Předmět Finanční management je koncipován jako systém analytických nástrojů potřebných pro finanční řízení a rozhodování v podniku. Studenti se tedy v rámci předmětu seznámí především se základními pojmy používanými v souvislosti s finančním managementem. Studenti se v rámci prakticky orientovaných cvičení naučí používat nástroje z oblasti finanční analýzy, přičemž budou postupovat od absolutních ukazatelů, přes ukazatele relativní (poměrové) k soustavám ukazatelů a pyramidovým rozkladům. Součástí výuky je také rozbor kontroverzního ukazatele ekonomické přidané hodnoty (EVA) spojený s různým pojetím alternativních nákladů, s jejich různým výkladem a použitím při finančním řízení. Zmíněna bude také problematika syntetických ukazatelů, včetně kritických pohledů na ně. Na závěr bude celá problematika shrnuta a studenti by měli být sami schopni posoudit, na základě provedených analýz, finanční situaci podniku.

Cílem předmětu je naučit studenty aplikovat analytické nástroje finančního řízení. Tyto nástroje jim umožní analyzovat podnik po finanční stránce a sestavit podklad pro finanční řízení a rozhodování v podniku. Studenti by se tak měli s praktického hlediska seznámit s možnostmi a limity analýzy finančních výkazů a měli by být schopni samostatně posoudit finanční situaci podniku.

Dovednosti a znalosti získané po studiu textů

• budete umět analyzovat rozvahu a výkaz zisků a ztrát,
• budete vědět, jakým způsobem se sestavují ukazatele hodnotící podnik (z finančního hlediska),
• budete umět sestavit několik desítek ukazatelů z různých finančních oblastí podniku,
• budete vědět, co jsou alternativní náklady a jakým způsobem je lze v podniku vypočítat,
• budete vědět, co jsou pyramidové rozklady, k čemu slouží a jak se sestavují,
• budete vědět, co jsou bonitní a bankrotní modely a budete je umět sami sestavit,
• budete vědět jak komplexně zhodnotit finanční situaci podniku a budete mít představu o východiscích finančního řízení a rozhodování v podniku.

Povinná literatura

Distanční studijní opora - Finanční management

Doplnková literatura

(pro připomenutí vědomostí z předcházejících předmětů, na které Finanční management navazuje)

Základem finančního managementu je finanční rozhodování, které se neobejde bez různých analytických nástrojů. Tím nejdůležitějším je finanční analýza a její specifické nástroje. Tyto nástroje však mají své výhody, nevýhody a limity použitelnosti.

Prezentace problematiky

Shrnutí

Finanční management má své funkce a principy, které musí v podniku plnit a dodržovat, aby v něm mohly efektivně probíhat finanční a ekonomické operace. Finanční analýza je důležitým analytickým nástrojem finančního managementu, neboť poskytuje manažerovi podklady pro správná finanční rozhodnutí. Finanční analýza k tomu potřebuje zdroje informací, kterými jsou především účetní výkazy. Tyto výkazy jsou zpracovávány, resp. analyzovány celou řadou nejrůznějších metod, aby byla finanční situace podniku analyzována co nejkomplexněji. Metody finanční analýzy využívají také celou řadu různých ukazatelů, které se dají klasifikovat dle různých hledisek s ohledem na klasifikaci jednotlivých oblastí podniku. Pro správné hodnocení podniků je také nutné zohlednit míru srovnatelnosti údajů i analyzovaných podniků.

Doplňkové materiály pro rozšíření vědomostí

Následující soubory obsahují materiály pro rozšíření vědomostí studentů v dané oblasti.

Jsou pořízeny prostřednictvím databáze JSTOR a slouží výlučně pro pedagogické účely výuky předmětu Finanční management.

Analýza rozvahy je základním nástrojem finanční analýzy, kterým je zkoumán jeden ze stěžejních účetních výkazů. Analýza výkazu zisku a ztrát je obdobou již zmíněné analýzy rozvahy, resp. je prováděna stejnými způsoby. Tyto analýzy zahrnují především absolutní rozbor položek, tzv. horizontální rozbor (jinak i analýzu trendů), ale také procentní rozbor položek tohoto výkazu, tzv. vertikální rozbor (jinak i analýzu složek).

Prezentace problematiky

Shrnutí

Analýza rozvahy a výkazu zisků a ztrát je základním a jednoduchým nástrojem finanční analýzy. Horizontální analýza rozvahy a výkazu zisků a ztrát poskytuje informace o vývoji jednotlivých položek v čase, vertikální analýza zase ukazuje váhu, která je určena množstvím vázaných finančních prostředků těchto položek v podniku. Ve svém souhrnu tak horizontální a vertikální analýza zobrazuje vývoj finančního hospodaření podniku jako celku za příslušné časové období.

Materiály pro procvičování dané problematiky

V následujícím excelovském souboru naleznete vybraný typový podnik, na kterém si můžete dle instrukcí ověřit znalosti dané problematiky.

Doplňkové materiály pro rozšíření vědomostí

Následující soubory obsahují materiály pro rozšíření vědomostí studentů v dané oblasti.

Jsou pořízeny prostřednictvím databáze JSTOR a slouží výlučně pro pedagogické účely výuky předmětu Finanční management.

Stěžejním nástrojem finanční analýzy jsou poměrové ukazatele. Lze je roztřídit do několika základních skupin. Mezi nejdůležitější patří ukazatele rentability, které poměřují zisk v různých formách především k majetku v různých formách, ukazatele aktivity, které poměřují vztah mezi různými složkami majetku a výnosy (tržbami) a ukazatele zadluženosti, které poměřují především vztah mezi jednotlivými položkami pasiv. Dalšími důležitými ukazateli jsou ukazatele likvidity, které poměřují vztah mezi vybranými položkami aktiv a pasiv.

Mezi doplňkové ukazatele pak patří ukazatele na bázi tržní hodnoty, které vychází z položek zachycovaných na burze nebo jiném srovnatelném trhu a ukazatele cash-flow, které lze zjišťovat v různých formách a které jsou konstruovány právě z různých forem peněžních toků v podniku.

Prezentace problematiky

Shrnutí

Poměrové ukazatele patří mezi základní nástroje hodnocení finanční analýzy podniku a dělí se do několika základních skupin. Mezi nejdůležitější patří ukazatele rentability, které hodnotí ziskovost podniku, ukazatele aktivity, které hodnotí způsob, resp. efektivnost nakládání s majetkem podniku, ukazatele zadluženosti, které posuzují strukturu zdrojů krytí podniku a ukazatele platební schopnosti (likvidity), které hodnotí platební schopnost, resp. solventnost podniku. Za stěžejní lze považovat ukazatele ROE, ROA, obrat aktiv, celková zadluženost a ukazatele likvidity všech tří stupňů.

Ukazatele tržní hodnoty (v našich podmínkách) a cash-flow jsou považovány spíše za doplňkové. Ukazatele tržní hodnoty hodnotí ocenění podniku na trhu, tzn. jsou základem pro určení tržní hodnoty podniku a ukazatele cash-flow posuzují hospodaření podniku s pohledu peněžních toků. Za stěžejní lze považovat poměr P/E a ukazatele rentability z cash-flow.

Materiály pro procvičování dané problematiky

V následujícím excelovském souboru naleznete vybraný typový podnik, na kterém si můžete dle instrukcí ověřit znalosti dané problematiky.

Doplňkové materiály pro rozšíření vědomostí

Následující soubory obsahují materiály pro rozšíření vědomostí studentů v dané oblasti.

Jsou pořízeny prostřednictvím databáze JSTOR a slouží výlučně pro pedagogické účely výuky předmětu Finanční management.

Finanční páka je doplňkový ukazatel, který zjišťuje účinnost cizích zdrojů, které podnik využívá při své hospodářské činnosti. Provozní páka pak sleduje, jak se mění vývoj zisku na tržbách podniku, přičemž dává do dalších souvislostí fixní a variabilní náklady podniku.

Prezentace problematiky

Shrnutí

Finanční páka je nástrojem, který umožňuje posoudit efektivitu využití cizích zdrojů. Pokud je její účinek kladný zvyšují cizí zdroje rentabilitu vlastního kapitálů (především díky tomu, že nákladové úroky snižují daňové zatížení podniku), naopak pokud je účinek záporný, rentabilitu vlastního kapitálu snižuje. Provozní páka zase posuzuje změnu zisku v souvislosti s objemem výroby a zároveň v souvislosti s poměrem fixních a variabilních nákladů. Díky tomu, že fixní a variabilní náklady nejsou sledovány v účetních výkazech je její konstrukce obtížnější.

Materiály pro procvičování dané problematiky

V následujícím excelovském souboru naleznete vybraný typový podnik, na kterém si můžete dle instrukcí ověřit znalosti dané problematiky.

Doplňkové materiály pro rozšíření vědomostí

Následující soubory obsahují materiály pro rozšíření vědomostí studentů v dané oblasti.

Jsou pořízeny prostřednictvím databáze JSTOR a slouží výlučně pro pedagogické účely výuky předmětu Finanční management.

Pyramidové rozklady jsou doplňujícím nástrojem finanční analýzy. Tyto rozklady dávají do souvislostí celou řadu především poměrových ukazatelů, přičemž velmi názorně zobrazují jejich vzájemné vazby. Tyto rozklady se liší svým vrcholovým poměrovým ukazatelem.

Prezentace problematiky

Shrnutí

Pyramidové rozklady umožňují ucelený pohled na finanční situaci v podniku. Dávají přitom do vzájemných souvislostí různé absolutní, ale spíše poměrové ukazatele. Tyto rozklady se liší dle vrcholového (poměrového) ukazatele. Tyto rozklady je možno využít při finančním rozhodování k odhadu dopadu rozhodnutí nejen na sledovanou a cílenou položku, ale také na další spojené položky a oblasti v podniku. Tím je možno předejít nezamýšleným, resp. překvapivým (negativním) důsledkům finančních rozhodnutí.

Materiály pro procvičování dané problematiky

V následujícím excelovském souboru naleznete vybraný typový podnik, na kterém si můžete dle instrukcí ověřit znalosti dané problematiky.

Doplňkové materiály pro rozšíření vědomostí

Následující soubory obsahují materiály pro rozšíření vědomostí studentů v dané oblasti.

Jsou pořízeny prostřednictvím databáze JSTOR a slouží výlučně pro pedagogické účely výuky předmětu Finanční management.

Alternativní náklady jsou původně teoretickou konstrukcí, která je součásti teoretických mikroekonomických modelů. V posledních letech je však v podnikohospodářské teorii a praxi snaha zakomponovat tyto náklady do finančního hodnocení podniků. Děje se tak zpravidla přes průměrné vážené náklady kapitálu (dále WACC).

WACC jsou základem konstrukce alternativních nákladů a obsahují v sobě celou řadu proměnných. Tyto proměnné je potřeba bud’ zjistit na kapitálovém trhu nebo (v případě většiny podniků v ČR) spočítat (odhadnout). Způsoby výpočtu proměnných se však u různých autorů liší, takže je nanejvýš vhodné uvést alespoň základní metody výpočtu včetně jejich rozdílu.

Prezentace problematiky

Shrnutí

Alternativní náklady vyjadřují náklady ušlé příležitosti. V ekonomické teorii jsou obecně definovány, ale v podnikohospodářské praxi na ně neexistuje jednotný pohled. V podstatě jsou konstruovány z průměrných vážených nákladů kapitálu, tzn. že se do nich promítají náklady, které podnik nese díky využívání cizího, ale také vlastního kapitálu. Vzhledem k tomu, že je celá koncepce postavena na principu tržních cen je v ČR poměrně nesnadné tyto náklady podniku stanovit (s výjimkou několika málo podniků obchodovaných na burze).

Náklady vlastního kapitálu jsou nejdiskutovanějším problémem při konstrukci alternativních nákladů. Proto jim bylo v kapitole věnováno tolik místa. Dvě uvedené metody kalkulace pak představují názorové protipóly v přístupu ke kalkulaci nákladů vlastního kapitálu. Díky tomu, že se tyto náklady promítají do WACC a následně také do alternativních nákladů, jsou tyto koncepce při určování alternativních nákladů rozhodující. Zároveň je zřejmé, že s kalkulací alternativních nákladů úzce souvisí podnikatelské riziko (ať už vnější nebo vnitřní) a to bez ohledu na způsob kalkulace těchto nákladů.

Materiály pro procvičování dané problematiky

V následujícím excelovském souboru naleznete vybraný typový podnik, na kterém si můžete dle instrukcí ověřit znalosti dané problematiky.

Doplňkové materiály pro rozšíření vědomostí

Následující soubory obsahují materiály pro rozšíření vědomostí studentů v dané oblasti.

Jsou pořízeny prostřednictvím databáze JSTOR a slouží výlučně pro pedagogické účely výuky předmětu Finanční management.

Ekonomická přidaná hodnota navazuje na alternativní náklady, resp. je další fází výpočtu ekonomického zisku, který představuje. Ekonomická přidaná hodnota jako taková tedy informuje, zda podnik tvoří hodnotu (vzhledem k jiným možnostem podnikání, resp. vzhledem k podnikatelskému riziku) nebo ne. Je tudíž poměrně důležitým a zajímavým indikátorem hospodářské úspěšnosti.

Prezentace problematiky

Shrnutí

Ekonomická přidaná hodnota ve smyslu definice ukazatele EVA představuje ekonomický zisk, tzn. účetní zisk po odpočtu alternativních nákladů. Díky tomu, že ukazatel EVA lze vztáhnout buď k podniku jako celku nebo pouze k jeho části lze konstruovat různé varianty ukazatele EVA. Je potřeba zdůraznit, že ekonomický zisk, který ukazatel EVA představuje, není totožný s přidanou hodnotou jako rozdílu tržeb a variabilních nákladů. Pokud bychom v tomto smyslu chtěli hovořit o ekonomické přidané hodnotě, bylo by nutné od přidané hodnoty ještě odečíst alternativní náklady.

Materiály pro procvičování dané problematiky

V následujícím excelovském souboru naleznete vybraný typový podnik, na kterém si můžete dle instrukcí ověřit znalosti dané problematiky.

Doplňkové materiály pro rozšíření vědomostí

Následující soubory obsahují materiály pro rozšíření vědomostí studentů v dané oblasti.

Jsou pořízeny prostřednictvím databáze JSTOR a slouží výlučně pro pedagogické účely výuky předmětu Finanční management.

Bonitní modely jsou syntetickými ukazateli, které jsou konstruovány z několika poměrových ukazatelů s využitím kvantitativních výzkumů a statistických metod. Tyto ukazatele komplexně hodnotí podnik, přičemž cílem je stanovení bonity podniku, tzn. jak moc je podnik dobrý.

Prezentace problematiky

Shrnutí

Bonitní modely podobně jako pyramidové rozklady umožňují ucelený pohled na podnik. Na rozdíl od pyramidových rozkladů však pouze využívají poměrové ukazatele k sestavení jediného čísla, které vypovídá o stavu podniku. Vazby mezi ukazateli jsou přitom zjišťovány statistickými metodami na základě kvantitativního výzkumu poměrových ukazatelů vybraného vzorku podniků. Vypovídací schopnost modelů je proto poměrně omezená a tyto modely by se tedy neměli používat samostatně, ale pouze jako doplněk dalších metod finanční analýzy.

Materiály pro procvičování dané problematiky

V následujícím excelovském souboru naleznete vybraný typový podnik, na kterém si můžete dle instrukcí ověřit znalosti dané problematiky.

Doplňkové materiály pro rozšíření vědomostí

Následující soubory obsahují materiály pro rozšíření vědomostí studentů v dané oblasti.

Jsou pořízeny prostřednictvím databáze JSTOR a slouží výlučně pro pedagogické účely výuky předmětu Finanční management.

Bankrotní modely jsou svou konstrukcí podobné bonitním modelům. Také jsou konstruovány z několika poměrových ukazatelů s využitím kvantitativních výzkumů a statistických metod. Tyto ukazatele stejným způsobem komplexně hodnotí podnik, ale jejich cílem je zjistit zda, event. kdy podnik zbankrotuje, tzn. jak moc je podnik špatný.

Prezentace problematiky

Shrnutí

Bankrotní modely podobně jako pyramidové rozklady nebo bonitní modely umožňují ucelený pohled na podnik. Na rozdíl od pyramidových rozkladů však pouze využívají poměrové ukazatele k sestavení jediného čísla, které vypovídá o stavu podniku. Vazby mezi ukazateli jsou přitom zjišťovány statistickými metodami na základě kvantitativního výzkumu poměrových ukazatelů vybraného vzorku podniků. Vypovídací schopnost modelů je proto poměrně omezená a tyto modely by se tedy neměli používat samostatně, ale pouze jako doplněk dalších metod finanční analýzy. Od bonitních modelů se liší pouze v drobnostech. Rating a scoring jsou další možností jak posoudit finanční situaci podniku, přičemž pojetí těchto modelů (zejména scoringu) se blíží již zmíněným bonitním nebo bankrotním modelům.

Materiály pro procvičování dané problematiky

V následujícím excelovském souboru naleznete vybraný typový podnik, na kterém si můžete dle instrukcí ověřit znalosti dané problematiky.

Doplňkové materiály pro rozšíření vědomostí

Následující soubory obsahují materiály pro rozšíření vědomostí studentů v dané oblasti.

Jsou pořízeny prostřednictvím databáze JSTOR a slouží výlučně pro pedagogické účely výuky předmětu Finanční management.

Při výkoně podnikatelské činnosti, a tedy i při činnostech spojených s provozováním podniku, se vyskytují různé formy rizika, které ohrožují bezproblémový průběh podnikatelské činnosti a fungování podniku. Riziko představuje nebezpečí, že se dosažené hospodářské výsledky budou odchylovat od výsledků předpokládaných, a proto je nutno toto riziko kvantifikovat a řídit.

Prezentace problematiky

Shrnutí

Riziko lze klasifikovat s několika hledisek. Mezi nevýznamnější patří přítomnost systematické složky v rámci rizika, umístšní zdroje rizika, závislost od fáze realizace projektu a zda je dané riziko možno ovlivnit, či nikoli. Řízením rizika lze zvýšit pravděpodobnost úspěchu projektu nebo minimalizovat nebezpečí neúspěchu. Vliv rizika a schopnost managementu podniku jeho adekvátního řízení, se tedy může projevit přímo v hospodářských výsledcích podniku. K měření těchto projevů lze využít expertní hodnocení, analýzu citlivosti nebo dalších metod. Riziko realizovaného projektu lze stanovit přímo, s využitím statistických metod, nebo nepřímo, s využitím manažerských charakteristik. Riziko ovlivňuje řada faktorů, mezi které řadíme rozsah projektu, možnosti opatření na optimalizaci rizika nebo postoj rozhodovatele k riziku. Jestvuje celá řada opatření ke snížení rizika, které by měly být zahrnuty již ve fázy plánování daného projeku a měli by se také projevit v plánu korekčních opatření.

Investiční činnost v podniku je nedílnou součásti jeho fungování. Při realizaci investic je potřeba zvažovat jejich různé aspekty a dopady na ekonomickou a finanční situaci podniku, a to zejména z důvodu, že investice ovlivňují budoucí hospodářskou situaci podniku.

Prezentace problematiky

Shrnutí

Investice představují užití finančních prostředků pro obstarání majektu podniku. Za investice lze považovat statky, které nejsou určeny k bezprostřední spotřebě, a k produkci dalších statků. Při investicích dochází k investičnímu rozhodování, které má vliv na charakter a objem produkce danémo podniku a ovlivňuje tak jeho hospodářskou situaci a výkonnost v budoucnu. Souhrn zamýšlených investic v budoucnu je obsažen v investičním plánu. Klíčvým nástorjem investičních plánu jsou investični propočty, v rámci kterých se jednotlivé investiční projekty posuzují z pohledu jejich výnosnosti a hledá se optimální kombinace těchto projektů.

metody hodnocení investic možno rozdělit na statické a dynamické. U statických metod se nezohledňuje faktor času a posuzují se náklady, zisk a rentabilita jednotlivých projektů. U dynamických metod je faktor času zohledněn a mezi najčastěji používané dynamické metody lze zařadit metodu čisté současné hodnoty a metodu vnitřního výnosového procenta.

Podnik představuje systém v rámci kterého docházi k proměně vstupů na výstupy, a to takovým způsobem, aby byli naplňobány cíle podniku, v rámci kterých představuje maximalizace zisku významný cíl. Podniku je tedy možno přisuzovat hodnoty z pohledu zabezpečování a organizace produkčních procesů v hospodářství, ale také představuje systém zhodnocující prostředky investorů do podniku vložených. Oceňování podniku se tedy zabívá problematikou stanovení adektvátní hodnoty podniku z různých pohledů na podnik.

Prezentace problematiky

Shrnutí

Hodnotu podniku prostřednictvím jeho ocenění lze provádět z více důvodů. Proto je při postupu ocenění důležité si nejprve ujasnit důvod ocenění podniku, následně uvažovat o formě hodnoty, kterou by dané oceněnní mělo zachycovat a následně zvolit vhodnou metodu ocenění podniku. pro ocenění podniku možno volit výnosové metody, které jsou nejrozšířenější a jsou zaměřeny na schopnost podniku dosahovat zisk v budoucnu a poskytovat tak zhodnocení kapitálu investorům; nebo majetkové metody založené na ocenění složek majetku podniku, které však neberou v potaz faktor času. U kombinovaných metod pak dochází k využívání chrakteru výnosových a majetkových metod, tedy ke kombinaci obou přístupů oceňujících jak majetkovou složku podniku tak jeho schopnost vytvářet zisk v budoucím období. Tržní metody představují ocenění podniku dle informací z tržního prostředí, a tedy v principu stanovují hodnotu firmy, za kterou je možno danou firmu prodat, a to buď přímo na základě informací z kapitálového trhu nebo prostřednictvím tržního porovnání.

Rozsah: cca 10-15 stran (není rozhodující)

Struktura práce:

1. Úvod
2. Stručná charakteristika použitých metod finanční analýzy a dalších analýz vnějšího a vnitřního prostředí
3. Aplikace metod na podniková data včetně analýzy výsledků a trendů (zejména minulého vývoje ukazatelů)
4. Shrnutí dosavadního vývoje, identifikace příčin tohoto vývoje, zhodnocení stavu hospodaření podniku, resp. ekonomické situace (výkonnosti) podniku
5. Navržení detailního řešení zjištěného problému ve finanční výkonnosti podniku (včetně např. náročnosti zdrojů) v kontextu současných možností a ekonomické situace prodniku

Použité metody finanční analýzy:

1. vertikální a horizontální rozbor rozvahy a výkazu zisků a ztrát
2. poměrové ukazatele (min. rentability, aktivity, likvidity a platební schopnosti)
3. analýza finanční, event. provozní páky podniku (může být dílčí součástí jiného, obecnějšího nástroje)
4. výpočet alternativních nákladů nebo ukazatele EVA (alespoň jedním způsobem)
5. pyramidový rozklad (alespoň jednoho vybraného ukazatele)
6. komplexní model hodnocení podniku (min. jeden vybraný bonitní nebo bankrotní model)

Finanční data podniku: alespoň za 3, lépe však za 5-8 účetních období.

Tabulky a grafy je vhodné využít, mohou být přílohou práce.

Charakteristika metod finanční analýzy i dalších analýz může přímo předcházet jejich aplikaci na podnikových datech.

Poznámka:

Analyzované výsledky jednotlivých nástrojů finanční analýzy u vybraného podniku je vhodné srovnat s dosahovanými výsledky podniků v příslušném odvětví, nebo s vybranými podniky jako představitely relevantní konkurence.

V následujícím souboru naleznete generátor účetních výkazů podniků, společně s instruktáži generování těchto dat. Vygenerované data zpracujte dle pokynů vyučujících na seminářích.

Poznámka: Generátor dat můžete taky využít k procvičování dané problematiky.