Mých prvních prvních pět minut v roli učitelky zeměpisu - PřF:XS020 Miniprojekty - Diskuse

Také se hlásím k mým "odučeným" prvním pěti minutám :)Je to už víc než měsíc
zpátky, takže se mi možná nepovede vyjádřit všechno, co bych si představovala.

V inspiratoriu s tématem "první učitelova hodina ve třídě", jak sem si to
nazvala, jsme ve dvojících vymýšleli náplň těch prvních pěti minut. Protože nám
bylo řečeno, že to hned budeme všichni zkoušet, vzaly jsme to vážně a opravdu
jsme to promyslely, připravily a ne jen prokecaly :)
Nakonec všechno bylo jinak, ale protože sem si to chtěla vyzkoušet, přihlásila
jsem se hned na další hodinu.

Na našem plánu jsem toho moc nezměnila, protože se mi zdál dobrý a doma sem se
jen pokusila body v odrážkách vyjádřit celými větami (v duchu).
Z minulé hodiny jsem si hodně vzala o očním kontaktu, a tak jsem se v úvodu mého
výstupu snažila všem podívat do očí.
Předtím jsem samozřejmě pozdravila a žáci se postavili, čehož si vážím, protože
u všech výstupu to tak nebylo - bez vyzvání.
Poté jsem se samozřejmě představila, neboť si myslím, že je to slušné a každý by
měl vědět "s kým má tu čest". Ke jménu jsem připojila praktické informace o tom,
kde mě žáci jako učitele mohou ve škole najít, co učím...
Protože já jako učitel nejsem jediným účastníkem hodiny, přijde mi vhodné, abych
se dozvědela i od žáků jejich jména. Krátké představení žáka se mně osobně zdá
užitečné a z mého pohledu to prospěje nejen k jejich vzájemnému poznání, ale i
ke vzbuzení dojmu, že mi nejsou lhostejní a případnému směřování příkladů ve
výkladu.
Protže si učitel není schopen takové množství jmen v tak krátké chvíli
zapamatovat, požádala jsem žáky o vytvoření cedulek se jménem - klasická, ale
zřejmě ověřená metoda.
V rámci seznamování jsem žákům položila otázku, zda jim nebude vadit, když jim
budu tykat. Přece jen se jedná o střední školu, jejich další level a někteří už
by se mohli cítit natolik "dospělí", že by jim tykání mohlo dělat problém.
Naopak by se zase někdo mohl cítit jako na vojně, kdyby jim už v 15 letech někdo
celý den vykal. Zeptat se tedy a domluvit se ke všestranné spokojenosti, si
myslím je dobrý kompromis.
Po seznamovacím úvodu jsem se přesunula k úvodu ze stránky učiva a průběhu
našeho vzájemného setkávání. Vymezení pravidel, plány, cíle, zkoušení,
exkurze...
Na konec své části úvodní hodiny jsem měla vymyšlenou zeměpisnou hru, hranou ve
skupinkách, ale vzhledem k tomu, že už "zazvonil zvoneček", jsem ji nestihla.

K mým pocitům z prvních prvních pěti minut bych chtěla říct - napsat, že si
myslím, že se mně to povedlo, vše jsem udělala a řekla tak, jak jsem si
naplánovala a nervózní jsem také nebyla. Ohlasy "mých žáků" byly kladné a
pochvalné:) jediná záporná věc, co se v komentářích objevila bylo mé potiché
mluvení. Což mě nijak nepřeklavilo, protože jsem si toho vědoma.