Freiberg Albrecht
Albrecht Freiberg* okolo 1600 - + po 1636
Podplukovník Šafgočova pluku Valdštejnovy armády, vůdce protihabsburské vzpoury známé pod názvem "Opavská rebelie".
Osobní data Albrechta Freiberga nejsou známá. V r. 1634 byl novým podplukovníkem v pluku Valdštejnovy armády pod velením generála Hanuše Oldřicha Šafgoče (Schaffgotsche), důvěrníka frýdlantského vévody. Vídeňský dvůr před provedením chebské vraždy zakročil proti Valdštejnovým stoupencům ve velkém seskupení jeho vojsk na Opavsku. Nechal zatknout v polovině února 1634 v Opavě Valdštejnova důvěrníka generála Hanuše Oldřicha Šafgoče a později popravit ( v Řezně 23. 7. 1635). Vydal také zatykač i na podplukovníka Albrechta Freiberga. Jeho sesazením a uvězněním byl pověřen válečný komisař Samuel Schneider z Lilienfeldu, ale místo provedení rozkazu se s Freibergem spojil. Ten dal vojsku 2. března 1634 složit přísahu věrnosti Albrechtu Valdštejnovi a jeho spojencům, saskému a braniborskému kurfiřtovi. Pomocí patentů opatřených opavskou městskou pečetí a podepsaných zástupci stavů knížectví opavského, krnovského a ratibořského se pokusil podplukovník Freiberg o zorganizování vojenského odporu stavů, měst a vojenských posádek v Horním Slezsku. Vyzýval k boji proti císaři, ničiteli říše a pravého náboženství, k zápasu za uzavření dlouho očekávaného míru a ujišťoval, že Sasové a Švédové pomohou.
V Opavě nato byl odvolán nenáviděný náboženský řád z r. 1630, podle něhož se ve městě nesměl usídlit žádný protestant. Objevili se čeští kazatelé a došlo k restituci protestantismu. Byla sestavena nová městská rada, kde vedle katolíků zasedli i protestanté. K Freibergovým pěšákům se přidali dragouni "českého" pluku a počítalo se s pomocí posádek i na sousední Moravě. K povstání se přidala většina opavských, ale i krnovských a hlubčických měšťanů, část šlechty i poddaných, také čeští katoličtí duchovní. Před Opavou se však objevila, dříve než se podařilo vše zorganizovat, císařská vojska pod vedením generála Götze. Navíc se Opava se zpožděním dověděla o zavraždění Albrechta Valdštejna v Chebu. Freiberg proto kapituloval a město 20. března 1634 vydal nepříteli. Nastala krutá perzekuce, popravy. Komisař Schneider z Liliennfeldu byl na opavském zámku popraven stětím, kdežto jeho kurýr oběšen. Další dva měšťané, zástupci městské rady, byli popravení stětím na Horním náměstí. Městu bylo uloženo výpalné v astronomické výši 50.000 říšských tolarů. Vůdce "Opavské rebelie" podplukovník Freiberg dle kapitulační smlouvy přešel k císařským a stal se velitelem bývalého Šafgočova pluku. Po popravě Šafgoče odkoupil na památku katův meč.
PhDr. Josef Gebauer
Publikováno dne 26.6.2006
