Sémantické aspekty katalogizace
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
PhDr. Jiří Stodola

Obecná pravidla AACR2 a návěští, kontrolní pole a pole čísel a kódů
MARCu 21

V této kapitole se budeme zabývat jednak obecnými pravidly bibliografického popisu, jednak kontrolními poli a blokem čísel a kódů MARCu 21.

Obecná pravidla bibliografického popisu

V této kapitole definujeme pojmy jako bibliografický zdroj, základní zdroj popisu a prameny popisu. Dále se zabýváme úrovní popisu a jazykem, který je v jednotlivých oblastech užíván.

Bibliografický zdroj

To, z čeho jsou čerpány údaje bibliografického popisu, se nazývá bibliografickým zdrojem (bibliographic resource). Bibliografické zdroje se dělí na

• monografie (monograph)
• vícedílná popisná jednotka (multipart item), kam patří
  • monografie o více částech
  • seriály
  • integrační zdroje
  • sbírky

Základní zdroje popisu

Základním zdrojem bibliografického popisu se nazývá to, co vezmeme do ruky, vytváříme-li bibliografický popis. Tyto zdroje se liší podle typu bibliografického zdroje.

U monografie je základním zdrojem bibliografického popisu zdroj jako celek.

U vícedílné monografie je to první nebo první dostupná část této monografie (1. díl či první z dílů, které máme k dispozici). To, čím se liší další díly od zdroje popisu, se zapíše do údajů poznámky. Vícesvazkové monografie se mohou popisovat pomocí

• víceúrovňového popisu, při kterém existuje záznam na zdroj jako celek (matka) a více záznamů na jednotlivé části (děti). Záznamy jsou fyzicky propojeny a uspořádány do hierarchické struktury
• metodou zdola – pro každou část je vytvořen samostatný záznam (tato metoda je preferovaná)
• metodou shora – je vytvořen jeden záznam pro monografii jako celek, údaje týkající se částí se zapisují do exemplářových údajů

Základním zdrojem popisu u seriálů je první nebo první dostupný sešit či část seriálu. Důležité odchylky oproti bibliografickému zdroji je třeba uvést do poznámek.

U integračního zdroje je základním zdrojem popisu nejnovější aktualizace. Významné změny proti předchozím verzím se uvádí do poznámky.

Základním zdrojem popisu u sbírek dokumentů je sbírka jako celek.

Prameny popisu

Hlavní pramen popisu je preferovaný zdroj údajů, údaje z hlavního pramene popisu mají přednost. Je definovaný pro každý druh dokumentu zvlášť. Mohou nastat následující varianty:

• Bibliografický zdroj má jednu fyzickou část s jedním hlavním pramenem popisu – použije se hlavní pramen popisu.
• Bibliografický zdroj má jednu fyzickou část s více než jedním hlavním pramenem popisu – použije se první hlavní pramen popisu (definovány jsou výjimky, kdy to neplatí, které nebudeme uvádět).
• Bibliografický zdroj má více než jednu fyzickou části – pro bibliografický zdroj jako celek se použije hlavní pramen první nebo první dostupné části.
• Bibliografický zdroj je bez hlavního pramene popisu
  • pokud jednotlivým částem bibliografického zdroje chybí název, doplní se podle dostupného zdroje a uvede se v poznámce vysvětlivka a/nebo pramen doplněného hlavního názvu
  • u sbírky, které souborný název chybí, název se doplní.

Předepsané prameny popisu jsou definovány zvlášť pro každou oblast údajů. Jejich součástí může být hlavní pramen popisu a další prameny. Stanovené je závazné pořadí těchto pramenů. Údaje z jiného než předepsaného pramene popisu se uvádějí do hranatých závorek.

Interpunkce

Každá oblast údajů kromě první, každý výskyt oblasti poznámky, standardního čísla je předznamenána tečkou, mezerou, pomlčkou mezerou, pokud oblast nezačíná jako nový odstavec. V MARCu se pomlčka uvádí jako dva spojovníky.

Vsuvky a údaje doplněné mimo předepsané prameny popisu se uvádějí v hranatých závorkách. Výpustky se označují mezerou třemi tečkami a mezerou.

Úrovně popisu

Rozlišují se tři úrovně popisu.

První:

Druhá:

Třetí:

Jazyk

V rámci katalogizačních pravidel se užívá

• jednak jazyka, ve kterém jsou údaje popisovaného dokumentu,
• jednak jazyka katalogizačí agentury, tedy jazyka, ve kterém se mluví na území instituce, která provádí katalogizaci.

Jazyka popisovaného zdroje se užívá, zapisujeme-li

• Údaje o názvu a odpovědnosti
• Vydání
• Nakladatelské údaje
• Edice

Nelatinková písma se transliterují.

Jazyka katalogizační agentury se užívá v ostatních oblastech s výjimkou citací v poznámkách.

Nepřesnosti

Nepřesnosti nebo pravopisné chyby se přepisují tak, jak se vyskytují v popisné jednotce. Na evidentní chyby je možné upozornit pomocí vsuvek ve hranatých závorkách.

Upozornění – [sic]:

Oprava – [i.e.]:

Doplnění chybějícího písmena/chybějících písmen:

Návěští, kontrolní pole a pole čísel a kódů MARCu 21

Tato kapitola obsahuje základní informace polích MARCu 21, o kterých nelze informovat v souvislosti s pravidly AACR2.

Návěští

Návěští obvykle bývá automaticky generováno daným knihovnickým systémem podle nastavení šablon pro určitý druh záznamů. Návěští se skládá z 24 pozic v jednom řádku. Některé pozice je třeba sledovat, protože údaje se na nich mohou měnit. Jde především o následující.

• 05 – Status záznamu (a – doplněný záznam, c – opravený záznam, d – zrušený záznam, n – nový záznam, p – doplňkový prozatímní záznam).
• 06 – Typ záznamu (a – textové dokumenty, tištěné, c – hudebniny, e – kartografické dokumenty, f – rukopisné kartografické dokumenty, g – projekční média, i – nehudební zvukové dokumenty, j – hudební zvukové dokumenty, k – dvojrozměrná projekční grafika, m – počítačový soubor/elektronický zdroj, o – soupravy, soubory (kit), p – smíšené dokumenty, r – trojrozměrné předměty, přírodní objekty, t – rukopisné textové dokumenty).
• 07 – Bibliografická úroveň – a – analytická jednotka/monografie, b – analytická jednotka/seriály, c – soubor/kolekce, d – podjednotka, i – integrační zdroj, m – monografie, s – seriál).
• 17 – Úroveň úplnosti záznamu – (_ – úplná úroveň, 1 – úplná úroveň, bez dokumentu v ruce, 2 – méně než úplná úroveň, 3 – zkrácený záznam, 4 – základní úroveň, 5 – částečně zpracovaný/dočasný záznam, 7 – minimální úroveň, 8 – před vydáním dokumentu, u – není známa, z – nelze použít).
• 18 – Forma katalogizačního popisu (z hlediska souladu s ISBD) – (_ – jiná než ISBD, a – AACR2, i – ISBD, u – není známa).

Blok kontrolních polí

Po návěští následuje blok kontrolních polí (001-009).

Pole 001 tvoří specifické číslo daného záznamu, toto pole je plně generováno systémem.

Do pole 003 se automaticky zapisuje identifikátor kontrolního pole – jde o kód instituce, v jejímž rámci číslování zapsané do pole 001 probíhá (při přebírání záznamů z jiné instituce je třeba toto pole změnit).

V poli 005 systém automaticky generuje čas poslední úpravy záznamu.

Pole 008 je pole údajů pevné délky. Do tohoto pole se uvádějí některé informace, které se mohou objevit v dalších polích záznamu. Pro minimální záznam je třeba vyplňovat jen některé z bloků údajů, některé mohou zůstat nevyplněné, některé může automaticky generovat systém. Některé bloky údajů jsou společné pro všechny dokumenty, některé jsou specifické pro různé druhy dokumentů. Minimální záznam pro souborný katalog ČR pro tištěné monografie předepisuje vyplňovat tyto pozice.

• 00–05 – datum uložení do souboru – generuje systém;
• 06 – typ dat/publikační status – určuje, o jaký typ data v poli 07-14 jde, generuje automaticky systém z pole 260 $c;
• 07–10 – datum vydání, generuje systém z pole 260 $c;
• 15–17 – místo vydání, produkce nebo realizace – je třeba ho vyjádřit pomocí kódu jednotlivých zemí;
• 35–37 – jazyk popisné jednotky – zapisuje se prostřednictvím kódu pro jazyk;
• 38 – modifikace záznamu – jde o informaci o tom, zda došlo k transliteraci nelatinkových písem a podobně, obvykle k modifikaci záznamu nedochází.

Blok čísel a kódů

Dalším blokem je blok polí čísel a kódů. O poli 020 ISBN byla již řeč v kapitole o údajích o standardním čísle.

Pole 040 se týká zdroje katalogizace. Obsahuje kód instituce, která vytvořila záznam, případně jej modifikovala. V České republice se do něj zapisuje sigla knihovny, v níž probíhá katalogizace. Pole má dva nedefinované indikátory. Podpole slouží k rozlišení rolí jednotlivých institucí a k označení jazyka, v němž katalogizace probíhá.

• $a – Agentura původní katalogizace (NO)
• $b – Jazyk katalogizace (NO)
• $c – Agentura, která převedla záznam do strojem čitelné podoby (NO)
• $d – Agentura, která záznam modifikovala (O)

Vytváří-li se původní záznam, vypadá zápis v tomto poli např. takto.

Pole 041 slouží k zápisu kódu jazyka popisovaného dokumentu. Jazyk dokumentu je již vyjádřen v poli 008 na pozici 35-37. Pole 041 se užije pouze v případě, obsahuje-li dokument texty ve více jazycích, popřípadě je dokument překladem nebo obsahuje překlad. První indikátor pole vyjadřuje, zda je popisovaná jednotka překladem nebo zda překlad obsahuje. Pokud není dokument překladem (nebo neobsahuje překlad) má indikátor hodnotu 0, pokud je překladem (nebo obsahuje překlad) má indikátor hodnotu 1. Druhý indikátor vymezuje, z jakého třídníku je převzat kód jazyka. Které části dokumentu se týká kód jazyka, je vyjádřeno užitím jednotlivých podpolí. Kromě $a jsou všechna ostatní pole nepovinná.

• $a – Kód jazyka textu, zvukové stopy či přítisku (O)
• $b – Kód jazyka resumé, abstraktu, přepsaného názvu či podnázvu (O)
• $d – Kód jazyka zpívaného nebo mluveného slova (O)
• $e – Kód jazyka libreta (O)
• $f – Kód jazyka stránky či stránek obsahu (O)
• $g – Kód jazyka doprovodného textu jiného než libreta (O) –
• $h – Kód jazyka originálu nebo předlohy pro překlad (O) –
• $2 – Zdroj kódu jazyka [jiný nežli MARC Code List] (NO)

V zápisu pole 041 mohou nastat různé varianty s ohledem na pole 008 – pozici 35-37.

Popisná jednotka je v ruštině (hlavní jazyk) a angličtině:

Text je překladem do angličtiny, jazykem originálu je francouzština:

Popisná jednotka obsahuje anglický překlad i text řeckého originálu:

Text je v angličtině, resumé ve francouzštině, němčině a španělštině:

Pole 044 slouží k zápisu údajů o místě vydání dané publikace. Užívá se ve chvíli, kdy je těchto zemí více než jedna. V případě jediného místa vydání není třeba toto pole použít, protože informace jsou již obsaženy v poli 008 – na pozici 15-17. Pole je neopakovatelné, má dva nedefinované indikátory. Údaje o jednotlivých zemích vydání se píší do opakovatelného podpole $a. Zápis v poli 044 vzhledem k poli 008 může vypadat takto.

Zeměmi vydání jsou Itálie, Francie a Španělsko:

Minimální záznam pro tištěné monografie

Pro souborný katalog ČR byl stanoven minimální záznam pro různé druhy dokumentů. Uvedeme nyní strukturu minimálního záznamu pro tištěné monografie.

Návěští

• 001 Kontrolní číslo
• 003 Identifikátor kontrolního čísla
• 005 Datum posledního zpracování
• 008 Údaje pevné délky
  • 00-05 datum uložení do souboru (RRMMDD)
  • 06 typ data/publikační status (kód)
  • 07-10 datum 1
  • 15-17 místo vydání, produkce nebo realizace (kód země)
  • 35-37 jazyk popisné jednotky
  • 38 modifikace záznamu
• 020 Mezinárodní standardní číslo knihy (ISBN)
  
  • a – ISBN (včetně vysvětlivky)
  • z – zrušené/chybné ISBN
• 040 Zdroj katalogizace (neopakovatelné pole)
  
  • a – agentura zajišťující původní katalogizaci
  • b – jazyk katalogizace
  • c – agentura převádějící záznam do strojem čitelné podoby
  • d – agentura, která záznam modifikovala (opakovatelné)
  • e – použitá pravidla popisu
  • 9 – úplnost záznamu
• 041 Kód jazyka (vždy v případě opakovaných výskytů $a u vícejazyčných publikací)
  
  • indikátor 1: indikátor překladu
    
    • 0 – popisná jednotka není/neobsahuje překlad
    • 1 – popisná jednotka je nebo obsahuje překlad
  • indikátor 2: kódovník jazyků MARC
    
    • # – hodnota kódů jazyků je převzata z kódovníků MARC
  • a – kód jazyka textu
• 044 Kód země vydání (vždy v případě opakovaných výskytů $a, např. u koedic).
  
  • a – kód země vydání
• 072 Kód předmětové kategorie
  
  • indikátor 1 – nedefinován
  • indikátor 2 – kód zdroje
    
    • 7 – zdroj specifikován v podpoli $2
  • a – klasifikační znak jako součást skupiny Konspektu
  • x – slovní označení skupiny Konspektu
  • 2 – kód zdroje – Konspekt
• 080 Mezinárodní desetinné třídění (MDT)
  
  • indikátor 1 – nedefinován
  • indikátor 2 – nedefinován
  • a – klasifikační znak MDT
  • 2 – vydání
• 100 Hlavní záhlaví – osobní jméno
  
  • indikátor 1: indikátor formy jména
    
    • 0 – jméno se uvádí pod rodným/křestním jménem
    • 1 – jméno se uvádí pod příjmením
    • 3 – jméno se uvádí pod jménem rodiny (rodu)
  • indikátor 2: nedefinován
  • a – osobní jméno
  • b – římské číslice
  • c – doplňky ke jménu jiné než data
  • d – data související se jménem
  • q – rozpis iniciál rodného/křestního jména
• 110 Hlavní záhlaví – jméno korporace
  
  • indikátor 1: indikátor formy jména
    
    • 0 – invertovaná forma jména
    • 1 – jméno jurisdikce
    • 2 – jméno v přímém pořadí
  • indikátor 2: nedefinován
  • a – jméno korporace nebo jurisdikce jako vstupní prvek
  • b – podřízená složka
  • c – místo konání akce
  • d – datum konání akce nebo podpisu smlouvy
  • g – další různé informace
  • n – číslo části/sekce/akce
• 111 Hlavní záhlaví – jméno akce
  
  • indikátor 1: indikátor formy jména
    
    • 0 – invertovaná forma jména
    • 1 – jméno jurisdikce
    • 2 – jméno v přímém pořadí
  • indikátor 2: nedefinován
  • a – jméno akce nebo jurisdikce jako vstupní prvek
  • c – místo konání akce
  • d – datum konání akce
  • e – podřízená složka
  • g – další různé informace
  • n – číslo části/sekce/akce
  • q – jméno akce následující ve vstupním prvku za jménem jurisdikce
• 245 Údaje o názvu
  
  • indikátor 1: vedlejší názvové záhlaví
    
    • 0 – vedlejší záhlaví se nevytváří
    • 1 – vedlejší záhlaví se vytváří
  • indikátor 2: vyloučení znaků z řazení
    
    • 0-9 – počet vyloučených znaků
  • a – název
  • b – další údaje o názvu
  • c -údaj o odpovědnosti atd.
  • h – obecné označení druhu dokumentu (elektronický zdroj)
  • n – číslo označení části/sekce díla
  • p – název části/sekce díla
• 250 Údaje o vydání
  
  • a – označení vydání
• 260 Nakladatelské údaje
  
  • indikátor 1: pořadí nakladatelských údajů
    
    • # – neuvádí se
  • indikátor 2: nedefinován
  • a – místo vydání
  • b – jméno nakladatele
  • c – datum vydání
• 300 Fyzický popis (užívá se jen u elektronických zdrojů na fyzickém nosiči)
  
  • a – rozsah
• 490 Údaje o edici (neselekční)
  
  • indikátor 1: indikátor vedlejšího záhlaví
    
    • 0 – vedlejší záhlaví se nevytváří
    • 1 – vytváří se záhlaví pro odlišnou formu názvu edice
  • indikátor 2: nedefinován
  • a – údaj o edici
  • v – označení svazku/pořadí
• 5XX Poznámky (povinné pouze v případech jednoznačně vymezených v AACR2)
  
  • a – poznámka
• 700 Vedlejší záhlaví – osobní jméno
  
  • indikátor 1: indikátor formy jména
    
    • 0 – jméno se uvádí pod rodným/křestním jménem
    • 1 – jméno se uvádí pod příjmením
    • 3 – jméno se uvádí pod jménem rodiny (rodu)
  • indikátor 2: typ vedlejšího záhlaví
    
    • # – typ nespecifikován
    • 2 – analytické záhlaví
  • a – osobní jméno
  • b – římské číslice
  • c – doplňky ke jménu jiné než data
  • d – data související se jménem
  • q – rozpis iniciál rodného/křestního jména
• 710 Vedlejší záhlaví – jméno korporace
  
  • indikátor 1: indikátor formy jména
    
    • 0 – invertovaná forma jména
    • 1 – jméno jurisdikce
    • 2 – jméno v přímém pořadí
  • indikátor 2: typ vedlejšího záhlaví
    
    • # – typ nespecifikován
    • 2 – analytické záhlaví
  • a – jméno korporace nebo jurisdikce jako vstupní prvek
  • b – podřízená složka
  • c – místo konání akce
  • d – datum konání akce nebo podpisu smlouvy
  • g – další různé informace
  • n – číslo části/sekce/akce
• 711 Vedlejší záhlaví – jméno akce
  
  • indikátor 1: indikátor formy jména
    
    • 0 – invertovaná forma jména
    • 1 – jméno jurisdikce
    • 2 – jméno v přímém pořadí
  • indikátor 2: typ vedlejšího záhlaví
    
    • # – typ nespecifikován
    • 2 – analytické záhlaví
  • a – jméno akce nebo jurisdikce jako vstupní prvek
  • c – místo konání akce
  • d – datum konání akce
  • e – podřízená složka
  • g – další různé informace
  • n – číslo části/sekce/akce
  • q – jméno akce následující ve vstupním prvku za jménem jurisdikce
• 910 Údaje pro souborný katalog
  
  • a – sigla vlastníka
  • r – roky odběru nebo s – svazky

---