MVZ212 New Chessboard: Revolutions and Coup d’états of 2011 in the Near East

Faculty of Social Studies
Autumn 2011
Extent and Intensity
1/1/0. 4 credit(s). Type of Completion: zk (examination).
Teacher(s)
Mgr. Oldřich Vondruška, Ph.D. (lecturer)
Guaranteed by
PhDr. Petr Suchý, Ph.D.
Department of International Relations and European Studies – Faculty of Social Studies
Contact Person: Olga Cídlová, DiS.
Timetable
each odd Wednesday 16:00–19:30 U23
Course Enrolment Limitations
The course is only offered to the students of the study fields the course is directly associated with.

The capacity limit for the course is 55 student(s).
Current registration and enrolment status: enrolled: 0/55, only registered: 0/55
fields of study / plans the course is directly associated with
there are 17 fields of study the course is directly associated with, display
Course objectives (in Czech)
Hlavním zaměřením daného kurzu má být seznámení studentů s revolučními událostmi, které proběhly ve vybraných zemích Blízkého východu v první polovině roku 2011. V době, kdy region Blízkého východu prochází bezprecedentní historickou proměnou díky pádu řady dlouhodobě panujících režimů, mají studenti možnost poznat a zamyslet se nad podobnými či rozdílnými politickými a socio-ekonomickými podmínkami v jednotlivých zemích a analyzovat je v rámci celého regionu Blízkého východu a severní Afriky. U vybraných případů bude rovněž posuzován vliv významných regionálních či světových mocností na vnitropolitickou situaci, stejně jako se budou moci studenti zamyslet na základě analýzy dostupných informací nad možným vývojem daných zemí v blízké budoucnosti. Důraz bude kladen na samostatnou práci studentů s dostupnými informačními zdroji (odborná literatura a internetové zdroje) a následně na schopnost výsledky vlastního zkoumání prezentovat a obhájit před ostatními studenty.
Syllabus (in Czech)
  • 1) Tunisko Výzkumné otázky: Jaké byly politické, ekonomické a sociální poměry v Tunisku za vlády ben Alího? Jaké byly hlavní příčiny vypuknutí masových protestů proti jeho vládě? Definujte hlavní mezníky vedoucí k pádu jeho režimu. Jaký moment rozhodl o vítězství revoluce? Kde se objevily hlavní konfliktní linie – příznivci a odpůrci revoluce? Jaký vliv měl pád ben Alího na okolní státy a širší region Blízkého východu? Jaká byla reakce mezinárodního společenství jmenovitě Egypta, EU a USA? Jak se vyvíjel postoj Francie k revoluci v Tunisku – zapojení jednotlivých francouzských politiků? Povinná četba: Gombár, Eduard: Kmeny a klany v arabském Maghribu, Praha 2007, str. 39-88. (50) Doporučená literatura: Girgle, Patrik: Tunisko. Praha, Libri. 2007. 2) Egypt Výzkumné otázky: Jaké panovaly politické, ekonomické a sociální poměry v Egyptě za prezidenta Mubáraka? Jaké byly hlavní příčiny vypuknutí masových protestů proti jeho vládě? Definujte hlavní mezníky vedoucí k pádu jeho režimu. Jaký moment rozhodl o vítězství egyptské revoluce? Kde se objevily hlavní konfliktní linie – příznivci a odpůrci revoluce? Jaký vliv měl pád egyptského prezidenta na okolní státy a širší region Blízkého východu? Jaká byla reakce mezinárodního společenství jmenovitě EU, LAS a Sýrie, Saúdské Arábie, Iráku a Íránu? Jak se vyvíjel postoj USA k egyptské revoluci? Jaký byl postoj Izraele k egyptské revoluci a jaký vliv by mohla mít změna poměrů na egyptsko-izraelské vztahy a palestinsko-izraelský konflikt? Jaké jsou základní podobnosti a rozdílnosti mezi tuniskou a egyptskou revolucí? Jaký lze očekávat scénář vývoje v novém politickém uspořádání – převážení liberálních či nábožensko-fundamentalistických sil, zvýšená role armády? Povinná četba: Bradley, John R.: Inside Egypt. The Land of the Pharaohs on the Brink of a Revolution. Basingstoke 2009, str. 56-70, 201-234. (48) Doporučená literatura: Gombár, Eduard, Bareš, Ladislav, Veselý, Rudolf: Dějiny Egypta. Praha, NLN. 2010. 3) Libye Výzkumné otázky: Jaké existují politické, ekonomické a sociální poměry v Libyi za vlády plk. Kaddáfího? Charakterizuje politicko-mocenskou strukturu a bezpečnostní aparát Kaddáfího režimu. Jaké byly hlavní příčiny vypuknutí masových protestů proti jeho vládě? Definujte hlavní mezníky občanské války v Libyi. Srovnejte formování spojenecké koalice a deklarované cíle vojenské operace proti Iráku v roce 2003 a vojenské operace proti Libyi. Kde se objevily hlavní konfliktní linie – příznivci a odpůrci revoluce? Jaké bylo složení rebelských skupin a odkud získaly materiální a vojenskou podporu? Proč došlo v Libyi k ozbrojenému povstání na rozdíl od ostatních arabských států? Jaký vliv měla egyptská revoluce na libyjské události? Jaká byla reakce mezinárodního společenství jmenovitě EU, LAS, AU, Francie a USA? Jak se vyvíjel postoj Itálie k revolučním událostem v Libyi? Čím odůvodnilo mezinárodní společenství ozbrojený zásah v Libyi? Postoje členů RB OSN s právem veta? Jaké budou podle Vašeho názoru možné důsledky vojenského zásahu na další politický vývoj Libye? Povinná četba: Gombár, Eduard: Kmeny a klany v arabském Maghribu, Praha 2007, str. 19-36. Gombár, Eduard: Dramatický půlměsíc. Sýrie, Libye a Írán v procesu transformace. Praha 2001, str. 83-119. (54) 4) Alžírsko Výzkumné otázky: Analyzujete politické a sociální uspořádání Alžírska. Charakterizuje politicko-mocenskou strukturu režimu prezidenta Boutefliky. Jaké jsou současné ekonomické a sociální podmínky v zemi? Jaký byl oficiální postoj oficiálních alžírských představitelů vůči revolucím v Tunisku, Egyptě a Libyi? Proč? Jaké existují bezpečnostní hrozby Alžírsku v souvislosti s revolucemi v severní Africe? Jak se odrazily revoluční události na BV na chování alžírské veřejnosti – hlavní zdroje protestů a program? Jaká byla reakce a opatření přijatá alžírskou vládou? Jak vidíte další vývoj Alžírska v blízké budoucnosti? Povinná četba: Gombár, Eduard: Kmeny a klany v arabském Maghribu, Praha 2007, str. 91-145. (55) Evans, Martin; Phillips, John: Algeria. Anger of the Dispossessed, New Haven 2007, str. 270-300. (31) 5) Jemen Výzkumné otázky: Jaké jsou politické, ekonomické a sociální poměry za vlády prezidenta Sáliha? Popište mocensko-politickou strukturu Sálihova režimu. Stručně analyzujte hlavní jemenská mocensko-politická centra, jejich zájmy a vliv na vývoj země. Díky čemu se podařilo udržet prezidentu Sálihovi tak dlouho u moci? Jaké byly hlavní příčiny vypuknutí masových protestů proti jeho vládě? Jaká událost byla hlavním spouštěcím mechanismem pro vypuknutí revoluce? Zkuste definovat hlavní mezníky masových demonstrací proti režimu prezidenta Sáliha. Odkud se převážně rekrutovali jeho příznivci a naopak skupiny s nejsilnějšími protivládními postoji? Charakterizujte postoj Spojených států, EU a GCC (v čele se Saúdskou Arábií) k vládě prezidenta Sáliha. Srovnejte postoj Západu vůči revolučním událostem v Libyi a Jemenu. Jaké jsou podle Vašeho názoru možné konsekvence pádu Sálihova režimu na vnitropolitický vývoj a celý region Arabského poloostrova a Afrického rohu? Povinná četba: Gombár, Eduard: Kmeny a klany v arabské politice, Praha 2004, str. 97-123. (27) Clark, Victoria: Yemen. Dancing on the Heads of Snakes. New Haven 2010, str. 235-288. (54) 6) Saúdská Arábie Výzkumné otázky: Charakterizujte strukturu saúdského politického systému. Jaké jsou nejvážnější politické, sociální a ekonomické problémy saúdské společnosti? Jaké je postavení šíitské menšiny a jeho možné konsekvence? V čem spočívá reformní úsilí současného krále Abdulláha – jeho úspěchy a nedostatky? Jaká byla reakce saúdského režimu na propuknutí protestů v Bahrajnu a proč? Jaký byl vztah Saúdské Arábie k Sálihovu režimu v Jemenu a jak a proč se tam angažovala? Jaký je možný scénář vývoje v Saúdské Arábii ve světle aktuálního vývoje na BV? Povinná četba: Gombár, Eduard: Kmeny a klany v arabské politice, Praha 2004, str. 33-57. (25) Ottaway Marina, Choucair-Vizoso Julia (eds.): Beyond the Facade: Political Reform in the Arab World, Washington 2008, str. 187-211. (25) Doporučená literatura: Bouček, Jaroslav: Saúdská Arábie. Praha, Libri. 2005. 7) Bahrajn Výzkumné otázky: Charakterizujte strukturu politického systému země – instituce, vládnoucí královská rodina a občané. Jaké je postavení a vztahy mezi sunnitskou menšinou a šíitskou většinou? Jaká je současná politická, sociální a ekonomická situace Bahrajnu? Jaké jsou politické a vojenské vztahy vládnoucího režimu k USA, VB, Saúdské Arábii a Íránu? Jaké byly hlavní příčiny vypuknutí demonstrací v Bahrajnu a jaká byla reakce vlády? Charakterizujte jednotlivé opoziční skupiny a jejich požadavky. Jaký postoj k revolučním událostem zaujaly USA, VB, GCC a proč? Jaká byla reakce Íránu a představitelů Iráku a proč? Jaký očekáváte vývoj v zemi v blízké budoucnosti? Povinná četba: Louër, Laurence: Transnational Shia Politics. Religious and Political Networks in the Gulf. London 2008, str. 33-39, 156-161, 235-239, 255-258, 285-295. (33) 8) Írán Výzkumné otázky: Charakterizujte průběh a požadavky masových demonstrací v Íránu po prezidentských volbách roku 2009. Jaká byla reakce představitelů režimu (Chameneí, Ahmadínežád) a opozičních skupin (Chatámí, Kárúbí, Rafsandžání)? Jak na tyto události reagoval Západ? Srovnejte současné revoluce v arabských zemích s íránskými demonstracemi v roce 2009 – podobnosti a rozdíly. Jaká byla oficiální reakce Íránu na revoluční události v Egyptě, Bahrajnu, Jemenu a Sýrii? Čím se lišily a proč? Lze očekávat podobný vývoj v Íránu v blízké budoucnosti? Povinná četba: Gombár, Eduard: Dramatický půlměsíc. Sýrie, Libye a Írán v procesu transformace. Praha 2001, str. 121-157. (37) Takeyh, Ray: Hidden Iran. Paradox and Power in the Islamic Republic. New York 2006, str. 31-57, 217-226. (36) Doporučená literatura: Axworthy, Michael: Dějiny Íránu. Praha, NLN. 2009. 9) Sýrie Výzkumné otázky: Charakterizujte strukturu politicko-bezpečnostního aparátu současného režimu. Popište nábožensko-etnické složení Sýrie a její zapojení do politických a ekonomických struktur. Jaké jsou hlavní politické, ekonomické a sociální problémy země? Popište šíření a průběh demonstrací – oblasti, požadavky protestujících, významné mezníky. Jaký byl vývoj postojů exilových (Muslimské bratrstvo) a domácích opozičních skupin? Jaká byla reakce a opatření vládnoucího režimu s postupnou gradací masovosti a požadavků demonstrací? Jaká byla informovanost o reálných událostech v zemi v západních a arabských médiích (al-Džazíra, al-Arabíja)? Jak se vyvíjelaa reakce mezinárodního společenství (USA, EU, Rusko, Turecko, Írán, Saúdská Arábie)? Jaké jsou možné konsekvence v případě pádu režimu na regionální uspořádání (Libanon, Palestina, Izrael, Írán, Irák) Povinná četba: Gombár, Eduard: Dramatický půlměsíc. Sýrie, Libye a Írán v procesu transformace. Praha 2001, str. 19-81. (63) Hinnebusch, Raymond: Syria. Revolution from Above. New York 2001, str. 65-88. (24) Ottaway Marina, Choucair-Vizoso Julia (eds.): Beyond the Facade: Political Reform in the Arab World. Washington 2008, str. 71-93. (23) 10) Jordánsko Výzkumné otázky: Charakterizujte politickou a sociální situaci v Jordánsku během revolučních událostí na BV? Jaká byla reakce vlády a veřejnosti na probíhající revoluce na BV (Egypt, Libye, Sýrie, Bahrajn)? Analyzujte systém politické moci (politické strany, parlament (způsob a podmínky voleb do parlamentu), vláda, král). Charakterizujte podíl tradičních zajordánských kmenů a občanů palestinského původu na politické moci a v bezpečnostních silách, loajalitu vůči vládnoucí dynastii, politická a sociální práva Palestinců, vztahy mezi tradičními zajordánskými kmeny a Palestinci. Charakterizujte proběhlé demonstrace v Jordánsku a postoje jednotlivých politických uskupení. Definujte hlavní aspekty reformy politického systému – postoje a zájmy klíčových aktérů. Jaký lze předpokládat možný vývoj na základě proběhlých událostí? Povinná četba: Gombár, Eduard: Kmeny a klany v arabské politice, Praha 2004, str. 133-152. (20) Ottaway Marina, Choucair-Vizoso Julia (eds.): Beyond the Facade: Political Reform in the Arab World, Washington 2008, str. 45-71. (27) 11) Kuvajt Výzkumné otázky: Definujte systém politické moci v Kuvajtu – úlohu a pravomoci jednotlivých institucí. Popište kmenovou strukturu kuvajtské společnosti a její vliv na výkon politické moci. Jaké je náboženské složení obyvatelstva a jeho vliv na politickou situaci? Charakterizujte politické, ekonomické a sociální podmínky v zemi na počátku roku 2011. Charakterizujte postavení všech obyvatel Kuvajtu – politická a sociální práva? Jaké jsou zájmy a vliv významných vnějších aktérů (Saúdská Arábie, Irák, Írán, USA) na kuvajtskou politiku? Jaká byla reakce kuvajtské veřejnosti a následně vlády na revoluční události na BV? Jaké jsou hlavní hrozby pro stabilitu kuvajtského politického systému? Povinná četba: Gombár, Eduard: Kmeny a klany v arabské politice, Praha 2004, str. 65-71. (7) Louër, Laurence: Transnational Shia Politics. Religious and Political Networks in the Gulf. London 2008, str.46-65, 167-176, 250-255. (36) 12) Katar Výzkumné otázky: Definujete kmenovou a politickou strukturu země. Jaká je politická a sociální situace země a její náboženské složení? Analyzujte hlavní pilíře a zájmy katarské zahraniční politiky (včetně vztahů se Západem a palestinská otázka). Vliv revolučních událostí na Katar – pasivní objekt či aktivní formovatel? Jaký byl postoj Kataru k událostem v Egyptě, Libyi, Sýrii, Jemenu a Bahrajnu a proč? Lze pozorovat nějaké zásadní rozdíly v postojích k jednotlivým zemím? Role TV Al-Jazeera – objektivní pozorovatel či nástroj katarské ZP? Povinná četba: Gombár, Eduard: Kmeny a klany v arabské politice, Praha 2004, str. 72-73. (2) Blanchard, Christopher M.: Qatar: Background and U.S. Relations. Congressional Research Service. 2011, str. 1-24. (24) Doporučené informační zdroje: Al Arabiya English Al Jazeera English BBC World News The Guardian Middle East Report Online The Wall Street Journal The Washington Post Lokální noviny jednotlivých států v anglické mutaci na internetu Vyhledávač knihovny FSS MU na novinové a časopisové zdroje (ProQuest, JSTOR ad.)
Teaching methods (in Czech)
Požadavky Podmínkou pro úspěšné zakončení kurzu je vypracování referátu. Vybraná skupina studentů/studentek vypracuje referát na dané téma (s uvedením použitých zdrojů), který bude následně prezentovat v délce 30 minut v podobě stručné power pointové prezentace. Referát by měl obsahovat odpovědi na všechny výzkumné otázky a další získané informace a vlastní úvahy a závěry skupiny související s daným tématem. Ostatní studenti si připraví jednu otázku na dané téma, kterou následně položí během diskuze. Po prezentaci bude následovat doplňující výklad a komentář vyučujícího (cca 30 minut) a poté bude prostor pro kladení otázek a diskuzi na základě předchozí přednášky a přečtené povinné literatury (cca 30 minut). Hodnocení Vypracování referátu a jeho následná prezentace bude hodnocena na základě schopnosti studentů adekvátně zodpovědět výzkumné otázky, schopnosti vlastního úsudku a využití informačních zdrojů. Maximální ohodnocení, kterého je možné dosáhnout, je 30 bodů. Dále studenti na konci kurzu složí písemnou zkoušku. Termíny konání testu a oznámení výsledků se studenti dozví v závislosti na časovém harmonogramu podzimního semestru 2011/2012. Otázky testu budou formulovány primárně na základě odpřednášené látky s přihlédnutím k vybraným textům povinné literatury. Test se bude skládat ze 6 otevřených otázek s maximálním hodnocením 5 bodů. Maximálně je tak z testu možno dosáhnout 30 bodů. Pro úspěšné absolvování kurzu je nutné, aby student obdržel nejméně 35 bodů z maximálního počtu 60 bodů. Stupnice hodnocení: A: 60–57 bodů B: 56–52 bodů C: 51–45 bodů D: 46–41 bodů E: 40–35 bodů F: 34 – 0 bodů Studenti, kteří dosáhnou 34 bodů a méně, mají právo test opakovat v dalším opravném termínu. Výsledek hodnocení předmětu zjistí studenti v informačním systému univerzity (www.is.muni.cz).
Language of instruction
Czech
Further comments (probably available only in Czech)
Study Materials
The course is taught annually.
The course is also listed under the following terms Spring 2013, Autumn 2013.
  • Enrolment Statistics (Autumn 2011, recent)
  • Permalink: https://is.muni.cz/course/fss/autumn2011/MVZ212