PdDR_FVV2 Philosophy of Education 2

Faculty of Education
Spring 2002
Extent and Intensity
0/0/10. Type of Completion: zk (examination).
Teacher(s)
doc. PhDr. Vladimír Jůva, CSc. (lecturer)
prof. PhDr. Milan Přadka, DrSc. (lecturer)
Guaranteed by
prof. PhDr. Milan Přadka, DrSc.
Department of Education – Faculty of Education
Contact Person: PaedDr. Bohumíra Šmahelová, CSc.
Course Enrolment Limitations
The course is only offered to the students of the study fields the course is directly associated with.
fields of study / plans the course is directly associated with
Syllabus (in Czech)
  • Filozofie výchovy a vzdělávání Předpokládá se, že uchazeč bude znát podstatné charakteristiky jednotlivých kulturně historických epoch a podstatu díla (myšlenek) uvedeného dominantního autora (autorů) v daném tématu. Tam, kde je téma značně široké (např. renesance) zvolí si uchazeč jednoho nebo více autorů, o nichž může zasvěceně pojednat při zkoušce. Literaturu lze rozdělit na obecnou a díla jednotlivých autorů. V obecné literatuře doporučujeme Kádnerovy Dějiny pedagogiky, případně dějiny jiných autorů, pokud vystihují podstatu jednotlivých období. Pro nenovější dobu je to spis autorů F. Singule - K. Rýdl, Pedagogické proudy 1. poloviny 20. století, Praha: SPN 1992. Dále doporučujeme současné slovníky pedagogické, filozofické aj., např. pro první dvě témata je to Encyklopedie antiky, Praha: Academia 1973. Zajímavě jsou zpracována jednotlivá období také v řadě spisů z oboru dějin umění (uvádíme např. edici Larousse, Umění a lidstvo, hl. vydavatel René Huyghe, Odeon, Praha 1969-1974, nebo nověji v jedné knize Světové dějiny umění, aut. kol. pod vedením A. Chanteleta a B. Ph. Grosliera, ed. Larousse 1990, česky nakladatelství Cesty, Praha 1996, případně jiné zdroje. Přehledná studie pro období baroka je otištěna ve skriptu M. Přadky (monografii) Kapitoly z dějin pedagogiky volného času, MU, PdF, Brno 1999. Tam je také uvedena literatura k tématu. Předpokládá se samozřejmě alespoň základní vhled do oblasti filozofie (např. doporučujeme spisek Jiřího Machálka, Co je filozofie, OIKYMENH, Praha 1992, nebo jiné (např. H. J. Störing, Malé dějiny filozofie, Praha: Zvon 1992 nebo R. Palouš, K filozofii výchovy, Praha: SPN 1991). Ze starší literatury naší jsou velmi zevrubné dějiny filozofie Josefa Tvrdého (profesora Masarykovy univerzity v Brně) nazvané Průvodce dějinami evropské filozofie (2. vydání Brno 1947). Témata a doporučená literatura (V podstatě je nejcennější prostudovat dílo - vybranou část - autorů, o nichž se v tématu jedná). 1. Sofisté, Sokrates, Platón Literatura: Zlomky předsokratovských myslitelů, NČSAV, Praha 1962. O Sokratovi pojednávají dialogy Plutónovy především z jeho prvního období, např. Charmides (o uměřenosti), Hippias menší (o výchově k mravnosti) aj. O Sokratovi je bohatá literatura. Platón: předpokládá se znalost Ústavy (Politeia), nebo Zákonů (Nomoi). Nejrozsáhlejší jsou spisy o Platónovi prof. Fr. Novotného, v nichž lze nalézt příslušné tematické pasáže. 2. M. F. Quintilianus a jeho pojetí výchovy a vzdělání (v Římě) Literatura: M. F. Quintilianus, Základy rétoriky, Praha: Odeon 1985. 3. Křesťanská koncepce vidění světa, společnosti, člověka Předpokládá se znalost Nového zákona, zvl. Kázání na hoře (Řeč horská, Matouš 5, 1 - 48; 6, 1 - 34; 7, 1 - 28. Obdobně u dalších ev. (Poustevnictví, vznik klášterů, jejich společenská, kulturní a vzdělávací funkce. Řehole (Regulae) sv. Benedikta a pedagogické prvky v ní. V přehledu další řády. Sociální učení církve v současnosti - encyklika Centesimus annus. Současná výchovná a vzdělávací činnost církví. Scholastika, nominalismus a realismus, teorie dvojí pravdy. Literatura: příslušná hesla v Encyklopedii antiky. Pavel K. Mráček, Stručná příručka církevních dějin, Olomouc: Matice cyrilometodějská 1995. Jirásko L., Církevní řády a Kongregace v zemích českých, vydal klášter premonstrátů na Strahově 1991. Opasek A. a ost., Svatý Benedikt, Scriptum, Praha 1992, s. 163-171 Řehole sv. Benedikta, výbor (v témže spisku). Encyklika Jana Pavla II. Centesimus Annus, Praha: Zvon 1991. Bernhard Marianne, Kláštery, Mnichov 1995. Pozn.: protože stále vychází nová literatura, nelze ji zde plně uvádět. Uchazeči nechť ji sledují v knihovnách a v knihkupectvích. To platí i u ostatních témat. 4. Renesanční koncepce člověka, kulturních hodnot, vliv na výchovu, přehled v různých zemích Evropy: Itálie, Francie, Španělsko, Německo, Čechy Odraz renes. filozofie ve zdůvodnění ped. principů (fundamenta) v Komenského Velké didaktice (kapitola XVI.) J. A. Komenský, Didaktika a Informatorium, Brno 1913, nákladem ÚS Jednot učitelských na Moravě (s. 108-215). Jiná díla J. A. Komenského podle výběru uchazeče. Z děl ostatních evropských autorů podle výběru uchazeče + příslušné kapitoly z Dějin pedagogiky O. Kádnera. 5. Reformace a protireformace a její cíle. Výchova člověka. Bratrské školství, vývoj, ideová základna, jezuitské školství v Čechách a na Moravě, souvislosti s renes. vlivy. Literatura: Čornejová Ivana, Tovaryšstvo Ježíšovo, Jezuité v Čechách , Praha: MF 1995. Čapková D., Myslitelsko vychovatelský odkaz J. A. Komenského, Praha 1987. Palouš R., Komenského boží svět, Praha: SPN 1992. 6. Osvícenství v Anglii: empirismus Francise Bacona a jeho vliv na rozvoj vědy. John Locke a jeho vliv na Francii (Rousseau). Americké osvícenství: Benjamin Franklin, Thomas Jefferson, Thomas Paine. Americký romantismus (J. F. Cooper, R. W. Emerson, H. David Thoreau - a jeho Walden, vliv na mimoškolní výchovu). Americký pragmatismus (Ch. S. Peirce, William James, John Dewey, projektová a problémová vyuč. metoda). Dewey jako reprezentant moderní filozofie výchovy (spis Výchova a demokracie). 7. Evropské osvícenství. Francouzský racionalismus a J. J. Rousseau, charakteristika jeho filozofických názorů a román Emil. Vlivy J. J. Rousseaua v oblasti fil., literární a pedagogické. J. J. Pestalozzi a jeho ped. působení i soužití s dětmi (empatie). Literatura: K dispozici je rozsáhlá literatura o osvícencích a osvícenství, o J. J. Rousseauovi i J. J. Pestalozzim (zde je zvláště hojná literatura německá). Krátká informace také v publ. M. Přadka, Kapitoly z dějin PVČ, Brno: MU, ped. fakulta 1999, doporučujeme Pestalozziho román Linhart a Gertruda a jeho Labutí píseň. Pro pochopení jeho filozofie výchovy má zásadní význam esej Poustevníkova večerní hodinka. (Pestalozzi J. J., Ze života a díla, Praha 1968.) 8. Evropské filozofické proudy a jejich vliv na výchovu. Německá filozofie 19. století: do r. 1848, po roce 1848. J. F. Herbart jako filozof a pedagog, L. N. Tolstoj, T. G. Masaryk. Literatura: T. G. M.: Ideály humanitní, Praha: Melantrich 1968. K. Čapek: Hovory s TGM, Praha: Čs. spisovatel 1969. T. G. M.: O škole a vzdělání, předml. J. Cach, Praha: SPN 1990. Doporučeno: Jar. Opat, Filozof a politik T. G. Masaryk, Praha: Melantrich 1990. Drtina Fr.: Ideály výchovy, Myšlenkový vývoj evropského lidstva, vyd. Jan Laichter v Praze 1930. 9. Přehled filozofických názorů na přelomu 19. a 20. století. Pedagogický reformismus - příčiny vzniku, hlavní znaky. Rozvoj výchovy mimoškolské. Počátky a příčiny vzniku sociální pedagogiky a její dnešní význam. Literatura: Svojsík, A. B., Základy junáctví. Přadka, M., Počátky a příčiny vzniku sociální pedagogiky, in: Kapitoly ze sociální pedagogiky (Přadka, Knotová, Faltýsková, Brno: MU 1998). Spousta, Vl. et al.: Teoretické základy výchovy ve volném čase, Brno: MU 1994. 10. Postmodernismus a jeho ohlasy v ped. myšlení. Literatura: Brzezinski, Z., Bez kontroly, chaos v předvečer 21. století, Praha: Victorie Publishing 1993. Gál, E., Marcelli, M. (sestavovatelé), Za zrkadlom postmoderny, Bratislava: Areka 1991. Welsch Wolfgang, Postmoderna, pluralita jako etická a politická hodnota. Szkudlarek Tomasz, Wiedza i wolność v pedagogice amerikáńskiego postmodernismu, Kraków: Impulz 1993. Brezinka Wolfgang, Filozofické základy výchovy, Praha: Zvon 1996.
Language of instruction
Czech
Further comments (probably available only in Czech)
The course is taught annually.
Information on course enrolment limitations: Zapisují pouze doktorandi přijatí v roce 1999 a dále.
The course is also listed under the following terms Spring 2000, Spring 2001, Spring 2003, Spring 2009, Autumn 2009, Spring 2010, Autumn 2010, Spring 2011, Spring 2012, Spring 2013, Spring 2014, Spring 2015, Autumn 2015.
  • Enrolment Statistics (Spring 2002, recent)
  • Permalink: https://is.muni.cz/course/ped/spring2002/PdDR_FVV2