ICADTS Praha 2018 1/5
Řidičské dovednosti a vliv psychoaktivních látek
Nebezpečí psychoaktivních látek při řízení motorových vozidel spočívá principiálně
v omezení až eliminaci schopností řidiče ovládat vozidlo.
Schopnost řídit motorové vozidlo, resp. procesy, které musí řidič nepřetržitě a plnohodnotně
zvládat, jsou dále popsány lapidárně a jen v základním rozsahu pro zachování přehlednosti.
MOTOROVÉ VOZIDLO
Z hlediska klíčového rozdílu v ovládání můžeme motorová vozidla rozdělit na dvoukolová
a vícekolová. Každé motorové vozidlo v základu ovládáme plynem, brzdou a volantem
(dále také „triáda“), resp. řídítky.
Principiální znevýhodnění při řízení motocyklu, oproti řízení automobilu (bez ohledu na počet
kol) spočívá v nutnosti udržovat rovnováhu a citlivěji pracovat s těžištěm.
FYZIKA
Každé motorové vozidlo je předurčeno k pohybu. Pokud je pohyb vozidla ovlivňován řidičem,
hovoříme o jízdě – řízení vozidla.
Newtonovy pohybové zákony
ovlivňují jízdu a působí bez rozdílu na všechna tělesa. Jedná se o tělesa živá (člověk, jeho orgány,
zvířata…) i neživá (vozidlo, předměty ve vozidle, náklad…).
Zjednodušeně lze konstatovat, že těleso setrvává v klidu – nepohybuje se, pokud na něj nepůsobí
žádná síla. Pokud se těleso (vozidlo) rozpohybuje působením gravitace či motoru, pohybuje
se rovnoměrně a přímočaře. Pokud na jeho pohyb působíme plynem – zrychluje, pokud
brzdou – zpomaluje a volantem (řídítky) měníme směr jeho pohybu.
Pamatujme tedy, že vozidlo z principu zachovává přímočarý pohyb a pokud jej vychylujeme
ze směru, tak jej v nadsázce znásilňujeme.
V praxi to znamená, že pokud při průjezdu zatáčkou jedeme příliš rychle v závislosti na hmotnosti
vozidla, na míře natočení kol a působení adheze – „dostaneme“ smyk. Dojde tedy
k tomu, že vozidlo přestane zatáčet a opouští zatáčku v přímočarém rovnoměrném pohybu.
Pohybová energie
má hodně společného s odstředivou silou. Zjednodušeně lze konstatovat, že čím rychleji pojedeme
a/nebo vozidlo bude těžší, tím delší budeme mít brzdnou dráhu a větší problém se
směrováním vozidla, respektive udržením vozidla v zatáčce.
Jízda
K jízdě jsou nezbytné klíčové ovladače vozidla, jejichž prostřednictvím regulujeme přenos
hnací, brzdné a řídící síly (triáda) přes pneumatiky na povrch. Pokud nedokážeme přenést
ICADTS Praha 2018 2/5
na povrch uvedené síly v harmonickém poměru – přivodíme si smyk a/nebo neudržíme vozidlo
ve zvolené stopě. Důsledkem je přejetí do protisměru, příkopu atd.
ČLOVĚK
Nehoda
je fenomén, kterého se všichni obáváme. Abychom dokázali efektivně vzniku nehody bránit
nebo mírnit její následky, je nezbytné si definovat její podstatu: jakákoliv forma nárazu.
V principu naráží pohybující se těleso do nepohybujícího a pohybující se tělesa vzájemně do
sebe.
To znamená vozidlo do vozidla, vozidlo do pevné překážky, vozidlo do povrchu, člověk do
vnitřku či vnějšku vozidla, orgány do tělesné schránky, pád stojícího motocyklu atp.
Jeden z klíčových předpokladů zabránění nehody (nárazu) tkví v zamezení protnutí nebo těsnému
přiblížení drah pohybujících se těles.
Principiálně nehodě zabráníme vyhnutím, zpomalením nebo zrychlením, respektive progresivní
kombinací těchto základních elementů ovládání vozidla (triády).
Pokud se žádné těleso nepohybuje, nemůže dojít k nárazu, tedy k nehodě.
Nárůst rychlosti vozidla klade vyšší nároky na kognitivní procesy řidiče a jeho celkovou
schopnost ovládat vozidlo. Následky nezvládnutí ovládání vozidla se s nárůstem rychlosti
progresivně zvyšují.
Zranění
nastává v důsledku nárazu. Nejčastěji se jedná o viditelné narušení tělesné schránky.
Často se podceňují následky neviditelného poškození vnitřních orgánů, kostí atp.
Percepce, rozhodovací procesy a ovládání vozidla
Kvalita ovládání vozidla je primárně závislá na kvalitě smyslových orgánů, přenosových drah,
mozkových funkcí a kvalitě pohybového aparátu, kterými vozidlo ovládáme. Svůj nezpochybnitelný
význam mají také vědomosti, zkušenosti a chování.
Zrak, sluch, hmat (končetiny + bedra) a rovnovážné ústrojí poskytují mozku informace potřebné
pro analýzu a rozhodovací procesy. Rychlost a správnost rozhodovacích procesů je
závislá na zdravém, odpočinutém a nezatíženém mozku emocemi, psychoaktivními látkami
atp.
V rámci rozhodovacích procesů mají klíčový význam také zkušenosti, které s vnímáním tělového
schématu přispívají VDS – vhledu do situace.
Finální realizaci rozhodovacích procesů uskutečňuje řidič svými ovladači. Tedy horními a dolními
končetinami, jejichž rychlost, přesnost a koordinace je také závislá na zdravotním stavu
a odpočinku řidiče.
Komplexnost a provázanost procesů potřebných k řízení vozidla naznačuje obrázek na další
straně.
ICADTS Praha 2018 3/5
Jeví se, že mnoho řidičů
1. neumí dostatečně zhodnocovat informace, které jim plnohodnotně poskytují smysly
2. neumí dostatečně zhodnocovat schopnosti svého mozku a pohybového aparátu
3. v důsledku výše uvedených bodů nevědomě nerozvíjí, respektive degradují své schopnosti
ovládat vozidlo
4. způsobuje zbytečné nehody v důsledku nedostatečného využití svého potencionálu
a užitných vlastností vozidla.
Z výše uvedené premise, je patrné, že významnější celospolečenský problém představují tzv.
bezproblémoví řidiči, kteří se v celkovém měřítku podílí na větším počtu nehod než řidiči užívající
psychoaktivní látky.
Tímto konstatováním rozhodně nechci snižovat nebezpečnost řidičů užívající psychoaktivní
látky, zvláště při rostoucím trendu jejich výskytu.
Naopak, chci upozornit na skutečnost, že řidič pod vlivem psychoaktivních látek má řádově
sníženou schopnost ovládat vozidlo oproti tělesně a duševně zdravému řidiči, který umí plně
zhodnocovat svůj potenciál.
Z neznalosti a/nebo nepochopení výše uvedených procesů plyne nesprávný způsob ovládání
vozidla, což má zásadní vliv na způsob jízdy, respektive na VDS, a to bez ohledu na pohlaví,
věk, vzdělání a ostatní sociální aspekty.
V tomto pragmatickém pojetí, bez emočního či politického podtextu, není rozdíl mezi mladým
„nevyježděným“ řidičem a řidičem s dlouholetou praxí.
Pokud získá osmnáctiletý začínající řidič kvalitní základy, které dále správným způsobem, pod
dohledem odborníka rozvíjí přibližně 3-5 let, zautomatizuje si správné ovládání vozidla po
zbytek produktivního života. To mu potom se zkušenostmi pomáhá rychleji získat realistický
VDS a volit správný způsob jízdy.
ICADTS Praha 2018 4/5
A naopak, pokud si začínající řidič nedostatečně nebo nesprávně zafixuje své minimální dovednosti
získané v autoškole a nesnaží se aktivně zdokonalovat svoji odbornou způsobilost,
stává se z něj málo kvalitní řidič z hlediska ovládání vozidla a schopnosti realistického vhledu
do situace. A to bez ohledu na délku řidičské praxe a/nebo počtu ujetých kilometrů.
Lze konstatovat, že „správný“ způsob jízdy představuje vrchol řidičských schopností, který je
podmíněn množstvím faktorů, jak naznačuje obrázek:
Řidičské dovednosti lze získávat a rozvíjet v celém rozsahu produktivního věku, a to i za situace,
kdy byl organismus vážně poškozen noxou.
Názorným příkladem je vlastní zkušenost, kterou jsem získal před jedenácti lety. Tehdy jsem
dočasně ztratil řeč v důsledku tracheostomie po odstranění metastáz a tumoru na kořeni
jazyka. Následná radiochemoterapie oslabila můj organismus natolik, že jsem si teprve v této
kritické situaci začal uvědomovat rozsah a význam svých smyslů, a začal s nimi aktivně pracovat.
Uvědomoval jsem si mj., že nás nikdo, nikdy a nikde neučil efektivně používat naše
smysly. A v autoškole už vůbec ne. Ani já sám jsem po celou dobu učitelské praxe neučil
žadatele cílené percepci. Problém mně činila rovněž rovnováha, a především vigilita v takové
míře, že mně hrozilo odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu zdravotní způsobilosti.
ICADTS Praha 2018 5/5
Nezbývalo mi nic jiného než se společně s lékaři aktivně podílet na procesu uzdravování.
Mezi klíčové faktory procesu, který mě vrátil do produktivního života, patřila také velká míra
trpělivosti a poznávání tělového schématu, vč. efektivního využívání smyslů.
Za důkaz účinnosti tohoto poznání lze považovat skutečnost, že jsem se teprve ve dvaašedesáti
letech skutečně zdokonalil v ovládání motocyklu.
Na základě těchto poznatků se domnívám, že je zbytečné investovat do celoplošných kampaní
s vágními proklamacemi pro zajištění bezpečnosti silničního provozu. Zobrazování
důsledků nehod, ať už po požití, či nepožití psychoaktivních látek, nemá reálný efekt.
Řidiče, kterému reálně zprostředkujeme náročnost kognitivních procesů probíhající při řízení
vozidla, nemusíme nákladně a složitě přesvědčovat, jak psychoaktivní látky zásadním způsobem
snižují jeho akceschopnost a zvyšují pravděpodobnost nehody.
Řidič, který opakovaně užívá psychoaktivní látky, je nepoučitelný, představuje vysoké
bezpečnostní riziko a jedinou účinnou prevencí je jeho včasná a trvalá eliminace.
Investujme tedy především do řidičů, kteří chtějí na sobě aktivně pracovat.
Literatura:
ŠTIKAR, Jiří; HOSKOVEC, Jiří; ŠTIKAROVÁ, Jana. Psychologie v dopravě. Praha: Univerzita Karlova
v Praze, 2003. 275 s. ISBN 80-246-0606-2.
ŠTIKAR, Jiří; HOSKOVEC, Jiří; ŠMOLÍKOVÁ, Jana. Psychologická prevence nehod. 1. vyd.
Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 215 s. ISBN 80-246-1096-5.
ŠUCHA, Matúš et al. Dopravní psychologie pro praxi. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013. 216 s.
ISBN 978-80-247-4113-0.
VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. 4. vyd. Praha: Portál, 2008. 872 s. ISBN
978-80-7367-414-4.
ZELINKOVÁ, Olga. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. 2. vyd. Praha: Portál,
2007. 208 s. ISBN 978-80-7367-326-0.
KonferenceICADTS2018
-Břevnovskýklášter,Praha
AGENDA
Sobota1.9.
9:30 - 10:30 Registrace
10:00 - 16:00
PŘEDKONFERENČNÍ WORKSHOP
předsedají: Kathryn Stewart, James Fell
RNDr. Jan Šafář, Ph.D. (Ústav experimentální botaniky AV ČR)
– Genotypování variet konopí - možnosti a praktické aplikace
Kathryn Stewart – Řízení pod vlivem drog: Problém v perspektivě
James Fell – Legalizace marihuany: Důsledky pro dopravní bezpečnost
Diskuse k aktuálním tématům
15:00 - 15:30 Registrace
15:30 - 16:00 Sraz před Bazilikou sv. Markéty
16:00 - 17:30 Varhanní koncert v Bazilice sv. Markéty a prohlídka kláštera
18:00 - 20:00 Welcome drink v prostorách Břevnovského kláštera
Neděle2.9.
8:00 - 9:00 Registrace
9:00 Přivítání, coffee break
9:20 - 12:30
Zahájení konference, keynote speech – Opatření v oblasti řízení pod vlivem:
Pokrok, vyhlídky a role ICADTS (Kathryn Stewart, The International Council on
Alcohol, Drugs and Traffic Safety)
10:00 – 10:30 Drogy v České republice, současné trendy (Jindřich Vobořil)
10:30 – 11:00 Míra a vzorce užívání návykových látek v ČR (Národní monitorovací
středisko pro drogy a drogové závislosti)
11:00 – 11:30 Coffee break
11:30 – 11:45 Česká republika – kultura užívání alkoholu (Veronika Kurečková, CDV,
Česká republika)
11:45 – 12:15 Trendy v řízení pod vlivem alkoholu a drog v Norsku (Gjerde Hallvard,
Univerzitní Nemocnice v Oslu, Norsko)
12:30 - 14:00 Oběd, pauza
13.00 - 14:00 Posterová sekce
14:00 - 17:00
14:00 – 14:30 Drug use and driving behaviors among drivers with and without
alcohol-related infractions (Juliana N. Scherer, Center for Drug and Alcohol Research
(CDAR), Porto Alegre, Brazíle)
14:30 – 15:00 Vyšetření alkoholu a drog u fatálně zraněných žen za volantem,
Queensland (Austrálie) (Kerry Armstrong, Technologická univerzita v Queenslandu)
15:00 – 15:30 Silniční dopravní nehody a řízení pod vlivem psychoaktivních látek ve
venkovské arktické oblasti – kontrolní případová studie (Ragnhild Jamt, Univerzitní
Nemocnice v Oslu, Norsko)
15:30-16:00 Coffee break
16:00–16:30 Alkohol ve veřejné dopravě – zkušenosti z praxe (RomanHapal, DPMB Brno)
16:30 – 17:00 Alkohol, drogy a VRU (Hloubková analýza dopravních nehod, CDV,
Česká republika)
17:00 Shrnutí dne
19:00 - 22:00 Prohlídka Prahy (pro zájemce, prosíme, rezervujte si předem)
Pondělí3.9.
8:00 - 9:00 Registrace, Přivítání, coffee break
9:00 - 12:45
Zahájení konference, keynote speech druhého dne
9.00 Keynote speech - Řízení pod vlivem návykových látek jako závažný společenský
problém (Zdeněk Žák, Kancelář prezidenta ČR)
9.30 – 10:00 Spojitost mezi překročením rychlosti a užíváním alkoholu, léčiv
a nelegálních drog a účasti na nehodách v silničním provozu mezi řidiči motorových
vozidel (Benedicte Joergenrud, Univerzitní nemocnice v Oslu, Oddělení forenzních věd)
10:00 – 10:30 Testování drog ze slin – vědecké a legislativní aktivity Irska zaměřené
na řízení pod vlivem drog, v letech 2017-2018, v mezinárodním kontextu (Denis
Cusack, Medical Bureau of Road Safety, Irsko)
10:30 – 11:00 Coffee break
11:00 – 11:30 Zhodnocení Státní policie při snaze o snížení řízení pod vlivem návykových
látek (SPIDRE) (James Fell, Národní centrum pro výzkum veřejného mínění
(NORC) Univerzity v Chicagu)
11:30 – 12:00 Problematika návykových látek v silničním provozu z pohledu Policie
ČR (plk. Tomáš Lerch, ředitel služby dopravní policie PP ČR)
12:00 – 12:30 Klinicko-psychologické aspekty užívání alkoholu a dopad na dopravní
bezpečnost (Matúš Šucha, Roman Procházka, UPOL, Olomouc, Česká republika)
12:30 - 14:00 Oběd, pauza
13.00 - 14:00 Posterová sekce
14:00 - 17:00
14:00 – 14:40 Řidičské dovednosti a vliv psychoaktivních látek (Otakar Konsbul,
speciální dopravní pedagog, lektor v autoškole, Česká republika)
14:40 – 15:00 Rehabilitační programy pro řidiče - koncepce v ČR a zkušenosti
(Veronika Kurečková, CDV, Česká republika)
15:00 – 15:15 Evaluace pilotních běhů rehabilitačních programů v ČR (Pavel Řezáč,
CDV, Česká republika)
15:15 – 15:30 Coffee break
15:30 – 16:00 Dopad rehabilitačních programů – evaluace fMRI (CDV ve spolupráci
s CEITEC – Středoevropský technologický institut)
16:00 – 16:30 Léková závislost - pravda a mýty (Svatava Bardynová, RENADI, o.p.s.)
16:30 – 17:00 Alkohol za volantem z pohledu řidičů a nehodových statistik (Pavel
Tučka, Pavlína Skládaná, Pavel Skládaný, Jan Tecl, CDV, Česká republika)
17:00 Shrnutí dne
18:00 Prohídka klášterního pivovaru
19:00 - 22:00 Večeře v klášterní vinárně
Úterý4.9.
8:00 - 9:30 Registrace
8:00 - 9:00 Přivítání, coffee break
9:00 - 12:15
Zahájení, keyone speech třetího dne – Fatima Pereira da Silva, ESEC – Escola
Superior de Educação de Coimbra, Portugalsko
9:30 – 10:00 Genotypování variet konopí – možnosti a praktické aplikace (RNDr. Jan
Šafář, Ph.D., Ústav experimentální botaniky AV ČR)
10:00 – 10:15 Coffee break
10:15 – 12:15 THC- legalizovat nebo ne? – diskuse (Tomáš Vymazal, poslanec PČR,
Jarmila Vedralová, vedoucí odboru protidrogové politiky Úřadu vlády, atd.)
12:15 - 12:45 Shrnutí klíčových bodů konference, ukončení
NÁSLEDNÝ PROGRAM PRO ZÁJEMCE
14:00 - 15:00 Prohlídka Pražského hradu
16:00 - 18:00 Plavba po Vltavě