Obdržel Nobelovu cenu za fyziku v roce 1965,
společně s S. Tomangou a J. Schwingerem,
za vytvoření kvantové elektrodynamiky,
fundamentální teorie elektromagnetické interakce,
která vládne celé chemii.

Žertem by se dalo říci,
že o (fyzikální) chemii se zasloužil
vlastně „jen“ svými fyzikálními výzkumy
a skvělým pedagogickým působením v oblasti fyziky.
Není však vyloučeno, že jednou,
až teoretická chemie překročí hranici
Schrödingerovy kvantové mechaniky
a dokáže popsat elektronovou strukturu atomů a molekul pomocí kvantové elektrodynamiky,
dojde ke kvalitativnímu skoku
porozumění elementárních chemických jevů.
Kdo ví?