Torstenson Lennart hrabě z Ortaly
Lennart Torstenson hrabě z Ortaly* 17. 8. 1603 Torstena - + 7. 4. 1651 Stockholm (Švédsko)
Švédský vojevůdce za třicetileté války, vrchní velitel švédské armády, dobyvatel Opavy.
V mládí sloužil u švédského královského dvora, kde se rozhodl pro vojenskou činnost a vstoupil do armády. V r. 1630 pod králem Gustavem Adolfem táhl již jako plukovník dělostřelectva do Německa, kde ale při útoku na Valdštejnův tábor u Norimberka v r. 1632 upadl do zajetí a teprve v únoru 1633 byl propuštěn.
Po krátkém pobytu v Livonsku se v r. 1635 vrátil na německé bojiště, kde bojoval pod švédským vojevůdcem Banérem a s ním také v l. 1636 – 1637 obsadil Opavu. V r. 1641 onemocněl a vrátil se do Švédska, ale téhož roku zemřel vojevůdce Banér a Torstenson byl jmenován vrchním velitelem švédských vojsk. Velmi trpěl pakostnicí, ale jmenování neodmítl a v r. 1642 v čele švédských vojsk vtrhl ze Saska do Slezska. U Svídnice porazil 21. května 1642 mnohem silnější císařské vojsko, dobyl Hlohova, obsadil opět Opavu. Tam se pak švédská posádka evangelického vyznání shromažďovala k bohoslužbám prakticky až do skončení třicetileté války v předměstské kapli postavené Přemkem Opavským, která na památku obdržela název „Švédská kaple“. Torstenson potom dobyl Olomouce, zvítězil nad císařskými vojsky u Breitenfeldu (2. 11. 1642), dobyl Dánska, které vyhlásilo Švédsku válku jako spojenec Habsburků, porazil jeho pomocníka, císařské vojsko pod vedením Gallase, a jiné císařské vojsko vedené Hatzfeldem a Götzem u Jankova (6. 3. 1645) a ve spojení s Rákóczym přitáhl až k Vídni, kterou však pro zradu uherského spojence marně obléhal.
Jsa vyčerpán nemocí a námahou z vojenských tažení předal v r. 1646 vrchní velení generálu Wrangelovi a vrátil se do Švédska, kde v následujícím roce byl jmenován hrabětem z Ortaly a místodržícím v několika provinciích.
PhDr. Josef Gebauer
Publikováno dne 26.6.2006
