Zámrský Martin Filadelf
Martin Filadelf Zámrský* kolem 1550 Zámrsk u Chocně - + únor 1592 Opava
Evangelický kazatel v Opavě, spisovatel, autor světoznámé Postily evangelické.
Příjmení odvozoval Martin Filadelf od svého rodiště Zámrsku u Chocně. Absolvoval evangelickou univerzitu ve Vitenberku (Německo) a v r. 1573 byl ordinován na evangelického kazatele augsburského vyznání. Potom působil jako kazatel na několika místech Novojičínska a od r. 1584 ve významném reformačním centru našich zemí, Opavě. Kázal v evangelickém kostele na Dolním náměstí (býv. kostel sv. Jiří) velmi působivě, takže pod jeho kazatelnou se shromažďovala podstatná část obyvatel města z různých společenských vrstev.
V Opavě také napsal své rozsáhlé dílo o 1274 stranách, Postilu evangelickou. Jeho věrný posluchač a ochránce Hynek starší Bruntálský z Vrbna, opavský zemský hejtman, se nejprve pokusil o vydání tohoto velkolepého díla legální cestou, ale katolická cenzura, reprezentovaná olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským, jeho vydání zakázala a dílo označila za kacířské. Hynek st. Bruntálský z Vrbna se proto rozhodl Postilu vydat na svůj náklad tajně. Pět tovaryšů vratislavského tiskaře Jiříka st. Baumanna ji tisklo v přenosné tiskárně na třech místech rozsáhlého panství Hynka Bruntálského: v Bruntále, Jezdkovicích a Loděnici. Redakci si autor vedl sám, vydání se však nedočkal, neboť v únoru 1592, několik měsíců před vydáním díla nesporných kvalit, předčasně zemřel. Postila vyšla v poměrně malém nákladu 800 výtisků, a to ještě dostupnou část nechal zabavit a zničit z titulu moravského cenzora olomoucký biskup St. Pavlovský, známý v literární historii jako latinský humanista. Pro velký zájem byla Zámrského Postila r. 1602 vytištěna nákladem pražského knihtiskaře Daniela Sedlčanského v tiskárně saského kurfiřta Kristiána II. v Drážďanech a téhož roku ji vytiskl další pražský knihtiskař Jiří Dačický v Lipsku. Oba jmenovaní pražští knihtiskaři byli za vytištění Postily uvrženi do vězení. Tři vydání tak objemného díla nemají obdoby v české předbělohorské literatuře. Poskytuje nám plastický obraz předbělohorské doby a autor se v něm projevil jako výborný znalec lidových přísloví, znalec církevní i antické literatury, milovník přírody, citlivý moralista, zanícený vlastenec, prozaik i básník, ale hlavně jako pevně věřící člověk, zdůrazňující nezastupitelné místo rodiny v lidské společnosti.
Křtem pronásledování prošla nejen Postila evangelická, ale posmrtně i její autor. Když byla totiž Opava na příkaz kardinála Dietrichsteina v r. 1607 dobyta vojskem generála Jiřího Basty, smutně proslulého pronásledovatele protestantů v Uhrách, musel opustit prostor opavského chrámu P. Marie i náhrobní kámen a ostatky Martina Filadelfa Zámrského.
PhDr. Josef Gebauer
Publikováno dne 21.6.2006
