Analytické myšlení a úsudky - Diskusní fórum k přijímacímu řízení 2012 - Discussion forum
elektro. 2010/var. 1/ot. 52,54,59
Jen doufám, že ten odkaz nebude brán jako nějaká reklama nebo tak něco.můžete u té stejné varianty příklad 44 a 45
Sběr papíru přenechám kolegovi a zkusím příklad 45.
2 B = 1/2 P + 15
1 R + 2 P = 130
Z první rovnice víme, kolik stojí 2 kila brambor, abychom dostali cenu 4 kil,
musíme celou rovnici násobit 2.
4 B = P + 30
Z druhé rovnice zase získáme cenu 1 kilogramu rajčat tak, že pomeranče převedeme
na pravou stranu rovnice. Pak rovnici dělíme 2 a získáme cenu 1/2 kilogramu
rajčat.
1 R = 130 - 2 P
1/2 R = 65 - P
Teď dáme dohromady brambory a rajčata, přičemž pomeranče se vykrátí.
4 B + 1/2 R = P + 30 + 65 - P
4 B + 1/2 R = 95
Ve škole proběhla soutěž ve sběru papíru. Filip přinesl více papíru než Hanka
i Jana, ale méně než Gustav. Dvojice Gustav–Emil odevzdala celkem méně pa-
píru než dvojice Filip–Jana. Vyberte tvrzení o této pětici, jehož pravdivost vy-
plývá z uvedených informací:
a) Jana skončila na třetím místě.
b) Nejvíce papíru přinesl Gustav.
c) Nejméně papíru přinesla Hanka.
d) Nejméně papíru přinesl Emil.
e) Hanka skončila předposlední.
Z první věty:
F>H , F>J, F<G,
tedy i G>F>H, G>F>J
Pokud by Emil přinesl víc papíru než Gustav, musel by přinést nejvíc papíru ze
všech školáků a Gustav by přinesl druhé největší množství. (Z první věty víme,
že Gustav přinesl víc než Hanka, Filip i Jana,kteří by skončili na 3.-5. místě.)
přinést nejvíc papíru. Ale protože dvojice Filip-Jana přinesla víc papíru,
nemůže tato situace nastat.
Tedy i Emil přinesl méně než Gustav => Gustav přinesl nejvíc ze všech.
Míšu si označíme jako x, Moniku jako y. Upozorňuju, že ty počty, o které se liší
Míša s Monikou, vztahuju k Monice, tedy pravé straně rovnice. Jde to i opačně.
Pokud má Monika o 15 pastelek míň, tak potřebuje 15 pastelek, aby měla jako
Míša.
x = y + 15
Míša dá 1/4 svých pastelek Monice, takže bude mít jen 3/4 původního počtu (3/4
x). Naopak Monice k jejím "y" pastelkám přibude ještě čtvrtina Míšina počtu (y +
1/4 x). Teď má Míša o 5 pastelek míň, proto musím Monice 5 pastelek odebrat, aby
měly stejně.
3/4 x = y + 1/4 x - 5
Ačkoliv nemám ráda dosazovací metodu, v tomto případě bude nejlepší. X z první
rovnice si dosadím do druhé.
3/4 (y + 15) = y + 1/4 (y + 15) - 5 násobím celou rovnici 4
3 (y + 15) = 4 y + y + 15 - 20
-2 y = - 50
y = 25
pastelek.
Otázka č.55, r. 2011
Nevím si rady, poradíte mi?¨
Dvě kila brambor stojí o 15 Kč více než půl kila pomarančů... Kilo rajčat a dvěkila pomerančů stojí dohromady 130 Kč, Kolik stojí čtyři kila brambor a půk kila
rajčat dohromady?
a)145 Kč
b) 190 Kč
c) 95 Kč
d) 115 Kč
e) Nelze určit
Otázka č.55
Dvě kila brambor stojí o 15 Kč více než půl kila pomerančů.
2*B=15 + 0.5*P | *2
4*B=30 + P
Kilo rajčat a dvě kila pomerančů stojí dohromady 130 Kč.
R + 2*P = 130 | -2*P
R = 130 - 2*P | *0.5
0.5*R = 65 - P
4*B + 0.5*R = (30 + P) + (65 - P) = 30 + 65 = 95
Úsudky
Dobrý den,
chci Vás požádat o radu při řešení tohoto typu příkladů, kdy v zadání pracujeme
s více než dvěma výroky. Četl jsem si vysvětlení pod příkladem, ale ani to mi
nepřišlo srozumitelné. Děkuji za odpověď.
http://muni.cz/tsp/analyticke/24
http://muni.cz/tsp/analyticke/27Příklad 24
Z toho řešení bych vypíchla důležitou větu - pokud tvrzení vyplývá z nějakého
tvrzení, pak je za stejných podmínek pravdivé (a já dodávám, že taky nepravdivé
- pokud neplatí zadaná věta, nesmí platit ani to tvrzení, které z ní vyplývá).
Pokud zneguju tu možnost, která vyplývá ze zadané věty, pak zadaná implikace
taky nesmí platit (musím dostat negaci té implikace).
První zadaná věta je implikace. Ta je nepravdivá jen tehdy, pokud první část
(jestliže...) platí a zároveň druhá(,pak...) ne. Když zneguju tvrzení D, nemám
dost informací, abych mohla říct, že zadaná implikace neplatí. Tvrzení D proto
ze zadaných tvrzení nevyplývá.
Pokud zneguju implikaci v možnosti A (dostanu budu číst a nebudu spát), neměla
by zadaná implikace platit. Její první část platí a druhá taky, takže implikace
platí. Tvrzení A tedy ze zadaných tvrzení nevyplývá.
Teď zkusím možnost E. Když ji zneguju, vyjde mi, že nebudu spát a nebudu číst.
První část zadané implikace neplatí, druhá ano, tvrzení platí. Proto tvrzení E
ze zadaných tvrzení nevyplývá.
Teď zkusím možnost B. Po znegování dostanu budu spát a nebudu číst. Ani teď jsem
nedostala negaci zadané implikace.
věty vím, že nebudu studovat. Hurá, negací tvrzení C jsme dostali negaci zadané
implikace. Pokud neplatí tvrzení C, neplatí ani zadaná implikace. Tvrzení C
vyplývá ze zadané implikace.
Příklad 27
Stejný případ, jen hledáme možnost, která ze zadaných tvrzení nevyplývá. Když
tedy zneguju tu hledanou možnost, nesmím dostat negaci zadané implikace.
Františka je podle zadání skladnice, takže druhá část zadané implikace neplatí.
K tomu, abych dostala negaci této implikace, musí její první část platit.
Tvrzení A: Negace je, že Eva není číšnice a Dana není prodavačka. Dostala jsem
negaci zadané implikace, tedy implikace neplatí. Toto tvrzení vyplývá ze
zadaných tvrzení.
Tvrzení B: Negací je Eva je číšnice a Dana není prodavačka. Opět jsem dostala
negaci zadané implikace, i toto tvrzení z ní tedy vyplývá.
Tvrzení C: Negace je Eva není číšnice a Dana je prodavačka. Zase vyplývající
tvrzení.
Tvrzení D: Dana je prodavačka a Eva je číšnice. Tentokrát po znegování nedostanu
negaci původní implikace, toto tvrzení nevyplývá a je tak hledanou možností.
tato implikace je ekvivalentní k implikaci v možnosti A, jsme zjistili, že
původní implikace neplatí, takže opět tato možnost vyplývá ze zadání.
Strašně zdlouhavé, oba tyhle případy normálně řeším tabulkou pro tři výroky, je
to poněkud rychlejší, ale díky vám jsem i tenhle způsob řešení konečně
pochopila. děkuju.
- Re: Úsudky
můžu se zeptat jak vypadá tabulka pro tři výroky? A jak z ní potom vyčtu výsledek?
2. 5. 2012 14:41.00, Barbora Bučková (stud ESF MU), učo 347545- Re: Úsudky
- Ahoj, snad si ještě něco z logiky pamatuju, tak to zkusím :)
Výrok A: Dana je prodavačka
Výrok B: Eva je číšnice
Výrok C: Františka je skladnice
1. Věta: (!A or !B) => !C
2. věta: C
Možnost a) !B => A
Možnost b) !B or A
Možnost c) B or !A
Možnost d) A => !B
Možnost e) !A => B
No a teď už obrázek těch všemožných vztahů :) Zelené sloupce jsou ty naše zadané věty - pro zjištění, co z nich vyplývá, nás zajímají jen ty řádky, kde mají oba zelené sloupce hodnotu 1 (je jen jeden - označen červeným písmem). A aby z něho možnosti a)-e) vyplývaly, musejí mít na stejném řádku také 1. Což platí pro všechny kromě možnosti d) - ta tedy logicky nevyplývá z dvou zadaných tvrzení. Tohle je obecný postup, který funguje bezmyšlenkovitě všude :) jen někdy bývá trošku zdlouhavý
P.S.: Vykřičníkem značím negaci.
2. 5. 2012 15:17.05, Bc. Jan Václavík (stud FI MU), učo 325104 - Re: Úsudky
moc hezky vysvětleno a namalováno, díky moc :-))
2. 5. 2012 15:36.46, Barbora Bučková (stud ESF MU), učo 347545- Re: Úsudky
já tady ty tabulky nikdy nepochopím, nevím proč, asi jsem jediná, už 2 roky a nejsem schopná to pochopit
2. 5. 2012 19:41.51, Tereza Hašková, učo 171765- Re: Úsudky
A nechápeš ty operace (implikace, konjunkce...), nebo až tu samotnou konstrukci tabulky? Na ty operace je dobré tohle: http://www.karlin.mff.cuni.cz/katedry/kdm/diplomky/moravecdp/spojky.php .
3. 5. 2012 09:23.37, Petra Kočišová (stud PrF MU), učo 369559- Re: Úsudky
ty operace celkem jo ale nevím co se do té tabulky vše píše, strašně moc řádků sloupců všeho. Tady ten tvůj odkaz jsem studovala asi hodinu jako spousta dalších jiných tabulek a pořád ne. Vím, buď to pochopím nebo ne, jinak to naučit prostě nejde. takže :(
3. 5. 2012 11:15.10, Tereza Hašková, učo 171765- Re: Úsudky
1) Jeden sloupec je jeden jev, druhý sloupec druhý jev (a případně třetí sloupec třetí jev). 2) No a ty jedničky a nuly tam musíš napsat tak, abys na každém řádku měla jinou kombinaci. Je to něco podobného jako ten příklad s těmi kolečky (nějaký ten průzkum či co to bylo, zkoumali jsme jednotlivé jevy, ty byly ve sloupcích a ty nám vytvořily devět situací - devět řádků). Tady teda akorát ty sama rozmisťuješ ty jedničky a nuly a dostaneš čtyři (u tří výroků osm) různých situací - co situace, to řádek. 3) Další sloupce jsou pak něco jako podmínky, tam se píšou všechny výroky, které je potřeba tam napsat (ty zadané). 4) No a pak se už jen díváš, jestli ta podmínka vyjádřená ve sloupci platí pro tu situaci (to konkrétní rozmístění jedniček a nul) na řádku a podle toho tam píšeš 1 nebo 0. 5) Nakonec to vyhodnotíš. Takže příklad: Ovládám německý jazyk nebo ovládám anglický jazyk. Jestliže ovládám anglický jazyk, pak neovládám německý jazyk. Interpretujte, jestliže obě zadané věty platí. 1) Máme tam celkem dva jevy - anglický jazyk a německý jazyk. Je celkem jasné, že můžou nastat čtyři situace (angličtina; němčina, angličtina i němčina; ani angličtina, ani němčina). Budu mít tedy dva sloupce - dva jevy a čtyři řádky - čtyři různé situace, které můžou nastat. A N 2) Teď vytvořím pomocí 1 a 0 čtyři situace, které mohou nastat. A N 1 1 1 0 0 1 0 0 Hurá, na každém řádku mám jinou kombinaci 1 a 0, takže mám čtyři různé řádky, tedy 4 situace, které budu hodnotit. 3) V zadání máme dvě podmínky (dvě zadaná tvrzení), přidáme tedy dva sloupce, pro každou podmínku jeden. A N A v N A → N 1 1 1 0 0 1 0 0 4) Teď se budu dívat na jednotlivé ty situace (jednotlivé řádky) a zkoumat, jestli vyhovují podmínce v tom sloupci (pak píšu 1), nebo nevyhovují (píšu 0). 4a) První podmínka je disjunkce, vyhovují všechny řádky, kde je alespoň jedna 1, tedy všechny kromě posledního. Takže v příslušném sloupci budou tři jedničky a úplně dole 0. A N A v N A → N 1 1 1 1 0 1 0 1 1 0 0 0 4b) Druhá podmínka je implikace, s tou je to složitější, neplatí tehdy, jestliže platí první část věty a druhá ne. Tady máme první část věty (první jev) v 1. sloupci a druhou část ve druhém, první zádrhel je z krku. Musíme si ale dát pozor, že podmínka říká, že německý jazyk neovládám. Proto podmínce nevyhovují ty řádky, kde anglický jazyk ovládám (zůstává) a německý jazyk taky ovládám (tu druhou část věty jsem "převrátila"). A N A v N A → N 1 1 1 0 1 0 1 1 0 1 1 1 0 0 0 1 5) No a teď se podívám na vzájemný vztah těch podmínek (poslední dva sloupce) v jednotlivých situacích (řádky). V jaké situaci platí obě podmínky současně? V situaci 2 a 3. Takže učiním závěr - ovládám právě jeden z těch jazyků (buď angličtinu, nebo němčinu). Podle toho potom kroužkuju nějakou tu možnost.
5. 5. 2012 00:27.50, Petra Kočišová (stud PrF MU), učo 369559- Re: Úsudky
jen bych trošku poopravil bod 4b): Jestliže platí první část věty a druhá ne, tak implikace NEplatí - neboli 1 => 0 je 0
5. 5. 2012 07:55.49, Bc. Jan Václavík (stud FI MU), učo 325104
Analytické myšlení
Zdravím,
potřebuje poradit s řešením uloh typu:
Určete ekvivalentní výrok, výroku danému.
Doma mi chybí chleba nebo mi chybí máslo.
a)Doma mi nechybí chleba nebo mi chybí máslo
b)Jestliže mi doma chybí máslo, nechybí mi chleba
c)Doma mi chybí chleba a chybí mi máslo
d)Doma mi chybí chleba a nechybí mi máslo
e)Jestliže mi doma nechybí chleba, chybí mi máslo.
Děkuji, moc mi to pomůže.
Tohle je po tom, co chtěl kolega, procházka růžovou zahradou. Pro získání
přehledu o základních používaných operacích doporučím odkaz, který jsem dávala
slečně Řeřichové o pár vláken níže.
Pokud hledám výrok, který je ekvivalentní k danému výroku, musí tento výrok
platit a neplatit za stejných podmínek. Pokud zneguji zadaný výrok (zadaný výrok
tedy neplatí), nesmí platit ani výrok jemu ekvivalentní.
Takže začnu tím, že zneguju zadaný výrok - doma mi nechybí chleba a zároveň mi
nechybí máslo. Rovnou vyloučím možnosti A, C a D.
Teď zkusím, která ze zadaných implikací mi po znegování dá že mi nechybí chleba
a nechybí mi máslo.
pak" vyměním za "a". Takže pokud chci dospět k tomu, že mi nechybí ani jedna z
těch věcí, musí být první část tvrzení" "Jestliže mi nechybí,...". Vyloučila
jsem možnost B, správným řešením je E.
2010 V3 ot.52 pap.verze
Potřebuji pomoct, nejspíš to bude jednoduchý příklad, ale já s ním nemůžupohnout :/
Z následujících tvrzení je právˇe jedno pravdivé:
I. Jana hraje na klavír nebo na flétnu.
II. Jestliže Jana nehraje na klavír, pak nehraje ani na flétnu.
Vyberte logicky správný závˇer.
a) Jana nehraje na klavír.
b) Jana hraje na flétnu.
c) Jana nehraje ani na klavír, ani na flétnu.
d) Jana hraje na klavír i na flétnu.
e) Jana nehraje na flétnu.
Zkoušela jsem logickou úvahou, ale nějak mi to nesedí, nejsem s to najít průnik
toho, kdy bude platit první tvrzeni a druhé ne a opačného případu. Takže
tabulka.
K F K v F K´ → F´
1 1 1 1
1 0 1 1
0 1 1 0
0 0 0 1
Ani v jednom z řádků, které připadají v úvahu (3. a 4.) nehraje Jana na klavír,
tedy A je správně. Průnik nalezen, špatně jsem si přečetla nabízené možnosti.
Zkusím to tedy ještě popsat logicky (vyšlo mi to nad ránem stejně).
Platí právě jedno tvrzení, tedy jedno platí a druhé nikoliv. Mohou tedy nastat
dvě situace - platí první tvrzení a druhé nikoliv, nebo naopak platí druhé
tvrzení a první neplatí.
Takže platí první tvrzení. To může nastat ve třech různých situacích (hraje na
klavír; hraje na flétnu; hraje na klavír i na flétnu). Ovšem druhé tvrzení je
implikace a ta je nepravdivá právě v případě, že Jana nehraje na klavír a hraje
na flétnu. Pokud je pravdivé první tvrzení, Jana hraje na flétnu.
Pokud platí druhé tvrzení, máme zase na výběr tři různé situace (hraje na klavír
i flétnu; hraje jen na klavír; nehraje ani na klavír, ani na flétnu). Ovšem
pokud první tvrzení současně nemá platit, nesmí Jana hrát na klavír anina
flétnu. Takže pokud platí druhé tvrzení, Jana nehraje na klavír ani na flétnu.
jeden nástroj. Jediné, co můžeme říct s určitostí, je že nehraje na klavír (to
nemáme ani v jedné možnosti). O flétně nemůžu říct nic, jelikož netuším, které z
oněch tvrzení platí.
Jak jsem si myslel je to příklad na minutu max dvě (:
2009 V ot.50 pap.verze
Ještě by tenhle příklad mi nejde do hlavy. Nejspíš se tu pracuje s predikátovou
logikou, ale jak to bohužel nwím :/
nejvýše však ke dvˇema druhům (mají alespoň jednu z níže zmíněných vlastností),
přičemž platí, že:
některé věci jsou mrňavé a některé věci jsou amorfní.
Z níže uvedených možností určete právě tu jednu, kterou lze z daných informací
logicky korektně odvodit.
a) Všechny věci jsou mrňavé a amorfní.
b) Všechny věci jsou mrňavé a všechny věci jsou amorfní.
c) Nˇekteré věci jsou mrňavé a amorfní.
d) Všechny věci jsou mrňavé nebo všechny věci jsou amorfní.
e) Všechny věci jsou mrňavé nebo amorfní.
A teď, co máš zadáno : některé věci jsou mrňavé a některé věci jsou amorfní...A
z toho teda vyplývá, že všechny věci jsou mrňavé nebo amorfní.
Vím, že vysvětlení není moc detailní, ale když se nad tím hlouběji zamyslíš, tak
to dává logiku ;) Správná odpověď E
Tohle není tak úplně výroková logika, jsou tu i výrazy "některý", "všechen" nebo
"žádný". Proto je to spíš logika predikátová.
Máme dvě vlastnosti a víme, že každá věc má alespoň jednu z těchto vlastností.
Dále víme, že některé věci mají jednu tuto vlastnost (jsou mrňavé) a některé
mají druhou vlastnost (jsou amorfní).
Víme tedy, že každá tato vlastnost je zastoupena alespoň jednou věcí, ale už
nevíme, jestli existuje nějaká věc, která by spojovala obě tyto vlastnosti.
Proto vyloučíme možnosti A a C (a taky B, což je převlečené A).
No z těch zbylých možností musíme vyloučit ještě D, protože zadání bude splněno
i tehdy, pokud budou všechny věci kromě jedné mrňavé a tato jedna bude amorfní.
V takovém případě ale nebudou ani všechny mrňavé, ani všechny amorfní.
Můžeme ale rozhodně říci, že všechny věci jsou mrňavé nebo amorfní, to nám
ostatně vyplývá už z první části zadání. Správně je tedy opravdu E.
budeš chtít psát do jakéhokoli diskusního fóra v té autentizované části, slovo
"nwím" radši nepoužívej, někteří jsou tam na něj bohužel trochu alergičtí.
Negace
Dobrý den,Chtěla bych se zeptat, jak mám rozpoznat, kdy znegovat někteří na žádní a kdy na
všichni ? Předem moc děkuji. Snad v každém roce vašich TSP je to jinak.
konkrétně třeba na příkladu 48 tsp 2011 var. 1
žádní a kdy všichni?
Rozpoznáš to snadno, podle slovesa v té větě (a taky případně podle "platí x
neplatí"). Pokud je kladné, tedy připouští možnost, že takové osoby/věci
existují, pak negace bude, že žádní neexistují.
Příklad - někteří politici jsou počestní. Tedy existují nějací (alespoň jeden)
počestní politici. No a negace bude, že neexistují žádní počestní politici.
opakem bude, že všichni splňují.
Zase podobný příklad - někteří politici nejsou počestní. Takže existují nějací
(alespoň jeden) politici, kteří nejsou počestní. Negací je, že neexistují žádní
nepočestní politici, tedy všichni politici jsou počestní.
2011, verze 6, otázka 45 (elektronická verze)
Tieto typy úloh sú celkom jednoduché ale v tomto sa proste neviem vymotať..Ahoj, tak hezky popořádku, nejprve přepsat zadání do rovnic:
Chléb + máslo = 44
2*máslo + mleko + chleb = 90
2*maslo + 2*mleko = ?
Upravim prvni dve rovnice tak, abych znal cenu chleba:
chleb = 44 - maslo
chleb = 90 - mleko - 2*maslo
tyto rovnice dam dohromady
44 - maslo = 90 - mleko - 2*maslo
44 = 90 - mleko - maslo
mleko + maslo = 46 ...toto mi k dalsimu reseni staci
z rovnice s otaznikem vytknu 2:
2*(maslo + mleko) = ?
kolik stoji maslo a mleko dohromady, uz vim... 46
2*46 = 92 tedy možnost d)
Usuzováni z několika premis, dedukce
kompresor- Usuzováni z několika premis, dedukce
Určete z níže uvedených možností tú větu, která z vět daných vyplývá (je korektní ji odvodit): - Jestliže nejdu do práce, je pracovní den a mám dovolenou - Není pracovní den. A Jdu-li do práce, nemám dovolenou. B Nejdu-li do práce, mám dovolenou. C Nejdu do práce nebo nemám dovolenou. D Mám-li dovolenou, nejdu do práce. E Mám dovolenou nebo nejdu do práce.
4. 5. 2012 14:56.04, , učo- Re: Usuzováni z několika premis, dedukce
Jestliže mi má nějaká věta vyplývat z nějaké jiné věty, pak musí platit (neplatit) ve stejných případech. Takže si zneguju výchozí větu a podívám se, která z možsnotí odpovídá. Výchozí věta je implikace, její negaci vytvořím tak, že první část ponechám nezměněnou, druhou zneguju a vložím spojku "a". Takže Nejdu do práce a není pracovní den nebo nemám dovolenou. Na dovolenéné už nezáleží, protože ta druhá část znegované věty je disjunkce, čili k negaci výchozí věty postačí když není pracovní den, což je v zadání. Takže hledám takovou větu, v jejíž negaci by bylo obsaženo: "nejdu do práce". Taková je mezi nabízenými možnostmi právě jedna, a to možnost B.
5. 5. 2012 01:16.28, Petra Kočišová (stud PrF MU), učo 369559- Re: Usuzováni z několika premis, dedukce
no, moc jsem to nepochopila :)
5. 5. 2012 20:51.07, , učo
Mám 2 tvrzení a z nich vyplývá jiné tvrzení. Když neplatí ta zadaná tvrzení, pak
neplatí ani to tvrzení, které z nich vyplývá (jinými slovy ta zadaná tvrzení
mají stejnou pravdivostní hodnotu jako to, které z nich vyplývá).
Takže zneguji zadané tvrzení, dostanu Nejdu do práce a není pracovní den nebo
nemám dovolenou. Ten druhý předpoklad (není pracovní den) pořád platí.
Negaci zadaného tvrzení už mám, teď jen zneguji možnosti A - E a podívám se, ve
kterém případě dostanu takový výrok, který mi ve spojení s tím, že není pracovní
den, dá větu "Nejdu do práce a není pracovní den nebo nemám dovolenou".
Druhá možnost je jít na to tabulkou pro tři výroky:
Pr Pd D Pr´ → (Pd ˄ D)
1 1 1 1
1 1 0 1
1 0 1 1
1 0 0 1
0 1 1 1
0 1 0 0
0 0 1 0
0 0 0 0
Pokud není pracovní den (ve sloupci Pd je 0) a zároveň platí implikace (ve 4.
sloupci je 1), přichází v úvahu řádky 3 a 4. Víme, že jdu do práce, ale nevíme,
zda mám dovolenou. Hledáme takové tvrzení, které bude platit v obou těchto
případech.
Tvrzení B - ano, je neplatné jen tehdy, pokud nejdu do práce a nemám dovolenou,
což není můj případ
Tvrzení C - neplatí v případě, že jdu do práce a mám dovolenou
Tvrzení D - neplatí v případě, že jdu do práce a mám dovolenou
Tvrzení E - neplatí v případě, že jdu do práce a nemám dovolenou
V základních operacích výrokové logiky asi problém nebude, ale stejně doporučím
tenhle odkaz:
http://www.karlin.mff.cuni.cz/katedry/kdm/diplomky/moravecdp/spojky.php
Takže příklad 46
Něco podobného, jako jsem ti vysvětlovala ve vedlejším vlákně.
Vytvořím si negaci zadané věty a mezi možnostmi hledám tu, jejíž negace je
odpovídající.
byla v provozu jedna z dvojice stěrače-klimatizace, důležité ale je, aby při tom
svítila světla. Hledám tedy tu možnost, v níž po negaci světla svítí. To je
možnost A.
Příklad 47
Zase totéž, obě tvzení zneguju a v té vybrané možnosti se musí vyskytovat negace
obou zadaných tvrzení (protože ono vychází z obou).
Negace tedy jsou: Májové hřiby jsou červivé a nebude suché léto. Na Mamerta je
mokro a bude suché léto.
červivé a na Mamerta je mokro. To se nám přihodí jedině v případě C.
Příklad 48
Tohle už je zase spíš predikátová logika. Najde úplně každý, kdo hledá. Někdo
ale zároveň neví, co najde.
neví, co najde.
B - o tom zadání nemluví, víme, že některý hledající nenajde (ale v tom, že
někteří nenajdou, je zahrnuta i možnost, že všichni nenajdou)
C - odpovídá, někteří hledající opravdu najdou a přítom nevědí, co
D - s možností "nenajde" zadání nepočítá, hledající nacházejí a jenom u
hledajících taky přichází v úvahu že vědí/nevědí, co najdou
E - to taky nemůžeme říct s určitostí, někdo takový, kdo najde a neví, co,
určitě je, ale nemusí to nutně být všichni