Website Builder Free Web Templates Website Templates Web Design

Společenstva

V této části jsou charakterizovány vybrané typy klimaxových společenstev České republiky. Jejich typologie vychází z geobiocenologického pojetí prof. A. Zlatníka (Zlatník 1976, Buček & Lacina 1999).

Geobiocenologická typizace krajiny

Geobiocenologická typizace krajiny je založena na aplikaci teorie typu geobiocénu (Zlatník 1975). Typ geobiocénu je soubor geobiocenózy přírodní a všech od ní vývojově pocházejících a do různého stupně změněných geobiocenóz až geobiocenoidů včetně vývojových stádií, která se mohou vystřídat v segmentu určitých trvalých ekologických podmínek. Teorie typu geobiocénu tedy vychází z hypotézy o jednotě geobiocenózy přírodní a geobiocenóz změněných až geobiocenoidů, vzniklých ovšem na plochách původně téhož typu přírodní geobiocenózy.

Přírodními (potenciálními) geobiocenózami jsou ve středoevropské krajině především geobiocenózy lesní. Bez vlivů člověka by se zde střídala různá vývojová stádia lesních společenstev, diferencovaných podle ekologických podmínek. Vlivem lesního hospodářství dochází ke zjednodušení vertikální struktury a změně dřevinné skladby, často vznikají monokultury stanovištně nepůvodních nebo dokonce introdukovaných dřevin. V případě odlesnění se na ploše téhož typu přírodní geobiocenózy mohou vyskytovat do různé míry kultivovaná travinnobylinná společenstva (louky, pastviny, lada). Po rozorání vznikají geobiocenoidy orných půd, zcela závislé na pravidelných lidských zásazích (agrotechnická opatření, hnojení aj.) Nejvíce změněné jsou geobiocenoidy sídel. Při těchto změnách živé složky geobiocenóz zůstávají ovšem zachovány určité rysy ekotopu, tedy geologické podloží, reliéf, klima a základní půdní vlastnosti. Hypotéza o jednotě geobiocenózy přírodní a geobiocenóz změněných je založena na předpokladu, že v případě ukončení antropických vlivů zde opět vzniknou sukcesním vývojem společenstva odpovídající přírodním.

V případě, že dojde k výrazným, nevratným změnám ekotopu, dojde i ke změně typu geobiocénu. Takovouto změnou je např. výrazná transformace reliéfu při důlní činnosti, trvalá změna hydrického režimu půd v okolí rybníků, podstatné zmenšení hloubky půd katastrofickou erozí, trvalé snížení hladiny podzemní vody v údolní nivě po regulaci vodního toku. V případě, že změny ekotopu jsou takto výrazné a nevratné, vyvolají i změnu potenciálního přírodního společenstva. Za nevratné změny, které vyvolávají zrněnu typu geobiocénu, považujeme takové změny abiotického prostředí, které se projevují déle než 100 let.

Teorie typu geobiocénu umožňuje vytvořeni modelu přírodního (potenciálního) stavu geobiocenóz v krajině, což je takový stav, jaký by nastal v současných ekologických podmínkách při vyloučeni vlivu člověka.

Geobiocenologický klasifikační systém má nadstavbové a základní jednotky. Nadstavbovými jednotkami jsou vegetační stupně a ekologické řady (trofické a hydrické). Základními jednotkami jsou skupiny typů geobiocénů (Zlatník 1976).

Přehled skupin typů geobiocénů České republiky

Formule Latinský název Český název Zkratka
1 A-AB 1 Querceta pinea humilia inferiora zakrslé borodoubravy nižšího stupně Qpih inf
1 A-AB 1-2 Pini-querceta arenosa borové doubravy na píscích PiQar
1 AB-B 1-2 Querceta humilia inferiora zakrslé doubravy nižšího stupně Qh inf
1 BC-C 1-2 Aceri campestris-querceta humilia zakrslé babykové doubravy AccQh
1 BD 1-2 Ligustri-querceta humilia inferiora zakrslé doubravy s ptačím zobem nižšího stupně LiQh inf
1 D 1 Corni-querceta petraeae-pubescentis humilia zakrslé dřínové doubravy CoQh
1 D 1(2) Cerasi-querceta pini humilia zakrslé mahalebkové borodoubravy CeQpih
1 D 2 Corni-querceta petraeae-pubescentis cerrris arenosa dřínové doubravy na píscích CoQar
1 (A)AB 3 Querceta doubravy Q
1 B 3 Querceta typica typické doubravy Qt
1 B-BD 2-3 Ligustri-querceta arenosa doubravy s ptačím zobem na píscích LiQar
1 BC 3 Aceri campestris-querceta babykové doubravy AccQ
1 BD 3 Ligustri-querceta doubravy s ptačím zobem LiQ
1 C 3 Carpini-acereta inferiora habrové javořiny nižšího stupně CAc inf
1 CD 2-3 Corni-acereta inferiora dřínové javořiny nižšího stupně CoAc inf
1 D 2-3 Corni-querceta petraeae-pubescentis inferiora dřínové doubravy nižšího stupně CoQ inf
1 A-AB 4 Betuli-querceta roboris inferiora březové doubravy nižšího stupně BQ inf
1 B-BD (3)4 Tili-querceta roboris inferiora lipové doubravy nižšího stupně TQ inf
1 BC-C (3)4 Ulmi-fraxineta carpini inferiora habrojilmové jaseniny nižšího stupně UFrc inf
1 BC-C (3)4 Tili-querceta roboris aceris inferiora javorolipové doubravy nižšího stupně TQrac inf
1 D 4-5b Ulmeta jilminy U
1 B-C 5a Saliceta albae inferiora vrbiny vrby bílé nižšího stupně Sa inf
1 BC-C (4)5a Querci roboris-fraxineta inferiora dubové jaseniny nižšího stupně QFr inf
1 C (4)5a Ulmi-fraxineta populi inferiora topolojilmové jaseniny nižšího stupně UFrp inf
1 (A)AB 5b Betuli-alneta inferiora březové olšiny nižšího stupně BAl inf
1 BC 5b Alni glutinosae-saliceta inferiora olšové vrbiny nižšího stupně AlS inf
1 BC-C(B-BD) 5b Alneta inferiora olšiny nižšího stupně Al inf1

 

2 A-AB 1 Querceta pinea humilia superiora zakrslé borodoubravy vyššího stupně Qpih sup
2 (A)AB-B 1-2 Fagi-querceta humilia zakrslé bukové doubravy FQh
2 AB-B 1-2 Querceta humilia superiora zakrslé doubravy vyššího stupně Qh sup
2 BC-C 1-2 Carpini-acereta humilia zakrslé habrové javořiny CAch
2 BD 1-2 Fagi-querceta tiliae humilia zakrslé lipové bukové doubravy FQtilh
2 BD 1-2 Ligustri-querceta humilia superiora zakrslé doubravy s ptačím zobem vyššího stupně LiQh sup
2 D 1-2 Pineta dealpina inferiora dealpinské bory nižšího stupně Pide inf
2 D 1-2 Fagi-querceta dealpina dealpinské bukové doubravy FQde
2 D 1-2(3) Corni-querceta petraeae-pubescentis superiora dřínové doubravy vyššího stupně CoQ sup
2 A (2)3 Querceta fagina doubravy s bukem Qf
2 A-AB 2-3 Pini-querceta inferiora borové doubravy nižšího stupně PiQ inf
2 AB 3 Fagi-querceta bukové doubravy FQ
2 AB 3x Carpini-querceta habrové doubravy CQ
2 B 3 Fagi-querceta typica typické bukové doubravy FQt
2 B 3x Carpini-querceta typica typické habrové doubravy CQt
2 BC 3 Fagi-querceta aceris javorové bukové doubravy FQac
2 BC 3x Carpini-querceta aceris javorové habrové doubravy CQac
2 BD 3 Fagi-querceta tiliae lipové bukové doubravy FQtil
2 BD 3x Carpini-querceta tiliae lipové habrové doubravy CQtil
2 C 3 Carpini-acereta superiora habrové javořiny vyššího stupně CAc sup
2 CD 2-3 Corni-acereta superiora dřínové javořiny vyššího stupně CoAc sup
2 D 2-3 Cerasi-querceta pini mahalebkové borodoubravy CeQpi
2 A-AB 4 Betuli-querceta roboris superiora březové doubravy vyššího stupně BQ sup
2 B-BD (3)4 Tili-querceta roboris superiora lipové doubravy vyššího stupně TQ sup
2 BC-C (3)4 Ulmi-fraxineta carpini superiora habrojilmové jaseniny vyššího stupně UFrc sup
2 BC-C (3)4 Tili querceta roboris aceris superiora javorolipové doubravy vyššího stupně TQac
2 B-C 5a Saliceta albae superiora vrbiny vrby bílé vyššího stupně Sa sup
2 BC-C (4)5a Fraxini-alneta inferiora jasanové olšiny nižšího stupně FrAl inf
2 BC-C (4)5a Querci roboris-fraxineta superiora dubové jaseniny vyššího stupně QFr sup
2 C (4)5a Ulmi-fraxineta populi superiora Topolojilmové jaseniny vyššího stupně UFrp sup
2 (A)AB 5b Betuli-alneta superiora březové olšiny vyššího stupně BAl sup
2 BC 5b Alni glutinosae-saliceta superiora olšové vrbiny vyššího stupně AlS sup
2 BC-C(B-BD) 5b Alneta inferiora olšiny nižšího stupně Al inf

 

3 A 1-2 Pineta quercina dubobory Piq
3 AB-B 1-2 Querci-fageta humilia zakrslé dubové bučiny QFh
3 BC-C 1-2 Tili-acereta humilia zakrslé lipové javořiny TAch
3 BD-D 1-2 Corni-querceta fagi dřínové doubravy s bukem CoQf
3 D 1-2 Pineta dealpina superiora dealpinské bory vyššího stupně Pide sup
3 D (1)2 Querci-fageta dealpina dealpinské dubové bučiny QFde
3 A (2)3 Fageta quercina bučiny s dubem Fq
3 A-AB 2-3 Pini-querceta superiora borové doubravy vyššího stupně PiQ sup
3 AB 3 Querci-fageta dubové bučiny QF
3 AB-B(BC) 3 Fageta paupera inferiora holé bučiny nižšího stupně Fp inf
3 B 3 Querci-fageta typica typické dubové bučiny QFt
3 BC 3 Querci-fageta aceris javorové dubové bučiny QFac
3 BC-BD 3 Querci-fageta tiliae-aceris lipojavorové dubové bučiny QFtilac
3 BD 3 Querci-fageta tiliae lipové dubové bučiny QFtil
3 C 3 Tili-acereta lipové javořiny TAc
3 CD (1)2-3 Corni-acereta fagi bukové dřínové javořiny CoAcf
3 D 2-3 Corni-fageta inferiora dřínové bučiny nižšího stupně CoF inf
3 D 2-3 Cerasi-querceta pini mahalebkové borodoubravy CeQpi
3 A-AB 4 Betuli-querceta roboris superiora březové doubravy vyššího stupně BQ sup
3 B-BD (3)4 Tili-querceta roboris fagi lipové doubravy s bukem TQf
(2)3 BC 4(5a) Fraxini-alneta aceris inferiora javorové jasanové olšiny nižšího stupně FrAlac inf
3 BC-C (3)4 Ulmi-fraxineta carpini superiora habrojilmové jaseniny vyššího stupně UFrc sup
3(4) BC-C (3)4 Fraxini querceta roboris-aceris jasanové doubravy s javory FrQac
3 B-C 5a Saliceta fragilis inferiora vrbiny vrby křehké nižšího stupně Sf inf
3 BC-C (4)5a Fraxini-alneta inferiora jasanové olšiny nižšího stupně FrAl inf
3 BC-C (4)5a Querci roboris-fraxineta superiora dubové jaseniny vyššího stupně QFr sup
3 C (4)5a Ulmi-fraxineta populi superiora Topolojilmové jaseniny vyššího stupně UFrp sup
3 (A)-AB 5b Betuli-alneta superiora březové olšiny vyššího stupně BAl sup
3 BC 5b Alni glutinosae-saliceta superiora olšové vrbiny vyššíhho stupně Als sup
3 BC-C(B-BD) 5b Alneta superiora olšiny vyššího stupně Al sup

 

4 A 1-2 Pineta lichenosa lišejníkové bory Pi
4 AB-B 1-2 Fageta humilia zakrslé bučiny Fh
4 BC-C 1-2 Tili-acereta fagi humilia zakrslé lipové javořiny s bukem TAcfh
4 BD-D 1-2 Fageta tiliae humilia zakrslé lipové bučiny Ftilh
4 D 1-2 Pineta dealpina superiora dealpinské bory vyššího stupně Pide sup
4 D (1)2 Fageta dealpina dealpinské bučiny Fde
4 A 2-3 Querci-pineta dubové bory QPi
4 A 3 Fageta quercino-abietina dubojedlové bučiny Fqa
4 A (D) 2-3 Pineta serpentini inferiora hadcové bory nižšího stupně Piser inf
(3)4 A (3)4 Querci-abieta piceosa smrkové dubové jedliny QAp
4 AB 3 Fageta abietino-quercina jedlodubové bučiny Faq
4 AB-B(BC) 3 Fageta paupera superiora holé bučiny vyššího stupně Fp sup
4 B 3 Fageta typica typické bučiny Ft
4 BC 3 Fageta aceris bučiny s javorem Fac
4 BD 3 Fageta tiliae lipové bučiny Ftil
4 C 3 Tili-acereta fagi lipové javořiny s bukem TAcf
4 CD (2)3 Acereta fagi javořiny s bukem Acf
4 D 2-3 Corni-fageta superiora dřínové bučiny vyššího stupně CoF sup
(3)4 A 3-4 Querci-pineta abietina jedlové dubové bory QPia
4 A 4(6) Pini-piceeta sphagnosa rašeliníkové borové smrčiny PiPs
(3)4 AB (3)4 Abieti-querceta roboris-piceae smrkové jedlové doubravy AQp
(3)4B-BC(BD) (3)4 Abieti-querceta roboris-fagi jedlové doubravy s bukem AQf
4 BC-BD 4 Fageta tiliae aceris lipojavorové bučiny Ftilac
4 BC 4(5a) Fraxini-alneta aceris superiora javorové jasanové olšiny vyššího stupně FrAlac sup
4 B-C 5a Saliceta fragilis superiora vrbiny vrby křehké vyššího stupně Sf sup
4 BC-C (4)5a Fraxini-alneta superiora jasanové olšiny vyššího stupně FrAl sup
4 (A)AB 5b Betuli-alneta superiora březové olšiny vyššího stupně BAl sup
4 BC-C (B-BD) 5b Alneta superiora olšiny vyššího stupně Al sup
4 A (4)6 Pini-piceeta turfosa rašeliništní borové smrčiny PiPturf
4 A 6 Pineta rotundatae blatkové bory Pirot
4 A 6 Pineta turfosa rašeliništní bory Piturf

 

5 A 1-2 Pineta piceosa inferiora smrkové bory nižšího stupně Pip inf
5 A-AB(B) 1-2 Abieti-fageta humilia zakrslé jedlové bučiny AFh
5 BC-C 1-2 Fagi-acereta humilia inferiora zakrslé bukové javořiny nižšího stupně FAch inf
5 A 3 Fageta piceoso-abietina smrkojedlové bučiny Fpa
5(6) A(D) 2-3 Pineta serpentini superiora hadcové bory vyššího stupně Piser sup
5 AB 3 Abieti-fageta jedlové bučiny AF
5 AB-B(BC) 3(4) Fagi-abieta bukové jedliny FA
5 B 3 Abieti-fageta typica typické jedlové bučiny AFt
5 BC 3 Abieti-fageta aceris inferiora javorové jedlové bučiny nižšího stupně AFac inf
5 BD-D (1)2-3 Abieti-fageta ulmi jilmové jedlové bučiny AFu
5 C 3 Fagi-acereta inferiora bukové javořiny nižšího stupně FAc inf
5 CD 3 Fraxini-acereta jasanové javořiny FrAc
5 A 4(6) Piceeta abietina sphagnosa inferiora rašeliníkové jedlové smrčiny nižšího stupně Pas inf
5 AB-B 4 Abieti-piceeta equiseti inferiora přesličkové jedlové smrčiny nižšího stupně APeq inf
5 BC-C 4(5) Aceri-fageta fraxini inferiora javorové bučiny s jasanem nižšího stupně AcFfr inf
5 B-C 5a Saliceta fragilis superiora vrbiny vrby křehké vyššího stupně Sf sup
5 BC (4)5a Fraxini-alneta aceris superiora javorové jasanové olšiny vyššího stupně Fr Alac sup
5 BC-C (4)5a Fraxini-alneta superiora jasanové olšiny vyššího stupně FrAl sup
5 (A)B-BC 5b Picei-alneta smrkové olšiny PAl
5 A (4)6 Pini-piceeta turfosa rašeliništní borové smrčiny PiPturf
5 A 6 Pineta rotundatae blatkové bory Pirot
5 A 6 Pineta turfosa rašeliništní bory Piturf

 

6 A 1-2 Pineta piceosa superiora smrkové bory vyššího stupně Pip sup
6 A-AB 2v Abieti-fageta piceae humilia zakrslé smrkové jedlové bučiny AFph
6 BC-C 2v Fagi-acereta humilia superiora zakrslé bukové javořiny vyššího stupně FAch sup
6 A 3 Fageta abietino-piceosa Jedlosmrkové bučiny Fap
6 AB 3 Abieti-fageta piceae smrkové jedlové bučiny AFp
6 AB-B 3(4) Fagi-abieta piceae smrkové bukové jedliny FAp
6 B 3 Abieti-fageta piceae typica typické smrkové jedlové bučiny AFpt
6 BC 3 Abieti-fageta aceris superiora javorové jedlové bučiny vyššího stupně AFac sup
6 C 3 Fagi-acereta superiora bukové javořiny vyššího stupně FAc
6 A 4(6) Piceeta abietina sphagnosa superiora rašeliníkové jedlové smrčiny vyššího stupně Pas sup
6 AB-B 4 Abieti-piceeta equiseti superiora přesličkové jedlové smrčiny vyššího stupně APeq sup
6 BC-C 4(5) Aceri-fageta fraxini superiora javorové bučiny s jasanem vyššího stupně AcFfr sup
6 BC-C 5a Alneta incanae olšiny olše šedé Ali
6 (A)B-BC 5b Picei-alneta smrkové olšiny PAl
6 A 6 Pineta rotundatae blatkové bory Pirot
6 A 6 Piceeta turfosa rašeliništní smrčiny Pturf
6 A 6 Pineta montanae turfosa inferiora rašeliništní kleč nižšího stupně Pimturf inf

 

7(8) A-AB 2v Sorbi-piceeta humilia zakrslé jeřábové smrčiny SoPh
7 A-AB 3 Sorbi-piceeta jeřábové smrčiny SoP
7 BC-C 3-4 (5) Aceri-piceeta javorové smrčiny AcP
7 A 4 Piceeta sphagnosa rašeliníkové smrčiny Ps
7 A 6 Piceeta turfosa rašeliništní smrčiny Pturf
7 A 6 Pineta montanae turfosa inferiora rašeliništní kleč nižšího stupně Pimtur inf

 

8 A 1 Pineta mugo lichenosa lišejníková kleč Piml
8 A-AB 3 Pineta mugo Kleč Pim
8 AB 4 Saliceta lapponae vrbiny vrby laponské Slap
8 AB-B 3-4 Salici-betuleta carpaticae vrbové březiny SBc
8 BC-C 3-4 Ribi-pineta mugo meruzalková kleč RPim
8 A 6 Pineta montanae turfosa superiora rašeliništní kleč vyššího stupně Pimturf sup

 

Zdroje:

BUČEK, A. & LACINA, J. (1999): Geobiocenologie II. 1. vyd., Mendelova zemědělská a lesnická universita, Brno. 240 s., 5 s. obr. příl. + 1 tabulka. ISBN 8071574171

MADĚRA, P. & ZÍMOVÁ, E. eds. (2005): Metodické postupy projektování lokálního ÚSES. Ústav lesnické botaniky, typologie a dendrologie LDF MZLU v Brně a Löw a spol., Brno. [CD-ROM].

ZLATNÍK, A. (1975): Ekologie krajiny a geobiocenologie. VŠZ Brno. Brno.

ZLATNÍK, A. (1976): Přehled skupin typů geobiocénů původně lesních a křovinných ČSSR. Zpr. Geogr. úst. Čs. akad. věd., č 13, sv. 3/4, s. 55–64. Brno.