př. n' l', kdy se
š í řilohelé nistické umění , v' m' 5e ýává
pouhou dekorací ' V té to pozdní době
představují z\,láš tní skupinu tzv. kerč ské
vázy (4' stol., nazývané podle nejbohatš í .
ho naleziš tě Ke|č na chelsoné su)'
vč c|idilo| zasklí vání do olo!a
več ei( Pán.I Kdstova ikonograf]e
Iedlejš i ápsida: apsida
reduts (i1a1'), pohled na město. jeho č ásti
n' Úsek kÍ ajiny se stavbami' zacbycený
proslředky malby, kresby a grafiky, někdy
v relié fu' Za pňspěni perspekli\T vznilala
! 15. stol. ze zobrazeni města tvoří ci} o po.
zadí výjevú ' jež se napí í čmé ní ! ož ivují cí
fi8urálí í stafiᎠ' v 1ó' ýol' se osamostalni
ly v' podmí něné topoglafickÍ mi a staroŽ il.
nickými 7ájny a v 17. stol' se v' us|avila
jako své bltný oboí nalí iů ,,v' v 18. stol.
vedulislé ' Uttálila se věcně piesná
Ý' a idcáIní v' rozvětvené do několika l]rpú '
Jejich hranice se spccializovanou malbou
architektul a ú v. perspektiv neni vž dycky
Zřerlná' od 16. stol' m' v' vybí zí k tvorbě
protějš ků ,v gÍ afice celých iad. Hlavní vý.
vojv' se uzavirá v 19' srcl'
\cgclabilni ornamenLr ornanrent
rcgclebilni strl (vegeLabilismus, z lat.),
označ ení ploýy1n' směÍ , v nómž základní
poslavení pfipadá motivů m odvozeným
z llarů a baÍ ev vc s!č tčfosllin' Ideálrost.
]inné ho organis lu a rozfianilosli běž ně
uplatňuje ! dobové m |o inné m oÍ na.
mentu (!iz), od antikl např le ví ,zdobě
architeklonickú ch č lánků n' ! kniž ni nal'
bě, a vztahuj€ jq i k lidské poí avě, před.
Í něhlm a pií ež itostněk č ástem !tavb!' V'
s' prochází v rlějinách výlqen,Iěž i z pfr'
Í odní symboliky i f]lozof]e a dokládá změ.
nY v umólcckim chápání pří lody' V. s' se
obzvláš ť silně pro1evil v gotice, nejpne na
poli dekoralivní ho sochařstú a ! ilumina.
ci, v dvorské m prosIřcdí talé ! nástěnné
malbě (poč átky malovaných zelenÝch lou
bí v interié rech hradri, u nás v pozdni golr.
ce lzv' zelené světnice). na přechodu pozd'
ní gotiky a renesance v hojných notivech
větloví (!i4 á v omamentice dunaiské
š koly (!iz)' sřoké pole zí skalopět v pÍ eÍ o'
mandsmu, Iomantisnu a vjeho !ýhoncí ch
ajdo 70' let l9' stol' slohotvorněse uplat
í il v období symbolismu a zejmé na ve llo.
rá]ní n sněru secese, v ní žrychle pronikl
do vš ech druhil unění (centrální unie
francouzsté ho už ité houněni uspoiádala
r. 1893 dolonce Ýelkou !ýstavu věnova.
nou rostlině \' umč lecké mřemesle); ojedi.
něle florální inspirace probleskly v idcá]"
nich urbanhtickÝch návlzí ch' i( obnovó
florálnich motivů docházi i v ruzných ne'
dávných směrech' napi' v op'áItu.
veilIeure (franc'); rné rÍ 1ienne
lejcolec. pásový orniunent antické ho pů .
'\_) ),t )a
/ 2r9 I
!odu, zdobí cí architeklonické č lánkyi vej
cové tlary slňdájí cí ses hloty. (bí á kon'
binován s perlovcem).
lějí i. Io7'í raci pomú cka k oví vání z peří .
listí . papí ru. pergamenu, kosli, ž elloviny'
dře!a, textiLií ap'i sestává 2 paplsč ilých
č áí ítvoií cich dohromady kÍ uhovou vý'
seč ' z jemnóbo lámku a ú ch} 'tky] pří p. je
opaliena pouzdé rkem. V. se vyskytuje od
stalověku v ori€nté pů vodně jako odznak
společ enské vÝluč nosti. V Evropě zobecnil
od 1ó' stol'jako doplněkž €nské ho módni
ho odé vu zdobený miniaturní malbou poz.
dě]i tisk€m, na .ámku rJtý' plolamovaný
n' i v]rkládaný'
rějiiori klcnbt klenba
it|ikonoč ni svic.n' vysoký su,cen ulč ený
pro bí ]ou velikonoč ni svici n' sví ce, Umistě.
ný v chrárnu zpravidla stranou přcd hlav'
nitn oltářen. Rozliš ujeme typ pro 1 sví ci
at' trojrámenný' Historioké v' s.. Známé od
olónské doby, jsou Zdobené relié fy a lité
v bronzu' TvaÍ em pfipoÍ ]í najiandcké im.
perátorské sloupy n' kandelábry'
reItomoratskó uměni, souhmnó označ ení
pÍ o urnění velkomoravské ří š e(poč .
9'-poč ' 10. stol') s hlavní rni hradisky
a sí dliš himi celky na již níMoravě a jiho.
Západní m s]ovensku (zejmé na Mikulč ice,
Břecla! Pohansko' Znojmo. UheÍ ské
Hladiš tě, staré Město, Modrá u VelehÍ a.
du' Brathlava' Dé ví n,Nilra). Poznalky
o v' u' plynou Z hodnoceni nálezů při ar
cheologické m výzkurnu, systematicky pro'
váděné ť n od doby kolem 1950 a dosud
neuzavřené Í n. Podloí tvořila hmotná slovanská
kuItura na pielomu starš í a stř€dni
doby hÍ adiš tní .Vobdobí v. u' se na naš em
ú ,emíujala pokroč ilá kamenná archi'
tektura; souvise|a s kí esť anskými mlsiemi
a s kulturní mi proudy zjihozápadu (ÚZemí
salcbuÍ sko.pasovské ) a z oblasti dalnat.
sko-adriatické i byzantské . v cí rkevní m
staviteht\í je dolož en výskyt tří dlspozič '
ní ch tWů : kruhové centřálv í rotundvslou'
ž ici viiměs 1ako panské Í o.sl€ly), trátká
jednolodi s pí aýoÚhlýrn n. pů lkuhoým
kněáš těm a podé lné tosteLy (bazilikální
a jednolodÍ í prodlouž ené o předsí ň)'
o významu někleqí ch staveb svědč i ftag
menty podlahoÚch d]až dic z mramoru
a ncpalÍ né zbytky omamentální i ňgurální
\'ýZdoby' Poznání obytné ho s\'ětské ho í a.
vilehtví qŠ š íspoleč enské vrst!] ]e dosLld
! poč átcí ch' Dokonalé opevné ní lyuž í valo
teré nu' BohahtYi typů i technik vyznač o.
!aIo Llmělecké řemeslo, Zejné na zlatnict!í ,
od|é váni odělnich \ouč ástí áko\'ářslví sí ň
kultumí ch ryků dokládají někleré figu'
rální motiw a také inporty (anlické gem.
mY pro luxusni doplňky oděvu, meč e.
ostruh} ) Již pied Zánikem toholo státni} o
ú tvaru rnělov' u' ýznam iproč eské ú zemí
(umělecké řemeslo; v archilektuře obliba
roNn0l.
ve|um (]at.), l' touŠ ka,ávojantických ž en
o!Í ený kolem hlavy, 2. pokýka ramen
katolické ho kněž ské hoú boru' 3. lebký
texlilní horizonlální závěs napjatý nad
olevřeným architektonickým pÍ oí olem'
r€|ur (Ž tianc')| sarnel
rěnec. Úzdobní a pií zdobný notiv tvaru
kn|hu z listů a ovoce' pÍ opletený ýuhani'
uzaviený druh fes1onu (viz)' už vaný zpra.
vidla]ako rámec kruhovité ho pole' V lané
itahké renesanci se \Tsk} 'tuje v g]azované
í elié |níkeramice zejné na Í lorenlské (€m.
blé my, madony, poltré ty)' v přenese.
nóm smvďu věnec zvonu (riz zvon)'
věncc kap|i| chór
vcnuš c: Afrodité
venuš e' archeologický název pro nejstarš í
paIeolitické ž enskésoš ky, řezané i mode.
lované , s mocně vyznač enými sexuání mi
znáky (např, věstonictá venuš e)'
venýii veře]ť
repiovitei clhla
velaikon (lat''řec'. vera ikon), ú dajný ob.
raz pravé podoby KrisÍ ovy tváí e na plámě
zy' sodalium, polní š átek (relikvie v chrá.
mu sv. Petra v fumě)' Podle í nladš í legen.
dyje to plálěný š átek, který ž eí ajné nem
Ve|onika podala Krisloyi cestou na Kalvá.
rii k osuš ení potu a na něnž zú stal otisk
jeho Náře. sticdovč ká ikonografie přljaia
a rozmnoŽ ila lento zlláš tní typ (např' o tr.
nolou korunu. o d\'ojhi andělů nesoucí ch
Iouš ku s v') č astýv deskové malbě goliky
a pozdní 8otiky. v' ]e rovněŽ ákladní a!ri.
but velonič iny poÍ avy.
ver.tndl (š pan'), pů vodně arkýřoÚ naho.
ie kfÍ ý dřevěný výstupek \' prů č elíorien.
lá]ní ho nebo š panělské ho domu, mnohdy
zdobený ř€zbami a lordová1im, v š kš im
smyslu dievěný nebo zděný. Zasklený
otevřený vÝstupek nebo pí sta\'ek ob} 'tné .
ho domLr v pií zeÍ rínebo v palře. Přivcho.
du má í unkci2á!ětří , zád!eň' jinak balkó.
nu, zimní zahrady, letní jí delny'
reÍ de rzzu.o (ilal'), staí ý název pro nala.
chilový zel€ný pigmenl (uhlič ilan mědha.
tý),jenž se v malí řstvi \Tskí uje od poč át.
kú až do konce l8' stol', kdy je nahrazen
umělými pigmenly'
rerdigrhi ?eleně
IeÍ du (z lÍ ánc'): tapisé rie
Ierilikrč ni lisk' mamená v uměIecké gra.
fice otisk z desky' kterou aulor po vytiš tění
celé ho urč ené honákladu ú myslně poš ko'
dil' Uschovaný v. o. je pak sbé ratelů má"
rukou, ž e deska byla zruš ena a náklad zů .
slal omezen.
} crhmus. !"ýtyaÍ né pojeli usilují cí o na.
prosto věrné qýiŽ ení skuteč noýi, pouí .
vajicí č asto k Zesí ení ú č inkui levFarných
prvkú (pravé vlasy atd')
i€rnis ]\'Iartin (franc'): laková práce
iernis.n|ou (franc'): pí otisk
veronič ina rouš kli vetaikon
ler(ikalismus (2 řeč '). !evýtvamé m umění
cclková lendence zdů razňují cívertikály
a výŠ ky(verlikání č lánky, osy' linie, přeÚš
ení prostoru)' v' vymač uje někleré slo'
hy (poz1ně románský, gotika' manýrisnus)'
Jako prostředek výrazu bí á ve
stavitelstvi doprovázen hloubtovou te!.
demi (golické katedrá]y)' PÍ otipólem !. j€
n0n20nla smus.
vertugadin (hanc.)r krinolina
Verturnnusr Pomona
/220/
t cÍ lálk! (z lat.), 1. v lalinské m pí smu zač á'
lcč ní majuskulni pí smeÍ o nadpisu nebo
\'.fiť ' 2. ! tjskařské m pismu zač áleč nípí s.
nreno !ětš í než pismo textu. ale ste]nóho
rtpu
lcicje, svislé č áýj dřevěné ho rámu dveí ,
na nč mžjsou v závěsech upevněna d\reřní
Lří dla' T€rmin zárubeň (venýř z lat')
zpralidIa označ uje celé tesařské a truh]ář.
\ké orámování dleří nebo okna'
lť \niclÍ Ž ánr: ž ánr
lcrpelllc (1at. vesperarium), Iitur8ická
kniha kalolickó ciÍ kle, klerá obsahu]e tex.
l]r' neš por s notací ' Neš pory' vespry jsou
\oUč ástí celodenní ch modlileb-hodinek
plo odpoledne nebo podvďer' (srovneji
bÍ eví ř)'
\'cýa. řcc' H€stia' bohyně domácí } o krbu'
Jť jí panenské kněž ky. vestálky' udrž ovaly
lč č nÍoheň ve V. chrámu na í mské mFo'
ru. 7hasnulí ohně bylo považ ováno Za zlé
znamenl,
icstá|ki: vesta
|e(ibt.| (z lar')' l. v antické n ňmské m
rodinné n domě předsí ň (vestibulum) spo.
ju]í ci atriun (viz) se \'í upem, 2. výupni.
reprezentalivní proýor monumentální ch
světský.h budov zpravidla se zietelnýť n
poč átkem vnitřÍ í ch komunikaci (chodby,
ná5tup ke schodiš li)'
tč š !d1oIkIo\'
1ě$oli. označ ení pro gotická klenební ž e.
bta a vcgetabilní ornamenl (kamenický
j ře,báiský), napodobují cí naIuralislickým
Zpú sobem sL* ovité kmí nky a spletité Ýět'
\ovi ýIonů . ne]č astějiuschlých nebo s lis.
trm.
lěltolÍ křiž : kňž
té Ž .souhmné označ ení pro stavby rů zné .
ho u.ť lu. t\arŮ a pú d^ í y5ú .JejLchz Vy\kaje
0b\yk|e mnohonásobně Větš i než rozmé Í y
Zák]adny' od stalovělu se y' vyskyuje ze.
]mena \' opevňovací m staú telsNí a v né kteť
ich oblastech také \' chrámovÝch okÍ s.
cich' VedIe zak|adnI funkce pózororacr
a \lPna|ni se ob]c!uie funkce znaková
a v kompozici laké výtvalná' Podl€ prak
lickóho ú č elurozliš ujefi€ v. \' sllté mu
opevnč ni měsla a hradui hradební \.'.
ví upní v', hláska' charaklerislická klí nová
v' (masí mi vá|cová věž s břitem ve směru
oč ekávané ho ú toku, pří znač ný ú llar rané
gotické hladní architektuř]'), obytná !č ž
(viz donjon. schodiš ť ovár'), zalí mco
v zámku miÍ fonifikač niú č clv'.dále pií .
buzné mostecké v', koneč ně ladnič ní v'.
lele\'izní \'., majáky, hvězdárny' V sakrál
ní m sta\'ilehtví jsou to !ěž e s funkcí zvoni.
ce (viz] sÍ ovnej sanktusnik) a minalet]'
(viz). Uč eIse mú ž esdruž ovat (!' s Věž ní mi
hodinami, se zvonkohÍ ou)' Podle umí stó í
\' rá,nci stalby n' soubofu rozliš uiemc
předsunulou věž , dvojiciv' sví rajicí ch brá.
nu, v' v ose prú č eli,náIož ni v'i v chráno.
vé m stavitelslví ]e 1o sanrostatná campani.
la (vysoká zlonice vedle kostela v llálii od
doby stalokřesé anské ). samostatná nizká
^ -onice,
v' \' ose prů č elí ,dvojice v' v prů .
č elí ,v' nad kií ž ení m,v. sví rají cí kněž iš té
(v romálské době v kombinaďcb) ap'
. Vevýýavbě vil a paláců odliš ujeme zpÍ a.
lidla v' a i'yhlí dkové pavilóny vystupujicí
nad střechy a terasy.
těŽ ovÓ sliechri střecha
ič ž ovlvilaš ka
ré ž ovídů m' obltný dů m s přelládají cí m
Úš kofim rozměren] v ce]é dispozici nebo
vjejí převáž nó č ásti' Rodinný v d' v mč slské
ásta\,bč se vysk]'tujejiž v románské m
období , u nás zejné na na stalé m Mč stč
praž ské m'v ná\'aznosli na allickou
tradici s€ v dalš í m!ývoji funkč né a v dis'
pozici pře$.áří v nájernný vÝš kový dum.
jenŽ se Úimeč ně objevuje v husté m
městské m osí dlení již na pielomu 1ó
a 17. stol' (např' č ást Neapole)a Zob€cňU.
je v 19. stol.
\iclori& Niké
lidc.poche (fianc'). oznaóení p|o pií ruč ní
]cbkýýolck s homí deskou opaticnou ní Z'
kýÍ n zábrad|im' urČ ený k odlož ení kapes.
nich dlob.osti přcs noc'
vidcň' \í znamná rakouská výÍ obna por.
celfuu, ! E!Í opě č asově druhá. za]oŽ cná
Í ' 1Jlll c I' Du Paquicrem za podpoN
dlou odborní iL] Z lVIí š ně,od r. ]74.1cí sai.
5ká. po reolganizaci I' 1734 vcdcná
K. v. Sorgenthalem (do 1805) a M. Nicdernayeren
(do 1827) a dalš imi až do
ZruŠ ení (]861).kdy sbí Ika á!odu byla na.
bÍ dnLlta vznilají cí mu Rakouské mu uÍ ně.
leckoprumyslové mu muzcu' Zpoč átku \.y.
.ábělajemné jí delní soubory s plaslickýni
prvk!. č í nskými kYětinovýrn dekoÍ em
i s ka]innýÍ ni notivy. Přistoupila drobná
Í igurálnj plaslika ž ánrových námětů v ro
kokové m slobu, je]í ž přodukce lozkvet]a
za modelé ra J' J' NiedemayeÍ a ajeho ná.
stupce A. Grassiho' Ve vrcho]né m období
(1781 1809) se pod v|ivem ftancouzskó
manutaklury v Sč vres (viz) v tvarech i vý.
zdobě záhy plosadila zdomácněl novokla.
sicismus' V 2' desetiletí nastalo odobi
U|]adku' Po založ eJri (L7l8 44) b)|} v} .
robkV
^ znač o\'ány
nepí avide|nč a !€smě\
nápisem' Znač ka (š tit s břevnem, znak ra.
kouskí i rněsta Vidně) byla zaledena
r' 1?44' Do r' 1749 byla relié fní ,vllač ená
nebo kreslená na polevé , V období
1749-1827 kreslená modí pod polelou,
v poslední fií zi se \,tlaóovala kovoť mi ra'
zidlv. Znač ka v správné poloze nebo obrá'
cená (připomí nají cí ú l) se s dÍ obnýnri
Úptavami objeluje na pozdé jš í chvýrob.
cich jiných továren' Nová továrna, zal.
r' 1922 ve Ví dni.Auergarten se lrátila
k pů \.odní znač ce, avš ak s dodatken (ná
pis ÁuergaÍ en n. Wien)'
E
I
V
€
azt.
=\7
B
I
=U
.rt
\7
/22r/
ví dcňskó diln]: wicneI welkslátlť n
ridIico!í kii'i kií ž
\icu\ saxe (z ftánc'). zobccněli olna.cni
pro mí š cňskýporceján 18' stol'
Í ikingskó unÉ ni: scveÍ ské umč ni
riliiř. otvol lc slieš € krylý !ybiirají cí scd.
lovou nebo pub|ou slií š kou'č asto up|a.
\.ený alchit€ktonicky' slouž í !é lrání a o
slědení pÚdní ch ploí ol á nansard' Jestlj.
ž c licuje 5 prů č elí m,ýivá se druhem š tí lu'
li|a (lat' !iIla). v ří mské antice rodinní
dů n sc slatkcrn na vcnkově (Y' rusllca),
dů m se zahladou a Vinicí slouž í cík odpo'
č inku v okolí lclkč ho města, takó na po.
břež í (v' suburba|a) ncbo pří mo ve městé
(v' uÍ bana). V obdobi lenesanc€ a many.
rismu mvš lenka ! ož ilávc vš ech třech ka'
tcgoriich piedeÝiim s funkci leklcač ni'
kLcrá ! kalegoÍ iimč Í skévily nevlluč ovala
celoroóni obí láni' od ]5' s1ol' ú střední
dů m rů znóho stalební ho tlp (ka\ino, ve
měslč nké Er' zahradni palác)byl sta!ón
upfovřed alchilektonicky uh'áienýCh Za
hrad srodní midí lvasochanri' 0d 16' stol.
5e objevuje takč u nás a zí kává vcsměs
označ ení leiohládek. V dneš ní mýa!ile].
ství í ovo v. zplavid]a označ uje samostatný
obylrtí dů m se zahradou zejmé na re vilo.
vých ótvrtich a zahradní ch městech.
rilkun (z něm'), renesanč ní a baroko!á
č í š e!álcové ho lvaru, s ví č tem, podlc typu
také s nizkou noŽ kou. už ilaná Přis|avnosi
ní ch přilcž itostech k Pií |itku na ulitanou:
odludjejí názcv. V. byly stleněné azdobc'
né emai]ovou ma]bou ncbo tepané ze sti],b.
la a rytó' VýZdoba Zahrnola]a ornament,
heraldiku, náplsy a nezří dka letopoč t!'
V. se Í ozš í iilrtaké do Fmncie (\ označ c.
ní m \'idÍ econrc)'
rillegiaturt (ital'), předněslská uscd]ost'
venkovská vila ulč ená k letnimu pobytu'
rirnperk (z něm'), vysoký lí ojú helnýš tí t
í ad poÍ láIem ncbo oknem solické stalby.
í nnohdy č leněný proIamovanou nebo sle'
pou kruž bou' doprovázený dlojicí fiál, po
obvodu přizdobenÝ krab]. a ukonč ený kvt'
kou.
Vinccnncs. lranc' královská výrobna něk'
ké ho polcelánu. založ cnár' 1738' před'
chů dce Úrobny v sěvr€s' Na poč átku se na
výZdotré stolniho a toalelní ijo nádobí
uplatilovaly vzory č í nské ,od doby kolem
1?15 p. francouzrké ho (viu saint'Cloud
a chantilly). Znač ku tvoří d!ě proti sobě
postavené královské iniciály L s doplňky'
R. l75ó by|a výroba pienesena do Sěv.es
(v,4
mcntiky, heraldiky a symboliky' Tí rn se
mé ní kompozič ní ú tvary, zahmují cí i prv.
ky |ozÝedenó vodorovně' Rozkvět v' spa.
dá do 17. a 18' í ol' z€jmé na ye Francii'
V 19' stol' v' piibí rá motiry figurálni' ž án.
Í ové a krajinné a přibliž uj€ s€ tak k ilustra.
ci. V hnutí ch za krásnou knihu se obnowje
v' u1vářená omamenlem a symboly'
iiolcli: fialo!é bany
vir dolorumi Kristova ikonografie
vha: alegorie chostí
vir8oi z!ěrokruh
viridian (z lal'): zeleně
Yhutá k|enbai k]enba
sutá ž ebra: ž ebro
yisulý srornik: svomft
riš ňo1ó dřcioi tieš ňové dřevo
iilaci č iš ei!ilkum
lité znt ohIouk. triumÍ alni oblouk (z lal.).
|' pamatn ( na oí avu va|eč neho Vllě^ tví
nebo k připomí í ce Ýýmamných č itrů (Ú.
slavba pří stavu) v podobě monument.í lDí
blánv' v. o. bYlv budovány od konc€ ří í l.
ské ripubliky i v období óí sařsM v Ří rně,
v jiných městech ltálie i provincí na í oru
nebo na zvláš tnich mistech kornunikaď jako
pilí řo!é stavby pravoú hlé ho pů dorysu
se zaklenutým pIů choden (ední m, se tře.
mi, výjirreč ně se dvěma)' Pruč elío vyso.
ké m soklu č lení zejnré napolosloupy n' odsazené
sloupy nesoucí klaď. Na hranolové
atice bfal dedikač ní náph' na vÍ cholu
bronzové sousoš i a skupiny trofejí (vi,) ap.
Prú č eli,atiku i stěny pruchodu zdobily re.
lié fy s váleč nými Úevy' dalš ítÍ ofEe
a symboly nebo personifikace ví tězrM'
V' o' se sta]y zvláš tní souč ástí tzv. triumfál.
ní symboliky (viz lrofeje). ve středověku
moliv v' o' doprovází cisařskou myš lenku
od karolinské ho umění po gotiku' v ob.
dobi lenesance bvlo několik v. o' Wbudoláno
v ltálii a pddějijsou ojediněl; zakládány
ve formách klasicismu a neoklasictsmu'
Motir v' o' doš el š iÍ oké houplaměí i
při vzniku přilež itostnýcb slaví oslní chsta.
#
s
4
..&
vinck. souóást ž enskóho módní ho oděvu.
druh š átku nebo loč enice (viz) v obdobi
pozdní ho stiedo!ěk[ a ješ tči rť nesance'
zpravidla vyš í vanýpruh ]átky, ktelÍ se
uvazo\'a] kolem č ela a vzadu pod vlasy;
c|py \olné sp|irya|t nJ zada' V z č emé ho
htdr'abL se obvyl'|e nazt'al pentlŘ'
vinóts. vi8neta (z franc'). drobná souč ást
kniž ni vÝzdoby, pů vodně ornament ! po.
době ú ponků vinné ré \'y (odtud pojmeno.
vání ) vesměs na poč átku nebo na konci
č ií lív psané a iluminované knize pozdní .
bo stiedo!ěku. poslé z€.! knize tiš iěné '0d
Ienesance č erpá motilT z dobo!ó orna.
/222 I
\ť b a dekofací . napi' k v]ezdu pánovní ka
do mč sta. jeŽ znáne z pramenů ' 2' V sak'
rá]ní aÍ chilektuře oblouk o 7nač né mroz.
ponu !c zdi. oddělujicí ve starokiesť anské
bazi]ice kněž iš lě od prolileh|é hlavní lodi
ncbo od kií ž ení .od kalolÍ nské ho obdobÍ
!c\mč sZděný oblouk plný nebo dznóho
l\.aru podle sloho\.é souvisloÍ i' Návaznost
n]r piNodní lliumtální symboliku zdů raz.
ňuiivjcho výzdobě námětr a ornamentální
pnkY.
titrrj (z fÍ anc'): Í naIba na sk]c
1itrÍ la (7 fÍ anc.. puv' Zla1'). sklené ná ncbo
la\klenáskří ň óischránka k Ucho!í nia vy.
ýrvení drobných vzácnÝch předmč tú . od
1' pol' 1E' slo|' je !í vaná ]ako skií ň uká.
lck porcelánu nebo jiné keramiky Ve vý.
Lohnách; vedle ce|ých kabinetů porcelánu
ap' se vyskÍ Lljc r sidlech š lechty a š irocc
pÍ oniká do zaií Zeni Í nč š ť anskédomácnosti
Zcjmé na v období biedermaieru (viz)' od
l9' slol. je běž ná v muzeich' Podle základ.
ní ho tvaru \e rozeznáYá v'| skřiňová. pul
ri7igohkó umč ni: přcdkarolí nské uměni
lladislat5ká goÍ ika (někdv také jagelloo.
ské umění ). označ ení pro období pozdí í
g' ! Cechách a na NIoravě' které se č asově
kryje s vládou Vladislava Í I' Jagellonské ho
a jeho syna Ludvika L (1471 1526). VyZnač
uje se (estrannou uměleckou aktivi
tou,lež se rozlost]a o ú pra!u liš té néknihy
a jiŽ přispé |o mé š ť ansképrosliedi i dvor.
skÝ okruh' Evropské ho význanru dosáhl
kláio\'ský slavitel Bencdikt Ried. V ne.
dlouhé n vývoji naš ipozdní gotik]r
v' g' předÍ avuje dvě fázc:vrcholnou a Zá.
vé reč nou'Jelikož od dobv kolem I' ]4g2
do ní pronikajiv architekiuie a dekorati!.
ni maltré p ní Zřetelné známkY Í enesance'
]c zároleň obdobim slohové ho piechodu
(li7 piechodné slohY)' V Č echách a na
]\'Í r'ral'e se re l'ech druzch umé nl pru.]evr.
l\ |dké přikLonJ I umé nl dunaFke š ko|!
(!rz).
l|ijkl. sYmbol sDoleč ení ví 'zeimé na sátu
(\icLnc i. hlar\r statu a iamoinl !.). nruh
IltIl n]citnrhu usnniaLIanibarev a znckú '
Hela|dické figurv ňledí k ž erdi' Pořadí ba.
re! se poČ itá shora přivodolovné m rlě|eni.
od ž erdipň svislé m dělení . Na rozdí | od
preporu a kolouhve v' není upevněna
k ž erdi přimo, nýbd k š ňů ře,kterou se
podé l Ž cÍ di vytahuje'
|laiská $ustlra| krov
r|aš sLá ýřerha| stí echa
r|iŠ skÍkomin: komí n
\|aš tolč iocas.
^ láš miploš ný
motiv rcne'
sanČ ní chalik a nenš í ch š tí lů(obč as sa.
mostatnýa zietelně ukonč ují ci), slož ený ze
dvou odvrácených č tvrtkruhú nebo ót\.ftii
ováluI přrpomí ná plač iocas' Je seveIoital'
ské ho pů yodu a \rystytuje se v č eské m,
moravské m i sousední m dolnorakouské m
í avitelsl!.í Zřejmč od doby pied r' 1550.
llč í zuhl.!ýzdobný mo|iv zpravidla trojú .
hc|ný. sestáÝený v pásu. č astý !e vlysu sla.
veb [ománské bo í ohu'
rltr krepna
l|n'] bč ž ici.moiská| meandr
llnice' vInovka. z\'1něná linie oÍ naÍ nen.
tální mo1iv'
llnorka, vlnice, plynujá zv|né ná linie ornanentální
motiv'
llr5. l. č ásl antické ho kladí , pás Ďezi ar.
chitÍ ávem a ií nlsou, hladký nebo v]'plné ný
figuÍ ální m č iomamenlální m .e|ié fem.
Uplatňuje se v kaž dé m archilektonické m
řádu' V sousta!ě lománskóho staviteht!í
se lzhledem k í rnse nebo jako podří msí
Změnil ve zvláš hí druhy (š achovnico!ý,
krvchlový pás podpofují ci ňmsu a zejmé na
ob|ouč kovýv'. viz)' 2. pien€seně vodoÍ ov.
ný pás sochařské nebo malí iské výzdobv
vuDec.
l|$|ir. dřevěná krytina podlahy Z obdé l'
ných ploš ek, nejč astěji duboví ch č i buko.
vých, ! k|aso!Ých iadách' spojovaných
drᎠkou a per€m' Nesprávnč jsou dnes
v' označ o\'ány za palkety.
\nitřnirám. jaké napinacirám obrazu, ate.
hé rovou hantýrkou blindrám (z iěrn.),
]ednoduchÝ č tyřú helnikovÝ Í áÍ ]ecZ měk.
ké ho dře\'a, na němž jc malba na plátně
napjata hřebí č ky a v rozí ch ješ lěvypjata
dře!ěnými klÍ nky'
vodnú i: z!ěÍ okruh
lodní hÍ adi hrad
iodru lrí Z: twz
rodotisk: 1lliglán
rodotryski fontána
vodoró banl: akvarel
vodoznak: filigtán
vojcnská perspektirr| peNpekti\'a
!o|ióra (z laÍ . afranc'), velká zahradní klec
pÍ o chov ptáků , kteří v ní mohou lé tat,
Zpravidla palilón se zděnými č ástmi
a Z dlátěné ho pleliva; č astá souč ást rene'
sanč ní a barokovč zahÍ ady'
\o|kstcdt. Rudolfstadl. nč mecká ÚÍ obna
porcclánu v Duryňsku za]ož ená Í . 176a.
Zprvu vyráběIa měkký a pak i h,rdý p',
Utvářený a zdobený podle mí š eňské ho.
K nádobí a drobné ligurální plastice přiby.
ly obrazl Í nalované na p. zejmé na podle
oblí bených rytin berlí nské ho malí ře a gÍ a.
fika' D' chodowiecké ho. Znač kou byly
nejdří vc dvě zkří ž enél'idle (někdy i erb
kní ž atze schwarŽ burgu.RudolfsladÍ u),
piiporní nají ci zn. Mí š nó. od r' 1 787 jediná
vidle: kolem r' 1804bylo zaredeno pí sme'
no R.
rokká krer, starý impregnač ní a konzcÍ '
vač ní nátěr dřeva (např' tráÍ rú ) z dobÍ č i
kNe Zředč né vodou s přněsí haš ené ho
vápna; má hnědoč ervenou barvu a jemný
lesk' Nemé ně se os!ědč uje podobně při
plalenÝ nátěI z volskó ž luč e'
Yolské oko (Z franc' oeil.de.boeuf; č liój'
dbe|, kruhové n' oválné okno n' oké nko.
pouí vané od 1ó' stol' zejmé na nad vstu.
p€n n. ve yikýii'
rohrnrcn: svitek
loha (z lat'), závit' spirála, od ptavěku
t223 I
Í notiv rů zných soustav Úzdoby' Ve stavi
tehtvi se uplalňuje v mnoha formácb i po.
lohách a zpú sobech umí stění , ryjadřují cí ch
funkce v dané m arcbitektonické m č lánku
n' ú tvaru, zejmé na v seslavě hlavic, palmet
a ant podle sloupovóho archilektoniclé ho
řádu (v dórské m a loskánské m se ne!'sky.
tuje) a volutové ho š tí lu(viz Š tí 1)'
vo|utorý š tit| š tí tdomovni
iodi|ky, urš ulinky, (ordo s' Ursulae, o.
S' U' ap'), ž ehka řeholnikongÍ egace s aU.
BUstinovskou ieho||. založ ena kol' r' l535
v Brescii s!' An8elou Merici k pooě sv'
vorš ily' k oš etřování nemocných a ftjmó'
na \'!'uč ování dí vek. r' 1ó12 povýŠ ena na
řád. U nás pú sobily od r' 1ó55''Řádový
oděv: č emý bábit, č erný chórový ávoj,
u laických sester a novjcek bí ý' Znak:
v ú odré npoli lři lilie v okruž j na zelené
pů dě.
vosková malba: enkaÚtika
Ioskoú plastikai ceroplastika (kerop]as.
tika)
loskolá tempcra, te ]p€rová nalba znač .
né stálosti s emulí z vč elí } o vosku a při.
měsí ; n. I(aseilu' vosku a pří měsí (kas€ino.
vá losková t.)' V byzantské malbě se
upla|ňovala také voskoklihová t. (cera
colia).
voskorj lak: laly
rosky' organické slouč eniny r'yš š í chmast.
ú h kyselin, alkoholů a d. látek, pů vodu
ž ivoč iš né ho(vč eli v.) n. rostlinné ho' ma]í
použ ití v restaurátolství Uš lechtilý !' (při.
pravovaný z vč elí ho v') se mnoboí Í anně
uplatňuje v technitách několika uměni.
V sochďství slouí zejmé na v plastické
větvi jako modelovací hÍ nola v připravné m
pÍ ocesu Gtudie' Í nodely), jako hmola defi'
niti\,ní ]o dí la v ceroplaslice (viz) a jako
pomocný mateÍ iál při od]é vání do kovu
(viz, lechnika 2lí acené ho v') dokonce
i ! zlatnické práci. Ve skulptivní větvi ]€
pomocným materiálem konzervace mra.
moru již v antice, v řezbáhlví zuš lechť ují .
cí ch a konzeNují cí chnálěrů na dřevořez.
bách bez polychronie v pozdní golice a re.
nesancj a rovněž souč ásti polychromie
tenperou. V malí řských technikách se
v. ryskyuie ! enkauslicr (\iz), jalo LonzeBač
ni č inll€l v anticke naslěnne mdlhě
a v tempeře (viz vosková tempera)' V gJa.
llcc ]c v' pomocnym malenalem| Ž ejmena
ve směsi pí o kryl v technice leptu (viz)'
voš linová cihla: cihla
rotivni urně|eckí dila (z lal'). označ eni pro
sochy a obrazy rů mýcň roaié rú , darované
do starověkých svatyní a palr i do křesů n.
ských chrámú na základě slibú . Záslibné
n' děkovné votivní dary (exvota) zahrnují
také drahocenné n' zvlአtnipřednrěty, od
středověku celé olú ře, liturgické předně.
ty i zvliájť založ ené kaple n. ikoí ely ne]ed.
nou opatřené nápisem. Sbromaž dbvané
votiwí daÍ y se mnohdy stávaly souč ástí
chrámovýcb pokladnic. jiné zustávaly
v kaplí ch n' v okolí oltářů .
routa (z franc.)i fabion
vÍ anol, noravská Úrobna kameniny za.
Iož ená ve Vranově nad Dyjí í ' 1?99' od
r. 1816 v majettu rodiny Mniýků ' Výrob.
lq dosáhly obliby již před r. 1830, kdy byly
napodobovány anglické vzory (Wed${ oo'
.
dova kamenina) a vznikaly i pú lodní klast.
cistní soubory, už itl(ové a luxusní , zdobenó
relié í ně, malbou i tiskem' Kamenina
z V' silně konkurovala HoLí č i.V obdobi
dluhé ho rokoka vš ak nestač ila v soutěž j
s porcelánem; výroba kaneniny byla za"
slavena r. 1882.
rrsirené sk|o, nkó podjí mané s., slož ené
z rů znobarevných vntev, docí lených na'
máč ení m q'fouknulé ho tvaru do baJev.
ných skelných hmo! n. nanáš ení m baÍ ev.
ných vrstev do nádoby. V' s' je pak probru.
š ováno n. prořezáviino do rů zné hloubky.
Pro s!ů j ruznobarelný ú dnek bylo oblibe.
né ve 2' po]. 19. slol'' \'yŤ ábi se vš ak do.
sud.
lTtÁč ek dláta
rrubořcz, vrubování , vroubkování , ť zdo.
ba vruby č izářezy, nejč altěji uí vaná ve
dřevě' pí znač názvlአtěplo lidolou pÍ áci'
vřetenovó schodiš tě: schodiš tě
vŠ eumě|eclédilo: hromadné jednotné
uměle{ ké dilo
itaž enÍ piliř. podpěmý p' č ásteč ně n. ú pl.
ně vtaž ený do plo6tofu chrámu n' velké
své tské sí něl vymezuje klenební pole'
UpIatňuje se zejmé na v pozdní gotice (u sí .
ňové ho typu koslela s pří zední mi, vlaž ený.
mi pilí ři), v.J,skruje se i ! Cechách, také
v okruhu B. Rieda.
vulkán| Hé faistos
l.ýběh k|enby' pateč ní č ást klenby (viz) nad
podpolou; prostředkuje převod lektonic.
kí ch tlakú do svislé ho, podpěmé ho zdiva
lňapi. !alena klenba spoč ria obóma po.
delnymi souvislými paleč nimi plochaÍ ni
plné na zdilu a srů sla s nim)' Proto b} rya
v' k' proledtn co nejbezpecne;i z kvádru
n' cihlo!é ho zdiva s lodoro! n} mi spaÍ aml.
výběh ž eber. v opač né msměru sběh Ž ., pa.
teč ni č á$ kleí ební chž ' (viz) dos€dají ci na
podpoÍ u, zpí avidla pflní (pateč ni) kámen
spoč í vají cína podpoře (sloup, pří ož ka'
konzola). ve stavebni konslrukci představuje
nanáhanou souč ást, zejmé Da při
nnohadí ných klenbách, u nichž se v jedné
podpoře sbí há nebo prostupuje (srú stá)
několik ž eber a tim i vice ruznosměmých
llakú .
rýbrus drahokarnů , výsledný tvar dodaný
drahým kanenú m (viz) brouš ení m. BeÍ e
v ú vahu fyziltální llastnosti vč et[ě oplic.
kých Gvětelná prostupnost, lesk ap.) a dělí
rrboró dřevo, měkté dřelo vrby (salix;
mnoho druhů ), pÍ o vÍ aznou kresbu let
a zabarve uávané zejmé na k vykládání
a k obkladů m'
ircholnice klenbyr klenba
vrslrená ma|ba| d€skoÚ obraz
W(y
FR"AIN
/224/
\ť \ Zásadč na oblé ' bezfasetové (č oč ko'
\ť c. cn cabo.hon), vhodné pro k. neprů '
h]ť rlnó ! plů svilné 'a do ploš €k, faselové ,
lhoJn. pro kameny pruhledné ' Hlavní
dl uhl výbrusu jsou: č oč kovec0ednostrun.
nli n' oboustranná č oč karů zné vÝš kv. kru.
ho\.á n' cliptická) pň jeh|ancovinr vý.
l\ru\u labu|ovec Gpojeni dvou slejněvyso.
kÝch ]ť hlánú ve faseto\'anou destič ku
vhodnou k rylt, tomolec (spojeni dvou
ncÍ c]ně vysokých jehlanců )' stuprí ovec
(ú l!lr s]ož ený z vodorovných v$tev s fa.
sďlmi rů Zné hosklonu uspořádanými
ýupňovltě), dále Í oula, také í oiela.znárná
iLl ! ló, stol. (v' s rovnou velkou ploš kou
ák|adny' vepsané do kruhu n' elipsv' nad
ní žle lJenou í asely směřujici v .loš kách
k vrcholu, koruně), podvojná routa (ká'
nlť n o dvou roulách 5e společ nou z|illad.
nou), pendlok, lalé briolet (Í outa s kap.
|'olou' hrotitou plochou ákladny), routó.
\ť c (spojeni routy o č tvercové ákladně
i] kono]cové ho spodku). hvč zdovec (spo.
].'ní routy hvězdoyité ho v. s komolcovým
tpodkem) a koneč ně tzv. briIiant, lyp bru.
su známý od doby kolem 1óó0 (v' s dvěma
až ť ti'řmi řadami faset na svrš ku a s ko.
nn)lcovým spodkeIi, tj' briliant dvoj_ až
č t!řřadý, vhodný zejÍ né na pro k' b€zbarvé
n. iasnč zbal't'ené prů hledné ,diaÚanty, to]rasv
a také kňš ť ály),smí š enec (briliantový
\vdek a stupňovitý spodet). zuš lechlění
povrchu doprová?í d. k' od neista í ch
dob' Pouhé odslřaňováni l(azú á leš tění
ustoupilo brouš ení tvrdš imi látkami než je
oPlaco!ávaný k' Nejnároč něiš í m brusem
Zů ýává briliant.
lrduskt| plastické hrnoly, plasty
ijdLlť i baňatoý
llh|idlolánřiž , vyklenutá, ze zdiva vyslu.
pují ci mřiž barokni} o okna, kterádo\'oluie
Whlí Ž etna obé strany' Někdy se v' m' uí .
va|o 1 u oratoií v presbyláí ch kostelú .
ll|'|ádlni. Iechniky pIoine \} zdoby. pň
nrcnz Ý do \yh]oubené ho povrchu' urce.
neho k v.. vkládají vý2dobné motiw bud
z té hožmateriáÍ u'
.orlliš ené lro
bárevně
n' ]eskem. anebo z jinýcb hmol' Rú znými
Úrulrv \' JsoU od pÉ věku (viz) inkruslace,
IhIo\áni (V lechniCe \bItI), nrelo, tauze,
Inlarnc, mosaica in pietra dura, scagliola.
llk|ápěci okno. okno moderni arcbiteklu.
ry, s kří dlem oMÍ aným pň dolni hraně
a zayěš enó v hraně horní
lí k|ť nck.nikr (l ltal' a í ranc'). ustupu]lcí
Č ast zdi zpravid|a polold|co} (ho lvaru
o pú lkruho\'e n' pů le]rpncke ákladne'
V' bFa uzarren konchou lviz). někdy oo.
l'rrou muš ||' Zce|a Vý]|meč nč dosah;jé až
k podlaze n' k lněfmu soklu' Po obvodu
muze Dy nEne alcnlteklon|cky lrypÍ alen.
nejč astcii jaku ediku|a 1viz1' Mbnú menral.
ní v. vniliní i vnějŠ íbfiá označ en jako
exeora (vlz].
Tkrýv'tci lechnilir: rezerváž
v]|ož cnó č ásti stalbJ, arcbitek{ onické č iisti
vysunuté z lí ce zdiva, zejmé na portikus
s portálem, balkóÍ ' ďkýe vš ech typú ,
pavlac.
\Tslat.r umé ni. v' dobov. norby patň od
17 18' stol' I( lk|adnim proýiedku|lclm
č lánkú mve vztazí ch mezi umělcem a áivá.
ken, umění m a společ ností Jsou Úsledkem
poslupné soú ry né kolika podmí nek|
práce pro trh, uslQteč ňovaná nejprve
vumělecké m řemesle a v8rafice, společ en.
ská diferenciace sběratehtú i roýoucí ho
zájmu o umění , umělecký obchod, vznik
nových náměto\"ých odvé tú a záváiné ho
obnzu menš í hoformátu, ví ryoj sebevědo.
mí uně]ce a soutěž jvosli na veřeinosIi. č in.
nost akademií (viz); doprovodným č inile.
|em bylo znaleciví i rumost vlusu i ýoi
umělec(é kritiky (viz)a literalury o umění '
Nejstaí š í forma,ďensté v' a prodei v dí l.
ně, se předpokládají v 15' stol' v ltáliiina
severu' V. převáž ně komerč ni' za|iš ť ované
gildou maÍ řú , jsou dolož €né kol. r' 1540
v Antverpách' V 1. pol 17' slol' se v' ko'
naji v Holandsku' Ideální i kornerč ní cí e
sledovaly v' v Rimě, pořádané v Panleonu
(akademické ), při slavnostech a o velkých
svátcí ch laké na jiných mí stech, což bylo
pravidelným
^ Jkem
Í ovněž ve Rorencii'
Benátkách a č ásiďně v Pařiá' K dokona"
losti a t oficiálnosti v. přivedla paií ž ská
Královská akadeÍ nie mďí řstvi a so.hařství '
od r. 1ó73 se konaly v Královsté n paláci
Úiž s katalogem), pos]é ze Ý l,ouvru, od
r' 1737 kaž dotoč ně; ýběr byl v rukácb
aki]demicl.; výstavnI oorotV lIurvl'
Z umyónr vzniklo po;minova.nr Sátoňý'
V 2. pol i8. sto1. a \' 19. stol. se slaly vzo,
ren obdobných výstav v dalš í ch zemí ch'
Avš ak vývoj noÚch námrů a směrú dal ve
Francii vzniknoul salónu odmitnutých
(1863)' S' nezávrslých (1884) a v óelč
Euopě podněcova] výslavní č iinosl umě.
le.kých spolkú a sl(upin (viz) a v. ma1ých
soukromých galerii. Ved|e v' kolektjvú
(např' spolkové v' výroč n| se v 19. stol'
uslálily v' jednotlivcú (např. s retrospet.
tivní m přehledem dí a). \'. zač Ieněné do
rozmanltých v' národnich a do svělových
v., v. s ú č astíarchitektů a návrhářů ' v' .lu.
mocí cí mezinálodní uměl' svazlry spolkú
ap' ve 20' slol', zejmé na od 50.let jsou
v' soudobé hL' umč nipřť dmětem peč e spe.
cia]izovaných !eí ein} 'ch muz.] a paleru'
Rovné Ž s. í o^ iru]; i;ich druhova;|.|dd.
na: zahrnu]e velté v. yš ech n' jenjednotli.
vých dí uhú umění , připravované za mezi.
národni ú č a5ti(u ná5 bi€nále už ité qrafiky
v Bmě), v' pronikají ci do nelÍ adič nicil
ní st' přistupují nebýalé akce (vi,: happe.
ning), komerč Í ív' jsou instalované v ob'
chodní ch domech' v socialistických slá.
lech byly č ástí stát' kuh' politjky í kromé
jiné ho ve smyslu výchorry uměnňI vedle
Í nz\ú |ych. pť riodictych n' ]Ubilť inich
přehlidek a v' l!ú Ič |chsvazu t v' č innosl
rozvÍ í v závodní ch klubcch, spo]eč en'
ských organizací ch, domech kullury a má
tr.ya]é mí sto v Í ozvětvené sí ti muzeí e pale'
rií ' Historický vý.voj uÍ nění (odpra;ěku
k nedávoé době) j€ zp.avidla souč ástí l.ý.
stavní č innosli veřejných rnuzeí a galerií ,
archeo]oBickych ai' ú statU r oÍ Aanú pa.
malkove peč eZa \po|Lrprace se sóukloňý.
mi s&Í aleIj ap' Piť dstupnč mnno!Í afLc.
kych knhckych vyí áv sláreho Ume;| |ci
jiŽ v 19' slol. Předmělem je celož ivotní dí o
jednotlivce, národní š kola, mí slní okruh'
zvláš tní období Úvoje, jednotlivé odvětví
n' obor vÍ yamé ho uměni nové nálezy
n' objevy po restauraci' od pováJeč ných
let se neobejdou bez mezinárodní spo]u.
prác€ (napi. v' FrancouzJká npisé rie od
středověku po naš e dny, Brusel 1947,
v. Flámš lí pňmitivové ' Paří ž 1947,
v. Rembrandt. Amsterdam Rotterdam
195ó, v. Staré uměni v Č eskoslovensku,
Pďlž 1957), Í ozrú staiise { E\ropské umé nI
ko|em 1400, Vlden ]sÓ2i a bwaiidoDro.
\ázen€ obsah|ými vé decklňi katalbw.
pnpravoianými zpra\,idla cilýrnr mezrňá.
rodnr'mi ttmy odbomiků Vedle qhvaÍ .
/ 225 I
ných děl jsou do nich vhodně ,ač leňovány
hhtorické prameny, předměly hmolné
kultury, dokunenty restauráto6kýcb prů "
zkumů ap' V prů běhu se konají konfer€Dce
a iTdávají ?vláš tní sbomiky; k populanza"
ci se využ í vávš e{ h doslupných informač .
nich pros|ředkú ' Mají gýznam ž ivéa velmi
konkré tní formy poznání (naposledy ce.
losvělová sé rie \"ýsla! mnohostlanné ho di.
Ia renesanč ní ho umělce Raffaela santiho,
1983 84).
fÍ Š irka'odoba \TNoiená najedno i ví .
cebarevné tkanině hladké n' se vzorem
(d€sé nerrr) n. na ků ž ibarevnou textilní nití
Í . zlatou. střfumou nilí , dlacounem (viz),
ž inylkou (ú z), bulionem (zlaceným drát.
kem sláč eným do spirál) a pií davným,
aplikoÝaným materiáIem' zahmují cí m pa.
ietku (vi,), š ňů Í ky,pť ýmek (střapec. třáý
ně)' kajku (viz)' jiné áplikovatelné !yš ivá.
ru (lake pod|oŽ ene a \yt!ařejrcirelié f). da.
Ie peň. perly. flltry. barevná skla, koralky'
8ranátky, umělé kaneny, slámu ap' Tech.
nika v' (lineámí a ploš ná) je zaloŽ ena na
rů zně řazené m stebu, kteí se dělí na Jed.
noduchý, základní (přední ' zadni, krouŽ .
kovací ) a slož itějš í 'ozdobnějš í (ze1mé na
kří ž kový' č árkový, iikmý. klouž kovací
dvojifý, ž fbí rkový,ž ebřič koÚ' koí álkoÚ'
š ňů rkový' stonkoÚ aj.), dále na poč í taný
(na pocllanych nlrich podk|adové lkaniny
rů 7né (lruktury) a vo|ni (řaze0y na pod.
kladu !olně). v. na poč í taných nití ch sle.
duje ú tek iosnovu tkanmy (sleh rovnoběž .
ny, kolmy. Š lkmy.kí ž koryrů zneho dru.
hu)' Technrka pí olamováni vzniká vylaž e.
ní n několika odpoč í taných nilí z tkaniny
D' Úřezem; zahrnuje mří ž kováni(mňž ky
n' až ury, z franc.), obš í vají cidanou cást
a spoju]í ci \Ttaž ené nitě (vázání , proš í vá.
nl) po způ sobu Í nňž k} .s } y ap' v' bez
po.||anych v|aken í eduje kresbu n'je plo.
chá (plochá v. plnýn st€h€m); zahmuje
lyp plne francouake !. (rrypukly steh. steh
Ve vrstlach)' typang|icky aš panělsky tú z.
ne ploche obš ivani vyslřiž ené homAIa), lj.
do'é !' a Zejn. malbu jehlou (viz)' Bilé
v!š í vání představuie v' bí ou niti na ttanl'
né ' Techniky ryš í vaóské houmění byly
známé iiž ve staí ověku ve středomoř
a v Č í ně'Ve středověku jsou lyš í Ýány
hlavné zavěsy. palamenty (Viz) a jina ob.
iadni roucha' $ň se ma|ba iehlou a Už ilí
aplik. od 15' í ol' jsou dolož ené bohalě
vyš í lanéodělT s motiry omamentální mi'
Vyš ivač skó di]ny bí aly od ýředověku po
barok souč ástí ž enských kláš tefu. ve sfóiť
světské !ýroby \ryš í vač stúspadalo do ře.
meslnické cecbovni olganizace (wš í vač i,
kfunlí ii ap.) n' pod dlorskou záš titu'
vrŠ kov,stř€disko fajánsové lidové výí oby
na Moravě v 18' a 19' stol'' ollivněné ho.
lič skou fajánsí ' Předcházela ji č innost ně.
kolika dilen habánské fa]ánse, dolož ená
v 1. Í řetině 18' sto]'
{ harná urněni' architektula a urbanis.
nus' sochařství ' malí řstú , kÍ esba a grafika,
už ité umění vč etně pť ů myslové bovÍ var'
niclvi' omament, dnes také fotografie'
Kaaý z lěchto ákladní ch drubů má
zlláš tní ú kolyitechnické , Námé a Úrazo.
vé proÍ ředky a postupy' V. u' zrcadlí a zá.
roleň v eýetické rovině ut!ářejí vztahy
č lověka, společ nosti i jedince k světu
a vš em oblástem bÍ i a duchovniho ž ivota,
pokud je lze zobÍ azil, v} ]ádřft a uskuteč nil
v hmotné m a prosloÍ ové m tvaru umělecké
ho dila Úednollivé ho; souboru), vnima'
telné ho zÍ akem a hmatem. pí padně Za po.
hybu a prodlé vání ' Na Í ozdil od oslatní ch
umění di]o v. u' pů sobí samo, bez ploí řed.
kuií ciho č initele, inÍ erpreta. Třidění
!' u' uplatňuje hlediska podle povahy
a urč enivýtvoru: volné už ilé (také d€ko.
rativní ), pomávací ho typu lypu kon.
í rukliwfio, figurativní - nefigulatilni aj.
- v' u. ]sou nedí lnou souč áslí kultury a dě.
jin; v jejich prú běhu se mění podminky,
prakické i ideové funkce a stav v' u' ja'
kož to souslavy č inností ' Malí htvi, sochař.
ství a už itéuměni mají s!é poč álky v pÍ a.
vé tu' ArcbitekNra se í ozvinula až ve ýa.
rověku; z Její ch vla.tností a ú č €lu v'vplí á,
ž e ! něheť ých období ch í skává urcují cí
poýaleni' poulá oí atni druh} a v Í ámci
;' u' í na ne]\etsipod na |vorbé i\olnňo
pÍ oslředí '
rýlěsniš Í it'poulicí í návěš d dilen, krámú ,
lé káren a pohostinství , qstupují cí do proí
oru ulice. už í vanéod 15' stol'' ale zejmé .
na v 17' stol' zhotovené Zpravid]a z kovu
a malovane,
rhod: rodokmen
rÍ zdoba. dekor' dekorace (z lal'), v š idí m
smyslu soubol i soustala výzdobných
a přizdobných prvků , jež tvarem, baNou,
obra7em dotvářejí a obohacuji lblDu iob'
sah stalby, interié ru, prostranství , pří rod.
ní ho proslředí , předmé tu. v' doplňuje ar.
chitcktonické č lánky č lení cíprů č eli,zed,
stěí u ap';rrymezujq Yyplňuje' č lení a oá.
vuje plochy| zdů raŽ ňuje a přDdobuj€ č ásti
přednětu' v Úž š im smyslu urč itýdruh (ar'
chilektonické sochař$ví ' monumentální
maiba, tapisé rie; omament !')' způ sob
(kombinacť maIerialú a technik; styl)
n. jednntliry motiv a pnel (omamenly.
závěsný obraz; dí o už ité houměno' Sou.
stava v' rovněž zahmuje heraldická ma.
mení ' symboly kultů a nápisy' V uáté m
umění se výzdobou nemyí í lvar a foma
výrobku, nýbrž pí zdobný pÍ vek plastický,
p|oš ný. kresebny' Výobek mů Ž e b} t de.
koÍ alivnii v 5amolné m tvalu (!' dekorati
vismus), pňč enŽ v jeho funkcí ch dominuje
výzdobná funkce' Temí nu dekor se zpra.
vidla použ ivá v í ámci uŽ ité houmění '
- Výzdoba a pří zdoba je souč listídějin
Umé niod plavěkých poč á* u' v nělteÚch
kuhurách a obdobich mí hlavní postalení
ve výlvaÍ né č innosti (např' před zrodem
aÍ chilektury v antice, v období stěhování
národů )a ulč ujeswl' V entice se slala sou.
č ástí řádu' velkou elicko.estetickou krilr
kou proš la v 19' sloi. a v období avant"
gaí d
l.ýZdoba knihyl iluminace, iluslÍ ace
Winá. ojediněle také ryzí llej (lep), k]ih
pňpí arený z podkož ní blány někteÚcb
druhú ryb, zvláš tě vyz. Nálež í do skupiny
vodových pojidel a mezi pruž né ,velmj sil.
ně lepivé látky' Poú !á se k rozdělávání
barev a kÍ ž ení '
{ znam di|ai ikonologie' obsah dí la
Í iž lrbek,vydutě ustupují cí profil č aí ýze.
jmé na ve í oÍ nách archilektonictých č lán.
kú apnkú ' např' v profilu ž ebra (viz)' pň.
pory, kruž by; ve zvláš tnim snyslu| trochi.
lus (viz) v patce, kanelura na dřftu n' Í a
jiné ploš e (liz kanelováni).
vzkřiš eni| Křiýola ikono8ratle
vzoÍ nikt' v š irš í msmyslu souborY předloh
uí vaných ve výtlarné m un' a ze]nena
/226/
\ un iemesle a pŇmyslu (vizuž ité umč ni)
oJ (icdo!ěku do 19' stol'; n|iomÝm ob'
rillť n ií řily fů zné typy a lvary archilekto.
rlickí ch č lánků , luxusní ch přednětů , vý.
lJobni schemala' ikonog.afii světskou
i cirkť vní a tí m vš í mi sjoh, od 15' stol'
\ ]cdnollivých gřafických listech, v tiš tě.
ní ť hsé .ií ch(poslé Ž eve ť ormě map)
n l knihách lrydávaných s monogrameň
n' ]mcnen aulora n, anonymní ch' spadaji
\cnr Vzory pÍ o stavitele i řezbáře z pozdní
1 Í |k\. l' nimž od í eneÝoce pi|í uDuu ilu.
.l J(c trakrdlú o a(hilekÍ uie' da]ezviaš tnl
Lnih\ ornamenlu n. ornamenrik) (riz)zach\lu|lci
č .{ lo i zpú soby \'zdoby pod|e
t\lrU prcdmelU, un leřa|ni vz' nábwku.
oblahují cí také typy konstrukcí a zpí soby
$balení a Úzdoby inlerié ru podle dobo'.
\.ho vkusu, vz' ozdobné ho pí sma. v Dozd.
ní gotice pií ruč k!pro iluninátory ič asto
nra|im rectptařcm1. sorrbory ikonugaÍ e
ť nr.\c|' ž i\nuslI d rozmanilYch ó|nnostl
(\ 1ó. stol. pú sobily na n* e sgrafita
'L|'n]ž n] ma|bu) dp' ! Už í m\mtí U ie vz
inApráVně náč Í lnik) oznaienI pru soubo.
|! n]í zomých kreseb rú zné techniky, které
ýředo!č cí Í nistři pořizovali podle hoto.
!ých děl (nejednou na cestách) iako vzorY
a pnllady pro práci v dí ně n. ve stavební
huli. Dědily se' Zahmovaly zeimé na slará
j
rle1nol ějš í8eo.oetrická sché mala kompo.
zice lidské postavy a zviřat, pohybové ňo.
tivl, způ soby zřásnění š atu, konkré tní
i\onogTallcke t)py. pú dorysne osnov1
.nrJmu l rozvlŽ eni atchitektonickvch
č |í nků .I]ochované soubory n' iednotÍ ivé
kresby pocházejí z doby od l0. do 1' č lvr.
l|n]r i5. Í ol' N€jznámějš í je tzv' hutní kni.
hd franc' stavitele z pol' I] slo|' vl||aí da
dť Hl|nnecouÍ (Paňž , NáI' kn]h ); mezi
!Z' č eské hopů vodu wniká tzv. Ámhrás.
ský (kol' 1400, ví deň. Uměl€ckohhtoric.
ke muzeun)' Přechod ke skuteč ným skicá.
iÚm iV l nj. nů ) piedsIávu]| Í epne sou.
D0Í ) zlie|omu goliky a Í ane Ita|ske rene.
\ance. kteJe nbsahUiikresby vé tš |chvyjevu
l 5 ploí red|m. \tudie podle skuleč noýl
n' Zachrcuji přiklady andckých památek'
l4ěra, zdpoÍ a. š |knv lrJm n' traÍ nek
\ diť \ěne kon(Í ukc| (!|zl' zeimť na
\ lrrazděnem zdIVu { \|z), [Í okev l namé tek
\ \UL]ýaVě krulu (\|z)' spoi se zDra\'ldla
ptotí ditesarskou vazbou za'pomoir óepú '
wahlhs, pozděJi A]exandra PoÍ ce]ain
works' lovárna na porcelán' kameninu
a keramitu v Trnoyanech' zaiož ená 1894'
charakleristická kolem 1900 secesnini lis'
trovanýmj nádobami a také novou výro.
bou seNisů i figurek Z foreÍ n Zruš ené továř
nv ve Ví dni.
nams (nč m'), tycpaly nebo pIoš rvaly.
nlzně zdobeny kabatec muŽ skeho il€chti..
ké ho oděvu v období renesance. kazajka'
Wed$lood' anglická kamenina nazvaná
po své m vyná]ezci J. wedgwoodovi
(1730-95)ze staré hmč í iskó rodinv' vyrá.
běná nejprve v jeho dí nách v Bursljmu
(po 1757) a zejm' v továrné otevř€né
r' 17ó9 u Ne$caýle. !ří znač ně Doimeno
vané Etruria' Svou pů vodní pevnou a leh.
kou k€ranickou hmolu spolu s llazurami
neU\ta]e zdoLonaIo\'a|' Velkeh; uspé chu
dosái|a k' se í Uuvotl g|a7uIou, od r ]7ó5
nazivaná podle č ajové hoservisu anqlické
kí áIovny (Queen\ vďe)' V tvarech.i vý.
zdobě se W. přiklonil k neolrlasicisňu
a poslé ze spolupracoval s arch. a dekorá.
torem R' Adanem { viz: Adamú v slvl).
Nasledoraly výrobky inspirorane etrusiiy.
m| lerakotam| n' napodobuiici |eš těny ka.
men. např' č emytazah' Ne]vl znaÍ nné jš |]e
r(. z probanene hmotv podobna biskvitu,
zavaděná od r' l7]4 lane|' rasoer * aret
s re|iefiu bilou Í rguralnr a olnimentá|niq.
zdobou na hladké m iednobarevné m ooá.
di paste|oi1ch lónů ne]ť asté ]| modrrch'
W' zlměstnava| iadu mode|eru a spo|u.
pÍ acovalse sochaii a grafikv' výroba v Et'
runi tnala do r. 1940, kdy se těž hko pře.
neslo do Barlastonu. Znač ky| tla&né imé .
no lýUbce. né kdy dop]né n€ o lmenoiDo.
leanrka T. Benlleye.
IVEDGWOoD vrDewooD
* ll{ Í r!Y
d.,'
+ 1
ot
);
o
::
&
weh'křch€n| Hranice
lt€|1ing1on. anglIcky ná2€v pÍ u V]'\oLý
uzký se|'rflái s vé lslm| i n|zkyňri isuvka:
Í Ť ' z l' poloviny 19. stol'
wcrkbund. D€utschel W'. něÍ recký svaz
pro obrodu architektury' umělecké ho prú .
myí u a ku|tury bydlenr ipracornňo bro.
stÍ edi z hlť dl5kJ \} lvarno!li' UŽ ]Ikoioýl
1 denokrallzace, založ ený Í . 1907 v Mni
chově' Sdruž oval architekty. í ávrháře.
leoretiky i týrobce. V pruběhu své ho \.ý.
voj€ (do r. 1933)vlivnězasahovaldo uÍ b;.
nisnu a uálé ho umáí , organizoval Úsu.
vy (1' r' 1914 v Kotí ně n. R') ivýslavbu
experimentálnich sí dliš t:Vtchii€l z tradi
ce angl. hnuti Arts a0d crafts (viz), byl
sědkem secese' expresionismu á němeó.
kých předslupňú fú nkcionalismu a kon.
struktivismu' Podnitil vznik rakouské ho
W (1912) i š výcanké ho W. (1913); u nás
k němu mé l spojení zejmé na Svaz &ské ho
dila (viz umělecké spoiky) např. ú č astina
1' Ústa!ě (instalace č es.expozice arch.
o. Novotný)' V období wiemanké repub.
liky ovlivňova] uměI. š ko]slví 's mnóho.
strannou č innoýíw. souviselo dí o řady
přední ch avantgďd[í ch architektú : dlou.
holetým mistopředs€dou byl L' Mies van
der Rohe.
weí eÍ wa|d.staré sť edkko německé fa.
tan\o!e.v!roby a kameniny v Porynt. K..
zv asl€ sedá s modr} ,rn oÍ namenlem se |u
v!'ráběla od sklonku 1ó. stol' a v 17' stol'
v Í enesanč ní chformách a v 18. stol'
s pozdně barotovou a rokokovou výZdo.
bou ry1ou, Í lač enou i plasticky nanáienou'
Wiener Kcranik. výrobna umělecké Í a.
jánse založ ená 1905 a spolupracuií cí
s Wiener werkstátte. Později s. spojila
s manufakturou v Grnunden
WienerWerkstállen (něm.), Ví deňské dí .
ny. nd\Í hďske aleliery a v]robnt zejmé na
nabÍ lu (I903 J3). ktere v obdobi secese
(viz) zaloál a nadále vedl aÍ chitekl Josef
HofiÍ nann (1870-1956; Iodát z BÍ nice
u Jihlavy). Pod vlivem tradice anllické ho
hnulí Arts and crafts (viz) á zeirné na ideá.
lu stří dmé hotvari'
'
pro;apované ho
o. wagneren, W w. v nábrt.ku' keú mi.
Ce. te\tiIiich ap' prosazováiy dokonaiy.
ú č eInyt!ar' uš |echtily matenál.] iednodú .
aa
A
:::
/227/
cbý ornam€nt' Přispěly k obrodě kultury
bydlení a experimentální č innoí ív tiskař.
ské dilně takó k zdokonaleni pů vodní i uŽ i.
1é grafiky'
$ilkum; vilkum
í indsorskó křes|o' pohodlné křeslo
19' stol' nesené spfuslí ky bez č a]ouněni'
iliÍ tcí hurskákamna| kaÍ rna
worceýeí , an8lická výrobna měkké ho
porcelánu s uš lechtile barelným dekorem,
č inná od r' ]75l'
$orpsrvedská š ko|a, kolonie něÍ neckých
malí řu a grafiků ' kra]inářú i figuralislů ,
vzniklá r. 1895 ve vesnici Worpsvede
uBré n;patří k nim zakladal€]F. Macken.
sen, O. Modersohn, F. Overbeck, H. Vo"
geler, P' Mode6ohn-Beckerová ad. (o'
krub přátel zah'nul básnfta R' M' Rilke'
ho)' spojovala je charakt€rislická knjina
pobřež ní chraš eliniš ť atvrdý ž ivot tamní ch
slatinářů a í olnftů ' Zastávaliruzný ť ýtvar.
ný názor od dnné ho realhmu k symboLis.
mu' kolorismu a pod vlivem francouzské .
ho postimpí esionismu až k osobité mu
před$upni expresionhmu. Před tolto ko'
neč nou tvů rč ifái rystavolali pé č iSW
MáÍ tes r. 1903 laké v PÍ aze'
x P (řec')| Kristovy monogramy, labarum
xoanpn (řec'), v poč álďch řecké ho archa.
ické ho smhařstú kultovní socha bo^ tva
zachovávají cí tú dici primitivní ch idolů
(pú vodÍ ějen ků l s naznač enou hlavou,
oblé kaný do skutecné ho obřadní ho Š alu,
např' z tepané ho plechu), iezaná ze dřeva,
znač né qýí ky, stále oblé kaná, podle ú dajú
i zlomků č asem také kamenná n' malé ho
rozměru a iez4ná na slonovině, vž dy Ýš ak
podaná v pří sné fiontalitě.
xt|oí otogrrÍ ic(z ieč '): fotoxylografie
xy|ografie G řeč '): dřevoryl
xys(os (řec., chodba), v souboru řecké ho
gymnasia krrá álodní dráha v sloupo'
vé m loubí na protáhlé n obdólné m pů do.
rvsu n' (lrok! poÍ lkus pro clič eniv zimě,
u É umanl' poóte Vilruvia lvodní draha
pod š irýnnebem.
yamulh. jamuli orientální koberce
zábrad|i, ohÍ azení teras, ramp, schodiš é '
balkónů , ka2atelen, věí , mostů aj' tomu'
nikací , ruzIiš ované podle tonstrukce,
hmoty, vzhledu, pí padně qbaveni a vý.
zdoby'.Zvláí ní n druhem architeklonicky
uNářené ho z' je parapet, poprseň (!iz)
a balustřáda (viz).
zábrad|i chórové | chóí ová přepᎠka
záclonoÚ ob|ouki oblouk
zádleři. izolač li pros|or za vstupní mi
dveřmi. ďděle!ý od vÍ itřní hopros1oru
da]š í midveřmi, souč list vstupu' umí stěná
uvnitř budolT n' l.ystupujici př€d lí c prů .
č eli.
zrhrada. qlnezený, nejč astěji ohrazený
pozemek pÍ o pěÍ ováÍ Urostlin' Podle !y.
už ili 5e lÍ adi.né rozhš uje z' ú č elová(š těp.
nice s ovocnýí n stromoví m' s doplňujici
vinnou ré vou, zelinářská, bylinářská, bota.
nická ap') a okrasná, také ozdobná, slavě.
ná (libosad ' se stromovim, s ré vovim,
kvé tnic€, ruž ová z', tj. rosarium ap.), dnes
v Evropě zejmé na z' obymá (pokrač ování
obydlí v z'), sdrufují ď óást okrasnou
a už itkovou, těácí z dosavadni} o výloje
i z ppudů z. japonské ' okrasné z. h'sto.
ncké Glohové ), utvářené podl€ dobových
ziá.sad zahradní ho umění (srovnej zahradú í
alchitektura), se dělí na dva hiavni druhy|
z' pra\ide|nd. řcš ená \esmě\ gť omť tricky.
a z' nepÍ a!|oe|na. vyuzlva]lo n' napooo.
bují cí volnou pí í řodu. V o' z' č Iověk od
starověku přenáš í do pří rody estetické
a koní fuktilni zásady ú pravou pozemkuj
piemáhání m podminel podnebí rozved€ní
m vody a tvarovánim rosllin. V pojelí
o. z. seč asen podlepodmí nek sluč ují dalš í
funkce společ enské (Ieprezen|ace). r€.
kreač ni(nh} ,1na z' jako misto odpoč inku.
pohybu. osvěž cni), psycbologické a ideové
(z' jako mí sto rozjimáni). Zahradní umění
se nodilo spolu s monumentálni architel(.
tuÍ ou v oblaÍ i Předni} o Východu na Tig.
risu a Eufralu, kde vzniká stavěná z' (po.
věý o visutých zahradách sé mirámidi.
nýcb, 9' ýo]. pi' n' l', kleré patřily mezi
sedm divů anlické ho světa)' PÍ o dalš í
evÍ opstý vývoj měly význa!'r z' v Egyptě
av Persii;ovlivnily pojelí z' v období helé .
nismu. Konkré lni Piedslaly Í ráme až
o z' v ří mské ří š i: staly se souč ástí alriovóho
domu a Zejné na vil (viz); v Pompejí cb
a ! letovisku Herkulaneum jsou dolož ené
z' terasy a vodni dí la' Ve ýředověku jsou
v pramenech dosvědč ené okIasné z' kláš .
terní , navazují cí na pozdní antiku, dále
umvřené z. hradní a z' v zadní č ásd parcely
měslské ho domu' Návaznost na anlickou
2' v alriové m domě a vpž ití vodnich
ploch, vodolrysku ap. vyznač uje i z. arab"
skou (seveřoafticko-š panč lskou)' K ne.
bfialé mu í ozvoji zahradniho umění doŠ Io
v lenesanci v 15. aŽ 16. sto]. pod v]iven
nové bo lztahu k přirodě i dobové lileralu.
ry a ož ivené antické tradice. Vmikl vlivný
typ italské Z' (viz) a árodky fmncouzské
z' (viz)' pů sobí c'í také do Nizozemí ' (Srov'
nej: bostet' paÍ te|, broderie.) V pruběhu
2. pol' 17. stol. a v 18' stol' urč ovala,/ý1oj
z' a pať ků prakticky i Í eoreticky jednat
klasicistická z. francouzská' dovede!á
k dokonalosti, j€dnak anglická z. a park
(viz), jež se vyŤ ovnávala s hanc. vkuem,
avš ak směřovala k preromanticl(é předsta.
vě rozmanilosli a mal€bnosti; áhy zavádě'
la např' č inské prvky a uplatnila větš í volnost
ve l'yuž iti volnich ploch' ' Prastaré
2ahradni umění v cí ně sleduje pí mý vztah
obydlí a přirody, utváři pii palácí ch ap'
zairadni krajinu bez geometrické pra\'l.
delnosti, solité mí mi skupinami stromů ,
plochami vod' architekturami, zákou|í ml
k ro'jí mání , a cí ík rozmanitosti. obdobný
!í ah obydlí a pí rody i estetiku dokládá
ýará a modeí nijaponská 2.' ]ejí mž tí adič .
t228/
nim ZÍ akem bcz rozdí ]u velikosti pozemku
Jc mary rozměr jedlrotlivostí a skupin ýto.
mů , keřů . neopracovanÍ ch kamenú (aska.
lek) i aí chiteklonické ho yybavení . Ideu
í oarrenltosti a nikÍ okosmu vjap' historic.
kých zahÍ adách lze bezpeč nč sledoval od
]ó' stol', kdy se vysk} tuje t]rp sucbé
Z' (p|ochy vysypanč kamé nky s]rmbo]izuji'
ci vodLl) a typ z' s vodní mi p]ochaÍ ni'
oýruvk! a Í nů stky] obv typy ovlivňují
1v(]Ibu dneš ní ch zahrad lé nré icclos!ětové '
Kruně venkovní ch z' se ! domó lyskytuje
.mnr z. (vlzl.
zú rada r ikonogralii' od stalověku se do.
bove Í ]jetiz' zrcád]| \e \ýJelech Í ol\'rje.
nVch V k\ť |ouci z' a ! syn]ho]ismu zahrad
ní ch motivú . V s\,ětských a mvlohlickÝch
námětech Je dů Iež Í ý.typzáIrraaá uity
(obvykle s fontánou. placlvem a amorety)'
Do z' bí .Vají kladena ž ánro!ě chápaná zó'
sobnění &yř roč ní chdob, dále Róra' Pari'
dú v soud, Úev Hé Í ak|av z. Hesperovenl
vzácné jsou visuté zahrady semlranidiny.
od 11' slol' se z' jako výsek skuleč nosli
vysk} tuje v trajinářských a pracolní ch
prvcich v obrazech Í něsiců . v iluýraci stře.
dovč kých románů ' obdobně je z. č astá
v mariánské ikonografii (viz)' Kveloucí
ohra?ená z. (lat. hortus conclusus) s uza.
vřenou biankou symboljzuje Mariino pa.
nenstvii obdobný je typ' P. Mane
v z. s jednoroŽ cem' obsahujicí ješ tě dalš í
významové rovinv' Motiw kletoucí o.
krasne z da]e naplňuJr né kí erettp} Zlé s.
lovaní i Zvláš |ni lyp} nradonl 5 dé ckem (!
rú ž ové mloubí , u kaš ny ap')' Ráj, zahrada
Eden, tvoři prostředi výjevu s Adamem
a Evou (Prvotní hří ch). V Kristově iko.
nogÍ afiije z. soucií stí obrazu K' v zahradě
getsemanské a v typu K' zahradní k' Mezi
starozákonní mi námč ty se z. nezí dka w.
sk} ,luje ve Úevu (apokryfnÍ m) Zuzana
a starcl. od renesance zuzana v |á1ni,
zahradni architcktuit' v š irš í msmyslu ar.
chiteklonická fuorba okrasných zahrad
(viz zahrada). pďků a !adů . zahladní umě.
ní plní cí rózmanité ú |ohv a Wtváie;í cí
ideání obraz pří ody póate ollmvdtro
i ní stnfto názoru na pří rodu a í obových
zásad, v už š imsmyslu kaž ,dá jednotlivá
stavba v zahradč , parku a sadech ieví ci ar
chilektonický záměr. Předmětem Z' a. je
ú č elnáa pů sobivá dispozicc, lval áhonú .
travnalých ploch a dřevin. ledení komuni.
ka!i i IokŮ d rozrn|ýé nl voJnlch p|och.
ft|ntan, koienaců raz a ve'kereho sóchli
ské ho vybaveni i ýaÝeb. jež sc podl,]eji na
tbÍ mováni teré nu a plos1oru. Mezifonní I.
nia ýazove !Í ostied|} p|ť de\i|nr h]\|U.
ncKe z' a patn 0d rť nť sar]ce a mdnýnsmu
také zahrádní penpeklivai Dři ro^ ,Ihu
a vedeni komuí ikací (vi? bosket, parlcr)
i vod. dálko!ých prú hledů i kulisových
motivů Pií rodní cha architektonických ap'
využ í váoptické ho klanu na Základé linc
ámi, balevné a vzduš né perspektii.y (viz)
n' point.de.vue (viz)' z' a' zahrnujezejmé .
na: leí asy. schodiš lě, rampy, pohledové
stěny. baluslrády, moýt a mů stky, dále
]etohfddliy. ahán)' pavilony. hesIdky. gIo.
í Lely, ť rolt!' í ů mehi5lorizujiLr a nejednou
fanIaý|cké stavby. uranž ene' sklenrky
a koneč ně tonlánv. kaš njr a celé kaskády'
ll'lnohé z lěcbto staveb lŽ e sledoval od sta.
ro!ěku a rovněž v Č í nča Japonsku'
zahradní |abyrint| Iabyrint
zahrrdni město. omač ení pro malé měslo
n' sí dliš tě'zakládané zpravidla s nizkou
a ří dkou ástavbou, pÍ osloupenou pří rod.
ní mi prvky na pozemcí ch obýných domů
i na Ýeřejných prostransNí ch, dělené na
sektory zeleni parků , obklopené z valné
č ásti volnou pří rodou n' zemědělslou pú '
dou' Vedle z' í l' se ryskytuji i zahradní
piedměsti. ve ví oji urbanhmu z. Í n. je
novýÍ l typem mé sta, kleré umozjiuje vŠ e.
strannou retormu b} dlení ' Předsla\ry
o z' m' .e ubjeti|y již u ulopistů l8' stol'
a klč i|y v pn'n|ch idealnlch proieklech
(kolem 1800)' Popudem mezinárodní ho
hnutí za z' m' je spis Anglič ana E' Howar.
da o z. m' budoucnoýi (Garden cities of
lo morlo$, 1898)' U nás se zájem
0 z. m. prqevuje od doby kol€m r' 1910.
v Praze vmiká od 20. lcl 20' slol. naDř'
ořechovka, spořilov a Zahradní móslol
zahradní perspektiva: zahÍ adní archilektu.
zahradni umé ni| zahlada, zahradní archi.
teklura
zahřilaci jab|ko. středověké ohií vadlo,
kovová dutá' rú zně děrovarrá koule, do
které se vkládaly kusy ž havé houblí n' ko.
ru, urč ená k ohí váni rukou při rů zných
záhÍ bo!Í stí óm' ziásení roucha soch'
zobrazené té ž nfl obrazcch' Dú |eŽ itýmotiv
s]ohové ho rozboru. ichož nromč n\'od ah.
straktnč dckolad!ňí ro i reatií lctrnrr
Lilvaru patií k cbaratteristickým vněiš í m
ukazatelů m sty]ových 2nré n. Ukázuie takč
osobní projcv jednotlivých umělcú a jeho
pozoÍ ováni pomáhá pÍ oto nejen pň zásad.
nim urČ ení .ale laké připňpsání a datování
dr a.
zákhdtri baNt. prvotní barlv] ž lutá. č er.
lená a nodrá' Jejich miš ení m vznikají
b' druhotné , od!oZené , komplementární :
omnž ová. fialová a zelená. dál€ y lřctí m
stupnl: zcleno.oranŽ o!á, olanž ovo{ ialoyá
a 1la]ovo.Zclená.
zák|adl., substrukce (z lat')' podklado\'é
2divo stavby ukládanó do výkopu pod
ÚÍ ovniteré nu' sí la a způ sob vazby je trč o.
\án druhenr pi]dy 1zkoumJnť 8eo|ogitk))
] cl]crál'lť Iem panovan. slávebni kon.
strukce' Rozdí l v š í řiz' a vlastní stavbv
qznač Ujepřezdilka' Pů du pod z' V né kte.
rých pií padech zpeqňují piloty (viz)'
Zák|ene&, segmentoÚ ní Zce (lenut} i uá.
vé r okennů o č i dveřnito otyoÍ u nebo vý.
klenku ve zdiyu.
ák|ol| záklopový strop
záklopoiÝ strop. druh dřevč né ho Í rámo.
vé ho stropu s horní m bednění m (záklop),
\esta\cnym z prken na ýa2' obvyk|e s kry'
crm liš |Uvanim. n s|ádan} ch s pÍ l'nt na
přesah, a polofuným pí č něna nosné trá.
mv' Nesenás} p, polš táře a podlahu' Z' s' je
rypický pro 1ó' a 17' stol' TÍ ámy a liš ty
bí ,1ají profitované a celý podhlé d býva
zdoben nalhou
za|amované k]adi: oblamované kladí
zámck. volně sto]í ci stavba, š lechtické sí .
dlo Zpravidla venkovskó, v němž převládá
funkce obytná, .eprezeÍ lač ní ,umě|ecká
a nikoli obrmná, která postupně mizi
s rozvojem dě]ostřelecké techniky. Z' se
rozvinul v 2. pol. 15. stol. a 1.Dol.
]ó. slol.; k ]eho Předslupňú m palří m;st.
5ké paláce i honosné paláce přestavova.
ných hradů ' Archilektura 2' zakládaných
nové n bLrdovaných radikáIní přestavbou
př€dchozí ho sí dla (hrad, tvrz) od doby re.
/?29/
nesance sledovala novou kultufu bydlení
aryvioula řadu typú uzavřené n. otevřené
dispozice vlastní ho z. i pří sluš oé houspďá.
dání sálů , si!í , kaple, skupin mí slností tvo.
í cí chobÍ né jednotky a komunikací ' sou.
č ástí souboru z' býá zahrada a park i rú z'
ně situované přďzámč í , kleró v nďich ze.
Í ní chobvykle zahmu]e také hospodářské
a ú řední budo\T'
uonzibarský kopá|i laky
zápory: hrázděné zdivo
zipÍ ^ ž i,zÁsep, áspí ap', mí sto ,,za pÍ a.
hem.., pů vodně bliněný, poslé ze dláž děný
chodnik podé l hlavni n. i zadtri stěny ven.
kovské lro domu' shora kýý přesahují cí
střechou s okapem; zpravidla tvoí komu.
nikaci mezi b.ankou a vstupy (do obydlí
a přilehlých qí stí slaveď)'
zárubeň, archaicky venýř, okenní rám ne.
bo jen jeho wislé č ásti'
zaskliváni do o|ova' ýýŤ oba a sestava Úpl.
ní otenní ch kí del, dulých terč ftů n. š eý
tihranů z áré ho skla spojených olovem. Je
charaklerislické pro 15._17. stol. Po rozš i
řeni tabulové ho skla se stalo bistorizují ci
technikou s detorativní m cí en' Předstup.
něm z' d' o. je aÍ natura bareví ých viti,ají
(ú z stloma]ba).
zaskobeÍ í . spojovií ní kamenných kvádrú
v středověké n zdivu skobami.
zást!vb', urbanistické omač eni pro celko.
Ú clrarakter n' t} p zastevé ní v sí dliš ti
n' v č ásti sidli&ě, \Tstihují cí hustotu G€.
vřená n. vol'á z.)' způ soby seskupení sla.
veb vzhledem ke komunikací m, yolným
prostransfuí m a zeleným Ploclrám a ko'
necně ú ro!Ť ě Úš ek'
zÁslěnai palavií t)
zasrěcení koslela n' kaple (lat. patrocini.
um)'
''piedáÍ !í ,,
katolické ho kostela urč i.
té Í nusvětci, dvojici n. skupině svělcÚ, bož .
ské osobě, která se stá!á jeho patronen
(odliš ným od světské ho patrona' někdy
zároveň zakladatele, nositele práv a po.
viní ostí Wč i kostelu)' Z. k' se děje ton.
sekrací (z lat', ú kotr svěceÚ, lThrazenou
zpravidla bkkupů n, jí žkostel zí skává po.
]menování po světci (titul) a je předán bo'
hoí uibě. Bč hem konsekrace dochází ob.
vykle i k svěcení alespoň jednoho p€mé ho
okáře, obrfkle hlalni} o, podle jehož ná"
mětu výzdoby se obrykle pozná zasvěcení .
Konsekraci dosvědč ují unač ky tvaÍ u
rovnoÍ amenné ho konsekrač ni} ro křiž ku
v kruhu, namalované na stěně kněž iš tě'
Jnenovilé z. k' se jiŽ v Í ané mýředověku
č asto ří dilo přání m Zak]adatele' světsl(é ho
patrona, motivovaným ú ctou (např' zasvě.
cení patronu dynastie), n' \TcháZelo z tra.
dic země (např' zasvěcení zemským patro'
nú m - viz), diecé ze' kraje, města n' doby.
V tomlo smyďu je patrocinium zdrojem
dí č i} ohistorické ho pomání ' Patrocinia
řádových kostelů jsou zpÍ avidla volena
podle sYě|cú z řádu n' zÝláitní ú cty (např'
u cisterciákú obvyklé mariánské patroci.
niun).
zá{ iŠ í ,druh maliřské ho námětu, zobrazení
při]ež itostně s€skupených předmětů pů so'
bí cí ch svou malebností ' &sto se symbolic'
kým ÚznaÍ nem' Kvělií ové z', Ioveckó
z. ap. z' jako samoslatný maliřský obor
b'lo oblí beno zvláš tě v nizozenské m ma.
liřství 17' stol.
zauzlený s|oup' sloupek, zvláš tní typ sl.
(viz), kamenný sloupový celek tvořený
spojení m dvojice dřftů pomocí zřetelné ho
uzlu upro$řed, zpravidla o jedné společ né
patce a hlavici' vysk} ,tuje se v Í ománské m
uměni a v přechodné m období ke gotice
(v portálech' arkádách' jako podslavec
pulpltu), je detorativní avš ak moliv uzlu
ná symbolicl(ý charakter a z. s. ]e proto
nositelem významu (rú mé bo druhu ochIa.
ny n. spolenl).
ávěI' ukonč ení stavby koslela (kaple) na
straně lněáš tě s apsidou (viz), přilehlých
č ástí a poslé ze cbóru(viz),jež se ří dí dispo.
zicí , ýavební konstrutci i slohem' Podle
pů dorysu ne]starš í způ sob představuj€
pú Ikruhový z. apsidy, zavedený již u sla.
rokřeý,anských bazilik, dále z. podkovoviť
ý, pravoú hlý (rovný) a koneč ně z. tvořený
několika stranami pÍ avidelné ho mnohoú .
helní (u' C€lkově sloátějš í ú tvary z. vznr
kají u chórů ' obohac€ných např' o ochoz
a věnec několika kapLí již v obdobi román.
ské ho umění ' V rozvinuté podobé před$a.
vuje tento t} p katedrální z' doby gotické ,
nejcastěji mnohoú helný, s věncem radiál.
nich kaplí , q\,inutým opómým systé mem
a ochozem kolem vysoké ho chóru. Z ka'
tedrál (viz)bfá př€náš en i na oslalí í !e|
ké a také jinak význam'é stavby chrámů
(i kláš terní ch).
záiěr k|eneb: klenba
zaýěrák svorní li
zálěreč ný kámeli slomí I
záÍ ěsl louš ka
závěsn! kiiž 'historický liturgický odznak
kardinálů , bhkupů a opatů , také náprsní
kí ž(vř pektorál)'
zavěš ená Í asádal fasáda
zarí cný ornament, někdy závitový Na|
(něm. RolIlverk),,souhmné označ ení pro
zallene, sracene, rozmamre clenene
a pť ořeávané okraje ploch rů mých rámů
(zejmé na kartuš í a erbovnich š tí tů )a při.
zdobujicí ch motivú (napi' vlají ci $uhy,
fantastické voluty) v období podní rene.
saDc€ a baroku, obÍ bené hlamě na severu.
Na pnotní m ýinuz. o. mají podí zejmé .
na italš tí architekti, š tukaté ň a malí ři' č inní
ve Francii (prÝní fonlainebleauská š kola'
od 30. let 16. siol.).
zaviÍ utá střela. obecná heraldická figura
umělá v Podobě š í pu,kteí na mí slě opeře.
ní má připevné ný ú zký pruh látky s esovi.
tými \"ýběž ky do obou slratr' Z' s. vmikla
z figury luku vfstřelujicho š í p(kdysi Zv'
odiivous).
závitnice: loluta
zárojoÚ motir: rouš ka
/230/
/hraň, oástÍ oj sloDí cí od pravěku k obra.
ně, ú toku a lovu' Neistarš í2. bvlvkamenné
a kostěné , později bionzové a ž eiezné -Hh.
to.icke 2' se lí adicné dě|i pod|e né kolika
funkč ch hled|sek: |' valeč né lbo|ove)'
]ovecke. lumajové ' soubojove a c\'lč ne' 2.
ú |oč nea obIanné { vesmé s viz zbro|l. utoč .
ne se djle dělr J. pouávane zb|uia a na
dálku (t. vš echny z' metaci' střelné , pal.
né )' 4. chladné a DalDé . 5' seč né a bodné
(některé lt obo1imu uzií , např' meč
a kold). na dřevci, ranš ! (napÍ kop|, hala.
lraltÍ ra. sudIice). bio (palcal. I(|adivn' se.
]'ť ra, řemdih, na rališ ti boiový cfD| né tte.
í é bici i bodné ), metací , itřilné 'a palné .
které se dělí na ruč ni s pří sluš enství rrí Duš .
ky, pistole; náč iní ,prichovnice. bodátv)
a dálkové (děla, hmož dí ře).Dí lč irří děnivó
vš ech skupinách zpravidlá rozliš uje zvlií š t'
ni tvary souč ástí 'období a oblasti vmiku.
pŮvodce konstrukď, u palných z. oak me.
chantmus, zpú sob odpalenr n. l ooč et
hlavnr. Od zavedeni kour az do lTlrtot
byly honosné z. ýobkem umělecké ho ře.
mesla (viz uálé uměn0, které wuí valo
vš echny vhodné lecbniliy výzdobi vč etně
zlatnických. V pozdní fotiie a renesanci
navrhova-li z' n' se podí l€li na WDlacování
jejich č ástí také výňamní uměiiia boiové
i lorecké z. se staly předrnětem sběrátel.
stn. V obdobitiicetilete !alkv se vlskltute
již manú altumi rryroba boióyvch'z. á óa
17' stol' je rovnováha mdá
.uátkovostí
a zdobnoýí naruš ena. U umě]ecky nároč .
ných bojových z' převú rje funkce reore'
zen|ativni a dekorač ní .Výzdoba 5e nadále
udrž uje u individuální ch loveckých z. oal.
nych (iezba a vfk]adaÍ U pazby..Cizelováni
kovovýcb č as!, pra(hovo.|ce)l chladnych
GoupÍ a!,y tesaků a noŽ ú )'
zbroj' l. ve vá]eč nictví pů vodné veš kerá
oblanná a ú loč navyzbro]. rystro] vč etné
zbran. (v|2)' dnes i už j|m a hNlorickem
smyslu (zejmé na v č eské m názvoslovi) do.
bovy ochranny odé ! a \'"yýIol boiovnka
ikoně k bo|in' turnaji(ko|o zbí oj);ruzne.
ho typu' vpopisech a památkách Znáný od
starověku' Zahrnu|e zeimdna t\/to soutar
ti:phlba (heima). bmé nl ce]é n' Icn.ast€..
nť ' š t|l a dop|ňk} (napi' Í emen|. ostruhy)'
ň|sloncka zDro] svou !']rrobuu i Výzdobou
v rů zrtých rchnikách nálež í zvláš inim od.
větvim umělecké ho iemesla v oboru kow
(r1z už ile.Uměni' V obdob|gotik} a Í eDe.
sance JI ca5t0 navrhoval| n' zpracotávali
VJ]zí aÍ nn| Umě|cl. sla|a !e piedmelem sbě.
Í atelst\'l' od 17' sto|' je Í ovnovaha mezl
uŽ ilkovostí azdobností naJuš ena v nepro.
spěch dekorativní ho ú č inua reprezenta.
tivní funkce' 2. v heraldice pií iluš enství
obecných figurznaku,lj' š tí lua pří lby' Dělí
se Ztjmé na na umé |é ryze Valeč ne { dieve('
Š ip'luk ap'), umé |é pracolnl moliw lle.
sak' nú Ž , J]e l hrabé ' v|d|e) a firuí ]r,zviřat
a plakú (napi ore|)' nadpňrozřnj figury
sť zMřecimi prvky (napi sfinga) a břiná
zvliala (napi' drak), u nichž ají avld|a 6!.
\aji zdú Ia2né ne uIoč né tasti lnapi' drápv.
t,yostřena kňd|a ap')'
zdivo. stavební konstrulce, teklonická č ást
slavby, v už š í mlmyslu hmota zdií viz laté
opus)' Podle druhu staviva a vubi se dělí
na l' z' lamenné (z lomové ho k' tž v. z' lo.
mové opus gallicun, ve vrstvách; o. incertum,
lalé antiquum. neDravldelné :
z tesané ho karnene
.zejmé
ná o' rsodo.
mum, laké o' Iatinum, Í omanum. quadÍ a.
tum z kvádru ruzné ho typu a vodotóvné ho
iaze!|' \iť ove z' s kvaáiy v uh|ooňcnÝch
iadách - o' reticLr|aIum.'tesane i' z' oo'
vš echně Zv. o' italicun; dále l(opákové .
'ha"
k|ftovi z'. pÍ o!azo!e V pravoú h|ý(h lzoF
och bez řadek)' 2' z' clhlove, clhelne, o' Ia.
tencum (viz cihla, cihlové vazbv). 3'
z' smí š ené (o' njixlumzruzné ho maidriálu,
kánen a cihla, kámen alitóz'),4.lité z. (o'
caeneDticDn]' o emp|ekton;beton;' 5' pé .
chovane, du\ane z' (z hbnv. kamé nkú áó').
o. hÍ ázdÉ néz' 1viz1,'7. rvarocóvi
z. - Podle velikostise 2' z tesané ho kamene
rozeznává z' kvádrové - o. isodomum (ta'
ké kvádřikové ), o' lalinum, o' romanrim;
drobné z' kvádrftové ; z. kyklopské z hru'
bých, málo opracovaných bah,.anů . Podle
pravidelDosli je z. pravjdelné (z. řádkové
- o' $odomum se ýeině vysokÍ ni řádkv]
z. sí mvé ;s nestejně" vysókými vrswaÁi
- o' pseudoisodomum; z. cihlové ; z. lvár.
nlcové ; č asto z' klasové lazby a z' topi1kove)
a z. nepravtdelne lzeimena z kiklooske;
otdobné z' pelasgrcke, smiiujicí
k \Ť sIvám: z' z kameÍ ú nepí avide|'é mno.
hoú he|nych; z' lomové lypu o. incť num:
.a5to z' smisené )' Pórile opracouaru
a ÚpÍ avy lí c€ se tozeznává hladté z' z ka.
mene tesané ho č islěa jemně (z. kvádrové .
kvadřrkove. siť ové .někdy kopákove).
Z' s plasticky přit€saDyml č elykvadru dU
pravidelné ho ll'afu' bosované í vi2 bosáž ).
z' s hrubýrn opracovií ní m č elkvádrů , rustikové
(o' rusticum, vu bosaŽ )' pňbuzne
středověke z' hliŽ ovi, hrube z' kopákové ,
kyklopsté z', pelasgické z', dále z' rež oé ,
neo! tané kamefuié n. cihlové a 2' omí tá.
Dé ' opalřené na lí ci omjtkou (viz)' Podle
zděni rozeználame z' Da h|inu ihliné na
malla. ne\'áž e). z' na ma]tD (viz ma|la)
a dnes z. lra sucho (nová techno1o{ ie)'
Srovnej: hrázděné zdió'
7dit1' ňí dkovó
zdjio. kyklopské
zdÍ ih k|enbr klenba
zdvojené s|oupY sloup
/ 231 /
zdvojenj pi] ýÍ : pilaslr
Zeď. svislá zděná (litá, z pre|abrikátú ) kon'
st.Ukce] vymezujc vniIřní pÍ osloÍ ze suan
n. polemek' proýtanstú ap' Podle lekto
nickó funkcc sc rozliš ují Zdinosné (7alí ž e.
né stropen, klenbou). nezatí ž enó(jcn
s í Unkcí prosloÍ otýomou a izolač ní )
a opěrné (zachycují ci lodorovnó a š ikmó
tlaky). podle umí stění z' Zák|adové
a svrcbni, ty ]sou h]avní , t]. obvodové
(např. prů č elniulič ni; nádvoÍ ní ,dvorní l
sousední ), střední (rovnobč ž né s hlavni
mi)' pří č nó(kolmé k hlavní n)' dále
z. schodiŠ tové .zpravidla slřcdní , ko.nino.
vé ap. Tenká z' se nazí vá pí č kainenínosná
a !7ájemně oddělujedva lnitřní plostory'
Dálť sc z' rozliš u]í podle materiálu'
kon$lÍ ukci. vazby Zdiva (vizzdivo)a podle
vnč jš íú pravy (Z, lež né ,lj' neomí hulé ,
a z' omí nuté , to pak s hladkou p]ochou
a 5 plochou
^ ýÍ aznč nou,
zdobcnou n' č lc.
něnou a neč lenč nouap')' Mnohá označ ení
Z' (obv} rkle hradební ch n' obvodových)\T.
cháze]í z mí stnich tradic (např. č í nskáz')
n' konslrukč ní ct E|áš tností (z ) Í edan,
franc., tj. z'
'
pravidelnými ú slupkv a vÝ'
sNpky. už í vaná!e staÍ ověkč Mezopolámii
a Egypté )'
zc|ená rodina: č í nskýporcelán
Zc|enó sló{ nicc| legelabilní $yl
zelcně, zelené pigmenty rú mé hopřirodní '
ho pů vodu a umělá baÍ viva' Alorganickóho
pů lodu je malachilová z' (malachil'
verde azzuro), tráÝaná od pravč ku do kon.
ce 18'í ol', mč dé nka(vilide Graecum,
veí digris, grú nspalr). už jvaná od antikv do
19. stol., k nověiš í mpatí svinibrodská
z' (VeÍ onesoya z'. Mitisova z'). pludceje.
dovatá, obicv' r' 1800. wráběná od
r' 1814 v€ svinibrodu. dnes umělá, kyslič .
ní k chromitý 1upý (chromoxyd tupý, také
matný, smaragdová z'), objevenÝ I' 1797,
zaváděný kol' r' 1tJ62' kyslič nft chromitý
ohnivý (chromoxyd ohnivý, peÍ nanentní
2., viridian, Guignelova z.), obl. r. 1797,
vyráběný od doby kol. 1837, š í řicíse od
doby kol. ]859, kobaltová z' svěIlá a lma.
vá (Rinmanno! a z'
),
ob]' Í ' 1780,vyrábč ná
od r. 1835' K hlinkám patií ,. hlinka (vc.
ronská a č está,laké kadaňská, zvláš lní ze.
mě zelená, silně pá|ená), už ilanávrů zných
t€chnikách od anliky po dneš ek. - oÍ ga'
nické bo pů vodu jc z. indigová' Mí Š cnim
vzniká z' chronová (přUská modř a chÍ o.
mová Ž lut'). Z' š l.avnalá (chlomoryd ohnivý
a ií dická ž htJ. U|tramarin z' vzniká při
výrobě ulnamaLinu' Umělé jsou horská
Z' (umč lý malachit)' jež 5e jako umělecká
barva neuplatňuje a skupina z.lených laků
au' dchto!"ich. V nauce ob. zelenápatií
mci b. odvozené azhlediska psy.hologic.
ké ho pů sobeni do dlo]ice b' sludených'
zcnlč zclcná: Z,eleně
ze|nš ti plhonil v kalolickó hagiogÍ afii
ochránci urč ité země (muč erlní ci, podé ze
také jiní svatí , blahosldveni, č ili blabořeč e'
nq' Jejicb kult se od rané ho stiedověku
pí ojeloval \ za-svěcení l(oslelů (!iZ)a oltá
řú ' v zcmskó i dynastickó symbolice
a v ikonografii. obvykIe jnspÍ olané leBen.
dami. Ve vflvarné m umé ní č eskí chzemi
po nejstarš í m vyobrazení s!' václava
v kniž ní nalbě (Gurnpo|dola leg', před
Í ' 100ó) a na denárech z 1' pol' 11' 5to1'
jádro jejich sboru poýupně narů stalo ze
dvoLl (Václav, vojtěch) až do poč tu osmi
za Lucemburků ve 2' pol. 14. stol': ví t
(l3'slol'; kní ž ecíú bor, hlalní atributy
muč ednická palma, později tató kohout
na knize. le!, luceřna)' Vác]a! (l' pol.
11' stol'l zcjmé na typ v ýihké m odé 0í '
pláš ť .kní ž ccič apka.š tft s orlicí , kopí s pra.
porcem, moji\T klasů a hroznů , později
doprolodná dvojice andělú )' Vojlěch
(1i' stol.; od l' tí etiny l2. stol' biskupský
ú bor a insignie, dále oí ěp' !eslo), Zik.
mund (od r' 13ó5; královský ú bor a insig
nie)' Prokop (nejpo,dě]i 14' stol'; od
12' srcI. benedikdnské Í oucho, opalská
berla, kniba' pozdč jič ert), Ludmila (nei
později 14' sto]'i kněž na, š álek n' zauzlený
záloj muč ednické smÍ i, motiv vinné ré '
vy), v Cechách, ví ce na Moravč Cyril
Koní aÍ tin a Metodč j (14' sloi., blskupo.
!'é s insigniemi); dále se vyskytuje Anež ka
cestá (hábit řeholnice - klarisky' také
chlé b, beí ánť k, odlož ená koruna; akt fun.
dace).. N'lí 1ní a benediktinský p' je Vintí ř
(poustelnft) a ve spojitosti se sv. Vojtě'
chem pět blatří (pouí evní ci)' od 12' stol'
docházi k obč asné museskupo!ání jednot.
livých poí av č es. 7' p', jež vrcholí v bys.
ú ch v hol' triforiu u s!. ví ta (kolem
1380 85) a uplafiu]e se v rú zných sesta'
vách na rámech deskových obrazú mado.
ny s děckeí ] ap. až do ]ó' slol'; kÍ om toho
se vc 14. ýo1. Í ozvinula ikonografie ce1ých
výjelů (václav, Ludmilá)' - V 17'
a ]8' slol' přibllikjádru dalš i| Norbert (od
r' ló27; arcibiskup, monstrance, kalich
s pavoutem), Josef (od r. ló54; pč stoun,
jilie, tesaiské nářadi), a Jan Nep. (lďé
J' Zpovědní k, Alnuž ní k; blah. r' 1721'
svatoř' ]729; kanovnické Í oucho a biret'
pět hvězd lrol hlavy' muč ednická prLlma
a kií ž - ikon' lyp sochy Z Katlova mostu,
I' ]683l aj.)' Nalic přisÍ upuje Ivan
(17. stol I poustelnft s lani), (osma a Damián
(17. stol'; ú bor lé kařú )'DáIe bývají
zobÍ azo!ánl; Hroznata (v Úbofu Femon.
slráta), Zdlslavá (domjnikánská lerciářka,
nodel kostela)' Mlada Přemyslovna (aba.
lyš e benediktinek), na Morayč zejmé na
Jan Sarkander (kněz), pří p. slanislav (kra.
kovský biskup; roucho b.' fiuč ednik,
mec).
Zeus (řec., 2. p' Dia). ! řcckóm bájeslovi
hlavní bů h, lládc€ ncbes a zcmč , hť omu
a blesku, bohú a smÍ elnftů (v řimské Í n
bájeslovi mu odpoví dá Jupiter)' syn Kro.
nů v (satumú .!), který polykal své děli, 5ol.
va se narodily. Matka Rheá manž elaokla.
mala' D' porodila na Kré lě a ukryla
u nymf,jeŽ ho kmily m]é kem boŽ ské kozy
Amalthcie a vč clim mcdem' KdyŽ dospel,
bo]oval s olcen a s Titány, které svrhl do
hlubin TaItaru. o vládu se pak rozdé lil se
sÚni bratry: Poseidónovi (Nepluí ovi)
urč il panslí nad ooiem a Hádesovi (Plu.
tonoYi) nad podsvětí m' Později potlač il
vzpouru oblx Giganlů (giganlomachie,
bojs G')' Měldeset manŽ elck. s nimiŽ zro.
dil řadu bohů , např' Apollóna. Artemidu
(Dianu), Hcrma (Merkura), Dionýsa
(Baccha), Aré a (Marse), Hé laista (Vulká.
na), Hé bé a heloa Hé rakla (HeÍ cula)'
Dcera Alhé na (Minerva) se mu podle ně.
ktelých aulorů zrodila z hlary. Proměnil se
v býka a unesl Európu, dceru sidónské ho
krále Agé nora, klerá mu na Kré té porodila
tři syny vč elně NIinóa. pozdé jš fioknóý
skóho král€' Z. ryhl€dával hory; jeho hlav'
ní m sí dlem byl palí c na olympu, kde byl
obklopen bohy(u Rimanú laké naKapito.
1u)' Z' byl zobrazován jako slatný vousalý
muž zralé ho yěku' s atributem Ž ezla, svaz'
ku bleskú , orla n' i olivo!é ho (n' dubové .
ho) ýé nce'
zhlari. přeč ní vají cíc]í st stavebniho pNku
n. také konstÍ ukce (podle potřeby tvaJo.
t )32 I
Vanó)] č áslitrámů v Í ozí chdřevěné roube.
né stavby, konce schodiš tní chstupňú , č €la
cihcl lyýupují cí ch ze zdiva, zesí lené ukon.
č cní č cla podé lných ,dí u antické ho chrámLl
lypu in antis (viz antový chtám) ap'
/ikkurat (hora boha, nebeský lŤ ch' diln
\.dmi pásen, babylónská vé ž )'vysoká
ýUpňovilá věž , budovaná na pú dorysu
č tvřú helnftu (vč etně obdé lni} u) n. i kru.
ho!á. podstatná souč ]í stchrámů \' starově.
ké i\,{ ezopotámii (od sumerské ho do novo"
babylónské ho obd')' Jednollivé terasovité
stupně (dosahují ď až poč lu sedni), zFavi.
dla se š ikmými stěnami a odliš ené barevně'
mč h syobolický (kosmologický) výzí an.
Vlastní chrám, slouí cí zároveň jako ku|
tovní hvězdářská obseÍ vatoř, byl umí slěn
na v.chní ploš ině; v pozdní fázi se z' slal
\ouč ásti větš í chchriimových okÍ sků .Z. se
obvykle děli podle výstupu k !Ť cholu na
l} p lampoyý' schodiŠ tový a smí š ený'
rimni dub; dubové dřevo
Zimni zahrada, sklenikově upí avená, qtá.
pé ná mí jtí ost při ob} 'tných proýoÍ ách,
zňzolaná od ninulé ho století , v ní ž se pěs.
rují k\'ěliny po celý rok.
'iÍ nosIrázovó
dřeto' puš pan; tvÍ dá dřeva
Zinkoiá bé |obal běloby
7inková ž Iut': ž Iutě
'mkorý
|ept akvatinta
zkuš ebni otisk, v umělecké grafice otislt
desky ověřují ď stav pied je]í m dokonč e'
ní í r'Z' o' bývá označ en zkratkou E. E.
(1Í anc' é preuve d,é tat)'
zlaceni' ýdoba nanáš ení m datých plátků
na z\laš ť pňpravený podklad, pouávana
! maliistw. s.'chďslu a uměleckych ie.
mes]ech' Zlacení pozadí obrazu) minialury
r kovových prací se uávalo již v uměni
byzantské m. v goticté malbě bylo zlaié
poz2di obrazu puncováno rumými oma.
mentalnml vzory,
zl8tó pozadi' také abstraktní n' neulrálni
p'l z' p. postav a Úevů obryklé v malihM
od konce í aiokřesé anské houm' a raně
byzantskóho období té měř po c€lý středo!ěk'
V deskové malbé goliky a pozdní go'
tiky se v něklerých oblastech vi'skytuje až
do poč . 16' ýo|'. obdobné ! i€zbářské vý.
zdobě oltářů . Po technické stránce se pí o'
vádělo zlacení m (vi,) na poliment (!iz)i
bFá neutlálni, pouze leš lěné n' pii,,dobe.
né pÍ avidelně rozvrž eným omamenlem
t]ač elrým n' puncovaným' Na polimenl se
zlatilo i v k ž ni malbé , pozadí v polí ch
ilriciálaž blubolo do 1ó. stol.Z'p' znáne
nejdé le z mozaik i z něklelých vyš ivaných
lkanin s obrazovými pÍ \'ky (v Byzanci
a ! textilní m umění Koptů )' t,esklé
z. p' mělo zpravidla symbolický výfiam
Úako nebeská sfé ra ap') a
.!€
středověku
bylo zároveň hďnoceno i z hledhka cen'
né ho maleriálu.
z|atnické uměni' zlatnictví , obor urrrělecké
ho řeÍ resla (viz už ilé un]ění ), vFvářejí cí
š perky, luxusní nádoby' náč iní ,nástroje
n' ]ejicb ozdobnó č áýi. ruzné apliky' kul.
tovní předměty, insignie ap' v š iÍ oké mroz.
pětí až po dekorativni drobnou pláÍ iku.
Pracuje předevš í mse zlatem (vi2); vyuí vá
ijiné drahé kory, kanen1. a vzácné materiály
(umělé i pří rodní . upravené )' Hlavní
techniky tvarování a výzdoby vznikly
v pÍ avěku astarověku;ve Í ředověku a2e'
jné na v renesanci doš ly zdokonalení : te.
pání zI' plechu (viz toreutika)' kování . od'
lé vání ; cizelování . ýí (gravura), zrnění ,
raž ba, tlač ená lechnika; granulace (viz),
filigrán (viz); prolamování ploch; plátová.
ní lrovu odliš né banl zlatem' lausování
(!i?), niello (viz) se zlalou fólii; inkruslace
drabými kameny, emaily a ema é rslÝi (vi2
smah); způ soby seýav (monto!ání ) í í sti,
pří prava a pí zdoba pňhrádek pro kame.
ny, emaily ap. Z' u' mnohé z těchtotechnik
kombinuje a tim namno2e dosahuj€ i kon.
traýů a barevné ho ú č inu.Velikost pied.
mětu nemusi hrát roli, což dokládají zprá.
q o řeckých antických monlmentální ch
chrýselefantinách (ú z) n' dochované ro.
mánské a gotické rclikviáře (bysty a zvláš tě
domeč kové I'). V rámci specializace r um'
řemeslech se od zlatnictví oddělilo střibr.
nictú (s pří bumými technikami), pracu]í ci
zejmé Da se stií brem' Historické z. u. ! na.
š ich zemich dosáhlo nejvyš ií evropské
ú rovoě v obdobidvoIských kuhur za Ka|.
la IV. a Rudolfa IL
z|ato' drahý kov ž lu1é barvy, pÍ vek chem'
zn' Au (lat. aurum); vedle mědije nejstar.
š í mznámým kolcm' vlaýnosli (lehkosl.
neporuš itelnoý, poddajnoÍ ' lysoký lesk
ap') je od pra!ěku předuřily k výrobě
]ernných š perků a vácných ozdob' insigniÍ
a korunovač nich klenolů . lurusní ch svět.
ských i liturgickýcb piedné tů a pro mincovnictví
' (slovncj] zlaceni. Zlatnické
uÍ nění . lilurgicté náč ini, liturgické nádo.
bl. palamenla, broká'' Z. v č ktépodobč
je přiliš měkké : prolo bývá obohacováno
dalš í mikorv (smč š olání 'sliti. tzv' legová'
n': od pra!ětu zejmé na s mědí . ýřiblem.
dále s niklen n' plalinou. Zvláí ni slitinou
Z. a stří bra Je eleklrum (řec. elektron), uí .
vané zpryu \' Malé Asii' Při legováni se
mění baNa z'| s věÍ š í mobsahem nědi í s.
káYá nač ervena]ý tón. ž lutavéz' lzniká
pií sadou niklu. bí lé z. pí sadou platiny ap'
obsah č isté hoz' se ýiež ila dnesje stano'
ven zákony' Hodnotu i na předmč tech
potvrzuj€ mač ka, punc' Jednotkou mí ry
č lstoty (ryZoÍ i)jc karát, od r. 1907 sjed.
nocený nezinárodně ( i4 kal' z' - 58.33 %
Í lano z.)'
Z|r(ohlal: brokál
l|at! icz (lat' secdoaurea,
'l
renesancitaké
s. divina. bož ský ř.), rozděleni ú seč kyna
dva neÍ ejné dí ly tak, ž em€nš iú sek (m' lal.
mino4 se má k !ělš í mu(M, lat' maiol)
lako větš í ú sek k celkové dé lce dané ú seč ky.
Z' i' je založ en na č í selné mpoměru
(např' přibliž ně l:0,ól8) a lze jej sestrojit
pomocí několika geoÚedclých obrazců
(ótverce' hexagramu a iestiú helní ku, pěll.
ú helniku a pč ticipé hvč zdy, mnohoú helni.
ku a deseticí pé hvěZdy ap.)' ByI pokládán
za id€ání harmonický poměr dvou rozmě.
rů . a proto ho bylo uí !áno při urč o\'ání
i----..
1",
^ ,]t!- i-'---t-'.1,'L
'-\ t'
\'9'/^ ---
,,i\,
/-,,'-' fr' lc
---r-.8
t233 I
přimivých proporci ijako pomů cky kon'
pozice v rámci vš ech drubů umč ní blavně
v anlice, lenesanci (kdy se n! věnovali
leorelici) a období ch klasicismu' nejednou
v kubismu' Rovněž se uplalnil při urč ování
1zv' francouzských formátú obrazu urč ilé '
ho typu (např' krajila' Í narjna, portrót)
a papí ru' Dnesje zásada z' ř' cbáPánajako
jedno z mož ných vodí tek při hledání har.
Í nonických rozměrú '
ZmrtÚchrsláni: Kri$ova ikonogí alie
znač kY k|menické | kamenické mač ky
znak' erb' hera]diďé Š lí toYéznameni
v ú plnosti slož ené ze š tí u,pří by a klenotu
s pňkryvadly' Podstatou zil je š tí ls he"
loldskými a obecnýni figurami (viz heral.
dická znamení ); rDá rozlič né Nary, jeŽ se
děli na l} py podle vývoje a pů vodu. H€ral.
dika (viz) chápe slrany z. z č elné pozice
jeho nositele| heraldická pravá str. je po
levici pozorovatele. souč ástí obsabu
z' jsou tinktury| dva kor.y (zlato, stří bro),
č tyři heraldické bar!] ,v. základní (č €má'
č ervená, modrá' zelen4 teprve č asem
k nim přibyly dalš i vč etně pleť ové ) a kož e.
š iny (hermelí n, sobo]' kunina, popelč ina)'
NebareYne vyobÍ azenl^ z' \'yjadřUie barvy
gÍ ancky. namnoze sraloÝan|m' uŽ van} Í n
od doby před 1650: zlato teč kování ' stn.b.
ro prázdné pole, č emá š rafovaná mřiž kou
n. č emá plocha, č enená š rď' svisle, modrá
vodorovně' zelená ú blopí č něod prava,
ald'; hermelí n je namač en sýizovaným
vzorová'í m o třech teč kách s třemi č árka.
midolů , sobol š ral ýisiýn a vodorovným,
kunina š Í a|svislým, popelč ií a stylizova'
nýÍ n vuo.ovaní m o sestavě modť o.stií b..
ných, š Í afovaných,ýří davě obracených
š tí tl(ú .Tvary pří by se dělí podle výoje
a pů yodu. Klenot na pií M opakuje figuru
na š tí tun. je vyNořen sanostatně' Přikry"
vadla' přikrýlky, kdysi fďrDochy, jsou sly'
lizované textilní souč ásli odě\lr spoč í vají ď
na pří bě a s cí py vlajicí mi volně do stÍ an|
ávoje a pláš tě; tocenice, č apky a koÍ unky
ároveň kryjí nasazení klenotu !á pří bu.
Dalš í Úbava z. zahmuje odznaky řádů
zpravidla na stuhách, odmaky ú řadů ,č ap.
ky a korunky !Í adřují cí š lechtický stav
n. hierarchickou hodnost, insignie panovnftu
i cí kevnich hodlostářů , dále doplň.
ky, tj' prapory' korouhve (viz) a troí qe
(viz), pás[y s teť (em heslan' bojové ho po'
křiku, honosné pláš lě a stany. koncč ně do.
provod š tí tonoŠ úa stráž ců š tí u'- sdnú e.
ný, alianč niz. rzniká spojenim dvou rodo.
výcb znakú manž elů (n. izemq' Je dlojí ho
druhu| dva š lí typoslavené vedIe sebe č i
k sobě nakloněné (manž eluv erb na heral.
dicky pravd slí ané )n' jeden š tlt po|Ceny
(manze|ú v eÍ b oPel ÝpÍ avo) č ič lvrceny
(manž elů v€rb v 1' a 4. poli)' Hodnostní
manž elova korunka ]e společ ná. Znaky
cirkevní ch hodnostářů (z. hierařchie i pra'
vomoci)' řádů a řeholní ch společ ností
i i. cí rkevní ch ií stitucí (např' kapituly)
vznikaly podobně jako z' ry'tiřské ' Zpí avi'
dla obsahují někteÚ z typů kří ž e(vi? kií ž )'
dalš í křestanské s} Í nboIy, mhto pmby pak
odznďy cilkevní ch hodnoslí n' funkcí :
kí ž ,mitra, berla' palium' klič ea zejmé na
klobouky v barvě dané hodnosti s pří sluí
iými š ňů rami, uzly a ť apci po stranách
(!apř. kaÍ dinálský kl' č ervený, arcibisklpský
a biskupský Zelený, genetála řádu
a opatů č €rný); kní ž ecíkolunky vesměs
mač íspojeni ďrk. hodnosti s kní ž ecí mti
lulem. U Z' řádů a řeholnich spolecnosti se
rodlš uje z. společ ný celé mu řádu a zvláš tni
fi81lry ve it|lu. převzale obqkle ze
z' š lechllck} ch zakladatelů mislnich domú
(kláš teÍ úap'). od středověku se rcvněž
v} 'ýí íostalni beraldika, z€jmé Da d} 'nastic.
ká, zemská, státní , měslská, ce.hoini, rů z.
nýcb spolků ap' od 19' stol. výsostné sú t.
ní znaky a pří padné z' hlav slálů zú stávají
U š !í tuse znamení mi a textyl jen z' státú
s monarchistickými prvky nesou tradič ní
panovnické koruny' Zemské maky nena]i
klenot' Městské znaky zpravidla obsahují
ÚlaŽ ná mameni hradebni]ro práva (věž e'
hradby, otevřené n' zavřené brány); ně.
kdeiš í poddanská města přebí rala do š tí lu
erb !Í chnosti: jako k|enot 5e ryskýuji ko.
Í uny a kralovske koruny. U měst pů lodně
na cirkevní m zboá pak opatské inltry'
K typu mluví cí ho z. patří z. s { igurou na"
znakovoý di|A| ale8orie, peť sonifikac€,
s} Í nbol, emblé o, ikonologie
znameni domovnii domovni znamení
zodiak| zvěrokrub
zoforos (řec')| vlys
zoomoďni nádoba' pravěká keramická ná.
doba v schematické m n. sty|izova{ é m tva.
ru zví řete n' jeho č ásí (např. Úč nělky
! podo$ býč ich hlav svelkýmirohy). objenrji
se ď mladš í doby kamenne (viz)
a zejmé na v době ž elemé(viz) s rituáhí
a poslé ze kullovni funkcí ' Tvat zví řete
n. ptáka přijí mají i jiné předměty na pome.
í teÍ amické plastiky (např' chřestí tka).
zoonorlní omamenli zví řeď omam€ni
zpěvácká tribuna: oraloř
zpolědnice. mobiliái katolické ho kostela,
kaple n' na jiné m uÍ &né m mí stě, ď přelo'
mu 1ó. a 17' stol. v podobě tojdí né skří .
ně, jejiž střední polouzavřená č áíse stolicí
je oddé lena předepsanými mřtž lami od
bďn|ch nik opatřeny(h k|ekátkem. v ba.
roku byly archi!€ktonické č ásti z. bohatě
zdobfny omamenlem' symboly pokánt
a na vrcholu i sďkou' V rámci ostat!í ho
truhlářské ho a řezbářské ho vybavení ko!-
1ela je mnohdy na\Ť hovali předni archř
É Kl.
zrcad|o. ! aJchitektuře l . pole stropu, plo.
cha ruzné ho lvaru pouze Ýynechaú mei
rámuií ďmi š fukaturami n. mimě lThlou'
bená v omí tce (vpadlá) a rámovaná profi.
lovanou š lutovou liš tou, omamentálí í m
pásem ap., ponechaná volně n. pokýá
matbou' 2. u bosáie (viz) vnitřní plocha na
č ele kvádru. 3' vnitřní orámovaná p|ocha
(tďe vpad|e poIe) dií ku pÚie n' pi|astru'
podnož e ap' (volna. č leněná, zdobfnd). 4.
obdobně vaiť ru plocha kaí uš e(viz)'
zrcád|oú k|enbr: klenba
zrnitko, anidlo, ruleta, muleta, molela,
,nač ují ď jmé no města ap' - Z' se objevují
na prapoÍ ech a korouhú ch (pďle pravi.
del heraldiky je figura obrácená kupředu,
k ž erdi). Dále sroYnej: popis znaku'
/234/
o|áč i!é oc'elové koleč ko nebo váleč ck
\ ostr!.m nnem nebo rýhami, které slouí
k ldr\nění povť chu kovo!ých desek v nč '
k{ crÍ ch lechnikách umé lecké glafiky'
Zií cť nino1ý ntramor' f]orentský m.' vápe'
Jlť c' jehoŽ vybÍ ouš ené ploŠ kypřipomí naji
Í í ceniny í antastických budov a měst' Ta.
bulkyz. D. byly uŽ í vané [ výzdobé itahké .
ho pozdně renesanč ní ho(manýristjcké ho)
l lltné barokové ho nábttku, zeimé nazijsu.
\.eL kabinetú (viz)' Jiná je florentská mo.
zaika in pietra dura (viz inkruslace).
/ra(t á Í orm'l; odlé vani
'trátcný
proli|! v malí řsM a lelié fu poolo.
č cni n. odvrácení hlaq posta\T viděné ze
strany (urní stěné zpravidla v popředí )
směrem do pozadí ; Í m nú cí zietelný pro.
fil, Z. p' patií k prostředků m iluionismu
("4.
/Í acený |osk odlé vání
7[bák: dláta
luhoie' í řec. geisipodes), paso\ry ab
\traktni omamenl. r} ,1micka řada kVi]dň} ú
n' kosl€k, zubů pod í msou v iónské m
a korintské m kladí (viz), č astá rolněž v re.
nesanci a k]asicismu. V románské ornamenlice
je pří buzné pásmo vlč ich zubu'
zÍ óÍ nÝornarncnl: zví řecí ornamenl
zlěrokruh, zví řetnft, zodialr (řec.), dva.
nácl nebeských znamení na ekliplice,jimiž
slunce zdánlivě procháá v Drú běhu roku.
Skopec (Beran/Árie$ 21' 3''n' 4'
Býk (Tauru$ 21' 4' 20'5.
Bliž enci(Gemini) 21' 5' 20. ó.
Rak (CaDce4 2L 6. 20.1.
Lev (tto) 2L 1. 21.8.
Panna (Virgo) 2?,.8. 22.9.
váhy (Libra) 23
' 9
' 22' I|J.
brrr 23.10. 22.11.
(Skorpios. Scorpius,
J(Orplon )
stře]ec (sagittarius, 23' Í n' 12'
Arcllenens)
KoŽ oroh (caper' 2l. 12. 19. 1'
Lapncornus)
vodnái 20' 1'-18. 2'
(Aquanus/Amphora)
Krby (Pisces] 19 l.-20. L
Zvěs(oránii nuriánská ikonografie
zviřccí orn,rnrcnt. zoomoí ni o' (Z ieč ').
laké uvé rný o.. animální o. (z lal' -ž ivoč ií
ný o.), ornamentální souýava !Ýzdoby
č erpa]ici motiv z tělskuleč ní ch i fantáýic.
kých zú řat n' j€jich č ástí .obvyk]e v styllŽ
ované mpojetí ' dosahu]í cí m až abstrakt.
ní ho tvaru. Z. o' se v několika podobách
vyskyluje na konci plavólu l' Eurasii. ze.
]oé na v č emomoiské oblasli (!iz sky$ké
unění ; zví řecí styl), odkud pronilal na á.
padj Jinou ceslou č ásteč nězasáhl rané
umč lecké řeneslo Keltů (viz keltské umě'
ní )' Pozdč ji se z' o' stal podí atnou sloŽ .
kou slohu doby stěhrrváni národú a urněni
! poč átcí chraDé bo slředové ku' NejpNe se
pod východnim vlivem ob]evujc u Genná.
nŮ (]..4. stol'). V dalš í mobdobí se od
5' slol' tychle rozš iiu]e, !ěNi a procháí
třemi hlavní ni ýupni vývoje Gt]'] I-tlI)'
Vnových kuhurní ch podní nkách z' o' í s.
kával v rámcislohuslěh' národů dalš í podněty
(pozdni ří mské antik],, pÍ ovinciálniho
umění ap'), pouIal se s prvky jiné orna.
mentiky (plelcncc. stylizovanó rostlinné
motivv, keltské abstÍ aklní Nary) a od
7. ýol. is lidskou abslrakhě chápanou oo.
slavou. V zlatnických technikácň (inskrus
tace' sma|L) nab)4a] na pcstloýi (E!' ba.
rť Yny sloh 5těh' nárudů ) Pú \odnj p]oinost
se ve slylu Il (od 2. pol. ó' slol') podle
polřeby pIoměňovala v ní zkou relié fní vú .
Zdobu, ovládanou sjednocují cí geonetric.
kou zásadou' Dokonalosl š perků i vÝ7do.
by souč á'5tí oděru (spony vóetně orlí ch fi.
bulí )' Zb.aní insi8nií lládcú barbaských
královslví a poslé ze kicsť anských liIulgic'
kých předmětú spoč í valana zlládnutí ;|o'
átých technik i na organické m vedení or
namenlu vzhledem t t\'aru přednětu'
V ostrovní oblasti (vD ang|o.irsté uměnq
z. o. ve spoJení s pletencem, hybnýmikeltskými
Nary i prvky' pronikají cí mi Ze středomoří
, zasahoval z uměl' řem€sla do
knimimalby (od pol.7' sloI') a do sochař.
ství , v nč mž dosáhl velké forny' Iroskotš tí
misionáň lej přenesli na kontinent (od
7' stol')' Dlouho pieí val v |Í sku: neidé le
s€jakoIII.Zyláš tnistylUdrž elveskandiná.
vii(pocelé 8 sro|'). (ejné ]ako V Mezopo.
Iámii' v ce|ť m v} '\'o|| mé |/' o' take znako.
vou í unkci,jejiž náplň seměnila od synrbo.
liky vztahů č lo\'ěka k pií rodě až po křeý
lanské Úznamy'
(dyž vrománské Í n a go.
tické n uměni zobecnila figura reá|ných
n' fantastickÍ ch zví řal. z' o.jako omamen'
lální soustava se vyskruje pouŽ e výjimeč .
ně: č asté jsou jen ]€dnollivé zoomoí ní
molivy.
zlii(cí stv|. zoonorfni s' (z řeč '), terio'
morfni s' G řeč '), také zvč ňý s', v š i!š í m
smyslu Úzdoba využ í vají cí1é měř pieváž .
ně motivytč l n. č áslí stuteč ných n' í antas.
tjckých Ž ivoč ichů \'e í ce č i móně styIizo.
vané m tvaru. Úimeč ně (u někler'ých au.
tofu) rcvněŽ označ enipro obÍ az zviřat ve
slialní ch nalbách, rytinách a relié fech
u pravč kých lovcú n. pro ž ivo.iš néprvky
v uměni prí rodí í chnárodú ' r' u^ í m smydu
osveocene oznace pro zvlreo omament
(viz). Z' s' jakoŽ lo vyspělý slohový pí ojev
vladřuje v dekoÍ aci piedmětů ávot
a předstaq pralč kych |otcú . nomadskych
elnik ol c'ny po č emomoilkou ob|ast (vD
sk} 'tské umění )a pů sobivlivně najiné kul.
tury a koneč ně na umělecké řeneslo ger.
mánských ehik. Souběž ně se z. s. se od
pravěku vyskytují výzdobné ávoč iš néprv.
ky a piedměty ! podobě zví řat n' ]ejich
č iistí(viz Zoomorfirí nádoba); obdobně
symbolizují vztahy č lověka k pií rodě
a kosÍ ]u' od antiky mají své mí sto ve Ú.
zdobné soustavě a tematice kaž dé hoobdo.
bí umění ' (Např. viz drolerie' 8rot€sky,
zvěrokruh')
zviielniki z!ěrokruh
non. dutý biď nástroj z tovu, vesměs tva.
ru obrácené ho poháru' uváděný v č innost
pohyben a následnýn ú derem srdce na
vnitřní sté Í un. kladí vkem na vnějš í ýěnu'
Tvoří jej zesí ený spodní okraj zvaný věnec
z u' tj' okruh ú hozu, pláš ť zv. krk, vrchol
Zv. č epec, na němž je tzv' koruna. která
slouž í k závósu: sestává z jednoho n. ví ce
Uch' zapuš těnÝch do hlav z tvrdé ho dřeva
pomocí ž eleznÝch spojují cich pásů ' Pií slu.
/235 I
Qnstvi zahmuje volně zavěš ené korané
vdce. hií del hlavy usazený v lož iskách na
z|onové Jtolici (viz
^ onice)
a páku' Nel'
surš íevroplké z-y bylv nevelké , tepané
a nÝlované n' Iité z bronzu, postupné ze
'.ronoriny
(tvrdé slitiny mč di. cinu a dal.
š ich prvků )' Někdejš í tlary soudku' ú lt
a !lsokóho kuŽ el€ ustoupily pohárovité mu
tvaru,jenž se ustálilve 12' 13.stol' Doko.
nalý,n'uk je podmÍ něn tvarem,'celku
a spÍ avnym slanovenm I2!' zvonoveno ze'
bla (profilu Z'u), kleÍ é jc nejsilnějš í ve
vé nci' v křesÍ bnské cí rkvi je z. uí ván od
ó' stol' v severoafrických kláš tetech, od'
kud se š í řil do Itálie a dálel v katolické
cí rkli zobecné l v pÍ ů běht] 9. stol' od vr.
cholné ho sť edo!ěku le z. dí em kovolilec.
ké bo uí rěIeckóho řemesla.
^ onařst!í ,
jež
se qainulo z konváhtví ' výzdoba. zabr'
nujicí letopoč ty výIoby (od 11. í ol'). ná.
pisy (od 9. stol.)a lodorovné linie na roz.
mezi hlavní ch č ásti z u' je proměnlivá
pod]e í oho!é hoobdobí . od 15' stol' jsou
stěny kÍ ku zdobeny zpravidla reIié fem
(např' medailóny). jehož bohalstvi se od
1ó \|ol' Io7Í ú stá' sť be\ědomi zvonařů
dokládají jejich jmóna' uváděnáv nápisech
i u niis' . Křomě jednotliÚch z ú ve zÝon].
cí ch { viz) s€ od 9. stoI. objevuje zvonkohra.
sestava rů mě laděných zvonú s vnějš i
mi kladí vky, ovládaná klávesnicí n. jinýmj
mechanismy, nejednou vc spojení s orlo.
jem, charakteristická např' pro věž e radnic
ve|kých měsl' (Doplňkem mú ž ebýt dvojl'
ce soch mu^ kých posnv, klerá bije hodi.
n'v') souč ásti lTbavení kalolické ho koý
tela b!,.!ají zvontv pii lchodu z€ sakris1ie
(viz) do kÍ ěž iš těa ollářní zvonky signální
bo ú č elu(lat' scilla - rolnič ka, také cvmba.
lum), které se v lilurgii š iřily od 12. stol.
Hislorická nauka o zYonech se naz-í vá
kampanologie (z lat.).
zionice. !ěž ovi|á konstrutce n' !ěž rů zné .
ho pů dorysu, zdé ná, dřevěí á n. z jiné ho
materiálu. uIč ená pro zavěš eni zvolrú ' Je
budovaná volně n' jako souč iást kostela
n. ndnice. Z' se děLí na olevřené (nejjedDoduiŠ
ije vysoká zeď s klenutými otvory
pÍ o zavěš eni Zvonů , opatřená í ňš kou)
a uzavřené . v nichž jsou zvony zavěš ené
u\í liti !e
^ onové
stolici (mohutné dřevě.
né leš eDí 'které soustavou překladll tlumí
ú č inpohybu rozhoupaných zvonú na zdi.
!o). K tomulo 1ypu zpravidla patfi kaŽ dá
!"ysoká chrámo!á věž se zvony' v Ilálii pro
ni zobecněl název kampanila (od lal. caÍ n'
pana zvon): stoji volně v blí zkostikoýe.
1a; ieií výloj zač iná v slarokřesť anskóm ob.
dobí ároveň se vznik€m bazi]iky (viz)'
Zlláš hí funkci má věž ič kazv' sanklusnft
{ viz). v lidové m stavilelsrvi je nejjedí o.
duš š iz'dřevěný stojan s loesochou k zavě.
š ení zvonku pod í í š kou.
zronivka: cihla
zronornice| ž lábko\,nic€
zvrácená kroket krokev
zirhlé umóni (něn. entartete Kunst). o'
mač ení naciltickóho reŽ imu pro umění
avantgardní ch směru, novátorství š koly
Bauhaus (ú z)ap.' raž €í é již v l. i928-33'
odsudek lěž ilhlavně Z nacionaIismu a ra'
sové teori€. od r. 1933 se stalo státnidok.
tí nou, dopÍ oviizenou zásahy pro|i pokro.
kovým Yýtlamí ků ma 1eor€tiků m i kon6s.
kaceni ve veřejných sbí rkách' V Í ' 1937
byla v Mnichově z jejich č ásti sestavena
Yí ,stava pod ná2vem Z. u'; označ eni se Í ov.
něž vztabov&lo na hlavní linii elropské ho
umění od neoimpÍ esionismu výš e. Dila vý.
znamných německých i cilcb umé lcú ,v1'
č leněná 2 muzei, galerií ap', byla vesměs
tozprodií na do zahranič í 'zejmé na při auk.
ci konané r' 1938 v LuceÍ nu. V prú běhu
po!áleč ných let se podařilo ziskat zpěl
pouze nepaÍ ný dí '
ž ábá: krab
ž abi perspektira| peí ipektiva
ž rbka: krab
ž abó (z ftanc');jabot
b|tář' PMlleriuú (lat. z řeč ')' lituí gická
kniha katolické cí rkve obsaltljí cí 150 sta.
rozákonní ch zalrnú ' urč ená k chórové
modlitbě' od rané ho ýředověku se !ýzdo.
ba ž 'vesměs váž e t te'tů m a ť ozví jícelé
r1jel'y' Postupně přistoupily dalš i obrazy
(král David zpivají cí ž almy,proroci,
v 8' stol' také poslava KÍ hta. od l0. stol.
Ukřiž ováni) a později Í ovnóž novozákonní
!llevy.
ž a|uzic (z franc.), svinovací záclona v ok.
nech a na dYeí ch (dřevěná. rákosová, sla.
měná' látková. také z dřevé ných' hliniko.
vÝch aj. lamel) umí stěná na vnitřní n. vné jš í
$raně č iv mezeie mezi dvojitými okny'
dveřmi. obdobou ž ']e áluziová okenice
n- i d!eře, jejichž kií dla jsou vyplněna vo.
dorovnými prké nky' která se daji společ .
ným mechanhmem rumě olvirat'
ž ánr (z fÍ anc.). l' v€ výtvarné n unění ze.
imé li ž ánrová malba. uké mÍ avolič nám''
námětovÍ druh malí řství , jež zobí azuje typické
ví iery z kaž dodenni} o ž o1a, záro.
veň kaž dý výtvoÍ tohoto drubu' Zánrové
pojetí ruzných v:ijevů se wskýuje v malbě
i v í elié tnimsochařsNi od anliky, Ve stře.
do!ěk! hlav.é ve výZdobě knib, v sklo.
malbě, ve !ýzdobě hlavic ap'] s rů stem
svěhkÝch námětů a si]í cim zesvětš tění m
prostÉ dí nábož enské ho obrazu se uplal.
ňujev 15' 5lol' vd€skové m n.. grafice i ta.
pisé rii' Jako samostatný druh se ž ' nodil
! 16. s1ol. v měš ť anské m prostředi. v ni.
zoz€mské m naIí řství ]7' stol' se ž 'zač í ná
větvit podle sociálnjto plos!ředi a předmětu
zobrazení do několika typů : ž . měš .
tanský (mravolič Dý, hudební ' lzv' konver.
záč ní kus)' lidoÚ (zejmé na sehký, řemesl.
nický). z vojenské ho ž ivota; oba posledru
se zahy rozš í ň|ydo jinych zerru (Ila]ie'
Francie). Dále piibyl ž ' dvorský' v rokoku
ž 'galantní , v 19' stol. ž . lidopisný s náro.
doplsoými moti\T' V 18' a 19' $ol. ž ' pře.
stupuje do drobné pIaslit! Ý poÍ celánu
a uplalňuje se ve figuÍ alnl \yzdobě vú be(.
Pod|e typu a doby ž lypizuje a ob!'yk]e je
také nositelem ruzných výmamů (anekdo.
tič nost, moralistDí n. sociálně kritická len.
dence aD') Poslední období rozkvětu ž ií n'
rové m''sóadá do 19. stol' Ž ánrové poietí
a výjevy ze ávota neopouš tójí figilÍ ální
umění anive 20' slol., avš ak ž 'jďo druh se
dostává na okraj vývoje' 2. y estetice,
obecné teorii urnění a v jednotli1í ch vé dách
o umění vč elnčliteí ární !é dy tí ďci
omač ení pro t'p děI' jež !e vyznač ují spo"
leč nýmiznakv námětovýli a fomální rni
(ž ánrová kluifikace) nebo i druh.
iaponcric (z franc.). také japonismls, exo-
Ž
/236/
lická móda japonskí ch motivú a umě|ec.
kich podnaů . v obdobi 17'-18' stol. spIí '
vajici s pú sobení mč í nské houměni (viz š i.
noaserie). zvláš ť zřeleIná od impresionis'
mu po secesizejmé na vjednot|iÚch obo.
lech už ité houmění ' grafice. malbě a rov'
nč Ž ve sběrale]ství ' Předevš im přitahoval
Jáponský barelný dřevořez' dosaž itelný od
60. let 19' Í ol' na umělecké m trhu' Na
vkus pů sobil inlerié r japonské ho domu
l 7ahlady, ktclá ov|ivňLl]e \'ývoj moderniho
Zahradní ho Lrmění .
ž rrdinié ra(z franc'), druh v|í 4, ozdobná
nádoba na květiny, zpra\ridla řeš ená ]ako
hluboká misa ví ce č imé né protáh]é ho tvaru
n' dosÍ ředná' na palce n. na noŽ kách,
keramická, porcelánová n. lovová' Někdy
kvé tinoÚ Í olek'
Ž danot (Tannava). malá ÚIobna Lameni.
ny na Dornaž liclru' založ ená r' 1813
F. J. MaYerem. od r. ]832 přebudovaná na
ýobu porcelánu' Vyráběla jednoduché
kálové soupravy nejpÍ ve po vzoru kerami
kys květinovou výZdobou, pozdějiv módě
dí uhé ho rokoka' Byla zÍ uš ena r' 1880.
Znač kou je zpravidla modré a později
i tlač ené T. n' Tannava'
ž cbravé řádY. mendikanti (Z lat'). omač ení
pro náboŽ enské řády ruzné řehole. které
pů vodně nesměIy mí l ž ádný Í najetek a ž ily
2 fundací a milodarů ' vmikaly od poč .
13. stol. v prostiedí měslzejmé na s poslá.
ní m ka2alelským (predikanli. z Ial.), pa5.
torač ní m' uč it€lským a k soustalné mu ýu.
diu bohoslovia filozofie' K nám byly záhy
uváděné od doby kol€m 1220-30' Jejich
k]áš lery a kostely s dlouhým chóreí n byIy
umí slěné na obvodu měst lesÍ něs v oblaý
tech chudiÍ y. při hradbách. dojejichž sou.
slavy se slavebně zač lenily' Role ž 'ř' r al.
chitektuře a urbanismu rané gotiky a v po.
č álcí chlucemburské ho období byla ploto
dú lež itá' ' Do sliedověkó fáze s.!ýnr Zalo'
ž ení mspada1Í (viz): dominikáni' minoriti.
kaÍ luziáni, obu1í augustiniáni a karmelitá'
ni. serviti. dále pavláni a pa! lini' kteřiu nás
pů sobilipozději' V dÍ uhó fá7ivznik|iZ Ie.
folem a větvení iádů ! pÍ ů běhu ]ó' ýol':
|ranliš káni. lraniš káni-hvbemi' kapucini'
bo\í augusliniáÍ j a kaÍ melilí ni,1rinitáň
(ž . ř. od í . 1ó0ó). ni|osrdní bralii' od Tri'
dentské ho koncilu se ú plná chudoba vzta'
horala na františ kánr a kapuciu'
ž cbřo, kamenný architektonický č lánek,
prut rů zné hopro|ilu n€sený pií porou č i
konzolou n' zabjhajici pří mo do zdič isvjý
lé připory, probí hají cív mí stech proniku
klcnť bnich p|och. piejlmal|ť | Ilak) klenh!
a převadějio je do podpor BiŽ ne pouŽ ilí
klenebni} o ž 'je dolož eno od i2. stol' ve
Francii' Z ž . č tvereč né hoč i obdé lní kové ho
pŇřezu vzniklo ž . klí nové (laté s lTbranÝ.
mi Zeš ikí není .mip]oš kami) č i jinak tvarově
obohacené . z ž . slož ené ho2 hranolo!é ho
pasu a tenč iho oblé ho pfuI(u se \,} Tinul
kapkový tvar a poslé ze plynulým spojenim
ž 'hruš kové (také hruš kovec), rú zně
pí oÍ ilovanéa proměňují ci se od 13. do
15' slol. Pů vodně konstruklivní tektonjc.
ký č lánek stává s€ v pozdni gotice převáž né
dekoÍ alivnim motivem. jí mž jsou kamenná
i terakotová ž 'tí ouzená a protinaná, vy.
Í vářejicí segmentoyé obrazce na klcnbě.
iž .visuté , volně na klenebnim zdivu zavě'
š ené .iluzí r,rrě přeplátované n' sn1ýtované Ž '
ž ebrorá k|enba| klenba
Ž €hrovák, ž ehrovický pí skovec| pí skovec
Ž e|aIinorá Í orma. elastictá lorma uá\'aná
k odlóvání skulptuÍ z tvrdé ho maleriálu.
vhodná zvláš tě pro menš í formáty' Zelati.
na se Ýlé vá mezi sádroÚ obal a povrchovč
izolovaný oÍ iginál'
ž €|ezná doba: doba ž el€má
ž e|ezná koŠ ilc: drálěná koš Í le
ž e|czné š perkt: lilina
ž eleznobrodsliú břid|ic€: břidlic€
Ž cl.ZorÍ bc(on| belon
ž elrolina, hnedoč ervená, Ž Iutč sklmilá
rohovina Z krr'Inýře ž ehf, z€jmé na z hřbet'
nfio š titu mořských ž elv,uí vaná od rene.
sance a man'fuismD v uzilé m uměni (!i2)
k inkruslaci (viz). kÉ ráse zviáš ť charakte'
Í 1s|ick} ",upiatnila \' Boulleově,pÍ áci (Viz).
Z' snasl ruznoD poví cnovou upmlu; pÍ o
slou vú cnoý a baÍ evné pú sobení b)iva]a
imilována, např' v levnějš í ch dÍ u2í chroho.
viny (!iz).
Ž crd. l' Í osná č itt (orouhle (viz), pÍ apo'
ru (viz) a vlajkv, die!ěná n. kolová Iyč .
upeÝněná ke ,di budovy n' k jiné pevné
konst.ukci n. zapuš těná do zené ' Z. pře.
nosné ho praporu. zejné na nese'li hcral.
dické znam€ní ' s€ hlsloricky nazfuá latiš .
té . ZvYklosl výzdoby vrcholu Ž ' odznakú
(kovo!é věnce. orlo!ó ap') i kolouhví se
rozií řila již v ří mské m vojsku' Jako ž . se
ro\'něŽ omač uje nosná tyč plocesnÍ ch kří .
ž ů { viz). husitských paprsč itých monstran.
ci (viz), lamp' lampiónLl a transpalcntů ' 2'
l. gotické kniž ní nalbě (zejné na v ilumi.
naci okrajů ) lektonická tyč \'e svislé n' vo.
dorovné poloze' která nese iniciály
n' z njch vybí há aje Í ů 2ně pfizdobená or.
namentem n' l!oří lineáÍ ní 7ákladnu dlo.
lerie (Viz)' U nás je č áÍ ázejmé na ve l.l.
a 15. stol.
iez|o tóry| jad
ž idorslÍ klobouk. ž lutobí á' \'ělš inou hro.
1ilá pokÍ ýlka hlavy, ve sliedověku (od
12. slol') přcdpisovaná ž idů m'
ž inylka' někká barevná š ňů rka n. nit svla.
sem po ýš echstranách a rů zné ú pÍ avy,
v l8. a 19' slol'
'í !š í vač ský
maleriál uí va.
ný při bÍ oŠ ováni'lakó vzoÍ orací ú tek hed'
vábných tkanin'
iirando|a. girandola (ital.)' viceramenný
svicen, zpravidla dřevé ný č ikovový' urč e.
ný na $ů l nebo k upe\Ť ění na zeď'
ž ir|ovi. ú hmný náZe! uí vaný nč kdy pro
aÍ chitektonické tlary urč ité ho slohové ho
období '
ž irly| elenenly
ž iroč iš níoÍ nrneÍ l: z\'iřeci ornament, zvi
řecí slyl
ž itotni \e|ikos| měií tko
ž il.Í plol. ohlazení pozemku' pole n' Y!.
mezenizahradt n'jcjí ch č ásti páseí ] sln,ila'
ných křovin n' pobteřú ' V anglické a ho.
landské zahr'adě ní zliý ž .p' odděluje pro.
$or]r. vbarokové z' zakrýTá zed'' Z. p' ýři
haný ivolný (vysazolaný pn!idelně n' ne'
pravidelně)se obdobně up]alňu]e ! dncš ni
obvtné zahradě n' v oklasné č áslizahladl;
jebo funkč nin prolějš kem býá Zclená
slří haná í ěna'
/ 237 ,',
Ž |ábkovnice. sima, vodoí owý ukoí č ovaci
č lánek v antickÝch slavebí ich řádech. rů z.
ných \Tpuklých. lydutých i vypuklodu
lÝch profilů (^ 'onolnicová s..
^ onovni'
ce)' už í vaný
^ láš tč
na ií Í nsách'
{ ?tlŽ |ábkoýnice
ilabo1á klelba: skořepino!á klenbí
ž |oulkorá tenlperfi vaječ ná tť mi)ť rx. tcnr.
pera
ž |utádřeu. tvrdá Ž lutě zbarvená d'. uŽ i!a.
ná k ýobě a vykládáni nábyttu' Paů
k nimz€jmé na fisetové dřevo. také nrad.ár'
ské tmavé d' š kuÍ rpy(Rhus coIinus L')
z Dalmácie, d' moÍ uš ovitč hojihoameric'
ké ho a západoindické ho slromu Madura
ad.
ž |utó. ž lulé pigmenty rů znú hopí Í odní ho
pú rodu a umělá baÍ ú va' K nejstarš í m pal.
ři okÍ y (směsi hydlátu ž elezité hos kaoli
n€m, kieÍ nič itany,sádrou a organickými
látkami), stálé a lhodné ve vš ech techni
kách, podle odslí nu s!ětlé . zlaté a tmavé '
Hodnotné druhy předstalu]í francouz\kó
okry (Zv' salinobry), pří rodní sieny Z Tos'
kánv a sicí ie (tmavé ), Z něko]ika noÚch
naleziš i v sssR (Ural. Kavkal ap')
a unbry (sÍ něs hné dele s hydroxidem man.
ganltým. hlinkou a kiemič itany). zejmé na
u, k\'pelská' Unrěle vyrobený okf jc Mar'
sova ž lUť '- ]\Í czi stary.mi ž mi byl význařnný
masjkot (Í rassicot: kyslič nft olovnalý).
už í vanýod antikv do dobt kol' llJ00. dáIe
prudce jedovatý aLrnpigmelrt Gřní k aÍ se.
niri), v kniž ni ú a]bě náhraŽ ka Zlacení ,
a obdobný. alc mónč č astý realgar na.er'
lena|é ho odslí nu' Z]ulě kadmiolé . kad'
Í ria (siÍ nik kademnatý) s !ýjinkou nej.
světlejš iho cilÍ órrové hok' jsou slálé
a vhodné !e vš ech technikách] v nalí isNí
se objevuji od pol' 19' slol' Kobaltová ž ''
aureolin (5louč enina áadité ho dusič nanu
kobal1naté ho s dusič nancm dIaselným),
nové ho data. ! plaxi po r' L8ó0, patií
k \elmi dÍ ahým barván. Málo se doporu.
č uje n€apolská ž '(antimonilan olowatý)'
!'nalez€ná po r' 1750' K objevů m z poč át'
ku 1 9 ' 5lol' patí ž lutý ultramarí n (citlóno.
yá ž ')alo dvoji. barylová ž ' (chroman bar.
nalí ). blcdé ho citrónové ho odstí Í u.
a í rontio!á Ž . (chloman slrontnalý), ]e'
jichž sláloÍ je problemalická, dále ch!o.
Í nové ž ě (chÍ omant o|ornaté ). |ovněž
neslálé , a zinkovó Ž . (chroman zineč nalý)
mč nicí lón' olganické ho pů lodu je in.
dickᎠ', stálá. do I' 1908 { ]ováž ená z Indie'
po|om dehtové banivo' Hansa Ž ', neroz.
puslné azo!ó baflilo yodstí nech od Ž luté .
bo po olanž ový' Rostlinné ho pů vodu je
řada staí ých ž í 'nahra,olaných barvilT
dehÚlými n. neftxtnými pigm€nt!| stil de
8rain (v ltálii giallo santo' niz' schiet 8he.
eL. né m. schú tt-gelb. v 18' stol' ž 'z peť
ských bobulí ). připravoYaná z nezralých
bobulÍ roslliny Rhamnus cathartica, diile
š afránová ž '. z blizcn š afránu ze Sicilie
a Š panč lska,vhodná k imitaci zlata na ď.
nových n' stří bmých fóliich. aÍ zika, ž ' zre.
zedy a ž Iutý lak z ků ry ořechů . jabloní
a nolěji z ků ry severoarnerických ořechil'
Pryskyřič ná je gumiguta, připravovaoá
z mlé ka z ků ry stromů rodu Garcinia (In.
die ap')' - V nauce o barvách ž lut'á mezi
spekÍ ální nib' je nejsvětlejš í ;po psycho.
lo8ické sránce palři mezi b. teplé .
'udro,
ž udr,krytá lné jš ípředsí ňka před
lchodem vesnické ho domu, dvojí ho fypu|
v stalitelství moravské ho slo!ácka a č ásti
slovcnska Předsazený kr} 'tý vstup při stěné
domu' tvořený dvěma hlanoloÚmi
n' obljmi pilí řky překlenutýrni pasem, po.
malo! aný lidoÚm ornanentem (zvaný ž e.
brač ka, pří epek, gánek), na Hané vesměs
předsí ňka větš i} o Í ozměru, patrová, v pří .
zemí prÚchodní a otevřená arkádoýými
oblouky. v patře s komorou bezoken, !ěiranou
ú zkými otvory.
ž ul& granit, ryvřelá krysta]ická homina,
sloŽ ená z křemene' ž ivce, slí d,0ěkdy anfi.
boIU n' p} ,roxenu. velmi NÍ dy kárnen po.
dle LjruhLr vice č i rneně zmity. baí vry š ede
až č erné .rů ž oréaž nač enenalé . Pro svou
hustotu a tvrdoý byla ž . uŽ í vií napro mo.
Dumentálni !ú vby a k ť robě dlaž ební ch
kostek' V sochahllije výjimeč ná| zpraco.
vává sc obtiž ně, bez detailu' vyž adujeblo.
kové pojelia velkou formu (např' kolon.á]ni
sochy v Egyptě)'
/238 i
/r|í l
Jeznam zKrateK
an8l. - anglič lina' angIjcký
arab' arabš tina'arabský
č í n.- č í nš tina'č í nský
d. - doba
dn' dncš ní
dyn. dynaýie
egypr. egypts(y
franc' _ lrancouzš tina, francouzský
hebr' - hebrejš tina. hebÍ ejský
hind' hinduislický
holand' holandš tina,holandský
ind. - indický
indián' - indiánský
jap. japonš tina']aponský
katol. katolický
kelt.' keltský
lat. - latina, latinský
lid' - lidový
malaj. - malajš tina' malajsI(ý
n' - n€bo
něm. né mč ina,německý
pen' perŠ tina. perský
poí lug'' poÍ tugalš tina'poÍ tugaIský
pů v' - pů vodní
Ius. ruš tina' ruský
ieč ' řeč tina, řecký
ýalogern' starogermánský
staroind. - slaroindický
staroněm' - ýaroněmecký
š Pan'š panč lš tina,š panělský
š vé d'š vé dš tina,š vé dský
lurec. tureč tina,turecký
/239/
Výběr zák|adni literatury
Alberti, L. B.: Desel knih o architektuře, č es. pře.
klad, Praha 195ó
AÍ nason' H' H': A History of modern arl, Painling,
sculpture, Aí chitect!Í e, London 19ó9
Augusta, J' M.: Rukověť sběí aleiova' I ll, Pí aha
1927
Belsbedeí . o'I Lexique des symbole!' PaÍ is ]9ó9
Bla;ič ek, o J' a lol': sIornik pamatkove pé č e.Ter.
minologie, morfologie, organizace, Praha 1962
Boger. L' A.: The DiclionaÍ y oí woÍ ld PolIety and
PoÍ celain, From PrehisloriC Times Io the PÍ esent.
Ne\r York 1971
Booz' P.: Der BaumeisteÍ der Gotik, Mů nchen Berlin
195ó
Bí aun, ]'I Der christliche Altar in seiner geschichtli
chen Ent''icklunq, I-ll, Miinchen 1924
-: Da5 chÍ isIlicbe Aitargerát in seinem sein und sei.
ner Entvicklung, Mů nchen 1932
-: LiLurpr\ches Handleiilon. Repensburs 1922
: Dle R-eliquiare rles chriy|lcheň Kulleí und ihre En.
rlVicklunq, Freibur{ i. Br. 1940
Braunfel.' tí .: Abenrjňndische KlosleIbautuDsl' Kóln
1980,4' vydání
Braunerová' A': (ouzlo keramiky a porcelánu, Praha
1978
Buben, M'] Heraldika, Praha 198ó
Č eski slovnrk bohovč dn} ' ed. A. PodIaha' J. Tun.
pach. Praha. t. A Ba5c., l9l2 lv. H. l9l0 (za-
oikl)
Doerner, V': Malma!eIidl und 5eine Veí qeDduDg im
Bilde, stultgaÍ t 1921
Elville, E. M.: The Collector's Dictionary of Glass,
London 19ó7
Encyklopedia of Mode.n ArchitectuÍ e, ed. G' Hatje,
London 1973 (něm. verze 1963)
Encytlopé dia archeológie, B' Novotný a kol', BÍ ati.
slava 1986
Encyklopedia wledz! o L.iasce' A' Bir} 'enmajeÍ
a kol ' Wroclau, wals/ava, Kral'ów lg7]
EncvkloDedia of World Art, ed M. Salmi, kol ,
i-xV, Ina.", New York, Toronto, London
1959'19ó8
Encyklopedie antiky, ed L. Svoboda, kol , Praha
r973
Eí cyklopedie Č e5ké ho\ilvaÍ né ho umé nt. red' F' Poche.
kol.. Praha 19 75
EncvcloDé die des arls illustré e' Peintures, scuIptures,
,.]e,,io,.
Erauu..s, aí chilectuí e. de la Pré histolre
a no' jouis' ed' R' cogniat. kol'. PaÍ i! laó4
/241. /
Encyklopedie světovóho malí řství 'red' s. sabouk,
kol., Praha 1975
Enciklopedija Likownik Unjelnosti, ed' A. Mohořo.
vič ió, kol., 1'4, Zagreb 195q.19óó
Enzyklopádisches Haadbuch zur Ur ' und Frú hg€s.
cbichle Europas, ed. J. Filip, kol., 1-2, Praha
1966- 1969
Filip, J'I UměIecké řemeslo v pravěku, Praha 1941
Flemiú 9, J., Honour, H., Pevsner, N.: The Penguin
Dictionary of Architecture, Harmo'dsrvorth 196ó
Gillet, c. a kol'I Encyclopé die iIlustré e d'archilectu.
Í e, Paris 1964 (angl. mulace, Londýn 19ó3)
colhein. M' L': Geschicbte der oaÍ lenkun'l, l-|l, Je.
na 1914
Grant, M., Hazel, J.: Lexikon der aotiken Mythen
und Gestalten, něm. překlad z angl. (l975), Mijnchen
l9?6
Hall, J.i Dictiobary of Subjects and Symbols in Art,
Lordon 1974, repr. 1975
Hamanovd. P.: Z dé iin kniŽ oí \azby od nejslarš !ch
dob do koDce 19. srol., Praha 1959
Hauser, A': Filosofie dějio umění . č es'překlad, Praha
1975
Hé gr, M.: MaIba, materiály a techniky, Praha 1953
': TechniLa malí řsté ho umění , Praha 1941
-| Techniks sochařské ho uměí í ,Praha 1959
Herout, J'I Naš e slavebDí památky, Prahá 1975
-: Prahou deseti stáletí , přehled staÝební ch slohú ,
Pr^ ha. 1972
.I slabikář návš těvní kú panálek, Praha 1978
-| staletí tolefu nás' přehled stavebnicl slohů , Praha
196r
HetIeš , K.: Bóhmisches Glas, Praha 1953
Heuser, H. J.: Das grosse Bilderlexikot der Antiquitáten,
Praha 1968
Hrů za, J': slovnik soudobé ho urbanismu' Praha i97?
Huth, H': Kú Dstler und werkstatl der spiitgotik,
Augsburg 1923
Hutler, H.: Die HaDdzeichnung, EnlwickluDg, Technik,
Eigelart, wien Mů ncten 19óó
Hutton, H'i The Techniques of Collage, Londoí -Nesl
York 19ó8
llustrovaný €ncyklopedický slovní k, 1-3, Praha
i980- 1982
Jahn, J', Heidenreich, R.' Jenny, w' von: wóÍ terbuch
deÍ KuDst. Berli! 1957
Jiří k' F. x.:Jlrl(' ř.
^ .:
llDlná o s(l
-: PoÍ culáí , Praha 1925
deÍ KuDst, Berli! 1957
'
F. x.: KDihá o skle' Praha 1934
de Jonge, C. H.r Delt Ceramics, Londor 1970
Juna, Z.: Lept a pří buzné lechniky, Praha 195.Juna' Z': Lept a přlbuznébuzné lechniky, Praha 1954
Jů zl, M., Prokop,.D': Úvod do esí é tiky,Praha l989
Kadeřávek, F.l Re|jé f, pří luč tapro sochaře a arcpří ruč tapro sochaře a archi.
tekty, Praha 1925
Kořrnek' O': sjtolIsk . seri8rafie' Praha l97l
Kotrba. H': Třtsky z dilny řezbaře. BÍ no ls82
/242/
Krejč a, A.I Techniky grafické ho uměni, pÍ ů vodce
pracovnimi p05lupy d dě,inami oí igInálnl liJkove
grafiky, Praha 1981
Kul1ernann, U'l Souč asná světoYá archi1ektura, č es'
překlad' Ptaha 19ó6
Kú nslle' K.: Ikoú o8raPhie der chriýlichen Kt]Dst'
l II, Freiburg i Br' l92ó a 1928
Kybalová, L.I orienlální koberce, Praha 19ó9
Latoný, Z. a tol': Archi(ektura' Praha 19ó7
Lexikon der Agyptologie, W. Helcl, W. Westendorf,
kol', l-Vl, Wiesbaden 1975- 198ó
Lexitoo der graphischen Technik, Bearbeitel im IDsti.
tuI fů Jgraphis!he TechnIk' Lelp,/ig l077.4. \yd'
Lexikon der chriyIichen Ikonoqraphie'.ed' E' KiĎč h.
baum, kol', l-VIII, Rom, Fré iburg i. Br', Basel'
Wien 1968- 1976
Lexikon chÍ istlicher Kunst, Themen Gestalten
- Slmbole, J. Seibert, Frerburq i. Br. 1980
LexILoo deÍ ^ K.uD5t. ed. L' AIschel L'oI.' l-v. Leip/ig
1968 - 1978
Lexikon der mod€roen Kunst' ed' E' Lotbar,
G' Buchheim, kol., Mů nchen Zů rich 19ó3
Lexikon der wellarchiIektuř, ed. N. Pevsner, kol',
něn. překlad angl' vyd. (19óó), Mů nchen 1971
Masciotta, M.r Dizionario di terrniDi artistici, Firenze
1961
Matějč ek, A'I Ilustrace, Praha 1931
Merell, J' a kol., Malý bohovědný slovní k, Praha
1963
Merhautová' A': Slovní č ek, vI Matějč ek, A', Dějiny
umění v obrysecb, Praha 1951. s' 541 542
Meyer, F. S.: HandbDch der Ornamentik (1888), repr.
vyd. 1927, Leipzig 1983
Muí ray, P' L'I A Dictionary of AÍ t and Artists, Har.
mo!dsvoÍ th' rev' repr' 19ó4
Les muses, EDcyclopé die des Arts, red. M' Brion,
kol., Paris 1969
Muzika, F'I Krásné pí smo, I II, Praha 1958
Nohej1ová.Prátová' Em': Základy numismatiky' Praha
1986
obrazová encyklopedie módy, L' KybaIová, o' Her
benová, M' Lanarová, PÍ aha 1973
Peš ina, J.: KniŽ ní vazba v minulosti, Praha 1939
Pevsne., N.I An outliÍ e of EuropeaD Archilecture,
London 1966.7. vyd.
Pigler, A.: Barockthemen, I II, Budapest 195ó
Pleiner, R' a kol.: Pravěké dějily Č ech' Praha 1978
Poche, E.: Ceský porcelán, Praha 1954
Principes d.analyse scientifique, Mé thode et vocabu.
laireI L'Architeclure, J' M' Pé Í ousede Montclos'
F, Salet, S. Stym-Popper, kol., I II, Paris 1972,
La sculpture, M. Th' BoudÍ y, D. Bozo, A. chas.
lel. J. Thiron. kol.. Pan. l9?8. Tapir\erie. F. Sa.
le|' N' ViaIlet, G' souchal' Paris 197l (edič ní řa.
da; svazky věnované malbě a kresbě v tisku)
/243/
Rambousek, J.: Akvarel' Praha 194ó
; Lilografie a ofset, Praha 1948
I slovní k a receptář malí ře'grafika, Praha 1954
Reallexikon zur byzantinischen Kunst, ed. K. Wessel,
kol., Stuttgart, L A D, 1966 III. H-K, 1978
Reallexikon zur deut.chen Kun,rgerchichte. ed.
O. Schmitl, kol., Stultgart, L A-B, 1937-V. E,
1967
Ré au, L'I Dictionnaire illustré d'Art et d'Arché olo.
gie, Paris 1930
iDictionnaire polyglotte des ternes d'Art et d'Arché
ologie, Paris 1953
-: Iconograph'e de l'Arl chré lie!, I-IlI, Paris
1955 - 1959
Ryneš ' v.: Atributy světců , Atributy v uměoí (Kniž .
nice oblaltní ho nuzea v Roztokách u Prahy, sv'
1. a 2.), Roztoky u Prahy 1969 a 1971
sachs, H', Badstú bner, E.' NeumanD' H.: chrislliche
IkoDographie in Stichworten, Leipzig 1980
Schramm, P. E. a kol.: Herrscbaftzeichen und Staatssymbolik
vom IIL bis XVL Jahrhundert, I III,
Stullgart 195 4 1956
slánský, B'I Technika maIby, l-II' Praha 1953 a 195ó
-: Technika v maIí řské tvorbě, Malí řský a reslaurá'
torský materiál, PÍ aha 197ó,2. vyd'
Slovní k Iiterární teorie, Ús'tav pro č eskou a svělovou
lit€ráturu csAV, red. s' vlaš í n.kol', Praha 1984
staňkoÝá, J', Pechar, J'I Tisí ciletý vývoj architektury,
Praha 1979
stránská' M': slovní k odboÍ ných výrazú . vI Umělecké
památky Č ech,IV' Praha"1982is' 5ó1-570
svátek, J'I orga!izace řeholní ch instilucí v č eských
zenich a pé č eo jejich archivy, sborní k archivDí ch
prací , xx, Zvláš lní pří loha, Praha, l970' č .2
syrový, B., kol.I Architektura, oborová eí cyklope.
' die, Praha 1972
-: Architektura - svědeclví dob' Praha 1975
sedý, V.: socbařské řemeslo základ sochařské ho umě.
ni, Praha 195 3
sindelář, D'i Estetika už itkové lvorby, Praha 1978
-| Filosofie už itkovélvorby, P.aha 1971
$tech' V. V'I Rozprava o relié fu, Praha 1958
sIolovský, A.: Technika barev, Praha 1981
Tobolka, Z': Kniha' Její vznik, vývoj a |ozbor, Praha
1948
Uměllí světa (angl. edič nířada v č es' překladu; teÍ minologické
glosáře), PrahaI GaÍ bini, G., stařověké
kultury Předí í hovýchodu, 197l' s' 182 Lassus'
J', Ra!ě křesé ansté a byzantské umění , 1971'
s. 189- 190
Vinci, Leona.do dal Úvahy o malí řství , č es. překlad,
Praba 1941
vilÍ uvius, Pollio, M.I Deset knih o architektuře, č es'
překlad, PÍ aha 197 9
volavka, v': Jak vzí iká socha, Praha 1956
/244/
: o soš e, Úvod do hislorické tecbnologle a leorle
sochařslví , I' Praha 195 9
wagí er, E'I Kroje, zbroj a zbraDě doby předhusitské
a husitské , Praha 194ó
Walker, J. A.t Glossary of Art, Architecture and Desrgn
since 1945, London 1973
ware, D., staffoÍ d M': An IlIustrated Diclionary of
Ornamenl, London 1974
Wasmuth's Lexikon der Baukunst, I-V, Berlin
1929 - 1937
Wimmer, O.: Kennzeichen uDd Attribute der Heili,
gen, Innsbruck - Wien 1983
World Furniture, ed' H' Hayward, London a d' 19ó9
Zarnarolský,'.V.: Bohové a hrdinové aDtických bájí ,
Praha 1982
Zenge|, z' M.: Č eská heraldika, Praha 1978
ZW01iú ska, K', Malicki, z.: Maly í o$nit terminó\
plastycznych, Warszawa 1974
Katalogy výs1av a fondů
Bou2ek J', kol'] Antické unění v č eskoslovensI(ých
.bí Í kach. Náí odni gaIerie \ Pra/e, PÍ aha ta7q
.
Brož ova. J'. Hiqori.mu.. Umé Iecké ieme)|o
1860_1900, Uměleckoprů myslové muzeun v Pra.
ze, I II. P.aha 1975
Glogarová, J., Vlč ek, P.: Secesní teramika ze sbÍ ek
krajské ho muzea v Teplicí ch' Teplice l983
Hájek, L'I Japonské grafické umění , Národni galeí ie
v Praze, Praha (b. d.)
Ha|1k. L': ZviiecI .IyI |. Nálodni gaIeí |e v Plaze,
Praha 19 70
Hetteš ' K': Benálsté sklo 2 č eskoslovenských sbí rek,
Velká doba italské ho unění ohně, Uměleckoprú .
n]yslové muzeum v Praze, Pť aha 1973
HlinI(a' J', Mí ková' z., PÍ o.házka, V.: Č está a slo.
ven.ská medaile 1508 19ó8, Národní galerie
v Plaze, slo!€nská národná galé ria Bra slala,
Praha I96g
Holeš ovská,.L'' Novotná, l.: Č eský a rnoravský cin
l8' a l0'.loIeti. HoIii'ka Í aian. a kameniňa ze
sbí rek Ustavu už ité houné ni Moravstó galerje
v Brně' Brno 1973
Holeš ovský' K. a kol': Druhé rokoko, HistorisBDs,
UÍ nělec&é řemeslo ve sbí rtách Moravské galerió
v Brně, Brno 1985
Kybal-o.vá' J., Novotná J'; Habánská fajáns
1590-1730, Uměleckoprú nyslové muzeum v pra.
ze, Moravské galerie v Brně, Praha'B.no 1981
Kybalová, J'I Holí č skáfajáns 1743-1827, Národni
galerie a Uměleckoprů myslové muzeum v Praz€'
Praha 1965
Kybalová, J.: Delftskí faiáns ve sbí rkách Uměleckoprú
Dyslové ho muzea v Praze, Praha 1973
I enfeld J.: sluDeč nI hodIn) zť 5bIrek Umé Ieckoprú .
m} \lové ho mu/ea v Prale' Acla UP|t4' xVI D Á,
/ 245 I
sUpplemenla' Umé leckoprú myslovémuzeuÍ j
v Praze, Praha 1984
Mž yková' M'I cbebská relié fní intarzie a gí afika,
středoč eská gal€rie v Praze' Pť aha 1986
Poche, E., kol.I qeské sklo 17. a i8. stolelí , mi[ist€rstvo
kullury cSR e Uměleckopřú myslové muzeum
v Praze, Praha 1970
Poche, E', kol.: Starý č eský porcelán, Uměleckoprů .
myslové muzeum v PraŽ e' Praha 1951
Rous,'J'I KÍ ása a význam č eskó knihy, Č esltý knih(isk
od prvotisků k secesni knize ve sbí rkách Unělec.
kopí ů nyslové homuzea v Praze, Praha 1979
stará, D.i cí n, Z dějin č eské hokonvářství , Národní
muzeum v Praze. Praha 1972
Ureš ová, L'i Barolní zla|nictví ze sbí rek Umělecko.
pÍ ů myslové bomuzea v Praze, PÍ aha 1974
Uí eš ová,L.I Hodiny Ze sbí rek Uměleckoprů mys]ové .
ho muzea v Praze, Praha Í 977
Vydrová, J.: ltalská majolika Y Uměleckoprú myslo.
vé m muzeu v Praze, Praha 1955
VydÍ ová, J': Italská majoliI(a 2 č eskoslovenskýcb sbi
rek, velká doba italské ho uú ění ohně, Umělecko"
prů myslové muzeum v Praze, PÍ aha 1973
zeminová, M.: Barokní textilie ze sbí rek Umělecko.
prů myslovóho muzea v Praze, Praha 1974
/246/