FF:UZPHK2201 Systematic Philosophy - Course Information

UZPHK2201 Systematic Philosophy

Extent and Intensity

0/0. 5 credit(s). Type of Completion: zk (examination).

Teacher(s)

prof. PhDr. Josef Krob, CSc. (lecturer)

Guaranteed by

prof. PhDr. Jan Zouhar, CSc.
Department of Philosophy – Faculty of Arts
Contact Person: Hana Holmanová

Timetable

Fri 22. 2. 10:00–11:35 B11, Fri 28. 3. 10:00–11:35 B11, Fri 6. 6. 13:20–14:05 B11

Course Enrolment Limitations

The course is only offered to the students of the study fields the course is directly associated with.

fields of study / plans the course is directly associated with

• Upper Secondary School Teacher Training in Social Studies Basics (programme FF, N-SS)

Syllabus (in Czech)

• Ontologie
• Dějiny
• Minimum - klíčové problémy a výrazy (jde jen o základní povědomí a schopnost přiřadit problém či výraz osobě filosofa, historické etapě, dalším filosofickým souvislostem): Poznámka (četba pramenné literatury) znamená, že trvám na dobré znalosti originálního textu. U ostatních je znalost také žádoucí, ale v této přehledové fázi je možné ji ponechat až dalším kurzům věnovaným speciálně dějinám filosofie. Po prokázané schopnosti orientovat se v naznačené problematice je možno přistoupit k rozpravě o některém z uvedených témat. Řád (a chaos) Teorie přirozených míst a přirozených pohybů (četba pramenné literatury) Příčiny pohybu podle Aristotela (četba pramenné literatury) Stvoření času u Augustina (četba pramenné literatury) Otázka substance (substancí) a typy ontologie jako řešení problému Absolutnost času a prostoru Čas a prostor jako apriorní formy nazírání Jinobytí Ontologické výrazy a problémy ve fenomenologii E. H. - čas a podstata Fundamentální ontologie Fenomenologická ontologie Témata:
• 1. Řád a chaos Historie: Přehled řecké kultury osidlování maloasijského pobřeží a kolonizace, vznik polis řecko-perské války a vrcholné období řecké polis, zejména Athény krize polis a vliv Makedonie 2. Aristoteles, fyzika a filosofie v helénistickém období Filosofie: Vlastnosti řádu, důsledky přijetí myšlenky řádu, pokus o domýšlení do současnosti 2. Fyzika a etika Historie: Helénismus, mimořecké vlivy filosofie: přírodně-filosofické koncepce a jejich variace pro etické záměry 3. Augustinus a čas Historie: Společenské a ideologické proměny v souvislosti s křesťanstvím Filosofie: Pojetí času a zásadní odlišnosti od předchozích koncepcí 4. Čas a prostor ve středověké filosofii Historie: Středověká kultura, umění a obchod Filosofie: Pojetí času a prostoru mimo filosofické koncepce - literatura, umění, praktická orientace 5. Novověká věda a mechanický materialismu Historie: Evropa v 17.-18. století - politické dějiny Filosofie: Gnoseologická témata v ontologii, problém subjektu, fyzikálně-filosofické koncepce přírody 6. Konec systémů jednoho muže Historie: 1. polovina 19. století - průmyslová revoluce, politické změny v Evropě Filosofie: Ontologicky relevantní charakteristiky Hegelova systému - idea vývoje, dialektika, kategorie 7. Filosofie a věda Historie: 2. polovina 19. století - rozvoj přírodních věd, hlavní objevy Filosofie: vznik nových filosofických orientací jako reakce na rozvoj ostatních věd (scientistická a antropologická větev) 8. Fenomenologie a existencialismus Historie: Světové války - jejich příčiny a výsledky, Filosofie: Heidegger, Sartre a jejich ontologické výpovědi 9. Novopositivismus a "konec ontologie", Whithead Historie: Rozvoj přírodních věd v 1. pol. 20. století Filosofie: Pozitivismus jako konec tradiční ontologie
• Literatura:
• sb. Kosmos a živly. Praha 1992. Zlomky předsokratovských myslitelů (Miléťané, Pýthágoras, Démokritos, éleaté, Hérakleitos) Aristoteles: Fyzika, O nebi, O vzniku a zániku. Augustinus: Vyznání (kniha 11, XI-XXVIII, XXX), O boží obci Galilei: Rozhovor o dvou největších soustavách, ptolemaiovské a koperníkovské. Descartes: Rozprava o metodě, Principy filosofie Holbach: Systém přírody. Kant: Kritika čistého rozumu (Transcendentální estetika, pasáž o antinomiích čas a prostor). Engels: Dialektika přírody (předmluvy). Husserl: Idea fenomenologie. Hartman: Nové cesty ontologie. Heidegger: Bytí a čas (úvodní pasáže o formulaci otázky). Studijní pomůcka: J. Krob: Z dějin ontologie, Torzo, Brno 2001. J. Šmajs, J. Krob: Evoluční ontologie, Brno 2003 (pasáže k dějinám ontologie). Filozofie 17.-18. století
• Problémy:
• Minimum - klíčové problémy, pojmy a výrazy. Po prokázané znalosti místa uvedených kategorií v systému je možné se dál bavit na uvedená témata. Problém definice hmoty Smysluplný (tj. nemusí být vyčerpávající, ale bezrozporný, ne v logickém kruhu apod.) pokus o definici času a prostoru Homogenita a izotropie času a prostoru Dynamická a strukturní změna Rozlišení kauzality a determinismu Rozlišení zákona a zákonitosti Podstata zákonitosti Definice systému a základní typy systému Definice informace a její základní rozlišení
• Témata:
• 1. Otázka bytí Bytí jako problém jazykový a logický Substanční a relační ontologie 2. Pojmy hmota a příroda Hmota jako pojem (obecný pojem, substance, definice hmoty) Příroda, vesmír, svět 3. Prostor Jazykový vhled a praktické chápaní prostoru Prostor a prostředí Otázka konečnost a nekonečnost (prostoru) reálného světa 4. Čas Jazykový vhled a praktické chápaní času Filosofické důsledky moderních fyzikálních teorií Nefyzikální koncepce času 5. Pohyb Příčiny a formy pohybu Pohyb, změna, transformace, typy změn Pohyb a evoluce 6. Kauzalita a determinismus Definice a rozlišení kauzality a determinismu a jejich typy Problémy kauzality a její nahrazování Determinismus, indeterminismus, 7. Zákon a zákonitost, nutnost a nahodilost (pouze přírodní z.) Podstata zákonitosti, typy zakonitostí, zákon jako formulace Nutnost a nahodilost a otázka jejich objektivnosti Chaos - nové pojetí řádu a chaosu 8. Nové kategorie v ontologii - systém, struktura, funkce, informace Místo a úloha nových kategorií, pokus o definici, typologii, úloha v systému evoluční ontologie Evoluční ontologie: contradictio in adiecto?
• Literatura:
• J. Šmajs, J. Krob: Evoluční ontologie, Brno 2003. J. D. Barrow: Teorie všeho. MF 1996. S. Hawking: Stručná historie času. Praha 1991. Krob, Šmajs: Úvod do ontologie. Brno 1991, 1994. I. Prigogine: Čas k stávání. Praha 1997. J. Šmajs: Ohrožená kultura. J. Zeman: Filozofie a přírodovědecké poznání Sb. Konec ontologie
• Gnoseologie
• klíčové problémy, pojmy a výrazy. Po prokázané znalosti místa uvedených kategorií v systému je možné se dál bavit na uvedená témata. Agnosticismus, gnoseologický optimismus, dogmatismus, relativismus, skepse, metodická skepse Pravda, pravdivost a správnost Pravdivost a "shoda se skutečností" - vztah izotropie Znak, symbol, pojem Subjekt a "god's like position" Počitek, vjem představa - pojem, soud, úsudek Funkce teorie - explanace a predikce Metody - pozorování, měření, experiment, analogie, modelování, simulace, indukce, dedukce
• 1. Gnoseologické postoje Základní přístupy k teorii poznání, typologie gnoseologických postojů, jejich problémy a omezení - agnosticismus, dogmatismus, relativismus, optimismus, skepse, metodická skepse, hyperskepse. 2. Ontologie a gnoseologie Subjekt jako substance, priorita Fyzikální, biologické hranice lidského poznání 3. Pravda a pravdivost, konzistence a kompatibilita Pravda, omyl, lež jako problémy ontologie, gnoseologie a axiologie Pravda, pravdivost a správnost Hlavní koncepce a teorie pravdy 4. Jazyk a poznání Jazyk a řeč, otázka vrozenosti a získaní komunikačních prostředků Konvence v jazyce, informace, šum a redundance v jazyce běžném a vědeckém R. Carnap a jeho klasifikace vět a funkce jazyka 5. Subjekt a objekt Stručný přehled problém subjektu od Descarta po současnot Subjekt jako objektivní pozorovatel v novověké vědě Problematice klasického pozorovatele v moderní vědě 6. Empirické a racionální, empirie a teorie Problémy empirismu a racionalismu Empirické a racionální jako stupně poznání, elementy těchto stupňů Teoretické důsledky empirického konání. 7. Výstavba a funkce vědecké teorie Věda a pavěda (či "alternativní věda") Vznik teorie - od faktu přes domněnku a hypotézu Hlavní funkce, typy teorie 8. Metody Specifické a univerzální Empirické a racionální metody 9. Explanace, predikce Vysvětlení jako předmět teorie Předvídání, jeho typy a možnosti
• F. Bacon: Nové organon. R. Descartes: Rozprava o metodě. A. Comte: Kurz pozitivní filosofie. Wittgenstein: Tractatus logico-philosophicus. R. Carnap: Filosofie a logická syntax. K. R. Popper: Věčné hledání. (autobiografie) B. Russel: Logika, věda, filozofie, společnost. Praha 1993 J. D. Barrow: Teorie všeho. MF 1996. I. Holzbachová: Problém relativismu v moderní vědě. SPFFBU B 42, 1995. J. Krob: Horizonty vesmíru a poznatelnost. Sb. Filozofie v dějinách a současnosti, Brno 1986, s. 263269. J. Krob: Rádlova Moderní věda a moderní věda. Sb. České filosofické myšlení ve třicátých letech našeho století, Brno 1989, s. 3339. J. Krob: Antropocentrismus ve vědě a kulturní kontext. Universitas, 1991, s. 3336. J. Krob: Antropický princip. SPFFBU, Brno 1992, B 39, s. 3034. J. Krob: Antropocentrismus v otázkách a odpovědích, SPFFBU, B 40, Brno 1993, s. 1722. P. Materna: Svět pojmů a logika. Filosofia, Praha 1995. E. Morin: Věda a svědomí. Atlantis 1995. E. Rádl: Moderní věda. Praha 1926. G. I. Ruzavin: Vědecká teorie. Svoboda, Praha 1984. B. Russel: Logika, věda, filozofie, společnost. Filozofiei a současnost Svoboda Praha 1993. P. Tichý: O čem mluvíme? Filosofia, Praha 1996. L. Tondl: Mezi epistemologií a sémantikou. Filosofia, Praha 1996 L. Tondl: Věda, technika a společnost. Filosofia, AV ČR 1994. B. Vlachová: Filosofické otázky přírodních věd. PedF MU Brno 1994. sb. Filosofie vědy. Svoboda, Praha 1968. sb. Model a analogie ve vědě, umění a filozofii. Filosofia, Praha 1994. sb. Realismus ve vědě a filosofii. Filosofia, Praha 1995.

Literature

• viz osnova

Language of instruction

Czech

Further comments (probably available only in Czech)

Study Materials
Information on the extent and intensity of the course: 10 hodin konzultací.

• Enrolment Statistics (Spring 2008, recent)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/course/phil/spring2008/UZPHK2201