Kunhuta

* kolem 1245 - + 9. 9. 1285

Česká královna, vladařka na Opavsku, kde se stala aktérem milostného dějství se Závišem z Falkenštejna.

Vstoupila 25. 10. 1261 do manželství s nejmocnějším mužem tehdejší Evropy českým králem Přemyslem Otakarem II. po jeho rozvodu se stárnoucí Markétou, aby mu zajistila legitimní potomky. Již 25. 12. 1261 ji korunoval mohučský arcibiskup v chrámu sv. Víta na českou královnu. Byla dcerou bána mačevského Rostislava Michajloviče z rodu knížat černigovských a Anny, dcery uherského krále Bély IV. Přemyslu II. porodila 3 děti, dcery Kunhutu (* 1265) s Anežkou (* 1269) a syna Václava (* 1271). Vynikala nejen tělesnou krásou, ale také duševním půvabem. Po tragické bitvě na Moravském poli (1278), kdy padl český král Přemysl Otakar II. a jeho nemanželský syn Mikuláš byl odvlečen do uherského zajetí, vítězný Rudolf Habsburský královně Kunhutě udělil Opavsko. Po zasnoubení svých dítek Václava a Anežky s dítkami Rudolfa Habsburského v Jihlavě se Kunhuta vrátila do Prahy, kde ji však 25. 1. 1279 zajal i s Václavem Ota Braniborský a půl roku je věznil na Bezdězu. Královně se podařilo uprchnout do Opavy. V Čechách vznikla opozice proti zlé vládě Oty Braniborského, vystupujícího jako poručník nezletilého krále Václava II., a nespokojení páni se shromažďovali na pevném gotickém hradě Hradci u Opavy, kde Kunhuta sídlila. Mezi nimi se objevil i Záviš z Falkenštejna, letitý Přemyslův odbojník. Ač se dala logicky očekávat nenávist, mezi ním a Kunhutou vzplanula láska, která vedla k tajnému sňatku v r. 1280 na Hradci a k narození syna Jana. Královna jmenovala Záviše purkrabím zmíněného hradu Hradec. Po návratu Václava II. do Čech v r. 1283 se Kunhuta odebrala do Prahy, kde milostný příběh dovršila v červnu 1284 veřejným sňatkem se Závišem z Falkenštejna. Jejich štěstí netrvalo dlouho, protože královna už následujícího roku zemřela.

Na závěr nutno poznamenat, že v držení Opavska po návratu Mikuláše I. z uherského zajetí musela Kunhuta ustoupit. Královna Kunhuta nebyla povahou vládkyně, ale spíše reprezentativní „první dáma“. Nezanechala po sobě závažná rozhodnutí, ale romantický příběh plný sentimentu.

PhDr. Josef Gebauer

Publikováno dne 22.6.2006