Aplikace tvrdých kontaktních čoček

Je indikována většinou v případech nepravidelností na přední ploše rohovky, to znamená pro korekci keratokonu nebo poúrazových stavů, při vysokém nebo nepravidelném astigmatismu po operačních zákrocích, zejména perforující, resp. lamelární keratoplastice, méně častý je výskyt keratoglobu nebo marginální pelucidní degenerace.

Úspěšná je aplikace v případech, kdy například pro velké rohovkové neovaskularizace nelze pokračovat v používání hydrogelových kontaktních čoček a silikonhydrogelové jsou též kontraindikovány, např. pro reakci na silikonovou složku materiálu nebo nedostatečnost slzného filmu.

Pevnou kontaktní čočku lze aplikovat pro snižování nárůstu myopie pro tlak, který vyvíjí na oko, stejně tak, jako je využívána v ortokeratologii. V této oblasti je použit náročnější technologický postup reverzní geometrie kontaktní čočky, náročná je také častá výměna postupně měněných konstrukcí vnitřní plochy kontaktní čočky.

Vhodná je aplikace tvrdé kontaktní čočky i u vyšších pravidelných astigmatizmů spojených zejména s hypermetropií, lepší vízus i rozsah zorného pole je dosažen u pacientů s nystagmem.

Aplikace tvrdých kontaktních čoček není vyloučena ani v případech, kdy z optického hlediska by mohla být aplikována kontaktní čočka měkká. Jedná se zejména o oblasti rekreační, sportovní i pracovní činnosti (speleologie, horolezectví, restaurátorství apod.), kde je zvýšené riziko kontaminace nebo zachycení částic v materiálu měkké kontaktní čočky.

Výběr správných parametrů tvrdé kontaktní čočky musí vycházet z přesných údajů topografie přední plochy rohovky. Následně je buď přímo aplikována zkušební kontaktní čočka nebo je pomocí softwaru, kterým je vybaven každý topograf, vybrána teoretická, která se následně aplikačně ověří. Pro případné úpravy konstrukcí těchto individuálních kontaktních čoček je nutné znát jejich přesné geometrie a možnosti výrobců v oblasti rozsahu jednotlivých parametrů (například poloměry křivosti a průměry jednotlivých zón, celkový průměr, excentricita plochy, axiální zdvih) i  materiálů.

Obr. 50.: Sklerální kontaktní čočka

Sklerální kontaktní čočky byly až do roku 2004 vyráběny v ČR pouze z PMMA. Dýchání rohovky bylo možné pouze odebíráním kyslíku z vkládacího roztoku. V současné době, díky konstrukcím čoček, jsou nahrazeny ve většině případů korneálními RGP čočkami, kombinovanou aplikací hydrogelové a RGP čočky, ve vyjímečných případech se importují sklerální kontaktní čočky z RPG materiálů.

Obr. 51.: Korneální kontaktní čočka

Obr. 52.: Příklad možnosti modifikací tvaru periferie jednoho
z typů RGP kontaktních čoček

Obr. 53.: Piggyback systém