Palisa Jan
Jan Palisa* 7. 12. 1848 Opava - + 2. 5. 1925 Vídeň (A)
Světový astronom, objevitel.
Opavský obchodník s obilím František Palisa, syn bohatého sedláka Štěpána Palisy z Kylešovic, seznámil se ve mlýně s Kateřinou, dcerou mlynářského tovaryše Jakuba Pohla a jako prvorozený se z jejich manželství narodil syn Jan. Ten později jím objevené planetce č. 320 dal po matce název Katharina. Při studiu na opavském gymnáziu další Janův životní směr ovlivnil jeho profesor zeměpisu Václav Merklas, objevitel zeměpisných glóbů. Po maturitě v r. 1866 odešel Palisa studovat matematiku a astronomii na vídeňskou univerzitu. Nadaný student během univerzitních studií vykonával řadu pomocných prací ve vídeňské hvězdárně a získal si tam uznání a obdiv nadřízených Karla von Littova, Edmunda Weise i ředitele Theodora von Oppolzera. Všichni jmenovaní byli nápomocni jeho kariéře a jejich ženské protějšky a dcery připomenul v názvech jím objevených planetek: Augusty, Agathy, Klotildy, Adelindy, Irenaey, Anny, Coelestiny. Díky svým příznivcům se stal v r. 1870 asistentem vídeňské hvězdárny. O rok později nastoupil místo astronoma ve hvězdárně švýcarské Ženevy, ale záhy na doporučení zmíněného E. Weise přijal místo vedoucího hvězdárny v chorvatské Pule. Tam při péči o lodní chronometr začal pozorovat, vyhledávat a mapovat planetky, i když měl k disposici jen nedokonalý refraktor (čočkový hvězdářský dalekohled). 18. 3. 1874 učinil první objev - planetky č. 136 Austria a potom v těsném sledu následovaly další objevy. Za objev planetky č. 66 Mája mu byla udělena v r. 1876 Lalandeova cena Pařížské akademie.
Mezitím byla ve Vídni postavena nová hvězdárna a jejím ředitelem se stal Palisův příznivec Edmund Weis. Tomu se podařilo Palisu získat v r. 1880 do Vídně, kde měl pak k disposici mnohem modernější a výkonnější přístroje. Sám sestrojil přístroj k určování času – chronodeik. Jan Palisa objevil celkem 121 planetek – asteroidů a kometu 1879 V. Heidelberský astronom M. Wolf, vynálezce fotografické metody astronomických objevů, potvrdil r. 1892 Palisou objevené planetky a navázal s ním spolupráci, ze které vzešel katalog hvězdných map „Palisa-Wolf Karte“.
Jan Palisa se neomezil jen na objevování planetek, nýbrž se zapojil do všestranného astronomického bádání. Se svým přítelem Schramem se stal průkopníkem časových pásem a zasadil se o jejich zavedení do občanského života. Během 1. světové války pak v Rakousku byl z úsporných důvodů zaveden letní čas, ale po skončených bojích se od něho upustilo. Palisa však i potom usiloval o jeho znovuzavedení a sbíral za tímto účelem vědecké poznatky v USA, Francii a Velké Britanii. Byl publikačně činný, zmiňme jen jeho Hvězdný lexikon či Katalog 1238 hvězd.
Palisa byl mužem štíhlé postavy silné konstituce, veselé a společenské povahy. Patřil k zakladatelům vídeňské cyklistiky a stal se předsedou Pánského klubu jezdců. S první manželkou se oženil v r. 1873 na chorvatské námořnické základně a měl s ní 7 dětí. Po smrti své manželky v r. 1901 se ještě jednou oženil. Na rodné město a kraj nezapomněl. Nad hlavami nám díky němu krouží planetky č. 255 Opavia a č. 257 Silesia.
PhDr. Josef Gebauer
Publikováno dne 21.6.2006
