Lepař Jan
Jan Lepař* 16. 5. 1827 Lipňany u Přerova - + 1. 7. 1902 Praha
Spisovatel, historik, novinář, pedagog, spoluzakladatel Opavského besedníku, redaktor Časopisu Českého muzea, profesor opavského gymnázia.
Pocházel z rolnické rodiny na Hané. Jeho otec František Lepař byl půlláníkem v Lipňanech na Moravě a na gruntu hospodařil se svou manželkou Nepomucenou, roz. Nesvadbovou. Všeobecné vzdělání jejich syn Jan získal na farní škole v Tršicích, hlavní škole a gymnáziu v Olomouci. Potom studoval filosofii v Olomouci a práva v Praze. Jako student se zúčastnil Slovanského sjezdu v Praze r. 1848 coby delegát olomoucké Lípy slovanské. Potom vyučoval dějepis a zeměpis na gymnáziích v Olomouci (1850), Jihlavě (1851), Znojmě (1853), Jihlavě (1857) a v letech 1858 – 1864 na gymnáziu v Opavě. V Jihlavě se oženil s Theresií, dcerou Paula Zeitheima, jihlavského měťana, a jeho manželky Anny, roz. Rosenkranzové. V Opavě spolu bydleli v nájmu u řezníka Johnna Guska na Solné ul. 36, kde se jim narodila 20. 1. 1861 dcera Zdeňka Terezie Cecilie. Na přímluvu hraběte Belcrediho byl Lepař z Opavy přeložen na staroměstské gymnázium do Prahy a v l. 1870 – 1886 tamtéž vykonával funkci ředitele nově zřízeného českého učitelského ústavu.
V Opavě se angažoval v českém národním hnutí. Se svým učitelským kolegou Antonínem Vaškem v r. 1861 založil první český časopis ve Slezsku – Opavský besedník, přispíval do něj především historickými články a v době onemocnění kolegy Vaška vykonával redaktorskou práci. Přispíval také do novin Troppauer Zeitung a Schlesischer Schulkalender, především k problematice dějin Slezska a k jazykovým otázkám této oblasti. Psal však i do dalších novin: ČČM, Světozor, Památky archeologické, Rozpravy z oboru historie, filologie a literatury. Zachránil české listiny ze 14. - 15. století, nalezené v objektech na lichtenštejnském panství. Přičinil se o zavedení češtiny do studijního programu opavského gymnázia. V Opavě vznikaly také jeho první učebnice dějepisu, např. „Popis mocnářství Rakouského“ (1863). Byl autorem učebnic všeobecných dějin pro gymnázia i učitelské ústavy, ale také první syntetické práce z metodiky dějepisu „O metodách dějepisného učení“ (1879).
Jan Lepař ve své literární činnosti užíval pseudonymu Pravdoslav Lipňanský. Přispěl hesly do Riegrova slovníku naučného a podílel se na jeho redakci. Působil ve výboru Ústřední Matice školské a zasloužil se o vznik českých obecných škol v Jihlavě, Znojmě, Opavě a Mostě. V l. 1865- 1870 byl redaktorem Časopisu Českého muzea.
PhDr. Josef Gebauer
Publikováno dne 22.6.2006
