Narodila se v pražské dělnické rodině a vyučila se nejprve dámskou krejčovou. V učení ve zlatnické dílně se spřátelila prostřednictvím židovské dívky s mladými sionisty. Politické události a poměry v protektorátu je přivedly k výrazně levicové orientaci. Tato skupina v rámci Hašomer hacair se hlásila ke komunismu a řada jejích členů a přátel nežidovského původu, mezi nimi i Miloš Hájek, vytvořila v roce 1943 odbojovou skupinu Přehledy. Její členové se snažili pro své židovské přátele obstarat falešné dokumenty, které by jim umožnily vyhnout se deportacím. Alena několikrát pašovala pro kamarády vězněné v ghettu Terezín jídlo, oblečení a další potřebné věci. Zorganizovala ukrývání svého snoubence slovenského Žida Janyho Leboviče a obstarala mu falešnou identitu. Nedodržení zásad konspirace vedlo v březnu 1944 k zatčení Aleny. Z věznice gestapa v Malé pevnosti v Terezíně byla převezena v srpnu 1944 do koncentračního tábora Ravensbrück a nasazena na nucené práce v táboře Altenburg. V dubnu 1945 uprchla z pochodu smrti a v květnu se vrátila do Prahy. Mezi zatčenými členy hnutí Přehledy v srpnu 1944 byl i Jany Lebovič, v listopadu ho zavraždili v Osvětimi. Alena se po válce provdala za Miloše Hájka a vystudovala historii, manželé se ale v 70. letech rozešli. Až do své smrti pracovala Alena Hájková jako levicová publicistka a historička. Titul Spravedlivý mezi národy převzala v roce 1991.