Protestantský kazatel, spisovatel, publicista, sociální pracovník a pacifista Přemysl Pitter se stal významnou osobností české duchovní a politické scény již v období mezi světovými válkami. Život zasvětil péči o chudé a ohrožené děti, angažoval se v mírovém hnutí. Ve 30. letech 20. stol. se zasloužil o otevření Milíčova domu (název odkazuje na církevního reformátora z předhusitské doby Jana Milíče z Kroměříže) na pražském Žižkově, který sloužil jako mimoškolní zařízení pro děti z nižších sociálních vrstev. Humanismus a radikálně pacifistické zaměření prokázal i za nacistické okupace. Jeho zásluhou se výchovná činnost Milíčova domu rozšířila, když v zotavovně v Mýtě u Rokycan umístil děti uprchlíků z obsazeného pohraničí. Během okupace navštěvoval a podporoval řadu židovských rodin, večer tajně roznášeli s Olgou Fierzovou jídlo a další potřebné věci. V roce 1944 ustanovil ilegální Výbor křesťanské pomoci židovským dětem. Ihned po válce inicioval tzv. Akci zámky, která stovkám židovských dětí, ale i německým, rakouským a polským dětem z koncentračních a internačních táborů, poskytla možnost zotavovat se v prostorách zámků poblíž Prahy (Štiřín, Lojovice, Olešovice a Kamenice). Komunistický režim Pittrovu činnost postupně omezoval, těsně před uvězněním se mu podařilo v roce 1951 uprchnout do Spolkové republiky Německo. Sloužil jako duchovní v uprchlickém táboře Valka u Norimberku, spolupracoval s BBC a s Rádiem Svobodná Evropa. Titul Spravedlivý mezi národy obdržel v roce 1964 za záchranu židovské dívky Jany Havlové. Přemysl Pitter zemřel v roce 1976 v Curychu.