Masarykova univerzita
Filozofická fakulta
Ústav české literatury a knihovnictví
Kabinet informačních studií a knihovnictví
Ve své práci jsem se rozhodl zabývat kulturním dědictvím. Myslím, že je to zajímavé téma, na které by se nemělo zapomínat a které se může dotýkat i našeho života, aniž bychom si to uvědomovali. Nejdříve bych kulturní dědictví definoval a trochu přiblížil. Dále bych zmínil podle mého názoru ty nejvýznamější památky u nás, zapsané na seznamu UNESCO. Nakonec byc rád zmínil pár základních významů kulturního dědictví.
Kultura (pocházející z latinského colere - pěstovat, vzdělávat se) je vše, čím člověk může obohatit svůj život. Do kultury např. patří umění, politika, náboženství, různé zvyky, či věda. Kulturu můžeme rozdělit na několik světových kulturních okruhů, z nichž každý má své typické znaky.
Nedílnou a snad nejznámější částí kultury je kulturní dědictví. Jiří Patočka a Eva Heřmanová (2008, 114) ji ve své knize Lokální an regionální kultura v České republice definují jako "konfiguraci kulturních prvků, ... jež jsou jako trvalé kolektivní vlastnictví a všeobecně sdílený výsledek materiální a duchovní činnosti členů určité kulturypředávány následujícím pokolením jako specifický typ dědictví."
Jednodušeji řečeno, kulturní dědictví je vše, co člověk v minulosti vytvořil a co mělo vliv na rozvoj kultury a vykazuje to jistou kulturní a "památkovou hodnotu"
(Horák, Nejedlý, 2013). Nyní bych se zaměřil na kulturní dědictví trochu blíže.
Kulturní můžeme rozdělit na materiální a nemateriální. Nemateriální zahrnuje vše co nemá hmotnou podstatu, předává se z generace na generaci a může se měnit v závislosti na vnějším prostředí. Řadíme sem:
Materiální kulturní dědictví zahrnuje památky a jiné hmotné výtvory člověka. Patří sem architektura, socahřství, malířství a grafika, užité umění (např. keramika, sklářství), nebo i literatura. Úmluva o ochraně světového a kulturního dědictví jej dělí následovně: památníky (architektonická, sochařská či malířská díla mající výjimečnou hodnotu z hledika dějin, umění či vědy), skupiny budov (mající z důvodu své architektury či umístění v krajině výjimečnou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy) a lokality (výtvory člověka či kombinovanán díla přírody a člověka a oblasti zahrnující místa archeologických nálezů). Věra Kučová (2009: 112) ve své knize Světové a kulturní dědictví UNESCO v souvislosti s tímto uvádí, že kulturní dědictví "zde vystupuje jako protipól k přírodnímu dědictví."
Dále bych zmínil nejvýznamější kulturní památky v České Republice.
Podle mého názoru patří mezi nejvýznamější kultruní památky ty, které jsou zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO (organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu). UNESCO zapisuje na svůj seznam jedinečné kulturní nebo přírodní dědictví s výjimečnou hodnnotou a světového významu.
Na světě je na seznamu zapsáno celkem 779 památek (UNESCO, 2014), z nichž 12 se nachází na území České Republiky (což je vzhledem k její velikosti celkem vysoké číslo. Které to jsou?
na seznamu UNESCO se v České republice nacházejí tyto památky:
Na zapsání byly navrženy také např. západočeské lázně, pevnost Terezín, lázně Luhačovice, vysílačna Ještědu nebo hřebčín v Kladrubech. (Moje země, 1/2013: 22) Tyto památky však mají mnohem nižší šanci se na seznam dostat. 12 českých památek na seznamu UNESCO mají mezinárodní význam, ale v České republive je bezpočet jiných zajímavých a unikátních památek, které lze považovat za kulturní dědictví. Tyto památky se mohou označovat jako národní kulturní památka, památková rezervace a památková zóna.
UNESCO kromě těchto dvanácti památek obsahuje také dědictví nehmotného charakteru. Patří mezi ně např. masopustní tradice na Hlinecku, jízdy králů na Slovácku, Valašský odzemek, východočeské loutkářství, myslivost nebo sokolnictví.
Kulturní dědictví má pro nás několik významů. Význam historický, vzdělávací, kdy kulturní památky odkazují na minulost a vývoj kultury. Význam společenský, kdy kultura kulturní dědictví hraje významnou úlohu v našem životě (každý si občas zajde do divadla nebo muzea)
Další významy uvádí Josef Benešve své knize Základy muzeologie:
Význam kultivační, kdy kultura včetně kulturního dědictví přispívá k k osobnostnímu rozvoji člověka, význam identifikační, kdy kdy určuje specifický ráz jednotlivých prostředí, význam ekonomický, kdy kulturní dědictví je zdrojem příjmů a to především díky cestovnímu ruchu, význam reprezentativní, kdy prokazuje přínos dané společnosti, kdy reprezentuje její prostředí a dostává zpětnou vazbu v podobě respektu a porozumění, a význam integrační, kdy pomáhá jedimcům začlenit do společnosti. (Beneš, 1997: 20-21)
Kulturní dědictví je zajímavou ukázkou a důležitou, v některých případech jedinečnou součástí kulturního života lidské společnosti a může na nás mít přímý či nepřímý vliv. Proto by se měla kulturnínmu dědictví věnovat pozornost a mělo by se zachovávat i pro budoucí generace.