P H I L - A N T H R O P I K A    4. číslo, 1. ročník 2011/2012


Obsah:

Úvodní slovo

1. UMĚNÍ

2. ČLOVĚK A PŘÍRODA

3. FILOSOFIE, ANTROPOLOGIE

Návaznosti (zamyšlení) Tomáš Ulrich

4. VÍRA A NÁBOŽENSTVÍ

                       
Autoři článků

POZVÁNKY na lidumilné a dobrodějné akce

Pokud budete chtít použít zde publikovaný text pro další šíření, zejména v jiném textu, prosíme o dodržování citačních standardů!

Úvodní slovo

Lidi,

slavíme první rok! Robátko Phil-anthropátko zvládá zatím jen pár krůčků a několik jednoduchých slov a frází. Méně eufemisticky musím přiznat, že je to bída s nouzí. Pořád nejvíce energie věnuji rekonstrukci bytu, v sobotu přijede babička a rodiče na obhlídku, ale zdaleka ještě není vše hotovo.

Ještě nevím, jestli budou ve výročním čísle nějaké texty. Jsou dvě hodiny v noci po svatém Jánu, do jedné jsem omítal díry v budoucí ložnici, rozplýval se poslechem stanice Vltava a přemýšlel, jak to s tímto číslem zaonačit.
Alenka se omluvila, že tentokrát nic nezvládne napsat. Já jsem opět nikoho příliš neúkoloval, Adam odmítl psát ponovně o letošní stovce okolo Brna. Pokusím se tedy o nějaké další zamyšlení. Pokud se podaří najít do pár dnů ještě nějakého dobrodince, který napíše článek, rád ho připojím.

Děkuji za pozornost, za shovívavost a trpělivost a přeji za všechny spřízněnce Phil-anthropik příjemné léto.
tu

1. UMĚNÍ

2. ČLOVĚK A PŘÍRODA

3. FILOSOFIE, ANTROPOLOGIE

Návaznosti (zamyšlení) Tomáš Ulrich

V časoprostorové návaznosti na slova úvodníku, značně znaven, ale dostatečně odhodlán neztratit tento boj o nový text do Phil-anthropik, napadla mě při zvolení názvu zamyšlení nejprve pupečníková šňůra. Prý je spolu s placentou dobrá na kosmetické přípravky. Moment, ověřím si to na internetu. Ano, ano, je to tak. Co by někteří neudělali pro krásu?!
Mně osobně se moc nelíbí, jak se někteří vehementně snaží udržet pleť a své celkové vzezření mladistvé. I když dnes (vlastně už včera) jsem si řekl, že bych si měl začít připouštět: Čtyřicítka se blíží!, takže nebudu pořád vypadat jako lehce po dvacítce, i když se tak cítím a asi i stále přemýšlím. Před několika měsíci mi to potvrdila, trochu nelichotivě ;), kmotřička.

Taky se mi vybaví obrázek plodu v plodové vodě, hezky nasvícený, na kterém je pupečníková šňůra dobře zřetelná. A hned je s tím spojená myšlenka na někdy až nechutně militantní boj za právo na život pro všechny počaté člověky.
Tvar „člověky“ spisovná čeština nepřipouští, ale kašlu na spisovnou češtinu, jestliže brání rozletu myšlenek.

Ano, další obraz: ještě nenarozené dítě je takový kosmonaut na pupečníkové šňůře, ve vesmíru plném neprobádaných a tudíž nadějí-plných dálek.
Představy bych mohl rozvíjet do totálního tělesného vyčerpání, ale zkusím je směřovat k něčemu uchopitelnějšímu. Vezmu to hopem.

Nepamatuji si na svou pupečníkovou šňůru. Ale jak bych byl šťastný, kdybych věděl, že nějakou stále mám. Myslím takovou, co mě spolehlivě drží a vyživuje ve vesmíru, kde dálky jsou plné naděje. Dnes jsem si uvědomil mnoho „vesmírných momentů“, až mi oči vlhly. Tolik by se chtělo věřit něčemu krásnému, spasitelnému, tolik by se chtělo věřit, ale „chtělo by se tolik“ mi přijde strašně málo.
A už mě napadají texty některých mých básní, které jsou přesně nebo skoro úplně o tom samém.

Lidi, ne vždy jsem rád, ale dokud žiji, není to z daleka samozřejmé. Každý okamžik je něco navíc. Ne pro mě, nevím pro koho nebo pro co, ale rozhodně není samozřejmostí. To jsou návaznosti - tisíce, miliony nepřeberně miniaturních, nanovláknitých pupečníkových vazeb.

Dobrou noc.


4. VÍRA A NÁBOŽENSTVÍ

Autoři článků


POZVÁNKY na lidumilné a dobrodějné akce


© 2009-now Tomáš Ulrich | Online: | Visits: ;