Mansfeld Petr Arnošt
Petr Arnošt Mansfeld* 1580 Lücemburk - + 29. 11. 1626 Sarajevo
Velitel armády Haagské koalice pro střední Evropu, velitel vojska kurfiřta falckého za stavovského povstání v Čechách, velitel českých stavovských vojsk, velitel vojska protihabsburského odboje v Opavě.
Petr Arnošt Mansfeld pocházel ze starobylého šlechtického rodu, kterému náleželo v Horním Sasku stejnojmenné hrabství Mansfeld. Narodil se jako levoboček Petra Arnošta hraběte z Mansfeldu. Již v r. 1594 se zúčastnil bojů císařské armády v Uhrách, v l. 1601 - 1604 pod Spinolou obléhání Ostende, v r. 1609 na straně arcivévody Leopolda boje o dědictví julišsko-clevské. Následujícího roku však přestoupil k Protestantské unii. Významně pak pomohl českým zemím v době stavovského povstání, kam byl s vojskem poslán v r. 1618 kurfiřtem falckým. Zastavil vpád císařských vojsk generála Bukvoje a dobyl 21. 11. 1618 Plzeň, důležitý jejich opěrný bod a vyčistil západní úsek české fronty. Do bitvy na Bílé hoře však nezasáhl, udržel si neporaženou armádu, s kterou se stáhl do Horní Falce a později do Nizozemí.
Po řadě neúspěšných konfliktů třicetileté války vytvořily v r. 1625 státy západní a severozápadní Evropy tzv. Haagskou koalici, namířenou sice proti zaostalé, ale velké moci Habsburků. Za velitele koaličního vojska určeného pro střední Evropu byl jmenován P.A., Mansfeld. Podléhal nizozemským generálním stavům a českému králi Fridrichovi Falckému. Spolu s nim se vojenského tažení zúčastnil i Jan Arnošt, vévoda sassko-výmarský, tehdy ve službách dánského krále Kristiána IV. Do jejich vojska se přihlásilo mnoho českých a moravských, ale také opavských pobělohorských exulantů. Vojenské tažen do střední Evropy začalo porážkou 25. 4. 1626 v bitvě u Desavy uětědřenou od Albrechta Valdštejna. Na žádost sedmihradského knížete Gabriela Bethlena o pomoc byla přesto zorganizovaná diverze přes Slezsko, Opavsko a Moravu do Uher. Koaliční vojsko Petra Arnošta Mansfelda a Jana Arnošta, vévody sassko-výmarského, v polovici srpna dosáhlo našeho území a již 20. srpna 1626 Opava je vítala jako osvoboditele. Do svého domova se vrátili příslušníci stavů stavovské opozice a na Opavsku začal protihabsburský odboj. Začátkem září 1626 vojska Mansfelda a vévody sassko-výmarského zanechala u Opavy většinu dánské pěchoty a táhla na území dnešního Slovenska, kde se teprve v polovině října spojila s Bethlenovými oddíly. Nastalo důležité jednání o dalším postupu. Mansfeld doufal v Benátky a v obnovení války v severní Itálii. Za tím účelem se vydal do Benátek vyjednávat, avšak na cestě u bosenského Sarajeva jej zastihla náhlá smrt. O 14 dní později zemřel i Jan Arnošt, vévoda sassko-výmarský. Zbytky vojska s vojenskou kanceláří odvedl zpět do Opavy Ladislav Velen ze Žerotína, bývalý zemský a vojenský moravský hejtman, a dánský komisař Joachym Mitzlaff.
PhDr. Josef Gebauer
Publikováno dne 26.6.2006
