Lichnovský Václav
Václav Lichnovský* 19. 3. 1597 Svrklenec (Polsko) - + 14. 8. 1650 Píšť
Vůdčí osobnost protihabsburského odboje na Opavsku, přísedící zemského soudu v Opavě, knížecí rada.
Jeho otec Bernard Lichnovský sídlil na hradě Svrklenci, odkud vykonával funkci hejtmana bytomského panství na Opolsku. Syny Václava, Jiřího a Jana Františka měl s manželkou Salomenou Kobylkovnou z Kobylího, rovněž z výrazně evangelického rodu.V r. 1604 přesídlil s rodinou do rozbouřené a v císařské klatbě spočívající Opavy, kde si koupil rohový dům na Dolním nám č. 4/Mnišská č. 2. Tento dům se pak stal centrem stavovského odboje, neboť zde rokovala protestantská šlechta celého Opavska. Bernard byl totiž ve spojení s markrabětem Janem Jiřím Krnovským, s nímž jej poutal přátelský vztah a společná víra. Lichnovští záhy koupili panství Chuchelnou se 7 vesnicemi, jenže potom rodinu postihla těžká rána v podobě úmrtí strážkyně domácího krbu. Otec Bernard se 14. 2. 1612 podruhé oženil s Helenou Oderskou z Lidéřova a slavné opavské svatby se zúčastnil i markrabě Jan Jiří Krnovský. Lichnovští patřili k vůdčím osobnostem mezi opavskými stavy.
Potom však nastala 30-letá válka a s ní nastaly velké změny. Do Opavy vpochodovala Valdštejnova armáda doprovázející jezuity. Nastala tuhá protireformace a perzekuce evangelického obyvatelstva. Nebylo proto divu, že protestantské město v r. 1626 uvítalo Ladislava Velena ze Žerotína v čele dánských vojsk jako osvoboditele. Mezi vítajícími byl i Václav Lichnovský, který se za panství Dánů v Opavě veselil dvojnásob, neboť za jejich hojné přítomnosti pořádal 21. 2. 1627 v hostinci “U sedmi kurfiřt” na Dolním nám. velkolepou svatbu s Evou Skrbenskou ze Hříště, jejíž příbuzný Jan Skrbenský byl ochráncem J. A. Komenského. Měli spolu 3 děti, Marii Polyxenu, Bernarda Jetřicha a Karla Maxmiliána. Po porážce odboje je postihly velké pokuty a na jejich statku Ovsiště-Píšť tudíž hospodařili věřitelé, určitou dobu i oddíl smutně proslulého císařského rytmistra Querfelda. Ve válce se pokračovalo a Opavu obsadili Švédové, další ochránci protestantů, a právě díky jim byl Václav Lichnovský jmenován knížecím radou a přísedícím zemského soudu. Zemřel předasně v naprosté bídě a zřejmě pro finanční tíseň nebyl ani důstojně pohřben.
Zanechal po sobě ve své mateřštině rukopisné dílo autobiografického charakteru. Jeho potomci v r. 1777 koupili panství Hradec a stali se postupně jedním z nejmocnějších českých šlechtických rodů na Opavsku.
PhDr. Josef Gebauer
Publikováno dne 19.6.2006
