Rochowanski Emil
Emil Rochowanski* 14. 5. 1845 Javorník ve Slezsku - + 6. 2. 1908 Opava
Purkmistr města Opavy, poslanec Slezského zemského sněmu, přísedící Zemského výboru slezského.
Jeho otec Leopold Rochowanski sice pocházel z hrnčířské rodiny, ale získal právnické vzdělání a vykonával postupně povolání městského syndika v Bílovci, potom v Javorníku ve Slezsku a nakonec notáře ve Zlatých Horách. V r. 1841 se v Opavě oženil s Karolínou, dcerou tamního soukenického mistra Karla Keila, a za javornického působení se jim narodil syn Emil. Ten po obecné škole v Jeseníku absolvoval v Opavě gymnázium a potom zahájil vysokoškolské právnické vzdělání na univerzitě v Praze; pokračoval ve Štýrském Hradci a dokončil ve Vídni. Právní praxi coby askultant získal u Zemského soudu v Opavě (1867), potom nastoupil místo soudního adjunkta nejprve v Rýmařově ((1870) a o rok později ve Frýdku. 8. 7. 1871 se v Opavě oženil s Karolínou Isabelou, dcerou soudního agenta Ernsta Moritze Eltze. Zakrátko na to se novomanželé přestěhovali do Vídeňského Nového Města. Po dvou dětech narozených krátce po sobě, Editě (1873) a Alfredovi (1874), mu manželka ale zemřela. Ve Vídni dosáhl doktorátu práv, opustil státní služby a plně se věnoval advokacii. Jenže po úmrtí choti se vrátil s dětmi do jejího rodného města Opavy a k jejím příbuzným pro pomoc s výchovou. V Opavě nejprve pracoval v kanceláři JUDr. Franze Müllera, ale již v r. 1875 si otevřel vlastní advokátní kancelář na Dolním nám. 8, v domě svého příbuzného Eduarda Keila. Jelikož se 6. 7. 1878 znovu oženil a to s Julií Mathildou (Idou) Marií (x 1858), dcerou slezského zemského sekretáře Hugo Hampla, koupil pro rodinu dům č. 2 na Alžbětinské ulici. Přepočítal se však ve svým finančních možnostech, a tak nemovitost po čtyřech letech musel prodat a vrátit se do nájemního bytu.
V r. 1882 byl zvolen poslancem Slezského zemského sněmu a v r. 1883 také přísedícím Zemského výboru slezského, který zastupoval v zemské školní radě; stal se předsedou okresní školní rady. Z jeho iniciativy byla na mnoha místech Slezska řada nových škol. V poslanecké práci se podílel na tvorbě obecních i volebních řádů pro obce a sněm, v péči měl okresy Albrechtice, Bílovec, Klimkovice, Krnov, Odry, Opavu a Vítkov. Za výše uvedenou prospěšnou práci obdržel čestné občanství města Oder (1889), Moravské Ostravy, Přívozu a 11. 5. 1905 také Opavy.
V r. 1885 byl poprvé zvolen do opavské městské rady a opakovaně i při dalších volbách. Dne 29. 3. 1892 byl zvolen obecní radou purkmistrem Opavy a tuto funkci zastával až do své smrti, tedy neuvěřitelných 16 let. Slezská metropole za jeho purkmistrování dosáhla značného rozšíření a všestranného rozvoje. Vybudovaly se další tři železniční tratě; z Opavy do Hradce n. Mor., Horního Benešova a Ratiboře, pouliční tramvajová dráha, provedla se regulace uliční sítě, byla postavena zemská nemocnice, městská jatka, elektrárna, městský chudobinec, kasárna Rainerova, Rudolfova a Jezdecká, zřízeno městské muzeum. Byla také na místě zrušených původně městských dvorů Šnelerovce a Klipláku zahájena výstavba nového náměstí s budovami Zemského finančního ředitelství (1907) - dnes OkÚ a Zemského ředitelství pošt a telegrafů (1911) - dnes SU. Toto náměstí bylo z rozhodnutí městské rady po neočekávaném purkmistrově skonu nazváno jeho jménem.
Purkmistra Rochowanského dnes připomínají následující památky : v arkádách na městském opavském hřbitově Rochowanského busta nad hrobkou, dílo akademického sochaře Paula Stadlera ze Supíkovic, na Bezručově náměstí Rochowanského kašna s ženskou figurou a na Březinově ul. č. 12 Rochowanského vila, kterou purkmistr koupil do vlastnictví v r. 1901.
PhDr. Josef Gebauer
Publikováno dne 19.6.2006
