Zdroj: Zábrodská K, Květoň P. Šikana na pracovišti v prostředí českých univerzit: výskyt, formy a organizační souvislosti. Sociologický časopis [Internet]. 2012 [cited 25 Sep 2013];48(4):641-668. Available from: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/c3bafe9254bc171db5fc4fc938cbf52cd51a3f03_641-668.pdf K. Zábrodská, P. Květon: Šikananapracovišti v prostředí českých univerzit 645 nost názvů všechny tyto termíny odkazují na stejný jev: na perzistentní negativní sociální chování, které je systematicky zaměřeno na některé zaměstnance/ kyně a které ústí ve viktimizaci těchto zaměstnanců/ kyň a obvykle také v jejich vynucený odchod z pracoviště [Leymann 1996]. Můžeme přitom rozlišit dvě hlavní kategorie mobbingu [Einarsen et al. 2003]: mobbing vztahující se k výkonu práce (work-related bullying) a mobbing osobního charakteru (personal bullying). První kategoriezahrnujenegativní chování,kterézaměstnancům/ kyním brání plnit pracovní povinnosti, jako jsou například nereálnéuzávěrky, přidělování nesmyslných nebo nedůstojných pracovních úkolů, excesivní monitorování práce, zatajování důležitých informací či vystavování nezvladatelnépracovní zátěži. Druhá kategorie zahrnuje útoky osobní povahy, mezi které patří například urážení, posměch, pomluvy, ponižování, zastrašování a sociální izolace [Einarsen et al. 2003]. V našem výzkumu vycházíme z denice mobbingu formulované Einarsenem a kol. [Einarsen et al. 2003], která je v rámci akademické komunity široce akceptována a která představuje východisko většiny empirických výzkumů šikany napracovišti. Předtím než tuto denici představíme, chtěli bychom akcentovat, že denice mobbingu jsou – podobně jako jiné denice tohoto typu – do určité míry problematické, protožeprezentují zjednodušenou verzi sociální reality redukovanou na měřitelnéa kvantikovatelnéjevy [Zábrodská et al. 2011]. U konceptu mobbingu je tato redukce patrná tím spíše, že se jedná o oblast bádání, která byla dosud zaměřena téměř výhradně na kvantikaci četnosti mobbingu v různých typech organizací a na vývoj kvantitativních škál na měření výskytu tohoto jevu [např. Einarsen, Hoel, Notelaers 2009; Nielsen et al. 2009]. Na rozdíl od jiných negativních forem chování na pracovišti (např. sexuálního obtěžování) sevevztahu k mobbingu zatím nerozvinula široká teoretická debata, která by směřovala ke kritické reexi tohoto konceptu nebo k vytvoření alternativních teorií šikany na pracovišti [sněkolika málo výjimkami, viz McCarthy 2003; Zábrodská et al. 2011]. Denice mobbingu Einarsena a kol. [Einarsen et al. 2003] proto nereektuje ani tak specickou teoretickou perspektivu badatelů/ ek, jako čistě empiricky měřitelné znaky mobbingu, které byly identikovány napříč dosavadními výzkumy a na kterých sevětšina badatelů a badatelek shoduje. Přestato omezení sedomníváme, že denice Einarsena a kol. představuje vhodné východisko pro empirické výzkumy zabývající se výskytem mobbingu, protože jasně denuje kritéria, které musí negativní chování na pracovišti splňovat, aby jebylo možnéoznačit za mobbing. Podle této denice mobbing/ šikana na pracovišti znamená: „ obtěžování, urážení, sociální vylučování osoby nebo negativní ovlivňování výkonu práce této osoby. Aby bylo možné označit určitou aktivitu, interakci nebo proces za 1996; Zapf 1999]. V českém jazyce preferujeme „ mobbing“ , protože tento termín na rozdíl od „ šikany“ lépe vystihuje skutečnost, že šikana na pracovišti zahrnuje primárně strategické a komunikační formy násilí, nikoliv násilí fyzické. Výraz „ mobbing“ také umožňuje odlišit šikanu na pracovišti od šikany ve školním kolektivu, která je s termínem „ šikana“ obvykle konotována. Na některých místech textu nicméně používáme i pojem šikana. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 2012, Vol. 48, No. 4 646 šikanu (nebo mobbing), musí se takové jednání vyskytovat opakovaně a pravidelně (např. jednou týdně) a po určitý časový úsek (např. po dobu šesti měsíců). Šikana na pracovišti je eskalující proces, v jehož průběhu je napadená osoba zatlačena do podřízené pozice a stává se terčem systematických negativních sociálních aktů. Konikt nemůže být označen za šikanu, pokud se jedná o ojedinělý incident nebo pokud konikt vzniká mezi dvěma stranami přibližně stejné ‚síly‘.“ [Einarsen et al. 2003: 15] Jak je z uvedené denice patrné, za mobbing je obecně považováno takové negativní chování na pracovišti, které je charakteristické následujícími znaky: opakovaností, dlouhodobostí, eskalací a mocenskou asymetrií mezi původcem a šikanovanou osobou4 [viz také Leymann 1996; Lutgen-Sandvik, Namie, Namie 2009]. Současně se musí jednat o chování, které je zacílené na konkrétní zaměstnance/ kyně a které je těmito zaměstnanci/ kyněmi považováno za poškozující a nevyžádané: chování, které zaměstnanci/ kyně vnímají jako ponižující, ohrožující nebo jiným způsobem poškozující [Einarsen, Hoel, Notelaers2009]. Za rozhodující při identikaci mobbingu je tedy považováno subjektivní hodnocení osoby, která se stane terčem tohoto chování [Einarsen et al. 2003]. Je přitom zřejmé, že hodnocení zaměstnanců/ kyň ohledně toho, zda je určité chování poškozující, je velmi subjektivní. Zábrodská a kol. [Zábrodská et al. 2011] ve své kolektivní biograi mobbingu například ukázali, že chování, které je ze strany šikanované osoby vnímáno jako mobbing, může být z perspektivy původce považováno za legitimní či dokonce morální, například za formu „ korekce“ zaměstnance, který podává nedostatečný výkon nebo porušuje neformální normy pracoviště. Proto takéstálevícebadatelů abadatelek upozorňuje, ževýzkum mobbingu by měl být založen nejen na výpovědích osob, které samy sebe považují za šikanované, ale také na výpovědích osob, které byly označeny za původce šikany [např. Baillien et al. 2009]. V současné době nicméně denice mobbingu stále spočívá na subjektivním vnímání šikanované osoby.5 Mezi další základní znaky mobbingu, kteréjsou zahrnuty do deniceEinarsena a kol. [Einarsen et al. 2003], patří opakovanost a dlouhodobost. Příležitostný výskyt negativního chování na pracovišti, jako jsou obviňování nebo zatajování 4 Výraz „ šikanovaná osoba“ používáme jako alternativu k pojmu „ oběť šikany“ (bullying victim), který jeběžněpoužíván v anglo-americkéliteratuře. Snažímesetak vyhnout negativním konotacím výrazu „ oběť“ , který evokuje pasivitu a neschopnost se bránit, přestože mnohéz šikanovaných osob používají velmi aktivní formy rezistencevůči šikaně[LutgenSandvik 2006]. 5 Přestožedenicemobbingu spočívají na subjektivním vnímání šikanovanéosoby, dotazníky měřící výskyt mobbingu obvykle v rámci zvýšení validity výzkumu kombinují „ subjektivní“ a „ objektivní“ strategie měření. „ Subjektivní“ strategie je založená na sebeposouzení respondentů/ ek a zjišťuje, zda serespondenti/ ky sami považují za šikanované. „ Objektivní“ strategie je založena na behaviorálních kritériích a vyjadřuje frekvenci, v níž jsou respondenti/ ky vystaveni negativním aktům považovaným odborníky za projevy mobbingu. 1 2 3 4 4 5 6 TEXT 1 TEXT 2 Chem. Listy 106, 88 94 (2012) Referát 88 1,3,5-TRINITRO-1,3,5-TRIAZINAN – VLASTNOSTI, DEKONTAMINÁCIA A ANALYTICKÉ METÓDY NA JEHO STANOVENIE UBOMÍR ŠVORC Ústav analytickej chémie, Fakulta chemickej a potravinárskej technológie, Slovenská Technická univerzita v Bratislave, Radlinského 9, 812 37 Bratislava, Slovenská republika lubomir.svorc@stuba.sk Došlo 4.11.10, prepracované 25.1.11, prijaté 17.2.11. K ú ové slová: RDX, stabilita, trhavina, dekontaminácia, stanovenie, separa né metódy Obsah 1. Úvod 2. Vlastnosti a ú inky 3. RDX: významná trhavina 4. Analytické metódy na stanovenie RDX 4.1. Stanovenie termostabilných charakteristík 4.2. Separa né metódy 4.3. Spektrálne a elektrochemické metódy 5. Záver 1. Úvod 1,3,5-Trinitro-1,3,5-triazinan (technický názov hexogén alebo cyklonit, v databáze CAS evidovaný pod íslom 121-82-4, alej v texte už len kódové ozna enie RDX) je moderná vojenská výbušnina, ktorá sa používa na plnenie delostreleckých striel v kombinácii s tritolom (TNT), i s inými, menej výkonnými trhavinami. Slúži aj ako komponent do plastických trhavín. Z h adiska výkonu, ú inku a rýchlosti detonácie je RDX výkonnejšia trhavina ako samotný TNT. Patrí medzi syntetické látky, prirodzene sa nevyskytuje v životnom prostredí1 . Tento referát slúži ako stru ný preh ad, kde sú zhrnuté niektoré vlastnosti a ú inky RDX, vrátane dekontaminácie. Pôdy, sedimenty, povrchové a podzemné vody na území a v blízkosti vojenských priestorov sú asto krát kontaminované RDX2 6 a jeho produktmi biodegradácie7 9 , s ím súvisí aj možný hrozivý dopad na zdravie obyvateov. Vážnym problémom pre bezpe nos obyvate stva môže by aj zneužitie na teroristické ú ely. Táto skuto nos prirodzene nasto uje otázku jeho dekontaminácie a rýchlej, selektívnej a sú asne citlivej detekcie. Práve s analytickými metódami stanovenia RDX sa zaoberá druhá as tohto referátu. Na prípravu a výrobu výbušniny sa v tomto preh ade nekladie dôraz. 2. Vlastnosti a ú inky 1,3,5-Trinitro-1,3,5-triazinan je alicyklický nitramín (vzorec 1), ktorý je nerozpustný vo vode a dobre rozpustný napr. v acetóne (6,81 % pri 20 °C). Stykom so silnými minerálnymi kyselinami (kyselina dusi ná, kyselina sírová o koncentrácii nad 70 % rozkladá RDX na formaldehyd a alšie nízkomolekulové produkty. V aka tejto vlastnosti je takmer nemožné k jeho príprave použi nitra nú zmes10 obsahujúcu H2SO4. Výnimkou je príprava RDX v prostredí olea (proces W). Preh ad základných fyzikálno -chemických vlastností RDX je uvedený v tabu ke I. Jeho prednos ou je pomerne dobrá chemická stabilita, avšak nižšia v porovnaní s polynitroarénmi, ktoré majú vysokú odolnos proti minerálnym kyselinám a vyššiu odolnos proti pôsobeniu teplôt (za iatok tepelného rozkladu RDX v pevnom stave je v rozmedzí 180 194 °C, TNT nad 220 °C)11,12 . asto je porovnávaný aj s Pentritom, s tým rozdielom, že je stabilnejší a menej citlivý. Ú inok svetla má len nepatrný vplyv na zmenu vlastností RDX. Pôsobením UV žiarenia dochádza na povrchu iba k zmene farby z bielej na jasne žltú. Zmena farby súvisí so zmenou kryštálovej štruktúry, avšak chemické a výbušné vlastnosti zostávajú bez zmeny. S oh adom na polynitroarény je RDX pomerne málo jedovatý, nevstrebáva sa pokožkou, ale priamou inhaláciou. Hoci nepatrí medzi mutagénne látky13 , jeho prítomnos v pitnej vode vzbudzuje obavy, pretože po požití nepriaznivo ovplyv uje centrálny nervový systém, gastrointestinálny trakt a obli ky14 . Toxicita RDX sa prejavuje u udí, ktorí prichádzajú do kontaktu s kontaminovanými pôdami a vodami, predovšetkým v blízkosti vojenských priestorov (vdýchnutím prachu alebo pitím kontaminovanej vody)1 . Po užití 25 až 180 mg C-4 trhaviny (obsahujúcej 91 % RDX) sa prejavujú k e, svalové zášklby, hyperaktívne reflexy, bolesti hlavy, silná nevo nos a strata pamäti po as nieko kých hodín15,16 . Odhadovaná smrte ná dávka RDX u loveka sa pohybuje od 5 do 500 mg kg 1 (cit.17 ). Obzvláš nebezpe ný je najmä pre udí s epilepsiou v rodinnej anamnéze alebo pre Vzorec 1 Chem. Listy 106, 88 94 (2012) Referát 92 5. Záver Tento preh adný referát pojednáva o modernej vojenskej výbušnine 1,3,5-trinitro-1,3,5-triazinane. Ide o toxickú látku s chemickou stabilitou nižšou v porovnaní s vysoko stabilnými polynitroarénmi. Jeho používanie je úzko spojené s nepriaznivým dopadom na životné prostredie, ke dochádza predovšetkým ku kontaminácii pôd a povrchových vôd. Jeho prítomnos v pitnej vode prirodzene vzbudzuje obavy, pretože po požití nepriaznivo ovplyv uje centrálny nervový systém. Dôležitú úlohu preto zohráva jeho dekontaminácia a rýchla, selektívna a predovšetkým citlivá detekcia. V referáte sú zhrnuté možnosti dekontaminácie a analytické techniky na stanovenie RDX v rôznych matriciach. Efektívnym spôsobom na detoxikáciu a dekontamináciu RDX v sú asnosti je využitie technológie na priame zachytávanie pomocou rastlín, o vyústi až do samotnej nekrózy rastliny. Táto technológia predstavuje ekologickú alternatívu k zastaraným fyzikálno-chemickým metódam. Pri výbere vhodnej analytickej metódy sú dôležitými faktormi limitovaná tepelná stabilita a nízky tlak pár RDX. K najpoužívanejším inštrumentálnym technikám na stanovenie RDX patria popri spektrálnym a elektrochemickým metódam v aka vysokej citlivosti a selektivite separa né metódy. Táto práca bola podporená Programom na podporu mladých výskumníkov ( . 6406). Zoznam symbolov a vysvetlenie skratiek RDX 1,3,5-trinitro-1,3,5-triazinan, Royal Demolition eXplosive TNT 2,4,6-trinitrotoluén ZVIN zerovalent nanoiron HMX 1,3,5,7-tetranitro-1,3,5,7-tetrazokan, High Melting Explosive TG termogravimetry DSC differential scanning calorimetry DTA differential thermal analysis STABIL Czech Vacuum Stability Test PETN 2-aminoetyl dihydrogén fosfát US EPA United States Environmental Protection Agency APCI atmospheric pressure chemical ionization EGDN 1,2-dinitroxyetán, etylénglykoldinitrát NG nitroglycerín LC-ESI-MS liquid chromatography electrospray ionization tandem mass spectrometry GC-ECD gas chromatography with electron capture detector SPME-GC-MS solid-phase microextraction-gas chromatographic-mass spectrometry MEKC-UV micellar electrokinetic chromatography with UV detection MNX hexahydro-1-nitrózo-3,5-dinitro-1,3,5- -triazín DNX hexahydro-1,3-dinitrózo-5-nitro-1,3,5- -triazín TNX hexahydro-1,3,5-trinitrózo-1,3,5-triazín CE-UV capillary electrophoresis with UV detec- tion SPME solid phase microextraction IMS ion mobility spectrometry HPLC-DAD high-performance liquid chromatography with diode-array detection DNT dinitrotoluén LITERATÚRA 1. http://www.atsdr.cdc.gov/tfacts78.html, stiahnuté 1. september 2010 2. Bordeleau G., Savard, M. M., Martel R., Ampleman G., Thiboutot S.: J. Contam. Hydrol. 98, 97 (2008). 3. Beller H., Madrid V., Hudson G. B., McNab W. W., Carlsen T.: Appl. Geochem. 19, 1483 (2004). 4. Herndl G. J., Reinthaler T., Teira E., van Aken H., Veth C., Pernthaler A., Pernthaler J.: Appl. Environ. Microbiol. 71, 2303 (2005). 5. Zhao J. S., Paquet L., Halasz A., Hawari J.: Appl. Microbiol. Biotechnol. 632, 187 (2003). 6. Davis J. L., Wani A. H., O’Neal B. R., Hansen L. D.: J. Hazard. Mater. 112, 45 (2004). 7. Kitts C. L., Green C. E., Otley R. A., Alvarez M. A., Unkefer P. J.: Can. J. Microbiol. 46, 278 (2000). 8. Beller H. R., Tiemeier K.: Environ. Sci. Technol. 36, 2060 (2002). 9. Beller H. R.: Water Res. 36, 2533 (2002). 10. Urba ski T.: Chemie a technologie výbušnin 3.díl. SNTL, Praha 1959. 11. Vila M., Mehier S., Lorber-Pascal S., Laurent F.: Environ. Pollut. 145, 813 (2007). Obr. 2. Absorp né spektrá produktov Berthelotovej reakcie86 ako funkcia koncentrácie RDX (maximum pri 631 nm); 1 mg l 1 , 2 mg l 1 , 4 mg l 1 , 8 mg l 1 , 16 mg l 1 , 24 mg l 1 400 600 800 , nm 1,2 A 0,8 0,4 0 TEXT 3 TEXT 4