7. 10. 2009 09:22nové
Vlákno kandidáta prof. MUDr. JIří Mayer, CSc.
7. 10. 2009 15:56nové
Odpovědi na otázky společné pro všechny kandidáty

Společné otázky pro kandidáty naleznete zde

12. 10. 2009 14:35nové

S pověřením pana profesora Mayera vkládám níže jeho odpovědi na otázky
shromážděné akademickým senátem LF MU.

Otázky na kandidáty:
1. Proč chcete být děkanem LF MU?
Během mého dosavadního profesionálního života se uskutečnila řada věcí, které se
podle obecně vžitých kritérií mohou asi nazvat jako pozitivní, nebo určitý druh
úspěchu. Jde o organizační záležitosti, vytvoření kreativních kolektivů,
zlepšila se péče o nemocné, máme i určité prioritní objevy, vychovali jsme další
odborníky... snad toho celkově nebylo málo. Domnívám se, že mohu říci, že jsem
se na řadě těchto „realizací“ signifikantně podílel a mnoho z nich byly přímo
mými projekty od počátku až do konce. Přitom bylo třeba řadu věcí koordinovat,
sehnat peníze, nadchnout lidi…
Dále jsem poslední dobou poznal, že lze mít vize, představy, ale také je potřeba
mít možnost je zrealizovat. A nakonec zde byla podpora určitých lidí, kterých si
vážím. Takže po pečlivém zvážení jsem se rozhodl nominaci přijmout. Domnívám se,
že bych asi mohl mít některé vlastnosti, které by se od děkana LF očekávaly, a
že bych mohl i snad naplnit určitá očekávání akademické obce. A že na to mám
chuť se do takového úkolu pustit a snad v mém věku ještě i dost energie.

2. Budete dodržovat věkovou hranici 65 let věku pro funkční období přednostů?
Principiálně ano. Je to ale nepatrně složitější a dotknu se zde obecnějšího
tématu. Jsou některé záležitosti v životě kontinuální, nebo jsou diskontinuální?
Proč máme třeba jezdit zrovna 50 km/hod v obci a ne třeba 52 nebo 48? Víme, že s
klesající rychlostí vozidel klesá závažnost ev. dopravních nehod. Cítíme ale, že
jezdit všude jen 30 km/hod by zase asi bylo pomalu.
Dokážu si představit výjimečné situace, kdy mladší přednosta z nějakého důvodu
již nebude dostatečně kvalitně schopen vykonávat svoji funkci. Stejně tak mohou
nastat situace, kdy prostě nebude vhodný nástupce. Snažil bych se ale vést věci
tak, aby všechna pracoviště fungovala, byla prováděna citlivá personální
politika a aby s postupujícím věkem stávajícím přednosta viděl, že čas je zatím
na lidech nezávislý a je potřeba přenechat místo mladším.

3. Jak se stavíte k přímým příbuzenským vztahům na akademických pracovištích na
kariérních místech či být jejich školitelem?
Toto je také širší otázka a dotýká se partnerských či příbuzenských vztahů na
pracovištích obecně. Ze statistik víme, že řada partnerských vztahů na
pracovištích vznikne a známe i slavné partnerské dvojice výzkumníků. Budeme ale
asi všichni souhlasit s tím, že taková situace, byť by se člověk snažil být
sebevíce objektivní, může k určité neobjektivitě vést. Myslím si, že takové
vztahy asi nelze na pracovištích nějak paušálně zakázat. Místo školitelské by
ale asi mělo být velmi, velmi raritní.

4. Kde budete hledat finanční zdroje při předpokládaných úsporách v rezortu
ministerstva
školství v důsledku globální ekonomické krize?

Sami ekonomové jsou ze současné situace v rozpacích a dělat tady nějaké
velkolepé závěry bych považoval za velmi neseriozní. A nevíme, jak se bude
ekonomika vyvíjet a co se nakonec vyjedná na vládní úrovni. Chtěl bych ale
maximálně racionalizovat všechny procesy. Nelze vyloučit, že by muselo dojít k
určité redukci některých činností. Na druhé straně, rád bych mobilizoval veškeré
rezervy. Zní to jako otřepané klišé, ale já se domnívám, že to tak není.
Klinika, na níž léta pracuji, má obrat velmi srovnatelný s obratem LF. I
financování je podobné. Různé paušální platby, „přetahovaní se“ o finance s
dalšími klinikami v rámci nemocnice… a podobně. Za strategii hospodaření a
koncepci rozpočtu pracoviště jsem od r. 1993 zodpovědný pouze já. A klinika se
trvale rozvíjela, budovala, zažili jsme několik změn financování, povodně, po
nich úsporné balíčky vlády… Dovolil bych si říci, že mám s těmito procesy
zkušenosti, které bych chtěl využít i zde. Včetně zcela transparentního zapojení
dalších zdrojů financování.

5. Jak hodláte řešit stagnující počet učitelů a jejich úvazků?
Tento dotaz velmi těsně souvisí s předchozí otázkou ohledně financí. Je potřeba
se zamyslet, kde a kolik dalších úvazků skutečně potřebujeme. Jak budeme učit.
Kolik lidí přesuneme do výzkumu a podobně. Po kvalifikované analýze, kde jistě
dojdeme k závěrům, že budou existovat rozdíly v naléhavosti nedostatku učitelů
mezi pracovišti, budeme situaci řešit. Ev. zásadní deficity se budou muset
kompenzovat.

6. Souhlasíte s placením stáží studentů nemocnicím?
Principiálně by to tak asi být nemělo. Ale spojení mezi nemocnicí, resp.
výukovým zdravotnickým zařízením a univerzitou by určitý racionální
ekonomicko-právní podklad mít mělo. Na druhou stranu, tato situace není
jednoduše řešitelná a bez oboustranné snahy představitelů jak zdravotnických
zařízení, tak LF a MU nalézat kompromisy a chtít se dohodnout, bychom se mohli
dostat do patové situace. Zdravotnická zařízení mají z koexistence s LF řadu
různých benefitů, které také můžeme jen obtížně vyčíslovat. Je ale zcela běžná
praxe např. ve FN Brno, že stážista z nějakého zdravotnického zařízení by měl za
stáž zaplatit. Nebo ten, kdo ho na stáž posílá. Lze ale tento poplatek
prominout, je-li to racionálně zdůvodněno… Pokud bychom šli cestou průměrné
spotřeby vody v toaletě na jednoho medika v průběhu jednohodinové stáže a její
úhrady, tak bychom se domlouvali obtížně. Pokusil bych se udělat vše pro to, aby
vztahy s výukovými zdravotnickými zařízeními byly co nejlepší.

7. Jaké jsou Vaše jazykové znalosti?
Můj první jazyk byla němčina a v r. 1990 jsem pracoval v Německu jako lékař.
Dodnes docela dobře rozumím, čtu bez problémů, zvl. zdravotnicky orientovanou
literaturu.
V r. 1996 jsem pobýval v renomované nemocnici Londýně a z tohoto pracoviště mám
i cenný certifikát ohledně mých znalostí
(http://www.jirimayer.cz/download/powles.pdf).
Jako - ve srovnání s našimi studenty již starší ročník - mám maturitu z ruštiny.
8. Jste v současnosti nebo byl/a jste v minulosti politicky angažován/a?
9. Uveďte politickou příslušnost minulou či současnou.
Ani já, ani mí rodiče, ani rodiče mých rodičů, ani mí sourozenci, ani jejich
(moje) partnerka(y) nikdy nebyli(y) v KSČ(M). Já sám jsem nebyl a nejsem ani v
jiné politické straně. Vyrůstali jsme v prostředí určitých hodnot, ale považuji
za seriozní uvést, že jsem, myslím si, politicky dost tolerantní člověk a dobře
chápu životní složitosti minulého režimu. A víme, že život není černobílý (viz i
body 2 a 3).

10. Dle jakých kritérií budete vybírat členy vědecké rady?
Musí se respektovat určitá daná pravidla, rozvržení oborů a podobně. Lidé, kteří
tam budou, by ale měli být respektovaní odborníci, pedagogové, výzkumníci a
kvalitní lidé. Tento orgán bych považoval za mimořádně důležitý.

11. Budete podporovat zachování budovy na Komenského náměstí pro LF?
Dovolím si i zde odpovědět trošku širším způsobem. Myslím si, že jsem mírně,
nebo zdravě konzervativní člověk. Ctím hodnoty a tradice. Ta budova je krásná,
má své kouzlo a určitou historickou vazbu na LF…ale jsme součástí univerzity a
ta budova není tak úplně „naše“. Dokážu si představit velmi dobře fungující LF i
bez této budovy pakliže by se to ukázalo jako zcela funkční a výhodné. Je to i
odpověď určitým způsobem do budoucna. Nevím, co život přinese.

12. Bude Vaší prioritou udržet všechna současná zdravotnická zařízení, kde
probíhá výuka
studentů pro potřeby LF?
Já se dokonce domnívám, že bychom měli i uvažovat o rozšíření sítě výukových
pracovišť.

13. Co považujete za svůj největší manažerský úspěch v oblasti výuky a výzkumu
ve své
dosavadní kariéře?
To, co se dosud vytvořilo, bych třeba přirovnal k velké stavbě. Máme radost z
celé stavby, dáme na střechu májku, ale můžeme mít ještě takovou další radost z
nějakých zajímavých architektonických či technických řešení. Takže to není jen
„jeden“ nějaký zásadní počin, ale více dohromady, které něco kompaktního
vytvářejí. Podařila se vytvořit „na zelené louce“ hodnotná klinika, která dokáže
někdy doslova vyrvat ze spárů smrti pacienty a vrátit je do aktivního života.
Jsou tam pracovníci, které práce baví a naplňuje. Na pracovišti nejsou zásadní
rozpory. Vychovali jsme řadu velmi kvalitních pedagogů, výzkumníků i lékařů.
Jestliže si přečtu výroky mého PhD studenta, který mne nyní již v ledasčems
předčí (http://www.jirimayer.cz/download/vyjadreni-doubek.pdf), a který píše, že
se něčemu při práci se mnou naučil, mám radost. Jestliže dostanu mail z
renomovaného pracoviště, zdali stále používáme tu a tu novou metodu, kterou jsme
publikovali, jaké jsou výsledky, že i oni ji chtějí použít, mám radost. Když teď
nedávno vyšel k našemu článku (snad celkem vtipný malý objevek) dokonce
editorial z renomovaného amerického pracoviště, měli jsme velkou radost…Když nás
pozvou do zahraničí, když nás navštíví a uznale pokyvují hlavou nad asi největší
klinickou molekulárně biologickou laboratoří minimálně ve střední Evropě, kde se
snad inteligentně snoubí klinika a věda, také mám radost…
Ale hlavně, když jdu večer domů a mohu si říct, že kromě všední rutiny a
udržování stávajícího stavu se něco alespoň o milimetr posunulo zase dál,
považuji to za velký úspěch.

14. Jak vidíte vzájemný vztah a koexistenci LF a CEITECu zejména v otázkách
personálního obsazení, výchovy PhD studentů a toků finančních prostředků na vědu
a
výzkum?
Pokud do Brna přijde signifikantní investice a vytvoří se skutečně funkční
výzkumná instituce i s výzkumem biomedicínským, budou tam lidé, kteří povedou
originální projekty, bude kooperace se zahraničím, budou granty, patenty,
finance obecně… tak nejsem skeptik, že z toho nebude profitovat i LF. Ale napřed
to vytvořme…

15. Jaký máte názor na badatelský výzkum a jeho úlohu v rámci LF? Máte
konkrétní
představu jak by měl badatelský výzkum na LF vypadat, případně kam by měl být
směrován?
Badatelský výzkum je asi míněn jako základní, basic research. Já se domnívám, že
o výzkumu na LF obecně musíme ještě hodně diskutovat. A mobilizovat síly a dát
lidi dohromady a přitáhnout další. Bude-li to smysluplný, poctivý základní
výzkum s cílem skutečně přinést zajímavé, systematické nové poznatky, tak jistě
proč ne a hledejme pro něj potom zrovna i další mosty k výzkumu aplikovanému a
klinickému!

16. Jaký máte názor na existenci a výuku bakalářských oborů v rámci LF a budete
podporovat vznik samostatné zdravotní fakulty pro tyto obory? Pokud ano, jak by
byla
organizována výuka teoretických oborů na zdravotní fakultě?

Obecně, vzdělanější národ, lepší život. Myslím si, že o některých oborech a
jejich náplni by možná stálo za to diskutovat, ale myslím si, že je třeba tyto
typy výuky na MU velmi pěstovat. Má-li to být samostatná fakulta, nebo nějak
dobře organizovaná, quasi samostatná „podmnožina“ výuky a LF, nemohu nyní bez
podrobných podkladů říci. Vyžaduje to zevrubnou analýzu, vč. řady aspektů
organizačně ekonomických, které nyní nemám. Jistě by ale taková ev. samostatná
fakulta měla mnoho společných oblastí s LF a jistě budovat nějaký obor v rámci
této nové fakulty jen aby tam byl, by nebylo racionální.

17. Jaká kriteria budete uplatňovat při hodnocení vědecké aktivity ústavů a
jednotlivých
učitelů?
Myslím si, že o tom to tématu bude potřeba ještě vést diskusi. Je to poměrně
komplexní záležitost. Určitě také existují rozdíly mezi jednotlivými obory.
Pokud budeme hovořit skutečně o vědecké výkonnosti, nemůžeme v Brně vymyslet nic
zásadně odlišného od toho, co se běžně uplatňuje ve světě. Jde jen o to, jak to
využijeme v našich podmínkách, aby tato kritéria byla stimulující i pro ty
ústavy, které třeba zatím z komplexní příčiny takovou vědeckou aktivitu
nevykazují. Nastavení nějakých velmi přísných kritérií by naopak mohlo být
demotivující. Vezměme si příklad z EU a jejích nových členů. Napřed byly
přístupové rozhovory, řada zákonů se musela upravit, potom se vstoupilo do
společenství, nyní čerpáme pomoc, abychom se zase posunuli kousek dál, ale po
relativně krátké době již musíme být standardními členy a postarat se sami o
sebe. To se týká i naší LF, musí se nyní po vědecké stránce dostat na standardní
evropskou úroveň.
Nepochybně se musí vzít v potaz publikační aktivita, a to zvl. v prestižních
zahraničních časopisech, citovanost, patenty, granty, ekonomický přínos,
kooperace v rámci LF, ČR, ale zvl. mezinárodně, vyzvané přednášky v zahraničí na
důležitých sjezdech. Kooperaci v rámci naší LF považuji za velmi důležitou,
velký výzkumný potenciál vidím ve vzájemné spolupráci ústavů a může to vést i ke
vzájemné stimulaci. Kdybychom šli ještě dále, tak je evidentní, že třeba
spoluautorství v prestižním časopise, ovšem díky tomu, že se podařilo zařadit
hodně nemocných do nějaké klinické studie, může mít nižší hodnotu, než vlastní
originální práce, byť v časopise podle IF nižší hodnoty. Tyto věci je potřeba
konsenzuálně řešit, nebudou řešeny nikdy asi zcela optimálně a kritéria se budou
asi vyvíjet. Intuitivně ale asi všichni cítíme, kdo je ve výzkumu silnější a
jaká kritéria k tomu používáme.

18. Počty časopiseckých publikací, impakt faktor či Hirschův index se stále
neobjevují jako
rozhodující kriteria při hodnocení vědeckých kvalit učitele, dokonce ani
pedagogické
publikace. Jakou závažnost kladete těmto scientometrickým ukazatelům?
Toto souvisí i s otázkou č. 17. IF je velmi důležitý ukazatel a je všeobecně
používán. Řada časopisů si jej dává i na obálku, editorialy v prvních číslech
nového roku se jím zabývají a vedoucí redaktoři zpravidla uspokojeně konstatují,
že se zlepšili. Vím i z kooperace se zahraničím, že se slavné výzkumné skupiny
snaží umístit svoje díla nejprve do prestižních periodik a velmi bedlivě sledují
IF. Principiálně se to zdá logické. Kam bychom chtěli poslat nějaký skutečně
velmi zajímavý objev? Někam, kde dojde uznání, ocenění a všichni důležití v
oboru jej zaregistrují, ev. začnou jej používat a potom o něm psát. Asi to tedy
nebude nějaký lokální plátek. A jestliže má práce citace, je to v pořádku, asi
někomu něco přinesla a ten ji potom cituje. Takže výpočet IF se zakládá na
smysluplných kritériích. Napsalo se i hodně o tom, jaké jsou jeho slabiny.
Nechci to zde opakovat, jistěže jsou, ale já osobně se domnívám, že pozitiva
převažují. Byť by tato úvaha mohla být velmi dlouhá a mohla dodat další
vysvětlující názory, stručně shrnuto, ano, domnívám se, že např. IF je jeden z
mnoha použitelných kritérií v rámci komplexního hodnocení vědeckého výkonu.

19. Jaký je váš názor na vznik univerzitních nemocnic? Jakou koncepci budete
zastávat?
Velmi souvisí i s bodem č. 6. LF a tím potažmo celá univerzita má s fakultními
nemocnicemi řadu velmi intimních vztahů. Vezměme si následující příklad:
Univerzita se rozhodne, že si postaví svoji nemocnici. Jen z výuky ji jistě
neuživí, a aby měla na čem vyučovat, musí dělat medicínu. Takže bude muset mít
všechen personál, který taková nemocnice potřebuje, vč. údržbářů apod. a zástupů
dalších jen zdravotnických pracovníků. Aby bylo možné vše financovat, budou se
muset vykazovat zdravotní výkony zdravotním pojišťovnám, atd., atd. Čili by
teoreticky vzniklo univerzitní zdravotnické zařízení, model, který zde již de
facto je, něco jako fakultní nemocnice. Otázky jsou hlavně majetkové a
majektoprávní, univerzitě současné nemocnice nepatří. A ty jsou řešitelné určitě
už i nyní. Pokud by měl takový zákon vznikat, snažil bych se uplatnit svoje
dlouholeté zkušenosti s fungováním ekonomicky velmi náročné kliniky a
modifikovat jej tak, aby byl co nejvíce funkční. Osobně by se mi něco, co by
generelně řešilo ev. třecí plochy mezi univerzitami a nemocnicemi, líbilo. Pokud
taková legislativa nebude, snažil bych se o to, aby alespoň v Brně vše fungovalo
co nejlépe.

20. Jak vnímáte současné postavení LF v postgraduálním specializačním vzdělávání
lékařů?
Tento dotaz je velmi komplexní a je svázaný s řadou dalších legislativních
norem. Domnívám se, že by LF obecně měly mít na postgraduálním specializačním
vzdělávání daleko větší podíl a měly by za to být dostatečně finančně
odhodnoceny.

21. Jak vnímáte stávající kvalitu výuky v českém a anglickém jazyce na
teoretických a
klinických pracovištích?
Myslím si, že na LF je spousta velmi solidních učitelů, kteří vykonávají velmi
pečlivě svoji práci. Je zde ale velmi široká paleta předmětů a úrovně výuky a
výuku obecně vnímám jako zásadní a věnoval jsem jí dost místa i ve svém
programovém prohlášení. Každopádně zde vidím velký prostor pro něco, co bych
nazval spíše optimalizací, než lacině zlepšováním. Ale ano, vidím to jako oblast
hodnou velkého zřetele.

22. Váš názor na hodnocení výkonu akademických pracovníků na LF? Jak vnímáte
stávající
stav? Jakou byste navrhoval(a) zvolit proporcionalitu mezi výkonností
(kvalitativní)
vědeckou a pedagogickou?
Tento bod souvisí také s body 17 a 18 a dovolil bych si na ně odkázat. Jakákoliv
hodnotící kritéria, pokud se nejedná o jedno zcela jasné (např. má v hodu
oštěpem 132 m, tedy světový rekord), vždy určitým způsobem deformují komplexní
realitu, ale být musí. Výkonnosti vědecké jsem se již dotkl výše. Sami máme na
klinice lidi, kteří se věnují dominantně výuce, a myslím si, že velmi solidně a
jsou mimořádně cenní, ale jejich primární skutečně špičková vědecká činnost je
minimální. Nemyslím si, že můžeme být LF nějakých virtuálních nadlidí, kde
všichni budou úžasní výzkumníci, pedagogové. lékaři... Musíme být ale velmi
solidní LF, kde se studenti budou těšit do výuky, pedagogové na studenty, kde
budeme dosahovat, vzato globálně, velmi dobrých výzkumných výsledků a odkud
budou vycházet učební texty alespoň pro některé obory, které budou oceňovány v
rámci celé ČR. Dokážu si třeba představit, že jestliže se někdo bude rok
systematicky věnovat optimalizaci studia jednoho oboru v rámci naší LF a jeho
provázanosti s obory dalšími a vytvoří se nějaká nová kvalita, mělo by se tomuto
člověku nebo týmu dostat mimořádného uznání za vynikající pedagogickou práci.

23. Váš názor na zachování či změnu stávajícího systému přijímacího řízeni na
LF?
Zde se zcela nepokrytě přiznám k tomu, že k vyjádřením se k tomuto jistě
závažnému tématu nemám dostatek kvalifikovaných podkladů, nikdy jsem se tím
podrobně nezabýval. Tím chci také naznačit, že pokud se budu i v budoucnu
setkávat s nějakými komplexními problémy, chci se napřed s nimi podrobně
seznámit, než zaujmu stanovisko. A i toto bude jistě rozhodování, které nebude
záviset na jednom člověku.

24. Nabídnete svoji stávající vedoucí pozici na pracovišti do výběrového řízení,
abyste se
mohl(a) plně věnovat funkci děkana?
Obecně se domnívám, že děkan LF by měl mít určitou přirozenou autoritu založenou
na své dosavadní práci na nějakém ústavu a že tato jeho autorita bude tím věší,
čím silnější byla právě na tomto výchozím ústavu. Je také jistě velmi vhodné,
aby se děkan, poté co složí účty za svoji službu fakultě, měl kam důstojně
vrátit. Je zde i ten aspekt, že děkan, který bude „jen děkanovat“, mírně ztratí
kontakt se skutečnou realitou každodenního provozu. Potom musíme vzít také v
úvahu, že funkce děkana je trošku něco jiného, než třeba generálního ředitele
průmyslového podniku. Ten bude těžko volen senátem vzniklým volbou ze
zaměstnanců. Roli děkana tedy já osobně vnímám více jako vizionářsko - modulačně
- katalytickou, než úředně exekutivní. Z těchto důvodů se domnívám, že paušální
vyjádření: složím funkci, budu se věnovat jen tomu a tomu... by mohlo být třeba,
obecně vzato, i lacinými předvolebními gesty. Jistě také bude záviset na tom, o
jakou funkci by se jednalo, na jakém ústavě, jak je ten ústav velký, ale také, v
jaké se nachází stavu, je-li strukturovaný s řadou samostatných podjednotek či
nikoliv a podobně. Záleží jistě i na tom, kolik energie v sobě kandidát cítí. A
máme zde řadu akademických mechanismů, které mohou všechny tyto věci dále
usměrňovat.

prof. Mayer
Brno, 11. 10. 2009