Názvosloví komplexních sloučenin

Zpět na předmět C1040

Pro vytvoření názvu komplexní sloučeniny musíme správně určit oxidační čísla centrálních atomů a názvy ligandů

K3[Fe(CN)6]

Tato sloučenina má komplexní anion, jako kation vystupují tři draselné ionty. Náboj aniontu tedy bude 3−. Ligand CN nese jeden záporný náboj, takže oxidační číslo železa musí být III. Název sloučeniny je tedy hexakyanoželezitan draselný.

[Fe(CO)5]

Pentakarbonyl železa

Ligand CO je neutrální (karbonyl, oxid uhelnatý), oxidační číslo železa tedy musí být 0.

Název sloučeniny je pentakarbonyl železa.


[Pt(NH3)4][PtCl4]

Sloučenina obsahuje komplexní anion i kation. Náboje obou částic musí být stejné. Ligand NH3 je neutrální a ligand Cl nese jeden záporný náboj. Oxidační čísla obou centrálních atomů budou tedy II.

Název sloučeniny je tetrachloroplatnatan tetraamminplatnatý.

[PtCl4py2]

Sloučenina obsahuje čtyři chloridové ligandy s nábojem 1− a dva pyridinové ligandy, které jsou neutrální. Náboj centrální platiny tedy musí být 4+. Ligandy seřadíme podle abecedy, u pyridinu musíme použít předponu bis.

Tetrachloro-bis(pyridin)platičitý komplex

Název sloučeniny je tetrachloro-bis(pyridin)platiničitý komplex.

[Co(NH3)3Cl3]

Sloučenina obsahuje tři neutrální (NH3) a tři záporně nabité (Cl) ligandy. Oxidační číslo kobaltu je tedy III.

Název sloučeniny je triammin-trichlorokobaltitý komplex.

Izomery triammin-trichlorokobaltitého komplexu

Pokud se podíváme na strukturu komplexu, zjistíme, že může vytvářet dva izomery. Levý komplex je fac-triammin-trichlorokobaltitý a pravý mer-triammin-trichlorokobaltitý.