Beethoven Ludwig van
Ludwig van Beethoven* 16. (17.) 12. 1770 Bonn (D) - + 26. 3. 1827 Vídeň (A)
Německý hudební skladatel.
Hudebně se začal vzdělávat u svého otce Jana, který byl tenoristou při kapele kolínského kurfiřta. Kvalitní hudební průpravu získal až u dvorních varhaníků van Edena a B. Neefa, takže již v r. 1783 před veřejnost předstoupil šesti klavírními sonátami a do té chvíle nastal jeho rychlý vzestup. V r. 1785 byl ustanoven 2. dvorským varhaníkem kurfiřtské kapely a v r. 1787 podnikl studijní cestu k Mozartovi do Vídně. Na podnět hraběte Valdštejna pak v r. 1792 do rakouské metropole přesídlil, aby se učil u Haydna, Albrechtsbergera a Salieriho a v r. 1795 jako zralý skladatel a pianista ve Vídni koncertně předvedl svůj C-dur koncert. Přes nepřístupnou a bouřlivou povahu si získal přízeň svých budoucích mecenášů z nejvyšších společenských vrstev – především knížat Lichnovských, Lobkoviců a Razumovských. Tvořivá léta pak prožil v Mödlingu nedaleko Vídně, kde vznikla jeho obrovská díla ohromující tehdejší svět. Od r. 1812 trpěl ušní chorobou, která jej v r. 1819 zcela připravila o sluch.
Z jeho 138 větších děl nutno připomenout 9 symfonií (např. Eroica, Osudová, Pastorální), 16 smyčcových kvartetů, 4 kvinteta, sexteto, septeto, 8 klavírních trií, 38 klavírních sonát (např. Patetická, Valdštejnská, f-moll Appassionata, Měsíční svit), 10 houslových sonát, 5 violoncellových, 2 velké mše (Missa solemis, C-dur), oratorium Kristus na hoře Olivetské, opera Fidelio, koncerty (5 klavírních), kantáty, písně, variace etc. Řadu děl věnoval knížatům Karlu a Mořici Lichnovským, z nichž uveďme alespoň Symfonii D-dur, Devět variací A-dur, Tři tria pro klavír, housle a violoncello, Sonáta patetická pro pianoforte, Variace a fuga op. 35, Sonáta As-dur pro pianoforte a 12 variací na téma z Händlova oratoria Judy Makabejského, které věnoval kněžně Lichnovské.
První pobyt Beethovena na Hradci u Lichnovských se uskutečnil v červenci – říjnu 1806. Tehdy došlo mezi knížetem a skladatelem k roztržce, když měl nedobrovolně koncertovat před pozvanými francouzskými důstojníky. Beethoven si totiž Napoleona zprvu vážil natolik, že mu věnoval Hrdinskou symfonii Eroiku, ale když se prohlásil císařem, příkře jej odsoudil a skladbu připsal památce Neznámého hrdiny. Beethoven uražen a roztrpčen žádosti Lichnovského opustil narychlo Hradce, vyhledal pobyt v Opavě u svého přítele MUDr. A. Weisera v Heiderichově nemocnici a knížeti na zámek poslal památný vzkaz: „Co jste Vy, to jste náhodou a zrozením, co jsem já, to jsem sám sebou. Knížat bylo a bude ještě na tisíce, Beethoven je jen jeden“. Druhý pobyt Beethovena na Hradci se uskutečnil v září 1811 a právě tehdy se v Opavě zúčastnil (28. 9.) provedení Mše C-dur, op. 86 v kostele sv. Ducha. I tento akt nesl stopu Beethovenovy povahy, když pohoršen nemotorným dirigováním ředitele kůru zmocnil se rázně jeho taktovky a pokračoval v dirigování sám.
PhDr. Josef Gebauer
Publikováno dne 19.6.2006
