Pro zobrazení videa vyberte položku z pravého menu.
Kata gatame patří stejně jako kesa gatame mezi základní techniky držení. Patří do skupiny technik znehybnění (osaekomi waza). Kata gatame se často používá po neúspěšném nasazení kesa gatame.
Kata gatame se od kesa gatame liší úchopem ukeho paže a v poloze toriho dolních končetin. Tori nasazuje kata gatame tak, že ukeho pravou paži umístí přes jeho obličej a dále ji fixuje přiložením šíje v oblasti tricepsu. Držení tori umocní úchopem volné levé ruky za ruku pravou, čímž vytvoří pevné sevření ukeho hlavy a pravé paže. Tori se nohama přemístí do polohy, ve keré pravým kolenem blokuje ukeho tělo. Levá noha se přemístí do polohy kolmo na ukeho trup, je natažená a prsty opřená o zem, aby mohla vyvíjet tlak vpřed. Správná poloha dolních končetin stabilizuje techniku a umožňuje pevnější držení.
Tori klečí u pravého boku ukeho, který leží na zádech. Nejdříve zachytí partnerovu pravou paži a umístí ji přes jeho obličej. Postupně přejde do správné polohy kata gatame. Tímto způsobem může tori nasazovat držení při přechodu ze stoje po provedení hodu.
Oba partneři sedí zády k sobě v sedu pokrčmo. Tori nejdříve uchopí ukeho kolem ramen a šíje, poté zatlačí vpřed a přechází do kata gatame. Tímto způsobem může tori nasazovat držení v obdobných situacích při boji na zemi.
Tori nasadí držení kesa gatame, uke však uvolní svou pravou paži, kterou může použít k úchopu na ukeho rameni nebo hrudníku a donutit tak toriho k záklonu. Situace může být pro toriho nebezpečná, protože může vést k jeho přetočení. Tori proto ihned přechytí ukeho pravou paži a nasadí kata gatame.
Jednou z variant držení kata gatame je poloha na břiše. Tori do ní může přejít pokud cítí, že potřebuje zvětšit plochu opory a techniku tak stabilizovat. Dolní končetiny toriho jsou v takovém případě v roznožení.
Tlak v před k ukeho ramenům může tori zvětšit přenesením hmotnosti vpřed. Zaujme tak polohu s těžištěm výše než v základním provedení.
Další možnou změnou v držení je přechod do držení ukeho pravé paže toriho levou rukou. Cílem tohoto pohybu je lépe fixovat ukeho paži.
Pokud tori udělá chybu a svou pravou nohu nechá příliš blízko ukeho nohou, může partner přerušit zachycením nohy.
Obdobně jako z kesa gatame lze i z kata gatame uniknout přetočením toriho přes své tělo. Uke se nejdříve natočí k torimu a uchopí ho levou rukou za džudogi. Poté přetáčí toriho rotací těla na druhý bok a sám se dostává do výhodné polohy nad partnerem.
Jinou možností úniku je převalení toriho na záda principem kolébky. Uke zvedne nohy a levou rukou zachytí toriho džudogi. Tahem za džudogi dolů a švihem nohou převalí toriho na záda s sám se tak dostává do výhodné polohy nad partnerem.
Pokud se ukemu podaří uvolnit drženou paži, lze z kata gatame snadněji uniknout.
Podaří-li se ukemu zatlačit toriho do záklonu, může použít své nohy k zachycení toriho hlavy a převalení do lehu na zádech.
Pokud tori nedostatečně blokuje ukeho šíjí, leží partnerova hlava na podložce. V takovém případě má uke možnost zvedat se pomocí svalstva zad do mostu a snadněji se z držení uvolnit.
Jestliže tori nefixuje ukeho paži, je snadné ji uvolnit a z držení uniknout výše popsaným způsobem.
Tori nesklonil hlavu vpřed ke svému koleni a je spíše v záklonu. Uke může situace snadno využít k přetočení ukeho přes své tělo jak bylo popsáno výše.
Jednou z možností přerušení držení je zachycení toriho nohy, jestliže ji nechá příliš blízko k ukeho nohám. Tori si musí kontrolovat správnou polohu, aby nemohlo dojít k zachycení.
Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.