Není vůbec jednoduché nabídnout nějakou jednoduchou definici toho, co operační systém je. Jistou cestou, jak se k jeho alespoň částečnému popisu dopracovat, je definice pomocí tzv. generických komponent. Jde o sadu funkcí a vlastností, které musí mít operační systém, aby mohl být operačním systémem vůbec nazýván. Jde o následující komponenty: 

Jednotlivé komponenty je možné spojit do širších skupin, z nichž první by bylo možné označit nástroje pro komunikaci s hardwarem. Klíčová je správa procesorů. Operační systém musí jednotlivým procesům přiřadit vhodný čas (jak trváním, tak načasováním), kdy mohou přistupovat k procesoru. Pro vstupní a výstupní operace nabízí operační systém jisté standardizované rozhraní pro uživatele i aplikace.

Jsou zde také nástroje na správu a ovládání paměti – ať již vnější, nebo vnitřní. Pro aplikace je důležité, že všechny tyto činnosti zajišťuje operační systém. Důležitou roli hraje také správa souborů, se kterou reálně uživatel přichází do styku. Patří sem pojmenování disků, jejich využívání, fragmentace dat atp. V této oblasti jsou mezi operačními systémy značné odlišnosti.

Další část se týká procesů, což je označení pro spuštěné programy. Je zřejmé, že těchto procesů je prováděno velké množství současně. Systém pak musí mít soubor ochran, kterými zajišťuje, aby nedocházelo ke kolizím mezi jednotlivými procesy. Druhou úrovní ochran je definice toho, ke kterým datům mohou jednotlivé procesy přistupovat, jak s nimi mohou nakládat atp.

Networking zajišťuje síťovou komunikaci. Ta je důležitá pro přístup k Internetu nebo lokální síti, ale také pro distribuované systémy. Jde o soubory počítačů, které spolu komunikují a pracují na jednom souboru výpočtů.

Interpret příkazů je komponenta, která nemá úplně přesné vymezení. Bude do ní patřit shell v Linuxu či command line v DOS či Windows. Obecně k němu řadíme také rozhraní pro aplikace a grafické prostředí. Někdy je do něj řazeno celé grafické prostředí, protože jeho prostřednictvím uživatel ovládá systém. Na druhé straně operační systém může bez grafického prostředí fungovat velice dobře a často se tak také děje.