Rychlý Arnošt Jan
Arnošt Jan Rychlý* 10. 5. 1901 Opava - + 24. 3. 1987 Opava
Hudební skladatel, sbormistr, publicista a pedagog, zpěvák Pěveckého sdružení slezských učitelů.
Byl synem Ernsta Richlého (* 4. 8. 1860), opavského obchodníka s kroupami, moukou a solí, a jeho manželky Anny (* 25. 3. 1865), dcery sedláka Frant. Vladaře z Domoradovic a jeho ženy Josefy, roz. Víchové. Narodil se jako nejmladší dítě ze tří sourozenců. Po skončení měšťanky absolvoval v l. 1917 - 1921 učitelský ústav Opavě, kde studoval obory hudební výchova - němčina a současně navštěvoval soukromé hodiny zpěvu a hry na klavír. Potom realizoval učitelský maratón na školách ve Zlatých Horách (1921), Opavě (1922), Petřkovicích (1923), Ludgeřovicích (1927), Bohuslavicích (1929), Velkých Hošticích (1930), opět v Opavě (1932) a Krnově (1953). Svým překrásným barytonem se zapojil v r. 1925 do činnosti Pěveckého sdružení slezských učitelů (PSSU), tehdy pod taktovkou vynikajícího hudebníka a ředitele opavské hudební školy Františka Chutného (1880 - 1968). Také další dirigent uvedeného hudebního tělesa Jan Šoupal (1892 - 1964), absolvent brněnské konzervatoře, přispěl k prohloubení Rychlého znalostí sborového zpěvu. Studoval zpěv také u mistra Franze Emericha i operního pěvce Jana Kühna v Praze, prof. Lorenziho v Římě a prof. Ulanovského ve Vídni. Na základě těchto studií složil v Praze státnice ze sólového (1935) a sborového zpěvu (1937). 16. 11. 1935 se oženil s Drahomírou (1903 - 1991), dcerou proslulého zakladatele hasičstva Rudolfa Gudricha, a měli spolu jediné dítě, dceru Annu (1940).
Na všech školách, kde působil, zakládal a řídil pěvecké a orchestrální soubory, z nichž neznámější byly dětský pěvecký sbor Zpěváčci z bílé Opavy (1937) a studentský smíšený sbor a orchestr opavského gymnázia (1945) a pěvecký sbor a orchestr Pedagogické školy v Krnově. Pro pedagogické účely vydal několik příruček (Hlasová výchova, Skládanka not). V r. 1949 se stal expertem Národní kulturní komise pro staré hudební nástroje.
Ve skladatelské práci se věnoval především písňové a sborové tvorbě, upravoval slezské lidové písně, napsal 31 smíšených sborů, 11 mužských sborů a 9 ženských sborů. Velkou pozornost věnoval Bezručovské tématice. Na slova jeho básní složil 52 skladeb různých žánrů, z toho 26 melodramů, 10 písní, 12 sborů, 2 smyčcové kvartety, l kantátu a 1 znělku. Ve scénické hudbě k dětským pohádkám i klasickým činohrám složil přes 50 skladeb.
PhDr. Josef Gebauer
Publikováno dne 19.6.2006
